Tisková konference po jednání vlády, 12. července 2023

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Hezký den, dámy a pánové, vítejte na tiskové konferenci po jednání vlády. O úvodní slovo poprosím 1. místopředsedu vlády a ministra vnitra Víta Rakušana.

Vít Rakušan, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra: Hezký dobrý den, dámy a pánové, přicházíme ve velkém počtu vás informovat o důležitých bodech, které projednala vláda České republiky na svém dnešním zasedání.  První věc, kterou bych chtěl říci, byla koneckonců dnes zařazena i první v programu, je novela zákona o územně-správních celcích.

Tahle novela byla velmi podrobně konzultována i se Svazem měst a obcí České republiky, se Sdružením místních samospráv, byla dána k připomínkování Asociaci krajů. Tedy se nám povedlo už dopředu zajistit podporu pro tento návrh i v regionech, což považujeme za velmi důležité, protože právě regiony tuto novelu jako takovou budou konzumovat. Důležité je, že tahle novela nikoho nezatěžuje žádnými novými povinnostmi. Naopak zjednoduší to, co lidem v obcích a městech v České republice komplikuje práci, a umožní obcím, městům, krajům efektivněji fungovat, a to i těm malým.

A to je jeden z těch nových instrumentů, který se tady objevuje. Bude zakotvena nová forma meziobecní spolupráce – institut společenství obcí. Tento institut bude umožňovat i sdílení úředních kapacit, například vytváření společných strategických rozvojových materiálů pro daný region. Vytváří se tady takzvaný institut létajícího úředníka – člověka, který bude obsluhovat právě více malých obcí. Reagujeme na situaci, že Česká republika vlastně má obrovský počet těch menších obcích a my reagujeme na to, aby to jejich fungování bylo co nejhospodárnější.

Novelizace rovněž sjednocuje odměňování zastupitelů, to už nebude závislé na politické vůli vlády, ale na objektivním statistickém údaji. Odměny se podle jasně daného vzorce budou vypočítávat pro každý daný kalendářní rok a bude záležet na tom daném obecním zastupitelstvu, a tady zdůrazňuji jednu věc, zda ze svého rozpočtu, toto není žádný výdaj státního rozpočtu, zda ze svého rozpočtu uvolní vyšší odměny pro zastupitele v rámci toho systému, jak je nastaven tímto zákonem.

Myslím si, že takové to škemrání o to bylo nedůstojné pro všechny. Jakýsi vydírací potenciál vlády vůči obcím, krajům v České republice byl nedůstojný pro všechny, tzn., aby vláda si říkala: my vám nařízením zvýšíme možnost, abyste si z vlastního rozpočtu navýšili odměny. Ten princip prostě v pořádku nebyl.

Zároveň se vyjasňují zákonná pravidla pro distanční zasedání zastupitelstev, něco, co jsme si ozkoušeli v covidové krizi, a upravuje se i správa obce v tom volebním mezidobí. Například už nebude moci dojít k situaci, která nedávno nastala v hlavním městě Praze, kde společně působil nový primátor a stará rada. Nové vedení obce se funkcí ujme najednou, nikoli tedy postupně.

Zkušenosti ukázaly i to, že starostové v mimořádných událostech nemají dostatek instrumentů, jak tu krizovou situaci dobře v zájmu občanů řídit. Proto se jim dává pro takové případy výrazné posílení jejich pravomocí, například při sjednávání firem k odstranění následků živelných událostí. Velmi dobře zmapovaná, skutečně v podstatě příkladová studie, je z tornáda na jihu Moravy.

Návrh zákona počítá s tím, že všechny tyto novinky začnou platit již od 1. ledna 2024 a my tak plníme jeden z vládních závazků, který jsme dali a máme ho jako součást našeho vládního prohlášení, a to znamená zjednodušovat a zefektivňovat život lokálních samospráv, obecních a krajských zastupitelstev a nikoliv jim přidávat nové povinnosti. Naopak jim je ubírat.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji, poprosím ministra dopravy Martina Kupku.

Martin Kupka, ministr dopravy: Dobrý den. Vláda dnes schválila přijetí úvěru Evropské investiční banky. My jsme se v minulém roce zavázali, že nejenomže udržíme investiční tempo, ale že jej posílíme. Tím dnešním krokem získává zejména železniční infrastruktura k dispozici 1 miliardu eur, tedy více než 24 miliardy korun, na to, aby bylo možné pokračovat v klíčových investičních akcích. Ty finanční prostředky se využijí například při kompletní rekonstrukci dopravního uzlu Pardubice či na zítra zahajovanou významnou modernizaci branického mostu a na další klíčové projekty.

To, že jsme zvolili tuhle cestu, se ukázalo v průběhu těch předchozích měsíců jako velmi dobrý krok. Ve výsledku je úvěr Evropské investiční banky podle všech ukazatelů výhodnější, dokonce nejvýhodnější dosažitelná cesta. Ušetříme tím ročně více než 100 milionů korun oproti obvyklému způsobu čerpání finančních prostředků prostřednictvím státních dluhopisů. Je to tedy krok, který dává výstavbě české dopravní infrastruktury jasně zelenou, který ji posiluje a který znamená v tomto směru naplnění i toho závazku, který jsme dali jako vláda v loňském roce. Znamená to, že bude možné dál investovat v rozsahu, ke kterému se vláda zavázala.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji, poprosím ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkelu.

Jozef Síkela, ministr průmyslu a obchodu: Krásný dobrý den, tak já mám pro vás dvě informace. My jsme se dnes na vládě zabývali a schválili kapitálové posílení Exportní garanční a pojišťovací společnosti za účelem pojištění vývozních rizik na Ukrajinu. Souvisí to s tím, že kvůli válce a ruské agresi proti Ukrajině se pro EGAP pojišťování rizik na Ukrajině stalo do určité míry nepojistitelným a my jsme nechtěli ztratit tu pozici, kterou jsme si vybudovali v rámci podpory Ukrajiny v době migrační krize a i v rámci toho, že jsme Ukrajinu podporovali od začátku.

My jsme se rozhodli k tomu a souhlasili jsme s opatřeními, která umožní v krátkém časovém horizontu podporu českých vývozců na Ukrajině. Pojištění vývozu se státní podporou bude prostřednictvím standardních nástrojů krátkodobého pojištění poskytovat právě EGAP a umožní to uchovat a posílit pozici českých podniků na tomto trhu s perspektivou, že bude možné identifikovat nové obchodní a projektové příležitosti do budoucna.

Konkrétně se jedná o použití vlastních zdrojů společnosti EGAP ve výši 100 milionů, tak i převod částky ve výši 239 milionů na navýšení základního kapitálu EGAP z rozpočtových prostředků státního rozpočtu České republiky z kapitoly podpora exportu.

Druhou důležitou zprávou je, že jsme dnes na vládě schválili usnesení velmi důležité pro projekt výstavby strategického podnikatelského parku v Líních, kde by do budoucnosti mohla vzniknout první česká továrna na výrobu baterií do elektromobilů nebo tzv. gigafactory. Toto usnesení nebo tato dohoda má hlavní cíl, a tím je jasná záruka ze strany vlády vůči obcím z okolí budoucího podnikatelského parku, že podmínky, na kterých se během přípravy projektu domluvíme, budou dodrženy. To nám pomůže zajistit, aby měl tento projekt co nejvíce přínosů pro místní občany a pro budoucí rozvoj regionu.

Tím nejdůležitějším, na čem jsme se s obcemi domluvili, je zmenšení celého projektu. Podle dohody bude mít maximální rozlohu 200 hektarů plus 80 hektarů zabere obslužná infrastruktura. Původní plány mluvily až o 700  hektarech. Dále tato dohoda počítá s tím, že stát bude investovat do vzdělávání a do dopravní infrastruktury. Ve snaze minimalizovat dopravní zatížení okolních obcí budeme investovat do výstavby nových dopravních spojení, která umožní efektivní přístup do zóny jak po silnici, tak po železnici.

Součástí plánu je také vytvoření zeleného pásu, který oddělí zónu od místních obcí a pomůže také podpořit biodiverzitu a zmírnit dopady stavby na místní obyvatelstvo.

Vláda je také připravena podpořit další projekty a opatření k řešení výzev v sociální oblasti a posílení občanské vybavenosti a dostupnosti bydlení v dotyčných obcích. Plánované investice budou vycházet z dopadové studie, na které byly práce zahájeny poté, co bylo ukončeno výběrové řízení na dodavatele. Ta by měla být dokončena do konce roku.

Jednou ze zásadních priorit dohody je i to, aby letecká záchranná služba, která je dnes součástí areálu Plzeň-Líně, zůstala plně funkční pro region a udržela si pro místní stejný standard jako doposud. Zajistit to je teď velký úkol pro můj resort, ale také pro resorty zdravotnictví a obrany.

Jak už jsem v minulosti uvedl, je mým cílem dát maximální záruku obcím v okolí budoucího parku, že to, co si v rámci přípravy dojednají, také dodržíme. Dnešní usnesení to potvrzuje, dohoda byla připravena spolu s dotčenými obcemi a podpora z jejich strany jasně dokazuje, já pevně věřím, že je pro ně výhodná. Já si jejich postoje velmi cením, protože věřím, že nám i tato spolupráce pomůže k získání významné investice pro Českou republiku.

Automobilový průmysl přece jen generuje desetinu českého hrubého domácího produktu a téměř čtvrtinu exportu, takže pomoci mu s přechodem na elektromobilitu považuji za jeden z nejdůležitějších úkolů jak svůj, tak naší vlády. Děkuji za pozornost.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Já také děkuji a poprosím ministra životního prostředí Petra Hladíka.

Petr Hladík, ministr životního prostředí: Dámy a pánové, krásné dobré odpoledne. Vláda České republiky dnes schválila materiál o řešení problematiky světelného znečištění na území České republiky. Já jsem tomu moc rád, že Česká republika je jakýmsi lídrem a propagátorem a také popularizátorem tématu světelného znečištění.

Byla to právě Česká republika, která toto téma vnesla na pole Evropské unie a i švédské předsednictví se tomuto tématu věnuje. Dnešní materiál informoval o celé řadě záležitostí, které už proběhly. Včetně vydání technické normy, kterou se stanovují parametry na nově vydané nebo rekonstruované veřejné osvětlení na území intravilánu obcí.

Zpráva pro vládu rozebírá i možnosti dotační podpory na jednotlivé rekonstrukce osvětlení, a to především z Národního plánu obnovy, programu EFEKT, který má Ministerstvo průmyslu a obchodu. Také Ministerstvo zdravotnictví do konce roku 2023 připraví materiál umožňující informovat o možných zdravotních rizicích, dopadech na život člověka a také rozmanitost biodiverzity v blízkosti sídel v kontextu světelného znečištění. Také je celá záležitost řešena z oblasti Ministerstva kultury – nasvěcování památek. Je tady velká otázka, zda opravdu máme svítit celou noc, i když po těch ulicích a na ty hodnotné památky, které na území České republiky máme, se prostě nikdo nedívá.

Kolegyně vám rozdala takovou příručku, máte to v těch brožurách, kterou jsme vydali především pro informování starostů, místních samospráv, obcí a zastupitelstev, co je možné všechno v oblasti regulace světelného smogu a světelného znečištění dělat.

Znovu zdůrazňuji, že toto téma bude také v listopadu řešeno na evropské úrovni na velkém summitu, kde Česká republika bude diskutovat se všemi evropskými partnery, jak tuto záležitost regulovat na území celé Evropské unie. I z toho důvodu, že prostě světlo nezná hranic.

Druhou záležitostí, kterou jsem dnes předložil na jednání vlády, tak je záležitost týkající se požáru v Národním parku České Švýcarsko. Příští týden tomu bude rok od této nešťastné události, proto tento materiál shrnuje jednotlivé kroky, které se už staly, a také to, co do budoucna Ministerstvo životního prostředí i ve spolupráci s celou řadou dalších resortů plánuje a realizuje.

Já z toho obsáhlého materiálu zkusím vypíchnout jenom několik bodů. Samozřejmě po řešení té nejakutnější a nejaktuálnější záležitosti s obrovským zásahem hasičského záchranného sboru, s vydatnou pomocí celé řady dobrovolníků a dalších subjektů, následně došlo ke změně na pozici managementu Národního parku České Švýcarsko a nový ředitel se ujal systémově řešení celé řady problémů, které souvisí s požárem, ale také které dlouhodobě nebyly v oblasti národního parku řešeny.

Došlo k navýšení počtu strážců. Plánujeme omezení prodeje zábavní pyrotechniky jako jednoho z potenciálu právě zahoření. V oblasti národního parku jsou budovány zdroje požární vody, a také vytvářena preventivní protipožární opatření. Po dohodě se saskou stranou, mé osobní návštěvě a osobním jednání se saským ministrem životního prostředí, tak jsme vytvořili konkrétní pracovní skupinu na nácvik řešení jednotlivých situací jak v oblasti požární bezpečnosti, tak v oblasti prevence ze strany strážců národního parku. Ať už na straně české, nebo na straně německé.

Také intenzivně pracujeme na vyřešení a do budoucna otevření především Edmundovy soutěsky, která je teď zavřená. A to vzhledem k obrovskému množství stromů, které je potřeba sanovat, včetně skalních útvarů.

Ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství se zabýváme také dlouhodobým monitoringem stavu lesních porostů. Chci zdůraznit, že to, co jsme si před rokem zažili, prostě do budoucna nemusí být ojedinělý jev. Lesní požáry velkého rozsahu mohou být i v České republice do budoucna prostě realitou a musíme být na ně připraveni. I proto ve spolupráci právě s Ministerstvem zemědělství, které je primárním gestorem, bude zajištěna letecká hasičská služba. Děkuji.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji. A já předávám slovo Marku Výbornému, ministrovi zemědělství.

Marek Výborný, ministr zemědělství: Dámy a pánové, dobré odpoledne, děkuji za slovo. Já plynule navážu na pana ministra Hladíka. Já jsem dnes vládu informoval o zajištění letecké hasičské služby právě pro případ lesních požáru, která bude k dispozici jako hotovost od 15. července.

Když jsem nastoupil do úřadu ministra zemědělství, tak jsem byl seznámen s probíhajícím tendrem na zajištění této služby. Ten tendr vychází z požadavků, které předložil Hasičský záchranný sbor, potažmo pan ministr vnitra resortu zemědělství. Jenom na vysvětlenou, ten důvod je jediný, na základě lesního zákona je to Ministerstvo zemědělství, které je zodpovědné za zajištění letecké hasičské služby pro lesní požáry. Čili já se této odpovědnosti vůbec nezříkám.

Ty požadavky jdou výrazně nad rámec těch parametrů, které má k dispozici integrovaný záchranný systém. Tady je potřeba zdůraznit, že my v tuto chvíli samozřejmě už ty základní prostředky právě prostřednictvím IZS máme k dispozici, včetně vrtulníku. Nicméně ten loňský případ, o kterém tady teď hovořil pan ministr Hladík, nás poučil a my víme, že pro případ těchto velkých lesních požárů, ať už na území národních parků, nebo na území lesů, které jsou ve správě Lesů České republiky, případně dalších vlastníků, potřebujeme často kapacitní prostředky výrazně vyšší, než které má k dispozici ten standardní integrovaný záchranný systém. Proto byl vypsán ten tendr.

Já jsem se po nástupu do úřadu ještě obrátil na paní ministryni Černochovou a náčelníka Generálního štábu Armády České republiky, zda není možné ty požadavky, které vyplynuly ze strany Ministerstva vnitra, respektive Hasičského záchranného sboru, naplnit prostředky Armády České republiky. Po několika jednáních ten závěr je jednoduchý. V tuto chvíli toho armáda není schopná, a zároveň, a to chci zdůraznit, ty prostředky pro letecké hašení lesních požárů nejsou pouze pro území České republiky, ale na základě mezinárodní dohody také pro okolní státy Evropské unie.

Je to logické, je to správné. My jsme v loňském roce právě při požáru v Českém Švýcarsku využili, a opětovně chci poděkovat, využili služeb, pomoci, solidarity Švédska, Itálie a dalších z okolních států. A je správně, a to je vlastně základní princip i té evropské spolupráce na úrovni Evropské unie, že jsme schopni solidárně nabídnout tyto prostředky, které budeme mít a držet jako hotovost, i okolním státům Evropské unie.

Na základě těchto jednání i jednání tedy se zástupci Armády České republiky bude v následujících dnech uzavřen tendr, který probíhal, nejpozději v pátek bude zveřejněna i ta firma, která od 15. července do 15. září zajistí tuto hotovost s těmi podmínkami tak, jak byly v tendru nastaveny. To znamená, dva vrtulníky s operačním časem 90 minut, s kapacitou bambi vaků, a to je vlastně ta základní věc, s kapacitou bambi vaků 3 000 litrů. Protože i z hlediska hašení takto velkých požárů, rozsáhlých požárů lesních, jako jsme zažili například loni v Českém Švýcarsku, tak jedině tyto kapacity dávají smysl proto, aby se s tím požárem dalo nějak relevantně bojovat.

Co je potřeba zdůraznit právě na základě toho, že se jedná o součást Rescue fondu Evropské unie, tak pro zajištění této služby Česká republika bude mít k dispozici evropské prostředky. A to v rozsahu 75 % z fondu Rescue Transition. To znamená, my k tomu dodáme těch 25 %, bude to rozděleno mezi Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí. A v případě, že bychom využívali, nebo v případě, že by tato služba byla využita i okolními státy pro případ tedy solidární pomoci v zahraničí, tak do toho bude zapojeno i Ministerstvo zahraničí.

Poslední věc, kterou chci říci, v návaznosti na ta jednání z posledních dnů jsem se dohodl na vytvoření pracovní skupiny pod gescí Ministerstva zemědělství, kam přizveme zástupce jak Hasičského záchranného sboru, tak Armády České republiky, Ministerstva obrany i Ministerstva životního prostředí. A budeme pro rok 2024, protože ta smlouva bude podepsaná pouze na rok 2023, tak pro příští rok budeme hledat takové cesty, abychom byli schopni, pokud možno vlastními prostředky, a je k debatě, jestli to mají být prostředky Armády České republiky nebo Policie České republiky nebo někoho jiného, tak abychom byli tuto službu schopni příští rok zajistit vlastními národními zdroji. Děkuji.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji. Otevírám prostor pro dotazy, Česká televize jako první.

Tereza Šedivá, Česká televize: Dobrý den, já jsem se chtěla doptat na jedno zdravotnické téma, a to jestli vláda zavedla zákaz kratomu a dalších látek z konopí? Děkuju.

Marek Výborný, ministr zemědělství: Vláda se tomuto bodu věnovala, na základě informací pana ministra Válka se rozhodla jít tou cestou, že v tuto chvíli vláda nepředloží návrh na zařazení těchto látek, ať už je to kratom, nebo HHC a další psychomodulační látky, na seznam zakázaných návykových látek. Nicméně už včera byl předán návrh novely zákona o návykových látkách paní předsedkyni Němečkové Crkvenjaš tady v Poslanecké sněmovně a na základě koaliční dohody bude tento zákon co nejrychleji novelizován. Právě prostřednictvím poslaneckého návrhu, jak dobře víme, to jde nejrychleji.

Když to hodně zjednoduším, tak budou vytvořeny vlastně dvě kategorie látek. Ty, které budou striktně zakázané, a ty, které budou regulované například tím, že budou dostupné pouze osobám starším 18 let. Na základě takto rychle schválené novely zákona tak vláda vládním nařízením zařadí ty jednotlivé látky do těchto kategorií.

Chci ještě zdůraznit, že se to netýká těch tří látek, které byly v té příloze 3 toho dnešního materiálu, ten jsme schválili. To znamená, ty látky, které byly nebo jsou součástí přílohy 3, tak se dnešním rozhodnutím vlády zařadily na ten seznam zakázaných návykových látek, ale netýká se to ani kratomu, netýká se to ani HHC a dalších psychomodulačních látek.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju.

Tereza Šedivá, Česká televize: Takže jestli tomu správně rozumím, tak se to bude ještě přepracovávat a je třeba nějaký časový předpoklad, kdy by to mohlo být zakázané?

Marek Výborný, ministr zemědělství: Ve vládě nebyla, na jednání vlády nebyla většina pro to, abychom dnes schválili návrh ministra zdravotnictví k úplnému zákazu. V tuto chvíli nejenom těch látek v té příloze 3, ale v té příloze 4, která vás zajímá, jak jste zmiňovala kratom a další psychomodulační látky, a to proto, že v tuto chvíli už leží v Poslanecké sněmovně, nebo připravuje se tedy novela zákona, která umožní to, abychom dokázali ty látky rozřadit a nejít jenom cestou striktního zákazu. To znamená, rozřadit ty látky tak, jak máme dneska tabák a další látky, které nemají být dostupné osobám mladším 18 let a podobně.

Protože jestli něčeho jsme si vědomi, a tady si snad troufnu říci jako celá vláda, tak ten současný stav naprosté neregulace, kdy si tyto látky jsou schopny obstarat děti školou povinné na základních školách, často v automatech v blízkosti škol a podobně, ten je naprosto špatně, s tím musíme něco udělat. Proto i na základě toho, že už v tuto chvíli je ve Sněmovně ta novela zákona o návykových látkách, se vláda rozhodla jít většinově touto cestou.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju.

Tereza Šedivá, Česká televize: Ještě jestli se můžu zeptat pana Rakušana na novelu zákona o obcích a krajích. Co se týče tedy těch odměn zastupitelů atd. Nebude tam tedy podle vás prostor pro to, aby ty odměny byly nějaké neadekvátní? Bude tam tedy jasně určený vzorec a bude jasné, jaké ty odměny mají být?

Vít Rakušan, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra: Určitě ano. Ten zákon určuje rámec, ten určuje ten valorizační vzorec, bude stanoven každý kalendářní rok, vychází z průměrné hrubé měsíční nominální mzdy samozřejmě s koeficientem, který se vztahuje také k počtu obyvatel daného města, obce. To znamená, nebudou mít obce a města v České republice volnost v tom, aby dávaly nějaké, řekněme, nemorální odměny, které by snad urážely, a celkem po právu, obyvatele daného města či obce.

My stanovujeme rámec, ale ta valorizace je automatická. K té valorizaci například v této době nedošlo tři roky. Byl tady velký tlak, že ty platy zastupitelů, odměny zastupitelů skutečně zůstávají dlouho zmrazeny tím, že vláda nepřistoupila k tomu nařízení jako takovému. Naopak je to ztransparentnění celého toho systému, dává mu předvídatelnost a vládě vlastně ubírá to, aby zasahovala do svobodného rozhodnutí měst a obcí.

Tereza Šedivá, Česká televize: Ještě jestli se můžu doptat, institut společenství obcí a ten tzv. létající úředník nebo jak se to nazývá, tam si třeba od toho slibujete, že to může i snížit byrokracii, přinést nějaké úspory obcím nebo státu?

Vít Rakušan, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra: Každopádně ano. Tady ta diskuse je složitá, já nebudu říkat, že na všechno máme vždy stejný názor, často se hovoří o velkém počtu obcí v České republice, ten je určitě nadprůměrný. Na druhou stranu to tvoří nějakou identitu našeho venkova. Na druhou stranu čím blíže rozhodujeme lidem a mají podíl na samosprávě své obce, tím větší vztah k ní mají a odpovědnost k ní.

Tohle je právě metoda, jak zlevnit chod samospráv v těch nejmenších obcích, v malých obcích. Mohou se sdružovat do funkčních celků, které, jak už jsem zmínil, vytváří společné rozvojové strategie a mohou nově sdílet i úřední kapacity za jasně definovaných podmínek, jak určuje tento zákon.

Tereza Šedivá, Česká televize:  Poslední věc, pan premiér uvedl na Twitteru, že vláda schválila taky vznik fondu Ukrajina. Od toho si kabinet slibuje co?

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: To říkal pan ministr Síkela, to je ten EGAP.

Tereza Šedivá, Česká televize: Jestli můžeme trošku popsat, co to znamená pro české firmy atd.?

Jozef Síkela, ministr průmyslu a obchodu: Já jsem o tom mluvil, to je vlastně kapitálové posílení EGAPu a dodatečné prostředky na pojišťování transakcí českých firem na Ukrajině a obnovení vlastně procesu pojišťování, který byl v důsledku války dočasně zastaven, pak obnoven. Byly alokovány nějaké prostředky a teď ty prostředky ještě navyšujeme.

Tereza Šedivá, Česká televize:  Takže mělo by to znamenat také nějaký přínos pro české firmy?

Jozef Síkela, ministr průmyslu a obchodu: No samozřejmě, to je hlavním cílem. My jsme si vybudovali, my jsme měli historicky na Ukrajině velmi silnou ekonomickou pozici. Celá řada podniků tam fungovala. Celá řada subdodávek chodila z Ukrajiny, i třeba v oblasti automobilového průmyslu, o kterém jsme dnes mluvili, a válka celou řadu těch procesů zastavila.

Obecně ty válečné klauzule znemožňují pojišťovat na území, kde je válečný konflikt, ale Ukrajina je speciální případ, v rozvoji Ukrajiny, v její budoucnosti vidí výjimečnou ekonomickou příležitost celá řada zemí a my tu naši pozici, kterou jsme si od začátku války vybudovali, musíme posílit.

Je to něco, po čem profesní svazy velmi volaly, a já jsem velmi rád, že i v této, řekněme, fiskálně napjaté době se podařilo najít prostředky, které budou mít multiplikační efekt, protože my to samozřejmě děláme proto, abychom zvýšili exportní kapacitu českých firem a zajistili si do budoucna i atraktivní projekty právě na území Ukrajiny.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády:  Děkuju, ČTK.

Soňa Remešová, ČTK: Dobrý den, hodnotili jste jako ministři i jednání ve Vilniusu, jednání NATO, nějak jste o tom mluvili?

Vít Rakušan, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra: Obecná informace tady byla, pan premiér tím začal schůzi vlády. Je to obvyklá agenda, kdy se zabýváme samozřejmě mandáty, které jednotliví politici mají pro jednání na té mezinárodní úrovni. Ano, takže informováni jsme byli.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju, Rozhlas.

Jana Krasová, Český rozhlas: Dobrý den, já bych vás ještě poprosila k té novele školského zákona, kterou jste tedy nakonec neprojednali, ale měly by tam být nějaké rozpory. Tak jaké parametry jsou diskutované, jak by potom ten osud asistentů pedagoga a toho jejich přidělování na školách mohl vypadat, co si ještě chcete upřesnit? Děkuju.

Marek Výborný, ministr zemědělství: Tam není sporu o tom, že máme jít cestou parametrizace PHmax, vytvoření PHmax pro asistenty pedagoga, na tom je i koaliční shoda. Ta nejasnost nastala u nově dodané přílohy, kde se z tohoto PHmax pro asistenty pedagoga vyčleňují soukromé a církevní školy.

Je potřeba tuto věc ještě probrat na koaliční úrovni. Předpoklad je takový, zítra se má sejít školská K5, ta věc se prodiskutuje a na příští týden na vládě by ten bod byl znovu zařazen a projednán. Je to věc, která je velmi důležitá, protože tím budeme částečně racionalizovat ty pozice asistentů pedagoga u nás na školách a to si myslím, že je důležité.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju, Prima.

Kristýna Malá, CNN Prima News: Dobrý den, já bych se chtěla zeptat, jak pokračují ta jednání o poplatcích pro ty michelinské restaurace, jestli to Česká republika zaplatí? Děkuju.

Martin Kupka, ministr dopravy: Vláda se rozhodla do toho projektu vstoupit. Kladli jsme si zejména otázku, co by se stalo, kdybychom tu příležitost nevyužili, o co by přišla Česká republika. Ivan Bartoš představil konkrétní analýzu toho, jak utrácejí turisté ze zahraničí na českém území. Ta útrata právě za gastronomické služby představuje v mnoha případech více než 30 % jejich celkové útraty a v tomto směru ten projekt opravdu znamená, že se Česká republika stává pro velkou část klientů přitažlivá. Je to nástroj, jak propagovat Českou republiku v zahraničí. A právě tuhle rovinu, tenhle aspekt jsme v tom rozhodování posílili.

Víte, že Česká republika usiluje v mnoha konkrétních krocích, v mnoha konkrétních projektech o to, aby se na naše území turisté vrátili po covidové krizi, a vyhodnotili jsme, že tohle je jeden z konkrétních nástrojů, jak k tomu můžeme přispět za finanční prostředky, které budou velmi, ale velmi rychle návratné.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji, Novinky.

Klára Beranová, Novinky.cz: Dobrý den, já bych se vás chtěla zeptat ke gigafactory. Chtěla bych vás poprosit o reakci na to, že místní krajské zastupitelstvo dosud neschválilo dohodu o zmenšení průmyslové zóny. Tak co na to říkáte? A potom ještě, jestli máte už místo pro leteckou záchranku? Děkuju.

Jozef Síkela, ministr průmyslu a obchodu: Pokud se jedná o to neschválení, tak my samozřejmě se všemi zainteresovanými jednáme a já jsem právě velmi rád, že se podařilo dosáhnout té dohody se zainteresovanými obcemi. To místo zatím nemáme a hledáme ho, to je přímá odpověď.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju.

Vít Rakušan, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra: Možná ještě poznámka k tomu, hledá se to místo a řeší se samozřejmě meziresortně. Tak my jsme zvyklí pracovat, neomezovat to jenom na jeden jediný resort, koordinovat danou věc. Samozřejmě se o tom spolu baví Ministerstvo vnitra, zdravotnictví, Ministerstvo obrany a určitě budeme schopni s tím řešením přijít. S takovým řešením, které skutečně neohrozí žádným způsobem bezpečnost, zdraví obyvatel tohoto regionu. Bude to zodpovědné řešení a ten koncept určitě představíme brzy.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju. Další dotazy nevidím, tiskovou konferenci končím. Děkujeme za pozornost a přejeme pěkný zbytek dne. Na shledanou.