Tisková konference po jednání vlády, 13. března 2024

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Dobrý den, dámy a pánové, já vás vítám na tiskové konferenci po jednání vlády se zástupci Libereckého a Královéhradeckého kraje. O úvodní slovo poprosím předsedu vlády Petra Fialu.

Petr Fiala, předseda vlády: Dobrý den, dámy a pánové. Vláda pokračuje v tradici, kterou jsme zahájili v loňském roce, a to jsou výjezdní zasedání v jednotlivých krajích. Tentokrát jsme tady v Jablonci. Chtěl bych moc poděkovat panu primátorovi Velemu za jeho pohostinnost a za to, že jsme tady mohli uskutečnit dnešní jednání vlády a zasedání také s vedením obou krajů, na které je dnes soustředěna naše pozornost, a to je Liberecký kraj a také kraj Královéhradecký.

Já bych jenom připomenul, že to jednání nebo ten program výjezdního zasedání vlády nespočívá jenom v tom, že vláda zasedá v příslušném kraji, ani to nespočívá jenom v jednání s vedením krajů a následným setkáním se starosty z příslušných krajů, ale má to i další program, a to je ten, že všichni členové vlády individuálně stráví celý den v obou krajích a setkávají se s občany, setkávají se s podnikateli a mají různá jednání a různé akce. Vlastně mají tak možnost přímo na místě od lidí, kteří v tom kraji žijí, slyšet jejich problémy a myslím, že to je velice důležité.

Já sám jsem měl možnost, a ráno jste mě někteří doprovázeli, účastnit se kontrolního dne v Královéhradeckém kraji na stavbě jednoho z úseků dálnice D35, velmi důležité komunikační tepny, a potom jsem navštívil společnost NAFIGATE, která se zabývá nanotechnologiemi, výrobou nanovláken, a je to přesně ten typ podniku, který je důležitý pro český průmysl a jeho dobrou budoucnost.

Před chvílí skončilo jednání s vedením obou krajů, tedy Libereckého a Královéhradeckého. já bych chtěl oběma pánům hejtmanům a jejich kolegyním a kolegům poděkovat. To jednání bylo opravdu velmi věcné. Bavili jsme se o konkrétních problémech a co bych chtěl skutečně ocenit, je, že obě krajské reprezentace přesto, že v některých věcech jsou kritické, tak dokáží také ocenit to, co se daří a co třeba vláda udělala správně. Myslím, že to je potom velmi dobrá a racionální debata. taková ta debata má být, protože ta ve výsledku vede k řešením, která skutečně pomáhají občanům.

My jsme měli dvě hlavní témata a myslím, že jsou to témata logická, protože se týkají života v krajích a současně bez kompetencí státu se s nimi nedá pohnout, a to je doprava a to je školství. Pokud jde o dopravu, já s velkou radostí konstatuji, že letos máme rekordní rozestavěnost dálnic a silnic v celé České republice – 245 km dálnic a silnic první třídy. Konečně hýbeme s dopravní infrastrukturou a máme před sebou světlo na konci tunelu, že Česká republika bude průjezdná, bude dobře dostupná z jednoho konce na druhý pro naše občany a bude ta dopravní infrastruktura taková, že to bude sloužit i rozvoji podnikání.

V Libereckém kraji, tady kde teď jsme, je v různé fázi přípravy osm klíčových staveb. třeba se staví část obchvatu kolem České Lípy, navýšení kapacit silnice číslo 9 atd. Zabýváme se i železnicemi. je vypracována studie proveditelnosti trati Mladá Boleslav – Turnov – Liberec – státní hranice, která v některých úsecích počítá i s nejvyšší povolenou rychlostí až 200 km/h.

V Královéhradeckém kraji, už jsem to zmínil, JE stěžejní výstavba D35, kterou jsem dnes navštívil za účasti pana hejtmana. My jsme byli na tom úseku Hořice–Sadová, ale pracuje se také na dalších úsecích. V letošním roce by se měly zahájit práce na dalších čtyřech úsecích, což je určitě velmi důležité nejenom v Královéhradeckém kraji, ale i v Pardubickém, abychom tuto důležitou tepnu a spojnici mezi východem a západem naší země, která má do budoucna vlastně odlehčit přetížené D1, abychom ji konečně posunuli dál.

Pracuje se na – abych se vrátil do Královéhradeckého kraje – na obchvatu Jaroměře, Nové Paky, v Hradci Králové začala rekonstrukce dnes klíčových křižovatek Mileta. Současně probíhá dostavba dálnice D11 z Jaroměře do Trutnova, z Trutnova k polské státní hranici, ta by měla být hotova do konce roku 2027. A tak bych mohl pokračovat o těch stavbách, které posouváme kupředu.

Bude provedena také studie proveditelnosti trasy budoucí vysokorychlostní trati, tedy železniční trati, a to je další věc, kterou musíme dohnat v České republice, stavbu vysokorychlostních tratí, tedy v tomto případě tratě mezi Prahou, Hradcem Králové, státní hranicí s Polskem směrem na polskou Wroclaw. To také důležitá věc. My musíme mít vysokorychlostní tratě a musí být napojeny na evropskou dopravní síť. Zase podstatná věc pro naši budoucí prosperitu.

Tolik jenom krátká zmínka, nebo relativně krátká zmínka o dopravní infrastruktuře, ale mluvím o tom rád, i protože vláda a konkrétně pan ministr Martin Kupka a jeho tým posunuli řadu staveb, které nebylo možné dovést do konce, a současně díky tomu, že dáváme do dopravní infrastruktury rekordní finanční prostředky, 150 miliard loni, 150 miliard letos, tak se ty stavby posunují kupředu a to všichni potřebujeme. Zaznělo zde i ocenění od obou pánů hejtmanů právě v této oblasti a za to jim děkuji a toho si také vážím.

Hodně jsme se bavili o školství a možná vás překvapím, ale ne jenom o té aktuální situaci, o tom, jak to je vlastně s nepedagogickými pracovníky a jak bude probíhat v těch dalších měsících to konkrétní fungování, ale hodně jsme se bavili také o tom, co je potřeba změnit. Myslím, že se tady shodujeme v řadě věcí: Že je potřeba upravit systém financování regionálního školství, že je potřeba ho upravit tak, aby byl srozumitelnější, aby tam byla větší jasná odpovědnost, aby více odpovídal tomu, jaké jsou skutečné počty žáků atd. Na tom všem ministerstvo školství pracuje a jsem rád, že tu panuje rámcová shoda v tom, kterým směrem v té oblasti školství bychom měli jít.

Dotkli jsme se také některých dalších témat, jak by to taky mohlo být jinak – zdravotnictví, aktuálních otázek, které se týkají Turówa, a dalších věcí. Bylo to jednání, jak říkám, velmi užitečné a ještě jednou bych chtěl oběma reprezentacím krajů v čele s pány hejtmany poděkovat.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, nyní poprosím o slovo hejtmana Libereckého kraje Martina Půtu.

Martin Půta, hejtman Libereckého kraje: Dobré odpoledne. Já na úvod ocením to, že vláda do krajů vyjíždí. Většina lidí v této zemi žije na venkově, v menších městech, v menších sídlech, kde je celá řada veřejných služeb dostupná hůře než ve velkých městech, a logicky část té debaty, která se týkala nejenom školství, ale taky zdravotnictví, byla právě o tom, jak tyto veřejné služby v těch regionech zachovat.

Ke školství velice krátce. Myslím, že ten princip, že kdo financuje, má řídit, je poměrně jednoduchý a měl by být zaveden i v regionálním školství. A tady jsme prosili pana ministra školství, aby ta debata o změně financování byla intenzivní a aby se neopakovala ta situace, že se mění parametry dříve, než proběhne ta debata se zástupci obcí a krajů. My jsme připraveni přistoupit na změnu financování, pokud samozřejmě za těmi povinnostmi půjdou i patřičné finanční prostředky.

Mě velice potěšila informace od pana ministra zdravotnictví Válka, že připravuje celou řadu parametrických změn v systému především primární péče tak, aby zdravotní pojišťovny měly jasnou povinnost, aby z peněz, které od občanů vybírají, financovaly nejenom nemocniční péči, ale taky péči primární, aby byla dostupná ve všech regionech. Já vnímám ta slova, která tam zazněla, ty připravované novely zákonů jako velice pozitivní změnu, která by měla napravit ten systém, který teď úplně ideálně nefunguje.

Co se týká dopravní infrastruktury, tady budu stručný. Vlak do Prahy, dálnice do Ústí a dálnice do Hradce Králové jsou pro náš region klíčovými stavbami, bez kterých prostě nemůže fungovat. Ukazuje se to třeba na příkladu našich severních sousedů v Polsku, kde právě dobudování dálniční a železniční infrastruktury nastartovalo ekonomiku v celé řadě oblastí a v celé řadě regionů. My prostě potřebujeme lepší silnice pro ty regiony, kde teď není dostatek investorů a není dostatek práce. Potřebujeme, aby ten vlak byl do té Prahy, především proto, aby celá řada lidí, kteří dnes třeba přemýšlí o tom, že se odstěhují do středních Čech, tak zůstala bydlet tady v regionu a využívala lepší pracovní nabídky třeba ke každodennímu dojíždění. Ostatně příklad některých měst, kde to je vlakem padesát minut do Prahy, to ukazuje už dnes.

Mluvili jsme také o Karkulce a o vlkovi, to musím říct trochu vtipně, protože, a tady určitě kolega Červíček potom naváže, myslím, že i v těchto tématech je dobře, když si vyměňujeme ty regionální zkušenosti s jednotlivými ministry. No a Turówu se nevyhnu v každém případě.

To dnešní rozhodnutí polského soudu osobně vítám, protože reaguje na podněty města Žitava, které je sice v Sasku, ale jsou to naši bližší sousedé a na rozdíl od nás, kteří máme mezivládní dohodu, díky které dokážeme měřit všechny parametry životního prostředí na českém území, což jsme před ní nikdy nemohli, tak k jejich připomínkám v rámci posuzování vlivu na životní prostředí EIA nebylo přihlíženo. Já myslím, že je logické, že dostanou prostor k tomu, aby to případné prodloužení těžby do roku 2044, tak jak to plánuje společnost PGE, zohlednilo všechny připomínky i našich německých sousedů.

Co se týká té aktuální situace, tak potěšilo mě, že pan ministr financí zkontroloval, že máme dnes na transparentním účtu Turówa 917 milionů korun. My je využijeme nejenom už na tu první zahájenou stavbu přivaděče a nového vodního zdroje pro celou tu lokalitu v Machníně, ale v polovině dubna začneme stavět vodovod pro část Chrastavy, Horní Vítkov a v polovině května pro část Hrádku nad Nisou, Václavice, což jsou ty klíčové projekty, které bychom bez těch finančních prostředků z polské strany financovat neuměli. Děkuju.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuju, nyní poprosím o slovo hejtmana Královéhradeckého kraje Martina Červíčka.

Martin Červíček, hejtman Královéhradeckého kraje: Musím konstatovat, že z těch nových věcí mě nejvíc potěšila debata o zdravotnictví. Protože si myslím, že je naprosto klíčové pro nás jako pro zřizovatele okresních nemocnic, abychom věděli, jaká strategie z hlediska zdravotnictví v tom střednědobém horizontu je nachystaná. Tady chci mluvit o těch konkrétních věcech – odpovědnost pojišťoven, změny úhradové vyhlášky, zaměření na priority. To není jenom ta primární praktická péče, ale to jsou i ty věcí týkající se oborových zaměření v nemocnicích.

My potřebujeme znát strategii rozsahu péče, kterou bychom měli poskytovat v návaznosti na ten systém fakultních nemocnic. Jsem moc rád za příslib, že budou pokračovat jednání se zdravotními pojišťovnami. Ty mají ten klíč. Nejenom peníze, ale ten způsob toho, jak se budou řídit věci ve zdravotnictví, hodně záleží na odpovědnosti a způsobu komunikace a řízení ze strany zdravotních pojišťoven. Za to jsem moc rád a děkuji vládě, pane premiére, že to opravdu jako téma bereme vážně a že s tím musíme udělat něco systémového do budoucna.

Byla tady zmínka o věcech týkajících se školství. Tam jenom doplním svého kolegu, že jsme zaznamenali vlastně úvahy o změně financování. My se k tomu hlásíme, ta debata bude určitě pokračovat, ale ve své podstatě ten jednoduchý systém třeba financování na studenta, na žáka a prostě možná odpovědnost částečná zřizovatelů, která by se propsala do rozpočtového určení daní, tak určitě jsme na to připraveni.

Teď zmínka o věcech týkajících se ochrany vlka. My jsme jeden z těch postižených krajů a dlouhodobě o to usilujeme, aby ta debata se tady vedla a nejenom na té národní úrovni, ale i na té evropské. Dokonce jsme byli ti, kteří se k tomu vyjadřovali, děkuju za názor obou dvou ministerstev.

Ty debaty probíhají tedy víc než dva roky a myslím si, že hledáme řešení, že tady hledáme tu rovnováhu, ochrana chovatelů versus ochrana vlka. Nikdo tady nechce vymýšlet nesmysly. Hodně bych byl rád, kdyby tady vlastně ve své podstatě bylo i nějaké stanovisko toho evropského rozsahu té ochrany, a myslím si, že páni ministři nás přesvědčili o tom, že i tyhle ty regionální problémy nepodceňují.

Vážený pane premiére, já jsem to dnes udělal opakovaně a myslel jsem to smrtelně vážně. Já chci pochválit vládu a poděkovat za prioritu, kterou dává do dopravní infrastruktury, do rozvoje a investic. Já jsem u dopravy osm let. Vnímám, jak se ty věci mění postupně, ale samozřejmě nejenom rekordní objem peněz do Státního fondu dopravní infrastruktury, ale především práce ŘSD, pokud se bavíme o silnicích první třídy, obchvatech, dálnicích. Prostě mnoho věcí se zrychlilo.

Je to samozřejmě v první řadě práce, odpovědnost týmu kolem pana ministra dopravy, ale já bych chtěl poukázat i na správné fungování ŘSD, Správy železnic. My to v těch regionech vítáme. Jestli my máme měnit krajskou silniční síť, modernizovat ji, dávat do toho peníze, například my dáváme v průměru 1,2 miliardy každoročně do modernizace krajské sítě, tak potřebujeme vědět, že budeme mít nějakou dálniční síť. Bylo tady řečeno směr na Liberec, směr na Polsko, přes Trutnov, částečně přes Náchod, řešíme věci kolem průmyslové zóny a železnice. V tom já spatřuji obrovský potenciál.

To není jenom o vysokorychlostních tratích. To je i o modernizaci těch stávajících železničních sítí a já mám pocit, že nikdy se tomu nevěnovala taková pozornost, a velmi chci za to moc poděkovat. A jenom doufám, že se nám podaří všem zajistit dostatek peněz nejenom z té krajské úrovně, ale i z té národní, a po dnešku musím říct kromě poděkování, že vnímám, že to prostě je priorita, když jsme tam probírali jednotlivé akce, které chceme nějakým způsobem zrealizovat. Pro mě to je, jako pro představitele Královéhradeckého kraje, jedno z dalších jednání, ale je fajn si to takhle zrekapitulovat a bavit se o těch strategických věcech. Takže ještě jednou velké poděkování za tohle to zasedání.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji a nyní poprosím primátora města Jablonec nad Nisou Miloše Veleho.

Miloš Vele, primátor Jablonce nad Nisou: Dobrý den ještě jednou, dámy a pánové. Já moc děkuju panu premiérovi a všem členům vlády, že to výjezdní zasedání proběhlo právě v Jablonci, protože pro mě to byla jedinečná příležitost seznámit pana premiéra i přesto, že jsme měli poměrně malý časový úsek, s problémy, které v Jablonci máme, ale hlavně jsme se bavili o rozvojových ambiciózních projektech, které tady připravujeme. Já bych moc uvítal, a nakonec oni to tady páni hejtmani říkali, kdyby takovýchto výjezdních zasedání bylo víc a měli jsme prostor k tomu, abychom si ty informace mohli mezi sebou vyměňovat.

My tady v Jablonci připravujeme, a to asi všichni víte, poměrně rozsáhlý projekt, který trvá už poměrně dlouho, a já věřím, že příští rok už konečně bude spuštěn. Je to stavba nového dopravního terminálu, na který následně navazuje prodloužení tramvajové trati, kde nám do projektu vstoupilo několik komplikací, ale já věřím, že i toto se nám povede vyřešit. A jak jsme pana premiéra seznámili s tím – ono když se povede udělat tyto dvě významné dopravní stavby, tak se nám potom objeví v prostoru bývalého autobusového nádraží velmi zajímavá rozvojová lokalita, kterou jsme připraveni nabídnout developerům.

Takže ještě jednou moc děkuji a jsem rád, že toto jednání tady v Jablonci proběhlo.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji moc a nyní otevírám prostor pro dotazy. Česká televize.

Karolína Jelínková, Česká televize: Dobrý den, já možná začnu ještě tím, protože vy jste zmiňovaly určité závěry, co se týče třeba zdravotnictví, kdy jste probírali ty zákony, nebo co se týče školství, možná ještě blíž, pokud by bylo možné k té dopravě, je tam třeba nějaký konkrétní závěr, na čem jste se shodli? Myšleno, že třeba mnohem více se bude teď soustředit na železnice, jestli můžete to ještě přece jenom blíže okomentovat?

Potom by mě zajímal ještě komentář i zástupců české vlády ohledně dolu Turów a toho rozhodnutí vlastně soudu. A potom ještě jedna aktuální věc, a to vyjádření pana Tomáše Pojara, že první dodávky dělostřelecké munice v rámci té tzv. české iniciativy by měly na Ukrajinu dorazit nejpozději v červnu. Tak jestli to můžete potvrdit, okomentovat? Děkuju.

Petr Fiala, předseda vlády: Já začnu tou poslední věcí. Tak zaprvé je strašně dobře, že tu naši českou iniciativu podpořilo tolik zemí, dnes už osmnáct, ať už závaznými konkrétními částkami, nebo příslibem, stanovením těch konkrétních částek. To vlastně umožňuje realizovat to, co jste zmínila, a to znamená rychle dodat potřebnou dělostřeleckou munici na Ukrajinu.

Ta česká iniciativa je vlastně důležitá v tom, že překlenuje to období, než evropské země budou schopny navýšit kapacitu výroby munice a udělat ty nebo naplnit ty cíle, které si daly. Je dobře, že Evropa se snaží posílit svůj zbrojní průmysl a posílit tyto kapacity, ale všichni víme, že to bude trvat několik let. Česká iniciativa překlenuje toto období. Minimálně do poloviny roku 2025 nejsme schopni tu kapacitu v Evropě navyšovat. Překlenuje toto období a ze třetích zemí se nám díky tomu podaří Ukrajině dodávat munici dělostřeleckou, což je ten největší, nebo jeden z největších problémů, které Ukrajina při své statečné obraně má.

Já věřím, že se skutečně podaří během několika měsíců realizovat ty dodávky tak, jak to říkal národní bezpečnostní poradce Tomáš Pojar. Děláme pro to všechno a zatím všechny informace, které mám, ale nemohu být z bezpečnostních a myslím pochopitelných důvodů konkrétní, všechny informace naznačují, že toho cíle skutečně dosáhneme.

Martin Červíček, hejtman Královéhradeckého kraje: Já se pokusím odpovědět na tu dopravní infrastrukturu. Mám pocit, že to je vlastně o přípravě, realizaci, financování, synergii těch staveb. My to dnes celý den vlastně probíráme a říkáme si, jakou to má návaznost třeba i na naše investiční záměry. A to je vlastně ten největší význam toho dnešního setkání a povídání si o tom, že nejenom, že jsou peníze na to zajištěné a nejenom, že ta příprava nebo realizace se rozběhla u těch jednotlivých staveb.

Já v tom spatřuji velký význam mimo jiné v tom, že prostě my pak můžeme plánovat modernizaci těch našich silnic. O železnici, to je samostatný příběh, ale tam si myslím, že jestli něco doháníme na silnicích, tak železnice je obrovský potenciál a my jsme se na tom shodli. To se týká obou dvou krajů, to není to regionální spojení. To jsou vlastně ty hlavní tepny, které pak budu navazovat na investiční záměry. Ale pokud se ptáte na něco konkrétního, a ne celý ten výčet, třeba co udělá za Královéhradecký kraj tady pan premiér.

Tak jasně, že na těch jednáních tak trošku v dobrém smyslu obujeme a říkáme: Ještě tohle to nesmíte zapomenout. My jsme se dnes třeba bavili za náš kraj, obchvat Rychnova nad Kněžnou, průmyslová zóna, memorandum vláda–kraj–Škodovka, rozvoj průmyslové zóny, dokončení dopravní infrastruktury. Naprosto klíčový je obchvat Rychnova nad Kněžnou. Já jsem dnes argumentoval, vysvětloval, jsme domluvení, že se to prostě pohne, protože my potřebujeme některé věci dokončit. Ne snad kvůli tomu, že bychom tam měli nějak vymyšlenou novou silnici, ale upozornili na problémy, které jsou spojené třeba s něčím jiným v tom regionu a z hlediska nějakého rozvoje, a to je ten smysl. Děkuju.

Martin Půta, hejtman Libereckého kraje: Možná jednu konkrétní věc. Já tady pochválím veřejně pana ministra Kupku, chválil jsem ho i na jednání vlády. Po šestnácti studiích proveditelnosti máme konečně trasu vlaku mezi Mladou Boleslaví a Libercem, která tu dopravu významně zjednoduší. A funguje tam koordinace, my teď měníme zásady územního rozvoje Libereckého kraje, aby to bylo co nejdříve ve stavu dalšího projektování. Připravujeme teď společnou architektonickou soutěž na hlavní nádraží v Liberci, společně město Liberec, Liberecký kraj, Správa železnic, na využití celého toho uzlu, propojení vlaků a autobusů.

Jsou to konkrétní kroky a já jsem rád, že tady máme vzájemné pochopení, protože jediná cesta je cesta spolupráce, hledání nějakých synergií všech těch veřejných rozpočtů, které máme k dispozici.

Petr Fiala, předseda vlády: Já dám ještě slovo panu ministru Kupkovi, ale chci říct ještě jednu věc a ta je důležitá. To je rozdíl mezi naší vládou a tou předcházející. U té předcházející vlády pan premiér Babiš všude jezdil, všechno sliboval bez ohledu na to, jestli to bylo realizovatelné, nebo nebylo, jestli to dávalo smysl, nebo nedávalo. A pan ministr tehdejší dopravy Havlíček o tom prostě mluvil, ale neudělalo se vlastně pořádně nic.

My toto neděláme. My naopak ty stavby, a je to obrovská zásluha pana ministra Kupky, my ty stavby zahajujeme, realizujeme, spouštíme, dokončujeme. A když jezdíme do krajů, tak jim říkáme, kdy to bude dokončeno, v jakých parametrech, a jsme schopni to garantovat. A to je proto, že se tomu pan ministr Martin Kupka se svým týmem intenzivně věnuje, že překonává i ty překážky u staveb, které byly nějakou dobu z různých důvodů zablokovány, že tlačí na všechny ty aktéry, abychom se posunuli kupředu, a že taky vláda se rozhodla, že toto je priorita a navzdory všem rozpočtovým problémům dáváme na výstavbu dopravní infrastruktury rekordní částky v obou těch letech, loni i letos, 150 miliard korun. A to se někde projeví, to je někde vidět.

Konečně mají občané a firmy a všichni to světlo na konci tunelu, protože dnes tady můžeme stát a říct, ať mě pan ministr opraví, ale D35 bude dokončena do pěti let a bude průjezdná a bude ve všech úsecích hotová. A tak bych mohl pokračovat. Kdy jste to naposledy slyšeli? No nikdy, protože žádný konkrétní termín prostě nebyl a nemohl být, protože řada těch úseků nebyla dovedena do té fáze, aby to mohl někdo říct, ale my to říct můžeme, protože jsme s tím vším pohnuli. Najednou je tu konkrétní představa, kdy bude dobudována dálniční síť v celé České republice, jak to bude se železnicí, kdy budou vysokorychlostní tratě, a to všechno je prostě pro Českou republiku důležité.

Proč se tak věnujeme dopravní infrastruktuře? No protože to podvazuje a podmiňuje další ekonomický rozvoj. A mimochodem, spoustu věcí, když nefungují, tak si lidé nějak zorganizují. Spoustu věcí lze udělat i ze soukromých prostředků. Ale o dopravní infrastruktuře platí, že ne. A to dokonce nejde udělat ani z krajských prostředků a neporadí si s tím obce. Ty klíčové komunikace musí dělat stát, je to jeho úkol, a jak tady správně říkali páni hejtmani, je důležité, aby stát řekl, co udělá, skutečně to dělal, protože oni potom na to mohou navázat, to, za co jsou odpovědní oni v rámci svých krajských pravomocí, pokud jde o dopravní infrastrukturu. A chválený je pan ministr Martin Kupka oprávněně.

Martin Kupka, ministr dopravy: Já zkusím několik důležitých konkrétních informací. D35, tak jak zaznělo z úst pana premiéra, dokončení toho dlouhého úseku fakticky od Úlibic, tedy od Jičína až po Olomouc, by se opravdu mělo zvládnout do těch zmíněných pěti let, do roku 2029 s tím, že ta část na území Královéhradeckého kraje, tak tam opravdu pomýšlíme na rok 2028.

Co se týče té liberecké části, kde počítáme s přeložkou silnice 1/35, tak to budou navazující léta a já tady chci moc poděkovat za aktivitu pana hejtmana Půty právě v jednání o těch navazujících stavbách, propojky směrem od 1/35 směrem k městu Semily a k tomu lepšímu napojení velké části Libereckého kraje od Semil přes Jilemnici a k dalším místům. A chci poděkovat stejně tak směrem ke Královéhradeckému kraji za podíl a participaci na celé řadě těch staveb ve fázi schvalování a vyjednávání. Bez toho to taky nemůže být.

K těm podstatným věcem, kdy se nedíváme jenom na hranici tohoto vládního období, ale do další perspektivy. Proto taková příprava PPP projektů, aby i v budoucnu měl šanci český stát zajistit výstavbu těch důležitých dopravních tepen. Bez toho se neobejdeme a v tuto chvíli pracujeme na přípravě financování formou PPP, zapojení soukromého kapitálu pro dalších důležitých deset staveb. To je jedna z podstatných zpráv, protože pro to, aby to Česká republika dokázala zafinancovat, tak pomoc ze strany soukromého kapitálu bude nezbytná.

Stěžejní projekt vysokorychlostních tratí se obou krajů týká. Buď přímo, nebo nepřímo. V případě Královéhradeckého kraje to bude znamenat vytvoření větve Hradec Králové a Polsko, v případě Libereckého kraje to nové železniční propojení, které od Mladé Boleslavi k Liberci by mělo být přichystáno v režimu pro dvousetkilometrové rychlosti, umožní zároveň snazší a rychlejší propojení v kombinaci s vysokorychlostními tratěmi i mezi jednotlivými krajskými centry pro to, aby se opravdu Česká republika pro cestující zmenšovala, co se týče dojezdových dob.

Tohle jsou stěžejní věci a v rámci debaty s kraji tohle zapojení do toho národního rámce dokončení dálniční sítě a budování vysokorychlostních tratí velmi dobře zapadá. Jde nám o to opravdu vytvořit komunikace, vytvořit infrastrukturu, ať už dálnice, silnice či železnici, která bude sloužit lidem ve všech regionech. A dotkne se to lidí jak v Jablonci nad Nisou, v Liberci, v Hradci Králové nebo v Trutnově.

Petr Hladík, ministr životního prostředí: Dámy a pánové, já se jenom krátce vyjádřím k té otázce Turówu. Já myslím, že v každém fungujícím právním státě je nutné rozhodnutí soudu respektovat. To znamená, neuslyšíte ode mě nic jiného, než že to rozhodnutí respektuji. Zároveň chci ale zdůraznit, že se jedná o nepravomocné rozhodnutí soudu, tedy uvidíme, jak dál s tím bude nakládáno. On to už tady zmínil pan hejtman Půta. To soudní napadení bylo ze strany německého města Žitava. Já bych tady možná rád uvedl na tom příkladu ten rozdíl, který má česká strana a strana německá.

Díky dohodě, kterou česká vláda uzavřela s polskou vládou, my veškeré informace od polské strany, tedy i to dnešní rozhodnutí, se oficiálně včetně detailů dozvíme do deseti dnů. Zároveň máme nastavené smluvní ujednání, To znamená, česká strana má veškeré informace, které pravidelně zveřejňuje na stránkách Ministerstva životního prostředí, o stavu podzemních vod na polské i české straně. Pravidelně měříme hluk, měříme prach, veškerá tato data jsou opět veřejnosti plně k dispozici. Polská strana postavila podle dohody tzv. podzemní val, zjednodušeně řečeno prostě to, aby se neztrácela spodní voda. Prokazatelně odborníci, kteří se skládali z České geologické společnosti, Českého hydrometeorologického ústavu, akademických pracovníků univerzit, špičky opravdu české hydrometrie, konstatovali, že je funkční, a samozřejmě postupně se začíná tato spodní voda propagovat zatím na polském území.

Co se týká dalších věcí, tak my očekáváme, že do poloviny tohoto roku polská strana předloží celý hydrogeologický model Žitavské pánve tak, jak máme ve smlouvě. Ta smlouva nám dává opravdu jasné pravomoci, také pravidla. Chci také zdůraznit, a pan hejtman Půta také hovořil o těch finančních prostředcích, které jsou poskytnuty pro to, abychom dokázali dostat opravdu vodu a vodovodní převaděče i do těch obcí, které prostě nikdy vodovodní převaděče neměly, to znamená, byly dlouhodobě napájeny vodou ze studní. Musím říct za českou stranu, že ta smlouva je funkční, a je dobře, a vlastně i tento příklad to ukazuje, že tato smlouva mezi našimi státy byla uzavřena. Děkuji.  

Martin Půta, hejtman Libereckého kraje:  Možná jenom úplně jeden detail. Teď se dvakrát naměřilo překročení hluku, polská strana přesně podle smlouvy musela identifikovat zdroj toho překročení hluku a také ve stanovených lhůtách Ministerstvu životního prostředí prostřednictvím vládního zmocněnce dát informaci o tom, jaká dělá nápravná opatření. Myslím, že to je přesně ukázka toho, jak se v té smlouvě vyjednaly jednotlivé detaily, které teď dokážeme vymáhat. My jsme před tou smlouvou neměli nejenom informace o tom, jestli jsou ty limity překračovány, nebyla tam nikdy žádná měřicí stanice, ale neměli jsme ani žádný konkrétní nástroj, jak vůbec s PGE na polské straně komunikovat, a to považuji za zásadní rozdíl v té situaci.

Petr Hladík, ministr životního prostředí: Ještě minimální noticka, jak to funguje. Ředitel odboru prostě je zmocněnec, druhý den ví ministr vlády a hejtman kraje, co se stalo, co se překročilo, a jak to Poláci řeší a jak to budou řešit. To je prostě naprosto jako klíčový zlom v té situaci před tou dohodou. 

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, tak další dotaz CNN Prima News.

Jakub Kokoška, TV Prima: Dobrý večer, pánové, zajímá mě zejména oblast zemědělství. Pane ministře, vy jste sem šel s konkrétním nějakým bodem. Zajímá mě, jak podrobně jste ho řešili, k čemu jste dospěli. Viděli jsme zároveň, že sem přijeli nespokojení zemědělci, jak vy, tak pan premiér, jste do rukou dostali jejich požadavky. Zároveň ministr financí Zbyněk Stanjura krátce před tím jednáním řekl, že v příštím roce rozhodně nepůjde výš než na ty dvě slíbené miliardy, tak kde je kdyžtak případně prostor se ještě domluvit, aby nedošlo k těm dalším stávkám? Díky.

Marek Výborný, ministr zemědělství: Děkuju, já jsem se dnes v rámci návštěvy Libereckého kraje ještě před jednáním vlády i spolu s reprezentacemi Královéhradeckého a Libereckého kraje sešel se zemědělci tohoto kraje, převzal jsem od představitelů Agrární komory memorandum. Podotýkám, že to memorandum je adresováno mně i panu premiérovi ze strany nejenom českých zemědělců, ale taky polských a německých. Je to společné memorandum vlastně přeshraniční. Ukazuje se, že i ta přeshraniční spolupráce v tomto smyslu vlastně funguje mezi zemědělci a nevládními organizacemi. Krátce jsem také s nimi vedl debatu o tom, o čem jsem včera večer měl oficiální jednání se zástupci českých nevládních organizací.

Já jsem rád, že se kolegové vrátili k tomu jednacímu stolu, od kterého já jsem a naše vláda nikdy neodešli, že hledáme skutečně tu konkrétní pomoc. Dnes jsem to tady říkal znovu a velmi trpělivě farmářům, zemědělcům: Jsme si vědomi toho, že ta situace i v letošním roce není jednoduchá. Předesílám, že to neplatí pouze pro Českou republiku, ale pro všechny státy Evropské unie. Ne nadarmo ty protesty jsou od Španělska po pobaltské státy včetně České republiky.

Některým těm důvodům skutečně rozumím. My jsme už před čtrnácti dny, a já jsem tomu rád, že tu dohodu skutečně stvrdili předsedové všech pěti koaličních stran za účasti jak pana premiéra, tak pana ministra financí. A ta jasná podpora, která letos obsahuje dvě miliardy korun a pro rok 2025 také dvě miliardy korun, jsou trochu jinak strukturované uvnitř, ale v zásadě tato pomoc do zemědělského sektoru v České republice skutečně bude směřovat.

Já jsem včera už vedl vlastně poměrně detailní debatu se zástupci nevládních organizací nad tou strukturou té pomoci, jak pro ten letošní, tak pro ten příští rok. Má to samozřejmě i nějaké další náležitosti, které se týkají například toho, a to si myslím, a tady jsme ve shodě i se zástupci zemědělců v České republice – my musíme výrazným způsobem některé věci řešit i na úrovni evropské.

Pan premiér příští týden odjíždí na Evropskou radu a 26. já jedu na mimořádnou nebo další řádnou Radu AGRIFISH, kde to téma bude opět na stole. Debata o tom, zda není na místě vyjednat mimořádný krizový balíček pomoci evropskému zemědělství. Zdůrazňuji, muselo by to být jedině z evropského rozpočtu, protože nechceme připustit žádný souboj národních rozpočtů. To by ještě prohloubilo ty rozpory mezi zemědělci a farmáři v Evropě. To nechceme dopustit. Ale z evropského rozpočtu je na místě se o tom skutečně bavit, protože ta situace není jednoduchá a není jednoduchá na komoditních trzích, které my v zásadě neumíme přímo ovlivnit.

Ale to, co je za nás naprosto jednoznačné, a shodl jsem se na tom i včera se zástupci zemědělského sektoru: Ruské potažmo běloruské obilí nebo olejniny nemají v Evropě co dělat. Ony, zaplať pán bůh, nejsou v České republice až na úplné minimum. Ale v situaci, kdy Rusko jako agresor útočí na Ukrajinu, páchá válečné zločiny, tak nemá ruské obilí v Evropě co dělat.

Budeme to určitě otevírat na jednání na evropské úrovni. A v tom jsme ve shodě, v tom jsme ve shodě se všemi zemědělci včetně Asociace soukromého zemědělství, která se těch aktuálních protestů neúčastní. Ale já skutečně vedu tu debatu úplně se všemi a toto jednoznačně vítám.

Trochu se nám z té debaty vytratila oblast, kterou já považuji za stejně důležitou, a to nejsou jenom finance, ale také ta byrokracie. Musíme a děláme to. Není to něco, co bychom dělali až jako reakci na protesty v Evropě nebo v České republice, ale musíme skutečně ubírat na té byrokracii a na té administrativě.

Když se podíváte na jednání vlády České republiky, tak za poslední tři týdny na každém jednání bylo několik materiálů, včetně toho dnešního jednání, které proběhlo zde v Jablonci nad Nisou, kde jsme schválili i na základě evropské dohody to, že letos bude možné i ty úhory, tu půdu, která měla zůstat ležet původně ladem, tak bude možné ji oset dusík vázajícími plodinami, jako je vojtěška, jako je jetel.

Jsou tam nějaké parametry určené na to, abychom respektovali i ty zelené úhory, ochranná pásma kolem vodotečí, to samozřejmě zůstává. Ale nezůstane nám v České republice ležet půda ladem. Myslím si, že to je další pozitivní zpráva pro české zemědělství, pro české farmáře. Nota bene, každá taková zrušená podmíněnost logicky znamená, že odpadají ty kontroly, odpadá ta administrativní zátěž, a to považuji za velmi důležité a vlastně bylo to předmětem i dnešního jednání.

Já jsem krátce informoval pány hejtmany a reprezentace obou krajů o těch jednáních, která vedu s farmáři. A vlastně i v regionech, i v tomto Královéhradeckém kraji jsme se na podzim potkali s panem hejtmanem s tamními farmáři, zemědělci, dnes tady v kraji Libereckém. Já věřím, že všichni vnímají ten pozitivní přístup. Opravdu mně jako ministrovi ani vládě ani panu premiérovi není ta situace lhostejná a děláme všechno pro to, abychom to situace dokázali v Českém zemědělství stabilizovat. Děkuju.

Petr Fiala, předseda vlády: Já bych k tomu jenom dodal, že také já jsem dostal tu petici, výzvu před jabloneckou radnici, a bylo to ve velmi důstojné, v kultivované formě a myslím, že jsem měl pěknou debatu s tím reprezentantem zemědělců. Já za sebe říkám: Já spoustě těch požadavků rozumím a dlouhodobě vystupuji na Evropské radě a pan ministr na příslušné Radě ministrů za to, abychom snížili regulaci zemědělství, abychom snížili ty nároky, které jsou na zemědělce kladeny ve všech možných oblastech, abychom snížili byrokracii. Pan ministr Výborný také dělá konkrétní kroky, které máme v pravomoci jako národní stát na národní úrovni.

Já jsem člověk, který věří v diskusi, věřím v dialog, a jsem připraven poslouchat a se zemědělci pravidelně jednám i já osobně. Setkávám jak s reprezentanty zemědělských svazu, tak s jednotlivými farmáři. Myslím si, že rozumím řadě těch požadavků, ale pokud se máme někam dostat dál, tak musíme sedět u jednacího stolu a nic jiného prostě to řešení nepřinese.

Já mám i pochopení pro určité demonstrativní akce a můžeme se buďto nad tím usmát, nebo nad tím mávnout rukou, ale to není to, co zemědělcům skutečně reálně pomůže. Pan ministr Výborný velmi trpělivě a s velkým nasazením opakovaně neustále vlastně jedná se všemi reprezentanty našich zemědělců. Ona ta reprezentace není úplně jednotná a je důležité vést dialog se všemi. Jsme připraveni i korigovat některé dopady společné zemědělské politiky.

Já myslím, že se nám velmi dobře povedla jedna věc, kterou jsme měli jako vláda jako cíl, a to je trošku narovnat podmínky pro ty nejmenší, pro rodinné farmy, pro to, co je velmi obvyklý typ zemědělského podniku v zahraničí. V České republice to zas tak z různých historických důvodů nemáme, ale potřebujeme tyto zemědělce, jsou nesmírně cenní pro život na venkově, pro kvalitu zemědělské produkce. Tam jsme ty podmínky narovnali.

Jsme si vědomi toho, že jsou určité problémy, které dopadají na středně velké zemědělské podniky, které jsou v mnoha směrech klíčové, a jsme připraveni to řešit. Proto se taky vláda domluvila na tom, a není to jednoduchá domluva a vždycky je to na úkor někoho jiného, domluvili jsme se na tom, že jsme připraveni přidat příští rok ty dvě miliardy. Ale nemůže to být jen tak, musí to být na základě jednání a dohody a argumentů, protože jsou to dvě miliardy, na které se musí složit čeští občané a které prostě musíme vzít odněkud jinud.

Tak já si myslím, že návrat k jednacímu stolu je to nejsprávnější, co mohou zemědělci udělat. Já nikomu neberu právo na demonstrace, na protestní akce, na happeningy, pro všechno mám pochopení. Ale posunu dosáhneme jedině u jednacího stolu.

Marek Výborný, ministr zemědělství: Dovolte mi ještě jednu věc, která je velmi důležitá. Ta pomoc, která byla stvrzena na jednání K5 i s panem premiérem, tak nebude plošná. Prostě musí být jasně adresná. My tady nejsme v situaci, abychom si mohli dovolit jakkoliv prostě pokrýt celý ten sektor. Musíme směřovat tam, kde ty problémy jsou. Jak to říkal pan premiér, jsou to hlavně středně velké podniky. Tam se to snažíme nasměřovat a nebudeme to dělat sami o sobě, ale budeme to dělat po tom dialogu s těmi zemědělci, s těmi farmáři.

Může to vypadat, že já ten dialog mám opravdu rád. V zásadě nemám problém jít i na tu ulici, na to náměstí, ale reálně se ty problémy dají řešit a posouvat, říkám to z vlastní zkušenosti, opravdu u toho jednacího stolu.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji a máme prostor pro poslední dotaz. Český rozhlas.

Vojtěch Tomášek, Český rozhlas: Hezký podvečer. Já bych ještě poprosil pana ministra Výborného, jestli by rozšířil, aby to bylo úplně jasné, co konkrétně z té podpory jste schválili dnes tím nařízením, které bylo dnes na programu vlády?

Pak ještě k té dopravní infrastruktuře, k té tady zaznělo mnoho. Nicméně já bych se rád zeptal na nějaký konkrétní, alespoň pracovní termín, kdy by se lidé mohli svézt elektrifikovaným vlakem z Liberce do Prahy, protože skutečně Liberecký kraj je posledním krajem v České republice, který nemá ani kilometr elektrifikované železniční sítě. A o tom, že elektrifikovaný vlak je daleko pohodlnější a i k životnímu prostředí šetrnější než motorový, to je předpokládám jasné.

Marek Výborný, ministr zemědělství: Já možná k tomu, co je skutečně dobrou zprávou pro české zemědělce, české farmáře. My jsme dnes schválili novelu nařízení vlády, která reaguje na to, co skutečně jsme se, na čem jsme se dohodli v rámci Evropské unie s Evropskou komisí. To znamená, že v letošním roce bude možné plochy, které měly původně v rozsahu osmi procent zůstat ležet ladem, tak se stahují na pět procent a těch pět procent bude možné osít dusík vázajícími plodinami, případně meziplodinami – vojtěška, jetel a podobně.

Zůstaly tam zachované ale některé podmínky, například tzv. zelený úhor, který je dvouletý. Tak pokud je oset v loňském roce, tak ten nebude možné rozorat. Bude povinnost zachovat ochranné pásy podél vodotečí, podél vodních toků. To tam zůstává. Ale v zásadě platí to, že nezůstane v roce 2024 ležet půda ladem. Uvidíme, jak pokročí další jednání na úrovni Rady ministrů Evropské komise pro ta léta další. V pátek očekáváme poměrně zásadní materiál ze strany Evropské komise, kde povedeme potom debatu, je na jednání Rady ministrů.

Druhá část té dnešní novely, kterou schválila vláda, tak ta se týká vracení fosforu do půdy. Je to vlastně otázka bilance dusík–fosfor, ten nám dlouhodobě, fosfor, v půdě schází a my nemáme dostatek, bohužel nemáme dostatek statkových hnojiv, abychom organiku vraceli do té půdy. Proto si potom musíme, zvláště v některých oblastech, pomoci i jiným způsobem. Takže to je vlastně obsah toho nařízení.

Jenom zdůrazňuji: Toto nařízení je až pro rok 2025, nikoli pro letošní rok, ale zemědělci ho potřebují vědět dopředu, aby se v rámci svých osevních plánů na to dokázali připravit.

Martin Kupka, ministr dopravy: Doplním stručnou informaci k těm termínům. Tady se opravdu začíná s přípravou všech těch nezbytných kroků ke schválení projektu na té nové železnici, která by propojila Mladou Boleslav, zároveň Turnov a Liberec. Nicméně důležité je říct, že už vidíme konkrétní termíny těch předcházejících úseků ještě na území Středočeského kraje, ale teprve jako celek to zajistí rychlejší dostupnost samotného Liberce.

Co se týče bezděčínské spojky, která je těsně před Mladou Boleslaví, tak tam termín zprovoznění bychom rádi to reálně dokončili v roce 2030, v roce 2031 pak všejanskou spojku. Co se týče termínu těch dalších částí od Mladé Boleslavi směrem sem do Liberce, tak řekl bych optimistický ale zároveň reálný výhled je první polovina příští dekády.

Martin Půta, hejtman Libereckého kraje: Podle materiálu Správy železnic je to 2035.

Martin Kupka, ministr dopravy: Tak to tak odpovídá.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Moc děkujeme, tiskovou konferenci končím. Mějte hezký den. Na shledanou.