Tisková konference po jednání vlády, 13. února 2013

Michal Schuster, tiskový mluvčí vlády: Dobrý podvečer, vážené dámy a pánové, začíná tisková konference po jednání vlády. Vítám zde ministra a předsedu Legislativní rady vlády pana Petra Mlsnu a prvního náměstka ministra spravedlnosti pana Daniela Voláka.

Nejprve mi dovolte v úvodu říci, že vládu dnes řídil pan první místopředseda vlády a ministr zahraničí Karel Schwarzenberg, protože pan premiér, jak už jistě víte, je v zahraničí na dovolené tento týden.

Dovolte mi v úvodu říci, že vláda schválila návrh zákona o státním dluhopisovém programu na úhradu části schodku státního rozpočtu ČR za rok 2011 převyšujícího rozpočtový schodek a o státním dluhopisovém programu na úhradu dalších závazků státu splatných v roce 2013. Podrobnosti k tomu, tak jako ke všem dalším zákonům, naleznete po skončení tiskové konference na webových stránkách vlády. A nyní poprosím už pana ministra Mlsnu, který vám představí poslanecké návrhy.

Petr Mlsna, ministr, předseda Legislativní rady vlády: Děkuji za slovo. Vážené dámy, vážení pánové, vláda dnes zaujala stanovisko ke třem návrhům poslaneckých návrhů.

Prvním návrhem byl návrh poslanců na novelu zákona 329/2011 Sb. O poskytování dávek osobám se zdravotním postižením. Vláda k tomuto návrhu zaujala nesouhlasné stanovisko, neboť předložený návrh zákona by byl de-facto návratem před první fázi sociální reformy, tj. před 1. leden 2012. A de-facto by byl také návrhem zákona, který by zboural pro klientský přístup k osobám se zdravotním postižením tak, jak po prvním lednu 2012 byl uveden do praxe. Vláda ve svém stanovisku také vyjádřila nesouhlas s některými argumentacemi, které předkladatelé návrhu zákona uvádějí. Namátkou lze uvést např. výtku, že nový zákon o dávkách osobám se zdravotním postižením definuje osobu se zdravotním postižením, nikoli, definuje pouze jako znak příslušnou diagnózu, na základě které je poskytována příslušná sociální dávka.

Druhý poslanecký návrh, ke kterému vláda zaujala stanovisko, se týkal novely občanského soudního řádu, ke kterému vláda taktéž zaujala nesouhlasné stanovisko. Předkladatelé návrhu tohoto zákona argumentovali majetkovými nároky v případě ukončených trestních řízení v důsledku amnestie prezidenta republiky. Vláda se shodla na tom, že nastalou situaci nelze řešit nekoncepčním jednorázovým zásahem do občanského soudního řádu jako klíčového předpisu upravujícího civilní řízení. Přičemž vláda také nepovažuje za možné, aby byla bez jakéhokoliv normativního přesahu navržena povinnost soudů přidělit skupině osob v průběhu civilního řízení advokáta jako bezplatnou právní pomoc, neboť takováto úprava by byla v rozporu s čl. 96 Ústavy a čl. 37 Listiny základních práv a svobod, protože jedním ze základních principů soudního řízení je samozřejmě i princip rovnosti účastníků řízení, který nelze narušovat. Další výhrady jsou potom podrobně uvedeny ve stanovisku vlády, jakož i výhrada, kdy navrhovatelé předkládají návrh na novelu § 138 Občanského soudního řádu, tj. úpravy osvobození od soudních poplatků. Tato úprava vůbec nemá souvislost s Občanským soudním řádem, ale se zákonem o soudních poplatcích. Takže z těchto a mnohých dalších důvodů se vláda k tomuto návrhu vyjádřila negativně.

Třetí poslanecký návrh se týkal novely zákona o podporovaných zdrojích energie, kdy cílem předloženého návrhu je změna frekvence vyplácení dotace prostředků za státního rozpočtu ve prospěch operátora trhu s energiemi ze čtvrtletního intervalu na měsíční interval, což by umožnilo zjednodušit vyplácení podpory, zkrácení splatnosti výplat podpory a v konečném důsledku také snížení celkových nákladů na podporu. K tomuto návrhu zákona vláda zaujala neutrální stanovisko s doporučujícími připomínkami legislativně-technického charakteru, neboť tato změna nebyla předkladateli důsledně promítnuta do všech ustanovení zákona o podporovaných zdrojích energií.

Michal Schuster, tiskový mluvčí vlády: Děkuji. A o návrhu zákona, kterým se mění zákony o výkonu vazby a o výkonu trestu odnětí svobody, má informace první náměstek ministra spravedlnosti pan Daniel Volák.

Daniel Volák, první náměstek ministra spravedlnosti: Dobrý den, dámy a pánové. Stručně řeknu ty hlavní cíle a ambice, které novely zákonů o výkonu vazby a výkonu trestu mají. Předně je třeba říct, že tyto novelizace vycházejí z praktických potřeb vězeňské služby, orgánů činných v trestním řízení, a z jejich zkušenosti při uplatňování těchto zákonů. Důsledně a za prvé jsou tedy cílem maximální ekonomické úspory, taktéž s tím souvisí snaha po zvýšení bezpečnosti v českých věznicích. Taktéž dochází k rozšíření povinností a přesnější konkretizaci práv odsouzených na jedné straně, a obviněných, kteří jsou zatím pouze ve výkonu vazby, na straně druhé. Čtvrtým takovým okruhem jsou pouze legislativně-technická opatření.

Pokud bychom se bavili konkrétněji, tak tyto novelizace zpřesňují rozsah poskytování zdravotních služeb zdravotně nepojištěným osobám a stanoví se způsoby úhrady těchto nákladů. Převádí se povinnosti uložené obviněným a odsouzeným dosud pouze vyhláškou o řádu výkonu vazby a trestu do zákona a zpřesňuje se úprava jak povinností, tak práv obviněných a odsouzených. Výslovně se např. zakazuje užívání vlastního mobilního telefonu, ale i jeho pouhé držení. Totéž platí o finanční hotovosti. Omezuje se možnost žádat o přemístění do jiné věznice nejdříve po uplynutí tří měsíců. Zavádí se kategorie velmi nebezpečných odsouzených, kteří mohou být dlouhodobě a opakovaně umisťováni do oddělení se zesíleným stavebně technickým zabezpečením. Konkretizují se pohledávky spojené s výkonem vazby a výkonem trestu, které je povinen hradit jak obviněný, tak odsouzený, a které budou jednotně vymáhány podle daňového řádu. Uvádí se postup při přezkumu uložených kázeňských trestů do souladu se soudním řádem správním. Tolik ty základní teze.

Michal Schuster, tiskový mluvčí vlády: Děkuji. Dámy a pánové, máte nějaké doplňující otázky k těm představeným bodům? Pokud nejsou, tak vám děkujeme za účast a přejeme hezký večer.