Tisková konference po jednání vlády, 13. září 2023

Jakub Tomek, Odbor komunikace Úřadu vlády: Dobrý večer, vítám vás na tiskové konferenci po jednání vlády. O úvodní slovo poprosím prvního místopředsedu vlády a ministra vnitra Víta Rakušana.

Vít Rakušan, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra: Dobrý den, vážené dámy, vážení pánové. Protože máme i nějaké časové limity pro naši tiskovou konferenci, já půjdu rovnou ke konkrétním návrhům, které jsou z gesce Ministerstva vnitra nebo s ním nějakým způsobem souvisí.

Na dnešní vládě jsme schválili návrh lex Ukrajina 6, tedy dalšího specifického zákona, který se týká ukrajinské tematiky. V této chvíli musím říct, že se jedná o normu Ministerstva vnitra. My už v této době to máme gesčně rozděleno – část těch zákonů předkládá pan vicepremiér Jurečka, část je stále tedy pod naší gescí.

V tomto případě se ovšem nejedná o žádnou revoluční změnu, která by snad přinášela změny dávkové politiky nebo změny v ubytovávání. V případě normy Ministerstva vnitra se jedná o předpokládané prodloužení dočasné ochrany z pozice Evropské komise, případně Rady ministrů pro vnitřní věci a spravedlnost na konci měsíce září.

Jedná se o evropský právní rámec a my vždycky musíme přizpůsobit ty české podmínky, ten český legislativní rámec tomu, aby to prodloužení mohlo i na území České republiky kvalitně fungovat. Tady bych řekl, že ten základ je, aby v příštím roce mohlo proběhnout to, o co všichni stojíme. To znamená nová přeregistrace všech lidí z Ukrajiny žijících na území České republiky. Všichni z nich budou muset do března projít online registrací, bude jim vygenerován termín k osobní návštěvě na Ministerstvu vnitra a do konce měsíce září příštího roku, pokud návrh projede logicky Parlamentem, budou muset projít tou osobní návštěvou na ministerstvu, kde jim bude vyznačen nový vízový štítek do jejich cestovního dokladu.

My tak v rámci České republiky v tom pravidelném ročním cyklu a intervalu budeme mít opět přesnou představu o tom, kolik lidí v té dané době z Ukrajiny na území České republiky žije, a tomu se samozřejmě přizpůsobují i všechny další strategie.

Jedná se tedy v tomto případě především o technicistní normu, která obsahuje ještě několik dalších věcí. Například vláda počítá i s tím, že by spustila tzv. asistované dobrovolné návraty, což není vůbec žádná novinka. Takto Ministerstvo vnitra postupovalo i v případě jiných migračních situací. Například v roce 2009 v rámci hospodářské krize mnoho cizinců na území České republiky ztratilo své pracovní uplatnění a i tehdy jim Česká republika pomáhala v těch asistovaných návratech. Trošku předcházíme rozhodnutí Evropské komise, nicméně je potřeba, abychom v platnosti měli tento zákon od 1. 1. příštího roku.

Další záležitostí, která nebyla přímo z dílny Ministerstva vnitra, jednalo se o poslanecký kompromisní návrh, nicméně gesčně se to k nám vztahuje, je zákon o správě voleb. Byl to poslanecký návrh, který je kompromisem všech poslaneckých klubů zastoupených v Poslanecké sněmovně. Je to tedy návrh, který vychází z nějakého jednání předsedů poslaneckých klubů, odborníků jednotlivých stran. Ve většině případů bylo uchováno to, co jsme my jako Ministerstvo vnitra navrhovali v daném zákoně už na začátku roku.

Především je zde aplikována pozitivní změna. Voličské průkazy si budeme moci vyzvedávat kdekoliv po republice, ne pouze na úřadu, kam svým místem bydliště spadáme. Bude zaveden jednotný informační systém, povede se jednotný seznam voličů, budou mnohem lépe evidovány veškeré voličské průkazy, které budou vydávány.

Pro kandidující politické subjekty se také zjednoduší volební realita. Kandidátky budou moci podávat elektronicky, bude možné používat i e-petice na sběr podpisů pro umožnění kandidatury, a to i například v komunálních volbách.

Mimochodem tuto ambici máme i u prezidentských voleb. To je ovšem zvláštní zákon, který Ministerstvo vnitra v současné době pustilo do vnitřního připomínkového řízení, a tam se také budou vyjasňovat některé nejasnosti, které vždycky v průběhu prezidentské volby byly. Stejně tak se zabýváme i volbami komunálními. Takže naše vláda má ambici tu volební legislativu výrazným způsobem posunout a samozřejmě hodláme dodržet i naše programové prohlášení ohledně korespondenční volby pro naše krajany.

Poslední věta k tomu: Tato norma je navázána na věc, která už byla projednávána v Poslanecké sněmovně. To je ta druhá volební legislativa, ke které je ovšem potřeba ústavní většiny v Poslanecké sněmovně. I proto jsme byli připraveni na ten sněmovní kompromis, protože potřebujeme, aby ve dvou důležitých věcech, zafixování senátních obvodů na dobu dvanáct let a za další na to, aby se volby fixovaly – krajské, komunální a první kolo senátních – na první týden v říjnu a neposouvaly se směrem k letním měsícům, tak potřebujeme právě tu ústavní většinu. Z mého pohledu je to ukázka toho, že jsme se i v Poslanecké sněmovně na takto technických normách celkem racionálně dohodnout. Děkuju.

Jakub Tomek, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji a o slovo poprosím místopředsedu vlády a ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečku.

Marian Jurečka, místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí: Dobrý večer, vláda dnes projednala dvě nařízení vlády z resortu Ministerstva práce a sociálních věcí. Tím prvním nařízením je opravdu již definitivní stanovení růstu důchodů v České republice od 1. ledna 2024. My jsme to již avizovali, ten růst bude od ledna o 360 korun a bude se týkat všech důchodů, tedy nejenom starobních, ale také invalidních, vdovských, vdoveckých, sirotčích. Tato částka 360 korun, tak o ni bude navýšena základní výměra.

Základní výměra proto, protože v letošním roce máme takovou specifickou situaci, kdy sice od února do června, což bylo to poslední rozhodné období, které mělo vliv na to zvýšení těch důchodů, kdy inflace za toto období u spotřebního koše důchodcovských domácností vzrostla o 1,3 procenta, tak toto navýšení vlastně se vložilo do toho růstu té základní výměry, která zároveň zase musí odpovídat v té základní výměře deseti procent průměrné mzdy. Proto rostou od 1. ledna příštího roku ty důchody o 360 korun všem stejně. Je to taková, řekněme, specifická, výjimečná situace, souhra těchto specifických parametrů, které se sešly.

Nicméně když se podíváme na vývoj za těch dvanáct měsíců, tak mezi 1. lednem 2023 a 1. lednem 2024 průměrný důchod v České republice vzroste i díky mimořádné valorizaci, která proběhla v červnu, o 1 120 korun v průměru. Když k tomu připočítáme ještě výchovné, tak u žen to bude více než 2 120 korun meziroční nárůst průměrné výše důchodů.

Průměrná výše se dostane v tom příštím roce na hodnotu 20 693 korun. Když tak často velmi srovnáváme parametry mezi Českou republikou a Slovenskem, tak už dnes je ten průměrný důchod v České republice o 5 000 korun vyšší než na Slovensku.

Pak jsme schvalovali ještě druhé nařízení vlády, které se týká podpory lidí, kteří se účastnili boje za osvobození Československa mezi roky 1939–1945. Je to speciální příspěvek k důchodu u těchto osob, týká se to lidí, kteří se účastnili přímo tohoto boje za osvobození Československa, včetně období povstání v roce 1945.

Tady tato částka se zvyšuje dnešním rozhodnutím vlády o 2 816 korun a týká se také vdov a vdovců těchto účastníků a tady dochází ke zvýšení o 1 408 korun měsíčně. Toto zvýšení se týká v České republice zhruba 7 000 osob, takže i na tyto lidi, kteří se zasloužili o to, že tady dnes můžeme stát, kteří bojovali s fašistickou totalitou, tak náš systém v rámci důchodů pamatuje a dnešním rozhodnutím vlády jsme jim zvýšili tento mimořádný příspěvek k jejich důchodu. Děkuji.

Jakub Tomek, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji a o další slovo poprosím vicepremiéra a ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše.

Ivan Bartoš, místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj: Dobrý večer, dámy a pánové. Na dnešním jednání vlády byl přijat návrh novely zákona o právu na digitální službu, tedy novela, která umožní lidem v České republice používat v budoucnu ty tzv. e-doklady. Co je podstatou této změny? Každý občan bude mít možnost využití digitální verze občanského průkazu k prokázání své totožnosti na úřadech. Tyto úřady, což můžou být různé orgány veřejné moci nebo osoby, které mají ze zákona povinnost ověřovat totožnost právě předložením občanského průkazu, budou povinny prokázání v té digitální formě umožnit, tedy formě občanky v mobilním telefonu.

Tu elektronickou občanku smí použít pouze její držitel a v té digitální verzi průkazu budou zcela stejné údaje, které jsou v tuto chvíli čitelné na té fyzické občance. Prokazování těch údajů bude probíhat prostřednictvím aplikace v telefonu pro prokazování. Tu si jednoduše občan stáhne do svého mobilu, a bude-li chtít prokázat svou totožnost, vyšle pomocí té aplikace do systému požadavek, přitom použije některý z prostředků elektronické identifikace své osoby, to může být třeba klíč k e-governmentu nebo bankovní identita. Tomu, kdo ověřuje, se pak vlastně pomocí té aplikace prokáže a ten zase na straně ověřování aplikací pro ověřování nebo nějakou čtečkou toto ověří.

Prokázat tu totožnost nebo jiné údaje digitálně bude možné pouze na fyzické přítomnosti obou dvou stran, kdy tam tedy bude ten, který prokazuje, a ten, který ověřuje. Když si dáme nějaký příklad z praxe, například při legitimaci policisty nebo na poště, když potřebujete vyzvednout nějaký balíček.

Poskytovatelem té digitální verze občanského průkazu i obou těch aplikací bude Digitální informační agentura DIA. A i agentura potom, až se bude blížit ten start, který plánujeme na příští rok, na svých webových stránkách poskytne všechny potřebné informace k používání aplikací, a to jak pro občany, tak pro úřady.

Možnost přijímat ty e-doklady bude pro všechny platná už od 1. ledna 2024. Tedy kdo bude chtít být napřed, třeba nějaký úřad ve městě, tak tuto možnost již bude moci využít. Nicméně ta povinnost bude potom nabíhat postupně. Od dne nabytí zákona by to měly být pouze ústřední orgány státní správy kromě ambasád, od 1. července pak, pokud ten harmonogram bude takto schválen Sněmovnou, kraje, obce a neústřední orgány státní správy. A pak od 1. ledna 2025 všichni ostatní včetně ambasád a soukromoprávních subjektů.

Ještě tolik k tomu, jak bude ta občanka fungovat. Já bych možná zopakoval některé základní informace k zavádění digitální verze občanky, neboť už se nyní ozývají ve veřejném prostoru. Její používání bude dobrovolné. Občané se budou moct svobodně rozhodnout, jestli chtějí nadále používat tu plastovou kartičku občanku, e-doklad nebo obojí. Co ten doklad přinese? Zmizí nezbytnost mít u sebe cokoliv kromě mobilního telefonu. Můžete zvolit údaje, které chcete s ověřovatelem sdílet, například při ověřování věku u prodejce on nemusí vědět, kde bydlíte nebo jak se jmenujete.

Bude mít velmi dobré, výrazně lepší zabezpečení na rozdíl od té plastové občanky, protože ten e-doklad je zamknutý, a navíc když třeba ztratíte telefon, který by měl mít každý zaheslovaný, aby s ním nemohl nikdo nakládat, tak budete možnost mít na dálku samozřejmě deaktivovat nebo zrušit tento e-doklad. E-doklad jako takový nebude možné využívat k cestám do zahraničí, zůstává tedy fyzická občanka, tento průkaz se neruší.

Proč ne v zahraničí? My jsme v době našeho předsednictví, a byl to náš výrazný úspěch, schválili evropskou digitální identitu a tu e-Wallet, tu evropskou digitální peněženku. Tam ale ještě se musí projednat s Evropským parlamentem a bude pak ta implementace v celé Evropě, to se stane někdy v roku 2026. Ale my nechceme čekat. My chceme skutečně jak občany, tak hlavně úřady naučit přijímat tu elektronickou identitu tohoto e-dokladu. Jakmile pak bude vyvinuto i to evropské řešení, tak pouhou aktualizací aplikace bychom chtěli umožnit přenést ten e-doklad do té evropské digitální peněženky.

Toliko k digitalizaci a já bych možná ještě krátce zmínil a kolega ministr Baxa mě doplní. Vláda dnes také schválila obnovu a rozvoj pevnostních měst Terezína a Josefova. Snaha vyřešit ten dlouhodobě neutěšený stav obou pevnostních měst, my jsme ji společně deklarovali s dalšími ministry už na podzim, protože míra poškození těch historických objektů výrazně převyšuje možnosti obcí a krajů se na té obnově podílet. Byť Ústecký a Královéhradecký kraj s námi sedí u stolu a budou do toho zapojeny, stejně tak jako obce, bez pomoci státu to řešení neexistuje.

My jsme ustavili vládní komisi pro hledání prostředků na záchranu Terezína a Josefova. Koordinovali jsme ji skrze Ministerstvo pro místní rozvoj, ale podíleli se na ní resorty financí, Ministerstvo kultury, zástupci měst Terezína, Jaroměře, Ústeckého i Královéhradeckého kraje. My jsme si jako prioritu dali, že v první fázi je nutné zajistit odstranění havárií a zajistit stabilitu budov, ale najít i vlastně udržitelný rozvoj těchto obcí. Obojí se podařilo díky vytvoření dvojice provázaných programů podpory. O tom za Ministerstvo kultury bude hovořit pan ministr Baxa. Ten je vlastně ten záchranný na ty památky.

Nicméně Ministerstvo pro místní rozvoj představí systémový program obnovy a rozvoje pevnostních měst Terezína a Josefova, které mají zajistit podmínky pro udržitelný rozvoj. Ty objekty jsou velké, těch budov je tam mnoho a my musíme mít skutečně jasný plán, jak v následujících letech nejenže zachráníme ten krizový stav, ale do těchto měst se bude investovat, i soukromí investoři, a skutečně dáme Terezínu i Josefovu, tedy Jaroměři v tomto směru nový život.

Ten celkový objem, já ho zmíním, on je lehce pod třemi miliardami v následujících letech v součtu těch programů. Samozřejmě v obou dvou případech na tom budou participovat, tedy podílet se i obce, které tedy mají výrazně malý rozpočet, ale pak i kraje. Děkuji.

Jakub Tomek, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji a o doplnění poprosím ministra kultury Martina Baxu.

Martin Baxa, ministr kultury: Dobrý večer, dámy a pánové. Já navážu na část, která se týká vládního usnesení ve věci obnovy a rozvoje pevnostních měst Terezín a Josefov. Rozhodnutí vlády je podle mého názoru velmi důležité. Přihlašujeme se k významným památkovým i historickým hodnotám, které jsou spojeny s těmito dvěma městy.

Ty důvody jsou určitě dva. Ten první je především památkový. Jsou to unikátní pevnostní města, stavby, které jsou, nebo komplexy staveb, které jsou ojedinělé i v rámci celé Evropy v míře zachovalosti, v míře intaknosti, v míře toho, jakým způsobem se podařilo zmapovat jejich historii, a dokumentovat to, v čem jsou z hlediska vojenské historie tak unikátní.

V případě Terezína samozřejmě hraje neméně důležitou, možná i důležitější roli, těžká historie, která je spojená s touto lokalitou v době druhé světové války. Terezínské ghetto bylo jednou z ústředních stanic, jedním z ústředních míst strašlivé mašinerie holocaustu. Je to místo, které je spojené s rasově označenými občany protektorátu, ale i lidmi ze zahraničí. Tam, kde se vlastně nachází dnes město Terezín, když se procházíme těmi ulicemi, tak jdeme kolem domů, kde se tísnily desítky tisíc lidí v ghettu, z nichž velká většina z nich nalezla smrt ve vyhlazovacích táborech na východě.

Vnímáme tedy velikou povinnost se o tyto objekty v tomto případě, nebo v případě mého ministerstva, památkově postarat. My k tomu máme účinný nástroj. Je to Havarijní program Ministerstva kultury, který je velice funkčně nastaven na pomoc objektům, které se nacházejí v neutěšeném stavu. My jsme tento nástroj aplikovali na šest vytipovaných objektů v obou těchto městech. Speciální poradní tým mého ministerstva provedl odborný sken těch objektů jak v Josefově, tak v Terezíně.

V Terezíně se jedná o Žižkova kasárna, zbrojnici, proviantní sklad a vojenskou nemocnici – čtyři objekty. V případě Josefova se jedná o Čtvercová kasárna a o vojenskou nemocnici. Celková výše všech těch záchranných projektů k těmto šesti budovám je ve výši 1,73 miliardy korun rozložených do pěti let 2024–2028 s tím, že pro každý rok je určena alokace. Státní rozpočet se bude podílet částkou 1,384 miliardy korun. Je to 80 procent nákladů, jak říkají pravidla tohoto fondu, 20 procent je na straně žadatelů ve spolupráci s těmito kraji.

My věříme, že jsme schopni dobrou komunikací s oběma městy, s Josefovem nebo s Jaroměří, městem Jaroměř ve věci Josefova, s městem Terezín, najít harmonogram, ve kterém budou podávány žádosti tak, aby se začalo tím, co je nejurgentnější, což je bezpochyby objekt Žižkových kasáren – ten je tedy v mimořádně neutěšeném stavu – a postupně se během těch pěti let vykonají klíčové práce na záchraně těchto zásadních kulturně historických hodnot spojených s těmito dvěma pevnostními městy.

Děkuji.

Jakub Tomek, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji, otevírám prostor pro dotazy. Prosím, Česká televize.

Kateřina Trnková, Česká televize: Dobrý den, já mám tři dotazy, všechny na pana ministra vnitra. Chtěla bych se zeptat k tomu vámi zmiňovanému asistenčnímu programu při dobrovolném návratu uprchlíků. Vy jste říkal, že to není žádná novinka, ale zajímalo by mě, prosím, co bude prakticky obnášet? Potom, druhá věc se týká prodloužení dočasné ochrany, jestli se nepletu, do března 2025, jaké důvody k tomu vedou? A potom vás poprosím o jeden, o váš komentář k jedné výtce opoziční, která se týká toho, že podle nich Ministerstvo vnitra stále nemá nějaké souhrnné komplexní informace o uprchlících na našem území. Mě by zajímalo, jestli vy to tak taky hodnotíte, jestli podle vás třeba reálně chybí nějaká data a skutečně by se vám hodila, nebo by to už bylo nějaké nadbytečné lustrování, nebo, nevím, jak to nazvat, a případně, jestli do budoucna chcete ještě nějaká další data vůbec zjišťovat? Děkuju.

Vít Rakušan, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra: Děkuju za otázky, pokusím se stručně a věcně odpovědět. V rámci těch asistovaných návratů se nejedná, a to chci zdůraznit, o finanční asistenci. To neznamená, že bychom dávali těm lidem nějaké motivační peníze, ale třeba je jim poskytována pomoc formou služby, v některých případech nouzové ubytování před vycestováním. Lze jim třeba pomoci se zakoupením cestovního dokladu, jízdenky, letenky do místa, odkud pocházejí. V dané věci by bylo možné čerpat i evropské finanční prostředky, protože i na té evropské bázi se bavíme o tom, že ta návratová politika je něco, čím se Evropská rada také musí zabývat.

To není to, že bychom ty lidi chtěli posílat do nebezpečí, ale mnoho z nich má zájem se na Ukrajinu vrátit a někdy tu asistenci jako takovou potřebují. Z tohoto pohledu my budeme upozorňovat na to, že takový program tady existuje. Doufáme, že v rámci té evropské intervence dostane i nějaký další rámec a budeme toto poskytovat tak, jak tomu bylo v minulosti.

Ta druhá otázka se týkala, omlouvám se… Dočasné, ano, děkuju. Dočasná ochrana je funkční institut. My si to neuvědomujeme. Samozřejmě máme lidi z Ukrajiny, kteří opouštějí Českou republiku, ale máme stále deset tisíc lidí měsíčně, kteří do České republiky přicházejí, kteří přicházejí přes naše asistenční centra pomoci Ukrajině, kteří přicházejí sem k nám. A je potřeba si uvědomit, že ta celá infrastruktura, kterou jsme vybudovali, sice v omezenějším množství a potřebách a třeba časové dotaci na těch jednotlivých pracovištích, ale prostě musí fungovat dál, aby ta situace byla nadále pod kontrolou a abychom právě plnili to, k čemu nás i opozice vyzývá.

A my to děláme. Abychom sbírali údaje o lidech, kteří sem přichází, abychom měli představu, kde ti lidé žijí, abychom měli představu, jak se ti lidé živí, čím se živí, jestli už mají práci. Máme třeba teď aktuální informaci, že až 112, 113 tisíc lidí pracuje, je aktivně na trhu práce. A ty informace naopak při těch návštěvách Ministerstva vnitra, které jsme prováděli i v letošním roce, každý z těch lidí fyzicky navštívil některé z pracovišť Ministerstva vnitra, Odboru azylové a migrační politiky. A ty údaje jsme samozřejmě sbírali a sbírali jsme je v penzu, které prostě potřebujeme. Určitě nebudeme sbírat takové údaje, které prostě by byly zbytné nebo by zaváněly něčím, že už tady chceme někoho přespříliš kontrolovat a podobně. Ale samozřejmě, že u lidí, a to nadále probíhá, kteří nemají cestovní doklad, tak dochází k podrobné lustraci, ke spolupráci s ukrajinskými úřady a podobně.

Takže tuhle výtku já považuju opravdu za irelevantní. Ta dočasná ochrana je, pokud je evropsky spuštěna, tak my ji vlastně jsme povinni ji tady u nás aplikovat. A stále je to ten nejjednodušší válečný instrument. Ale to není nějaké oprávnění k pobytu pro lidi z Ukrajiny na věky věků v České republice. Z názvu vyplývá dočasná ochrana a ta opravdu platí do té doby, dokud bude válečný konflikt nebo do té doby, dokud to Evropská komise potažmo Rada bude prodlužovat.

Marian Jurečka, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí: Já s dovolením doplním k těm číslům, ono to tady bylo malilinko zmíněno, ale já to částečně rozvedu. My máme velmi podrobná data o tom, kolik je tady lidí, kteří žádají o humanitární dávku včetně všech zranitelných skupin, kteří čerpají podporu v rámci bydlení. Ale zároveň máme přesná data také o tom, kolik z nich pracuje. A k pondělku tohoto týdne to bylo více než 113 tisíc lidí, kteří přišli z Ukrajiny s dočasnou ochranou.

To číslo stále narůstá, jenom od začátku července, kdy začal platit lex Ukrajina 5, kdy jsme zpřísnili ta pravidla té podpory, tak je to více než 9 000 lidí navíc na českém pracovním trhu. A když to vezmeme nějakým průměrným odhadem za letošní rok, tak jenom do veřejných rozpočtů v rámci odvodů ze zaměstnávání těchto lidí je odvedeno někde kolem 12 až 15 miliard korun.

Takže je potřeba se dívat na to i touto optikou toho opravdu velmi silného přínosu těchto pracujících ukrajinských uprchlíků pro celou českou společnost na straně těch odvodů plus zároveň samozřejmě přidaná hodnota, která se tvoří v těch firmách, kteří poptávají tyto lidi, nebo ve službách, ve zdravotnictví, v sociálních službách a podobně.

Jakub Tomek, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji, vzhledem k tomu, že nás tlačí čas, tak poprosím poslední dotaz. Český rozhlas.

Jana Karasová, Český rozhlas: Dobrý večer, já možná jenom krátce dva dotazy. Jeden na pana ministra Jurečku, jestli taky plánujete předložit další Lex Ukrajina právě k tomu sociálnímu zabezpečení případně ubytování uprchlíků a kdy by to mohlo být? A jestli tam budou nějaké změny nebo to taky bude spíše to prodloužení? A pak jenom krátce ještě i na pana ministra Rakušana, jaký by byl ten osud té jednodenní volby, která tedy byla předpokládaná? Vaše poslankyně Lucie Potůčková mluví o tom, že předtím by se možná měl změnit ten zákon o volbách do samospráv, aby se zjednodušilo to sčítání. Tak jak vy z pozice ministra plánujete další kroky? Děkuju.

Marian Jurečka, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí: Já, jestli mohu tedy odpovědět, tak pokud jde o MPSV, tak my musíme určitě vyřešit to, abychom mohli v tom systému humanitární dávky a toho příspěvku na ubytování, abychom mohli pokračovat po 31. březnu. Takže tady v tomto ohledu legislativně určitě to prodloužení logicky nastavíme stejně, jako to nastavovalo vnitro z hlediska prodloužení dočasné ochrany.

Z hlediska toho systému jako takového si myslím, že po 1. červenci je nastaven velmi dobře, velmi efektivně, motivačně, ale samozřejmě ještě budeme vyhodnocovat data, řekněme, minimálně za červenec, srpen, září, jak ten systém funguje, jaká je příjmová situace těchto domácností. Pak případně budeme zvažovat nějaké parametrické úpravy. Ale musím říct, že spíše velmi umírněně, protože si myslím, že ten systém, jak jsme ho nastavili teď, tak už je velmi efektivní a myslím si, že se chová velmi férově a spravedlivě.

Vít Rakušan, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra: Já si stále myslím, že jednodenní volby jsou lepším instrumentem než volby dvoudenní. Na svém osobním názoru jsem nic nezměnil. Je to koneckonců názor i odborníků z Ministerstva vnitra. Jsou bezpečnější. Zvykově tady máme dvoudenní volby a je to instrument, který je ojedinělý i v rámci celé Evropské unie.

Nicméně, my jsme opravdu potřebovali a chtěli dosáhnout sněmovního kompromisu, aby i ty důležité ústavní normy byly schváleny, aby se náš volební systém v České republice modernizoval, vyšel vstříc občanům, vstříc voličům, aby došlo k elektronizaci procesu, a na to jsme prostě potřebovali i hlasy opozice.

Přistoupili jsme k nějakému kompromisu a já si myslím, že se neuzavírá debata o tom, jestli časem budou v České republice jednodenní volby. Ano, je to i navázáno na poměrně složitý systém sčítání hlasů v komunálních volbách a obecně mojí ambicí v té legislativě volební, když to velmi zjednoduším, jsou tři záležitosti.

Prezidentská volba, vyjasnění všech sporných otázek, které tam byly. To chci, aby po mém působení na Ministerstvu vnitra bylo vyřešeno a jednoznačně definováno. Zadruhé, debata o komunálních volbách, kde je mnoho inovativních návrhů a svoláváme k tomu opět zástupce všech politických stran pod vedením, řekněme, odborníků z Ministerstva vnitra. To jsou ale dvě věci, které jsou hodny nějakého politického konsenzu, kde to určitě bude jednodušší.

Ta třetí věc, tam se bude jednat o dlouhá jednání, pravděpodobně i parlamentní, a to je závazek téhle vlády prosadit korespondenční volbu pro naše krajany v zahraničí. To je prostě závazek, se kterým jsme přišli do vládního prohlášení, který nás určitě bude stát několik bezesných nocí v Poslanecké sněmovně, který ovšem znamená, že naše země se zaprvé k našim krajanům žijícím v zahraničí konečně nebude chovat macešsky. A za další to znamená, že ukážeme, že tenhle instrument, řekněme, modernizační v našem právním řádu chceme a je na něm koaliční shoda. Takže schvalme technicistní novely a pusťme se do politického boje o korespondenční volbu.

Jakub Tomek, Odbor komunikace Úřadu vlády: Dámy a pánové, to je z dnešní tiskové konference vše. Děkujeme za pozornost a pěkný zbytek večera.