Tisková konference po jednání vlády, 14. června 2023

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Dobrý večer, dámy a pánové. Vítejte na tiskové konferenci po jednání vlády. Já poprosím o úvodní slovo místopředsedu vlády a ministra zdravotnictví Vlastimila Válka.

Vlastimil Válek, místopředseda vlády a ministr zdravotnictví: Tak ještě jednou krásný večer, dámy a pánové. Mimo řadu dalších materiálů jsme dnes na vládě schválili zcela přelomovou novelu zákona o léčivech. Ta představuje jednu z největších reforem lékové legislativy za posledních patnáct let a výrazně zvyšuje odolnost českého lékového trhu proti výpadkům a zásadně posiluje pozici pacientů v celém systému.

Dnes jsou bohužel zákony ve většině zemí Evropské unie, a je také o tom mimo jiné farmabalíček, spíše na straně farmaceutického průmyslu než na straně občanů a to dnes schválená novela mění. Já bych chtěl podotknout, že jsme diskutovali změny nutné legislativy v celé Evropě na epsku na jednání ministrů, kde jsme se dohodli s DG SANTE, že uděláme obecně přehled všech těch legislativních změn, které moji kolegové v jednotlivých zemích Evropy dělají, a budeme ty změny koordinovat. To znamená, ta naše novela postupuje v tom duchu, který ostatní kolegové připravují. My jsme v tomto směru poměrně velmi daleko.

Nedostatky v systému a nutnost změn se plně projevily v posledních měsících, kdy Česká republika a s ní celá Evropa čelí bezprecedentnímu nedostatku některých léků. A ačkoliv měl tento nedostatek několik příčin, tou hlavní bylo vedle zvýšené nemocnosti obyvatelstva i selhání plánování výrobců. U hlášení výpadků léčiv je dnes možné to, že když se společnost rozhodne z nějakých důvodů nahlásit výpadek dodávek, může to udělat prakticky ze dne na den a neexistuje síla, která by ji donutila léky dodat, a to bez ohledu na dopady s tím spojené, zejména na zdraví pacientů.

To je obecně problém společností, které fakticky pak mají monopol na ty léky v té konkrétní zemi. V konkrétním případě v České republice je to typický problém léků pro onkologické pacienty, které dodávala, měla dodávat firma Cipla Pharma. My jsme jmenovali tu firmu na epsku a požádal jsem o vyšetření Evropskou komisí, respektive DG SANTE, protože se domnívám, že se jedná o diskriminační přístup této firmy, která do České republiky, byť zde má monopolní postavení a má lék registrovaný, ho odmítla dodat, a přitom ho dodává do některých jiných zemí. A zdůrazňuji: Nejedná se o to, že my bychom měli cenu tohoto léku nastavenou níže.

Novela ukládá povinnost všem aktérům podílet se na zajištění lékového trhu – státním úřadům, výrobcům, distributorům, lékárnám. Novelizovaný zákon necílí tedy jen na farmaceutické společnosti, ale na celý systém. Je komplexním, vyváženým řešením, které reaguje na všechny ty situace, se kterými se setkáváme. Chtěl bych vypíchnout to, že výrobci budou mít povinnost zajistit dodávky pro pacienty ještě jeden až dva měsíce po nahlášení výpadku, tedy budou muset mít jakési rezervy. Pro nás je toto první linie obrany. Když nám výrobce nahlásí výpadek, získáme jeden až dva měsíce navíc, abychom se mohli tomuto výpadku vyhnout, abychom mohli tento výpadek řešit a shánět alternativní dovoz.

Distributoři budou mít povinnost informovat bezprostředně SÚKL, kolik balení přípravku s omezenou dostupností mají aktuálně na skladě. Tím ministerstvo a SÚKL získají jasné údaje o množství preparátů v České republice. Budeme moci daleko přesněji kontrolovat případné vývozy, distribuce atd.

Je to zásadní informace pro pacienty a distributoři nebudou smět zvýhodnit jakoukoliv lékárnu. Budou muset dodávat léky všem a to by mělo zabránit tomu, co se dnes děje, tedy lokální nedostupnosti léků v některých lékárnách. Je to zásadní. Řada lékáren se dnes potýká s tím, že jim distributor nedodá lék, byť jsme ho dovezli dostatečné množství do České republiky, a zvýhodňují tzv. partnerské lékárny a tomu chceme zabránit. Chceme posílit malé lékárny, chceme posílit to, aby léky byly plošně dostupné.

I lékárny budou mít v tom systému své povinnosti – nahlásit aktuální stav zásob léčivého přípravku s omezenou dostupností. Toto opatření je prevencí vytváření neúměrných zásob v situaci omezené dostupnosti léčiva, což doposud je jedním z významných faktorů omezujících plošnou dostupnost. Cílem je, aby lékárna, která obvykle vydává deset balení za týden, si v situaci s omezenou dostupností právě takové množství podržela a nezvyšovala to množství vydaných léků jenom proto, že dochází řekněme k předzásobení nebo nějakým jiným jevům.

Ministerstvo zdravotnictví opatřením stanoví léčivé přípravky, u kterých budou distributoři vytvářet a udržovat svou měsíční zásobu, kterou na pokyn Ministerstva zdravotnictví v případě potřeby uvolní do lékáren. Státní ústav pro kontrolu léčiv bude i nadále celou situaci vyhodnocovat s Ministerstvem zdravotnictví. Bude pracovat na minimalizaci dopadů jakýchkoliv výpadků dodávání léčiv a bude to hlavní úkol Státního zdravotního ústavu, co se této záležitosti týče.

Tato novela je skutečně nejvíce propacientskou změnou za posledních patnáct let a zároveň je to změna, která významně zvýší odolnost českého lékového trhu.

O novelizaci zákona, o této novele o léčivech jsme samozřejmě už v průběhu přípravy jednali i se zástupci hnutí ANO a SPD a vzhledem ke konstruktivnímu jednání s nimi, a za to bych chtěl poděkovat svým kolegům z obou dvou těchto opozičních stran, předpokládám, že na této novele bude politická shoda.

Jsem samozřejmě připraven na diskusi půdě Sněmovny i Senátu a vítám každý konstruktivní pozměňovací návrh, který ještě více zvýší odolnost českého trhu a podpoří naše pacienty, naše zdravotníky a naše lékárníky, aby se situace, jaká je v letošním roce, v loňském roce, ale v uplynulých letech byla pravidelně, neopakovala. Aby moji nástupci na Ministerstvu zdravotnictví, ať už ženy, nebo muži, měli daleko lepší možnost vždy všechno řešit.

Dovolte mi závěrem poděkovat mým kolegům z Ministerstva zdravotnictví, konkrétně z Odboru léčiv a zdravotnických prostředků, oddělení legislativy. Ti pod vedením náměstka Jakuba Dvořáčka v posledních měsících tvrdě pracovali jednak na úrovni České republiky a potom v mezinárodní spolupráci s ostatními kolegy vypořádávali připomínky. Drtivou většinu jich vypořádali a koordinovali ten náš postup s dalšími zeměmi Evropské unie, stejně tak jako s farmabalíčkem.

Kolegové z lékového odboru také s pracovníky Státního ústavu pro kontrolu léčiv prakticky denně jednali se zástupci výrobců léčiv, distributorů, lékařů, lékárníků i odborných společností, aby zajistili léky pro pacienty a informace pro lékaře. Léky a jejich dodávky se díky jejich práci podařilo urychlit nebo mimořádně zajistit a bavíme se dnes o 400 000 balení antibiotik. Doputovaly pacientům právě v té chvíli, kdy byly potřeba.

Tedy jsem velmi rád, že vláda návrh schválila, že ho schválila jednomyslně, protože si dobře pamatuji, že jako lékař jsem dřív mohl jen bezmocně zuřit, když jsem viděl, že se pacientům nedostává léčby jen kvůli obchodním či jiným zájmům velkých hráčů. Jako ministr využiju proto všechny své možnosti, aby se tato situace změnila, a každý den ve své funkci tomu budu věnovat, aby tento zákon byl přijat. Děkuji.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Já také děkuji, teď poprosím ministra pro legislativu Michala Šalomouna.

Michal Šalomoun, ministr pro legislativu a předseda Legislativní rady vlády: Dámy a pánové, vláda dnes schválila dva materiály, které jsem tam měl. Ten první je tzv. antibyrokratický balíček II. Formálně jde o usnesení vlády, kterým se koordinuje a vlastně řídí činnost ministerstev. Je to 23 úkolů pro jednotlivá ministerstva, co by měla v legislativě nebo metodické činnosti v podstatě udělat, aby se podnikatelům, ale i občanům nebo zaměstnavatelům, aby se jim žilo poněkud volněji.

Je tam jednak zvýšení limitu pro povinné ověřování účetní závěrky auditorem, zvýšení limitu pro bagatelní spory u soudů, částečné zrušení přísedících u soudu, zrušení potravinářských průkazů, zrušení vstupních lékařských prohlídek pro ty nejméně rizikové profese a řada dalších věcí.

Tento baliček začal vznikat hned poté, co vláda schválila ten antibyrokratický balíček I, který byl z podzimu loňského roku. Takže se to dlouho diskutovalo, dlouho se to připravovalo a některé věci už v tom průběhu se začaly plnit a některé se splnily i trošku jinou cestou. Třeba to zrušení těch potravinářských průkazů, tak to vlastně před nedávnem navrhl Senát do zákona o ochraně veřejného zdraví, který zrovna tam byl na projednávání. Takže tohle už vyšlo i ve Sbírce zákonů

Další materiál, který jsem tam měl, tak se týkal procesu účinnosti, přezkumu účinnosti regulace, tzv. RIA, Regulatory Impact Assessment. Jde o to, aby byla rozhodnutí založena na datech. My dnes v těch legislativních pravidlech vlády máme to, že s předkládáním nějaké nové regulace se má vypracovávat tzv. závěrečná zpráva RIA, tedy hodnocení dopadů regulace, ale to je v podstatě ex ante, tedy do budoucna, aby to ten předkladatel nějak zhodnotil. A pořádně jsme neměli institucionalizováno to, aby se účinnost dopadu regulace zkoumala i ex post.

Na to, jak to bylo původně zamýšleno a jestli se opravdu ty předpoklady naplnily, eventuálně co je tam třeba zlepšit. Jedná se vlastně o plnění i programového prohlášení vlády, kde, kdybyste se podívali až na poslední stránku, tak tam uvidíte pojednání o tom, že každou novou regulaci do těch pěti let nějakým způsobem vyhodnotíme. Pak se to trošku zmírnilo, že jenom u vybraných těch regulací, takže tohle dnes už má jakousi institucionalizovanou formu.

O něco podobného se víceméně pokoušela už i předchozí vláda, nicméně to mělo poměrně velkou rezistenci na ministerstvech. My jsme toto začali vypořádávat v dubnu loňského roku a přes ten rok se nám opravdu podařilo najít i nějakou tu shodu, proto to na vládu šlo bez rozporů. Je možné říct, že to tuhle zemi posouvá zase o krůček dál a koneckonců to naplňuje i doporučení OECD, když proběhlo hodnocení veřejné správy, tzv. Public Governance Review, což bylo na jaře letošního roku, tak tam se tohle doporučení objevuje rovněž.

A další zprávu, která se té vládní agendy týká tak trošku okrajově. Dnes jsem do připomínkového řízení zaslal novelu zákona o veřejném ochránci práv, v rámci které je zřizován ten institut dětského ombudsmana, tak jak se vláda rozhodla, že tento institut zřídí vládním návrhem zákona.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju, poprosím ministra pro evropské záležitosti Martina Dvořáka.

Martin Dvořák, ministr pro evropské záležitosti: Dobrý večer, nebo podvečer. Při své premiéře mám to potěšení vám oznámit, že dnes se po poměrně dlouhých, dramatických a úporných jednáních podařilo za minutu dvanáct schválit revizi nebo update, aktualizaci Národního plánu obnovy, což je nástroj, který vláda schválila. Jeho významnou částí je půjčka z Nástroje pro oživení a odolnost. To byla ta položka, která vzbuzovala nejvíc kontroverzí a největší tlaky. Proti tomu původnímu z roku 2021, který činil, Národní plán obnovy, činil 179 miliard, se nyní ta částka téměř zdvojnásobí, a v tom bude zhruba 137 miliard té půjčky.

Ten původní Národní plán obnovy vznikl jako reakce na covid, měl pomoci nastartovat ekonomiky evropských zemí, Evropské unie po krizi. Po pandemii, jak víte, navazovala další energetická krize v důsledku ruské agrese proti Ukrajině a tento nový, updatovaný, zvýšený Národní plán obnovy má pomoci s odklonem do ruských fosilních paliv a s celkovou energetickou transformací. Zahrnuje také priority současné vlády, tedy řešení dostupnosti bydlení, digitalizaci státní správy a reformu vzdělávání.

Podoba Národního plánu obnovy, kterou vláda schválila, je výsledkem opravdu velkého úsilí, intenzivního vyjednávaní i s Evropskou komisí a také uvnitř koalice. Vybírali jsme ty projekty, které nejvíce pomohou s rozvojem České republiky, proto jsme se nakonec rozhodli požádat o tu půjčku, která je velice výhodná z hlediska čerpání, protože splátka jistiny přijde až za deset let, i z hlediska úrokové míry, která je zaručena nižší, než bychom v tuhle chvíli byli schopni půjčovat si jinde.

Aktualizovaný plán bude zahrnovat čtyři typy úprav. Změnu původního Národního plánu na přenastavení některých projektů, které by měly umožnit realizaci čerpání prostředků. Jedná se o dílčí úpravy cílů, ke kterým se v roce 2021 Česká republika už zavázala. Dále zvýšení grantové části o zhruba 638 milionů eur, tedy 15,5 miliardy korun, které jsme obdrželi navíc. Zvýšení té grantové části o 670 milionů eur, cca 17 miliard na posílení energetické bezpečnosti a soběstačnosti, tzv. REPowerEU. Navýšení se skládá z grantové části a z převodu financí a z brexitové kapitoly. Rozšíření celkové o úvěrovou část, jak už jsem říkal, činí 137,4 miliardy korun.

Je k tomu potřeba dodat, že jsou to čísla stále ještě předběžná. My už jsme jednali dnes opravdu pod velkým tlakem, protože tato dohoda, ta výsledná podoba bude zítra předložena Evropské komisi. To už byla prostě poslední možnost, abychom neztráceli další možnosti. Ještě bude tedy probíhat další jednání s Evropskou komisí, kde budou jednotlivé prvky ještě dále cizelovány, projednávány a postupně schvalovány. A teprve až bude celý ten tvar hotový, tak ho znova, doufejme, že už jenom formálně, schválí česká vláda.

Jenom chci říct, že ta čísla, která tady dáváme, tak jsou v korunách, přičemž vycházíme z nějakého kurzu, který platí teď, a může dojít samozřejmě k nějaké změně. Děkuju.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: A já také děkuji a poprosím ministra životního prostředí Petra Hladíka.

Petr Hladík, ministr životního prostředí: Tak dámy a pánové, krásný dobrý podvečer. Já navážu na pana ministra Dvořáka, protože ten Národní plán obnovy, tak jak jej schválila v této aktuální verzi vláda pro tu finální diskuzi, obsahuje ten velký impact na oblast životního protřídí. Já tam zmíním jenom z těch záležitostí, které jsou směrem k Ministerstvu životního prostředí. 

Jsou tam desítky miliard korun, které budou směřovat na renovaci budov, budou směřovat na novostavby v pasivním standardu, budou směřovat na půjčky, na kombinaci dotace na úspory a půjčky směrem k lidem. Budou směřovat směrem ke geotermální energii a, z čeho mám opravdu velkou radost, i na opravdu vytvoření robustního systému poradenství, které už jsme začali díky místním akčním skupinám, velmi dobře, u Nové zelené úsporám Light. Tak tady máme i tu jistotu, že vytvoříme opravdu komplexní poradenství pro celou řadu renovačních projektů tak, aby domácnosti, SVJ, družstva, obce nebyly závislé na jednotlivých firmách, které dodávají konkrétní řešení.  

Nicméně já jsem na vládě měl ještě jednu záležitost, a to byl Akční plán nakládání s nepůvodními druhy rostlin nebo živočichů. O čem to celé je? Česká republika vzhledem ke klimatické krizi, vzhledem ke změnám podnebí, tak je již teď terčem, že se různé druhy rostlin nebo živočichů do naší přírody dostávají jako nepůvodní. Celá řada z nich nemá na ekosystém v České republice žádný negativní dopad, ale jsou takové, které by negativní dopad do budoucna mohly mít. A to z tohoto důvodu, že tady nemají žádného přirozeného predátora, naopak dokáží být predátorem pro biotopy českých zemí.

Proto jsme vytvořili tento velmi robustní akční plán a myslím si, že je velmi dobře být schopen řešit ty věci a být připraven na ně, když přijdou. Může se jednat o bolševník, co se týká u rostlin, může se jednat o asijskou sršeň, kterou tady nemáme, chci zdůraznit, nemáme, ale protože může do budoucna se tady vyskytnout, tak potřebujeme mít nastavený proces legislativní, mít nastavený ten exekutivní proces.

Tady je velká shoda, a děkuju všem ministerstvům, protože tady je zapojení opravdu Agentury ochrany a přírody, který má být prvním kontaktním bodem, kam lidé hlásí, pokud uvidí nějaký podezřelý druh. Je tady velké zapojení hasičů, kteří jsou ti, kteří likvidují, a je tady samozřejmě zapojení také Ministerstva zdravotnictví.

Takže jsme vytvořili této plán proto, abychom mohli také ubezpečit českou veřejnost, že vláda Petra Fialy dokáže předcházet problémům a má nastavené mechanismy, pokud by některý invazivní druh do naší přírody přišel a tento invazivní druh by znamenal výrazné ohrožení nastaveného českého ekosystému. Děkuji.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Já děkuji a otevírám prostor pro dotazy, Česká televize jako první.

Kristýna Jelínková, Česká televize: Dobrý večer, já mám první dotaz asi na pana Dvořáka. Národní fond obnovy v té finální verzi tedy 137 miliard korun. Původně jste mluvili o půjčce ve výši 170 miliard korun. Sám jste při tiskové konferenci naznačil, že ta debata byla dlouhá a náročná, tak z jaké strany a proč, jestli můžete shrnout, co je ten důvod, že bude nižší? A pak mám dotazy, nevím, na koho to mám směrovat, zda se řešil i rozpočtový rámec dnes na vládě. Konkrétně tedy návrh rozpočtu na příští rok, zda jste se ho alespoň dotkli, nebo jste to posunuli na příští týden? A zároveň zda byla i diskuze o těch letošních škrtech, tedy kdy ministr financí už avizoval, že by chtěl nejméně dvacet miliard. Tak jestli už jste si tam něco naznačili? Děkuju.

Martin Dvořák, ministr pro evropské záležitosti: Tak děkuji také. Já se zmocním spíš té první části, nevím, kdo z nás si troufne na tu druhou. Máte pravdu, a jak jsem říkal, ono to nebylo jednoduché poškrtat nějakých 30, 40 miliard, to skutečně chce vekou odvahu a velký důraz. Mně se, popravdě řečeno, teď nechce vyzdvihovat jednotlivé kolegy, kteří se případně na poslední chvíli rozhodli ten ústupek udělat. Jenom chci říci, že ty největší položky, které asi stojí za pozornost, jsou modernizace služeb a rozvoj trhu práce, kde Ministerstvo práce a sociálních věcí také udělalo velký ústupek, zůstalo tam pět miliard. Je tam zásadní položka na podporu školství, zvýšení dostupnosti vzdělání, kde v současné chvíli je tam 40 miliard, z toho dvacer z půjčky a dvacet z grantu. A to jsou asi ty nejdůležitěji položky a také asi celkem logicky z toho vyplývá, že tam byly ty největší ústupky

Jestli vám to takhle stačí.

Pokud jde o ten rámec, jestli to je na mně, tak rozpočet jako takový dnes na programu nebyl, respektive byl stažen. Pokud jde o ten rámec, tak to byla další hodně hutná debata a nakonec jsme se dokázali shodnout na tom rámci, který, nevím, jestli já ho mám zveřejnit? 270 miliard je v tuhle chvíli to číslo, ke kterému bychom se chtěli příští rok dostat. Deficit.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Jestli si přeje někdo doplnit?

Vlastimil Válek, místopředseda vlády a ministr zdravotnictví: Já si dovolím doplnit, že ta debata samozřejmě byla vysoce odborná, co se týče té půjčky. V podstatě se vedla hlavně v tom duchu, že si nechceme půjčovat peníze na něco, co nebude mít efekt pro občany České republiky, co nebude účelně využito a co bude vyplýtváno.

Já když dám příklad, tak podobný příklad plýtvání byla snaha postavit nesmyslný Národní onkologický ústav v nemocnici, kde to nešlo postavit, kde nebyly schválené investice, nebyly pozemky ani tam nikdy v takhle velkém rozsahu onkologie stát nemohla. To by byl typický příklad hloupě využité půjčky. Proto jsme si velmi pečlivě a racionálně říkali, jak ty peníze můžeme využít.

Je potřeba si uvědomit, že jsme nemysleli jenom na následující rok nebo dva, protože ta půjčka je samozřejmě na delší období a ty projekty, samozřejmě z nich budou mít výhody i ty vlády, které přijdou po nás. Ale nám jde o prospěch České republiky, a ne o jednotlivá období, protože všichni máme svoje profese. A tak jako já jsem lékař, kolegové mají svoje profese a především chceme, aby si nás vážili naši kolegové z našich profesí, mimo jiné.     

Co se týče rozpočtu: My jsme se dohodli, že rozpočet budeme diskutovat tehdy, když bude v celém složení vláda. Dnes byli z pracovních povinností tři kolegové mimo. Tedy rozpočet budeme probírat na příští vládě, kde bychom měli být v plném složení a kde pochopitelně bude rozpočet prodiskutován a schválen.           

Co se týče těch úspor, tak tam jsme se velmi otevřeně a myslím si, velmi konstruktivně bavili o možných úsporách, které v žádném případě nesmí mít negativní dopad na zhoršení kvality fungování státu. Takovým dobrým příkladem je naše debata s panem ministrem Jurečkou, kde já hledám cestu, jak některé věci řešit cestou úhrad zdravotních pojišťoven tak, abychom omezili, řekněme, dotační tituly Ministerstva práce a sociálních věcí a přitom zjednodušili péči o ty pacienty.

Dobrým příkladem může být hospicová služba, hospicová péče, kdy chceme posílit financování hospicové péče. Posílit první tři dny a poslední tři dny, kdy ta péče je nejnáročnější ekonomicky. Taky důvod, proč jsme kvůli tomu objeli snad sedmdesát těch zařízení po celé republice, a kdy chceme nastavit ten systém tak, aby oni pořád nemuseli komíhat mezi zdravotním a sociálním. Je to v duchu toho, o čem jsme se bavili, dát dohromady to sociální, zdravotní pomezí. Koneckonců, to je důvod, proč kolega Jurečka připravuje tu legislativu a předkládá ji Poslanecké sněmovně.

To znamená, v tomto duchu jsme se bavili o těch úsporách na letošní rok a o těch pak úsporách potencionálních na další léta.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Já děkuju. Vidím Rozhlas.

Jana Karasová, Český rozhlas: Dobrý večer. Já bych poprosila ještě pana Dvořáka, jestli by mohl upřesnit: Vy jste mluvil o tom, kde se nakonec snižovaly ty částky, ale taky jste zmínil ty čtyři oblasti, do kterých by měly jít především ty peníze. Tak jak jsou vysoké a co teď tedy bude následovat? Zítra odešlete návrh Evropské komisi, kdy bychom mohli teoreticky dostat první peníze? A pak bych měla ještě možná upřesnění. Jenom jestli můžete říct vy, jestli to, co zmiňoval pan ministr Hladík, tak jsou tedy ty projekty, které by se měly hranit z půjčky anebo případně z té grantové částky? A pak se zeptám ještě teda pana Šalomouna.

Martin Dvořák, ministr pro evropské záležitosti: Ono je to trošku nesrozumitelné, a navíc teda se přiznám ještě opravdu mokrou tužkou dopsané, takže možná by případně ty součty ani neseděly, kdybych vám ta čísla celá v tuhle chvíli začal sypat. Ale my jsme se snažili a ta debata byla hlavně o tom, jestli, když už si bereme půjčku, jakkoli je výhodná, tak aby to byly investice nebo prostředky vložené do budoucnosti, aby to byly návratné investice.

To znamená školství, digitalizace, případně životní prostředí, odstraňování závislosti na těch fosilních palivech a to jsou všechno věci, které dřív nebo později tahle vláda stejně bude muset udělat. A máme-li tady tuhle šanci si na ni takhle výhodně vypůjčit, tak jsme se nakonec dohodli, že do toho půjdeme.

Já nevím, jestli má pro vás nějaký, jak bych to řekl, jestli je pro vás srozumitelné, když vám budu číst ty jednotlivé komponenty a bude to nuda. Já jsem vytáhnul ty největší.

Jana Karasová, Český rozhlas: Tak alespoň ty největší.

Martin Dvořák, ministr pro evropské záležitosti: Já jsem vytáhnul ty největší položky, což je tedy v tuhle chvíli skutečně to školství čtyřicet miliard, potom je tam spolufinancování Nové zelené, to už tady zaznělo, dvacet miliard, renovace budov a snižování spotřeby deset miliard, renovace budov ve veřejném sektoru deset miliard, renovace budov, energetická účinnost a úspory energie osm miliard, reforma dostupného bydlení 8,5, elektrizace železnic, reformy železničního sektoru 17,6. To jsou asi ty největší položky a pak už jsou to jednotkové miliardové položky, takže opravdu byla by to nuda, věřte mi to, ale je to tady, kdybyste to…

Jana Karasová, Český rozhlas: A ještě, co teda bude následovat teď?

Martin Dvořák, ministr pro evropské záležitosti: Co bude následovat. No, jak jste řekla správně, odešleme to Evropské komisi a pak budeme položku po položce prostřednictvím našich úředníků s nimi vyjednávat, zda je to všechno skutečně průchozí. Neočekáváme úplně zásadní problémy, protože všechny ty položky, které jsme dnes schvalovali i škrtali, tak už byly v Evropské komisi předem projednány.

Celý ten balík musí navíc splňovat nějaká celková kritéria, jak velký podíl tam musí být určen na digitalizaci, jak velký podíl musí být právě na ty energetické záležitosti atd. Takže celý ten balík teďka musí sedět jako puzzle, když ho dáváte dohromady. A teď se to tedy bude projednávat, jednotlivý každý z těch projektů těch, kterých je několik set.  

A kdy budeme mít peníze? To byla dobrá otázka. Je to tak, že tu půjčku můžeme dostat, ale vlastně ten grant přijde, stejně jako to v Evropské unii funguje, až když bude splněn.

Jana Karasová, Český rozhlas: A jestli ještě můžu teda na pana Šalomouna.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Tak ještě Rozhlas, potom vidím ČTK.

Martin Dvořák, ministr pro evropské záležitosti: Ještě jednu otázku? Aha, já utíkám.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: To už je na pana Šalomouna.

Martin Dvořák, ministr pro evropské záležitosti: No výborně, promiň, mně už letí letadlo.

Jana Karasová, Český rozhlas: Součástí toho antibyrokratického balíčku je taky rušení těch přísedících, tak mohl byste jenom upřesnit ten důvod, u kterých agend to tedy bude a u kterých naopak budou zůstávat, a termín, kdy by to mohlo začít platit? A pak jste taky mluvil o tom, že jste poslal do připomínkového řízení ten návrh na zřízení dětského ombudsmana. Když se tady na rozpočtovém výboru řešily ty škrty v rozpočtu pro příští rok, tak pan ombudsman upozornil na to, že pokud bude on muset škrtat ve svém úřadu, tak nebude mít na to, aby tu pozici a ten aparát k němu zřídil. Tak máte dořešené na úrovni vlády i tady toto? Děkuju.

Michal Šalomoun, ministr pro legislativu a předseda Legislativní rady vlády: Tak co se týká antibyrokratického balíčku, tak ten čas plnění na přípravu nějakých těch legislativních materiálů je konec října. Předpokládám, že Ministerstvo spravedlnosti to splní již dříve. A v podstatě my máme přísedící buďto v trestním řízení, nebo v civilním řízení. Zatím panuje shoda na tom, že by z toho civilního řízení, kde dnes ty přísedící jsou u pracovněprávních sporů, tak že by vypadli úplně. Co se týká trestního řízení, o tom asi diskuze ještě bude. Asi by mohli zůstat u nějaké té násilné trestné činnosti, jako jsou vraždy nebo je nějaké jako úmyslné ublížení na zdraví. Pracovní teze je, že by se možná mohlo vyjít, že tam, kde je příslušnost krajského soudu, tak že tam by možná zůstali.

Ale chci zdůraznit, že v tom říjnu to nemusí být ještě hotové. Musí být zpracován ten normativní text, půjde to do připomínkového řízení a předpokládám, že se ty názory ještě vytříbí v průběhu připomínkového řízení. Takže se prostě uvidí, na co potom, nebo s jakým tím konkrétním závěrem přijde Ministerstvo spravedlnosti na vládu a ta potom nějak rozhodne, jak to udělá. Ale ta vůle to udělat je.

A co se týče toho dětského ombudsmana a vůbec financování. To v tom mém návrhu je v zásadě zpracováno variantně, protože o tom ty diskuze pořád jsou. Je tam určitá jako velkorysá varianta, minimalistická varianta a podobně a o tom teprve bude muset být i ta politická diskuze. Já právě proto, abych to nezdržoval, tak jsem to tam udělal ve čtyřech variantách a budeme se o tom bavit. Zatím na tom shoda není.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju, pan místopředseda ještě doplní.

Vlastimil Válek, místopředseda vlády a ministr zdravotnictví: Já si dovolím jenom stručně doplnit, ať máte konkrétní příklad. My jsme schválili v rámci toho balíčku 3,3 miliardy na geriatrii. Z těch 3,3 miliardy, a tam je to jednoduché, protože tam to – a úplně stejný model je to v těch ostatních oblastech – z těch 3,3 miliard v roce 2024, pokud to Komise schválí, my plánujeme proinvestovat 760 milionů nejméně. V roce 2025 devět set osmdesát milionů a v roce 2026 tu zbývající částku.

To znamená, takto podobně jsou nějak naplánovány na ta jednotlivá léta ty jednotlivé projekty. A samozřejmě ten plán je vše nastavit tak, aby ty peníze, které přijdou z Evropské unie, přímo šly na ty projekty a neztěžovaly státní rozpočet. A to byly ty aspekty, o kterých jsme mluvili, o kterých pan ministr, koneckonců se podílel na těch vyjednáváních a i debatoval s Evropskou komisí, a to je to, o čem jsme nejintenzivněji diskutovali. Ale takto jsou ty jednotlivé částky v letech rozloženy zhruba.

Martin Dvořák, ministr pro evropské záležitosti: Jenom to ještě doplním, i když už mi skoro letí letadlo, ale v těch projektech jsou tzv. milníky, při jejichž splnění dostanete, získáte nárok na proplacení. My jsme se taky dnes nebo vlastně už měsíc dohadovali o tom, jak nastavit ty milníky tak, abychom, pokud možno, co nejdřív měli peníze, a teprve potom byli nuceni skutečně je vynakládat, aby nám nevznikala mezera ve státním rozpočtu. O tom byla ta debata samozřejmě s Ministerstvem financí a myslím si, že jsme to nakonec vyřešili dobře.  

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Já děkuju, ČTK.

Jakub Střihavka, ČTK: Dobrý večer, já bych měl dotaz k dalšímu bodu jednání vlády, který jste zatím nezmiňovali, a ten se týká penzijního pojištění. Měla se měnit státní podpora podle toho návrhu, jak byl nastavený, tak se chci zeptat, jestli jste ten návrh schválili tak, jak byl předložený? Děkuji.

Michal Šalomoun, ministr pro legislativu a předseda Legislativní rady vlády: Ano, ten návrh byl schválen tak, jak byl předložen.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju, INFO, potom Právo.

Jan Palička, INFO.cz: Dobrý večer, já bych měl dotaz na pana místopředsedu vlády a pana ministra zdravotnictví Válka. Je to tedy trochu mimo ten tematický rámec, který tady teď probíráme, týká se to plánované agendy upozaďování používání rodných čísel a jejich nahrazování identifikátory. Chtěl bych se zeptat vzhledem tomu, že tato agenda by určitě vedla k vysokým nákladům pro zdravotní pojišťovny, ale i zdravotnická zařízení, jestli Ministerstvo zdravotnictví má nějaký odhad, na kolik by to tedy ty pojišťovny a ta zdravotnická zařízení přišlo zhruba peněz? A jestli Ministerstvo zdravotnictví tuto agendu útlumu rodných čísel a nahrazení nějakou sadou anonymních identifikátorů podporuje. Děkuji.

Vlastimil Válek, místopředseda vlády a ministr zdravotnictví: Tak já děkuji za ten dotaz, ale vzhledem k tomu, že s ministrem, panem Bartošem vedeme intenzivní debaty, tak vím naprosto přesně a naprosto jistě, že nic takového se neplánuje. Plánuje se samozřejmě ne změna, upozadění rodných čísel, jiné využívání a širší využívání identifikátorů. Víte, že rodné číslo je současně číslem pojištěnce, to znamená celý ten systém, takhle jsou plánovány ty komponenty z Národního plánu obnovy, které se týkají digitalizace zdravotnictví, jsou na tomto identifikátoru nastaveny.

Pouze Ivan Bartoš chce vyřešit to, co byl problém našich předchůdců v době covidu, kdy jsme se chtěli – a já to vím velmi dobře, protože jsem se těch jednání s tehdejším ministrem Hamáčkem účastnil – my jsme se chtěli držet jenom rodných čísel, jenže nás pan ministr upozornil, že bohužel tento identifikátor není dostatečný v některých případech. To znamená, Ivan to chce rozšířit, pan ministr Bartoš to chce rozšířit, zpřesnit. Ale v žádném případě to není tak, že já, jsem senior, ale ani vy, bychom přišli v budoucnu o rodné číslo. Je to identifikátor, se kterým se počítá.

Jan Palička, INFO.cz: Děkuji.

Michal Šalomoun, ministr pro legislativu a předseda Legislativní rady vlády: Já bych ještě s dovolením upřesnil ten dotaz ČTK, protože když vláda něco schvaluje, tak to schvaluje ve znění stanoviska Legislativní rady vlády, které asi víte, tak je to ve znění toho stanoviska. Pan ministr se s tím stanoviskem ztotožnil. Takže aby bylo jasno, jo?

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju a Právo.

Kristýna Šopfová, Právo: Dobrý večer, já, s dovolením, bych měla ještě na pana ministra zdravotnictví Válka: Vy jste zmiňoval ty úspory pro letošní rok. Řešila se tam i valorizace plateb za státní pojištěnce, respektive to, zda se bude odkládat do příštího roku, respektive na ten rok 2025, nebo ne? Děkuji.

Vlastimil Válek, místopředseda vlády a ministr zdravotnictví: Valorizace úhrad za státní pojištěnce se neřešila. Nikdy se neřešila. Nikdy jsem ji neřešil s ministrem financí a ministr financí, věřte mně, nebo nevěřte, mi nikdy nic takového nenavrhoval. To, co řešíme s ministrem financí, jak rozšířit portfolio toho, co bude hrazené ze zdravotního pojištění ku prospěchu pacientů tak, aby se nebily v naší republice ty sociální a zdravotní služby, ale aby ten klient, ten pacient měl opravdu maximum toho hrazeno v co nejkvalitnější zdravotní péči. Typicky hospicová péče.

To, co se řešilo, byly pochopitelně úspory ministra zdravotnictví a já sám jsem navrhl úsporu na rezortu ve výši více než jedna miliarda. Z jednoho prostého důvodu – protože se nám podařilo vyjednat snížení úhrad a snížení objemu vakcín, které byly rozpočtované v rozpočtu Ministerstva zdravotnictví. Ty peníze my nepotřebujeme, protože se nám podařilo výrazným způsobem snížit ty dodávky, které naši předchůdci ve vládě Andreje Babiše – a to není kritika, oni byli v situaci, že se samozřejmě zajišťovali – objednali.

My jsme nejenom pro Českou republiku, ale pro celou Evropskou unii v rámci našeho předsednictví množství těch vakcín snížili. Udrželi jsme jejich cenu a máme garantováno, že vždycky dostaneme nejmodernější typ vakcíny. A navíc místo toho, abychom to všechno museli uhradit v letošním, respektive v příštím roce, tak jsme to rozložili na období až do konce roku 2026. To jsou konkrétní úspory v resortu Ministerstva zdravotnictví.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju. Další dotazy… Pardon.

Petr Hladík, ministr životního prostředí: Já možná jenom doplním pana vicepremiéra, protože my jsme, my diskutujeme s panem ministrem financí ty úspory ještě letošního rozpočtu taky separátně, To znamená, dnes to nebylo schvalováno, logicky. Jenom na mém rezortu po těch diskusích s panem ministrem financí a po nějakých konkrétních opatřeních, tak dokážeme uspořit dvě miliardy korun, které ještě letos nevydáme z našeho státního rozpočtu.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju. To je z tiskové konference všechno. Děkujeme za pozornost a přejeme pěkný večer, dobrou noc, na shledanou.