Tisková konference po jednání vlády, 14. února 2024

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Dobrý den, dámy a pánové, já vás vítám na tiskové konferenci po jednání vlády. O úvodní slovo poprosím vicepremiéra a ministra zdravotnictví Vlastimila Válka.

Vlastimil Válek, místopředseda vlády a ministr zdravotnictví: Tak ještě jednou krásný den, dámy a pánové. My jsme měli dnes na jednání vlády řadu důležitých bodů, já bych vás rád seznámil se dvěma body. Dnes jsme na vládě řešili otázku přijetí eura a plnění maastrichtských kritérií a možnosti vstupu do evropského mechanismu směnných kurzů, tedy ERM II.

Je třeba říct, že v plnění maastrichtských kritérií se Česká republika zlepšuje, a já si nesmírně vážím toho, že ta debata je velmi racionální, konstruktivní a že jsme první vláda po velmi dlouhé době, která k tomu přistupuje opravdu velmi zodpovědně s nějakým jasným cílem.

I to je důvod, proč dnes na návrh TOP 09 prošlo usnesení, kterým vláda kromě standardního vzetí na vědomí dokumentu vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti České republiky s eurozónou také vyzvala Českou národní banku a Ministerstvo financí, aby tento dokument aktualizovaly a předložily ještě do konce prvního kvartálu 2025, tedy do konce prvního kvartálu roku 2025.

Zároveň jsme jako vláda uložili Národní ekonomické radě vlády do 31. října 2024 vypracovat hodnocení přínosů a rizik vstupu České republiky do evropského mechanismu směnných kurzů. Ke stejnému datu bylo uloženo i ministrovi pro legislativu vyhodnotit legislativní otázky s tím spojené.

Já si dovolím trošku osobně jako první místopředseda TOP 09, byť to tady normálně nedělám, říct, že jsme nejenom strana, ale jsme koalice a jsme vláda, která dlouhodobě usiluje o přijetí eura. Koneckonců to asi velmi dobře víte. A uvědomujeme si, že je nezbytné na toto téma vést odbornou a konstruktivní debatu, nepropadat ničemu, čemu já říkám pocitologie, ale opravdu se bavit odborně. To se dnes na vládě dělo, a proto ten návrh TOP 09 prošel.

Jiná debata než o společné evropské měně totiž rozhodně nepovede k cíli. Jsem rád, že už letos bychom měli vědět, jak si vůči evropské společné měně skutečně stojíme, jaké domácí úkoly si musí Česká republika stále ještě splnit a jak dlouho to potrvá, než bude přijetí eura skutečně aktuální otázkou. A ta debata proto byla taková, jak si představuji debatu přátel, kolegů, lidí, kterým jde o budoucnost České republiky.

Druhý bod, který byl též široce diskutován a opravdu otevřeně, je zařazení HHC a jeho derivátů tedy HHCO a THCP na seznam zakázaných látek. My jsme se rozhodli, že toto nařízení bude s omezenou platností, a to tak, že bude platit do 1. 1. 2025. Jsme přesvědčeni, že do té doby je v silách České republiky – a já pro to udělám maximum, proto jedu odsud jednat s poslanci zdravotního výboru – je tedy v silách České republiky předložit jako první země v Evropě, jako první země v Evropě ke schválení a notifikaci Evropské komisi zákon o tomto šedém prostoru, tedy o těchto derivátech, o těchto kanabinoidech, které jsou semisyntetické a které nejsou potravinami a nejsou ani léky.

Tento zákon pevně věřím, že velmi rychle schválíme v druhém a třetím čtení v Poslanecké sněmovně. Věřím, že všechny poslanecké kluby pro to udělají maximum, bezesporu kluby koalice. Vím, že velmi intenzivně probíhá, a za to je třeba poděkovat, jednání i s kolegy z hnutí ANO, takže věřím tomu, že se nám to povede, a pak uvidíme, co Evropská komise.

Věřím, že naši poslanci v Evropském parlamentu, pokud mají stejný názor, že tento zákon by měl projít, udělají maximum, co mohou, pro to, aby Komisi vysvětlovali, že je potřeba tento zákon podpořit. A zvlášť ti, kteří se k tomu staví velmi pozitivně.

Současně je potřeba říct, že byť jsme tuto normu přijali, tak teď budeme čekat na vyjádření Evropské komise, a proto, pokud si to dobře pamatuji, shoda byla, že platnost této normy bude od nejdříve 1. března 2024, protože i důvodem je i to, že budeme muset čekat na tu verifikaci Komisí. Tak to je k těmto dvěma bodům za mě vše a děkuji.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji a nyní poprosím o slovo ministra financí Zbyňka Stranjuru.

Zbyněk Stanjura, ministr financí: Tak my jsme předkládali jako Ministerstvo financí dva důležité dokumenty, oba se předkládají pravidelně. Prvním je vyhodnocení maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti České republiky s eurozónou. Já chci jenom připomenout, že ten materiál, který zpracovávají experti České národní banky a Ministerstva financí, je rozdělen do tří částí.

První je v zásadě nejjednodušší, taková ta matematická, kdy se spočítá, zda Česká republika plnila nebo neplnila maastrichtská kritéria v minulém roce. Tady můžeme říct, že minimálně dvě kritéria Česká republika neplnila. Prvním je to kritérium cenové stability, to znamená, že inflace v daném státě nesmí být větší o 1,5 procentního bodu než průměr tří zemí s nejnižší inflací. To se i vzhledem k vysoké inflaci v České republice nesplnilo a je to také nejobtížnější úkol pro rok 2024 a je poměrně málo pravděpodobné, že se do konce roku 2024 České republice to podaří splnit, protože nezávisí pouze na nás, ale také závisí na tom, jak vysoká inflace bude v ostatních členských zemích Evropské unie.

My pevně věříme, že letos se inflace dostane do tolerančního pásma České národní banky, to znamená, že ta celoroční bude pod třemi procenty. Zítra se dozvíme ten klíčový údaj za měsíc leden, který určí, podstatným způsobem ovlivní tu celoroční inflaci roku 2024. Ale může se stát, že pro splnění tohoto kritéria bychom museli mít celoroční inflaci někde kolem dvou procent za rok 2024 a tak optimistický není nikdo, žádná z domácích ani zahraničních institucí.

Stejně tak jsme nesplnili loni to kritérium ročního deficitu veřejných financí méně než tři procenta. Tady jsme mnohem více optimističtí, protože díky tomu, že jsme schválili konsolidační balíček, tak jsem si téměř jisti, že pokud nepřijde nějaký vnější ekonomický šok, a nic tomu nenasvědčuje, že toto kritérium splníme.

My jsme přijali čtyři usnesení v tomto bodě. Jednak jsme to vzali na vědomí, jednak já předložím další zprávu v prvním kvartále roku 2025. To vlastně navazuje na naše výsledky našeho jednání z minulého úterý, koaličního jednání, kdy kromě dvou analýz, což byly body 3 a 4 toho usnesení, jak už jsme avizovali minulý týden, dnes jsme to jenom potvrdili usnesením vlády, uložili jsme Národní ekonomické radě vlády, aby do konce srpna předložila svou analýzu výhodnosti či nevýhodnosti vstupu do ERM II pro Českou republiku.

A čtvrtým bodem bylo, to jsme uložili panu ministru pro legislativu a Legislativní radě vlády, aby v tom samém termínu, to znamená do konce října, předložili legislativní otázky, které budou spojeny s případným vstupem do ERM II a s případným vstupem do eurozóny, abychom měli jasno na otázku, zda bude potřeba změnit Ústavu – ano, nebo ne – a kolik zákonů a kterých bude třeba změnit po případném vstupu do ERM II nebo do eurozóny.

Druhou součástí té hodnoticí zprávy, pravidelné, je vlastně vyhodnocení ekonomické připravenosti České republiky na vstup do eurozóny. Tady v minulých dvou letech eurozóna rostla rychleji než České republika, to znamená z hlediska přibližování ekonomické úrovně České republiky k eurozóně, jsme v posledních dvou letech ztratili, místo abychom získali. Letos se očekává pravý opak, letos očekáváme, že by česká ekonomika měla růst o něco více, než poroste průměrně výkon eurozóny. A pak se začneme přibližovat.

S tím také souvisí struktura české ekonomiky. My víme, že jsme nejvíce průmyslová země. V České republice je podíl průmyslu na HDP 34 procent a v eurozóně 25 procent. Ten rozdíl je podstatný z hlediska sladěnosti ekonomik eurozóny a České republiky.

A třetí podstatná část té pravidelné analýzy je, že se hodnotí samostatná eurozóna – jak funguje, jaké podstatné věci či změny se tam staly v minulém období, za to hodnocené období. K tomu chci říct, že my jsme si jako vláda vytkli jako klíčový úkol v oblasti veřejných financí stabilizovat veřejné finance, zlepšit stav veřejných financí, snižovat deficity státního rozpočtu a veřejných financí. Ne kvůli plnění maastrichtských kritérií, ale kvůli tomu, že to je potřebné pro Českou republiku.

Já chci připomenout to, co opakujeme dlouhodobě: Že dobrý stav veřejných financí je nejvíce důležitý pro nízkopříjmové a zranitelné skupiny obyvatel. Ti jsou nejvíce závislí na pomoci ze státního rozpočtu. Čím je ta rodina více příjmová, tím méně je závislá na kondici státního rozpočtu. Mimochodem, když takhle budeme postupovat, jak postupujeme, tak ta maastrichtská kritéria plnit budeme.

My se k tomu vrátíme v prvním kvartále příštího roku, že už budeme znát možná ne úplně stoprocentní, ale velmi přesné odhady, jak dopadla inflace v České republice, jak dopadala inflace v eurozóně, jak dopadl schodek veřejných financí za rok 2024. V té debatě budeme pokračovat a do té doby by také mělo být jasno, jaké případné legislativní změny budou potřeba.

Druhým bodem, který s tím vlastně souvisel, je opět pravidelný materiál, který se zatím dělal jednou za tři roky, takže poprvé za naší vlády, a je to aktualizace studie dopadu účasti, či neúčasti České republiky v bankovní unii. Tento materiál vláda vzala na vědomí.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, nyní porosím o slovo ministra dopravy Martina Kupku.

Martin Kupka, ministr dopravy: Dnes vláda také přijala nařízení, které upravuje mýtné sazby v České republice od avizovaného termínu 1. března s tím, že dojde k průměrnému navýšení přibližně o 15 procent. V tomto směru se vydáváme podobným směrem jako jiné okolní státy, kde ale to zdražení proběhlo třeba v loňském roce v Německu ve významně větším rozsahu.

Co se týče těch konkrétních sazeb, tak v případě těch nejobvyklejších vozidel, to znamená vozidel nad 12 tun nejvyšší přípustné hmotnosti a třídy euro 6 ta cena jednoho kilometru vzroste o 13 procent ze 4,97 haléře na km na 5,61 haléře na km s tím, že tohle zůstane zachované.

My jsme zároveň stanovili od 25. března pak podobu mýtné sazby, která přesně odpovídá se závazným termínem implementace evropské směrnice s upravenými mýtnými sazbami, kde se u jiných kategorií vozidel ty hodnoty liší řádově o haléře.

Co se týče dalšího důležitého bodu jednání vlády, tak to se týká registru zastupování. Materiál, který předložil vicepremiér Ivan Bartoš, souvisí ale s novinkami i v oblasti dopravních agend. My jsme v pondělí představili celou řadu nových služeb, které je možné využívat online na Portálu dopravy. Jen za ty poslední dva dny se k Portálu dopravy přihlásilo více než deset tisíc lidí a stovky využily těch nových služeb, ať už v oblasti registrace vozidel, nebo v případě žádosti o dodatkovou registrační značku pro nosič kol, závěsné zařízení. S tím, že registr zastoupení umožní, aby se ty služby rozšířily na právnické osoby.

Ten současný model zatím počítá pouze se službami pro fyzické osoby, v případě převodu vozidla z jedné fyzické osoby na druhou. V okamžiku, kdy bude mít Česká republika registr zastoupení, tak budou moci lidé těch služeb využívat ještě ve větším rozsahu. Například v okamžiku, kdy budou kupovat vozidlo v autobazaru nebo v autosalonu, tak právě příslušná pověřená osoba v tom autosalonu bude oprávněna i v té digitální sféře jednat za ten autosalon a jednat za ten autobazar a bude možné tak významně urychlit a rozšířit ty digitální úkony, které zabírají výrazně méně času.

V tomto směru návrh Ivana Bartoše znamená zavedení nového registru zastoupení tak, aby bylo možné v té digitální oblasti určit, kdo může jednotlivé společnosti zastupovat v té digitální oblasti, a tímto způsobem zjednodušit lidem i ty jednotlivé služby.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji a nyní otevírám prostor pro dotazy. Česká televize.

Karolína Jelínková, Česká televize: Dobrý den, co se týče eura, tak tam by mě jenom zajímalo, to znamená, že skutečně debata mezi koaličními partnery ohledně dalších kroků se odehraje tedy až v příštím roce? Já narážím na to, že pan Bartoš, když přicházel na jednání, tak říkal, že by podle něj bylo lepší se k tomu vrátit už třeba na ten podzim, až budete mít k dispozici ty analýzy. Tak jenom by mě zajímalo, kdy tedy nejbližší potom je možné to jednání?

A co se týče HHC, tam by mě zajímaly dvě věci. Ten zákon, co se týče návykových látek, už ve Sněmovně vlastně prošel prvním čtením na konci září, stále čeká na projednání zdravotním výborem. Vím, že jste tam prodlužovali lhůtu, že jste chtěli upravovat legislativně technické věci, ale ten výbor to zkrátka stále neprojednal. V čem je tam problém, a nešlo tedy postupovat přece jenom rychleji? A potom ještě druhá věc: Kolegové, kteří toto téma vlastně mapují třeba i v terénu, se setkávají teď s tím, že ty produkty zlevňují a že někteří lidé si třeba dělají i zásoby. Tak dá se kolem tohoto něco podniknout, nebo nešlo přece jenom podnikat ty kroky ještě s nějakou větší rychlostí, aby se tomu případně zabránilo? Děkuju.

Zbyněk Stanjura, ministr financí: Já bych odpověděl na tu první otázku a na druhou určitě pan vicepremiér Válek. Ty debaty budou kontinuálně pokračovat ve veřejném prostoru, v politických stranách, v koalici, ve Sněmovně, v Senátu. Nicméně formálně se k tomu vrátíme v prvním čtvrtletí příštího roku z jednoduchého důvodu. My jsme se minulé úterý dohodli, že se k tomu jednání vrátíme, až budeme mít k dispozici tři základní věci. Zaprvé analýzy NERV – konec října. Zadruhé, legislativní analýzu od LRV – konec října. A co je důležité, ekonomické výsledky roku 2024, a ty z logických důvodů nemůžeme mít v průběhu roku 2024.

Je možné, že ty dvě analýzy, které obdržíme na konci října, že budeme debatovat neformálně už v listopadu a prosinci. Tam zas není důvod čekat a formálně odstartovat debatu až v lednu. Ale pokud přijde podobný materiál, který budou opět zpracovávat experti Ministerstva financí a experti ČNB bez politického vlivu ministra financí tak, jak to bylo i letos, tak ten bude předložen vládě v prvním čtvrtletí příštího roku. V tom žádný spor není. Pokud mě paměť neklame, tak jsme hlasovali o těch usneseních, které navrhla TOP 09, jednomyslně.

Vlastimil Válek, místopředseda vlády a ministr zdravotnictví: Já, jestli můžu, než se dostanu k HHC, já bych to chtěl naprosto podpořit. Tak to prostě je, jak říká pan ministr Stanjura. My nejsme vláda jahodových proklamací, ale vláda, která se řídí fakty, daty, a opravdu jsme dnes jasně odhlasovali ten postup a plnění jednotlivých kroků, kde na konci může být přijetí eura. Ale ty kroky musí být naplněny. Nemá smysl plánovat poslední krok léčby, když ani nevíte o tom, jak ji zahájíte. A my máme jasnou fázi, jasný plán, jasnou strukturu v tom, jak to bylo v tom návrhu, který jsme dnes schválili, definováno a já za to velmi děkuji.

Co se týče HHC, tak neexistuje věc, která se nedá udělat jinak. Ale v tomto případě my jsme postupovali tak, jak postupuje naprostá drtivá většina zemí Evropské unie. Je potřeba říct, že kanabinoidy a ty polosyntetické jsou v šedé zóně Evropské unie.

Je potřeba si znovu opakovat, že nejsou registrované jako potraviny a nejedná se tedy o potraviny. Nejsou registrované jako léky, protože výrobci nemají zájem si je registrovat jako léky. Nepředložili Evropské lékové agentuře požadavek na schválení léku, tomu nic nebrání technicky. Nejsou ale ani na seznamu těch tvrdých drog, které vydává Světová zdravotnická organizace, a v podstatě drtivá většina zemí Evropské unie v loňském a letošním roce přistoupila k tomu, že je zařadila na seznam.

V loňském roce, já nechci to číslo nějak si vymýšlet, ale řekněme, že to bylo deset zemí, možná o něco více. A jsou to země, na jedné straně Francie a Itálie, které to dělají naprosto paušálně, nebo Velká Británie. Na druhé straně, pokud půjdeme na sever, tak jsou to skandinávské země, ale pak jsou to země, které jsou velmi liberální, a to jsou země pobaltské.

Mně osobně vadí tento přístup Komise a já na to opakovaně upozorňuju spolu s německým ministrem zdravotnictví, že prostě není možné zavírat oči před něčím, co existuje. Existuje sice krátkou dobu, ale bude se to pravděpodobně znovu rozvíjet a bude se to posunovat. Já bych chtěl jasně říct, že není možné dávat na stejnou misku vah tady tyto polosyntetické látky, jako je HHC a ty deriváty, a CBD a THC.

My naopak chystáme jako Ministerstvo zdravotnictví u těchto přírodních produktů vyhlášku, která rozšíří spektrum indikací, uvolní ta pravidla, protože se opravdu jedná o přípravky, které slouží v řadě případů jako velmi užitečné přípravky, řekněme, přírodní medicíny, pokud bych to měl odlehčit.

Na druhé straně tyto polosyntetické preparáty musí být nějakým způsobem legislativně ukotveny. To bohužel na úrovni Evropy není. Já pevně věřím, že poslanci, kteří velmi podporují tady produkci těchto preparátů a jsou v Evropském parlamentu, budou tlačit na Komisi, aby to nějak řešila. Já ale, stejně jako můj kolega v Německu, děláme všechno pro to, abychom zkusili jaksi předložit Komisi schválenou parlamenty takovou legislativu, kterou by byla ochotná a schopná Komise notifikovat. Moji kolegové a přátelé z Německa zatím nebyli úspěšní. Nicméně my si myslíme, že ta naše cesta se zdá být lepší a snad budeme úspěšní.

Proč se vše zdrželo. Je to poslanecký návrh. Je to poslanecký návrh, ten dotaz je třeba směřovat na zdravotní výbor. Nicméně já jsem si, nic není na sto procent, ale já jsem si velmi jistý, že přesvědčím poslance nejenom klubu pětikoalice, ale i poslance hnutí ANO, kteří se toho jednání zúčastní, já můžu jmenovat paní profesorku Adámkovou, pana kolegu Kasala, tak že je přesvědčím, aby akceptovali ten postup a tu strategii, kterou jsme na Ministerstvu zdravotnictví promýšleli.

Byť jsem si vědom toho, že je to poslanecký návrh, tak bych rád, aby byl načten pozměňovací návrh, který připravilo Ministerstvo zdravotnictví, abychom pro něj našli širokou shodu. Opravdu jsem pro to dělal hodně v posledních dnech, byť, znovu říkám, je to poslanecký návrh, ne ministerský. Chtěl bych pak, abychom tady toto co nejrychleji protáhli procesem Poslanecké sněmovny, druhým, třetím čtením a požádali Komisi o vyjádření.

Já se domnívám, že máme unikátní možnost postavit se k této problematice správně. Postavit se k této problematice tak, jak já bych se k ní postavil jako lékař, a pořád jsem především lékař, a tak, jak si myslím, že si tato problematika zaslouží. Prostě receptorová teorie jasně říká, že tyto produkty by neměly být pro mladší osmnácti let.

Ano, můžeme se bavit o tom, jestli jednadvacet let by nebyla lepší hranice, ale osmnácti let. A to, že není celoevropský postup, nepovažuji za správné. A pokud se nám podaří jako první zemi v Evropě notifikovat legislativu, která ukáže ostatním cestu, jak postupovat, budu na to velmi hrdý.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Další dotaz Český rozhlas.

Jana Krasová, Český rozhlas: Dobrý den, já bych ještě chtěla navázat na to HHC. Jenom aby tedy bylo jasné, co teď bude následovat. Vy čekáte na tu odpověď od Evropské komise 1. března, pokud teda přijde, nejdříve by začal platit ten zákaz. Co v tu chvíli se tedy spustí? Už třeba pan ministr zemědělství Výborný mluvil o tom, že do toho bude zapojena i potravinářská inspekce. Kdo bude dělat jaké kontroly, bude něco i ze strany policie, protože přece jenom ten seznam návykových látek většinou předpokládá, že teda to držení té látky je trestné? A co teda byste teď očekával, že udělají jak ti obchodníci, ale tak třeba i ti uživatelé, kteří ten produkt doma mají? A zároveň, některé pacientské organizace se ozývaly s tím, že se bojí, že to omezí třeba ty uživatele, kteří to užívají právě z nějakých zdravotních důvodů. Tak bude tam pro ně nějaká možnost?

Vlastimil Válek, místopředseda vlády a ministr zdravotnictví: Ten postup bude teď takový, že víme ten rámec do 1. 3. a všichni prodejci, všichni ti, kteří eventuálně mají nějaké zásoby doma, tak ví, že musí tyto zásoby buďto zlikvidovat, nebo se jich zbavit do 1. 3. Určitě není dobrý krok si vytvářet teď ty zásoby, protože ten postup, který nastane, je jasně definován. Ale je tam prostor, aby firmy ty zásoby mohly nějakým způsobem zklikvidovat a řešit, po domluvě se zemědělskou inspekcí k tomu nějak přistoupit. Tím pádem se ta látka stane stejně zakázanou jako kterákoli jiná látka na tomto seznamu a její držení, prodej bude samozřejmě podléhat stejným sankcím jako držení jakékoli jiné látky na tomto seznamu. Dočasně samozřejmě. Dočasně do toho 1. 1. 2025 nebo do té doby, než se nám podaří přijmout tu legislativu.

My samozřejmě řešíme to, že, a teď já bych znovu chtěl, abychom si jasně oddělili semisyntetické preparáty, které se nově objevily, kanabinoidní a HHC je ten nejznámější, ono jich je daleko víc, od těch přírodních, tedy které jsou ověřené, které jsou používané a kde je debata, jakým způsobem z nich udělat zdravotnický prostředek, jakým způsobem z nich udělat lék, protože i, řekněme, v databázích čistě medicínských jsou ty jejich pozitivní účinky a efekt jasně potvrzeny.

To znamená, tam my chystáme paralelně s tím novelu vyhlášky, která rozšíří spektrum indikací CBD a THC, rozšíří i ten jediný lék, který se z toho vyrábí, jeho indikace a uvolní trošičku ta pravidla. To znamená, není to tak, že ti, kteří potřebují pro léčbu, tak nebudou mít preparát. Naopak budou mít preparáty, které se dají daleko přesněji a bezpečněji dávkovat.

Ten problém HHC, a to dobře definovala ta pracovní skupina, která je pod protidrogovým koordinátorem a za tu její práci je potřeba velmi poděkovat, tak velmi dobře definovala tu nepředvídatelnost dávkování tady těchto semisyntetických preparátů, které navíc nejsou zcela čisté, jako kdybyste, řekněme, použili opravdu ten extrakt bez příměsí. A je to vidět i z nějakých materiálů, které probíhaly na různých médiích a na různých serverech, kde to měření toho množství obsahu toho HHC v jednotlivých těch produktech se ukázalo velmi, velmi neodhadnutelné. To znamená: Přesné dávkování, a víte dobře, že ve zdravotnictví je přesné dávkování alfa a omega správné lékařské praxe, je téměř nemožné, a tím pádem jsou nepředvídatelné ty vedlejší účinky.

Je potřeba opravdu především používat to medicínské, historické a stále platné primum nil nocere, tedy primární je neškodit. A pokud je tady obrovské riziko poškození zdraví dětí, zdraví nezletilých, tak prostě jiná možnost řešení není. Já nejsem šťastný za tuto možnost, ale zatím žádná země v Evropě lepší řešení nevymyslela a jsme jediná ze dvou zemí, která hledá systémové řešení. Domnívám se, že naše země, a je to zásluha i protidrogového koordinátora, je to zásluha všech, kteří se na tom podílí, a teď udělám, co nejlépe svůj díl práce.

Jsme jediná země v Evropě, která opravdu se snaží vymyslet, připravit a schválit, a to napříč poltickým spektrem, tedy koalicí i opozicí, legislativu, která by mohla být, mohla být, a já udělám opravdu, co bude v mých silách, aby byla. Ale nestačí to jenom na mě, bude muset v tomto směru využít všechny své možnosti jako odborník protidrogový koordinátor a stejně tak naši poslanci v Evropském parlamentu, kteří se k tomu vyjadřují. Tedy mohla by být Komisí pozitivně schválena a pak bychom byli první země v Evropě, která tu legislativu bude mít, a myslím si, že by to byl správný krok. Přístup k těmto látkám by měl být podobný jako k alkoholu a nikotinu.

Jana Krasová, Český rozhlas: Co se bude dít, pokud by se teď na trhu objevily výrobky s nějakou podobnou látkou, co se týče účinku a nebezpečnosti, a ona by ještě na tom seznamu nebyla?

Vlastimil Válek, místopředseda vlády a ministr zdravotnictví: Nemáme takové informace, že by se v letošním roce podobné výrobky měly objevit a my jsme tam porovnali všechny ty varianty, které v současné době v Evropě jsou, a postupujeme úplně stejně jako skandinávské země, pobaltské země nebo Francie, Itálie. Toto my společně diskutujeme a koordinujeme. Já budu zase tuto otázku zdvíhat na nejbližším jednání ministrů zdravotnictví zemí Evropské unie, kde je to jeden ze dvou klíčových bodů, který bych chtěl navrhnout na program k diskuzi.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, další dotaz. Tak ještě jednou Česká televize.

Karolína Jelínková, Česká televize: Ještě jednou bych se doptala ještě na jednu věc k tomu euru. Pan ministr pro evropské záležitosti Dvořák vlastně o víkendu uvedl, že by považoval za ideální, kdyby ještě během vašeho volebního období, prostě do voleb v příštím roce, bylo možné zahájit jednání s Evropskou komisí o podmínkách vstupu právě do mechanismu ERM II. Je to podle vás reálné? Děkuju.

Zbyněk Stanjura, ministr financí: Nevím.

Karolína Jelínková, Česká televize: Takže to bude záviset na tom jednání v příštím roce?

Zbyněk Stanjura, ministr financí: Já myslím, že nejprve máme mít analýzy, data, posoudit rizika, plusy a minusy, a pak se rozhodovat, než naopak nejdřív vyhlašovat – tehdy se rozhodnu bez ohledu na to, jaké výsledky budou u těch analýz. Poctivě odpovím: Nevím. Zeptejte se mě v lednu, v únoru, v březnu. Tam už to bude jednoduché říct ano, nebo ne.

Vlastimil Válek, místopředseda vlády a ministr zdravotnictví: Já bych si dovolil doplnit. Já se domnívám, že důsledná rozpočtová odpovědnost, důsledná snaha snižovat státní dluh a chovat se korektně k budoucím generacím je jediná cesta, aby ta odpověď mohla být v budoucnu ano.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Pokud žádné další dotazy nejsou, já tiskovou konferenci končím. Děkujeme, na shledanou.

Martin Kupka, ministr dopravy: Děkujeme za pozornost.

Zbyněk Stanjura, ministr financí: Na shledanou.

Vlastimil Válek, místopředseda vlády a ministr zdravotnictví: Na shledanou.