Tisková konference po jednání vlády, 15. ledna 2014

Pro zobrazení videa je nutné povolit JavaScript. Zde jsou instrukce jak povolit JavaScript ve Vašem webovém prohlížeči.

Jana Jabůrková, tisková mluvčí vlády ČR: Dobrý den dámy a pánové, vítám Vás na dnešní tiskové konferenci po jednání vlády České republiky. S obsahem toho jednání Vás seznámí pan premiér Jiří Rusnok a poté na něj navážou ministři František Lukl, ministr pro místní rozvoj, a František Koníček, ministr práce a sociálních věcí. Prosím, pane premiére.

Jiří Rusnok, předseda vlády ČR: Tak, dobré odpoledne dámy a pánové. Stručně jednání vlády. Největší část našeho času zabralo projednávání návrhu zákona o zjednodušeně řečeno státní službě, čili o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a odměňování těchto zaměstnanců atd. včetně příslušného souvisejícího zákona. K tomu já velmi stručně uvedu jenom kontext, potom se vyjádří mnohem podrobněji pan ministr. My jsme avizovali už na sklonku loňského roku, že připravíme vládní novelu tohoto zákona. Motivem proto, abychom to udělali, je důvod, myslím, všeobecně známý, to znamená je to jedna z klíčových předběžných podmínek pro plynulé čerpání evropských fondů zejména v nadcházejícím programovém období, které začalo formálně plynout od tohoto roku a bude trvat až do roku 2020+, tři roky dál v rámci pravidla N+3, čili do roku 2023 de facto. Je to klíčová podmínka Evropské unie, nemá cenu se dohadovat, jestli termín účinnosti toho zákona má být 1. ledna 2015 nebo nějaký jiný, protože to Evropská komise neřeší takový detail, ona po nás chce, aby v této zemi existovala profesionální státní správa, která nebude zásadně ovlivňována ve svém fungování změnami státních reprezentací, čili nebude ovlivňována politickým přirozeně konjunkturálním vývojem. Za tímto účelem není podstatné, zdali ten zákon začne platit o jeden měsíc dříve nebo později, důležité je to, aby to byl zákon, který skutečně zajistí, že tento stav v České republice nastane po jeho uvedení do života a bude udržitelně fungovat i do budoucna. To je motivace proč tento zákon je po nás vyžadován, tomu, myslím, lze plně rozumět. S touto motivací jsme byli vedeni i my, proč jsme připravili návrh té novely. Je to složitá materie, snažili jsme se z té novely, z toho původního zákona, který je již platný a dokonce v některých paragrafech byl i účinný v minulosti, jsme se snažili vypreparovat věci, které považujeme jaksi za nadbytečné, nebo nejsou nezbytné podle našeho názoru proto, aby ten nový model státní služby mohl začít fungovat. Čili udělali jsme nějakou úspornější, jednodušší verzi toho návrhu původní legislativy z roku 2002, ale takovou, která podle našeho je schopna ty cíle o kterých se mluvilo dosáhnout. Velmi jenom zjednodušeně. Představa, tak to dnes ve Sněmovně občas mám z toho pocit z těch minimálně zpráv, které Vy přinášíte, že bude fungovat státní služba a nebude to stát žádné peníze navíc, to je představa malých dětí na písku. Prostě nebude. Nelze než investovat do této oblasti další prostředky. Samozřejmě debata může být o tom kolik navíc to má stát a v jakých formách se ty peníze mají investovat. Ale jestliže po těch lidech chceme profesionální výkon, chceme, aby pro ně platila různá omezení, která jsou logická, protože oni prostě budou služebními zaměstnanci, oni budou ve služebním poměru, tak za to musí být nějaká protiváha, která zachová, lépe řečeno, v našem případě by bylo žádoucí, zvýší atraktivitu takového zaměstnání, takového uplatnění na trhu práce pro každého člověka, který se pro to rozhodne. To je jeden z principů, který jsme zvolili. Pak velmi důsledně volíme v tom návrhu princip nezávislosti té státní služby na politické reprezentaci. Celý ten systém státních tajemníků jmenovaných generálním ředitelem státní služby, který zase není snadno odvolatelný, není de facto politickým reprezentantem, je to prostě nejvyšší profesionál v této oblasti, je v tomto návrhu velmi důsledně vystavěn. Takže tolik a my víme, že ve Sněmovně probíhá ten hektický proces schvalování poslaneckého návrhu z nějakých v podstatě politicko-konjunkturárlních důvodů, to nás v podstatě samozřejmě nutilo jedině k tomu urychlit tu naší práci, protože my bychom byli velmi rádi, kdyby do Sněmovny doputoval náš návrh v době, kdy se ten původní sněmovní návrh bude projednávat ve výborech, aby tam byla nějaká materie profesionálně zpracovaná, která prošla téměř řádným připomínkovým řízením, byť v různě zkrácených lhůtách, na které lze ten systém funkčně postavit. To, co je dnes ve Sněmovně podle našeho názoru těmto kritériím neodpovídá.

K dalším věcem. Schválili jsme návrh zákona o úrazovém pojištění, který se mění v jediném bodě, odkládá se účinnost na rok 2016, protože dnes vlastně platí návrh, který by měl být účinný už od roku 2015, není ovšem k němu de facto žádný politický konsenzus, nejsou vytvořeny rozpočtové a personální předpoklady pro jeho spuštění, proto vytváříme časový prostor, aby se ta věc dále ještě tedy mohla připravit tak, aby to potom bylo spustitelné v příslušném čase, ke kterému příští politická reprezentace dospěje.

Schválili jsme návrh zákona o zdravotnických prostředcích a s ním související změnu zákonů. To je záležitost, která je už ve skluzu, ta už byla v minulé Sněmovně, padla s minulou Sněmovnou a v této věci máme závazky vůči evropské legislativě, už jsme některé věci měli dávno implementovat. Schválili jsme návrh zákona, který mění živnostenský zákon. Je to drobná úprava, která se snaží odbřemenit podnikatele od různých zbytných povinností, například dokládat obecnímu živnostenskému úřadu ty doklady, které už předložili v minulosti, čili nutí to tu státní správu, aby si doklady jaksi uchovala, má se vytvořit v podstatě datový sklad těch věcí, aby se neobtěžovali zbytečně navíc podnikatelé.

Potom tam je také změna v tom, že některé údaje, které doposud byly veřejně v živnostenském rejstříku vedeny, a týkaly se třeba bydliště, místa pobytu zapisovaných osob, aby po uplynutí 4 let od zrušení posledního živnostenského oprávnění byly postupně převedeny do neveřejné částí toho registru, protože jde v podstatě o ochranu těch osobních údajů těchto osob, které už nejsou aktivními živnostenskými podnikateli.

Dále bylo schváleno nařízení vlády, které mění nařízení o investování do investičních fondů a technikách k jejich obhospodařování. To je technická záležitost z té oblasti investičních fondů.

Potom jsme schválili soubor metodických dokumentů k oblastem monitorování zadávání veřejných zakázek, publicity a komunikace při přípravě řídící dokumentace programů v programovém období 2014 – 2020. Jednak metodických pomůcek pro hladké čerpání fondů, ke kterému se obecně šířeji vyjádří pan ministr pro místní rozvoj, protože v poslední době tady máme spoustu bombastických zpráv o tom, že se zastavuje čerpání toho či onoho, většinou jsou to recyklované nějaké záležitosti mnoho měsíců platné, ale chápu, že média potřebují živou vodu neustále a budu rád, když pan ministr uvede některé věci na pravou míru.

Jedna z těch klíčových informací pro Vás – podařilo se úsilím této vlády, zaměstnanců státu, lidí v regionech a ve všech řídících orgánech jednotlivých operačních programů významně snížit tu část takzvaného čerpání nebo nedočerpání těch alokací, které pro jednotlivé programy byly připraveny, ale k tomu se přesněji opět vyjádří pan ministr Lukl.

Myslím, že to je všechno z těch podstatných věcí, případně se k tomu dostaneme v dotazech. Děkuji a předávám slovo kolegům.

František Koníček, ministr práce a sociálních věcí ČR: Děkuji, pane premiére, já Vám přeji pěkné odpoledne. Já se vyjádřím velmi stručně nejdřív k tomu zákonu o úrazovém pojištění, to je technická novela. My jsme jako předkladatel zákona nakonec zvolili tu trochu restriktivnější podobu, protože byly i žádosti na to, aby se to prodloužilo o 3 roky, a sám to považuji za nevhodné. Ono už je to třikrát odkládáno, naposledy v roce 2011 o 3 roky, a pokud tady bude tak masivně dlouhý prostor, tak politické reprezentace se nikdy nedohodnou na tom, jakou formu má úrazové pojištění mít, a kdy ten zákon skutečně budou chtít implementovat. Proto vláda do Sněmovny posílá tedy tu novelu, s tím, že se prodlužuje o rok, tzn. k 1. 1. 2016. Zásadnější novela už tady byla zmiňována, je dvouzákon u toho velkého a malého. Ten zákon doznal jiný název, ten dlouhý název těch původních zákonech 218/2002 sb. a zákoně 309 ze stejného roku, tak ten mizí, a ten zákon má dnes jednoduchý název „zákon o státní službě“. Pan premiér tady z obecného pohledu popsal, co ten zákon má řešit. Já musím říct, že diskuse na vládě byla poměrně široká, podrobná. Z hlediska způsobu komunikace a zpracování té novely a připomínek, musím říci, že Ministerstvo práce a sociálních věcí na té aktuální novele, která byla dnes předmětem projednávání, pracovala v řádu několika měsíců a to už v době, kdy existovalo projednávání v původní ještě staré Poslanecké sněmovně toho tisku 11/17, který byl tiskem pana Tejce, Sklenáka, skupiny sociálních demokratů. Už v té době bylo zřejmé, že bude zapotřebí, abychom připravili komplexnější novelu zákona na veřejnoprávním základě, to znamená nikoli na základě kombinace soukromého a veřejného práva, resp. to, co předkládala vláda Topolánka nebo Petra Nečase, který předkládali jakýsi v Evropě neznámý model služebního zákona založeného na kombinaci občanského zákoníku a zákoníku práce. Od té doby už probíhaly práce tak, abychom na to byli připraveni, a rozhodnutím pana premiéra a této vlády, že se tato vláda hlásí za model služebního zákona jako veřejnoprávní normy, jsme prostě v tom pokračovali. Časově to vyšlo, jak to vyšlo, byli jsme schopni v plném paragrafovaném znění to připravit natolik, že si myslím, že tento zákon tak, jak ho posíláme my do Sněmovny, bude spolehlivějším základem pro ten legislativní proces i pro politické reprezentanty tak, aby byli schopni eventuelně připravit komplexní pozměňovací novelu toho zákona, a aby nakonec toho procesu vzešla norma, která může alespoň odstartovat implementaci státní služby v akceptovatelné úrovni.

To, že poprvé v historii po 20 letech povídání, připomínek a víceméně nevůli politických reprezentací fakticky státní správu depolitizovat, to, že ten proces nebude jednoduchý, a že jakákoli norma, která to bude iniciovat, bude předmětem připomínek, poznámek, útoků, ale hlavně následných změn a novel, to je nepochybné. Ve vztahu k té západní Evropě je tady nějaký 30letý rozdíl v praxi, kde ty státy tyto normy mají od po druhé světové válce, některé měly i předtím, a není tam ta diskontinuita. Takže já předpokládám, že tady o tom bude celá řada diskusí, ale to tak asi má být, a lze si jenom přát, abychom se tím procesem nějak dohrabali k finálnější a stabilnější podobě co nejdřív.

Musím ještě říci, že v poslední chvíli byly dávány připomínky některých speciálních úřadů, mám tím na mysli především Český statistický úřad, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže a ERU. Tyto úřady jak víte, a ono je jich v podstatě daleko více, mají kompetenční zákon, který vymezuje jejich agendu, a většina z nich má ještě lex specialis, jako například ÚHOS, to je ten zákon 273 z roku 1996 sb., který jim upravuje působnost, řádné pravomoci, odvolání, jmenování předsedy atd. My na základě diskuse s předsedou Úřadu pro hospodářskou soutěž, ale obecně vzato, jsme přece jenom promítli do toho finálního znění, které tam bude, některá opatření a ustanovení, která by měla posílit, nikoli oslabit tu míru nezávislosti těchto úřadů tak, aby tam nebyly obavy z toho, že ty úřady budou nějakým způsobem v politickém vleku jakékoli vlády či reprezentace, která bude mít jakési utilitární nebo nepříliš objektivní zájmy, aby fungovaly, ať už v té oblasti soutěžního práva, nebo v té oblasti správní agendy.

Myslím, že většina těch připomínek byla členy vlády akceptovaná, byť je si vláda vědoma toho, že tato norma nejenom ve Sněmovně ve druhém a třetím čtení, ale i v Senátu asi dozná velkých změn, nicméně vláda považuje za svojí povinnost, aby ta norma tam byla a aby se stala jakousi inspirací a spolehlivou pomůckou a fundamentem pro to, co nakonec z těch legislativních jednání poslanců a senátorů vzejde. Čili tolik obecně, pokud budete mít konkrétní dotazy k té normě, tak Vám odpovím spíš konkrétně. Děkuji.

František Lukl, ministr pro místní rozvoj ČR: Hezké odpoledne i ode mne, milé dámy i vážení pánové. Já bych si s dovolením dovolil rozdělit tu agendu, kterou jsem dneska předkládal na vládu, do tří oblastí. Do oblastí které se týkají stávajícího programového období Evropské unie, nového programového období a potom pomoc dvěma strukturálně postiženým regionům, a to Moravskoslezskému kraji a Ústeckému kraji.

Na úvod, jak zmínil pan premiér, bych tady chtěl na pravou míru dát některé informace, které zazněly v médiích o tom, že Česká republika má zmrazeno nějakých sto miliard korun. Ta informace není v žádném případě přesná. V tuto chvíli Evropská komise hodnotí některé projekty, které ovšem předchází rok 2010, neboť v roce 2010 byl přijat akční plán řešení některých problematik, a samozřejmě my debatujeme o tom, nakolik ta pochybení, která Evropská komise shledává v těch jednotlivých projektech, které se týkají Operačních programů průmysl a inovace, kde řídícím orgánem je Ministerstvo průmyslu a obchodu, a ROP Střední Čechy, jsou tak závažné, aby došlo k určitým korekcím. My se domníváme, že nakonec k žádným korekcím dojít nemusí, a i kdyby došlo, tak to neznamená, že by Česká republika ztrácela samostatnou alokaci, neboť jí může použít na jiné vhodné projekty. Stejným argumentem samozřejmě tak to veřejně bylo zmíněno i od vedoucího Zastoupení Evropské komise v České republice, možná jste to zaznamenali, od pana Jana Michla, to je takové velvyslanectví Evropské komise v České republice, který taky žádal o zpřesnění těch údajů, které samozřejmě mohly vyvolat negativní emoce. České republice se z nich nic nezmražuje, Evropská komise pouze hodnotí některé nedostatky, jejich vážnost, a pakliže shledá, že naše odůvodnění jednotlivých ministerstev a ROPu Střední Čechy není dostačující, pak by mohla nastat určitá korekce, která však nebude mít vliv na samotnou výši alokace, pouze necertifikuje zdroje, které z Evropské unie putují do rozpočtu České republiky.

Druhá záležitost, která se týká stávajícího období, a o které pan premiér také hovoří, je stav dočerpání finančních prostředků k 31. 12. 2013, Vy samozřejmě jste zaznamenali řadu výroků různých expertů na evropskou problematiku v průběhu minulého roku, jak fatálně na tom je Česká republika špatně a kolik desítek miliard korun se jí nepodaří dočerpat. Jsem moc rád za to, že ve spolupráci s ostatními ministerstvy i regionálními partnery se podařilo to riziko snížit na minimum. V tuto chvíli hovoříme o 12 miliardách a to ještě debatujeme s Evropskou komisí nad uplatněním některých právních možností, Vy víte, Českou republiku postihly povodně a z toho důvodu jsme nemohli některé záležitosti čerpat, musely se prioritně odstraňovat následky po povodních. Potom na Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže leží asi x desítek projektů v celkové částce 50 miliard korun, to znamená, není v silách řídících orgánů ani uchazečů, aby toto dokázali ovlivnit, je to v rukou třetího nezávislého orgánu, a pokud by Evropská komise naše připomínky akceptovala, pak bysme se dostali dokonce pod tu hranici 10 miliard korun.

K novému programovému období zmíním 3 skutečnosti. My jsme v tuto chvíli dokončili připomínkování dohody o partnerství, všichni zúčastnění od neziskového sektoru přes územní partnery, jednotlivé rezorty a samozřejmě další subjekty mohly vyjádřit poslední připomínky. Já mohu konstatovat, že ty zásadnější daly pouze kraje prostřednictvím Asociace krajů České republiky, nicméně netýkají se obsahové části té dohody jako té analytické části, zaprvé, zadruhé žádají to, aby bylo reflektováno dnešní existence jejich regionálních rad, které by se měly podílet na implementaci některých programů i do budoucna a samozřejmě to, aby Ministerstvo pro místní rozvoj především garantovalo dostatečný počet finančních prostředků pro oblast územní dimenze, to znamená pro obce, kraje České republiky, ať už jako samotní příjemci, nebo jako oblasti, ve kterých budou finanční prostředky Evropské unie takto propláceny. Já se domnívám, že v tuto chvíli není prostor dělat zásadní změny v té dohodě a to z toho důvodu, že je odladěna s těmi všemi zúčastněnými subjekty ad 1, a ad 2, že platí zásadní termín 20. duben, kdy tato musí být odeslána do Evropské komise. Jenom krátká noticka, Evropská komise už s námi nebude debatovat obsahovou část dohody, tam řekla, že patříme mezi jedny s mála států, možná pět, se kterou má uzavřeny tady ty zásadnější debaty, a o čem bude samozřejmě s Bruselem vyjednávání o nastavení regionálních operačních programů a jejich jednotlivých alokacích jako takových. Co se týká druhého bodu, který tady byl zmíněn, jsou to zásadní metodické pokyny pro nové programové období, tady bych chtěl zdůraznit, že existovaly 4 důležité základní principy, na základě kterých byly tyto formulovány. První – poučení z chyb a z nedostatků v tom stávajícím období a ty 3 další se týkají zjednodušení, sjednocení a srozumitelnosti. Mnoho uchazečů samozřejmě se potýkalo s problémy, že každý operační program měl jiné metodické pokyny, velký důraz byl kladen na oblast publicity, a samozřejmě existovaly i nepřesnosti v oblasti zadávání veřejných zakázek pod limitem právních předpisů ČR. Toto všechno se sjednocuje a říkám, základní červenou nití, která se všude táhne, je problematika zjednodušení, sjednocení a srozumitelnosti a i tyto metodické pokyny byly se všemi partnery takto odkonzultovány a jejich připomínky a názory do nich byly vneseny, takže věřím, že to přispěje k jednodušší administraci nejen těch řídících orgánů, ale i těch samotných uchazečů v tom následujícím programovém období. S tím úzce souvisí i poslední materiál, který se týká toho nového období, a to je snížení administrativní zátěže ve vztahu k čerpání nových evropských strukturálních a investičních fondů. Bylo shledáno 19 oblastí, které je nutné opravit metodicky anebo zákonně, které brání tomu, aby to příští období plynulo jednodušeji a bezproblémověji. Co se týká těch 19 oblastí, tak je můžeme rozdělit na 8 opatření legislativního charakteru, které budou v následujících měsících posunuty buď na úrovni vlády nařízením, rezortně vyhláškami anebo zákonem. Pak se tím bude zabývat Poslanecká sněmovna. 7 opatření je nelegislativní povahy, to znamená, bude to řešeno prostřednictvím metodických pokynů. Poslední oblast, kterou jsem zmínil, na které se vláda shodla, vychází z usnesení, které bylo přijato na sklonku minulého roku, a to je pomoc strukturálně postiženým regionům, ať už je to Moravskoslezský kraj nebo Ústecký kraj. Vládou bylo uloženo Ministerstvu pro místní rozvoj, aby vypsalo program podpory rozvoje regionů. Tento program podpory regionů bude mít alokovanou částku 300 milionů korun. Příjemci této částky budou především obce a města v těchto regionech. Cílem tohoto našeho opatření je, aby byly tyto finanční prostředky směřovány na výstavbu, rozšíření nebo modernizaci infrastruktury, v majetku místních samospráv, jejichž cílem je rozšíření podnikatelských aktivit a zejména tvorba pracovních míst v podnikatelském sektoru Moravskoslezského a Ústeckého kraje. Tolik ode mně, děkuji.

Jana Jabůrková, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji a prosím nyní o Vaše dotazy.

ČTK, Tomáš Tománek: Dobrý den, pane premiére, chtěl jsem se zeptat, už se scházíte s Vaším nástupcem panem Sobotkou, k předávání agendy případně co byste měli vyřešit, než mu předáte premiérský post, děkuji.

Jiří Rusnok, předseda vlády ČR: Ne, nescházíme se, myslím, že předávání agendy bude rychlé, a že to zvládneme na nějakém setkání, které k tomu jistě proběhne. Nicméně Úřad vlády je v kontaktu se sekretariátem pana předsedy a vím, že se už dojednávaly takové ty administrativně technické záležitosti pro jeho hladký start poté, co bude v pátek jmenován předsedou vlády. Takže to všechno běží tak, jak má.

Česká televize, Filip Horký: Dobrý den, já mám těch dotazů opět několik, nejprve bych začal k tomu, co jste dnes projednali, tedy služební zákon. Chtěl jsem se zeptat, jestli byste ještě jednou mohl vyjmenovat v čem konkrétně se odlišuje ten vládní návrh od toho poslaneckého návrhu, a v čem konkrétně ten návrh neodporuje ústavním normám, protože se mluvilo o tom, že ten poslanecký návrh v některých bodech skutečně odporuje. Třetí záležitost, bavili jste se třeba s některými zástupci politických stran, očekáváte, že ten Váš návrh by mohl mít v Poslanecké sněmovně podporu tak, aby alespoň tím prvním čtením prošel?

František Koníček, ministr práce a sociálních věcí ČR: Takže to je asi na mě. Podívejte se, pokud máte skutečně zájem, tak materiály včetně důvodové zprávy a zdůvodnění jednak toho materiálu a poslanecké novely, které jsme projednávali minulý týden, jsou k dispozici. Stručně budu rekapitulovat. Zaprvé, ten poslanecký návrh vůbec neobsahuje doprovodný zákon 309 a zákony, které se musí změnit, těch je víc než 50, které souvisí. To je zapotřebí udělat, protože bez toho ten služební zákon sám o sobě neřeší nic. To je prostě fakt a je třeba být velmi detailní a profesionální, aby se něco v souvisejících zákonech neopomnělo, anebo nebylo řešeno tak, jak má být. Když jsme mluvili o tom, že je tam celá řada věcí, které nejsou řešeny komplexně, a ta naše dikce říkala, že na hraně možné ústavnosti nebo neústavnosti. Pochopitelně těžko budu předjímat, jak by rozhodoval Ústavní soud, pokud by se na něj kdokoli obrátil, čili do té doby, než soud rozhodne, pokud by taková kauza byla, tak je to pouze náš názor jako gestora a předkladatele a nám se zdá, že minimálně ve 3 bodech, které se týkají odměňování, stanovení limitů, pokud jde o platové třídy a tarify a ještě jedna věc, ale naráží to na článek 3 a 28 základní listiny lidských práv a svobod, tam je třeba se na to podívat a my se domníváme, že tak, jak je to tam definováno v té tvrdé podobě, tak pochopitelně ty věci jsou neústavní, protože některé záležitosti musí být vepsány do zákona, nikoli potom do podzákonného předpisu, a zákon tyto věci, které jsou nařízeny, že musí řešit zákon, myslím ta poslanecká novela, toto neřeší. Ale je tam celá řada jiných detailů, není tam promítnout občanský kodex, máme nový občanský zákoník, v podstatě oni zopakovali tu novelu tisku 11/17, to tam ani nemohlo promítnuto být. Nejsou tam promítnuta zákonná opatření Senátu. V tomto je ta poslanecká novela, byť má pro nás pozitivní veřejnoprávní charakter, a jde to úplně ve stejném směru, tak jako v některých těch věcech je třeba jí doplnit. Co je další rozdíl je tedy to, že my, byť jsme se snažili být velmi úsporní a hospodární, a on to tady pan premiér říkal, že ta původní novela počítala s definitivou, byla tam celá řada řekněme na západě standardních benefitů, my jsme většinu těch benefitů na základě jakýchsi politických diskusí, aby to bylo průchodné, prostě redukovali a omezili. Tam jediným zásadním je ten příspěvek ve výši 25 % na dopravu a na ošatné, a jestli někdo bude považovat, že to je excesivní tak o tom rozhodne. Ale vemte si, že z 85000 odhadujeme, že se to týká asi 72000. Některé ty skupiny manuálně pracujících jsou vyjmuty kromě dalších pracovníků 8 %, které z dikce toho zákona také nebudou ve služebním poměru. Ten dopad, o kterém hovoříme, mezi 5 – 6 miliardami, je zase jenom hypotetický, protože nikdo nezná, jaká bude finální podoba, finální změny toho, co vlastně projde tím legislativním procesem. Takže pokud někdo dnes říká, že poslanecký návrh je kvalitní a navíc úsporný, protože nebude stát téměř nic, tak já se tady připojuji k panu premiérovi. Kvalitní státní správa je pro mě cennější aktivum a záležitost, byť to bude stát 4, 5, 6, možná i více miliard, a budou tam profesionálové a odborníci a kdybychom možná měřili objektivním metrem, tak to omezení korupčního potenciálu, korupční svázanosti jakýchkoli struktur se státní správou a možná že i přímé úniky, tak bychom se každým rokem dopočítali na desítky miliard, takže neřešeme tedy to, jestli je to o 5 miliard víc, ale snažme se, aby tam byli odborníci, profesionální lidé, připravení včetně čekatelství a byla ta pozici atraktivní pro mladé lidi, pro mladé generace. Ten zákon tady bude řídit státní správu desítky let, takže v tomto je to pro mne zásadní.

Televize Nova, Sylvie Škábová: Dobrý den, já se chci zeptat, pane premiére, na ten zásah protikorupční policie v budově České exportní banky, plus údajně pan ministr Fischer měl svolávat nějaké dozorčí rady, tak jestli byste to mohl nějakým způsobem okomentovat, a budu poté mít ještě jeden dotaz, děkuji.

Jiří Rusnok, předseda vlády ČR: Já jsem se o zásahu dozvěděl z médií v průběhu jednání vlády. Pokud jsem informován, tak se to týká různých obchodních případů někdy před rokem 2010. V České exportní bance i v EGAPu je nové vedení někdy od prosince 2012, takže předpokládám, že se to v tomto ohledu rozhodnutí, která učinila nové vedení, nedotýká a jinak k tomu mohu těžko něco říct. Vím, že pan ministr si k sobě zavolal pány generální ředitele, aby mu podali informace, a jinak já o tom opravdu nic bližšího nevím, je to věc, kterou řeší příslušné orgány, uvidíme, k čemu dospějí.

Televize Nova, Sylvie Škábová: Děkuji, ještě navážu tím druhým dotazem, ten je trošku lehčího charakteru, jak už jste jistě ode mě zvyklí. Týká se to, navážu na kolegu, Vaší konečné éry tady. Chystáte se poté na večeři nebo rozlučku k panu prezidentu Zemanovi v ten pátek, takže se zeptám přímo, s čím počítáte, jestli se těšíte, jestli víte, jaký tam bude třeba jídelníček, protože, jak jsme s kolegou konzultovali, v poslední době u pana prezidenta se jedla většinou dušená nebo šunka od kosti, tak jestli už se Vám to nezajídá. Děkuji.

Jiří Rusnok, předseda vlády ČR: Tak pokud vím, všichni dostali pozvánku na večeři u pana prezidenta, tak předpokládám, že všichni akceptovali pozvání, že si na to udělali čas s předstihem. Já za sebe mohu říct, že se těším, že vždycky to je inspirativní debata u pana prezidenta. S kolegy setkání stejně tak. To je asi všechno. Menu neřeším, já jím všechno, nejsem žádný vegan ani vegetarián, ani nejsem vysazený na jednotlivé druhy masa nebo toho či onoho. Na zámku v Lánech je velmi příjemná domácká kuchyně, a co to bude konkrétně mě opravdu v tuto chvíli celkem netrápí.

Česká televize: Dnes začíná platit zákon o ochraně spotřebitele, je to mimo jiné v uvozovkách ten proti šmejdům. Chtěl jsem se zeptat, v čem Vy vidíte jeho největší přínos, v čem nejvíce pomůže, jak ho hodnotíte.

Jiří Rusnok, předseda vlády ČR: Tak já myslím, že jsme ten zákon komentovali, když jsme ho tady přijímali tu novelu. Tam jde o to, že ti organizátoři těchto akcí musí předem hlásit příslušným orgánům, pokud takovou akci chtějí uspořádat, čili jeho přínos je ve zvýšené ochraně spotřebitelů a zejména těch spotřebitelů, kteří jsou mnohem zranitelnější, než možná průměrný spotřebitel, čili je to posílení ochrany spotřebitelů.

iDnes.cz, Josef Kopecký: Dobrý den, chtěl jsem se zeptat na dvě věci ke služebnímu zákonu. Když jsem se podíval do Eklepu, nebo jak se tomu říká, do toho návrhu, a přečetl jsem si ho, tak jsem se chtěl zeptat, jestli jste změnili něco na tom, že toho generálního ředitele státní služby by měl jmenovat prezident, což je rozdílnost oproti poslanecké verzi, kde chtějí, aby ho jmenovala vláda. Druhá věc, mezi těmi doprovodnými zákony je novela lustračního zákona, a tam je vyjmenováno tuším 8 kategorií zaměstnanců, již by se lustrační zákon týkal, jestli jste do tohodle seznamu lidí dělali nějakou změnu.

Jiří Rusnok, předseda vlády ČR: Pokud jsem informován, tak jsme nedělali ani v jednom z těchto případů změnu, byť změny se dělaly ještě mnohé. Ale tady ty dvě by měly zůstat stejné, alespoň nevím o nich, uvidíme v té definitivní verzi toho zákona. Podívejte se, to jmenování prezidentem nebo vládou. My jsme se domnívali od samého začátku, že jmenovat toho generálního ředitele má někdo, kdo je naopak více vzdálen té výsostně politické instituci, jakou je vláda, která se mění velmi často, u nás specielně často. Proto jsme uvažovali, že tím člověkem, nebo tou institucí má být prezident. Toto podle mě není vůbec podstatná součást toho zákona. Jestli to bude Senát, nebo to bude vláda, nebo to bude já nevím kdo, tak to si jistě politici v parlamentu rozhodnou, a to pro nás není rozhodně klíčové. Pokud jde o lustrační zákon, tak jak jste zmínil, ta zmínka je jen v doprovodném zákonu, kde se prostě ty věci nějakým způsobem definují ve vztahu k lustračnímu zákonu a tam, pokud vím, jsme změny nedělali.

František Koníček, ministr práce a sociálních věcí ČR: Je to tak, jak říká pan premiér, já bych asi jenom doplnil, že podle mého názoru jmenování generálního ředitele státní služby exekutivou je naprosto protismyslné a nedává smysl. Kdo to myslí vážně se zákonem o státní službě, tak musí připustit, že generální ředitel může zajišťovat nějaké návrhy vláda projednat a schválit, a návrh vlády najmenovat některý jiný ústavní činitel, který není prostě spojen se stejnou exekutivou, jako má výkonná moc, která činí správní a jiná rozhodnutí a řídí stát. To by mě nedávalo vůbec žádnou logiku. V té podobě, tak, jak je to v té poslanecké novele, pokud by se to dostalo k Evropské komisi, tak mám vážné, velmi vážné pochybnosti, že by s takovouto verzí byla Evropská komise spokojená, že by vyhovovala základním elementárním požadavkům Evropské unie. To bych skoro téměř vyloučil.

Pokud jde o lustrační zákon, chci zdůraznit jednu věc. Lustrační zákony platí, ty nikdo nezrušil, a služební zákony jako takový nesouvisí a nikdy nesouvisel s tím, co se tady šíří mediálním prostorem. Pouze v doprovodném zákonu se odvoláváme na správní řád a na zákon, který řeší a říká, kterých úředníků se týká zákonná povinnost předkládat mezi jinými i to potvrzení o negativní lustraci. Tady se říká, že to končí v té oblasti řídících struktur a správních agend. Je to přednosta představený a tam to je. Čili člen vlády, a zástupce člena vlády, který je jako politický v těch systémech, a není součástí řídících struktur, ani budoucích rozhodovacích struktur ve správních řízeních, z toho je vyňat. Ale jestli to bude 1. 1. 2016 nebo ve které době, to já nevím, co platí dnes, platí to, co platí. Ministři přijímají správní rozhodnutí a jsou součástí řídících struktur a jsou vlastně vrcholný orgán, který ve druhém rozkladu a posledním činí správní rozhodnutí. Čili to na to, co je teď, nemá žádný vliv.

Český rozhlas, Věra Masopustová: Já bych chtěla slyšet konkrétní příklad, jakým způsobem bude odstraněn vliv politiky na vysoké státní úředníky od tedy jmenování generální služby apolitickým prezidentem, jak to půjde v té pyramidě pod tím. Konkurzy, výběrová řízení apod., kde jsou ty garance, že se to i v našem politickém a veřejném prostředí podaří. Děkuji.

Jiří Rusnok, předseda vlády ČR: Podívejte, ty garance jsou nastavení toho režimu a řádu fungování státní služby. Nicméně já chci předeslat, že samozřejmě pokud budeme jaksi, pokud by to dospělo k nějakému kvaziřešení, které bude znamenat, že ti nejvyšší funkcionáři státní služby budou stejně ovlivnění nebo jmenovaní de facto politicky, a oni se pak budou tak chovat, tak ta garance se nedá ničím zaručit. Ta se, žádným geniálním systémem se nedá pokrýt, vynutit, realizovat. Je to také o tom, jak se lidé v tom systému chovají, jestli se chovají v duchu toho, co od nich ten systém očekává. Jinak to má samozřejmě fungovat tak, že, jak už bylo řečeno, počínaje tedy tou hlavou, což bude ten generální ředitel státní služby, který by měl být najmenován za velmi specifických okolností velmi přísnou procedurou, a my jsme toho názoru, že by to neměla být vláda, která ho sama najmenuje. Měla by ho možná doporučit, ale najmenovat by ho měl nakonec někdo jiný. Pak jsou tam samozřejmě, on bude ustanoven do této pozice a de facto je to člověk těžko odvolatelný. Jeho pozice je blízká nejvyššímu státnímu zástupci, nebo dokonce soudním funkcionářům, NKÚ atd. A tento člověk potom jmenuje příslušné funkcionáře na ministerstvech, zejména takzvané státní tajemníky, což budou de facto vedoucí těch úřadů, hlavy těchto správních úřadů. Ministr přijde na úřad jako politický nominant, politicky určená osoba. Přivede si sebou minimální skupinu lidí, které potřebuje k tomu výkonu funkce – sekretariát, tisková mluvčí, pár lidí, vedoucí sekretariátu, poradci. Tito lidé nebudou samozřejmě v té státní službě, nebo možná, záleží, to budou jediní lidé, který ten ministr bude moci svým rozhodnutím ovlivnit. On je navrhne k jmenování tomu funkcionáři státní služby do těch jeho pozici limitovaných zákonem, a už dál ten ministr nemůže určovat státní tajemníky, vrchní ředitele, to všechno budou dělat ti funkcionáři státní služby v podobě tedy těch státních tajemníků, kdy na každém ministerstvu bude jeden státní tajemník tohoto typu minimálně, pokud vím, výjimečně dva, a vedle toho tedy ten ministr s tím svým malým týmem a případně, nevím, jestli se budou tak jmenovat, státním tajemníkem pro parlamentní politické záležitosti, čili člověkem, kterého ministra zastupuje v tom politickém řekněme smyslu někde, ale nedává příkazy přímo těm funkcionářům správního úřadu. V tom oddělení těchto dvou světů, politického a správního, by mělo dojít k té nezávislosti a také způsobu jmenování a odvolávání těch lidí.

František Koníček, ministr práce a sociálních věcí ČR: Já možná doplním jenom pro upřesnění, ten pan ministr, on mu generální ředitel nejmenuje ten úzký kolektiv lidí. On udělá pouze systemizaci. V jakém rozsahu a jakém správním úřadě či rezortu je rozumné, přiměřené, aby tam bylo 10, 20 nebo 50 lidí. Ale o tom, kdo to bude, tak o tom si pochopitelně rozhoduje ministr. Čili jenom ta otázka systemizace, na návrh pana ministra schvaluje vláda. Tam omezení žádná nejsou, on, jako člen vlády, si ten počet a ten charakter pozic uhájí ve vládě. Tam nevidíme žádný problém. Jedině, co se dá zagarantovat, nebo udělat proto, aby to fungovalo řekněme tak, jak je zapotřebí, čili ne politicky. Je celá řada přechodných ustanovení, kde je tříletá lhůta. Nějak se začít musí, čili z těch lidí, kteří jsou, se musí najmenovat státní tajemníci, personální ředitel, představení atd. A v té lhůtě 3 let by mělo dojít k výběrovým řízením a ke školení, které otevřou postupně cestu i k návrhu nových pracovníků, kteří projdou tím náročnějším výběrovým řízením, pro které jsou v tom služebním zákoně stanovena pravidla. Základem depolitizace, ta hlava, ten generální ředitel. Pokud ten výběr nebude podroben speciální, skutečně nezávislé komisi, ať jsou tam na tom účastni třeba 4 ústavní činitelé, opozice, celá řada odborníků, tak, aby bylo jasné, že z kandidátů, z hlediska odbornosti, zkušeností a skutečně apolitičnosti, se vybere ten v danou chvíli nejlepší. Pokud se tam pochopitelně zabetonují některé politické struktury, které jsou poplatné současné době, tak to riziko od toho samotného počátku tady existuje a s tím nikdo nic neudělá.

Pražský express: Dobrý den, nedá mi to, abych se nezeptala. V některých zemích umožňují, aby od určité úrovně níž se hlásili do státní služby také cizinci, kteří mají trvalý pobyt. Hovořili jste o tom vůbec, nebo zvažovali jste takovou možnost?

František Koníček, ministr práce a sociálních věcí ČR: Odbor kompatibility a předkladatel pochopitelně musí to dát do souladu s evropskou legislativou. Je to právě o tom, co vy jste zmínila. Vždy budou nějaké bezpečnostní pozice, kde bude vyžadováno české státní občanství. Tomu se nevyhne žádný ze států. Ale nejenom juniorské pozice, ale i ty pozice až v podstatě do úrovně představených v některých agendách správních budou moci zastávat čeští státní občané plus občané, kteří jsou občané v Evropské unii, pokud splní některé kvalifikační předpoklady, které pro výkon státní správy požaduje, nebo musí mít i Čech. To znamená, nemůže vést správní řízení v angličtině nebo v jiném jazyce na území České republiky. Musí být schopen v tom jazyce komunikovat, musí zvládat základní kvalifikační předpoklady a má k tomu taky jakési zkoušky. Je to plně v souladu s evropskou legislativou, umožňuje to práci i jiným státním příslušníkům než českým. Máte pravdu, z toho počátku to budou spíš ty nižší pozice, pravděpodobně lidi, kteří tu vystudují nějakou školu, budou tady chtít žít, atd. To si dokážu představit. Těžko to bude na Ministerstvu obrany státní tajemník.

Pražský express: Vy jste hovořil o zemích Evropské unie, ale já jsem konkrétně mluvila o zemích třetích, protože u zemí Evropské unie v podstatě nepotřebují trvalý pobyt.

František Koníček, ministr práce a sociálních věcí ČR: Předpokladem tady toho je pochopitelně existence nějakého státního občanství a k tomu vázáno povolení k pobytu či pracovní povolení. Tady to je v kolizi s dalšími zákony, které jsou v gesci Ministerstva vnitra. Pokud je doplní pracovník jakéhokoli neevropského státu nebo z prostoru evropského společenství, bude tady mít povolení k trvalému pobytu nebo žádost o občanství, tak té České republice musí být přece jedno, jestli je, promiňte mi to, z Kazachstánu, nebo z Nebrasky, nebo z Britských ostrovů.

Jana Jabůrková, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji za Váš čas, přeji hezký den.

Jiří Rusnok, premiér ČR: Na shledanou.