Tisková konference po jednání vlády, 15. listopadu 2023

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Hezký podvečer, dámy a pánové, vítejte na tiskové konferenci po jednání vlády. Já poprosím o úvodní slovo místopředsedu vlády Vlastimila Válka.

Vlastimil Válek, místopředseda vlády a ministr zdravotnictví: Tak ještě jednou hezké odpoledne nebo časný podvečer, dámy a pánové. My jsme dnes na vládě projednávali řadu bodů. Já bych vás chtěl seznámit s tím, který se týkal novely zákoníku práce, kdy vláda jednomyslně schválila návrh poslanců Jurečky a Válka, tedy pana ministra Jurečky a můj, kde navrhujeme, abychom umožnili pobyt lékařům na pracovišti v délce 24 hodin se standardními přestávkami. Potom, co uplyne těch 24 hodin, tak musí být den volna. Současně těch 24 hodin se může skládat ze směny a přesčasů.

Druhá část, která tam je, tak se týká těch přesčasů jako takových, kde nad ten rámec 150 hodin, které jsou se zákona, navrhujeme, aby ta délka přesčasů byla maximálně 416 hodin. Tento návrh byl tedy jednomyslně schválen.

Pak jsou tam ještě některé drobné změny tak, jak jsme se domluvili s odbory a mladými lékaři a všemi stakeholdery, kteří se těch jednání zúčastnili. Tento návrh chceme co nejdříve předložit Poslanecké sněmovně ve zkráceném řízení tak, aby byl schválen v prvním čtení, aby se dostal ještě v měsíci prosinci do Senátu, a pokud Senát se k němu vyjádří kladně, tak bychom rádi, aby platil od 1. 1. 2024.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji, poprosím místopředsedu vlády Ivana Bartoše.

Ivan Bartoš, místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj: Já děkuji za slovo, ještě vám všem jednou přeji dobrý večer. Já jsem dnes na vládě předložil dokument, který se jmenuje Cesta k evropské digitální dekádě – strategický plán digitalizace Česka do roku 2030. Tento dokument je vlastně strategie a mapování, které stanovuje naše cíle v základních oblastech digitálních dovedností, digitální infrastruktury, digitální transformace podniků a také digitalizace veřejných služeb nebo jak se říká populárně, tzv. e-govermentu.

Ten dokument vychází z politického programu digitální dekády 2030. V průběhu našeho předsednictví Evropské unii to byl dokument, který se schválil. Je to dokument nebo strategie, která má naplnit cíle Evropy, tedy i České republiky, jak pokračovat v té digitální transformaci, reagovat na ty výzvy 21. století. Koordinací tohoto strategického plánu digitalizace Česka do roku 2030, který není pouze můj, ale rozprostírá se přes všechny resorty, kterých se digitalizace týká, je pověřeno Oddělení evropské digitální agendy v rámci Útvaru místopředsedy vlády pro digitalizaci zde při Úřadu vlády.

Já jenom pro ilustraci bych třeba zmínil čtyři hlavní oblasti a příklady cílů, které si stanovujeme, a pak opatření, která v rámci toho, jak dosáhnout těch cílů, potom hodláme míti.

Velkou otázkou, a je to meziresortní věc, ale týká se třeba Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, ministerstva průmyslu ve věci firem, je to cíl zvýšení digitální gramotnosti. Ten náš cíl je mít do roku 2030 alespoň 80 procent populace, která má základní digitální dovednosti. V tuto chvíli Česká republika má asi 60 procent lidí, které tyto dovednosti mají.

Proč to děláme? Do roku 2030 má zaniknout přes 330 000 pracovních míst. Vznikne kolem půl milionu míst, která budou spojena s novou potřebou, s novou digitální gramotností, a 90 procent všech pozic na českém trhu bude vyžadovat alespoň základní digitální dovednosti. Tedy práce s nějakým editorem, komunikace online, běžnou nějakou technickou třeba úpravu toho zařízení, když vám nejde wifi a další.

Druhým cílem, který je velmi hmatatelný a zažívá to asi každý z vás, je digitální infrastruktura. Je to skutečně pokrytí drtivé většiny domácností sítěmi s velmi vysokou kapacitou 90 procent a také 5G sítěmi, včetně zlepšení dostupnosti připojení uvnitř vlaků a další. Česká republika byla dokonce vybrána jako jedno z šesti míst, kde by měl být umístěn první evropský počítač s kvantovou akcelerací – konkrétně by to mělo být v Ostravě – a kde se má Česká republika podílet na jeho pořízení a provozu.

Opět ten cíl, proč to děláme: Dostupnost připojení bez ohledu na lokalitu, ve které se nacházíte, a tím i přístup k službám nebo příležitostem a výhodám digitálního světa a transformace jsou naprosto zásadní proto, aby v těch regionech mohly být třeba otevřené firmy, které mají přidanou hodnotu v rámci té digitální transformace. Ale zároveň, a je to problém celé Evropy, chceme zakopat ten příkop nebo bojovat s tou digitální propastí, která je zřejmá mezi venkovem nebo regiony a velkými městy, kde samozřejmě problém vysokorychlostního internetu, ať už je to optika, nebo 5G sítě, problém není.

Třetím takovým příkladem je digitální transformace podniků, kde gestorem je Ministerstvo průmyslu a obchodu. Skutečně tak, jak roste i ten digitální trh, tak automatizace a digitalizace jsou zcela zásadní pro konkurenceschopnost českých firem, byť to nejsou IT firmy, ale ve svém výrobním procesu, v marketingu, v prodejním řetězci, v logistice digitální služby používají. Je to nesporná konkurenční výhoda nejen na straně tedy úspor a nákladů v řešení toho obchodního řetězce, ale samozřejmě i nástroj konkurenční.

Ty služby, které se měří, jsou například využití cloudových služeb, které šetří uchovávání dat oproti obvyklým datovým centrům. Je to třeba umělá inteligence nebo využití tzv. big dat pro vyhodnocování různých procesů. Zase ta otázka je nejenom o konkurenceschopnosti, ale o větší efektivitě pro podnikatelský sektor, který povede k ekonomickému růstu a zároveň otevře nové příležitosti zejména pro malé a střední podniky.

Možná ten čtvrtý cíl, který je velmi relevantní z pohledu občanů, podobně jako třeba zasíťování, je samozřejmě cíl poskytnutí digitálních služeb občanům tak, aby mohli naprostou většinu úkonů, nejenom ty nejčastější nebo nejvíce známé, dělat z pohodlí domova nebo z mobilního telefonu. My jsme si ten cíl stanovili již dříve pro občany i podniky v zákoně o právu na digitální služby, kdy v roce 2025 bychom chtěli mít i díky zákonu právo na digitální službu a doháníme trochu resty předchozí vlády, která hodně odkládala ty jednotlivé kroky v digitalizaci, už v roce 2025.

Když se bavíme, zrovna se teď ve Sněmovně projednává rozpočet, tak samozřejmě automatizace, digitalizace a zjednodušení procesů vede ke snížení byrokracie. Ušetří to náklady na straně státu a jejich institucí či veřejných služeb, ale zároveň ta doba, kterou občan neproduktivně tráví tím, že někde musí stále ještě čekat nebo je složité vyřídit nějakou agendu, má taky své ekonomické dopady.

Já možná jsem tady na začátku ukázal ten dokument vytištěný, protože jsem nechtěl dělat prezentaci, ale skutečně jsou stanoveny velmi ambiciózní cíle do roku 2030 na úrovni celé Evropy. Někde Česká republika má dobře našlápnuto k naplnění těch cílů, někde musíme skutečně přidat. Myslím si, že Národní plán obnovy a právě ty transformační projekty, ať už v digitalizaci nebo i v příslušné legislativě, budou zásadním akcelerátorem.

My tento dokument teď předáme Evropské komisi, která pak následně vyhodnocuje plnění cílů a vydává různá doporučení v rámci digitální dekády. Dříve jsme znali ten index DESI, ten se již nepoužívá, skutečně došlo k rozpadu na jednotlivé oblasti, ať už jsou to kompetence, které procházejí vším, tak zasíťování, ekonomika podniků a digitalizace. Na základě vlastně těch doporučení i třeba souvisejících evropských subvencí chceme ten dokument přetavit v reálné kroky, což už se děje, ale zároveň ho i aktualizovat tak, jak během té doby se budou měnit i ty moderní trendy, neboť nástup umělé inteligence byl opravdu dramatický. My můžeme očekávat, že třeba v kvantovém světě, kde už Česká republika připravuje vlastní kvantovou strategii, prostě budou další a další výzvy, kde chceme udržet skutečně krok s tím evropským, ale i světovým trendem. Tolik za mě vše.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji a poprosím ministra zahraničí Jana Lipavského.

Jan Lipavský, ministr zahraničních věcí: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, hezký podvečer. Na můj návrh dnes vláda schválila zalistování dalšího subjektu na národní sankční seznam. Nyní tedy těch záznamů již není šest, ale sedm. Jde o Podnik pro správu majetku zahraniční kanceláře prezidenta Ruské federace. Tento subjekt spadá v Rusku přímo pod správu záležitostí prezidenta Ruské federace a stará se o majetek ruského státu za hranicemi. Tento podnik je právnická osoba a z příjmů této právnické osoby je přímo financován ruský režim, který, jak dobře víme, vraždí nevinné civilisty na Ukrajině.

Na českém území provozuje a spravuje velké množství nemovitostí, které jsou majetkem Ruské federace, převážně v Praze, Karlových Varech a podobně. Komerční aktivity tohoto podniku tedy včetně různých pronájmů jsou od tohoto momentu nelegální a obcházení a porušování těchto sankcí je tedy rovněž také nelegální.

Zápisem na sankční seznam dochází ke zmrazení veškerého majetku, který tento subjekt v Česku vlastní či jiným způsobem ovládá, s tím, že bych chtěl zdůraznit, protože se opravdu jedná o velké množství nemovitostí, mediální zkratka je ty ruské nemovitosti, tak toto opatření se nebude vztahovat na místnosti diplomatické mise. To jsme již v předešlých krocích opakovaně ruské straně notifikovali. Jedná se o čtyři objekty z toho celkového počtu nemovitostí, které vlastní Ruská federace na území České republiky.

Vzhledem k tomu, že by hrozilo tzv. maření účelu, tak jsme právě na základě paragrafu 4 sankčního zákona rozhodli o tom, že nejdříve tento subjekt zapíšeme na vnitrostátní sankční seznam a zároveň to navrhneme i do Evropské unie, ale to až posléze. Já bych chtěl říct, že kdyby se to podařilo v Evropě prosadit, tak samozřejmě to bude velký úspěch, protože to bude platit v dalších zemí EU. Jinak provádění a vymáhání těchto sankcí má na starosti Finanční a analytický úřad. Děkuji za pozornost.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji, otevírám prostor pro dotazy. Česká televize jako první.

Izabela Šroubková, Česká televize: Já mám dotaz na pana ministra zdravotnictví. Vy jste tedy dnes projednali novelu zákoníku práce, nicméně ta jednání s lékaři stále stojí na té domluvě o penězích. Tak mě by zajímal váš odhad, plán, protože prosinec je za dveřmi, tak váš odhad, jak budete s lékaři jednat? S čím dalším na to jednání třeba půjdete? Protože od nich také zaznívalo, že jste se s nimi v pondělí sešli a představili jste jim to stejné, co už předtím.

A dotaz na pana ministra zahraničí: Rozšíření sankčního seznamu, to je poměrně tedy velký krok. Chápu to správně, že jde tedy o zmrazení veškerého ruského majetku, respektive majetku Ruské federace na území České republiky, kromě ruské ambasády? A zajímalo by mě, jestli byl tomu jednání třeba i nějak na dálku přítomen pan premiér, který je nemocný, je omluven, nebo to bylo přijato bez jeho přítomnosti či vědomí? Děkuju.

Jan Lipavský, ministr zahraničních věcí: Bylo to přijato s vědomím pana premiéra, protože se jednalo o věc, na které jsme téměř rok intenzivně pracovali. To znamená, on o celé věci vlastně od samého začátku věděl. Rozhodně se nejedná… Takhle: Jedná se o majetek, který je držen v té entitě, která se nazývá Podnik pro správu majetku v zahraničí kanceláře prezidenta Ruské federace. Ale pokud takový objekt je vlastněn, ale zároveň požívá ty ochrany diplomatické, to znamená ambasáda, rezidence velvyslance, rezidence zástupce velvyslance, obchodní úsek, tak toho se to prostě nedotýká, protože to požívá ty diplomatické imunity.

Vlastimil Válek, místopředseda vlády a ministr zdravotnictví: No a ta další jednání s mladými lékaři z logiky věci budou v rámci tripartity. Ono to je jednání s odbory a odbory mají fórum, to se jmenuje tripartita. Dlouhodobě naplánované je jednání na příští týden v úterý. Proto jsme souhlasili s tím, že dál budeme pokračovat v úterý. V pondělí členům tripartity pošleme zase novelizované návrhy, upravené, ale pořád se držíme v rámci toho balíku peněz, který může rozdělit a rozdělila úhradová vyhláška, z balíku peněz, který mají zdravotní pojišťovny. Žádné další, nové peníze v systému nejsou.

To bychom museli nějakým způsobem jednat, nevím jak, ale ten balík peněz, které mají nemocnice, jsme připraveni rozdělit a jsme připraveni ho rozdělit tak, aby každý zdravotník měl navýšený ten základní plat, aby došlo k navýšení platu každého zdravotníka, nejenom tedy mladých lékařů, ale obecně lékařů, zdravotních sester, optimálně, z mého pohledu, každého zaměstnance ve zdravotnictví. A teď se budeme bavit spíš o technice provedení toho navýšení. To je asi ten hlavní problém, o kterém teď diskutujeme.

Izabela Šroubková, Česká televize: A ještě jeden dotaz, zdali jste se dnes na jednání vlády bavili o podrobnostech pohřbu, státního pohřbu, pohřbu s poctami Karla Schwarzenberga? Děkuju.

Jan Lipavský, ministr zahraničních věcí: Krátce jsme se o tom bavili. Ta hlavní část organizace půjde za Kanceláří prezidenta republiky a za arcibiskupstvím. Veřejně už je známé i datum. To znamená, všechny náležitosti a detaily ohledně organizace je potřeba poptávat tedy u těchto organizací. Dá se předpokládat, že pokud bude potřeba, tak vláda schválí příslušné usnesení. Takhle daleko jsme ještě nedošli. Vzhledem k tomu, že to datum je 9. prosince, tak ještě máme prostor, aby se tomu vláda věnovala a zároveň je to záležitost, ke které se všichni staví samozřejmě velice pozitivně a vstřícně.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju, Rozhlas.

Jana Karasová, Český rozhlas: Dobrý večer, já bych se ještě k tomu rozšíření sankčního seznamu chtěla teda doptat přesněji, jak je to tedy s vlastnickou strukturou? Předpokládám, že se to týká nemovitostí, které stojí taky na těch pozemcích, za které po Rusku Česko požaduje nájem. Dá se teda říct, že ty nemovitosti vlastní Ruská federace, nebo je to teda některá ta entita? To je jedna otázka na upřesnění. A co se teď stane, co to znamená? Protože v těch domech žijí lidé, některé jsou provozované taky jako nějaké podnikatelské objekty. Tak co v tuto chvíli to znamená pro ty obyvatele nebo potom taky pro ty konkrétní správce a jak je to tedy s vymáháním toho nájmu za pozemky? Už se i tato část nějakým způsobem posunula? A pak bych se ještě chtěla zeptat, jak dnes dopadlo teda jmenování těch tří předsedů státních institucí včetně Státní správy hmotných rezerv? Děkuju.

Jan Lipavský, ministr zahraničních věcí: Děkuji. Co se týče toho procesu, tak v momentě, kdy vláda rozhodla, tak Finanční analytický úřad je podle zákona povinen konat. Pan ředitel Finančního analytického úřadu byl přítomen jednání vlády a deklaroval, že jsou připraveni konat. Opakuji, my jsme to připravovali v souhře, to znamená, pro ně to není nová problematika.

Fakticky se jedná o to, že proběhne zablokování bankovních účtů tak, aby s nimi ta entita nemohla nakládat, například vyvést peníze. Stejně tak bude zaplombován majetek v katastru nemovitostí tak, aby nemohl dojít k prodeji. Možná v těch registrech to zablokování uvidíme v řádech dnů, ale fakticky to rozhodnutí by z Finančního analytického úřadu mělo na katastrální úřady, dle slov pana ředitele na vládě, odcházet de facto bezprostředně.  

Zároveň pro ty, ať už fyzické, nebo i právnické osoby, které jsou například v nájemním vztahu vůči této entitě, která je pod sankcemi, vlastně platí podmínky, že mají pokračovat v tom vztahu, například platí nájem na ten účet tak, aby odcházely peníze. A zároveň probíhá určitá správa toho majetku, že například se povolují opravy a jiné činnosti tak, aby nedošlo třeba k chátrání, aby se nějakým způsobem udržoval ten majetek v nějakém stavu. To znamená, tohle všechno potom podle instrukcí Finančního analytického úřadu ty jednotlivé osoby nebo subjekty dostanou vlastně vyrozuměním.

Zároveň, pokud by třeba někdo chtěl za ten nájem zaplatit v hotovosti, tak se vlastně dopouští porušení sankčního režimu, což je buď přestupek, nebo trestný čin. To znamená,  vlastně potom tam existují i způsoby, jakými to stát a příslušné složky mohou vymáhat. To znamená, pokud jde o ty nájemníky, což asi z hlediska fyzických osob teď je největší množství osob, kterých se to nějakým způsobem dotýká, tak ti dostanou jak v českém, tak v ruském jazyce vlastně vyrozumění, jak mají postupovat. Nebude se konat žádná, řekněme, jiná aktivita státních složek vůči tomu majetku, a už jiné entity, které jsou sankcionované, tak například se jedná o jeden hotel, kde vlastně nějakým způsobem ten režim je upravený. Takže tolik asi k těm praktickým stránkám sankcí, jak to dokážu jako ministr zahraničních věcí zodpovědět.

Ivan Bartoš, místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj: A já bych zareagoval na tu…

Jan Lipavský, ministr zahraničních věcí: Pardon, já se omlouvám, ještě jste se ptala na tu žalobu. Tak ta stále platí, protože to bezdůvodné obohacení proběhlo před tím, než vlastně ty sankce proběhly. V naprosté většině se jedná o pozemky, které jsou drženy českým státem pod Diplomatickým servisem, což je příspěvková organizace Ministerstva zahraničních věcí, a domy jsou tedy v té entitě toho Úřadu pro správu majetku v zahraničí Ruské federace. Soud stále běží, platí. Promiň.

Ivan Bartoš, místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj: A já se omlouvám panu ministrovi, že jsem mu skočil do řeči. Myslel jsem, že tím uzavřel.

Já bych se jenom vyjádřil k těm třem jmenováním, které dnes proběhly na vládě. Všechna tři jmenování byla na základě předložených jmen ministrem průmyslu a obchodu Jozefem Síkelou. První bylo jmenování předsedy Českého báňského úřadu, vláda jmenovala Ing. Martina Štemberku, PhD., na další pětileté období, a to s účinností od 1. prosince 2023. Pan Štemberka obhájil svoji pozici ve výběrovém řízení a to rozhodnutí té výběrové komise bylo jednomyslné.

Druhé jmenování tedy bylo jmenování předsedy Úřady průmyslového vlastnictví. Taktéž ta účinnost je od 1. prosince 2023 a na pětileté funkční období se jim stal pan Mgr. Ing. Josef Kratochvíl, PhD., který bude tak ve funkci pokračovat. Pan Kratochvíl prošel výběrovým řízením, v němž uspěl, a ta komise rozhodla opět jednomyslně. Tudíž jsme kandidáta jako vláda schválili.

A poslední jmenování se týká předsedy Správy státních hmotných rezerv. Tím se vlastně stal, nebo respektive na další pětileté období obhájil předsedu Ing. Pavel Švagr, CSc. Taktéž to platí od 1. prosince. Do toho výběrového řízení se přihlásilo sedm uchazečů, a pokud mám správné informace, tak to mělo vlastně dvě kola. Bylo tam nějaké užší řízení, kde se pak rozhodovalo mezi čtyřmi žadateli. Tři z nich byli vhodní, a to finální rozhodnutí tedy učinil pan ministr Síkela a navrhl vládě dosavadního předsedu Pavla Švagra a vláda tuto volbu potvrdila. Takže toto jsou ty tři jmenování, na které jste se ptala.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju, další, vidím tamhle vzadu, Nova.

Daniela Brychtová, Televize Nova: Dobrý den, já bych se ještě doptala na ten pohřeb pana Schwarzenberga. Zda jste například nejednali o tom, že by byl vyhlášen státní smutek. Pak mám další dotaz ohledně toho, zda se neobáváte nedostatku ropných produktů v Česku, že v prosinci končí výjimka na dovoz ropných produktů s ruským původem do Česka a začne na ně platit embargo. Podle Slovnaftu nedostatek hrozí. Z jakých zdrojů tedy chcete chybějící produkt nahradit? A ještě mám poslední otázku, zda už jste na vládě projednávali návrh Lichtenštejnů na vložení jejich původního majetku do fondů, nebo případně kdy to máte v plánu? Děkuju.

Jan Lipavský, ministr zahraničních věcí: Já myslím, že to jsou témata, která zvládnu pokrýt já. Co se týče státního smutku, nechme to prosím na ta další jednání. Já věřím, že k tomu vláda zaujme postoj. Na druhou stranu, tak jak jsme mohli navnímat v uplynulých dnech tu debatu, tak si to umím představit, ale nechci předjímat rozhodnutí vlády. To usnesení bude předkládat pan premiér, takže možná pak směřovat spíše přímo na pana premiéra.

Co se týče otázky Lichtenštejnů, tak tu jsme na vládě nediskutovali. Tam stále vlastně platí to, co říkáme pořád. Běží tam soudní spor u Evropského soudu pro lidská práva a můj pan vrchní ředitel Smolek je zároveň tedy vládním zmocněncem pro jednání u tohoto soudu a zároveň tedy nejsem si vědom toho, že by nějaká nabídka české vládě nebo nějaký pokus o řešení byl učiněn.

Samozřejmě já jsem o této otázce hovořil i s panem prezidentem, kde proběhla nějaká komunikace na úrovni diplomatických styků. On předal vládě informace o té komunikaci. Takže uvidíme, jestli se tedy, rozhodně na vládě nic neprobíhalo. 

Co se týče otázky ropných produktů, tak to je velmi citlivé a já bych chtěl říct, že vlastně je to velmi jednostranný pohled té slovenské rafinerie, která samozřejmě dodává dnes produkty i na český trh. My jsme si dělali velmi důkladné analýzy, rozhodně nám to nevychází takto negativně. Jedná se o trh, je to velmi citlivé, určitě bych nějaká panická slova nechtěl tímto způsobem vlastně ani podporovat, protože to není na místě. Budou probíhat politická jednání v Bruselu. Uvidíme, jaká bude finální podoba toho sankčního balíku a samozřejmě další dotazy je připraveno zodpovědět asi odpovědné ministerstvo.  

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju, vidím ještě Primu.

Zbyněk Zykmund, TV Prima: Dobrý den, chci se zeptat, pane ministře, očekáváte nějaký reciproční krok, odvetný krok ze strany Ruské federace? Děkuju.

Jan Lipavský, ministr zahraničních věcí: Já si nejsem vědom toho, že by Česko mělo takový majetek, v této formě jako zde, v Moskvě. A hlavně my nevedeme útočnou válku proti našim sousedům. Takže já nevidím, na základě jakého důvodu by ten reciproční krok mohl přijít.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju, to je z tiskové konference všechno. Děkujeme za pozornost, přejeme pěkný zbytek dne, na shledanou.