Tisková konference po jednání vlády, 16. srpna 2023

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Dámy a pánové, pěkné odpoledne, vítejte na tiskové konferenci po jednání vlády. O úvodní slovo poprosím předsedu vlády Petra Fialu.

Petr Fiala, předseda vlády: Dobrý den, dámy a pánové, vláda se dnes po dvoutýdenní přestávce sešla, ale rozhodně jsme se nezabývali jenom nějakými prázdninovými tématy, ale věcmi, které jsou důležité pro Českou republiku a její občany.

Já tady zmíním několik věcí, které jsme dnes probírali na vládě. Jedno z těch témat, která se opakovaně objevují v médiích, to je nedostatek léků pro občany. Já považuji tu věc za jeden z naprosto zásadních úkolů Ministerstva zdravotnictví. Proto jsem dnes požádal pana ministra, aby vládu informoval, jaký je ten aktuální stav, pokud se týká klíčových léků, čeho je nedostatek a jakým způsobem ministerstvo bude dál postupovat. Ta situace není jednoduchá v celé Evropě a je také důležité, aby Ministerstvo zdravotnictví intenzivně komunikovalo, vysvětlovalo ty věci.

To, co se podařilo, a to je určitě dobře, je nahrazovat největší výpadky pomocí zásob z jiných zemí. To, že jsme přijali zákon, který dokáže nebo díky němuž dokážeme výpadkům léků lépe předcházet, je určitě dobře a v praxi se to osvědčuje. Musíme dál pracovat na tom, aby občané, čeští občané neodcházeli z lékáren bez léku, který dostali předepsán.

Další důležité téma, kterým jsme se zabývali, je naprosto nutná dostavba dálniční a železniční sítě České republiky. To, abychom měli kvalitní dopravní infrastrukturu, silnice, po kterých se dá jezdit, dálnice, kterými se dá rychle dostat z jedné části České republiky na druhou, i to, abychom měli rychlé železnice. To je základní podmínkou toho, aby Česká republika byla úspěšnou zemí a byli jsme konkurenceschopní.

Abychom byli schopni stavět dostatečně rychle, musíme kromě prostředků ze státního rozpočtu, kterých je, jak víte, tak jenom limitované množství, a maximálního možného využití evropských prostředků, tak také spolupracovat se soukromými subjekty. To je ta cesta, kterou musíme také jít.

Proto jsme dnes jednali o dalších PPP projektech, které bychom chtěli realizovat a které jsou zásadní pro to, abychom dosáhli těch cílů, které jsem tady řekl. V současné době se prostřednictvím metody spolupráce veřejného a soukromého sektoru úspěšně staví dálnice D4. Vláda schválila projekt výstavby D35 prostřednictvím té metody PPP. Dnes jsme se dohodli také na tom, že pan ministr dopravy Martin Kupka bude pokračovat v přípravě projektu PPP v případě výstavby železničního spojení z Prahy na Letiště Václava Havla a na Kladno a také železničního koridoru Nemanice–Ševětín.

Ministr dopravy zároveň zpracuje studii proveditelnosti PPP pro vysokorychlostní železniční tratě Moravská brána, to je Prosenice – Hranice na Moravě – Ostrava-Svinov, Jižní Morava Modřice–Rakvice a RS1 Brno–Přerov. Studie bude také zpracována pro vybrané úseky dostavby Pražského okruhu a dálnic D3 a D55, které jsou pro rozvoj České republiky naprosto zásadní a na některé z nich bohužel čeští občané čekají už více než třicet let.

Je to zásadní, protože země, ve které se nedá projet v rozumném čase z jednoho konce na druhý, zkrátka nemůže být konkurenceschopná. My děláme konkrétní kroky pro to, abychom tento dlouhodobý historický dluh dokázali napravit a abychom i v oblasti dopravní infrastruktury byli skutečně konkurenceschopní.

Na závěr ještě jedna krátká informace. Vláda dnes schválila zápis dalších tří subjektů na vnitrostátní sankční seznam, který vede Ministerstvo zahraničních věcí na svém webu. Důvodem zařazení dalších tří osob je, že tyto osoby se buď přímo podílejí na výrobě zbraňových systémů pro režim Vladimira Putina, nebo z výnosu takové činnosti mají prospěch.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji a já poprosím ministryni obrany Janu Černochovou.

Jana Černochová, ministryně obrany: Děkuji, krásné odpoledne i za mě. Dámy a pánové. Já vím, že už jste o smlouvě DCA toho slyšeli v posledních týdnech opravdu hodně. Na druhou stranu mám snad dobrou zprávu pro občany České republiky, že dnes při jednání vlády pan premiér podepsal i tedy jako premiér tuto smlouvu. To znamená, že za Českou republiku ten proces ratifikace byl dokončen. Ministerstvo zahraničních věcí odešle tu podepsanou smlouvu do Spojených států. Spojené státy pošlou souhlasnou nótu a během třiceti dnů vlastně ta smlouva vstoupí v platnost poté, co obdržíme od Spojených států souhlasnou nótou.

Tím byl tedy proces ratifikace zakončen. Já jsem velmi ráda a děkuji všem kolegům, kteří na přípravě této smlouvy participovali. Vy víte, že já jsem tuto smlouvu podepisovala 23. května ve Washingtonu D. C. s panem ministrem obrany Austinem. Za čtyři měsíce jsme tedy na úrovni České republiky byli schopni tuto ratifikaci uskutečnit, a jsem tedy ráda, že se Česká republika dostala do té čtyřiadvacítky zemí, které tuto smlouvu v tom našem regionu i v rámci Severoatlantické aliance bude mít signovanou.

Jak už bylo řečeno, tak dohoda umožní intenzivnější praktickou vojenskou spolupráci mezi českou armádou a ozbrojenými silami Spojených států na území České republiky. Může se jednat například o společné zajišťování obrany východního křídla NATO, logistickou podporu spojeneckých vojenských aktivit, posilování alianční obranné infrastruktury anebo posilování interoperability spojeneckých ozbrojených sil.

Další dobrou zprávou a děkuji kolegům z vlády České republiky, že ten návrh podpořili, byla pomoc, podpora vyslání ženijní jednotky do Slovinska. Vy víte o tom, že Slovinsko v posledních týdnech čelí největší přírodní katastrofě v historii. Povodně zasáhly až dvě třetiny slovinského území. Dotčeno tou povodní a těmi záplavami bylo až 147 obcí, poškozenou mají dopravní, energetickou infrastrukturu, vodovody, hrozí tam sesuvy půdy. V zaplavených oblastech jsou lidé bez elektřiny, tisíce lidí musely být evakuovány. Povodně ve Slovinsku si vyžádaly i několik lidských obětí.

Ministerstvo obrany Slovinska aktivovalo plán VYHRA, na základě kterého požádali spojence Severoatlantické aliance a Evropské unie o pomoc. Naše armáda vyslala včera nebo předevčírem velmi malý rekognoskační tým do Slovinska, abychom věděli, v jakých oblastech ta naše pomoc bude nejefektivnější i technicky možná. Dnes tedy vláda schválila vyslání našich vojáků, a to až do počtu čtyřiceti, kteří by měli vlastně personálně zabezpečit náhradní přemostění takzvanou těžkou mostovou soupravou. Provizorní mosty ze Správy státních hmotných rezerv byly poskytnuty panem ředitelem, na místo je bude dopravovat Hasičský záchranný sbor.

Takže tady vlastně ta spolupráce je velmi intenzivní mezi Ministerstvem obrany, Ministerstvem vnitra, Ministerstvem dopravy a samozřejmě správou hmotných rezerv. Je to zcela v souladu s Ústavou, protože vláda v takovýchto případech může rozhodovat, tam, kde se odehrávají nějaké okolnosti tohoto typu, humanitární či jiné živelné katastrofy, tak může vláda vyslat vojáky až po dobu 60 dní, což se dnes tedy stalo. Česká republika se tak stala opět zemí, která nenechá nikoho na holičkách.

Stejně jako když byl ten zcela otřesný požár v loňském roce v Českém Švýcarsku, tak nám nabízely pomoc jiné alianční země, a konkrétně třeba to bylo Slovensko nebo to byla Itálie, Německo, a pomáhaly ten požár hasit, tak je i naší nejenom v uvozovkách tou morální povinností, ale i samozřejmě v rámci dobrých vztahů uvnitř Severoatlantické aliance a Evropské unie se nabízí to, že když ty prostředky k pomoci my máme, tak že je poskytneme a Slovinci jsou nám za to velmi vděční.

Takže toto dnes schválila vláda. V případě, že by ta lhůta těch 60 dní nestačila, tak samozřejmě přijdu s mandátem do Poslanecké sněmovny.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji a poprosím ministra financí Zbyňka Stanjuru.

Zbyněk Stanjura, ministr financí: Hezké odpoledne. Evropské státy včetně České republiky několik let řeší, jak zdaňovat velké nadnárodní korporace tak, aby ty daně nebyly pouze v sídle těchto obrovských korporací, ale aby spravedlivá část daní skončila v rozpočtu v těch zemích, na jejichž území ten zisk vzniká.

Nám se povedlo v rámci českého předsednictví loni v prosinci uzavřít a získat jednomyslnou podporu pro směrnici, která implementuje tzv. druhý pilíř dohody více než stovky států v rámci OECD. My tuto směrnici implementujeme a od 1. ledna příštího roku, pokud dokončíme legislativní proces ve Sněmovně a Senátu a podepíše to pan prezident, budeme mít nástroj, jak zdaňovat i tyto velké nadnárodní korporace. Týká se to těch – nadnárodní nebo i domácí velké korporace. Týká se to těch firem, které mají obrat více než 750 milionů euro z posledních čtyř let minimálně dvakrát.

Posuzuje se tam minimální efektivní daňová povinnost. My odhadujeme, že pokud bychom nezměnili zákon o dani z příjmů právnických osob, že by do českého rozpočtu mohly přijít až čtyři miliardy korun ročně, pokud by byla sazba 19 procent u daně z právnických osob. Pokud se to zvýší na 21 procent, což navrhujeme v rámci ozdravného balíčku, tak dodatečné příjmy by byly asi dvě miliardy korun. 

Kromě tohoto fiskálního dopadu je taky důležitý ten aspekt spravedlnosti. Aby tyto velké firmy ten zisk, který vyrobí tady, tady taky danily, protože menší české firmy, které podnikají ve stejném oboru, ty daně tady poctivě roky odvádějí.

V této chvíli probíhají jednání v rámci OECD i o tom pilíři jedna, což by nahradilo něco, jak se pokoušely některé evropské státy zavést digitální daň. Doufám, že tam budeme také úspěšní a že i v této části bude spravedlivá část daní a zisku těchto velkých firem zdaňována v České republice.

Protože nepředpokládám, že by takovýto návrh zákona byl předmětem velkých politických sporů, tak navrhujeme Poslanecké sněmovně, abychom to schválili v rámci prvního čtení podle paragrafu 90, protože to je čistá implementace směrnice, kterou se podařilo dojednat českému předsednictví.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji a poprosím také místopředsedu vlády Ivana Bartoše.

Ivan Bartoš, místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj: Děkuji za slovo a já vám chci poděkovat, že jste přišli na dnešní tiskovou konferenci po jednání vlády. Já bych to portfolio věcí, které jsme dnes projednali, chtěl doplnit ještě dvěma důležitými dokumenty z agendy digitalizace, které budou mít zásadní dopad, ať už z pohledu státu, efektivity práce s informacemi, tak i z pohledu občanů a kyberbezpečnosti a jaksi předjímají další realizace, o kterých pohovořím později.

Ta první věc je věcný záměr zákona o správě dat veřejného sektoru. Ten zákon je jakousi reakcí i na vlastně posun v rámci Evropské unie. Měl by jednak řešit řízený a kontrolovaný přístup k datům, čímž jaksi vyplňuje mezeru, kde my a třeba i novináři znáte zákon 106, kdy si vyžádáte nějaká data, ať už textová, nebo strukturovaná, a mezi tím, že úřady mají nějaká data, která zveřejňují třeba v tom režimu Open Access, kdy můžete z těch datových sad různě čerpat, zpracovávat třeba nějaké rejstříky, dělat nějaké analýzy, a ty informace, které ze své povahy jsou o občanech, o činnosti neveřejné, tedy ty interní informace jednotlivých resortů a úřadů. Což jsou informace, které stát třeba v oblasti sociální nebo oblasti finančních používá na to, aby třeba vyhodnotil nějaký nárok občana, dopočítal jeho daně.

Vlastně posílit ten sdílený datový fond, který umožní, že občan nezadává dané věci pokaždé, když se přihlásí na nějaký web daného úřadu. Předvyplňují se ty formuláře a spoustu věcí si ten stát může a bude moci, tak jak se bude dál implementovat zákon o právu občana na digitální službu, prostě dopočítat sám, aniž by po občanovi potřeboval nějaké další dodatečné údaje.

Asi tou nejdůležitější věcí, a děje se velmi pomalu, je, aby skutečně úřady, které ta data nabírají, tak měly jasno, co je v jejich datovém fondu, zda ta data jsou aktuální, zda jsou správná, jakým způsobem se aktualizují. A právě smyslem tohoto zákona je dát jasná pravidla, jak v těchto věcech postupovat, aby výsledkem skutečně byl stát, který se řídí pomocí chytrých dat, a občané mají služby jednoduché, přístupné, a pokud možno nevyplňují neustále data znovu, pokud žádají o nějakou službu státu třeba v jiném resortu.

Co si myslím, že je ještě podstatné a zaznělo to i na jednání vlády: Samozřejmě velká otázka je zpřístupnění anonymizovaných dat pro účely vědecké. Ostatně vlastně i ten evropský trend Open Access, otevřená data, pro vědeckou komunitu je zcela zásadní. I na toto tento návrh zákona míří.

Druhým dokumentem, který jsme dnes schválili – já jsem za to rád, neboť již 11. ledna jsme schválili záměr migrace jednotlivých webů a webových prezentací státní správy a ministerstev do té domény gov.cz. V podstatě od nějakého roku by měly být jednotlivé úřady dostupné za doménou, jako je nyní třeba Ministerstvo pro místní rozvoj – mmr.cz, na mmr.gov.cz.

Ono to vypadá jako banalita, nicméně je to velmi důležitý projekt, protože to není jenom o té adrese, ale je to o celkové architektuře státní správy a vlastně systému státu.

Je to projekt, který připravujeme společně a realizujeme již s NÚKIB. Je poměrně zásadní jednak z pohledu kybernetické bezpečnosti, kdy je jednodušší a pro stát daleko efektivnější chránit tu jednu doménu gov.cz před útoky zvenčí, před různými formami DDoS útoků na jedné infrastruktuře. Skutečně má to významný kybernetický dopad. Zároveň to zvyšuje i důvěryhodnost občanů ve stát jako takový. On s tím trochu souvisí podobný nebo respektive standardizovaný design těch stránek.

Co je ovšem podstatné a vidíme to v poslední době, tak jak občané stále častěji využívají třeba různé elektronické formuláře, ať už je to třeba Ministerstva práce a sociálních věcí, že se stávají terčem podvodů, kdy na nějakých fiktivních stránkách, které se tváří, že jsou třeba stránkami – proti tomu bojujeme ve spolupráci s dalšími institucemi – se prostě objeví nějaký formulář, který se tváří, že to je ten formulář státu, kde nutí občana třeba vyplnit i nějaké údaje, které se potom dají zneužít třeba v oblasti vykradení účtu nebo zneužití dalších údajů.

My si myslíme, a i tak je ten projekt koncipován, že důvěryhodnost těch jednotlivých prezentací státu a to, že občan ví, že v danou chvíli komunikuje s nějakým orgánem úřední moci, je zcela zásadní.

V neposlední řadě toto opatření vede k významným úsporám, ať už je to z důvodu toho, že v tuto chvíli většina ministerstev musí mít vlastní infrastrukturu, na které jsou ty stránky drženy, ta doména, vlastní řešení e-mailových serverů. Zde dojde ke sjednocení, k větší bezpečnosti a nižším nákladům.

Jenom ten harmonogram, a já bych ho krátce nastínil, on navazuje na ten schválený záměr a některé weby – zrovna dnes jsem četl na lupa.cz, že rejstřík Ares již je za touto doménou v jednotném standardu – již na tuto doménu migrují. Nebo některé nově startující iniciativy, ať už je to Digitální informační agentura, už na této doméně figurují. Rada pro rozhlasové a televizní vysílání, Úřad průmyslového vlastnictví a postupně takto budou převáděny další.

Do konce roku 2023 by to měl být zde Úřad vlády, Ministerstvo pro místní rozvoj, Ministerstvo zdravotnictví, Národní bezpečnostní úřad a další a do poloviny roku 2024 by to pak měly být ty velké ústřední orgány.

Jenom, abychom zase nemátli i třeba veřejnost, staré adresy, jak jsou lidé zvyklí používat – army.cz, mpsv – budou nadále fungovat a k jejich útlumu dojde až někdy s výhledem na rok 2023. Tolik asi v úvodu za dva digitální tisky, které jsme dnes na vládě projednali a schválili. Děkuji.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Já také děkuji a otevírám prostor pro dotazy. Vidím jako první Českou televizi. Česká televize.

Nikola Reindlová, Česká televize: Dobrý den, já bych měla několik dotazů na pana premiéra. V prvé řadě, když zůstanu u agendy, kterou dnes měla projednávat vláda, tak velmi často vláda zdůrazňuje šetření a škrtání míst, ale zároveň tam dnes byly dva body o zřízení dvou nových míst na Úřadu vlády a také o navýšení rozpočtu Sněmovny až o deset milionů kvůli summitu Krymské platformy. Tak co je důvodem těchto dvou návrhů a jak vypadala ta debata, jestli to bylo schváleno?

K aktuálnímu dění bych se potom chtěla zeptat na pana ředitele Stibůrka. Jestli jste hovořil o tom vývoji situace s panem ministrem Válkem, jestli podle vás by měl zůstat pan Stibůrek ředitelem IKEM a možná, jak je to s jeho prověrkou, protože my jsme dnes od pana ministra Válka slyšeli, že má jednu z nejvyšších prověrek. Zároveň ale Seznam Zprávy přišly i s odvoláním na mluvčího zdravotnictví, že má naopak pan Stibůrek nejnižší prověrku. Tak jestli k tomu máte nějaké informace?

A poslední věc k rozpočtu, protože když se vrátím k tomu, co jste řekl před dovolenou, že velmi pravděpodobně zůstane ten schodek, plánovaný, tak o co opíráte svůj optimismus a kde možná vidíte největší rozpočtová rizika?

Na pana ministra Bartoše bych se chtěla zeptat: Dnes se měly probírat také hromadné žaloby, ke kterým měli Piráti celou řadu připomínek. Tak jestli ta debata nějakým způsobem pokročila? Děkuji.

Petr Fiala, předseda vlády: Ano, já budu se snažit postupně odpovídat na spoustu otázek, které zazněly, když tak mně připomenete, co jsem případně zapomněl. Pokud jde o systemizaci míst a šetření ve státní správě, to je naše priorita a také ji realizujeme. To znamená, když se podíváte na ta celková čísla, tak jsme snížili počet úředníků zhruba o 800 a dostali jsme se na hranici nebo na úroveň roku 2016, tedy před nástupem Babišovy vlády, a výrazně zefektivňujeme státní správu.

To ale neznamená, že nemůžeme v rámci systemizace na některém úřadu místa krátkodobě navýšit tam, kde je to potřeba. V případě Úřadu vlády jsme zřídili nedávno – a myslím, že na základě v podstatě všeobecného souhlasu – velmi důležitou pozici národního poradce nebo poradce pro národní bezpečnost. To je funkce, která má extrémní význam. Měla by ho, i kdybychom nečelili těm bezpečnostním hrozbám, kterým Evropa, a tedy i Česká republika čelí v souvislosti s ruskou agresí na Ukrajině. Ale to jenom zvyšuje důležitost takovéto pozice a k tomu musí vzniknout i odpovídající personální zázemí.

To ale neznamená, že budeme navyšovat počet lidí ve státní správě. Nebudeme. Nebudeme ani navyšovat počet úřednických míst. Budeme pokračovat v tom, v té cestě, kterou jdeme, a to je, že šetříme na fungování státu. Šetříme ale tak, abychom zachovali funkce státu a aby občané dostávali od státu lepší služby.

Když mluvím o šetření, tak připomenu, že jsme se domluvili na tom, že snížíme celkové mzdové prostředky, které máme pro státní orgány. Takže i toto je věc, kterou dodržíme a touto cestou půjdeme dál.

Pokud jde o situaci v IKEM, tak já se nemohu vyjadřovat, protože takové informace v tuto chvíli nemám, k tomu, jakou má bezpečnostní prověrku pan ředitel. Ale obecně bych k tomu řekl toto: Já jsem byl svědkem toho, že existují v IKEM určité vnitřní spory, a je to věc, kterou nevidím rád, protože IKEM je špičkové pracoviště. Pracují tam vynikající lékaři s mimořádně dobrou i mezinárodní pověstí, kteří dělají ojedinělé zákroky a zahraňují lidské životy, a myslím si, že to je věc, na kterou se IKEM má především soustředit.

Já jsem také navštívil IKEM. Měl jsem možnost hovořit se všemi klíčovými zaměstnanci. Byl jsem i svědkem určitého neklidu, protože mi byla předána petice ve prospěch jednoho přednosty a tak dál. Snažil jsem se, aby i moje návštěva i moje vystupování tu situaci zklidnilo.

Myslím, že se to v mnoha směrech podařilo, ale teď se objevují nové skutečnosti kolem osoby pana ředitele, který nedávno prošel výběrovým řízením organizovaným Ministerstvem zdravotnictví.

Já věřím tomu, že pan ministr zdravotnictví pečlivě sleduje ten vývoj situace, nechává se informovat o pozadí celé kauzy, která se teď v médiích objevila, a bude tu situaci odpovídajícím způsobem řešit.

To, co je důležité a co je pro mě důležité, je, aby lékaři v IKEM, zdravotnický personál, všichni ti, kteří dělají špičkové zdravotní výkony, dělají excelentní vědu, zachraňují lidské životy, aby měli co nejlepší podmínky pro svoji práci a aby IKEM byl v médiích zmiňován díky unikátním výkonům, díky záchraně lidských životu, a ne v souvislosti s kauzami kolem jednotlivých osob.

K rozpočtu se samozřejmě vyjádří pan ministr financí, máme ho tady na tiskové konferenci. Nicméně, já chci říct jednu věc, a tu si neodpustím. Já jako předseda vlády i pan ministr financí jsme opakovaně v průběhu jara byli dotazováni na to, zda jsme schopni dodržet plánovaný deficit rozpočtu pod 300 miliard korun.

A byly naše odpovědi, že jsme toho schopni. Že se musíme dívat na to, jak se v průběhu času vyvíjejí příjmy a výdaje státního rozpočtu, že jsou příjmy, které očekáváme během léta, a tak dál a tak dál. Tak jsme byli opakovaně zpochybňováni. A opakovaně bylo řečeno: To jenom slibujete lidem, vymýšlíte si, deficit bude mnohem vyšší, čísla, která poskytuje ministr financí, nejsou pravdivá a tak dál.

Dokonce řada lidí, kteří se označují za experty, říkali: Tohle není možné dodržet, ten deficit bude výraznější, neříkají vám pravdu. Říkali jsme pravdu, protože vždycky říkáme pravdu. Můžeme se zmýlit, ale neříkáme veřejnosti věci, o kterých nejsme přesvědčeni, že jsou správné.

A teď se ukazuje, že jsme skutečně vycházeli z reálných čísel, že odhad Ministerstva financí a tak, jak byl nastaven rozpočet, správný byl. A pokud se ptáte, jestli mohu říct, že dodržíme rozpočet zhruba v tom plánovaném deficitu, tak to říct mohu teď ještě s větší jistotou, než s jakou jsme to já i ministr financí říkali na jaře.

A je dobré si tuto historku připomenout. Protože kolik jsme museli, naše vláda, vyslechnout zasvěcených komentářů o tom, jak jsme nekompetentní, jak nevíme, co děláme, jak pan ministr financí nerozumí číslům a další a další opravdu až urážlivé výroky.

Říkali jsme: Počkejte, až po létě budeme schopni říct, jak se ten rozpočet skutečně reálně vyvíjí, ale my jsme přesvědčeni, že jsme ho nastavili a odhadli dobře. Teď nám vývoj rozpočtu, vývoj příjmů a výdajů dává za pravdu.

Ano. Není to vůbec jednoduché. Ty nároky na rozpočet jsou obrovské, vyžaduje to velkou odpovědnost všech členů vlády, i do konce roku se musí všichni členové vlády chovat maximálně zodpovědně a maximálně úsporně, pokud jde o nakládání s finančními prostředky. Ale dnes můžeme říci, že ten deficit, tak jak byl nastaven, je dodržitelný. A prosím pana ministra financí, aby to doplnil.

Zbyněk Stanjura, ministr financí: Já se omlouvám, my nemluvíme o deficitu s optimismem nebo s pesimismem. Ano, jsou v Poslanecké sněmovně členové či členky, kteří v březnu vezmou takhle křišťálovou kouli a řeknou: Je úplně jasné, že deficit bude vyšší než 400 miliard. Prosil bych, aby až bude jasný výsledek, abyste konfrontovali tyto takzvané experty s realitou.

Já a moji kolegové jsme prezentovali v červenci na rozpočtovém výboru kvalifikovaný odhad vývoje státního rozpočtu do konce roku 2023 na základě plnění státního rozpočtu za prvních šest měsíců, přesně, jak říkal pan premiér, s tím, že jsme vycházeli ze zkušeností z minulých let, kolik procent zejména daní chodí v prvním, druhém, třetím či čtvrtém kvartále a podobně.

Řekl jsem, a na tom trvám, že máme velkou šanci dodržet plánovaný schodek, pokud najdeme úspory ve výši patnácti až dvaceti miliard. Jsme schopni je nalézt, myslím, že je nalezneme do konce měsíce, možná do poloviny září. Ale platí, co říkal pan premiér: Každý člen vlády odpovědně přemýšlí i o letošních výdajích a pak jsme schopni ten deficit dodržet.

Já jsem slíbil rozpočtovému výboru, že s podrobnou prezentací přijdu někdy na začátku října, až budu mít plnění za první tři kvartály, protože, jak dobře víte, windfall tax se bude platit zálohy až v září, to znamená plnění z windfall tax aspoň ve výši 75 procent toho ročního plnění bude jasné v září.

Teď jsme zveřejnili výsledky za červenec. Schodek klesl dva měsíce za sebou. Já předpokládám, že srpen bude buď rozpočtově neutrální, nebo schodech zase poklesne proti červenci. Stejný vývoj očekávám v měsíci září. A pak bude záležet na vládě, abychom to zvládli do konce roku. Děláme na tom jako tým všichni členové vlády. Tady s panem vicepremiérem Bartošem se dlouhodobě zaměřujeme na správné a rychlé čerpání evropských peněz, ať už ze starého programového období, nebo z nového. Víte, že jsme letos zapojili do rozpočtu první platbu z Národního plánu obnovy. Na podzim chceme poslat žádost o druhou a třetí platbu a podobně.

Takže podle mě optimismus nebo pesimismus je skoro jako věštění z křišťálové koule. Já mám rád data, fakta, časové řady. Vypadá to, že přes všechna rizika, která jsme měli, a zapomněli jsme mnozí z nás, že návrh rozpočtu jsme dělali loni v září, kdy cena jedné megawatthodiny byla některé dny až tisíc eur na trzích. A když jsme odhadovali, že například náklady na kompenzace budou ve výši sto miliard, vypadá to, že jsme to zhruba trefili, tak jsme byli velmi často kritizováni, že to bude 200, 250, 300 miliard. Kde jsou ti experti dnes a proč nemluví?

Byla to rizika. Bylo mnoho neznámých. Přesto si myslím, že jsme schopni ten schodek, naplánovaný, dodržet. A když si pak vezmeme trajektorii posledních tří let – 2021 a deficit 420 miliard, schodek 2022 360 miliard, a to byl rok, kdy vypukla v Evropě válka, a pokud se nám to povede dodržet, a já myslím, že ano, tak to bude přibližně 300 miliard. Tempem 60 miliard ročně snižujeme deficit. Přitom extrémně rostou náklady za staré dluhy, na úroky z úvěrů, které loni byly padesát miliard, letos sedmdesát, příští rok 92. Takže my začínáme rozpočtový rok teoreticky 1. ledna roku 2024 a už máme schodek 92 miliard. Protože to se zaplatit musí.

Tak na tom jsem chtěl demonstrovat, na tom trendu, jak zodpovědně snižujeme deficity při všech neznámých a při všech rizicích, které s sebou přinesla válka, vysoká inflace a vysoké ceny energií.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju, další dotaz Prima. Pardon, pan Bartoš, pardon.

Ivan Bartoš, místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj: Děkuji, já bych zareagoval na váš dotaz. Vláda dnes projednala návrh zákona o hromadném řízení. Jedná se o implementaci evropské směrnice do právního řádu České republiky. Je to vlastně směrnice o zástupných žalobách na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů.

Jednoduše, pokud je více poškozených lidí v této nějaké věci, tak v tuto chvíli vstupovali do toho případného soudního řízení individuálně, kdy často náklady a náročnost toho řízení naprosto neodpovídaly tomu důvodu nebo té výši škody, která byla nějakým jednáním, třeba při nějakém podvodném nákupu pro spotřebitele realizována, tak se prostě nevyplatila.

Tento institut umožňuje tu kolektivní žalobu, tedy kde tyto osoby se sdruží a jsou následně zastupovány. Ten návrh, který jsme dnes měli na vládě, měl poměrně složitou cestu, nebojte, ostře sledovaný vlak. Nicméně vláda ten zákon poslala do Sněmovny, na čemž byla shoda, i včetně těch doprovodných zákonů, které potom implementují další ty instituty do dalších zákonů.

Vy jste se ptala na ty věci, na které třeba jsme měli nějaký jiný názor. A my jsme diskutovali s ministrem Šalomounem ty jednotlivé oblasti. Domluvili jsme se tak, že tu debatu ještě povedeme na úrovni Sněmovny, neboť i v některých věcech vidíme jistou flexibilitu. Například ten návrh šel v těch dvou variantách, kde byla ta pětiprocentní hranice výše odměny z toho plnění až ta dvacetipětiprocentní. Což se může zdát, byť má to druhé i oporu v klasické advokátní činnosti, poměrně velký rozptyl a my nechceme, aby to zase šlo nějakým směrem, řekněme, komercionalizace tohoto institutu, jakéhosi byznys modelu pro třeba nějaké zahraniční společnosti.

Myslím si, že tam ještě cesta nějakých změn je. Třeba otázkou bylo, kdo všechno – a tam je poměrně dobrý nástroj pro ten neziskový segment, který má legitimitu to vlastně vypořádávat – kdo všechno může být ten, který zastupuje tu veřejnost. Otázka byla, v kterých všech věcech, nebo v kterých těch všech oblastech to je, že ne vždy se musí jednat o ten princip jako klamání spotřebitele nebo poškození spotřebitele. Ale myslím, že ta debata byla velmi racionální a jsem velmi rád, že se ještě nad těmi jednotlivými parametry budeme bavit, tak jak ten zákon poputuje do Sněmovny.

Ale obecně nad tou legislativou shoda je. Je to důležitá legislativa i z pohledu nutnosti implementace evropských norem v České republice a legislativ.

Zbyněk Stanjura, ministr financí: Aby bylo úplně jasno, vláda doporučila maximální pětiprocentní plnění z těch dvou variant s tím, že je to jeden z parametrů, o kterém určitě budeme ještě v rámci projednávání, ať už v rámci Poslanecké sněmovny, nebo Senátu debatovat.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji a poprosím Primu.

Zbyněk Zykmund, CNN Prima NEWS: Dobrý den, pane ministře financí, k té dorovnávací dani jen krátký dotaz. Nebojíte se toho, že firmy budou optimalizovat třeba jinak než daňově a že zkrátka nevyberete tolik, kolik předpokládáte? Děkuji.

Zbyněk Stanjura, ministr financí: Tak uvidíme. Je to úplně nový institut, který teď implementují všechny evropské státy, a nejenom, protože tu smlouvu nebo dohodu o pilíři dva podepsalo zhruba 140 zemí v rámci OECD. Nemá s tím zkušenost nikdo. To znamená ale, nemělo být před tím být úniku. Protože tolik zemí to vlastně implementuje, tak se nemají kam schovat.

Jde o efektivní míru zdanění, je to také nástroj proti nefér nebo příliš dumpingovým nabídkám na investiční nebo daňové prázdniny. Protože v tom okamžiku ta efektivní míra zdanění je prostě nízká a nemyslím si, že by evropské státy například měly soutěžit v tom, kdo dá delší daňové prázdniny pro své investory. Myslím, že máme jiné nástroje, jak lákat investory, než se předhánět v tom, jestli dám daňové prázdniny pět, deset nebo patnáct let.

Ale obavy… Obavy nemáme. Nicméně přiznávám, že tu zkušenost nemá nikdo v Evropě. Je to úplně nová daň. Je to taky docela legislativně zvláštně, ten materiál je velmi komplikovaný. I pan ministr Šalomoun říká, že to byl těžký oříšek pro Legislativní radu vlády, přitom je to čistá implementace.

Takže text roky dojednávaný v rámci OECD, potom měsíce a měsíce dojednávaný v rámci Evropské unie, završený na posledním ECOFIN a poslední Evropské radě za našeho předsednictví. Implementace je velmi rychlá – do konce roku a máme naději, že to stihneme. Pak jsme schopni za rok, za dva, za tři, protože první zdaňovací období je 2024, takže první potenciální daň se bude platit v roce 2025.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju. Nova potom slovenská televize.

Marek Bruna, TV Nova: Dobrý den, já bych se chtěl zeptat ještě na ty PPP projekty. Jak chcete, aby do budoucna vypadal ten poměr projektů, které budou realizované touto formou, a těch, které bude stavět sám stát? Pak bych se chtěl zeptat ještě na hygienickou vyhlášku, o které se tady dlouhodobě mluví. Ta je v připomínkovém řízení na čtrnáct dní, což kritizuje opozice i některé školské organizace, že teď v době dovolených je to zkrátka málo času na nějakou větší odbornou diskuzi. Tak jestli byste mohl někdo z vás, asi pan premiér, nějakým způsobem odpovědět tady na tu kritiku? A ještě, dnes jste měli na programu také to rozšíření povinného ručení u některých vozidel. Tak jestli jste to probírali, a případně s jakým výsledkem. Děkuji.

Zbyněk Stanjura, ministr financí: Jestli mohu na tu poslední otázku, protože to je návrh Ministerstva financí. My jsme tu debatu neuzavřeli. Potřebujeme technicky ještě dopracovat a zpřesnit textaci, co se týče vozidel, které jsou vyjmuty z té povinnosti. Jsou to jak vozidla z resortu Ministerstva obrany, potřebujeme textaci dodělat, a stejně tak vozidla Hasičského záchranného sboru a obdobná vozidla.

Je to spíš věcný a legislativní problém, který dořešíme a pravděpodobně příští týden to schválíme. Zase – je to především implementační norma, ale potřebovali jsme ještě čas, abychom přesně napsali ty výjimky, ať už z resortu vnitra, nebo z resortu obrany. Jinak tam vlastně žádný velký problém není.

Jenom se upřesní, kdo všechno je povinen platit to povinné ručení – jsme zvyklí říkat zákonnou pojistku, ale víte, že to je ručení odpovědnosti za provoz motorového vozidla. Stanovuje se od jaké provozní rychlosti, případně od jaké hmotnosti. Je to hodně technický materiál, bude to příští týden nebo nejpozději za čtrnáct dnů.

Pan kolega Martin Kupka tady není. Těžko mluvit o poměru přesně, nicméně je jasné, že většina bude na státu. Na investicích, které stát dělá prostřednictvím Státního fondu dopravní infrastruktury. Pan ministr v minulých dnech představil desetiletý plán, jak investovat do dopravní infrastruktury.

Hledáme různé nástroje. Vláda vlastně souhlasila i s využitím tohoto nástroje PPP projektů. Rozhodli jsme o dalších tratích, kde by to mohlo být použito, a uvidíme, jak dopadnou ty studie, které přinese pan ministr Kupka v okamžiku, kdy budou hotovy.

A nedá se říct, jestli to bude deset, patnáct nebo dvacet procent. Žádné takové procento není. Hledáme spíš inspiraci v zahraničí, u kterých typů projektů to bylo úspěšné. Vypadá to zatím, že první PPP projekt, ta D4, o které mluvil pan premiér, dopadne úspěšně. Je to vlastně snad poprvé, kdy se v České republice najednou staví tak dlouhý úsek, a ukazuje se, že to jde. Samozřejmě ten náklad na státní rozpočet je pak rozložen. Sice neplatíte tu investici, ale pak vlastně splácíte tomu, kdo tu investici dělal.

Takže snažíme se kombinovat různé zdroje – státní rozpočet, Evropská investiční banka, evropské fondy a PPP projekty tak, abychom dobudovali co nejrychleji dopravní infrastrukturu.

Petr Fiala, předseda vlády: Pan ministr to řekl naprosto přesně, ale jenom bych k tomu dodal: My musíme hledat všechny možnosti, skutečně všechny možnosti, jak dostavět dopravní infrastrukturu. Je zanedbaná z minulosti, předcházející vlády se tomu nevěnovaly. My na jedné straně dáváme rekordní částku do dopravní infrastruktury – v letošním roce na investice 150 miliard korun – a současně se snažíme o to vyhledat i další cesty, jak dopravní infrastrukturu financovat. PPP projekty jsou jedna z nich.

Ne každá stavba se hodí na to, aby byla financována kombinací toho veřejného a soukromého sektoru. A pan ministr dopravy má právě za úkol hledat ty možnosti, kde takováto forma spolupráce je dobrá, kde povede k cíli, kde bude pro stát výhodná, kde bude akceptovatelná pro ten soukromý sektor, a podle toho budeme dál postupovat.

Ale ta důležitá zpráva je, my, naše vláda chce investovat, investuje, bude investovat, pohnula dopravními stavbami, řada z nich se už realizuje a pro ty další hledáme nejvhodnější formu financování a co nejrychlejší cestu, jak je uskutečnit.

Pokud jde o ten váš dotaz, který se týká nové vyhlášky, tak ta nová vyhláška bude obecnější, bude udržitelnější, přitom tam budou zachovány hygienické standardy, komfort, bezpečí malých dětí, bezpečí mladistvých. Navrhovaná vyhláška už proti té současné nebude detailně upravovat stavebně-technické požadavky a bezpečnostní ukazatele, protože ty jsou upraveny jinými právními předpisy a obecnými předpisy jiných resortů a tato úprava je dostatečná.

O co nám tady jde? No jde nám o to, abychom se zbavili zbytečných, abychom zjednodušili zbytečné předpisy. Abychom vytvořili lepší prostor pro to, aby se daly vytvářet nové školky, budovat kapacity školek a škol pro mladé lidi. Abychom reagovali na populační vývoj. Abychom prostě dali těm, kteří to chtějí řešit, což jsou třeba obce, je to soukromý sektor, abychom dali do ruky nástroj nebo lepší podmínky pro to, aby si s tou situací mohli poradit.

Já myslím, že tady je těžko co namítat. Vždyť přece každý vám řekne, každý starosta, každý komunální politik, který se školstvím zabývá, vám řekne: My tady chceme udělat školku, máme na to peníze, jsme na to připraveni, máme tu žáky, ale je to nesmírně složité, udělejte s tím něco. Tak my s tím něco děláme, protože toto je důležitá věc.

Takže takto je potřeba se na tu vyhlášku dívat, tak je potřeba se dívat i na ten čas na připomínky. Samozřejmě všechny připomínky budeme zohledňovat. Nikdo nemá zájem, aby tam došlo k nějakému úplnému rozvolnění hygienických předpisů nebo k ohrožení zdraví či bezpečnosti někoho. To je naprosto vyloučeno.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju a teď poprosím slovenskou televizi.

Katarína Vítková, RTS: Dobrý den, část odpovědi už jste směřovali na kolegu. Já jsem se také chtěla zeptat na PPP projekty, ale tedy doplním. Proč jste po nich sáhli až nyní? Vy netajíte nadšení nad tím, jak výborně postupuje D4. Vy jste, pane ministře financí, před deseti lety byl ministrem dopravy, Slovensko používá PPP projekty od roku 2007, tedy 16 let. Proč tedy až nyní? Děkuji.

Zbyněk Stanjura, ministr financí: Já jsem byl bohužel ministrem dopravy pouze sedm měsíců, pak nám padla vláda a byly předčasné volby a já v té době už jsem hledal modely, jak to použít. Tak otázka… My jsme přišli do vlády v roce 2021, po těch osmi letech v opozici. Pan ministr Kupka to vyhodnocoval, protože to je opravdu první projekt, protože první pokus za premiéra Zemana dopadl tragicky. Nebudu to připomínat, ale pamětníci si pamatují, jak dopadl pokus o PPP projekt na D1 směrem k nám do Moravskoslezského kraje.

Já myslím, že bylo dobré počkat a vyhodnotit to. Vypadá to podle stanoviska Ministerstva dopravy, že se to osvědčilo. D35 je klíčová stavba pro druhé spojení moravských a českých krajů. Tam už jsme rozhodli. To jsou vlastně silnice, respektive dálnice.

Dnes jsme rozhodli, že se použijí i na železnice. Myslím, že – a to by řekl pan ministr Kupka – bezesporu si zkušenosti vyměňují i se slovenským kolegou. Nevím, jestli u vás jste dělali i železnice PPP projektem.

Ano, mohli jsme začít dřív. Myslím si, že je to pravda a v okamžiku, kdy potřebujeme dohnat to manko, které máme v dopravní infrastruktuře, tak hledáme všechny možné zdroje. Jeden z nich je PPP projekt. Ale opravdu to není pro všechny projekty. Spíš pro ty dlouhé úseky myslím si, že to je nejlepší možné řešení v této chvíli.

Petr Fiala, předseda vlády: Mohli jsme začít dřív jako Česká republika, ale ne naše vláda. My jednáme v extrémní rychlosti a v extrémním tempu. Během několika měsíců jsme připravili nebo jsme rozhýbali dopravní infrastrukturu. Ano, PPP projekty jsou... Je typ projektu, se kterým jsou v některých zemích i kolem nás dobré zkušenosti, a my se díváme i na příklady dobré praxe a aplikujeme je v České republice.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji a poprosím Novinky o poslední dotaz.

Dáša Šamanová, Novinky.cz: Dobrý den, já bych se chtěla zeptat ještě k Líním. Omlouvám se, že odcházím od tématu. Je to tak, že pokud v Líních Volkswagen nepůjde do stavby gigafactory na autobaterie, tak tam zůstane letiště? Nebo pracujete i s variantou, že by tam vlastně mohl přijít jiný investor nějaký, ale podmínkou je, že by tam tedy musel postavit gigafactory na autobaterie? Děkuji.

Jana Černochová, ministryně obrany: Jestli dovolíte, odpovím na to já, protože se to týká našeho resortu. Ty prostory jsou tedy v užívání resortu Ministerstva obrany. To usnesení vlády je zcela jasné a je pouze pro Volkswagen a gigafactory, kterou by vlastně stavěl Volkswagen. Nikdo jiný. Tolik k té vaší otázce.

My jsme i dnes diskutovali s panem premiérem a s panem ministrem zdravotnictví vlastně ten případný úkol, který nás čeká. To znamená letecká záchranná služba, která musí být v tomto regionu zachovaná. Tak tam v případě, že by Volkswagen byl v Líních, tak budeme hledat nějaké alternativy. Pan ministr financí i nabízel nějaké varianty, které by mohly přicházet v úvahu v rámci Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových. Rozhodně chci ubezpečit obě krajské samosprávy, jak tu plzeňskou, tak tu karlovarskou, že nikdo na záchrannou službu v těchto regionech rezignovat nebude.

Armáda má vrtulníky Sokol, které ještě jsou letuschopné do nějakého roku 2028, 2029, takže tam, kde provozujeme tu záchrannou službu my, jako Ministerstvo obrany, a naši vojáci, tak tam ji budeme provozovat dál do tohoto období. Dále bychom rádi neztratili tu schopnost, takže určitě budeme i s Ministerstvem zdravotnictví, případně i s Ministerstvem vnitra v tom dalším období na záchranné službě jako armáda rádi participovat.

Dáša Šamanová, Novinky.cz: Já se ptám proto, že pan náměstek ministra průmyslu a obchodu Petr Očko mluvil o tom, že právě by tam mohli přijít i jiní investoři, kdyby ne Volkswagen.

Petr Fiala, předseda vlády: My vedeme jednání s firmou Volkswagen o výstavbě gigafactory. Je to projekt, který je určitě v zájmu České republiky. Ta jednání v mnoha směrech samozřejmě nejsou jednoduchá, protože není ani jednoduchá výstavba a celá ta investice gigafactory.

Podle mě nemá smysl v tuto chvíli spekulovat o nějakých dalších variantách. My se soustředíme na to, aby ta jednání s Volkswagenem o výstavbě gigafactory dopadla dobře, a právě pro tento projekt, pro tento projekt je určen ten areál nebo vytipován ten areál v Plzni.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju, to je z tiskové konference všechno. Děkujeme za pozornost, přejeme pěkný zbytek dne. Na shledanou.