Tisková konference po jednání vlády, 17. dubna 2013

Jakub Stadler, tiskový odbor: Dámy a pánové, dobré odpoledne na tiskové konferenci po dnešním jednání vlády. Vítám zde 1. místopředsedu vlády pana Karla Schwarzenberga, ministra financí Miroslava Kalouska a Pavla Blažka, ministra spravedlnosti. Pane místopředsedo, prosím, máte úvodní slovo.

Karel Schwarzenberg, 1. místopředseda vlády, ministr zahraničí: Dobré poledne. Chtěl bych vám krátce sdělit návrh zákona o dani z nabytí nemovitých věcí, čímž se mění systém, byl schválen. Návrh zákona o změně daňových zákonů v souvislosti s rekodifikací soukromého práva byl také schválen a také návrh zákona, kterým se mění zákon o pozemních komunikacích a zákon o silničním provozu, byl také schválen. Jediný bod, který nebyl schválen, byl návrh poslanců Františka Laudáta, Miroslava Plachého na vydání zákona, kterým se ruší zákon o významné tržní síle, prodeji zemědělských a potravinářských produktů a o jejím zneužití, takže tento zákon zůstává dále v platnosti. Jinak jsme přijali informaci o postupu vyjednávání mezi Ruskou federací a ČR v rámci neformálního dialogu a pravidelnou informaci o stavu smluvního zabezpečení, o stavu čerpání finančních prostředků z privatizačních výnosů ministerstva financí. Teď bych přenechal slovo panu ministru financí, který měl dnes nejdůležitější body, potom panu ministru spravedlnosti. Prosím.

Miroslav Kalousek, ministr financí: Dobrý den, dámy a pánové. Já si vážím toho, že vláda schválila oba dva mé daňové návrhy dnešního dne. Ale rád bych, zvláště po zhlédnutí včerejší reportáže České televize, uvedl některé věci na pravou míru. Za prvé, předkládal jsem je nikoliv proto, že jsem měl ambici měnit jakékoliv daně. Předkládal jsem je proto, že oba dva zákony jsou nezbytnou rekodifikací ve vazbě na občanský zákoník, který musí vstoupit v platnost k 1. 1. 2014, zasahuje obrovskou část práva, také daňového, tzn., toto je nezbytná rekodifikace ve vazbě na občanský zákoník, která musí být účinná ke stejnému datu jako občanský zákoník. To je ten základní motiv. Pokud už jsem ho předkládal, využil jsem to ke schválení některých věcí ve prospěch jednoduchosti daní a ve prospěch daňového poplatníka. Týká se to zejména zákona o dani z nabytí nemovitostí, který výrazně snižuje jak administrativu, tak daňovou zátěž daňového poplatníka, tak připouštím, zjednodušuje správu i daňovému správci. Za současného právního stavu každý, kdo prodává nemovitost, je povinen zaplatit daň z převodu nemovitostí a je povinen si na to zpracovat znalecký posudek, ze kterého je ta cena vypočítána. Tato povinnost odpadá, již nebude pro nemovitosti s účelem pro bydlení či rekreaci, už nebude povinnost zpracovat znalecký posudek. Daň bude vyměřena ze základu daně, kterou vyměří správce na základě ceny v místě obvyklé, neboť finanční úřady jsou dostatečně vybaveny daty, jaká je cena obvyklá příslušné nemovitosti. A daň bude vypočítána z výše 75 % této částky. Za předpokladu, že by poplatník s tímto způsobem nesouhlasil a chtěl by vlastní znalecký posudek, tedy má právo nechat si zpracovat vlastní znalecký posudek, pak daň bude vyměřena ze základu opět 75 % znaleckého posudku a náklady na pořízení znaleckého posudku si může poplatník odečíst ze základu daně z převodu nemovitostí, což dnes také nemůže. Odpadá povinnost nechat si znalecký posudek zpracovat, a pokud ho z nějakého důvodu chce mít, chce, aby ta daň byla vyměřena ze znaleckého posudku, tak si náklady na něj může odečíst ze základu daně. Klesá mu administrativní náročnost, zatížení, a především odstraňujeme velké systémové riziko podvodného jednání obou dvou stran smluvního vztahu, neboť podle současného stavu daně z převodu nemovitosti je poplatníkem daně ten, kdo prodává, ale ten, kdo kupuje, je jeho ručitelem v případě, že on tu daň nezaplatí. Mnoho let se finanční správa potýká s poměrně srdceryvnými lidskými příběhy, kdy někdo koupí nemovitost v dobré víře, že ten, komu zaplatil, odvedl daň z nemovitosti, nemovitost užívá, po nějakém čase je konfrontován berním úřadem, který se na něj obrací jako na garanta ze zákona, že daň z převodu nemovitosti nebyla odvedena, peníze zmizely a on je povinen tu daň zaplatit, protože ta druhá strana se dopustila podvodného jednání. Není v takovém případě možnost daň odpustit a ty případy jsou dostatečně srdceryvné, myslím, že v minulých týdnech dokonce proběhla v médiích informace o právníkovi, který zpronevěřil zhruba 50 advokátních úschov, kde byly tyto daně uschovány a pochopitelně ten ručitel je bude muset zaplatit. To odpadá.

Končí vzájemné ručení mezi prodávajícím a kupujícím, neboť povinnost poplatníka se přenáší na kupujícího. Proto se daň jmenuje daň z nabytí nemovitosti, nikoli daň z převodu nemovitosti. Finančně je to absolutně neutrální, protože daňová povinnost je stejně zakomponována v ceně. Ten, kdo bude kupovat, ví, že bude muset také odvést daň a je odstraněno systémové riziko dopadu podvodného jednání jedné ze stran. To jsou základní kontury tohoto návrhu zákona, přičemž zdůrazňuji, že základním motivem je rekodifikace občanského zákoníku.

Druhou obsáhlou materií, protože občanský zákoník ingeruje do celé řady daňových zákonů, je soubor zákonů, které souvisí s rekodifikací občanského zákoníku, kde věci, které jsou obsaženy v zákonech souvisejících s jednotným inkasním místem, byly v drtivé většině na základě rozhodnutí vlády o daňovém moratoriu ponechány k účinnosti 1. 1. 2015. Tzn., že změny, které podle původního plánu vlády měly proběhnout k 1. 1. 2014, zůstávají ve své původní účinnosti, byť jsou platné a účinné. Jsou platné teď a účinné k 1. 1. 2015. Mezi těmito změnami byl i tzv. zaměstnanecký paušál, kterému se včera věnovala Česká televize. Musím připomenout hlasování, které proběhlo v roce 2011 k zákonu o jednotném inkasním místu, kdy jsem se snažil a s podporou vlády odstranit tzv. zaměstnanecké benefity, kterých je mnoho, jsou pro každého různé, mezi nejznámějšími jsou tolik oblíbené stravenky. Náhradou za tyto benefity byl v zákoně navržen zaměstnanecký paušál, který by byl pro všechny stejný. Je logické, že buď může být jedno, nebo druhé. Paušál nahrazoval ty benefity. Vzhledem k tomu, že došlo v závěru hlasování, tehdy ještě díky koaličnímu partnerovi Věci veřejné, k hlasovací havárii, stalo se to, že se v zákoně objevily jak benefity, které tam byly ponechány a byly určeny k odstranění, tak tam zůstal zaměstnanecký paušál. Protože je zřejmé, že vláda nemá dostatečnou většinu ve sněmovně prosadit odstranění benefitů, musí být odstraněn paušál. Ten paušál není uplatňován, nikdo ho neuplatňuje, protože jeho účinnost je v právním řádu až k 1. 1. 2015, ale jsou tam bohužel i ty benefity, tzn., že informace České televize, že vláda snižuje reálné příjmy zaměstnanců, je mimořádně nepřesná, dokonce bych si troufl říct, že i hodně nekorektní.

Dále jsou tam poměrně drobné věci, které také proběhly médii, a já jimi nebudu zdržovat. Jsem připraven odpovídat na vaše dotazy.

Jakub Stadler, tiskový odbor: Děkuji. Naváže ministr spravedlnosti Pavel Blažek se svými materiály, které schválila vláda. Prosím.

Pavel Blažek, ministr spravedlnosti: Děkuji za slovo. Ten první zákon, který dnes vládou prošel, byl navrhován z našeho ministerstva, je zákon o statusu veřejné prospěšnosti, což vysvětlím tím, že nový občanský zákoník zavádí tzv. veřejně prospěšné organizace a tento zákon je o tom, jak se z nějakého subjektu takováto veřejně prospěšná organizace může stát a jakým procesem se to děje. Co má někdo z toho, že se stane veřejně prospěšnou organizací, je to zejména na úseku daní a některé administrativy. Tímto budou vznikat některé skupiny právních firem, organizací, které získají tento statut a budou z toho mít určité výhody, na rozdíl od jiných, běžně podnikatelských subjektů.

Dále byly přijaty některé věci, které se týkají trestního práva. Ministerstvo dostalo před nějakou dobou úkol v souvislosti s rumovou aférou zabývat se trestním zákoníkem a sazbami v něm uvedenými, tzn., vláda bude navrhovat sněmovně, aby došlo ke zpřísnění sazeb u trestních činů zkrácení daně, poplatků a podobné platby a to z 8 na 10 let. A pokud takový čin bude spáchán ve značném rozsahu, tak z 10 na 12 let. A další věc, vláda schválila novelu v trestním právu spočívající v tom, že by se tzv. nestíhal podezřelý z korupce. Mělo by to fungovat tím způsobem, že ten, kdo slíbil nebo poskytl úplatek, protože byl o něj požádán, pokud v krátké době tento čin ohlásí orgánům činným v trestním řízení a bude spolupracovat po celou dobu trestního řízení, může být rozhodnuto, že nebude stíhán za to, že i slib úplatku, tzn., když občan jde na úřad, tam je vyzván k tomu, aby zaplatil za nějaké rozhodnutí a on řekne ano, a potom se mu to rychle rozleží, tak ještě má možnost to své ano zvrátit do beztrestnosti, protože už to ano je trestný čin. Protože slíbení úplatku je trestný čin. O tom nestíhání podezřelého budou rozhodovat státní zástupce, a je možné, a to je dobré, že tam ten dohled je, že takovéto rozhodnutí bude vždy přezkoumávat ještě nejvyšší státní zástupce, který může rozhodnout, že ten podezřelý se stíhat bude, anebo může dojít k tomu, že se stíhat nebude a nejvyšší státní zástupce může nařídit, aby se taková osoba nestíhala. Tzn., je to určité opatření na poli boje s korupcí, jeho účelem je to, že když se ta osoba bojí sama potrestání, tak nikdy nebude svědčit o tom, že nějaký úplatek třeba slíbila nebo dala. Tolik za mě všechno.

Jakub Stadler, tiskový odbor: Děkuji. A nyní je prostor pro vaše otázky.

Televize Barrandov: Dobrý den. Já bych se zeptala pana ministra Blažka na ten bod, o kterém mluvil ministr Kalousek, daň z nabytí nemovitosti. ODS s tím měla problém. Jak se k tomu stavíte, že jste to nakonec schválili?

Pavel Blažek, ministr spravedlnosti: Každý zákon prochází různými diskusemi. Pokud se pamatuju dobře, tak zástupci ODS hlasovali různě. Já jsem hlasoval pro tento návrh, protože ho považuji za rozumný. Naprosto respektuji, že někteří jiní ho považují za nerozumný, nebo v této době nevhodný. Nic konfliktního v tom vůbec nehledejte.

ČTK, Jakub Dospiva: Měli jste projednávat bod o Kongresovém centru, jaký je výsledek?

Miroslav Kalousek, ministr financí: Byl odsunut, pravděpodobně na příští týden. Pan premiér si přál být přítomen.

Český rozhlas, Martina Spěváčková: Dvě otázky. První k novele, která umožňuje zvýšit povolenou rychlost. Jak zvyšování rychlosti na vybraných úsecích bude probíhat? Druhá otázka na ministra financí. Německo koupilo za 100 mil. CD s údaji o klientech bank, které by měly úřadům pomoci s odhalování daňových úniků. Tamní ministr financí si od toho slibuje, že by se jim to mělo několikanásobně vrátit. Uvažuje i Česko o něčem podobném?

Miroslav Kalousek, ministr financí: Na otázku týkající se pana ministra Stanjury prosím, abyste se obrátila na něj. Byl bych nešťastný, kdybych nějakou nepřesnou formulací zkazil jeho práci v tomto zákoně, který jsme všichni jednomyslně podpořili.

Co se týče otázky týkající se sběru informací daňové správy. Tak za prvé, i česká daňová správa využívá všech legálních způsobů, jak získat příslušné informace. Za druhé, velmi úzce spolupracujeme se zeměmi nejenom EU, ale s dalšími více než sto zeměmi třetího světa, v rámci smlouvy proti dvojímu zdanění a o výměně informací. Naše spolupráce s německou finanční správou je na vysoce nadstandardní úrovni a správy si informace předávají. V posledních letech jsem vyvíjel obrovskou diplomatickou aktivitu, aby se podařilo uzavřít podobné smlouvy i se zeměmi, které jsou označovány jako tzv. daňové ráje. To se podařilo zatím ve 13 případech. V sedmi případech už ty smlouvy byly ratifikovány a vstoupily v platnost. V dalších šesti případech probíhá ratifikační proces.

Reuters, Robert Müller: Jak je to s osvobozením dividend daně? Jestli se to nějak posunulo, nebo to, co jste dneska schválili, tak upřesnit.

Miroslav Kalousek, ministr financí: Daně z dividend fyzických osob navrhuji, ano.

Reuters, Robert Müller: Měl jsem na mysli osvobození od daně.

Miroslav Kalousek, ministr financí: Ano, ještě bych rád upřesnil, že dokonce v tom návrhu bylo zvýšení daně u investičních kapitálových fondů. Asi bych měl zdůraznit, že jsme se dohodli, že tato sazba zůstane na 5 %, a dlouhodobě navrhuji osvobození daně z dividend fyzických osob, to je skutečnost.

Televize Prima: Dotaz na ministra Blažka. Můžete potvrdit, že kromě zpřísnění sazeb na krácení daně v novele trestního zákoníku je tam i skutečnost, že by měla být trestná i příprava, nebo pokus takového trestného činu? Můžete uvést nějaký příklad, jak by to mohlo policii pomoct? Jestli se to týká např. černého trhu s lihovinami?

Pavel Blažek, ministr spravedlnosti: Je tam trestná i příprava, pokus nikoliv. Pokus se trestá v podstatě vždy. Zde se zavádí příprava. Ona to ukáže praxe. Ve vládě byla debata o tom, jestli ta příprava, a myslím, že ji velmi správně vedl Karel Schwarzenberg, jestli ta příprava nebude mít nějaké dopady i negativní. Ale protože se nedá definovat, co to ta příprava je, ono je to v obecných ustanoveních trestního zákona, tak to přinese praxe. Očekáváme, že policisté budou moci zasáhnout dříve, než dojde k následkům trestné činnosti. Ale opravdu to závisí na praxi.

Televize Prima: Vy jste vycházeli z nějakých zkušeností policie v případech, kdy jim tato úprava chyběla? Z nějakých návrhů policistů?

Pavel Blažek, ministr spravedlnosti: Tak to je jedna stránka věci, ano. A druhá věc je ta, že policie je také místem, kde se připomínkují ty zákony. Tzn., že s tím policie souhlasila. Ale říkám, očekávání budou nebo nebudou naplněna. Pachatelé se na to také připraví. Jde o to, aby se policie připravila lépe, než ti pachatelé.

Česká televize, Barbora Peterová: Pane ministře Blažku, mě by zajímalo mimo vládní agendu, k dopisu panu Červíčkovi, který jste poslal ohledně paní Bradáčové. Proč jste se rozhodl oslovit policejního prezidenta, a proč jste se rozhodl zastat paní Bradáčové? Máte k tomu nějaké bližší informace, k jejímu sporu?

Pavel Blažek, ministr spravedlnosti: Já jsem se k tomu moc nechtěl vyjadřovat. Ale protože v tom případě nejde o nic víc a o nic méně, než o to, jestli je policie vázána při své činnosti zákony této země nebo není, tak jsem zasáhnout musel, měl by to udělat každý ministr spravedlnosti. A pokud si policie na jakémkoli úseku a na jakékoli úrovni myslí, že se zbaví státního zástupce, který trvá na dodržování zákonů, metodami z roku 1950, tak se musí šeredně mýlit.

Je-li požadavek na to, aby fungovala policie zákonně, zásahem do závislosti, tak po hrabalovsku řečeno, už je to inzerát na dům, ve kterém nechci bydlet.

Jakub Stadler, tiskový odbor: Dámy a pánové, děkujeme vám za pozornost. Hezký den.