Tiskové konference

17. 8. 2020 19:03

Tisková konference po jednání vlády, 17. srpna 2020

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Hezký podvečer, vítejte na tiskové konferenci po jednání vlády, o úvodní slovo bych chtěla požádat prvního místopředsedu a ministra vnitra pana Jana Hamáčka.

Jan Hamáček, první místopředseda vlády a ministr vnitra: Děkuji, dámy a pánové, dobrý den. Já bych okomentoval návrhy zákonů, které gesčně patří do mého rezortu. Začnu tím asi nejvíce očekávaným, to je zákon o zvláštních způsobech hlasování ve volbách do zastupitelstev krajů a do Senátu v roce 2020. Chci vám oznámit to, co všichni víte, protože to už proběhlo sdělovacími prostředky, že vláda se shodla na znění zákona tak, jak byl Ministerstvem vnitra předložen s jedinou drobnou technickou úpravou, která nicméně nijak nemění obsah toho zákona, takže ten návrh zákona bude odeslán do Poslanecké sněmovny. Vzhledem k tomu, že jsme věnovali dostatek času diskuzím s jednotlivými politickými stranami o obsahu toho zákona a o tom, jak tedy vlastně mají být ty volby na podzim zajištěny, tak já předpokládám, že by měl zákon hladce projít oběma komorami českého Parlamentu a věřím, že vyjde ve sbírce zákonů do začátku září, tak aby už podle něj mohlo začít školení příslušných volebních komisí.

Jenom zrekapituluji. Upravuje tedy způsob hlasování v případě, že je osoba, která je v karanténě v důsledku diagnózy covidu, a této osobě umožnujeme 3 způsoby volby. Tzn. volba z motorového dopravního prostředku tzv. drive-in, potom hlasování v pobytovém zařízení, pokud je uzavřeno, a hlasování do zvláštní přenosné schránky. Součástí toho zákona je také navýšení odměny členům volebních komisí o 500 korun vůči tomu současnému tarifu a samozřejmě zákon pro zajištění voleb počítá s nasazením Armády České republiky při zajišťování těch speciálních způsobů volby. Podle informací pana ministra obrany se to bude týkat cca 500 vojáků. Tolik tedy k volebnímu zákonu.

Druhý zákon, který vláda schválila, a to mě velmi těší jako ministra vnitra, je návrh zákona, kterým se mění zákon o Policii České republiky a také zákon o celní správě. Když to velmi zjednoduším, je to zákon, který zásadním způsobem umožní zlepšit vymáhání pokut uložených při provozu na pozemních komunikacích, ale nejen tam. Dnes jsme v situaci, kdy bohužel zejména zahraniční řidiči se velmi často dopouštějí přestupků, za které jim jsou udělovány pokuty, oni tu pokutu na místě nezaplatí, pokuta je předána k vymáhání celní správě a ta vymahatelnost je velmi složitá a velmi nízká. My tímto zákonem navrhujeme možnost propojení databází Policie České republiky a celní správy. To znamená v situaci, kdy dojde k zastavení, běžná dopravní kontrola nebo podezření ze spáchání přestupku, k zastavení motorového vozidla, policista nebo celník si bude moct zjistit, zda ta daná osoba nemá nějaké nedoplatky, tzn., zdali nedluží českému státu na pokutách. A ten zasahující příslušník bude moci začít vymáhat na tom řidiči nejen tu případnou pokutu za ten přestupek, za který ho aktuálně řeší, ale i veškerou dlužnou částku, která je na tom jeho v uvozovkách účtu, kterou dluží České republice. A pokud ten dotyčný na místě nezaplatí celou dlužnou částku, bude moci policista nebo celník zabránit v odjezdu toho vozidla, a to buď odebráním registrační značky, nebo nasazením té tzv. botičky.

Řešili jsme ještě několik bodů pro informaci. Zejména jsme se věnovali otázce, v rámci zprávy o migraci, otázce pracovníků ze zahraničí. Tam jsme se dohodli s Ministerstvem průmyslu a obchodu a s Ministerstvem zdravotnictví, že tedy obnovíme, nebo řekněme zrychlíme, způsob vydávání těch krátkodobých schengenských víz pro zahraniční pracovníky. A plus prodloužíme pro ty, kteří jsou tady na místě, znovu tu lhůtu pro jejich působení o 2 měsíce. To znamená, tam bychom měli vyjít vstříc firmám, které pociťují nedostatek pracovních sil.

Materiál k asanaci pozemků ve Vrběticích byl stažen, takže ten vláda dále neprojednávala. A poslední věc, ke které se vyjádřím a trošku předběhnu paní ministryni spravedlnosti. Vláda se neshodla, respektive hlasovala, ale neshodli jsme se na jednotném stanovisku k zákonu o dostupném bydlení, což je návrh zákona sociální demokracie. Takže vláda nakonec hlasy ministrů za ANO přijala negativní stanovisko. Ministři za sociální demokracii hlasovali proti negativnímu stanovisku a jsme přesvědčeni, že je potřeba dále jednat v Poslanecké sněmovně a věříme, že i kolegy z hnutí ANO přesvědčíme, že tak, jak je ten zákon napsán, tak je to zákon, který zlepší dostupnost bydlení a vyřeší bytovou krizi na základě např. britských nebo rakouských zkušeností, a že bude ku prospěchu věci, ale čeká nás ještě evidentně dlouhá cesta a práce v Poslanecké sněmovně. Tolik asi z mojí strany, děkuji vám za pozornost.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu a dopravy pan Karel Havlíček.

Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Dobrý den. Bodový zákon, několikaletá diskuze, emoce, připomínky, oponentura, každý se k tomu má tendenci vyjádřit, což je v pořádku, ale já jsem rád, že se blížíme do finále, protože po velké odborné diskuzi a po mezirezortu, po Legislativní radě vlády jsme dnes schválili jednohlasně novelu bodového zákona. O čem je. Zjednodušení bodů tzn. 2, 4, 6 z toho 12 bodového systému, čili takzvaně dvakrát a dost nebo třikrát a dost. Co je asi to, co zajímá úplně všechny, tak jsme zpřísnili tresty za vážné přestupky. Ať už se jedná o jízdu pod vlivem alkoholu, ať už se jedná o přejezd na červenou, vjezd na železniční přejezd, ačkoliv tam byla zřejmá stopka nebo červená signalizace, případně odmítnutí dechové zkoušky nebo ujetí od místa nehody. Toto všechno bude zásadním způsobem zpřísněno ve smyslu pokuty a současně se to i sjednotilo pochopitelně na tom nejvyšším bodovém režimu, což je 6 bodů. Což neznamená, že někomu nemůže být okamžitě odebrán řidičský průkaz např. za alkohol. Naopak ale snižujeme tresty za bagatelní přestupky. Ať už se jedná o špatné parkování nebo překročení rychlosti do 10 km za hodinu nebo např. nerozsvícená světla. Z těch tzv. středně vážných přestupků zpřísňujeme např. telefonování, a to z 2 bodů na 4 body. Pro začínající řidiče, zejména se týká mladých nezkušených šoférů, kteří si mají možnost pořídit rychlá auta, na první 2 roky dáváme tzv. klidový režim, tzn. pouze polovičku bodů, čili nemají k dispozici 12 bodů, ale pouze 6 bodů, nicméně po 24 měsících se pochopitelně ty body budou zvyšovat na standardních 12 bodů. Všichni ti, kteří budou chtít vidět svoje body, tak mimo pochopitelně aplikaci, což už dneska je možné přes Portál občana, tak budeme poskytovat automaticky na vyžádání SMSkou nebo případně chtěl-li by někdo přes emailovou zprávu.

Současně je třeba říci i to, že navrhujeme jiný režim řízení, tzv. doporučené, v tuhle chvíli už povinné vzdálenosti mezi jednotlivými vozidly. Ať už co se týká nákladních vozidel nebo co se týká osobních vozidel, kdy se jedná o 30 respektive 50 metrů. Přičemž v tuto chvíli už to bude nejenom vykonatelné jakožto trest nebo pokuta poté, co nastane dopravní přestupek, ale v průběhu kdykoliv. To znamená, pakliže zjednodušeně řečeno policista uvidí, že se nedodržuje vzdálenost, může už v tuhletu chvíli přejít k určitým sankcím.

Relativně revoluční věc je, a určitě o tom bude ve Sněmovně obrovská diskuze, jsme na to připraveni, 140 km v hodině. Nikoliv ale automaticky, pouze na vybraných dálničních úsecích, rozumíme tím dálniční úseky s novou nebo zmodernizovanou dálnicí, které odpovídají parametrům té nové 140 km rychlosti s ohledem na konstrukci, s ohledem na bezpečnostní aspekty atd. Současně v rámci udělování pokut nastavujeme, s výjimkou těch tzv. bagatelních přestupků, tzn., to jsou ty přestupky typu nerozsvícená světla atd., tak už navrhujeme fixní částku, čili nebudou dohady, že může někdo na místě dát částku od – do, ale dává částku jednotnou. Takže pro každého to bude velmi přehledné.

Když už jsme u toho na místě nebo případně v rámci přestupkového řízení, tak máme zájem a motivujeme k tomu, aby se ty nůžky rozevřely. To znamená, v rámci přestupkového řízení budou ty pokuty výrazně vyšší než dnes, tzn. snahou je, aby se pokud možno to vyřídilo na místě, nezatěžoval se ten systém poté administrativou a všechno probíhalo pokud možno ihned. Nicméně pochopitelně ten přestupkový režim tam možný je, ale bude to už v jiných cifrách, respektive v jiném rozpětí. V tuto chvíli to půjde pochopitelně do Poslanecké sněmovny a uvidíme, jakým způsobem tam bude nadále postupovat. Mojí ambicí je to, aby se tenhle zákon zvládnul v rámci tohoto období. Je to prodiskutované na všech úrovních a podle našeho názoru jsou to rozumné návrhy, které dávají smysl, a které jsou všeobecně, ať už veřejností nebo i odborníky, vnímány jako pozitivní krok. Děkuju.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji, ministr zdravotnictví pan Adam Vojtěch.

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Dobrý den, dámy a pánové, i ode mě. Já jsem dnes vládě předložil materiál, který je velmi důležitý pro budoucí zvládnutí epidemie nemoci covid-19 a týká se zajištění vakcíny proti covid-19 prostřednictvím iniciativy Evropské unie. Česká republika prostřednictvím Ministerstva zdravotnictví již několik měsíců se účastní jednání na půdě Evropské unie, Evropské komise s jednotlivými výrobci vakcín. Víte, že jich je několik, kteří skutečně jsou v těch fázích už klinického hodnocení, někteří již v té poslední třetí fázi klinického hodnocení. A nastal tedy čas, abychom už skrze právě tuto iniciativu Evropské komise jednali o smlouvách s výrobci daných vakcín. Proto jsem dnes tedy předložil daný materiál, který mě pověřuje právě vyjednáváním smluv s konkrétními výrobci těch tzv. kandidátních vakcín proti onemocnění covid-19 a následně informováním vlády o parametrech těchto dohod. Je to skutečně velmi důležité. Samozřejmě v této chvíli není žádná konkrétní vakcína již na stole, ale jsou tady některé velmi slibné vakcíny.

První smlouva o smlouvě budoucí, kterou takto uzavíráme, je již teď na stole. Máme čas do pátku se k ní připojit a uděláme to. Ty konkrétní parametry ještě budeme zveřejnovat, každopádně týká se vyjednáváníní s firmou AstraZeneca, což je jedna z těch velkých firem farmaceutických, která má již vlastně to klinické hodnocení v 3. fázi. Je to ta tzv. oxfordská vakcína, často i medializovaná. Ta data jsou zatím velmi slibná, a proto předpokládáme, že se tedy k této smlouvě tak, jak bylo dnes i projednáváno na vládě, připojíme a objednáme určitý objem vakcín od této společnosti. Na druhou stranu očekáváme, že budou přicházet další, v řádu následujících týdnů, smlouvy o smlouvě budoucí s dalšími výrobci vakcíny tak, jak postupuje ten výzkum, a chceme tedy v tomto směru do jisté míry rozložit to portfolio objednávaných vakcín tak, abychom nebyli úplně závislí pouze na jednom výrobci, pokud by nakonec došlo k tomu, že ta vakcína nebude třeba reálně vytvořena nebo ten výzkum nedojde do té úspěšné, finální fáze, což se samozřejmě v tuto chvíli může stát a není zde garance, že ta vakcína skutečně bude k dispozici. Na druhou stranu už musíme nyní být aktivní a předobjednat si určitý objem vakcín.

Pro vaši informaci na základě debaty s odborníky my předpokládáme, že v té první fázi by mělo dojít k proočkování 3,5 milionů lidí v České republice. Jsou to v té 1. řadě ony rizikové skupiny, tzn. senioři, polymorbidní pacienti a také samozřejmě zdravotníci, pracovníci v sociálních službách a příslušníci Integrovaného záchranného systému. Ti by tedy měli být v těch 3,5 milionech lidí v té 1. fázi. Předpokládáme, že půjde o dvou dávkové schéma, a tedy tím pádem 7 milionů dávek vakcín budeme potřebovat pro tu 1. fázi. Očekáváme, že podle těch informací, které máme, by první dodávky těch vakcín, pokud vše dobře půjde, měly být již ke konci roku, zejména pak v 1. kvartále a 2. kvartále roku příštího. Děkuji.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji, ministryně spravedlnosti paní Marie Benešová.

Marie Benešová, ministryně spravedlnosti: Dobrý večer přeji. Tak já mám největší radost, jako ministryně spravedlnost, že prošel dneska vládní návrh, který byl předkládán mimo legislativní plán prací, a jedná se o dětské dluhy, kterým teda budeme zamezovat, tomu, aby vůbec vznikaly, bude to i preventivní opatření. Ten návrh jsme v podstatě sesouladili se shodným návrhem poslaneckým, a to paní poslankyně Valachové, pana poslance Nachera a dalších. Jedná se o sněmovní tisk 456. Spolupracovali jsme na tom s podvýborem ÚPV pro problematiku exekucí a insolvencí. Návrh znemožní např. vydání platebního rozkazu rozsudku pro zmeškání a rozsudku pro uznání vůči nezletilému. Zavede se tam nezpůsobilost nezletilých mladších 13 let nést majetkové důsledky způsobené škody a další věci, které byly důležité a které řeší dětské dluhy. Takže tento návrh prošel v podstatě bez jakékoliv nějaké další diskuze a byl očekávaný a potřebný. Pak jsme projednali další tedy vládní návrh, a to byl trestní zákoník a zákoník o obětech trestných činů. Je to transpoziční novela, kde se podařilo sesouladit se názorově s paní zmocněnkyní, profesorkou Válkovou, takže to rovněž prošlo. Dále, pokud jde o poslanecké návrhy, tak zde bylo dneska na stole 6 poslaneckých návrhů, z toho 5 dostalo negativní stanovisko a jeden návrh dostal neutrální stanovisko. A jednalo se o sněmovní tisk 956 poslanců Kovářové, Chvojky, Sadovského a Malé. Jednalo se o zákon o střetu zájmů. Takže to je z mé strany asi všechno děkuji.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji, ministr školství pan Robert Plaga.

Robert Plaga, ministr školství, mládeže a tělovýchovy: Dámy a pánové, dovolte mi, abych vás seznámil se dvěma materiály z celkově 4, které dnes Ministerstvo školství mělo na jednání vlády. Z mého pohledu ty dva zásadní materiály se týkají jednak školského zákona a dlouhodobě avizované a v termínu předložené novely školského zákona, která upravuje distanční vzdělávání. V jarní covidové pandemii se ukázalo, že zákon nepočítal, zcela logicky, s pandemickou situací a s možností distančního vzdělávání jako plnohodnotnou náhradou prezenčního vzdělávání v době nouze. Proto přicházíme s novelou školského zákona, která zavádí povinnost školy v případě nouzového stavu nebo mimořádného opatření Ministerstva zdravotnictví nebo opatření krajské hygienické stanice poskytovat distanční vzdělávání, stejně jako žákům dává povinnost to distanční vzdělání navštěvovat, respektive se ho účastnit. 3. novinkou, která je spojena s tímto školským zákonem, je zase věc, kterou jsme si v ostrém boji vyzkoušeli v první polovině tohoto roku, a to je případná úprava termínů přijímacích zkoušek nebo zkoušek závěrečných v případech těch, kdy by docházelo ke kolizi a nemožnosti stíhat to úpravou legislativy.

Samozřejmě, že tento zákon, který jsme avizovali již před vládními prázdninami, tak chceme, aby byl co nejrychleji schválen a aby to legislativní vakuum bylo odstraněno. Před vládními prázdninami jsme počítali s tím, že půjde do Sněmovny v režimu podle paragrafu 90, tzn., bude schválen v prvním čtení. Teď, když se otevřela možnost mimořádného jednání Sněmovny k tomu volebnímu zákonu ve stavu legislativní nouze, tak se dnes vláda shodla na tom, že i tento zákon, a už o to byl požádán jak předseda Poslanecké sněmovny, tak předseda Senátu, by šel v tomto týdnu nebo v nejbližší době stavem legislativní nouze. Což v ideálním případě by znamenalo, že hned na počátku školního roku by ředitelé měli tu jistotu, že se pohybují v legislativně popsaném prostředí, že tedy již to legislativní vakuum zmizelo.

Doprovodně k tomuto bodu, k tomuto zásadnímu bodu, samozřejmě si uvědomujeme jako vláda důležitost toho distančního vzdělávání a také jaro ukázalo, že přes 10 000 dětí zůstalo odpojeno a nezúčastnilo se té distanční výuky. Kromě uložení povinnosti školy poskytovat žákům, povinnosti se účastnit té výuky, samozřejmě přicházíme i s tím dalším. A to je injekce našim školám, základním školám veřejných zřizovatelů ve výši 1,3 miliardy korun na pořízení ICT vybavení, potřebných softwarů a věcí, které se s on-line výukou pojí.

Sněmovna přidělila Ministerstvu školství 300 milionů korun, dnes vláda rozhodla o čerpání vládní rozpočtové rezervy, tedy o navýšení téměř o další miliardu korun, takže v tuto chvíli máme jako Ministerstvo školství k dispozici 1,3 miliardy korun s tím, že můžeme poprvé v historii využít, díky úpravě školského zákona, tzv. ad hoc normativ. To znamená, kraje nebudou o nic žádat, školy nebudou vyplňovat žádné papíry. Ta částka je kalkulována velmi jednoduše: počet učitelů k 30. 9. 2019 krát částka 20 000 korun, tzn., každá škola v tuto chvíli již může vědět, s jakou částkou může počítat, a v nejrychlejším možném termínu, protože tento nástroj je možné použít od 1. 10., tak během měsíce říjny ty peníze doputují našim školám.

A podotknu jednu důležitou věc. Samozřejmě, že počítačové vybavení a vybavení škol je primární zodpovědností zřizovatelů, ale i vzhledem k výpadku rozpočtového určení daní jsme si vědomi, že musíme jít teďka, jako vláda, ruku v ruce se zřizovateli. To znamená, přichází jednorázová injekce ze strany Ministerstva školství, která bude směřovat do našich základních škol, a pevně věřím, že přispěje dle možností a potřeb jednotlivých škol právě k posílení toho fondu. Ta částka zahrnuje nejenom prostředky na učitele, jak by se mohlo z té kalkulace zdát, ale 20 procent té kalkulace je určeno také na takový záložní fond, který by měl zprostředkovat vybavení žákům, kteří doma nemají potřebné technické vybavení pro zapojení do on-line výuky. To znamená, reaguje to na tu jarní situaci a jsem rád, že to vláda dneska schválila. Díky.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Dotazy, prosím, Česká televize.

Česká televize, Izabela Niepřejová: Já bych se zeptala ministra dopravy, vy jste mluvil o té úpravě rychlosti na dálnicích na 140 kilometrů v hodině, na vybraných dálnicích. Máte přehled o tom, kolik je to celkem kilometrů?

Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: V tuto chvíli nemám tady teď ty cifry před sebou, ale máme vytipovány ty nejdůležitější části. Můžu prozradit to, že se jedná buď o úplně nově budované úseky dálnic, nebo o některé úseky z té zmodernizované části dálnic, ale nemám tady přesně teď seznam těch úseků, které tam jsou. Ale jenom bych chtěl říct, že to nebude nic úplně zásadního, tzn., nebude to tak, že to bude rozeseto po celé České republice a že vlastně, já nevím, co dvacet kilometrů budeme moci jet 140 km rychlostí. Není to tak úplně banální věc a musí ta dálnice na to být skutečně dobře koncipována, jsou to ty nejdražší úseky dálnic, takže bude to, pokud to vůbec projde Sněmovnou, tak pochopitelně my to v té Sněmovně předložíme a ukážeme tam všechny ty úseky, kterých by se to týkalo. Ale principiálně celý bodový systém vlastně nesměřuje k tomu, abychom se honili rychleji, ale je to v podstatě stop pirátům silnic. Takhle my alespoň pracovně vnímáme celý dneska ten záměr.

Česká televize, Izabela Niepřejová: Ještě tedy doplňující dotaz na ministra zdravotnictví, protože jste dnes oznámil, že od 1. září se budou znovu povinně nosit roušky, zatím ale není jasné, jak jste říkal, jak to bude například se svatbami a pohřby, tak do kdy by to mělo být jasné, jestli se jich to bude také od 1. září týkat nebo ne? A možná ještě doplňující otázka na pana ministra školství, co se týče té distanční výuky, tak forma distanční výuky, jestli to chápu správně, je na školách, individuálně podle možností a potřeb žáků, tzn. z těch peněz, které jdou na vybavení, škola může poskytnout to vybavení, jako je laptop nebo tablet, vypůjčit žákovi, tak aby mohla probíhat distanční výuka? Děkuji.

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Já tedy začnu. Pokud jde o ty konkrétní detaily, včetně například výjimek z povinnosti nošení roušek, tak představíme je ve středu, kdy bude vydáno mimořádné opatření Ministerstva zdravotnictví, kde bude vše detailně popsáno, takže do té doby si ty detaily ještě vyspecifikujeme, ale těch výjimek, pokud jde o prostory, kde budou roušky nošeny, tak příliš mnoho nebude. Musíme si uvědomit, že skutečně, i na základě té praxe, kterou už máme poměrně bohatou v rámci epidemiologických šetření a různých klastrů, které se vytvářejí, tak právě ty různé hromadné akce, vnitřní hromadné akce, jsou tím rizikem, které vnímáme a které skutečně reálně v praxi musí krajské hygienické stanice řešit, takže spíše těch výjimek bude minimum. Spíše se budeme bavit o výjimkách týkajících se povinnosti nosit roušky ad personam, tzn. pro některé vytipované občany, pacienty, případně malé děti, tak jak jsme měli nastavena ta pravidla na podzim, tak aby to nošení roušek dávalo co největší smysl, ale samozřejmě nezatěžovalo třeba ty, kteří s tím můžou mít nějaký zdravotní problém, takže do středy bychom chtěli mít ty detaily, které následně oznámíme.  

Robert Plaga, ministr školství, mládeže a tělovýchovy:  Já doplním z mé strany. Je to přesně, jak jste říkala. To znamená ta kalkulace, aby byla jednoduchá, tak je počítána na učitele, ale počítá se s tím, že škola vytvoří i zápůjční fond. Ta volnost, protože naše školy jsou různě vybavené ICT technikou, a díky evropským fondům třeba řada škol prostřednictvím šablon je již velmi dobře vybavena, a ten fond pro učitele i žáky má. Právě proto tam dovolujeme, aby třeba mohli nakoupit ICT licenci pro tu komunikační platformu nebo další věci, které potřebují, výukové programy, které potřebují pro on-line vzdělávání. To znamená, je to skutečně ponecháno v té filozofii – ředitel jako manažer, který ví, jakou situaci má na té škole, dostává balík prostředků a samozřejmě počítá se s tím, že bude vytvořen na té škole primárně i zápůjční fond a dojde k zápůjčce počítačů nebo toho ICT vybavení žáků tak, aby ho mohli používat v případě, že v rodinách ta situace není taková, a to technické vybavení pro zapojení tam není přítomno. Neznamená to jenom sociálně znevýhodněné skupiny obyvatelstva, ale samozřejmě i rodiny, kde ty počítače jsou vytížené třeba rodiči na home officu. Škola je nejblíž dětem a jedna z prvních pouček, která se k on-line výuce a vzdálenému vzdělávání váže, je, že učitel musí okamžitě zmapovat tu aktuální situaci v rodinách a na to reagovat. Právě proto jsme školám dali maximální volnost a dáváme jim ten peněžní fond k maximálně volnému využití.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Další dotaz, prosím.

Seznam Zprávy, Michaela Rambousková: Dobrý den, já mám dva dotazy. Ten první na paní ministryni Benešovou k zákonu, který se týká dětských dlužníků, jestli to bude platit i zpětně a odmažou se ty dluhy dětem, které už teďka dluží, protože se jich zastal i Ústavní soud. A druhý dotaz nejspíše na pana ministra Plagu, paní ministryně Maláčová dneska zveřejnila informaci, že by ráda jednala o pokračování ošetřovného, tak se chci zeptat, jestli jste to projednávali a v jaké je to fázi. Děkuju.

Marie Benešová, ministryně spravedlnosti: Tak za mě, zpětně by to nemělo platit, protože to tak bývá v legislativě, a samozřejmě tam byla naprostá shoda, tady jsme spolupracovali všichni, poslanci + ten vládní návrh, tak abychom to hlavně rychle předložili a aby se zabránilo dalším dětským dluhům, které zatěžují ty děti a které zatěžují v podstatě i naši ekonomiku potom.

Jan Hamáček, první místopředseda vlády a ministr vnitra: Já možná odpovím na tu otázku, která byla směrována na Roberta Plagu. My jsme dnes vlastně po vládě v bodě různé měli takové malé koaliční kolečko, kde jsme otevřeli různá témata, která potřebujeme prodiskutovat na koaliční úrovni, a jedno z těch témat bylo také řešení situace, pokud by došlo k širšímu uplatnění distanční výuky, zjednodušeně řečeno, kdybychom zavírali některé školy v důsledku druhé vlny epidemie, tak paní ministryně tam otevřela to téma ošetřovného, ale zůstalo to pouze v této rovině, žádné konkrétní věci jsme neřešili. Uvidíme, jak se bude ta situace vyvíjet, pokud samozřejmě by se zvýšila pravděpodobnost této situace, tak bychom na to museli adekvátně reagovat.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji, pokud už pan Plaga nechce reagovat, tak další dotaz. Pan Kopecký, iDnes.

 iDnes, Josef Kopecký: Dobrý večer, já bych se zeptal pana ministra školství, vy se 14 dnů před začátkem nového školního roku, čili dá se říct, že poměrně na poslední chvíli, snažíte prosadit novelu školského zákona, která by umožnila, aby vlastně případná distanční výuka žáků z domova byla pro ně povinná a zároveň tady říkáte, že máte 1,3 miliardy korun pro nákup techniky, předpokládám, že to se asi za 14 dní stihnout nedá, tak jsem vás chtěl požádat o váš odhad, protože předpokládám, že nakupování techniky se musí taky soutěžit nějak, není to záležitost na pár dnů, tak kdy je podle vás reálné, aby se do rodin, kde ti žáci nemají možnost učit se s tím vybavením, protože takových je poměrně dost, kdy je reálné, že by se ta technika k nim dostat mohla? Protože školní rok začíná za 14 dnů. Vím, že začne tím, že školáci mají jít normálně do škol, ale asi nikdo neví, kdy se to třeba může změnit, aniž bych něco přivolával. Děkuju.

Robert Plaga, ministr školství: Rozumím vašemu dotazu. Co se týká toho, jestli na poslední chvíli změna zákona, v tom jarním termínu jsme se v tom legislativním vakuu pohybovali všichni a my se to snažíme napravit. Kdyby to šlo standardním způsobem a nebyl tady ten legislativní stav nouze, tak by to doputovalo do Sněmovny ještě později, tzn. ten zákon skutečně uspíšit nelze, je to vládní novela, i tak jsme zkracovali lhůty. A rozhodně se, i když ten zákon by třeba nebyl schválen před 1. 9., tak stejně jako v tom jarním období těm ředitelům žádný postih nehrozí. Má to jenom zlepšit tu situaci, je to reakce na covid.

Ale vy jste se ptal na tu techniku. Jak už jsem řekl, kouzlo toho celého posílení rozpočtu škol je právě v tom, že můžeme využít ad hoc normativ. Není to žádná centrální zakázka za 1,3 miliardy na nákup počítačů. Každá škola dostane k dispozici fond, který může využít na posílení svého ICT vybavení i softwarových nástrojů, tzn., že ani ta škola nebude pravděpodobně, pokud má již nějaké penzum počítačů, nebude soutěžit všechny počítače, které tam jsou, ale bude soutěžit nějakou kombinaci počítačů, softwarů, výukových programů. Samozřejmě, že to celý proces zrychluje. Další novinkou, kromě té nízké, téměř žádné administrativní zátěže, není to žádný rozvojový program, který by trval řadu měsíců, není to soutěžní zakázka, která by u ÚOHSu byla nějaké další dva roky, ale ředitelé škol po dnešku budou vědět, jaká je částka, se kterou mohou operovat. A mohou také ti ředitelé, kteří se třeba z prostředků provozních, které mají k dispozici, vybavovali průběžně, připravovali se teď během prázdnin, tak budou to moci uplatnit vůči tomuto ad hoc normativu. To znamená, ptáte-li se, kdy školy mohou mít tu techniku, tak v průběhu měsíce září určitě ano a peníze od nás proplacené, které jim uvolní případné peníze, které na to teď použili nebo použijí, budou mít do konce měsíce října.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Pokud už není žádný další dotaz, děkujeme a přejeme hezký večer.  

vytisknout   e-mailem   Facebook   twitter