Tisková konference po jednání vlády, 18. října 2023

Jakub Tomek, Odbor komunikace Úřadu vlády: Dobrý den, dámy a pánové, vítám vás na tiskové konferenci po jednání vlády. O úvodní slovo poprosím vicepremiéra Mariana Jurečku.

Marian Jurečka, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí: Dobré odpoledne. Vláda na dnešním jednání projednala mimo jiné velmi důležitý materiál, tzv. akční plán pro deinstitucionalizaci zařízení v sociálních službách. Tento název zní tak poměrně komplikovaně, ale v zásadě je to materiál, který popisuje to, jak v našich krajích chceme dále humanizovat naše sociální služby. Jak ty především třeba takové ty prostory bývalých zámků a klášterů, chceme je transformovat na zařízení opravdu komunitního charakteru tak, abychom dokázali zlepšit péči o lidi se zdravotním handicapem.

My počítáme s tím, že tento akční plán bude v těch krajích znamenat, že zhruba 40 až 50 zařízení, nebo minimálně 40 až 50 zařízení se bude moci transformovat na právě tyto služby komunitního charakteru, kde jsme schopni nabídnout klientům, kteří tuto pomoc potřebují, opravdu výrazně lepší podmínky pro jejich pobyt. Ať už z hlediska materiálně-technického zázemí, ale zároveň vytvářet charakter té služby, který opravdu má ten komunitně-rodinný charakter, tak, aby tito lidé byli v menších komunitách a dokázali mít opravdu lepší komfort pro jejich život, aby tam fungovaly i lepší vztahy mezi těmi klienty a podobně.

Takže toto je krok, který vláda tímto akčním plánem podporuje. Na tento akční plán už je připravena konkrétní finanční výzva z IROP tak, abychom tyto projekty byli schopni financovat z prostředků Evropské unie. Když to řeknu jednou větou: Znamená to zlepšení kvality života lidí, kteří mají určitý typ handicapu v České republice.

Toto by se mělo odehrát především v příštích dvou, dvou a půl letech. Kraje tyto projekty mají připraveny a tímto vlastně umožňujeme celý ten proces spustit a zároveň také umožnit výplaty finančních prostředků, které jsou mimo jiné navázány na právě schválení tohoto akčního plánu. Ať už v rámci operačního programu Zaměstnanost Plus, ať už v rámci operačního programu IROP nebo ať už v rámci Národního plánu obnovy. Tímto vláda dnes splnila jednu z důležitých podmínek. Děkuji za pozornost.

Jakub Tomek, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji a o slovo poprosím ministra průmyslu a obchodu Josefa Síkelu.

Jozef Síkela, ministr průmyslu a obchodu: Tak pokud se jedná o gesci Ministerstva průmyslu a obchodu, tak my jsme měli dnes na vládě dva velmi důležité dokumenty. Jednak je to aktualizace něčeho, čemu pracovně říkáme NKEP – vnitrostátní plán České republiky v oblasti energetiky a klimatu, poměrně rozsáhlý dokument, 450stránkový, i to vypořádání připomínek bylo velmi náročné.

Je to plán, který nám pomůže definovat kroky, které je potřeba v rámci naší energetiky udělat pro to, abychom splnili klimatické a energetické cíle Evropské unie i ty, ke kterým jsme se zavázali. Podmínkou pro realizaci těchto kroků musí být samozřejmě to, že budeme mít dostupné energie, dostatek dostupných energií za přijatelné ceny pro naše občany a firmy.

To, co je zřejmé, a to, čemu se nevyhneme, je, že moderní energetika bude ve velké míře založena na dekarbonizaci, energetických úsporách, a tedy bude muset každým rokem produkovat méně a méně emisí. Elektřina se postupně stane dominantním zdrojem energie a postupně nahradí fosilní zdroje, jako jsou uhlí, ropa a v dlouhodobé perspektivě i zemní plyn.

Podle schváleného plánu vzroste spotřeba elektřiny do roku 2030 odhadem o nějakých deset procent, ty delší výhledy pak počítají s nárůstem spotřeby elektřiny až o šedesát procent do roku 2050. Do roku 2030 by podíl obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny měl ze současných třinácti procent vzrůst na procent 37 a do roku 2050 pak počítáme s dalším nárůstem až k padesáti procentům. Jeho podíl na výrobě se bude až do roku 2030 pohybovat okolo čtyřiceti procent. Teď mluvím samozřejmě už o jádru a s tím, jak plánujeme uvádět do provozu další jaderné zdroje počínaje rokem 2036, tak můžeme odhadovat nárůst jaderné energetiky na energetickém mixu někam nad padesát procent až k šedesáti procentům v roce 2040.

Výroba elektřiny z uhlí podle našich propočtů výrazně poklesne již v roce 2030, a to zejména kvůli rostoucím cenám povolenek. My nadále držíme cíle odchodu od uhlí do roku 2033. Do budoucna lze také očekávat navýšení výroby elektřiny pomocí zemního plynu. Tento stabilní a rychlý způsob výroby elektřiny bude sloužit jako ideální doplněk k hůře predikovatelné výrobě z obnovitelných zdrojů, ale zároveň bude sloužit i jako mechanismus kapacitní rovnováhy nebo záloha pro jaderné zdroje. Následně se bude jeho role zmenšovat a v našem energetickém mixu ho postupně nahradí vodík, jehož role poroste jak v průmyslu a dopravě, tak v elektroenergetice a vytápění.

Tak jako doposud plánujeme, že budeme dovážet energie. My jsme dnes čistým exportérem, ale dovoz a vývoz se mění podle situace na trhu každý den. My se dostáváme každý den do situace exportéra i importéra a ta výměna energií v souvislosti se zaváděním obnovitelných zdrojů bude do budoucna ještě více dominantní. To znamená, že my počítáme s tím, že v budoucnu budeme dovážet elektřinu od nejbližších spojenců ze zemí EU, stejně tak jako počítáme s tím, že ji v případě špiček budeme i vyvážet.

To je první dokument a já možná poprosím pana ministra životního prostředí, s jehož kolegy a s ním jsme na tomto dokumentu velmi úzce spolupracovali, jestli nechce něco doplnit. Potom se vrátím k tomu druhému důležitému tématu a to jsou pracovníci ze zahraničí. Děkuju.

Petr Hladík, ministr životního prostředí: Tak dámy a pánové, krásné, dobré odpoledne. Díky moc za slovo. Je to tak, ten dokument, který dnes vláda vzala na vědomí a my budeme posílat Evropské komisi pro diskusi před finálním schválením, je společnou prací Ministerstva průmyslu a obchodu a Ministerstva životního prostředí.

To, co je důležité si uvědomit, že změna klimatu je reálná. V České republice a v tom středoevropském pásmu se oteplení prostě projevuje intenzivněji než v tom celosvětovém průměru. Z toho důvodu reagujeme velmi zásadně na to, abychom dokázali přejít na moderní bezpečné obnovitelné zdroje energie, abychom díky tomu dokázali přispět k našim klimatickým závazkům, ale také všem parametrům například v poměru obnovitelných zdrojů.

Je to nedávno, kdy vyšla ve Sbírce a definitivně byl odsouhlasen poměr obnovitelných zdrojů do roku 2030. V celé Unii je to asi 42,5 procenta. Když to přepočteme na ten příspěvek České republiky, dostáváme se zhruba na třicet procent. A na to přesně reaguje náš vnitrostátní plán v oblasti klimatu a energetiky.

Co je důležité: My počet obnovitelných zdrojů v řádu jednotek let, to znamená s výhledem do roku 2030, zdvojnásobujeme z dnešních zhruba patnácti procent na třicet a zároveň u těch tří nejdůležitějších obnovitelných zdrojů – tedy u solární, větrné energetiky a také používání tepelných čerpadel, tak ten výkon předpokládáme, že se zpětinásobí. Když se podívám na ta konkrétní čísla: Aktuální instalovaný výkon v solární energetice 2,1 gigawattu, předpokládáme do roku 2030 deset gigawatt instalovaného výkonu, ve větrné energii je to zhruba 330 megawatt výkonu, předpokládáme 1,5 gigawattu.

Jak už zmínil kolega Síkela, dojde k postupnému útlumu výroby elektrické energie z uhlí a postupnému nárůstu zemního plynu, který postupným způsobem bude kombinován s biometanem. Potenciál výroby biometanu v České republice je velký, máme více než 500 současných stanic, které povětšinou vyrábí elektrickou energii, a ta možnost přestavby a vtláčení plynu do současné soustavy, kterou Česká republika zakoupila, je poměrně velká. Stejně tak jako vlastní výroba, případný dovoz zeleného vodíku.

Tady si myslím, že je hrozně důležitá jedna věc. My jsme zemí, která je velmi silně průmyslovou, hospodářskou. Chceme zůstat průmyslovou zemí, ale náš průmysl potřebuje obnovitelnou, zelenou, stabilní a cenově dostupnou energii. Na to velmi silně i tento dnes vládou schválený plán reaguje.

Jakub Tomek, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji, o doplnění ještě poprosím pana ministra průmyslu.

Jozef Síkela, ministr průmyslu a obchodu: My jsme v návaznosti na úkol, který nám byl uložen usnesením vlády na konci června tohoto roku, ve spolupráci s dalšími resorty, já se k tomu poděkování později vrátím, dnes schválili opatření, na základě kterého bychom měli zajistit dalších 20 000 kvalifikovaných pracovníků ze zahraničí pro českou ekonomiku ročně.

Ta neutěšená situace s nedostatkem pracovníků na českém pracovním trhu pokračuje. My máme jednu z nejnižších nebo vůbec nejnižší nezaměstnanost v rámci celé Evropské unie a dlouhodobě nám chybí kvalifikovaní, ale přiznám se, že i nekvalifikovaní zaměstnanci, zejména v oblastech, kde čeští občané už nemají zájem pracovat.

Na základě toho, co jsme dnes přijali, zajišťujeme 20 000 dalších zahraničních pracovníků ročně. Má se jednat zejména o IT specialisty, vývojáře softwaru, inženýry, lékaře, zdravotní sestry, ale i pracovníky pro obsluhu strojů, montážní dělníky a zedníky, kteří v naší ekonomice také chybí.

Pokud se jedná o konkrétní čísla, tak 1 500 žádostí je alokováno na vysoce kvalifikované zaměstnance v rámci programu Klíčový a vědecký personál a Vysoce kvalifikovaný zaměstnanec. Navyšujeme kapacitu pro Filipíny o dalších 5 000 žádostí v rámci programu Kvalifikovaný zaměstnanec. Přidělujeme kvótu v programu Kvalifikovaný zaměstnanec ve výši 11 000 žádostí o zaměstnanecké karty pro kvalifikované pracovníky z Ukrajiny. Platit bude také pro občany Ukrajiny, kteří mohou v současné době z Ukrajiny legálně vycestovat za prací. Obnovujeme fungování programu Mimořádné pracovní vízum pro státní příslušníky Ukrajiny pracující v zemědělství, potravinářství nebo lesnictví a rozšiřujeme tento program o další vybrané země Bosna a Hercegovina, Gruzie, Moldavsko a Severní Makedonie s novou kapacitou 2 500 žádostí.

Ten návrh byl připraven ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí, Ministerstvem vnitra, s Ministerstvem práce a sociálních věcí a samozřejmě i se zástupci podnikatelské sféry, tedy Svazem průmyslu a obchodu, Hospodářskou komorou a Konfederací zaměstnaneckých a podnikatelských svazů. Já bych chtěl všem, ale zejména svým ministerským kolegům, za práci na tomto materiálu velmi poděkovat. Děkuji.

Jakub Tomek, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji, otevírám prostor pro dotazy, Česká televize.

Karolína Jelínková, Česká televize: Dobrý den. Ohledně toho plánu pro energetiku a klima bych se chtěla zeptat, zda není nějak komplikované, že tam je to zpoždění, ta původní lhůta tam byla, tuším, na konci června, tak zda to nezpůsobí nějaké komplikace a zda čekáte, že ze strany Evropské komise přijdou nějaké připomínky, zda půjde nebo může jít o nějaké zásadní výhrady, zkrátka, jak tohle očekáváte?

A potom bych vás chtěla požádat ještě o stanovisko vlády k rozpočtovému určení daní. Tedy k tomu návrhu Zlínského kraje, který jste na schůzi projednávali, protože oni po té změně volají i hejtmani, kteří jsou vlastně reprezentanty koaličních stran. Tak jak jim to pak případně budete vysvětlovat a komunikovat o tom s nimi? Protože i dnes tady mají být potom v Poslanecké sněmovně a apelovat znovu na možnou změnu. Děkuju.

Jozef Síkela, ministr průmyslu a obchodu: Tak já žádné komplikace ze strany Evropské komise neočekávám. My jsme dopředu avizovali, že tu lhůtu, která byla k 30. 6., nesplníme a že jim ten materiál pošleme až po prázdninách.

Podle mně dostupných informací ze včerejška zatím dostali tento materiál pouze od 16 členských zemí, to znamená, nejsme ani premianty, ale nejsme ani nějakými lajdáky v tomto procesu. My hned po tom schválení ten materiál odešleme. Je to návrh materiálu a my samozřejmě podrobnou a detailní diskusi a připomínky ze strany Evropské komise očekáváme. My jsme na ni připraveni, my jsme si s tím materiálem dali velkou práci a jsme veškeré pochybnosti nebo nejasnosti připraveni velmi profesionálně vysvětlovat.

Pokud se jedná o stanovisko vlády, já si myslím, že to je prostor pro pana místopředsedu vlády, aby vám sdělil, jaké stanovisko vláda zaujala.

Marian Jurečka, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí: My jsme dnes projednávali ten návrh, který přišel. Je to jeden z těch prvních, protože už je tady více krajů, které navrhují z vlastní legislativní iniciativy zákonodárné, kterou kraje mají, tak navrhují změny rozpočtového určení daní tak, aby se upravil koeficient, který by vlastně zvýšil ten příjem do rozpočtového určení daní pro jednotlivé kraje.

Musím říct, že my jsme k tomuto stanovisku zaujali neutrální stanovisko jako vláda. My jsme si vědomi toho, a to jsme říkali na začátku i v programovém prohlášení vlády, že ten současný systém nastavení rozpočtového určení daní pro kraje není optimální. Vytváří určité rozdíly, určité nespravedlnosti, ale ten návrh, který tady byl diskutován v posledních dvou, třech měsících v rámci ozdravného balíčku, tak byl návrh, který se také nedá úplně akceptovat.

My jsme jasně řekli, že bychom byli rádi, aby v optimálním případě byla na těch změnách parametrů shoda za celou Asociací krajů, aby se na tom všechny kraje dokázaly shodnout. To se zatím nepodařilo. Myslíme si ale, že je prostor o tom ještě dále jednat, hledat to řešení, i například v návaznosti na určité změny, které indikují jednotlivé resorty.

Třeba já řeknu, že za svůj resort si dokážu představit, že bychom do té změny RUD dokázali třeba upravit ty věci, které se týkají financování například některých částí sociálních služeb nebo některých věcí, které se třeba týkají financování přenesené státní správy. Protože dnes to řešíme poměrně složitými dotačními řízeními, ty peníze v zásadě jsou kvazimandatorní z naší strany a my bychom ten systém mohli takhle zjednodušit a říct automaticky tak, jak se třeba bavíme o financování, o posílení financování oprav silnic druhých a třetích tříd. Abychom to nedělali složitě přes SFDI, ale abychom tyto peníze dali přímo do toho navýšeného rozpočtového určení daní pro kraje.

Takže to jsou náměty, které k té debatě se mají dát. Má se to opravdu řešit takto komplexně. Určitý prostor tady ještě pro to je po zbytek volebního období, ale v tento okamžik ani ten dnešní návrh prostě není ten, který by naplňoval tu představu a tu širokou shodu mezi kraji tak, aby prostě toto bylo přijatelné a mohlo se to podpořit opravdu velmi širokou podporou.

Takže proto dnes neutrální stanovisko a myslím si, že i pro ty ostatní návrhy jednotlivých krajů, které přijdou, které jsou teď v připomínkovém řízení, vláda si myslím k tomu přistoupí velmi obdobně.

Jakub Tomek, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji. Další dotaz Český rozhlas.

Jana Karasová, Český rozhlas: Dobrý den, já bych ještě krátce k tomu energeticko-klimatickému plánu. Pane ministře, vy jste zmiňoval, že ten kapacitní mechanismus by se mohl týkat plynu. Tak počítáte s tím, že i třeba některé ty uhelné elektrárny by do něj mohly být nějakým způsobem případně zařazené, zakonzervované? A potom ještě jestli byste jenom mohl zopakovat ta procenta, která počítáte u navýšení obnovitelných zdrojů u výroby elektřiny a u výroby energie celkově. A očekáváte, že v těch diskusích s Evropskou komisí bude požadavek ještě být ambicióznější a navýšit je?

A potom ještě bych se chtěla zeptat: Kromě tedy té komunitní péče, kterou jste tam probírali, tak sice to bylo téma pana ministra zdravotnictví, ale úpravy v bezpečnosti práce. Jestli byste mohli jenom říct, jestli jste to nařízení schválili a co to bude znamenat? A třetí otázka: Jestli jste jednali o hraničních kontrolách, které teď třeba zavedlo Rakousko, nebo i vzhledem k tomu, že zítra je Rada EU, kde by se to téma Schengenu mělo objevit. Tak jestli i Česko bude nějakým způsobem na to reagovat nebo zpřísní, zavede nějaká jiná opatření? Děkuju.

Jozef Síkela, ministr průmyslu a obchodu: Tak já asi začnu, pokud se jedná o ty kapacitní mechanismy. Já jsem jasně vlastně v tom svém úvodním slově uvedl, že my držíme cíl odchodu od uhlí rok 2033. A to se týká i kapacitních mechanismů. My bychom chtěli v rámci kapacitních mechanismů nahradit uhlí plynem, ale žijeme ve světě, který je, a tím jakoby já nechci říkat nějaké ale nebo připouštět výjimku, ale samozřejmě, pokud bychom se dostali do situace, že bychom nějakým způsobem tím odchodem od uhlí ohrozili energetickou bezpečnost České republiky, tak bychom možná uvažovali o nějakém velmi krátkodobém opatření. Znova opakuji – o nějakém velmi krátkodobém opatření. Náš cíl je odchod od uhlí do roku 2033 a nahrazení uhlí jinými zdroji, bezuhlíkovými anebo nízkouhlíkovými.

Pokud se jedná o tu diskuzi s Evropskou komisí, já ji očekávám a já se jí nebráním. Já jsem některé teze uvedl už ve svém rozhovoru pro Frankfurter Allgemeine. Já vnímám ty cíle, ale jestliže začínáme mluvit o konkurenceschopnosti Evropy jako kontinentu, tak musíme do určité míry postupovat i s ohledem na náklady. My si myslíme, že ten plán je velmi ambiciózní a že v některých oblastech budeme mít velmi zpocené tričko, abychom těch cílů dosáhli. Na druhé straně považujeme ten plán za proveditelný a ufinancovatelný a takto budeme naši pozici obhajovat i vůči Evropské komisi.

Petr Hladík, ministr životního prostředí: Já jenom doplním pana ministra. Je to tak, já to také nazývám, že ten plán je ambiciózní, ale realistický. Chci zdůraznit jednu důležitou věc, a to je: My jsme opravdu v situaci, když se podíváme, ten náš plán obsahuje všechny cíle, které teď byly verifikovány teprve v posledních dnech, nebo teprve budou verifikovány, co se týká třeba cíle pro dopravu. My už ale počítáme s těmi 14,5 procenta, které máme v oblasti dopravy, předpokládáme, schváleny.

To znamená, tady jsme šli opravdu hodně nad rámec. Je tady postaveno velké modelování, do kterého je zapojena celá řada organizací, a ten celý model drží Karlova univerzita. To znamená, jsme schopni i vlastně predikovat ten vývoj a diskutovat na tomto reálném modelu.

Co je ještě důležité k té vaší otázce. Já se domnívám a samozřejmě otázka, řekněme, některých krizových situací, které bohužel na tento svět přichází, nemůžeme je predikovat, jako jsme nepredikovali a nemohli predikovat začátek ruské agrese na Ukrajině, ale řekněme ve standardním světě, tak já se domnívám, že je nenotifikovatelná jakákoliv podpora uhlí v současné situaci i v situaci budoucí.

Co je ale zásadní – i ten plán i veškeré informace a ty finanční prostředky, které jsou čerpány z Modernizačního fondu především v oblasti HEAT, to znamená v kombinované výroby tepla a elektrické energie z uhlí, tak ten potenciál do roku 2030 je zhruba dva gigawatty výkonu. Tady ta kombinovaná výroba právě v době, kdy budeme potřebovat jiný zdroj než obnovitelný, to znamená v zimě, je poměrně velkým potenciálem. V České republice to je přece jenom 4,2 milionu obyvatel na teplárenské soustavě právě do budoucna v kombinované výrobě elektřiny a tepla.

Marian Jurečka, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí: Já s dovolením doplním tu otázku ještě vaši. Pokud jde o nařízení vlády, které vlastně zvyšuje ochranu pracovníků, kteří pracují a jsou vystaveni vlivům karcinogenů a mutagenů, které mají negativní vliv na reprodukční zdraví, tak toto nařízení vláda dnes schválila.

Toto nařízení posiluje ochranu lidí při práci a je to vlastně v řadě už devátý krok, kdy se postupně v rámci celé Evropské unie zpřísňují ty podmínky, ve kterých lidé pracují, s cílem lépe chránit jejich zdraví. Takže toto dnes vláda schválila.

Pokud jde o váš dotaz na problematiku, řekněme, nelegální migrace, tak tady nás pan ministr vnitra informoval o tom, jak probíhá komunikace se všemi našimi sousedy v tom, jak se vyvíjí ta situace ať už v Německu, nebo v Rakousku, nebo v Polsku. Pro nás, pro Českou republiku a pro českou vládu je ten úkol naprosto zřejmý a jasný. Dělat maximální opatření, která pomáhají zamezovat nelegální migraci, dokázat odhalovat pašeráky, kteří tyto osoby převádí přes naše území.

Ta pozornost je logicky nejvíce věnovaná příchodu těchto migrantů z toho jihovýchodního směru. Takže pro toto Česká republika dělá maximum. Zároveň našim partnerům na západ od nás poskytujeme maximální součinnost, včetně informace o tom, jaká opatření všechna my děláme, tak abychom s těmito partnery měli ten vztah opravdu velmi blízký a případně předcházeli komplikacím, které by znamenaly zastavení nebo výrazné omezení přeshraničního pohybu, které by komplikovalo pohyb osob v rámci pracovního trhu, v rámci obchodních vztahů a tak dále a znamenalo by to třeba nějaké další komplikace při hraničních kontrolách.

Proto děláme jako vláda maximum, abychom se tomuto dokázali vyhnout, ale zároveň se snažíme opravdu dělat maximum pro zajištění bezpečnosti především na pomezí česko-slovenské hranice. Zároveň jenom připomínám, že jako vláda se už dlouhodobě podílíme na personální i materiální podpoře při zabezpečení vnější hranice Evropské unie. Tam má opravdu velký smysl investovat ty lidské zdroje i ty finanční zdroje a to jako Česká republika děláme.

Jakub Tomek, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji. Další dotaz CNN Prima.

Jakub Kokoška, TV Prima: Dobrý den, páni ministři. Prosím, Patrik Nacher před chvílí zkritizoval ministry za to, že při včerejším jednání se řadoví poslanci dostali ke slovu až večer. Na druhou stranu poslanci vládní pětikoalice, pětikoalice celkově kritizuje opozici za to, že blokuje Sněmovnu. Tak kde je, podle vás, ten zakopaný pes a jak hodnotíte dosavadní debatu, prosím? Děkuji.

Marian Jurečka, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí: Já to vezmu ze svého pohledu a určitě kolegové zareagují. V okamžiku, kdy přijde vyvolání hlasování o nedůvěře vládě s tím, že úvodní předkladatel uvede kritiku i důvody, tak si myslím, že je na místě, aby vláda vystoupila a aby ministři dokázali hájit práci svých resortů a práci celé vlády. To jsme tady dělali.

Na rozdíl od toho minulého jednání jsme tady také přistoupili na gentlemanskou dohodu, která by nemusela být naplněná, a to že jsme řekli, že byť jsme my podali včas naše přihlášky do té diskuze s využitím přednostních práv, tak jsme řekli, že umožníme, aby se do té debaty také vložili i zástupci opozice, kteří mají také přednostní práva.

To se ve včerejším dni odehrálo po předchozí debatě na grémiu. To, že představitelé opozice nás tady zásobují opravdu velmi dlouhými, hodinovými projevy, které trvají déle než šest hodin, tak to je jev, který ve Sněmovně nikdy nebyl. Ten se děje až nyní, často jsou to naprosto bezobsažné projevy. Tak mi přijde trošku jako zvláštní, když tady opoziční poslanec vlastně upozorňuje na něco, co se teda včera rozhodně nestalo. Nikdo z nás nemluvil déle než 30 40 minut, kromě pana premiéra, který se pohyboval někde kolem hodiny.

Ale jestliže Patrik Nacher kritizuje, že tady jako včera vystupovali členové vlády, kteří, bych řekl, velmi konkrétně referovali o tom, co jako vláda děláme a co dělat budeme, tak to byla úplně jiná disciplína, než kterou tady v tom vrcholném blábolení představuje nebo předvádí Andrej Babiš nebo Tomio Okamura. Myslím, že to bylo vidět, rozdíl v tom obsahu i v té formě a v té kultuře vystupování, kterou tady včera, nebo toho vystoupení, které tady včera měli členové této vlády.

My jsme jasně řekli, že jsme připraveni na tu věcnou debatu. Jestliže opozice se pro tento krok rozhodla, tak holt musela počítat také s tím, že prostě vláda rozhodně bude prezentovat výsledky svojí práce.

Jozef Síkela, ministr průmyslu a obchodu: Já k tomu nemám co dodat, snad jenom, že považuji to vyjádření pana Nachera za pokrytecké. V okamžiku, kdy tady dva šéfové opozičních stran soutěží v tom, jestli z nich dokáže mluvit někdo déle, než Fidel Castro svého času uměl, a kdy prostě každé zahájení každé schůze je velmi problematické a opozice mluví velmi dlouho. A to vůbec nemluvím o té snůšce invektiv, urážek a výkřiků, které prostě tady zaznívaly v médiích ještě předtím, než ta schůze byla vůbec zahájena.

Jakub Tomek, Odbor komunikace Úřadu vlády: Pan ministr.

Petr Hladík, ministr životního prostředí: Já jenom krátce dodám. Samozřejmě kolegové už vyjádřili plně to, co jsme chtěli říct. Opozice tady zbytečně zdržuje od práce. Máme tady celou řadu zákonů – pan ministr tady má energetický zákon, který potřebuje projednat co nejdříve. Je tady liniový zákon. Já mám dva zákony – ochranu vody, půdy. A takhle bych mohl jmenovat každého kolegu. My potřebujeme, aby Sněmovna tyto zákony projednávala, aby to mělo dopad na konkrétní život lidí. Třeba komunitní energetika, já si myslím, že je hodně očekávaná, tak hnutí ANO tady prostě toto nyní zdržuje úplně zbytečně.

Marian Jurečka, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí: Já si dovolím ještě jednu poznámku, ale docela důležitou. Tak tady se vyvolá hlasování o nedůvěře vládě, které je rétoricky postaveno na nějakých záležitostech v souvislosti s Dozimetrem. Ale neslyšel jsem jediného politika hnutí ANO, který by tady včera a dnes vystoupil a vysvětlil, jak je na tom jejich kolegyně Vildumetzová. Jak financovala ve své kampani auto, kde má k tomu doložení, že toto bylo účtováno do nákladů kampaně, jakým způsobem bylo financováno to její bydlení tady v Praze.

Tak já bych byl rád, kdyby tito lidé napřed si vytáhli ten svůj trám a pak řešili případně některé další věci. Ale bylo by férové, kdyby kdokoliv z nich vystoupil, případně ona a řekla a popsala a položila tady důkazy na stůl a řekla: Tady jsou faktury, takhle jsem to zaplatila. Ale říkat, že ona o ničem nevěděla a ať se ptají novináři jejího manžela, tak to mě teda přijde neuvěřitelně povrchní.

Jakub Tomek, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji. Další dotaz poprosím Deník N.

Michal Tomeš, Deník N: Dobrý den, já bych se chtěl pana ministra Síkely ještě zeptat na projednávání klimaticko-energetického plánu. Konkrétně vlastně v době, kdy byl projednáván, tak celou dobu se tam počítalo se třemi jadernými reaktory novými, v průběhu připomínek tam byl požadavek Úřadu vlády, aby vznikl i čtvrtý nový jaderný reaktor. Jestli byste mi k tomu dokázal něco říct, případně jestli jste to ještě dnes na vládě řešili a případně co to pro celou tu klimatickou strategii znamená? Děkuju.

Jozef Síkela, ministr průmyslu a obchodu: Neřešili jsme to a v zásadě nehledejte za tím nic konkrétního, protože ten klimatický plán za A je výhledem do roku 2030 a my v tuto chvíli víme, že nebudeme mít žádný nový jaderný zdroj dříve než vlastně ten výhled toho klimatického a energetického plánu, to znamená až po roce 2030. Navíc my v tom klimatickém plánu se zaměřujeme spíš na celkový výkon nových jaderných zdrojů o objemu až čtyři gigawatty.

Tohoto výkonu lze vlastně dosáhnout různými kombinacemi výstavby velkých a malých modulárních reaktorů. A to, jak ten mix bude konkrétně vypadat, tak s tím bude pracovat Státní energetická koncepce, kterou předložím do konce roku, kde opět pracujeme s nějakými v tuto chvíli variantami, které pak v té Státní energetické koncepci upřesníme. Já bych tu poznámku Úřadu vlády interpretoval čistě tak, abychom si nezavřeli žádnou z možných cest.

Petr Hladík, ministr životního prostředí: Já možná jenom doplním. To je opravdu, tenhle ten plán mluví o potřebách kapacit, to je důležité si říct. A samozřejmě jedna věc jsou nové kapacity, ale musíme si také uvědomit, že některé staré kapacity dožijí. To znamená, ten předpoklad v tom scénáři, ze kterého já jsem citoval tu solární, větrnou energii, tak když se podívám na jádro 4,3 současných, 5,9 v roce v roce 2050, protože tam samozřejmě má, musíme si říct, i nějakou náhradu. Ale opravdu ty detaily neřeší tenhle ten plán.

Jozef Síkela, ministr průmyslu a obchodu: Já vám to uvedu na příkladu. Ten nejlepší příklad jsou ty malé modulární reaktory. My počítáme s nějakou kapacitou pro malé modulární reaktory 3 gigawatty. Pokud bychom se ve finále rozhodli pro technologii kanadskou, tedy Ontario Power Corporation, to znamená Hitachi GE technologie, tak to jsou reaktory o kapacitě 300 megawatt. To znamená, vešlo by se nám sem až deset reaktorů.

Ten malý modulár, který připravuje Rolls-Royce, tak je docela velký malý modulár, a to je nějakých 500. Takže v tom případě bychom se bavili o nějakých, řekněme, šesti sedmi7. Nechme si tu možnost volby až na to, vlastně až se finálně rozhodneme, s kým budeme stavět ty velkokapacitní zdroje a jakou cestou se vydáme v oblasti těch malých modulárních reaktorů.

Jakub Tomek, Odbor komunikace Úřadu vlády: Další dotazy? Ještě jednou Česká televize.

Karolína Jelínková, Česká televize: Ještě, pane vicepremiére, takové upřesnění k tomu rozpočtovému určení daní, protože mezi těmi, kdo by chtěli nějakou změnu, tak je i třeba pan hejtman Grulich. Tak jak vy jste tady o tom hovořil, že nějaký prostor tam ještě je, musí tam být shoda Asociace, to znamená, to je to, jak budete argumentovat hejtmanům a nebudete třeba chtít se domluvit i pak na nějakém společném jednání, kde byste tu cestu v rámci toho jakoby širšího záběru, komplexnějšího, jak jste říkal, mohli hledat společně?

Marian Jurečka, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí: Tak já rozumím jak Honzovi Grulichovi, hejtmanovi Jihomoravského kraje, tak rozumím i jiným hejtmanům. Já sám jsem byl dvě volební období krajský zastupitel, takže jsem z Olomouckého kraje, který jen jedním z nejvíce zadlužených krajů a u kterého vnímáme, že to rozpočtové učení daní není nastaveno spravedlivě s ohledem třeba na infrastrukturu, kterou ten kraj zdědil a o kterou se musí starat, a s ohledem na další faktory.

Proto jasně říkáme a těmto návrhům dáváme neutrální stanovisko – nedáváme ho ani negativní, ani pozitivní. Myslíme si, že je na místě, abychom dál tu debatu vedli, aby těch odborných parametrů, které tam mohou být vneseny, mohlo být ještě více. Já jsem tady některé nastínil. Myslím si, že o některých mluvil v posledních dnech i pan ministr Mikuláš Bek, abychom se na to podívali i z pohledu toho, jak ten systém vlastně i zjednodušit. My totiž některé peníze do těch krajů a regionů dostáváme velmi komplikovanými, administrativně náročnými procesy různých dotačních řízení, které každý rok opakujeme a které jsou v zásadě jako kvazimandatorní výdaje. A děláme zbytečné cvičení, které stojí čas a peníze a není efektivní ten systém.

Takže to jsou další věci, které bychom k tomu do té debaty rádi přidali. Máme zhruba ještě rok na to pokusit se dohodnout. Ale znovu se vracím k tomu, tady také musí být maximální shoda těch krajů.

Poslední poznámka je: Musí ty projekce být zasazené do tzv. dynamického modelu. To znamená nikoliv počítat jenom nominálně staticky příjem jednoho roku a příjem druhého roku bez ohledu na ekonomický růst a s tím spojený potenciál vyššího výběru daní a zároveň přerozdělení ve prospěch těch krajů. Protože to je jedna z věcí, která teď nebyla dobře vysvětlena, a některé kraje logicky viděly v tom statické modelu, že by to znamenalo pro ně pokles. Ale v tom dynamickém modelu, v tom zohlednění toho ekonomického růstu, vyššího výběru daní, pojistného a podobně, by to takto už nebylo. Takže to je potřeba v té debatě také ještě zohlednit.

Jakub Tomek, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji.

Petr Hladík, ministr životního prostředí: Jenom krátká noticka. Také od 1. ledna začne platit konsolidační balíček a samozřejmě některá ta daňová opatření jsou daně sdílené mezi kraji a obcemi. A tady o tom hovořil pan vicepremiér, o tom dynamickém modelu, protože tady opravdu dojde spíše k posílení. To znamená, tady se na to musíme dívat v tomhle tom celku. Tady si myslím, že je velký prostor k diskuzi s kraji a na tu shodu, o kterou opravdu jako vláda stojíme.

Jakub Tomek, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji, to je z tiskové konference vše. Pěkný den přejeme, na shledanou.