Tisková konference po jednání vlády, 19. července 2023

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Dámy a pánové, pěkné odpoledne, vítejte na tiskové konferenci po jednání vlády. O úvodní slovo poprosím ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkelu.

Jozef Síkela, ministr průmyslu a obchodu: Vážené dámy, vážení pánové, já bych vám rád popsal dvě záležitosti z jednání vlády. Za prvé jsme schválili dvě investiční pobídky, které bezesporu přispějí k rozvoji a modernizaci českého průmyslu, a také jsem kolegy informoval o tom, jak jsme na tom na konci prvního pololetí z hlediska zásob plynu, odkud k nám plyn proudí a co se dá očekávat v dalších obdobích.

Začnu tím druhým. V prvním pololetí roku 2023 se podvedly dvě zásadní věci. Z Ruska jsme do České republiky nedovezli ani kubík plynu a za druhé zásoby v tuzemských zásobnících zůstávají na rekordní úrovni. K dnešnímu dni dosahují 3 miliard 50,9 milionů krychlových metrů, což představuje více než 88 % naplněnosti zásobníků. V loňském roce touto dobou byla naplněnost 75 % a v roce 2021 dokonce jen 42 %. To všechno se daří přesto, že jsme, jak už jsem uvedl, za celé pololetí neodebrali ani kubík plynu z Ruska, veškerý plyn do České republiky nyní proudí přes Německo.

Plyn z Ruska nahrazuje LNG plyn z Belgie a Holandska, a také plyn z Norska. Přes výrazné navýšení dovozu plynu z těchto destinací se celkový objem plynu dovezeného do Německa meziročně za první pololetí snížil o 26 %. To se odráží i na poměru dovozu a vývozu plynu z České republiky, který se také snížil o 23,4 %. Já chci velmi poděkovat za to, že Češi přistoupili a stále přistupují ke spotřebě plynu velmi zodpovědně. Právě snížení spotřeby má totiž rozhodující vliv na to, že si bez dodávek plynu z Ruska vedeme stále velmi dobře.

Vedle naší soběstačnosti je stejnou měrou potřeba pracovat také na modernizaci našeho průmyslu a s tím by nám měly pomoci i dvě investiční pobídky, které jsme dnes na vládě schválili. První z nich je investice společnosti CRYTUR, která je předním světovým výrobcem syntetických monokrystalů a laserových technologií, které se používají v mnoha oborech s vysokou přidanou hodnotou v čele s obranným průmyslem. Společnost také tyto produkty dodává jak po český, tak například pro americký obranný průmysl.

CRYTUR teď plánuje rozšířit svoji výrobu, posílí svoji výrobu součástek, které jsou klíčové pro výrobu čipů, zaměří se také na výrobu dalších precizních opto-elektronických a opto-mechanických sestav. To nám pomůže posílit naši důležitou pozici ve výrobě polovodičů, což jsou základní stavební bloky mikročipů. Tuto investici jsme podpořili celkovou pobídkou ve výši 240 milionů korun.  

Druhá schválená investiční pobídka je pro společnost ROCKWOOL, která investuje do rozšíření výroby technických izolací z kamenné minerální vlny v Bohumíně. Tento projekt přinese více než 22 nových pracovních míst a podpoří regionální rozvoj v oblasti s vysokou mírou nezaměstnanosti. Investice společnosti ROCKWOOL má i podporu města Bohumín a my jsme ji podpořili investiční pobídkou ve výši 220 milionů korun. To je z mé strany pro tuto chvíli všechno a samozřejmě rád odpovím na vaše dotazy.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji, poprosím Michala Šalomouna, ministra po legislativu.

Michal Šalomoun, ministr pro legislativu: Dámy a pánové, já vás chci informovat o takové té vládní agendě, která se většinou nedostává na tiskové konference. Nicméně vláda je občas vyzývána, stává se tak jednou za měsíc, Ústavním soudem, zda hodlá vstoupit do nějakého řízení Ústavního soudu tam, kde se navrhuje zrušení nějakého právního předpisu.

Zde byla vláda vyzvána, zdali hodlá vstoupit do řízení, které iniciovala skupina poslanců, a šlo o zrušení části novely zákona o podpoře sportu, zejména té části, která se týkala zřízení Národního rozhodčího soudu pro sport. Tohle nebyl vládní návrh zákona, vláda většinou vstupuje do těchto řízení v momentě, kdy tam hájí svůj návrh zákona. Typicky třeba novela pandemického zákona nebo se to teďka poslední dobou stalo ohledně toho zbrzdění valorizace důchodů.

Tady šlo o poslanecký návrh zákona, navíc ta sporná pasáž se tam dostala vlastně až v průběhu třetího čtení a potom ještě zásahem Senátu. Vláda se dotazovala i pana Ondřeje Šebka, předsedy Národní sportovní agentury, zdali má zájem, aby vláda eventuálně vstoupila do toho řízení. Ani on se k tomu neklonil nějakým pozitivním způsobem, proto se vláda rozhodla, že do řízení Ústavního soudu ohledně tohoto návrhu vstupovat nebude.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji, otevírám prostor pro dotazy, Česká televize.

Karolína Jelínková, Česká televize: Dobrý den, já bych se zeptala jednak na tu změnu, co se týče zdravotních služeb, telemedicíny a podobně. A potom, vy jste měli také na programu projednání zprávy o stavu kybernetické bezpečnosti České republiky, tak jenom co jste se tedy třeba, co jde samozřejmě komunikovat, z této zprávy dozvěděli? Jak je na tom Česko, co se týče kyberbezpečnosti? Děkuju.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Pan náměstek Pavlovic asi jako první.

Josef Pavlovic, náměstek ministra zdravotnictví: Dobrý den, já bych si dovolil odpovědět tedy tu první část, která se týká novely zákona o zdravotních službách. Nějakou dobu už zde máme něco, co nazýváme jako telemedicína, ale dosud nebylo jednoznačné legislativní ukotvení toho, co vlastně telemedicína může být a co by být měla.

My jsme na základě projednání některých těch odborných skupin na Ministerstvu zdravotnictví právě připravili novelu zákona o zdravotních službách, položili jsme tam vlastně nový odstavec, který definuje, jaké služby jsou telemedicína. A nyní následně budou zdravotní pojišťovny a jednotliví lékaři jednat vlastně o tom, jaké výkony budou poskytovány v rámci té telemedicíny.

To znamená, my dáváme takové to obecné legislativní ukotvení, ale to konkrétní naplnění bude potom obsahem úhradových dohadování, a i potom specifikace těch konkrétních výkonů jako takových. Samozřejmě zákon musí projít ještě i zbytkem legislativního řízení, to znamená, pouze zatím ho vláda poslala do Sněmovny.

Karolína Jelínková, Česká televize: Pardon, jestli se ještě můžu k tomu doptat. Dá se říct přece jenom typově, jaký typ výkonů by to případně pak mohl být? Vím, že se o tom ještě povede jednání, ale co třeba je takové, že se dá říct, že to tam téměř 100 % pak bude zahrnuto?

Josef Pavlovic, náměstek ministra zdravotnictví: Specificky se můžeme podívat například na chronické pacienty. Pokud například chronický pacient nechce absolvovat pravidelné vyšetření u svého praktického lékaře, například v období chřipkové epidemie, protože má obavu o své zdraví, což je naprosto regulérní požadavek, může mu lékař nabídnout právě to alternativní vyšetření skrze ty telemedicínské služby.

Samozřejmě dneska už existují i přístroje, které umožňují i tomu pacientovi si nabrat některé ty základní zdravotní indikátory, potom následně je s lékařem projednat. A ten lékař mu může potom oznámit, zda má v té preskripci pokračovat tak, jak ji má napsanou, nebo naopak ho bude chtít vidět fyzicky, protože některé ty hodnoty mu například přijdou varovné a rád by ho vyšetřil. To znamená, například pro ty chronické pacienty tam vidíme velký prostor pro to, aby se jim usnadnil život.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji.

Jozef Síkela, ministr průmyslu a obchodu: Pokud se jedná o zprávu o stavu kybernetické bezpečnosti za rok 2022, tak ta zpráva konstatuje, že došlo k mírnému snížení kybernetických incidentů evidovaných NÚKIBem ze 157 na 146, nicméně Policie České republiky zaznamenala téměř dvojnásobný nárůst kyberkriminálních aktivit. Největší hrozbou pro kybernetickou bezpečnost České republiky pak i nadále představují aktivity státem sponzorovaných kybernetických aktérů a činnost kyberkriminálních uskupení.

Mezi nejčastější typy útoků během uplynulého roku patřily různé druhy phishingu, spear-phishingu, vishingu a podvodných emailů či útoky na dostupnost převážně formou DDoS útoků. NÚKIB zároveň evidoval i několik incidentů souvisejících s ruskou invazí na Ukrajinu, nejvíce incidentů NÚKIB evidoval v rámci veřejného sektoru, následovalo zdravotnictví a soukromý sektor. NÚKIB také zaznamenal významný, a to téměř dvojnásobný, nárůst incidentů v rámci kritické informační infrastruktury, přičemž většinu z nich tvořily právě útoky na dostupnost služeb. NÚKIB byl aktivní také při našem českém předsednictví v Radě Evropské unie, významná byla především spolupráce v kontextu nové směrnice NIS 2, která byla přijata právě během našeho předsednictví.

Samozřejmě pracuje se intenzivně na osvětové činnosti, organizaci kybernetických cvičení a s NIS 2 také souvisí příprava návrhu nového zákona o kybernetické bezpečnosti na národní úrovni, která započala v roce 2022.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji, Seznam zprávy.

Michaela Rambousková, Seznam zprávy: Dobrý den, já mám dotaz trošku asi mimo to jednání vaše. Chci se zeptat, jestli jste na vládě třeba v nějaké volné diskuzi neprobírali takové to napětí mezi Ukrajinci a Romy, které se teďka rozmáhá v České republice. Určitě jste zaznamenali některé ty romské protesty. Nemyslíte si, že by to bylo potřeba nějak podchytit a vládně řešit, než se z toho stane něco horšího? Děkuju.

Jozef Síkela, ministr průmyslu a obchodu: My jsme se dnes na vládě koncentrovali na body agendy v rámci řádného programu, nediskutovali jsme to ani v různém, ale my máme jiné formáty jednání vlády v příštích dnech, na kterých se tohoto tématu určitě dotkneme.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju, Rozhlas.

Daniela Tollingerová, Český rozhlas: Já bych se chtěla zeptat, jestli jste projednali ten bod o programu na rekonstrukci národních sportovních center, případně s jakým výsledkem? Děkuji.

Jozef Síkela, ministr průmyslu a obchodu: To bylo schváleno.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju, další dotazy nevidím, tiskovou konferenci končím, děkujeme za pozornost, přejeme pěkný zbytek dne. Na shledanou.