Tisková konference po jednání vlády, 20. března 2024

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Dobrý den, dámy a pánové, já vás vítám na tiskové konferenci po jednání vlády. O úvodní slovo poprosím vicepremiéra a ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečku.

Marian Jurečka, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí: Dobré odpoledne, my jsme na vládě dnes projednávali opravdu celou řadu poměrně důležitých návrhů zákonů. Já se tedy vyjádřím především k bodům, které se týkají MPSV.

Já jsem dnes předkládal novelu zákoníku práce, která řeší otázku nastavení transparentního a předvídatelného stanovení minimální mzdy, tak jak ostatně ukládá i evropská směrnice. To znamená, my jsme se dnes dohodli a ten vládní návrh putuje do Sněmovny s těmi základními parametry, že v průběhu příštích let do roku 2029 postupně v jednotlivých letech budeme navyšovat minimální mzdu vůči průměrné mzdě až na hodnotu 47 procent.

Je to vlastně už ta výše v letošním roce, v tom příštím jsou to rekordní výše minimální mzdy. Takto postupně transparentně porostou s tím, že potom to vždycky bude nastaveno tak, že vláda automaticky do konce září nejpozději jasně na základě dat stanoví tu výši minimální mzdy vždycky pro ten rok následující. Takže je to mechanismus, který je předvídatelný pro podnikatelský sektor a obecně pro celou oblast trhu práce.

Zároveň tou novelou zákoníku práce jsme vyřešili jednu také déle diskutovanou záležitost, která se týká nastavení zaručených mezd. My jsme se nakonec na základě jednání v rámci K5 i mezi jednotlivými resorty dohodli i na tom, že tu zaručenou mzdu ponecháme pouze pro platovou oblast. To znamená je to krok, který v kombinaci s tím zvýšením minimální mzdy na hodnotu 47 procent, což je velmi důležitá a dobrá zpráva pro zaměstnance, tak zároveň pro zaměstnavatele upravujeme a rušíme tu podmínku zaručené mzdy v těch osmi jednotlivých kategoriích. S tím, že zaručená mzda se bude ponechávat pouze pro platovou oblast a těch osm stupňů zaručené mzdy se zúží na čtyři a upraví se ještě i ten rozsah těch násobků, které tam byly stanoveny doposud.

Zároveň ta novela zákoníku práce ještě řeší třeba některé specifické situace v oblasti sociálního dialogu a vyjednávání mezi odbory a zaměstnavateli. Na jedné straně jsou tam faktory, které vytvářejí posílení pro to, aby ten sociální dialog byl intenzivněji veden, což mimo jiné říká i ona evropská směrnice. Zároveň třeba řešíme to, co se stávalo v minulosti v mnoha podnicích, že třeba velmi malé odborové organizace vlastně dokázaly blokovat uzavření kolektivní smlouvy a dokázaly blokovat uzavření podmínek, které by byly výhodné pro zbývající zaměstnance v dané firmě.

To je, pokud jde o změny v rámci zákoníku práce. My počítáme s tím, že ta novela bude putovat do Sněmovny tak, aby byla přijata ideálně do prázdnin sněmovních, to znamená nejpozději v průběhu června či července tak, aby potom do konce září už stanovením nařízení vlády jsme stanovili minimální mzdu na rok 2025.

Pokud jde o další materiál za MPSV, ten se týkal návrhu nařízení vlády, kdy jsme tímto návrhem nařízení vlády stanovili výši příspěvku pro zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Ono to souvisí právě s otázkou minimální mzdy, tak aby podniky, které v rámci chráněného trhu práce zaměstnávaly osoby se zdravotním postižením, aby tady měly vyšší podporu. My ji zvyšujeme o 1 500 korun.

To nařízení vlády bude účinné od 1. dubna tohoto roku, platí vždycky zpětně na jeden kvartál. To znamená, zvyšujeme tím, toto zvýšení toho příspěvku od 1. ledna 2024. Je to opravdu důležité pro celý ten segment podpory lidí se zdravotním postižením, které se snažíme takto zapojovat do pracovního trhu, dávat prostor k tomu, aby tito lidé se mohli seberealizovat, mohli chodit do práce být třeba na částečné, zkrácené úvazky.

Jenom pro zajímavost, ten vývoj je poměrně velmi pozitivní. V roce 2018 v rámci chráněného trhu práce pracovalo 55102 lidí, v roce 2023 je to už 70514 lidí a roste i počet zaměstnavatelů, kteří zaměstnávají osoby v rámci chráněného trhu práce, a ten počet vzrostl z3300 na skoro 3800 zaměstnavatelů, které takto tyto lidi zaměstnávají.

Dovolím si ještě k tomu poznámku: My také jsme dnes na vládě projednávali zákon o sociálním integračním podniku. Ten návrh zákona jsme ještě přerušili, abychom tam dořešili ještě některé drobné rozpory, protože to je jeden z nástrojů, které také směřují k tomu, abychom dokázali podporovat lidi nejenom se zdravotním postižením, ale s dalšími třeba typy hendikepů nebo v různých sociálních situacích. Takže předpokládám, že tento zákon bychom na vládě dokázali projednat příští týden.

Ještě bych také chtěl okomentovat další věc, kterou projednala dnes vláda, a to je otázka ředitele Národního bezpečnostního úřadu s tím, že pan dosavadní ředitel Jiří Lang sám rezignoval na svou funkci. My jsme jako vláda ale formálně museli udělat ten krok jeho odvolání. To odvolání vláda dnes učinila k 30. dubnu 2024 a s účinností od 1. května 2024 jsme do funkce ředitele Národního bezpečnostního úřadu jmenovali Mgr. Jana Čuřína s tím, že on má poměrně bohaté zkušenosti s agendou bezpečnostní, v posledních mnoha letech působil na Úřadu vlády, působil tam už za vlády Bohuslava Sobotky i předchozí vlády a i teď tady působí a je to také člověk, který samozřejmě splňuje veškeré požadavky na tuto práci včetně toho, že je držitelem stupněm přísně tajné a certifikátu i na TOP SECRET. Takže tolik ještě k této záležitosti. Děkuji za pozornost.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Nyní poprosím o slovo ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkelu.

Jozef Síkela, ministr průmyslu a obchodu: Dobrý den, dámy a pánové. My jsme dnes udělali další krok pro nápravu energetického zaostávání České republiky. Na vládě jsme schválili novelu energetického zákona, známou jako Lex OZE 3. Tato novela představuje již sedmou novelu energetického zákona za dobu působení této vlády a je součástí naší postupné snahy modernizovat českou energetikou, posílit její bezpečnost a odolnost.

Hlavním cílem této novely je aktualizace pravidel trhu s elektřinou. Tyto změny nám pomohou vytvořit chytřejší, modernější a pro zákazníka přívětivější energetický systém, který nabídne nové příležitosti pro všechny spotřebitele, jak řídit svoji spotřebu. Nová pravidla ukotvují akumulaci elektřiny, tedy ukládání jejich přebytků, ale také její agregaci, což posílí flexibilitu naší energetiky a stabilitu sítě.

Cílem těchto pravidel je zefektivnit využití nepravidelné výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie. Výsledkem bude možnost ušetřit na výdajích za energie a vydělávat na přizpůsobení se své spotřeby výroby či poskytnutí vlastních úložných kapacit elektřiny příliš vysoké či naopak příliš nízké poptávce. Skupiny spotřebitelů ochotných tyto služby poskytovat se mohou spojovat, a tím vlastně agregovat.

Tato praxe umožní zmírnit poptávkové špičky či naopak propady a výsledkem bude zmírňování nárůstů regulované složky ceny elektřiny. Díky novým pravidlům dojde k omezení růstu elektřiny nutné pro poskytování služeb výkonové rovnováhy, což přinese úspory pro všechny spotřebitele.

Další klíčovou částí novely je posílení ochrany spotřebitele. Novela zavádí povinnost pro obchodníky s energiemi stanovit tzv. index zajištění. To posílí transparentnost a umožní spotřebitelům lépe se rozhodovat při výběru svého dodavatele podle toho, jestli má nakoupeno dostatek energií pro pokrytí poptávky svých zákazníků.

V neposlední řadě přinášíme i přísnější pravidla pro udělování licencí obchodníkům s elektřinou a plynem. Tímto krokem chceme ochránit spotřebitele před obchodníky, kteří v minulosti přistupovali k nekalým praktikám. Novela stanoví delší dobu, po kterou nelze po zrušení licence získat novou, a zpřísňuje kritéria pro hodnocení žadatelů.

Mým cílem nyní bude co nejdříve představit novelu v Poslanecké sněmovně, protože dohánění nedodělků po minulé vládě je jedinou možností, jak si v případě potřeby v budoucnu zajistit možnost žádat u Evropské komise o povolení k poskytnutí podpory pro některé zdroje tak, abychom si zajistili řízený a bezpečný odchod od uhlí. Ostatně také proto je dnešní rozhodnutí vlády pro budoucnost naší energetiky naprosto zásadní.

Děkuji za pozornost.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Také děkuji a nyní poprosím o slovo ministra kultury Martina Baxu.

Martin Baxa, ministr kultury: Děkuji za slovo, dobrý den. Já bych vás chtěl, dámy a pánové, dnes informovat o tom, že vláda schválila zákon o veřejných kulturních institucích. Jedná se o koncept, který vlastně v českém kulturním prostředí žije, bych řekl, zhruba dvacet let, ale nikdy vlastně nedošel do té fáze, aby bylo připraveno funkční paragrafové znění, které bylo přijato vládou.

Plníme tím jeden z důležitých bodů programového prohlášení vlády v mém resortu, ale také vycházíme vstříc dlouhodobým potřebám kulturních institucí. Inspirací pro veřejnou kulturní instituci jsou především modely fungování kulturních institucí v Rakousku. Primárně tento návrh bude určen pro instituce, které se zabývají živým umění: divadla, symfonické orchestry. Má několik zásadních předností nebo přínosů, kterými se liší od stávajících příspěvkových organizací.

Umožní víceleté financování podle finančních plánů a na něj navazujících rozpočtů. Umožní spoluzaložení kulturní instituce, nejčastěji předpokládáme tedy dvěma samosprávami, ale může státní instituce také být přeměněna ve veřejnou kulturní instituci, a umožní také vzdálení pozice ředitele od zřizovatele, protože ředitel bude jmenován správní radou, jejíž klíč k sestavení bude zahrnovat nejenom zástupce zřizovatelů, ale také odborné veřejnosti.

Současně ale dodávám, že se jedná o právnickou osobu, která bude dobrovolná. Nepředpokládáme, že by byla využívána paměťovými institucemi. Bude to vlastně alternativa pro příspěvkové organizace v oblasti živého umění, nicméně může se stát, že postupem času jej budou využívat i další instituce, než jsou divadla a symfonické orchestry.

Já také jak jsem v častém kontaktu se samosprávami, tak v tuto chvíli je evidentní, že několik samospráv uvažuje o využití institutu veřejné kulturní instituce, a poté, co proběhnou krajské volby, tak věřím tomu, že bude-li tento zákon zdárně schválen, tak v příštím roce nové krajské reprezentace začnou vyjednávat s těmi samosprávnými městy, obcemi o tom, aby mohly některé kulturní instituce vzniknout.

Děkuji.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji a na závěr poprosím ministra pro legislativu Michala Šalomouna.

Michal Šalomoun, ministr pro legislativu a předseda Legislativní rady vlády: Děkuji. Já bych ještě doplnil své kolegy. Jak uváděl pan ministr průmyslu a obchodu, tak ten energetický zákon je vlastně dokončení toho našeho transpozičního deficitu v té oblasti, protože ta energetická směrnice měla být transponována již v roce 2020, ale předchozí vláda na tom neudělala nic, takže naše vláda to musí tímto způsobem dokončovat. Značná část byla udělána už v tom předchozím Lex OZE 2, teď se to dokončuje úplně.

Pokud se týká novely zákoníku práce, tak tam bych vás chtěl ještě upozornit na jednu věc, že je tam vlastně plněn i závazek, který je v antibyrokratickém balíčku, kde vláda uložila úkol Ministerstvu práce a sociálních věcí vlastně vyškrtnout ze zákoníku práce povinnost zaměstnavatelů stanovovat plán dovolených. Takže to se plní tímto způsobem.

Chtěl bych vás seznámit s návrhem novely zákona, který jsem předkládal já, a to je změna zákona o kanceláři prezidenta republiky. Ta změna řeší situace, které zde přichází jednou za pět, možná deset let, a to jde o to, kdy ten nově zvolený prezident, ještě než se ujme funkce, tak už se na tu funkci potřebuje trošku připravovat. Potřebuje se setkávat s těmi lidmi a vlastně tohle není řešeno koncepčně.

Současný prezident, když byl v této situaci, tak mu Úřad vlády nouzově vypůjčil Hrzánský palác, ale není to žádné koncepční řešení. Proto se navrhuje řešení koncepční, které by spočívalo v tom, že ta stávající Kancelář prezidenta republiky poskytne určité zázemí i tomu nově jmenovanému prezidentovi do doby, než složí ten slib a splní vlastně a stane se tím prezidentem, aby mohl vykonávat ten prezidentský mandát.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji a nyní otevírám prostor pro dotazy. Česká televize.

Petr Vašek, Česká televize: Dobrý den, já bych měl tři dotazy ještě, pane ministře Jurečko, k té minimální mzdě. První dotaz byl: Vy jste vlastně v prosinci představoval ideu, že by to mělo být 45 procent průměrné mzdy do roku 2028. Tak kde vznikla vlastně ta změna, že to bude 47 procent do roku 2029, a jestli je to tedy projednáno s tripartitou? A jestli s tím takto souhlasí podle vašich informací zaměstnavatelé a odbory?

Druhá otázka je taková možná trochu technická, ale určitě důležitá. Vy říkáte: Do roku 2029 47 procent průměrné mzdy. To znamená, dnes je to 41 zhruba nebo 41,1. Půjde to naprosto lineárně jakoby třeba o 1,2 procentního bodu nebo zhruba o ten jeden procentní bod každý rok tak, aby to bylo lineární, nebo počítáte jako s nějakými zuby vtom, nebo jestli to půjde lineárně? Protože ten náběh je taky důležitý.

A potom na pana ministra Baxu a na pana ministra Síkelu jenom obecně za vaše strany: Z jakého důvodu vy jste podpořili tento zákon? Protože vím, že třeba pan ministr Síkela říkal, že není příliš nakloněn automatům. Pan ministr Baxa má, určitě ve vaší straně jsou lidé, kteří nechtějí třeba tak vysoký nárůst minimální mzdy. Tak jak jste se vlastně rozhodovali vlastně u vás, ve vašich stranách? Děkuji.

Marian Jurečka, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí: Tak já děkuji. Já možná částečně se dotknu i té poslední otázky, byť byla směřována na mé kolegy. V zásadě tady nemáme zaprvé na výběr, protože evropská legislativa říká, že tady má být jasný mechanismus předvídatelného stanovování minimální mzdy. Neříká, ta evropská směrnice, přesně hodnotu. Ona říká doporučení, které by se mělo pohybovat někde kolem padesáti procent.

My jsme sami v programovém prohlášení vlády při vzniku této vlády řekli, že chceme řešit otázku transparentního zvyšování, předvídatelného zvyšování minimální mzdy. To znamená, my jsme se s tím sami i tak chtěli vyrovnat. My když jsme jednali se zástupci odborů a zaměstnavatelů, tak já musím říct, že vlastně i v tom připomínkovém řízení se to takto projevilo, že jsme vlastně navrhovali i nějaké rozmezí mezi 45–50 procent za nějakých, řekněme, předpokladů, jak i pracovat s tou zaručenou mzdou. A vlastně to, co dnes schválila vláda, je koaliční kompromis, který jsme dohodli na úrovni všech koaličních stran tak, abychom vlastně dokázali najít nějakou shodu v tom, jak tu minimální mzdu stanovit ve vztahu právě i k té otázce řešení té zaručené mzdy.

Protože tady byl dlouhodobý požadavek ze strany zaměstnavatelů úplně zrušit zaručenou mzdu, na druhou stranu požadavek ze strany odborů, takže ta výsledná varianta dnes vládou schválená, těch 47 procent, je – a zároveň ponechání zaručené mzdy pouze pro platovou sféru – je vlastně kompromisem, který vlastně jsme udělali na základě i těch debat, které jsme vedli jak s odbory, tak se zaměstnavateli. A vy moc dobře víte, že na tom se nikdy ti partneři neshodnou stoprocentně. Takže to byl proces, který se tady odehrával několik měsíců.

Pokud jde o ten růst, tak víte, že v tom původním návrhu, kdybychom rostli na 45 procent, tak byl rok 2028. My jsme tím, že tady přidáváme ta dvě procenta navíc, tak jsme to prodloužili o jeden rok. A ano, poroste to během toho období lineárně. To znamená, na příští rok budeme mít hodnotu 42,2 procenta minimální mzdy vůči průměrné mzdě.

Jozef Síkela, ministr průmyslu a obchodu: Úkolem vlády je přijímat řešení a nést za ta řešení zodpovědnost. Já jsem si poslechl důvodovou zprávu, seznámil jsem se s pohledy ostatních ministrů, stejně jako se stanovisky poslaneckých klubů a rozhodl jsem se ten návrh podpořit. Já si myslím, že největším aktivem této vlády je schopnost hledat řešení a nacházet je. To je všechno z mé strany.

Martin Baxa, ministr kultury: Já jenom mohu to dokreslit konkrétním příkladem. My jsme včera měli zasedání tripartity, pracovní skupiny pro kulturu. A její odborová část byla, bych řekl, hrubě nespokojena mimo jiné právě s touto částí, která se týká minimální a zaručené mzdy. Takže pozice Občanské demokratické strany je opravdu pozicí kompromisní. Jak už zmínil pan vicepremiér Marian Jurečka, tak důležitou roli hraje to, že se zaručená mzda týká pouze té platové sféry.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, další dotaz, ještě jednou Česká televize.

Izabela Šroubková, Česká televize: Já bych se chtěla zeptat, jestli můžete potvrdit, že jste přerušili projednávání novely zákona o emisních povolenkách? Proč? Jestli si máme třeba nějak vykládat, že tady není ministr životního prostředí Petr Hladík? A případně, protože ta novela reaguje na evropskou směrnici a její schvalování se protahuje, tak nehrozí Česku nějaké sankce? Děkuju.

Jozef Síkela, ministr průmyslu a obchodu: Tak ano, mohu potvrdit, že jsme to přerušili a přerušili jsme to právě proto, že hledáme to řešení tak, abychom to mohli podpořit v co nejširší míře na vládě. A s ohledem na to, že jako zatím nejsme vprodlení, a co je důležité, nejsme v prodlení i v poměru k ostatním státům, tak tam ještě nějakou časovou rezervu máme.

Izabela Šroubková, Česká televize: Ale prosím ten důvod, proč jste to přerušili. Nemůžete se domluvit třeba na tom podílu, kolik kterému ministerstvu, nebo…?

Marian Jurečka, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí: Já možná doplním pana ministra. My v zásadě dnes na té vládě jsme se dohodli, že potřebujeme zhruba ještě tři čtyři týdny času pro to, aby se vydiskutovaly, řekněme, ty správné parametry toho řešení mezi, řekněme, čtyřmi klíčovými resorty, které tu problematiku řeší, s tím, že, pokud páni ministři nenajdou tu finální shodu, tak bychom to potom dořešili na úrovni K5.

Takže jak tady pan ministr Síkela řekl, my předpokládáme, že v letošním roce tu novelu dokážeme legislativním procesem projednat a zvládnout, a teď potřebujeme některé technické detaily.

Jozef Síkela, ministr průmyslu a obchodu: A ty čtyři týdny potřebujeme primárně k tomu, abychom našli společný termín. Asi bychom to zvládli rychleji, ale je toho teď opravdu moc.

Marian Jurečka, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí: Já si dovolím ještě jednu poznámku, nikoli k zákonu o emisních povolenkách, ale ještě když jsem tady hovořil o změně na pozici ředitele Národního bezpečnostního úřadu, tak protože odcházející, končící pan ředitel Lang sloužil opravdu velmi dlouho v bezpečnostních sborech České republiky, byl předchozím dlouholetým ředitelem Bezpečnostní informační služby, mně přijde také důležité, a to jsem zapomněl, a proto to tady explicitně sděluji, mu poděkovat za službu a práci pro tento stát.

Zároveň také ještě doplnit, že pan Čuřín je člověk, který také i v minulosti na Národním bezpečnostním úřadu pracoval. Člověk, který má, myslím si, že velmi dobré jméno a respekt v bezpečnostní komunitě. Takže ta volba, myslím si, že je velmi dobrá, velmi kvalitní. A také pro kontext – i ta nominace samozřejmě byla logicky podle zákona projednána i na úrovni bezpečnostního výboru Sněmovny 14. března tohoto roku.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Další dotaz, Český rozhlas.

Jana Karasová, Český rozhlas: Dobrý den, já mám nejdřív dotaz k zákonu, který jste projednali, a k tomu lex OZE. Pane ministře, vy už jste zmiňoval, že by tam měly být možnosti pro to zavést ty kapacitní mechanismy. Mohl byste upřesnit, jak by mohly fungovat, kterým tím modelem byste chtěli jít a kterých vlastně zdrojů energie by se to týkalo? Jestli to bude jenom plyn, anebo to bude umožňovat třeba dotovat i některé uhelné elektrárny krátkodobě?

A pak ještě ke dvěma návrhům – jeden, který jste odložili, a to ten zákon o integračním sociálním podniku. Tam těch variant taky při projednávání bylo několik při těch přípravách. Mohl byste, pane ministře, jenom upřesnit, co je teda teď na stole, jak by to mělo fungovat a jestli jste vyslyšeli nějaké připomínky, které během toho projednávání byly právě od různých asociací a zástupců sociálních podniků?

A pak bych na vás oba, na pana ministra Síkelu a Jurečku, měla ještě dotaz k zákonu, který je poslanecký, a to ke zrušení vlastně těch dnů, kdy nesmí být otevřené obchody během svátků. Tak za ty vaše resorty, jaké vlastně k tomu máte postoje a co si o tom návrhu myslíte? Jjestli by to prospělo Česku, nebo naopak spíše byste byli za zachování nebo třeba za rozšíření? Děkuji.

Jozef Síkela, ministr průmyslu a obchodu: Tak já začnu. Já jsem uvedl, že vlastně ta dnešní novela je předpokladem toho, abychom vůbec začali sKomisí jednat o veřejné podpoře. A uvědomme si, že veřejnou podporou je vlastně i contract for difference, který vlastně znamená určitou formu veřejné podpory pro některé zdroje energie.

O jaké zdroje se bude jednat, tak to vám v tuhle chvíli neřeknu. Já nějakou představu mám, my máme některé věci spočítány, připravili jsme různé scénáře. Jeden scénář počítá s ukončením provozu části uhelných elektráren v roce 2025 a druhé části v roce 2027. A já jsem teď nechal připravit něco, čemu říkám megakatastrofický scénář, který zahrnuje odstávku části jaderných bloků v obou lokalitách, zároveň ukončení uhlí a zároveň kolapsu propojení, části propojení mezi Německem a Českem. Z toho jsem teď jako by dostal nějaký výstup a pak se musíme rozhodnout, jak pravděpodobný takovýto katastrofický scénář je a jestli se máme připravovat na něj, nebo pouze na nějaký pesimistický scénář, a od toho se budou odvíjet další kroky. Jakou veřejnou podporu, v jaké formě a pro jaké zdroje energie budeme notifikovat.

Marian Jurečka, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí: Já si dovolím krátce k zákonu o sociálním integračním podniku. V zásadě bych řekl, máme prakticky všechny připomínky postupně vypořádány. Dnes na té vládě jsme diskutovali jednu záležitost, kterou si myslím, že během příštích sedmi dnů dokážeme vyřešit, a to je vlastně, jak nastavit podporu pro lidi, kteří mají nějaký sociální hendikep, když to takto řeknu.

Protože my umíme stanovovat jasně definovanou podporu včetně finančních částek na osoby se zdravotním postižením. Ale lidi, kteří, řeknu příklad, přichází třeba po léčbě závislosti, po výkonu trestu nebo lidé s nějakým jiným, řekněme, sociálním znevýhodněním, tak na ně vlastně dnes žádná taxativní podpora pro jejich zaměstnávání není. A my potřebujeme tyto lidi na ten pracovní trh dostávat.

My jsme tam navrhli princip, který by šel přes slevu na sociální pojištění, které odvádí zaměstnavatel, a to samozřejmě je nějakým způsobem diskutováno s kolegy z Ministerstva financí, kteří se spíše kloní k tomu najít nějaký jiný mechanismus té finanční podpory. Dohodli jsme se panem ministrem financí dnes na vládě, že to přerušíme a že v této, bych řekl, poslední části, která nám zbývá k diskuzi, zkusíme najít ještě nějaký jiný mechanismus toho řešení. Tolik k tomuto asi, k tomuto vašemu dotazu.

Pokud jde o otázku zákazu prodeje o některých vybraných státních svátcích. Trošku jsem i pamětníkem té debaty v těch minulých volebních obdobích, tak já bych vlastně jako v zásadě řekl, nechal bych ten status quo a nepouštěl se do nějakých změn. Já to řeknu z pohledu teď mého politického přesvědčení, z pohledu MPSV. Já myslím, že když se podíváme na celou řadu velmi vyspělých ekonomik, tak tam je, řekněme, nějakou kulturní zvyklostí, že prostě o těch státních svátcích ta velká prodejní centra nemají otevřeno a že je logické, aby ti lidé měli ten svůj osobní rodinný čas a zůstala otevřená nějaká ta základní infrastruktura, čerpací stanice, malé obchody, lékárny vybrané atd.

Ale pamatuju si tu debatu velmi dobře z těch minulých období, takže já myslím, že jako bych se nerad v tomto období pouštěl do otvírání této otázky a ponechal bych ten stav tak, jak je.

Jozef Síkela, ministr průmyslu a obchodu: Já za sebe mohu říct, že já jsem se do České republiky vrátil ze země, kde jsem byl zvyklý na to, že v sobotu večer se všechno zavírá, a pokud si někdo něco potřebuje koupit v neděli, tak musí jet buď na letiště, nebo na nádraží, kde pro cestující, ať se jedná o potraviny, nebo o drogistické zboží, ten prodej umožněn je.

Pojďme se na to podívat trošku z makroekonomického hlediska, pohrajme si trošku s čísly. Ale já jsem určitě člověk, který za sebe říkám: Obchody v neděli otevřené nepotřebuji. Ale spíš proto, že jsem na to tak zvyklý.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Tak děkuji. Další dotaz, CNN Prima News.

Jan Socha, CNN Prima News: Já bych se ještě zeptal na ten průběh té mimořádné schůze. Zajímalo by mě, jaký ten smysl pro vás ještě ta schůze má, jestli má vůbec nějaký smysl. Protože jak vidíme, tak těch poslanců tam v sále není mnoho, včetně těch koaličních. Vlastně včera jste hovořili většinově jen vy odpoledne a večer s přednostními právy, dnes hovoří převážně opozice. Tak má vůbec ještě tato schůze smysl? Děkuju.

Marian Jurečka, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí: Já myslím, že ten průběh ten schůze i ten obsah té debaty ukazuje, že smysl má, protože my jsme se snažili včera jako zástupci vlády v čele s panem premiérem, s dalšími kolegy z vlády i zástupců některých našich klubů jasně poukázat na to, co my vnímáme jako klíčová bezpečnostní, strategická rizika pro tuto zemi a kde v těchto rizicích figuruje a jakým způsobem Andrej Babiš. ¨

Myslím, že jsme ukázali celou řadu konkrétních situací. A když se potom otevřela ta obecná rozprava včetně vystoupení Andreje Babiše, tak jsme slyšeli debatu o úplně jiných věcech. Ve většině případů o úplně jiných věcech, které se vlastně netýkaly těch zásadních klíčových strategických záležitostí, našich závazků v rámci NATO, našich závazků v rámci naší vlastní obranyschopnosti, strategického pohledu na to, co je to národní bezpečnost i ve vztahu třeba k energetickým surovinám a podobně.

Takže já myslím, že jako člověk si i z této debaty včerejšího, dnešního dne, umí udělat obrázek o tom, kdo opravdu myslí vážně zodpovědnost za tuto zemi, za její budoucnost, za její suverenitu, za to, aby se nedostala do nějaké diskomfortní situace, jako jsme viděli v posledních dvou letech. Já si myslím, že i to nasvícení, to, jak se ta debata vede, s jakým obsahem i s jakou formou, je podle mě také důležité, když se toto takto jasně projeví.

Co mě mrzí, že včera nikdo z těch kolegů z opozice za hnutí ANO, mám mezi nimi spoustu poslanců, které považuju za lidi, kteří umí se korektně a věcně vyjadřovat a postavit se čelem k problému, že nikdo z nich nepřišel a neřekl: Ten email byl přes čáru. To nikdo z nich nedokázal. To mě mrzí.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Tak další dotaz, televize Nova prosím.

Daniela Brychtová, TV Nova: Dobrý den, já bych se ještě vrátila k té novele zákoníku práce. Mluvili jste o tom, že tedy zachováte zaručenou mzdu, ale nejen zaměstnavatelé, ale i třeba Ministerstvo financí mluvilo o tom, že by ji chtělo zrušit. Tak jak důležité je ponechat právě tu zaručenou mzdu a nestačí pouze teda ta hranice té minimální? Děkuju.

Marian Jurečka, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí: Jenom připomenu: My jsme dnes schválili to, že zaručená mzda zůstává pro platovou oblast, tedy zjednodušeně řečeno pro veřejný sektor. Pro běžné firmy zaručená mzda už nebude od 1. 1. 2025, tam bude platit obecně ta základní hodnota té minimální mzdy a ta nám poroste opravdu na hodnoty, které tady nikdy nebyly. Připomínám, že hodnota letošního roku tady nikdy v historii České republiky nebyla minimální mzda na takové výši vůči průměrné, jako je v letošním roce a poroste.

To znamená, základní mechanismus, my ho zjednodušíme a ten samotný růst té minimální mzdy si myslíme, že vytváří dostatečný tlak na to, aby opravdu i ti lidé, kteří jsou teda těsně nad tou minimální mzdou, dokázali vyjednávat si podmínky pro své lepší odměňování.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Tak další dotaz, iDNES.

Josef Kopecký, iDNES: Dobrý den, já jsem se chtěl zeptat na to, že skupina koaličních poslanců, myslím devět poslanců, šéfové klubů plus několik dalších, připravili návrh usnesení na tu mimořádnou schůzi, že největší bezpečnostní hrozbu pro Českou republiku představuje ruský teroristický režim a že je tudíž zásadním zájmem České republiky, aby Putinova vláda proti Ukrajině nebyla úspěšná, a hnutí ANO se vyjadřovalo včera tak nějak, řekli, že oni nezpochybňují prozápadní ukotvení České republiky, ale že by chtěli nějaké úpravy toho usnesení. Máte nějakou zprávu o tom, jestli došlo k nějaké dohodě alespoň s hnutím ANO nebo s částí hnutí ANO o nějakém konsenzu tak, aby alespoň demokraticky smýšlející část Sněmovny dokázala tohle to usnesení schválit? Děkuji.

Marian Jurečka, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí: Já se přiznám na rovinu, že teď, jak vláda jedná od deseti hodin, a já vím, že ta formulace toho usnesení se doladila někdy ráno nebo dopoledne, že já, teď se dívám tady na ostatní, nemáme aktuální informaci, jestli nějaká úprava i s hnutím ANO se řešila, či případně jestli tam je nějaká kompromisní úprava.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Pokud žádné další dotazy nejsou, tak my vám děkujeme. Tiskovou konferenci končím, přejeme hezký den.