Tisková konference po jednání vlády, 21. června 2023

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Dobrý večer, dámy a pánové, vítejte na tiskové konferenci po jednání vlády. Já poprosím o úvodní slovo předsedu vlády Petra Fialu.

Petr Fiala, předseda vlády: Dobrý den, dámy a pánové, já budu informovat o jednom bodu, který má důležitý rozměr z hlediska budoucnosti České republiky. Vláda dnes na můj návrh schválila další část balíčku Česko ve formě, v tomto případě vládní výbor pro strategické investice, který se bude soustředit na klíčové oblasti, které musíme rozvíjet, ať je to infrastruktura, školství, bydlení, jestli jsou to investice také do budoucích příjmů státního rozpočtu.

Pokud chceme, aby se Česká republika po určité stagnaci dostala do formy, pokud chceme, abychom patřili mezi nejúspěšnější země světa, a to je ten náš cíl, tak musíme změnit některé přístupy státu a musíme změnit i způsob uvažování.

Prvním krokem k tomu je ozdravný balíček, díky kterému se výši schodku státního rozpočtu podaří v příštích letech dostat pod kontrolu a dosáhneme toho, že se bude pohybovat pod tři procenta HDP. Dalším krokem vedle ozdraveného balíčku je samozřejmě důchodová reforma, která dá mladým lidem jistotu, že v penzi dostanou podporu státu. Ale abychom mohli být úspěšní, tak musíme také rychleji plánovat a hlavně provádět strategicky důležité investice, které zajistí rozvoj Česka, zajistí do budoucna zaměstnanost a zajistí také budoucí příjmy do státního rozpočtu.

Čeká nás velký příliv peněz z Národního plánu obnovy, Modernizačního fondu a dalších a dalších zdrojů. Ale pro to, abychom je úspěšně využili, abychom úspěšně realizovali to, co chceme, tak je nutná lepší koordinace, je také nutné zlepšení legislativy a rozhodovacích procesů. Prostě potřebujeme nástroj, díky kterému budeme moci dostavět dálniční síť, vysokorychlostní železnici, nové elektrárny, kvalitní školy, byty nebo třeba gigafactory.

Proto jsme dnes schválili vznik Vládního výboru pro strategické investice, který se bude soustředit na klíčové investice: Za prvé v dopravě, za druhé v bydlení, za třetí v energetice, za čtvrté ve vzdělávání, vědě, výzkumu, inovacích a za páté v některých dalších oblastech, jako je třeba nutná proměna automobilového průmyslu.

Cílem výboru jsou zásadní věci: za prvé koordinace a příprava jednotlivých klíčových investic, za druhé úprava a změny zákonů, díky kterým budeme schopni investovat lépe a rychleji, zajištění dostatku peněz pro tyto investice za třetí, včetně soukromých zdrojů, a za čtvrté vyhledávání příležitostí k investicím, které zvýší konkurenceschopnost Česka, jako jsou projekty, které už se v tom veřejném prostoru objevily, gigafactory nebo třeba továrna na čipy.

Pro mě je toto téma naprostou prioritou. Budu jako předseda vlády tomu výboru předsedat a budu činnost jeho členů koordinovat. Společně se mnou zasednou v tomto výboru vybraní členové vlády – samozřejmě oba páni ministři, kteří stojí vedle mě, tam budou mít naprosto zásadní roli, pak také zástupci Hospodářské komory, Svazu průmyslu a obchodu, Asociace krajů a Svazu měst a obcí. Součástí výboru budou potom také pracovní skupiny, které budou rozpracovávat detailněji ty oblasti, o kterých jsem tady mluvil.

Vytváříme tento výbor, ale současně jsme zrušili některé výbory a komise, které tu už existovaly: Uhelná komise, Rada pro zdraví a životní prostředí, Rada vlády pro veřejné investování. Tyto orgány zaniknou a jejich činnost vládní výbor plně nahradí.

Dámy a pánové, schválili jsme tedy další součást projektu Česko ve formě, kterým chceme posunout Českou republiky mezi nejúspěšnější země na světě.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji a já poprosím ministra průmyslu a obchodu Josefa Síkelu.

Josef Síkela, ministr průmyslu a obchodu: Dámy a pánové, dnes jsme udělali také důležitý krok směrem k moderní české energetice. Poté, co jsme se dokázali zbavit závislosti na dovozu ruského plynu, jsme se pustili do rekonstrukce české energetiky. Dnes jsme schválili novelu energetického zákona, která umožní sdílet vlastní vyrobené elektřiny mezi členy komunit.

Zákon umožní každému, aby se stal aktivním zákazníkem energetického trhu a vlastní vyrobenou elektřinu volně posílal až na deset odběrných míst napříč celou Českou republikou. V praxi tak bude možné například vyrábět elektřinu na chatě a její přebytky používat někde jinde, třeba v bytě ve městě.

Zákon umožní vznik také tzv. energetických společenství. To umožní až tisíci členů sdílet energii na území tří sousedních obcí s rozšířenou působností. K založení takového společenství bude třeba vytvořit právnickou osobu, družstvo nebo spolek a zaregistrovat se u Energetického regulačního úřadu. Novela počítá také s tím, že po jejím schválení vznikne elektroenergetické datové centrum. To bude evidovat a vyhodnocovat všechny datové toky jak o výrobě, tak o spotřebě elektřiny v České republice.

Tento zákon je krokem k větší decentralizaci energetiky. Je krokem k větší energetické nezávislosti každého z nás, a tedy společnosti jako celku. Při správném přístupu umožní také snižovat výdaje na energie. V neposlední řadě pomůže také našemu životnímu prostředí. Věřím tedy, že díky komunitní energetice v České republice vznikne spousta energie, která se vyplatí nám všem.

Závěrem bych chtěl poděkovat expertům z řad odborné veřejnosti jak ze státní, tak neziskové nebo soukromé sféry, kteří se do tvorby novely zapojili. Vytvořili jsme kvalitní novelu, které umožní všem občanům České republiky převzít svou energetickou budoucnost částečně do svých rukou.

Děkuji za pozornost.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji a já poprosím ministra financí Zbyňka Stanjuru.

Zbyněk Stanjura, ministr financí: Dobrý den. Vláda dnes schválila materiál Ministerstva financí, kterým vlastně reálně odstartujeme politickou debatu o státním rozpočtu na rok 2024. V souladu se zákony o rozpočtové odpovědnosti a o rozpočtových pravidlech jsme schválili předběžné, předběžné návrhy příjmů a výdajů jednotlivých rozpočtových kapitol. Ty teď budou rozepsány do konkrétní podoby. V srpnu dostaneme novou makroekonomickou predikci a vlastně do konce září vláda musí předložit návrh rozpočtu do Poslanecké sněmovny. Takže máme před sebou tři měsíce intenzivní politické debaty na vládě. Z té úřední, technické úrovně se dnešním dnem ta debata přesouvá na politickou debatu.

Jenom připomenu, že jsme v květnu představili ozdravný balíček. Legislativní podobu bude vláda projednávat příští týden. Předpokládáme, že v druhém červencovém týdnu to bude projednávat Poslanecká sněmovna. A protože část těch opatření má efekt až v roce 2025, tak jak to bylo podrobně popsáno v tom uvedeném materiálu, tak vlastně musíme konsolidovat veřejné finance i v roce 2024 nepatrně nad rámec toho ozdravného balíčku.

Jenom připomenu ten základní důvod: My jsme museli přijít s ozdravným balíčkem, abychom dali do pořádku veřejné finance. Málo se v tom veřejném prostoru opakuje, v jak zoufalém stavu jsme ty veřejné finance převzali a co by se všechno mohlo stát, kdybychom včas nereagovali. A tou naší reakcí je jak ozdravný balíček, tak důchodová reforma, které budeme projednávat v Poslanecké sněmovně a posléze v Senátu v průběhu podzimních měsíců.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji a já otevírám prostor pro dotazy. Česká televize.

Jakub Pacner, Česká televize: Pane ministře Stanjuro, jenom doplňující dotaz k tomu, co už jste řekl: Zda platí stále schodek 235 miliard? A možná jestli máte nějaký příklad nějakých úspor nad rámec úsporného balíčku? Děkuji.

Zbyněk Stanjura, ministr financí: Nejdřív odpověď na tu druhou otázku. Já jsem vlastně říkal, i když jsme představovali konsolidační balíček a ve všech těch veřejných vystoupeních, která následovala po tom 11. květnu i v České televizi, v jiných médiích, že proces toho, abychom efektivně využívali peníze daňových poplatníků, nikdy nekončí. Že si nemůžeme říct, že začneme úsporná opatření 1. ledna příštího roku a skončí 31. prosince příštího roku. Ten proces je vlastně neustálý a pořád musíme zvažovat, zda efektivním a správným způsobem používáme peníze daňových poplatníků.

Jsou to přesně věci zákona, jsou to předběžné příjmy jednotlivých kapitol a předběžné výdaje, a tím pádem předběžně i schodek zůstal 235 miliard. Ale jak jsem říkal, to byl technický, úřední materiál a teď začíná politická debata. A nebylo by korektní úplně na začátku říct, ke kterým případně dalším úsporným opatřením se vláda přikloní.

Bezesporu až budeme mít dojednaný v rámci vládní koalice skutečný návrh rozpočtu, s tou politickou podporou, tak budeme detailně informovat, co v tom rozpočtu je, budeme to detailně vysvětlovat a posléze to budeme obhajovat v Poslanecké sněmovně.

Některé věci jsou jisté už dnes. Tak abychom vyvrátili některé pochybnosti nebo úvahy, které kolují ve veřejném prostoru, tak vláda se rozhodla, že zachová tarifní platy pro rok 2024 v úrovni roku 2023 a nikdo z členů vlády nepředloží například novelu zákona, která by nějakým způsobem měnila valorizaci plateb za státní pojištěnce. Protože příští rok to vlastně bude poprvé, kdy se ten valorizační vzorec použije. I letos to číslo, které je ve státním rozpočtu, bylo výsledkem politických jednání a politického kompromisu.

Pro mne to jsou věci zcela samozřejmé. Říkám: Důležité je, že dneškem odstartují ta každoroční jednání, politická jednání o rozpočtu, která budou bezesporu dlouhá, budou tvrdá, ale věřím, že stejně jako v minulých letech, budou férová a povedou k dobrému výsledku.

Jakub Pacner, Česká televize: Možná ještě, jaké jsou ty parametry toho prvního rozpočtového materiálu? Příjmy, výdaje?

Zbyněk Stanjura, ministr financí: Jako v celku je to 1 bilion 899 miliard příjmů, 2 miliardy 134 miliard výdajů. Ten schodek tím pádem asi 235 miliard. Ale i tato čísla se budou měnit na základě, jako každý rok, na základě srpnové makroekonomické predikce. Ten zákon není úplně šťastně udělaný, ale my ho plně respektujeme. Myslíme si, že by bylo mnohem rozumnější, kdyby vláda poprvé projednávala až ten politicky dohodnutý návrh rozpočtu.

To neznamená, že by neměla probíhat ta technická jednání, která probíhají každoročně, ale myslíme si, že jsme schopni najít efektivnější a pochopitelnější způsob projednávání rozpočtu. Protože jenom po třetí zopakuju, všechno to jsou předběžná čísla a všechna budou podrobeny velmi detailní debatě. V tom návrhu rozpočtu se bezesporu objeví priority podle programového prohlášení vlády.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju, Rozhlas.

Jana Karasová, Český rozhlas: Dobrý večer, já bych ještě navázala na kolegu k tomu návrhu přípravy rozpočtu na příští rok. Pokud jste teda mluvil o tom, že to je technický návrh, tak o čem byla ta dnešní diskuze a jaká tedy byla ta debata, co ministři chtěli třeba slyšet? A taky bych se chtěla zeptat, jaký je osud těch letošních úspor, o kterých jste mluvil, které měly být ve výši nejméně dvacet miliard korun?

Zbyněk Stanjura, ministr financí: Tak nejdřív odpovím na druhou otázku. Tomu se budeme věnovat v příštích týdnech. Někdy začátkem července budeme mít pokladní plnění za prvních šest měsíců. V tom okamžiku v řádu deseti dnů po tom pokladním plnění jsme schopni udělat poměrně přesný odhad zejména plnění příjmů v druhém pololetí letošního roku a ta debata začne příští týden a skončí někdy během července o opatřeních, která se týkají rozpočtu 2023.

Nikdy nekomentuji průběh debaty na vládě. My jsme měli poměrně dostatek bodů na vládě, současně zasedala Poslanecká sněmovna. Současně, nevím, jestli pan premiér bude informovat, teď jsme měli dvě hodiny Bezpečnostní radu státu. Takže vláda neskončila teď před minutou

 Debatu jsme vedli o stavu veřejných financí a připomenuli jsme si vzájemně, že budeme postupovat podle programového prohlášení vlády, kde máme klíčový bod, aby na konci našeho volebního období jsme splňovali maastrichtská kritéria, neboli aby deficity byly pod třemi procenty hrubého domácího produktu.

A myslím, že je užitečné, a my to známe všichni z těch rad, kde potkáváme své resortní kolegy, že – a budeme to říkat i my a nesmíte se zlobit: V té mediální debatě je vlastně jediné číslo, které naše partnery zajímá – procento vůči HDP.

Nezajímá je vlastně ta absolutní částka. Když se to hodnotí, tak se ty země hodnotí podle výše deficitu vůči HDP. Tak jenom připomenu, že v roce 2021 to bylo 5,1 procentního bodu a loni 3,5 procentního bodu. Takže loni se nám povedlo i v těch těžkých podmínkách, kdy jsme museli vynaložit nemalé desítky miliard na pomoc s vysokými cenami energií, se nám podařilo tento klíčový parametr, a určitě by to potvrdil i pan premiér, snížit o 1,6 procentního bodu.

Jana Karasová, Český rozhlas: Já bych se na tu Bezpečnostní radu státu taky chtěla zeptat, jestli by bylo možné nějakým způsobem okomentovat. To jednání bylo možná delší, než jsme očekávali. A taky potom na vládě – pan ministr práce tady není, ale měli jste tam ten návrh na výši těch nákladů na bydlení pro uprchlíky. Předpokládám, že to bylo schváleno, ale na to minimálně ze strany těch organizací, které pracují s uprchlíky, je spousta kritiky. Tak nebojíte se vy, že to povede k nějaké nelegální práci nebo to zvýší zranitelnost těch uprchlíků možná i v souvislosti s tím, že pan ministr Jurečka dnes říkal, že sloučení toho systému dávkového pro uprchlíky a toho, co funguje pro občany Česka, se neplánuje. Tak, jak tu situaci uprchlíků do budoucna budete chtít řešit i s tím prodloužením dočasné ochrany po březnu 2024?

Zbyněk Stanjura, ministr financí: Jestli mohu odpovědět k těm uprchlíkům…

Petr Fiala, předseda vlády: Pardon. Já jsem jenom chtěl, a určitě dám panu ministrovi prostor pro to, co jsme řešili s bydlením pro uprchlíky, ale já jsem chtěl jenom ještě jednou říct, že – on už to říkal pan ministr financí: My jsme měli řadu bodů na jednání vlády a měli jsme také řadu bodů na jednání Bezpečnostní rady státu. Takže v tom, že to trvalo dlouho a možná i déle, než bych si já třeba představoval a další členové vlády, tak v tom nehledejte nic problematického.

Pochopitelně o rozpočtu, o situaci financí České republiky, o tom, co jsou správné kroky do budoucna, o tom jsme se bavili a budeme se o tom bavit ještě opakovaně a mnohokrát. Ta důležitá zpráva pro veřejnost je, že jsme se dnes domluvili na tom postupu, že jsme dodrželi zákonný postup, že jsme schválili jako základní parametr to, co navrhlo Ministerstvo financí, s tím, že teď teprve začnou ta politická jednání o rozpočtu.

Možná bych ještě přidal, protože v tom veřejném prostoru koluje řada čísel, ale to není chyba vlády, to je prostě dáno, jak už říkal pan ministr financí, trošku zvláštními pravidly, kterými se ale my samozřejmě řídíme, protože jsou legislativní. Tak ještě jedno to číslo v tom veřejném prostoru je, že jsme si v rámci výdajových výhledů řekli, schválili, že v příštím roce ten deficit nesmí být větší než, a to už je přepočet, 270 miliard korun. Je to 2,75 strukturální saldo, čili je to nějakých 270 miliard.

Úplně jednoduše řečeno: Vláda teď v příštích měsících, se bude bavit o tom, jestli ten rozpočet, kde bude, a on bude někde, ten deficit, bude někde mezi 235 miliardami a 270 miliardami. To je teď ten rámec, ve kterém se musíme pohybovat.

Bezpečnostní rada státu. Řešili jsme řadu otázek. Bezpečnostní rada schválila Bezpečnostní strategii České republiky pro rok 2023, která potom půjde do vlády. Vzali jsme na vědomí Zprávu o zajištění obrany státu v roce 2022, Zprávu o situaci v oblasti vnitřní bezpečnosti a veřejného pořádku v minulém roce, Zprávu o situaci v oblasti migrace a integrace cizinců v roce 2022, Zprávu o stavu kybernetické bezpečnosti České republiky.

Už z toho je vidět, že jsme se zabývali docela důležitými otázkami. Ty výzvy, před kterými stojíme a před kterými jsme stáli v loňském roce, jsou velké a Bezpečnostní rada státu byla seznámena s tím, jak jsme se s tím dokázali vyrovnat v loňském roce, a bavili jsme se také o tom, jak budeme postupovat v tom roce, nebo jaká bude bezpečnostní strategie pro to další období.

Zbyněk Stanjura, ministr financí: Vy jste tlumočila obavy některých organizací o zranitelné osoby. Tak je nejdřív vyjmenuji a pak řeknu, že tyto zranitelné osoby mají nárok na bezplatné ubytování, nouzové, i nadále od 1. července. Jsou to děti do osmnácti let, studenti, pečující osoby o dítě do šesti let věku, těhotné ženy, osoby starší šedesáti pěti let, osoby invalidní, osoby zdravotně postižené a osoby pečující o takové osoby. Takhle široce a správně je definovaná skupina zranitelných osob mezi uprchlíky, kteří uprchli před ruskou agresí na Ukrajině, a ti budou mít nadále možnost ubytování zdarma v nouzovém ubytování. To je k těm zranitelným skupinám.

U těch ostatních budeme vypočítávat započitatelné náklady na bydlení. Je to vlastně jednoduché, 3 000 na osobu, dvě osoby 6 000, tři osoby 9 000, strop je 15 000 pro pět a více osob. A humanitární dávka se nově bude počítat jako součet samostatné humanitární dávky ve výši životního nebo existenčního minima, to je stejné jako pro české občany nebo to platí i pro české občany. Životní minimum je 3 130 pro dospělou osobu a 3 490 korun za dítě. K tomu se připočtou ty započitatelné náklady na bydlení, ty 3 000 na jednu osobu, a od toho se odpočte příjem takové rodiny. Já myslím, že je to spravedlivý a dobrý návrh.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju, Seznam, potom Echo.

Michaela Rambousková, Seznam Zprávy: Dobrý večer, já mám dva dotazy na pana ministra Stanjuru. Ten první je, jestli stále platí minus deset procent na vědu a výzkum? A ten druhý, vy jste říkal, že vás čekají tři měsíce intenzivní politické debaty, tak jestli byste mohl naznačit, jak budou zhruba vypadat? Jestli si to máme představit, jako že vaši kolegové za vámi budou jezdit a nutit vás, ať vytáhnete ze šuplíku nějaké peníze? Děkuji.

Zbyněk Stanjura, ministr financí: Ne. No, kdybych nějaké peníze na Ministerstvu financí měl, tak mi věřte, že bych je docela rád z toho šuplíku vytáhl, ale nic takového tam není. Budeme postupovat jako v předchozích letech. My jsme změnili tu tradici, kdy ti ministři jezdili s tím kloboukem do Letenské a pak byla tiskovka a ministr financí či ministryně financí říkala: Já jsem tady dala tolik a tolik.

Já žádné peníze nemám. Budeme to projednávat vcelku, jako vláda. To znamená, bude to jako loni i předloni. Teď v této chvíli dostaneme podrobné rozpisy jednotlivých kapitol, pak pravděpodobně proběhnou jednání buď na úrovni ekonomických náměstků, nebo vrchních ředitelů a pak se tím opakovaně bude zabývat porada ministrů, která nemá formální pravidla jako vláda. Možná to bude v rytmu jednou za čtrnáct dnů. Pak budeme mít v tom srpnu nová data, novou makroekonomickou predikci a pak už ten materiál předložím do vlády a v září poběží jednání ve vládě.

Žádné číslo nemohu potvrdit ani vyvrátit. Ne že bych nechtěl, ale jak jsem říkal, jsou to předběžné návrhy příjmů a výdajů jednotlivých kapitol. Ta jednání teprve začnou. Takže nemohu říct, že platí to, či ono. Jediné, co jsme schválili právě proto, abychom ta jednání mohli odstartovat, jsou tyto předběžné návrhy příjmů a výdajů.

Myslím, že jsem odpověděl na obě otázky.

Petr Fiala, předseda vlády: Ano, a to, co říkal pan ministr financí, je důležité a já to tady zopakuji a několikrát podtrhnu. My na rozdíl od té předcházející praxe to neděláme tak, že se individuálně vyjednává s ministrem financí, ale jednáme jako tým. Věnujeme tomu dlouhé hodiny a dny, kdy jedná vláda společně, abychom dosáhli co nejlepšího rozpočtu.

A ono to má i jednu výhodu. Každý člen vlády, který požaduje vyšší příjmy nebo vyšší výdaje ze své kapitoly, tak současně vidí a chápe, že z toho balíku se to musí někomu vzít nebo se musí udělat vyšší dluh. A tato kolektivní debata, tato týmová debata je velmi důležitá pro kvalitu toho rozpočtu a pro odpovědné chování všech, a navíc má ještě další výhodu, že překonává jednu z bolestí české státní správy a to je resortismus, kdy se někdy nehledí vpravo, vlevo, co se děje v jiných částech státu, ale jenom se hledí na to, co to moje ministerstvo vlastně chce.

A tohle všechno tímto způsobem vyjednávání, který vůbec není jednoduchý pro nikoho a nejtěžší je samozřejmě pro pana ministra financí, tak tímto způsobem vyjednávání potom dosahujeme kvalitních rozpočtů.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju a poprosím Echo.

Jan Křovák, Echo24: Dobrý večer, já se chci zeptat pana ministra Stanjury na dva dotazy. Ten první míří na to, že vy jste ve zprávě k tomu konsolidačnímu balíčku psali, že ten balíček umožní v příštím roce schodek ve výši 210 miliard. Teď je to tedy, pokud to chápu správně, tak je rámec 235 až 270. Tak kde se ten rozdíl vzal za ten měsíc a půl? A druhý dotaz, nebo respektive prosba o komentář. Jestli byste mohl okomentovat tu vlastně už poměrně dlouhodobou kritiku Národní rozpočtové rady k vašemu rozpočtovému plánování, na kterou vlastně teď navázalo hnutí STAN a pan předseda rozpočtového výboru Josef Bernard, který zároveň uvedl, že bude s Národní rozpočtovou radou úzce spolupracovat. Tak prosím jenom o komentář k tomu.

Zbyněk Stanjura, ministr financí: Tak druhý dotaz je na Mojmíra Hampla. Já myslím, že je korektní, aby on odpověděl. Já s ním spolupracuji poměrně úzce, intenzivně. Byl jsem to já, kdo navrhl vládě, aby ho vláda pak navrhla Poslanecké sněmovně do této zodpovědné funkce. Žádné rozpory tam nemám.

A možná na upřesnění toho, co jste říkal, protože to říkal sám předseda rozpočtové rady na našem jednání. On byl překvapen z té interpretace, protože říká: Já jsem obdržel telefonát předsedy rozpočtového výboru, zda bych nepřišel na rozpočtový výbor. Je to součástí práce předsedy Národní rozpočtové rady, takže zdvořile řekl: Ano, přijdu. Nepochopil to, že mají nějakou speciální spolupráci. Činnost Národní rozpočtové rady je dána zákonem a jenom připomínám, že Mojmír Hampl patří mezi nejhlasitější podporovatele ozdravného balíčku.

Že se vede odborný spor mezi aparátem Ministerstva financí a Národní rozpočtovou radou o metodikách, kdy jeden z materiálů vychází z prognózy a druhý vychází z rozpočtu, to je pravda. Že ty odborné názory, a ne politické – odborné, jsou různé, nepodařilo se zatím je sblížit, to je taky pravda. Ale to nějakým způsobem neovlivňuje politickou debatu o rozpočtu.

Já chci jen připomenout jednu věc: Já rozumím, že po bitvě je každý generál. Tak můžete se sami vy vrátit ve svých médiích do období srpna a poloviny září roku 2022, kolik bylo nejistot. Návrh rozpočtu vláda schvalovala ve druhé polovině září 2022. Experti na energetiku se přeli, jestli tento rok bude cena megawatthodiny 350 eur, nebo bude více. Kolik stovek miliard bude potřeba na kompenzace při zastropování cen. To jsme jakoby zapomněli.

Takže těch nejistot, a přiznaných nejistot, my jsme o nich mluvili od začátku, bylo množství. Je jenom dobrá zpráva pro nás pro všechny, že ty ceny energií jsou mnohem nižší, než experti odhadovali v tom loňském roce, v závěru loňského roku nebo ve třetím kvartálu. Jenom připomenu tu paniku, když někdy na začátku září ta cena byla 1 000 eur za megawatthodinu. Jak silný hlas byl, abychom pomohli domácnostem, malým středním, ale i velkým podnikům, a my jsme jim pomohli.  

A ty kompenzace v prvním pololetí letošního roku budou někde mezi 80 a 90 miliardami a v druhém pololetí budou tak deset. Příjmy budou zase v tom druhém pololetí. Takže já myslím, že je korektní vzpomenout si, jaká všechna rizika byla. Některá se naštěstí nenaplnila, to je dobrá zpráva pro státní rozpočet. A věc je taková, že některé příjmy mají jednorázový charakter každý rok. Například dividendy ze státních firem chodí v druhém pololetí. Logicky, když na konci června jsou valné hromady. Kdyby to bylo kontinuální každý měsíc, tak ten měsíční výsledek je jiný.       

Nicméně výdaje, ty největší, logicky jsou měsíčně. Penze, platba za státní pojištěnce, bohužel, platba za staré dluhy. Říká se tomu obsluha státního dluhu. Loni padesát miliard, letos sedmdesát, příští rok devadesát a v roce 2025 sto nebo sto dva.

A to už se stalo. To už nezmění nic. Žádná vláda, žádná sněmovna, žádný zákon. To už se stalo. Tak si řekněme: Chceme konsolidovat a mezi roky 2022 a 2024 bude rozdíl jenom v těch úrocích čtyřicet miliard. To znamená, teoreticky, kdybychom si to představili, je 1. ledna 2024 a my máme minus devadesát miliard stav rozpočtu, protože to už se stalo. A to jsou úroky, které budeme platit ne rovnoměrně, ale každý měsíc.

A z toho taky vychází, že to konsolidační úsilí – a co ale platí a to opět dnes potvrdil předseda Národní rozpočtové rady na jednání vlády: Ten konsolidační balíček skutečně sníží deficit příští rok o 94 miliard a v roce 2025 o takřka 150 miliard. Ale pokud jsme přijali nové politické závazky, ať už dvě procenta HDP, garance 130 procent průměrné mzdy pro pedagogy, když vidíme, jak vlastně jenom musíme zapojit do rozpočtu to, co už se stalo, o čtyřicet miliard víc než loni příští rok budou úroky, tak není vůbec jednoduché stlačovat ten deficit ne v relativním čísle, to bude o těch 94 miliard, ale i v těch absolutních, v absolutních číslech.

A když jsem tady definoval na ten dotaz, kolik je předběžný návrh výdajů, a řekl jsem dva biliony sto třicet tři miliard, tak jedno procento je dvacet jedna miliard. A vy se ptáte, kde vznikl rozdíl jednoho procenta? No tady v těch všech informacích, které některé z těch, které to ovlivní, jsem vám... Musíme si říct, že to je rozdíl jednoho procenta. Bohužel, to číslo je tak obrovské.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju. To je z tiskové konference všechno. Děkujeme za pozornost a přejeme pěkný zbytek večera, na shledanou.

Zbyněk Stanjura, ministr financí: Na shledanou.

Petr Fiala, předseda vlády: Na shledanou.