Tisková konference po jednání vlády, 22. listopadu 2023

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Pěkné odpoledne, dámy a pánové, vítejte na tiskové konferenci po jednání vlády. Já poprosím o úvodní slovo předsedu vlády Petra Fialu.

Petr Fiala, předseda vlády: Dobrý den, dámy a pánové, já začnu zprávou, která je důležitá. My jsme dnes schválili systemizaci úřednických míst, která má jednoznačný výsledek a to je, že razantně snižujeme počty úředníků a plníme náš slib, že stát má fungovat efektivněji. Ta systemizace, kterou jsme zde schválili, znamená, že jsme zrušili 2 636 úřednických míst. O tolik úředníků bude v roce 2024 méně než letos, znamená to pokles o 3,5 procenta. Jedná se o největší snížení počtu úředníků od platnosti služebního zákona, tedy minimálně od roku 2015.

Počet úředníků bude v roce 2024 73 232 a je to nejnižší číslo od začátku systemizace. Jenom připomenu, před pěti lety bylo úředníků o 5 300 více. Před pěti lety tady vládlo hnutí ANO. Od našeho nástupu s touto systemizací jsme snížili počty úředníků zhruba o 4,5 procenta. Takže plníme naše sliby, zefektivňujeme stát, snižujeme počet úředníků tímto rozhodnutí meziročně o 2 636 úřednických míst.

Současně pracujeme na revizi agend a na tom, aby stát opravdu fungoval efektivněji, zlepšilo se jeho fungování. Pracujeme na jeho digitalizaci a děláme kroky k tomu, aby stát mohl co nejefektivněji sloužit občanům. Toto jsou konkrétní čísla, konkrétní výsledek. Znovu to opakuji přes 2 600 úřednických míst meziročně, o tento počet snižujeme počet úředníků v České republice.

Druhá věc, kterou chci zmínit, ta se týká případu, který nás všechny trápí, a to je protest pana Gruntoráda a problémy, na které poukazuje, pokud jde o důstojné důchody pro účastníky odporu, odboje proti komunismu. My jsme dnes na jednání vlády rozhodli o tom, že do 15. prosince pan ministr, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka ve spolupráci s dalšími členy vlády předloží návrh legislativních, popřípadě dalších opatření, která by zajistila všem držitelům osvědčení účastníka odboje a odporu proti komunismu to, aby jim byly přiznány důstojné důchody a poskytnuto odpovídající zajištění ve stáří. Tedy do 15. prosince. A současně do konce února provedeme spolu s Ústavem pro studium totalitních režimů analýzu opatření, která zajistí zajištění ve stáří účastníkům třetího odboje, kteří nemají osvědčení účastníka odboje a odporu proti komunismu.

My jsme už udělali v minulosti řadu kroků, které mají vést k tomu, aby tito lidé měli důstojné podmínky ve stáří. Tady se snažíme odstranit ten problém, který se některých z nich týkal, vzhledem k jejich složitostem jejich životních osudů a působením tady nebo v exilu, tak aby skutečně nikdo nepropadl tím sítem. Aby všichni měli jistotu, že budou mít důstojné důchody a poskytnuto odpovídající zajištění ve stáří. Snad bych k tomu měl dodat, že toto usnesení vláda přijala jednomyslně a myslím, že jsme tady odstranili ty důvody, kvůli kterým pan Gruntorád drží hladovku.

A chci znovu říct za sebe i za vládu, že z té situace nemáme žádnou radost. Vážíme si činnosti pana Gruntoráda a dalších lidí, kteří se stavěli statečně proti diktatuře, proti komunistickému režimu, a přesvědčení naší vlády je, že mají všichni mít zajištěné důstojné stáří a důstojné důchody. Tam, kde tomu snad z různých důvodů nebylo, tak to odstraníme systémově těmi opatřeními, o kterých jsem mluvil, a k tomu dnes vlády přijala jednoznačně toto usnesení. Tolik za mě dva komentáře k věcem z dnešní vlády.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji a já poprosím prvního vicepremiéra, ministra vnitra Víta Rakušana.

Vít Rakušan, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra: Děkuji za slovo, ještě jedno dobrý den, dámy a pánové. První informace, která potěšující určitě pro ten náš středoevropský prostor není. Vláda České republiky na svém dnešním zasedání rozhodla o tom, že prodlužuje ty namátkové dočasné kontroly na slovensko-české hranici, a to do 3. ledna 2024. My vstupujeme do jiného právního režimu. Nebudu zdržovat detaily, které jsou složité, postupujeme v souladu se schengenským hraničním kodexem a postupujeme také v souladu s těmi ostatními státy a já bych tady chtěl znovu podotknout: Tohle nebylo žádné solitérní rozhodnutí České republiky. Naopak, my jsme byli těmi, kteří reagovali na situaci, která nastala na té slovensko-polské hranici; stejně reagovalo Rakousko, navázalo Německo, Slovensko má kontroly na hranicích s Maďarskem a to migrační domino se prostě tady spustilo.

Ukazuje to jediné – Evropě chybí dlouhodobě, léta letoucí, společné řešení vnější ochrany hranic, společné řešení migrační politiky a já jsem velmi rád, že naše vláda tohle vnímá. Od začátku ve všech patrech svého vyjednávání vede velmi aktivní evropskou politiku právě i v oblasti migrace. To společné evropské řešení prostě jednoznačně potřebujeme, stejně jako nové koncepty zacházení s migrací, její externalizaci a podobně.

Zároveň bych chtěl říci to, co už jsem avizoval na některé z minulých konferencí: Následující pondělí se uskuteční v Maďarsku na popud předsedající České republiky jednání zemí V4, které bude primárně věnováno otázkám migrace v evropském i středoevropském kontextu. Naše pozvání k naší radosti přijal i rakouský ministr vnitra a vlastně poprvé v historii V4 a oblasti vnitřní bezpečnosti i německá ministryně vnitra. Troufám si říct, že je to velmi reprezentativní sestava a my se budeme pokoušet dospět k nějaké dohodě, k nějakému časovému plánu, a samozřejmě pokud by měly ty dočasné kontroly skončit, což si všichni přejme, tak to opět musí být společné rozhodnutí všech států v rámci středoevropského prostoru.

Chtěl bych říct, že i toto je důkaz, že naše vláda se někde neschovává za odpovědností, neschovává se za nějaké struktury, ale má aktivní politiku a snažíme se my býti tvůrci té aktivní středoevropské politiky, abychom tu vymoženost Evropské unie, které si jistě všichni vážíme, tou je schengenský prostor, byli schopni zachovat.

Pár krátkých dat, jak to do 20. listopadu zatím vypadalo s kontrolami na slovensko-české hranici: Bylo zkontrolováno 398 962 osob. Policie odhalila při nelegální migraci 1 167 osob. Zároveň bylo, a to je myslím velkým úspěchem české policie, zadrženo 56 osob v souvislosti s trestným činem převaděčství.

Zároveň děkujeme i Slovenské republice za to, že pokračuje dobrá spolupráce a Slovensko respektuje uzavřenou readmisní dohodu o návratech migrantů zpátky na Slovensko, což je samozřejmě i důvodem pro to, že nemusíme zavádět stabilní kontroly a stále zůstáváme u principu těch kontrol namátkových. Stejně tak jednáme s Německem o tom, aby ten princip kontrol byl přívětivý k českým občanům. Ve většině případů se nám to daří, ojedinělé záležitosti budu na bilaterálním jednání v pondělí řešit s německou ministryní vnitra, s kterou jsem ve stálém kontaktu.

Druhá věc: Jenom zopakuji ještě pár údajů k tématu, které už zmínil pan premiér. Je to systemizace. Funkčně ji mělo pod sebou Ministerstvo vnitra. Já jsem chtěl poděkovat všem resortům a všem státní úřadům, že k tomu přistoupily tak zodpovědně, a našim pracovníkům k tomu, že se toho nejednoduchého úkolu zhostili velmi dobře a v termínu.

Celkově se systemizace týká 234 služebních úřadů včetně Úřadu vlády a 14 ministerstev. Jak už řekl pan premiér, 2 636 systemizovaných míst mínus je určitě veliký úspěch, který tady můžeme říci, a že jde o nejrazantnější snížení počtu míst na úřadech od roku 2012. To je prostě nezpochybnitelný statistický fakt, který ukazuje, že vláda České republiky své programové prohlášení, snižování úřednických míst v České republice, myslí vážně a určitě se k tomu postavila zodpovědněji než všechny vlády předchozí.

Ty konkrétní údaje se samozřejmě dají dohledat, kolik máme míst služebních, kolik pracovních, ale důležité je to celkové číslo. Máme systemizováno 73 232 systemizovaných míst k 1. lednu 2024, pokles o 3,5 procenta a určitě velký úspěch a pochopení té reality, ve které se nacházíme. Děkuji.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Já také děkuji a poprosím místopředsedu vlády, Mariana Jurečku.

Marian Jurečka, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí: Dobré odpoledne, já si dovolím navázat a rozšířit informace právě k té otázce jak Jiřího Gruntoráda, tak k celé té otázce důchodů pro perzekvované osoby komunistickým režimem a osoby, které jsou držiteli osvědčení účastníků třetího odboje.

Jak už jsem avizoval v pondělí, rozhodnutí o přiznání průměrného důchodu vůči Karlu Soukupovi, tak to bylo zprocesováno a je na cestě doručení k němu. S tím, že také v tomto případě jsme připraveni dotáhnout tu debatu a ta jednání s australskou stranou a pomoci v tom vyřízení a zároveň také i ve zpětném přiznání toho českého důchodu tak, abychom tyto věci zhojili i z hlediska minulosti.

Zároveň tak, jak to usnesení, které dnes přijala vláda, také do 15. prosince jsem připraven připravit společně s ostatními kolegy z vlády novelu jak zákona o důchodovém pojištění, případně některých dalších souvisejících předpisů tak, abychom u účastníků třetího odboje už ani nezkoumali tu otázku doby pojistné v České republice či v jiné zemi, aby nedocházelo k tomu, že tady je nutnost podávat nějakou žádost a podstupovat nějaký úřední postup z pohledu zmírnění tvrdosti zákona.

To znamená, aby ten zákon, který v roce 2011 tu křivdu výrazně napravil, to znamená, přiznal jednorázové odškodnění účastníkům třetího odboje a zároveň od té doby je jim přiznáván ten průměrný důchod, pokud jeho výši neměli, tak abychom tento postup zautomatizovali tak, abychom nezkoumali to, jestli někomu chybí případně několik let pojistné doby, kterou ztratili tím, že neměli práci nebo byli třeba ve výkonu trestu. Takže toto chceme změnit legislativně, aby to bylo naprosto jasné, aby to nebyla věc, o kterou někdo žádá, ale aby to byla věc, která bude automaticky zohledněna a poskytnuta.

Stejně tak jako jsme už od pondělí začali dělat kroky k tomu, že procházíme všechny účastníky oceněné a uznané jako účastníky třetího odboje, a pokud by někdo z nich neměl ten důchod ve výši minimálně průměrného důchodu, tak mu to automaticky přiznáme, protože může se stát, že někdo z těchto lidí třeba zapomněl si tuto žádost podat. Zároveň takto chceme automaticky postupovat i do budoucna.

V tom usnesení je také zmíněno to, že společně s Ministerstvem obrany i s Ústavem pro studium totalitních režimů ještě zmapujeme případy osob, které například z nějakých důvodů nezískaly to uznání účastníka třetího odboje, a zdali v těchto případech není prostor tam pomoci nějakým jiným způsobem. Včetně i toho vážného námětu, se kterým přišla společnost Post Bellum, zdali by třeba neměl vzniknout fond, který by byl třeba pod Ústavem pro studium totalitních režimů, ze kterého by bylo možné, třeba prostřednictvím organizací právě jako je Post Bellum, těmto lidem a jejich rodinám v těch specifických situacích, na které třeba ten systém nemůže vždycky ve sto procentech pamatovat, těmto lidem abychom dokázali pomocí.

Zároveň také chci říci, že my jsme vlastně už před prázdninami právě se zástupci Post Bella jednali a mimo jiné z toho vzešlo jedno konkrétní rozhodnutí, které se teď vlastně realizuje – to, že společnost Post Bellum by se měla stát v příštím roce také i poskytovatelem sociálních služeb v tzv. nadregionální síti. Tento krok byl učiněn opravdu již před prázdninami tak, aby právě perzekvovaným osobám, ať už komunistickou totalitou, nebo nacistickou totalitou, oběma těmito režimy, jsme byli schopni právě prostřednictvím organizace Post Bellum zajistit třeba lepší pomoc, lepší služby, lepší dostupné služby v této oblasti.

Takže to jsou kroky, které jednak už se staly a jednak které reagují vlastně i na včerejší výzvu, která byla doručena prostřednictvím ředitelky Úřadu vlády na pana premiéra zástupci několika, nebo několika osobnostmi z řad právě perzekvovaných osob, z řad i třeba signatářů Charty 77, a na které jsme dnes v té debatě na vládě i tím jasným usnesením reagovali, aby bylo i zřejmé, že opravdu se ty kroky, které je potřeba ještě dotáhnout, aby se skutečně staly. Takže tolik k této záležitosti.

Já si možná dovolím ještě jenom stručné doplnění k tomu, co říkali jak pan premiér, tak pan první vicepremiér k systemizaci. Opravdu je to obrovský, výrazný posun. Vracíme se na hodnoty počtu úředníků, které tady byly v okamžiku, kdy se zaváděl zákon o státní službě, vracíme se opravdu v té státní správě k efektivní státní správě. A jenom za resort MPSV chci říct, že to snížení meziroční o 1 812 úředníků v resortu MPSV, že je opravdu díky digitalizaci a díky opravdu efektivnímu fungování jsme schopni ty počty lidí takto efektivně snižovat.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji, otevírám prostor pro dotazy, Česká televize.

Karolína Jelínková, Česká televize: Dobrý den, já bych zůstala u té systemizace. Dá se nějak vyjádřit třeba buď přesné číslo, nebo poměr toho, kolik z těch míst bylo tzv. neobsazených, která vlastně se ruší? Zároveň bych se ještě zeptala, co se týče těch kontrol: Tam tedy proběhl nějaký dialog se zástupci Evropské komise ohledně změny právního režimu nebo zkrátka toho, že se to bude prodlužovat víc? A potom bych měla ještě třetí otázku a tam bych požádala, jestli na ní můžete reagovat všichni, každý za sebe, protože jde o konsolidační balíček. Pan prezident ho podepsal, opozice to kritizovala, už před tím hnutí ANO mluvilo třeba o tom, že se obrátí na Ústavní soud. Tak jak hodnotíte tento vývoj, podpis pana prezidenta, jestli můžete tedy opravdu na to reagovat všichni? Děkuju.

Vít Rakušan, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra: Tak samozřejmě, že ty konkrétní údaje vám jsme schopni poskytnout, ale já bych chtěl říci, v letošním roce v drtivé většině skutečně jdeme do míst, která obsazená jsou. Já vám uvedu příklad za Ministerstvo vnitra, kde jsem o tom schopen hovořit. Tak jenom ke konci roku třicet systemizovaných míst přímo na Ministerstvu vnitra, což jsou obsazená místa.

On už je to výsledek samozřejmě toho, že my to neprovádíme náhodně, nahodile. Ta nějaká vnitřní revize agend proběhla, pracujeme na tom na té celovládní úrovni a dostáváme se skutečně na čísla, která odpovídají tomu, že my se musíme dostávat skutečně i do lidí, kteří to pracovní místo v současné době zastávají.

V té první fázi, což byl hlavně loňský, předloňský rok, tak jsme se pouštěli do systemizace právě těch neobsazených míst. Tím se začínalo, dlouhodobě neobsazená místa jsme neudržovali, ale přistoupili jsme po seznámení se a podrobné znalosti s resortem samozřejmě k tomu, že ta místa obsazená jsou.

Co se týče kontrol, tak my se pohybujeme v rámci platné evropské legislativy. My nemáme nějakou dobu svévolně uzavřeny hranice. Respektujeme termíny, které jsou dávány, vždycky jsme je respektovali, a právě po tom úvodním uzavření hranice teď podle platného schengenského kodexu máme právo prodloužit až na tuto dobu, jak jsme učinili.

My jsme schválně, a to je ještě možná na dodatek, nechali tu delší lhůtu právě proto, aby o tom vláda nemusela rozhodovat třeba každý týden, čtrnáct dnů. Na druhou stranu, pokud by se ovšem situace vyvíjela pozitivně, pokud by se nám povedlo dojít k nějaké dohodě o tom, že ty kontroly se nějakým způsobem třeba před vánočními svátky omezí a podobně, tak my samozřejmě jako vláda v tom opačném gardu můžeme reagovat kdykoli a jsme na to připraveni.

Zatím ale zcela zodpovědně říkám, že ta situace k tomu, bohužel, nenazrála. Ta čísla ilegální migrace v Evropě jsou stále vysoká, a pokud okolní státy mají zájem udržet kontroly na hranicích, neumím si představit, že bychom my byli tím státem, který je jako jediný zruší.

A možná, když mám slovo, odpověď – konsolidační balíček. Já jsem samozřejmě pevně věřil, že pan prezident rozumnou snahu o konsolidaci veřejných financí podpoří. Je logické, že opozice bude vyjadřovat proti jeho podpisu jistou nevoli. To byl její názor i v Poslanecké sněmovně. Z mého pohledu názor nezodpovědný. Pokud nám tady nechá někdo veřejné finance v takovém stavu, v jakém je nám zanechal, a vymezuje se tvrdě vůči velmi racionální, propracované, dobře zpracované koaliční snaze konečně začít konsolidovat a ozdravovat veřejné finance, tak je to prostě dlouhodobě nezodpovědné a opozice jenom pokračuje v tom, co dělala už jako vládní entita v České republice. Nezodpovědnou rozpočtovou politiku bez toho, abychom mysleli, jak ten svět bude vypadat potom, až my v našich funcích nebudeme.

Takhle naše vláda nikdy postupovat nebude. A já jsem rád, že třeba přes nějaké dílčí výhrady, nevím, pan prezident vidí ten směr, a to je to nejdůležitější. A ten směr, který jsme konsolidačním balíčkem nastolili, je každopádně správný a za tím se vláda jako celek určitě stojíme.

Petr Fiala, předseda vlády: Já jsem rád, že pan prezident podepsal konsolidační balíček. Několikrát jsem měl příležitost s ním o tom hovořit. Je to důležité. Konsolidační balíček je odpovědná a nutná věc pro českou politiku, pro Českou republiku, pro to, abychom do budoucna tady měli udržitelné veřejné finance. Jenom připomenu, že konsolidační balíček znamená, že příští rok snížíme deficit o skoro sto miliard korun, v dalším roce o 150 miliard korun. Bez konsolidačního balíčku bychom nedostali veřejné finance pod kontrolu.

Takto můžeme říct, že nejenom plníme náš program, se kterým jsme vyhráli volby, se kterým naše koalice, všech pět stran dostalo důvěru od voličů. Ale že také začneme příští rok plnit jedno z maastrichtských kritérií a budeme mít deficit veřejných financí na úrovni 2,2 procenta HDP.

Konsolidační balíček nebylo lehké domluvit, nebylo lehké ho přijmout. Vyžadovalo to politickou odvahu, vyžadovalo to také vůli k dohodě. Tu jsme prokázali a prokázali jsme to mimo jiné proto, že jsme si vědomi toho, jak je to pro Českou republiku zásadní věc. A jsme rádi, že podobně to naše úsilí, i když třeba s jistými výhradami, vidí pan prezident a že se rozhodl konsolidační balíček podepsat. 

Marian Jurečka, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí: Já si dovolím to doplnit. Myslím si, že všichni si pamatujeme předsedu hnutí ANO Andreje Babiše, který velmi silně ve svých mediálních vystoupeních v letech 2013, 2014 říkal, že by manažera, který by sestavil deficitní rozpočet, okamžitě vyhodil. A dnes tady vidíme předsedu hnutí ANO, který když byl premiérem, tak zrychlil extrémně tempo zadlužování této země. Dnes on a jeho kolegové kritizují tento ozdravný balíček, ale neslyšíme jediný alternativní, realistický, odpovědný návrh, který by řešil, jakým způsobem zastavit zadlužování naší země a postupně se vracet k vyrovnaným rozpočtům.

To, že dnes v mezinárodním srovnání Česká republika na tom není tak špatně, je také dáno velmi dobrým hospodařením obcí, měst a krajů. Ty výrazně pomáhají vylepšovat celkovou bilanci toho deficitu veřejných financí. A to je potřeba si stále uvědomovat. A vláda je zodpovědná za tu vládní část a za ten státní rozpočet. A my opravdu směřujeme k tomu, abychom tu trajektorii, která se nastartovala za předchozí vlády, abychom ji dokázali vrátit zpátky k rozumnému, zodpovědnému hospodaření, ale zároveň, a to je důležité, s velkou zodpovědností a s ohledem na sociální aspekty vůči naší společnosti, vůči zranitelným skupinám.

Přes to všechno, co jsme museli podstoupit, jsme nesáhli na žádné restrikce a tupé škrty v sociální oblasti. Nic z toho se neděje. To znamená, pomoc ohroženým skupinám je taková, jaká má být vůči například seniorům, vůči zranitelným skupinám z minulosti. V posledních dvou letech zvyšujeme životní, existenční minimum, podpořili jsme rodiny s dětmi, opakované valorizace starobních a všech dalších důchodů tady proběhly, včetně například zvýšení ať už rodičáku, nebo přídavku na dítě. To znamená, na rozdíl od mnoha našich předchůdců, včetně těch vlád, které vedli sociálně demokratičtí premiéři, jsme my jako vláda v sociální oblasti žádné škrty nerealizovali a nerealizujeme.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju, další dotaz Prima.

Šimon Pilek, CNN Prima News: Budou to s dovolením dva dotazy. Ten první je doplnění ještě k těm kontrolám na hranicích. Ty probíhají od 4. října, do 5. prosince by to tedy byly dva měsíce. Pokud by se ty kontroly měly protahovat za ten horizont 5. prosince, tak už by to podléhalo vlastně tomu evropskému schválení. Myslíte, pane vicepremiére Rakušane, že by v to neměl být problém případně, i vzhledem k tomu, že kontroly momentálně mají i, jak jste zmínil, další evropské státy včetně Německa? A ten druhý dotaz s tím trochu souvisí, souvisí s migrací. Německý velvyslanec v Praze Andreas Kühnne v rozhovoru pro iDNES Premium řekl k té nelegální migraci: Nutně potřebujeme reformu evropského azylového systému, což by tedy zahrnovalo mimo jiné i zavedení v Česku neoblíbeného přerozdělování. Zpochybnil navíc tedy i to, že členské státy mají dnes právo veta. Tak není tento názor návratem o nějakých osm let nazpět? Díky.

Vít Rakušan, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra: Zaprvé k těm kontrolám jako takovým. Znovu: Pohybujeme se v rámci evropské legislativy. Ano, podle schengenského hraničního kodexu vyžaduje takové rozhodnutí notifikaci, nicméně tu Komise jistojistě udělí, pokud splníme všechna kritéria daná schengenským hraničním kodexem. Ta splňujeme. Ta jsou dána koneckonců i časovým horizontem, ve kterém ty kontroly probíhají, a tady Česká republika žádnou legitimní dobu rozhodně v téhle chvíli nepřekračuje. A všichni chápeme ten středoevropský kontext a všichni chápeme i výjimečnost té situace, která tady je, a ta migrační čísla, která v Evropě jsou.

Jenom dodávám jednu věc: Díky dobré práci české policie, díky rozumným rozhodnutím české vlády, díky dobré spolupráci se Slovenskem, i přes ten celoevropský nárůst migrace až o 19 procent, tak čísla tranzitní migrace na území České republiky jsou pětinásobně nižší, než byla v loňském roce. To ukazuje, že Česká republika prozíravě a dlouhodobě kvalitně díky spolupráci a svým rozhodnutím zvládla ilegální migraci na našem území a ochránit bezpečí a bezpečnost našich obyvatel.

Já bych se… Já jsem ten výrok jako takový nezaznamenal. Sám jsem v permanentním kontaktu s německou ministryní, se kterou máme velmi častá bilaterální jednání. Příští týden přijmu i zástupce opozice německé ze strany CDU a budeme se bavit o jejich vidění migrační politiky. Česká republika tedy nejenom premiérovým postupem a postupem ministra zahraničních věcí dělá všechno pro to, aby ta diplomacie na tomhle poli obsahovala všechno, co má mít. Taková je politika zodpovědné vlády. Německo se určitě ve všech aspektech své migrační politiky s Českou republikou neshodne a já říkám jediné: Žádné povinné relokační kvóty ten výchozí pracovní materiál z června letošního roku neobsahoval.

Česká republika nikdy nepřekročí pomyslnou hranici, aby hlasovala pro takový materiál, kde by byly povinné relokační kvóty. Takový materiál Česká republika nikdy nepodpoří. Ten výrok jsem nečetl, neslyšel, já říkám, jaký je jasný postoj české vlády.

Petr Fiala, předseda vlády: Já bych k tomu dodal dvě věci. Zaprvé to, co musíme dělat, a pan první vicepremiér to uvedl těmi slovy, že to neděláme rádi, to je zavádění kontrol uvnitř schengenského prostoru, zavádění kontrol mezi státy ve střední Evropě. To je důsledek toho, že nefunguje evropská migračně-azylová politika. A jediná cesta k tomu, abychom se do budoucna tomuto vyhnuli, je přijetí evropského řešení.

Tady chci potvrdit slova pana prvního místopředsedy. V žádném materiálu, o kterém jsme se bavili, nejsou povinné relokace, povinné přerozdělování, tedy ty tzv. kvóty. V žádném materiálu. Pokud by tam byly, tak Česká republika pro takový materiál nebude hlasovat a bude dělat všechno pro to, aby nebyl schválen.

Ale materiály, o kterých jsme zatím mluvili, a ony se mohou postupem času vyvíjet v rámci trialogu, ale materiály, o kterých jsme zatím rozhodovali, byly materiály, které šly tím směrem, kterým si to Česká republika dlouhodobě, nejenom naše vláda, Česká republika dlouhodobě přeje. To znamená zpřísnění kontrol vnější hranice, řešení migrace mimo území Evropské unie, azylové řízení na hranici, lepší návratová politika, spolupráce se třetími zeměmi. To jsou ty recepty, které fungují a které jedině mohou přispět k tomu, nebo vést k tomu ve výsledku, že nebudeme muset zavádět kontroly na vnitřních hranicích schengenského prostoru.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji, Rozhlas.

Jana Čermáková, Český rozhlas: Dobrý den, já bych vás pánové taky poprosila každého zvlášť o odpověď a jedná se mi o pondělní den protestu odborových svazů. Jestli máte dojem, že jste jako vláda, a jestli můžu tedy poprosit jednotlivě, udělali vše pro to, abyste stávku a protesty odvrátili? Děkuju.

Petr Fiala, předseda vlády: Udělali jsme vše pro to. A mohu k tomu jenom říct, že odbory pokračují ve své konfrontační politice, kterou přes naši snahu o dialog a vlastně permanentní dialog, který s odbory vedeme, tak odbory tuto konfrontační politiku mají prakticky od nástupu naší vlády.

Myslím, že to, co se chystá v pondělí, je nezodpovědné už jenom tím, že je do toho zapojeno školství. Školství, které patří k těm oblastem, kde i navzdory velmi složité rozpočtové situaci naše vláda zohledňuje to, že to je naše priorita, že to je důležité, takže tam přidáváme finanční prostředky. Školství, kde jsme učitelům garantovali jako jediné skupině tohoto typu zákonem 130 procent průměrné mzdy. A tak bych mohl pokračovat. Prostě školství, do kterého investujeme finanční prostředky, ale kde také provádíme a musíme provádět potřebné reformy, které povedou k tomu, že naše děti budou mít kvalitní vzdělání, které odpovídá požadavkům 21. století.

Proto musíme upravit rámcové vzdělávací programy, mimo jiné i proto jsme přistoupili k tomu netypickému opatření, že jsme garantovali platy učitelům, abychom učinili učitelské povolání atraktivním, abychom tam získávali do budoucna ty nejkvalitnější mladé lidi, aby naše školství do budoucna bylo opravdu mimořádně kvalitní.

Do poslední chvíle pan ministr Bek vedl jednání, stejně jako vede jednání místopředseda vlády a ministr zdravotnictví Vlastimil Válek s odbory, s jejich reprezentanty, s reprezentanty různých zájmových skupin. Řada těch věcí, o kterých se ve veřejném prostoru mluví, byla ze strany naší vlády vyřešena. Já pokládám stávku zvlášť v oblasti školství skutečně za neodůvodněnou a za nezodpovědnou.

Vít Rakušan, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra: Tak já jsem vnímal, že vláda, myslím si, že ve větší frekvenci než vláda předchozí, má svolána jednání tripartity. S odbory jednáme. Co jsem slyšel na úrovni vlády, tak každý ministr se sešel s odborovými organizacemi i v rámci svých resortů. Já jsem tak učinil opakovaně, s odboráři jednám v pravidelném rytmu, neberu je jako apriori nějaké potížisty, ale partnery do diskuze, kteří přinášejí nějaké podněty z prostředí zaměstnanců, z toho resortu, který momentálně spravuji.

Stejně tak to vnímá pan ministr Bek. Jednal s odboráři skutečně velmi aktivně a trochu mě mrzí, že on v tom jednání samozřejmě chce pokračovat a pokračovat v něm bude a bude hledat řešení a poslouchá názory od učitelské veřejnosti, od ředitelů, od starostů, od hejtmanů –  tedy od zřizovatelů. Prostě tu debatu vede dlouhodobě velmi konstruktivně, povede ji určitě i po stávce, ale jenom ta stávka jako taková určitě nebyla tím impulsem k tomu, aby on začal jednat. Naopak si myslím, že to potom ta jednání může spíš nějakým dílčím způsobem komplikovat, než jim nějakým zásadním způsobem pomáhat.

Takže my vzkazujeme, že jsme komunikativní vláda, že budeme s partnery jednat i nadále a nepotřebujeme k tomu, abychom zcela přirozeně s našimi partnery jednali, být k tomu tlačeni stávkou. Jednat budeme, jednáme, hledáme věcná a správná řešení.

Marian Jurečka, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí: Já si to dovolím doplnit. Když se podíváme na tu situaci, kterou jsme tady absolvovali za poslední rok a půl, byly obrovské obavy z toho, že nebude práce, že firmy budou propouštět, že budou ztrácet zakázky, že se zvýší výrazně nezaměstnanost. To všechno tady před námi bylo. Nic z toho se nestalo. Máme nejnižší nezaměstnanost v celé Evropské unii. Člověk, který chce v České republice pracovat, má zdravé ruce, nohy a hlavu, tak je schopen si práci najít.

Vidíme i na číslech, která nám ukazují výši odvodů, jak se vyvíjí odvody. Já to vidím třeba v rámci České správy sociálního zabezpečení. Tak odvody nám meziročně rostou v letošním roce o osm a půl procenta. To znamená, mzdy v České republice, především mzdy rostou zhruba v této relaci. Máme zhruba od dubna za sebou období, kdy se zastavil inflační růst. Máme měsíce, kdy je ta inflace lehce někde kolem 0,5 až 0,7, ale máme i měsíce, kdy jsme v mínusu. To znamená, je tady období, kdy to nejtěžší máme za sebou, a objektivně je tady předpoklad pro to, aby opravdu rostly i ty nejenom nominální, ale i reálné mzdy.

Já si dovolím dát takové srovnání ještě. Já, když jsem byl před čtrnácti dny na pracovní cestě v Dánsku, měl jsem tam dva dny dlouhé jednání jak se zástupci odborů, tak zaměstnavatelů. Tak tam je sociální dialog na takové úrovni, že vůbec ty věci, které řeší vláda u nás, nikdy neřešili. Tam bylo období za poslední rok a půl, kdy zrovna v období půl roku dokonce nominálně se snížily mzdy v Dánsku, protože prostě odbory se zaměstnavateli se na tom dohodli, protože prostě potřebovali vytvořit podmínky pro to, aby ty firmy tu situaci zvládly.

Něco takového je podle mne nemyslitelné, když vidím přístup některých zástupců odborů v České republice, a nic takového se v České republice ani nestalo. Nám stále nominálně mzdy a platy meziročně rostou. A když se vrátím k tomu, co se v pondělí odehraje: Ano, je to právo. To právo je ukázka, že žijeme ve vyspělé demokratické zemi. Ale nerozumím tomu, jak říkal pan premiér, jenom například u učitelů, kde je ta garance naprosto jasná.

Řekli jsme, že po Novém roce budeme mít stoprocentně v rezortech nespotřebované nároky a že tu situaci tam, kde bude potřeba, individuálně, cíleně budeme adresně řešit. Ale když se podívám i na firmy, které mají jedny z nejvyšších mezd vůbec u technických pracovníků v této zemi, přesto se tam bude stávkovat, tak tomu já opravdu nerozumím.

Petr Fiala, předseda vlády: Mně to nedá, abych ještě nedoplnil nějaké informace ke školství. Kladu si otázku, jako člověk, který celý život učí – a nebudu se bavit o těch podmínkách, které jsem pro tu výuku třeba v minulosti měl, a nikdy by mě nenapadlo stávkovat, ale protože si myslím, že to učitel nemá dělat. Ale, a to je můj názor jako Petra Fialy, ale já se ptám, k čemu ta stávka vlastně je, co je ten požadavek? 130 procent průměrné mzdy, garance ze zákona pro učitele. Jedna z mála kapitol, kterou navyšujeme o čtyři, respektive o osm miliard korun v těchto obtížných rozpočtových podmínkách. Co je vlastně ten požadavek? Další prostředky stát nemá.

Když se podíváme ale na stav školství, tak vidíme, že jsou tam potřeba určité změny, a já bych spíš očekával, že na nich budeme moci s odbory spolupracovat. Za posledních pět let vzrostl počet zaměstnanců v regionálním školství o patnáct procent, počet žáků za stejné období vzrostl pouze o sedm procent. Mohl bych pokračovat dál, v čem ten systém třeba nevykazuje úplnou efektivitu, pokud jde o organizaci. Tady nemluvím o výuce, ale organizaci, řízení těch škol.

Máme obrovské množství malých škol, 41 procent škol v České republice má do sta žáků, 25 procent škol má do padesáti žáků. Tady je prostor pro efektivitu, pro spojování těch obslužných činností, a tak bych mohl pokračovat.

Slyšel jsem námitku proti té reformě, kterou chystá ministerstvo školství a která se týká těch tzv. PH-max, což je věc, která určitě pro širší veřejnost srozumitelná není, ale je to nějaký způsob financování regionálního školství. Tak ta navržená změna PH-max by se v maximální míře ve středním a základním školství dotkla 1 500 učitelů ze 157 000. 1 500 ze 157 000 v té nejradikálnější verzi. Tak to je důvod ke stávce?

Toto jsou fakta, která je potřeba zohlednit. A s odbory v této věci řeč prostě není, protože jim nejde o kvalitu školství, o kterou jde nám. Jim nejde o udržitelnost školství a financování školství a školské politiky dlouhodobě. Jim jde o ten protest, o využití té složité situace, ve které naše země dnes je, a to já pokládám za nezodpovědné. Na tom trvám.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju, další dotazy nevidím, tiskovou konferenci končím. Děkujeme za pozornost a přejeme pěkný zbytek dne. Na shledanou.