Tiskové konference

23. 11. 2020 16:13

Tisková konference po jednání vlády, 23. listopadu 2020

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Hezké odpoledne, vítejte na tiskové konferenci po jednání vlády. Nejprve bych o slovo chtěla požádat pana premiéra Andreje Babiše.

Andrej Babiš, předseda vlády: Takže dobrý den, dámy a pánové. Vláda dnes na základě výsledků výběrového řízení projednala návrh na jmenování předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a vláda navrhne prezidentu republiky, aby do této funkce jmenoval doktora Petra Mlsnu.

Do výběrového řízení se ve stanovené lhůtě přihlásilo jedenáct uchazečů. Všichni splnili kvalifikační předpoklady, jednalo se o kvalitní kandidáty a po provedených pohovorech a individuálním hodnocení byl jako nejvhodnější kandidát vybrán právě pan Mlsna, který v hodnocení získal nejvíce bodů – 86 bodů z možných 90. Ta komise byla složena ze tří členů: Ing. Charouzdová, byla předsedkyně, doktor Postránecký a doktor Fiedler.

Myslím si, že je to premiéra, protože já jsem seděl ve vládě, kde se mě jako ministra financí nikdo neptal, respektive ptal a měl jsem jiný názor na tu nominaci a nebylo žádné výběrové řízení. Nicméně jsem zaznamenal různé pochybnosti, v mediálním prostoru, což mě teda moc mrzí, protože já samozřejmě mám i souhlas tady přečíst deset jmen těch kandidátů.

Ale co je důležité, tak pan doktor Mlsna, pokud by někdo měl zájem, souhlasí, a může přijít na Úřad vlády si vyslechnout zvukový záznam z toho pohovoru.

Takže my teď požádáme pana prezidenta a předpokládám, že pan prezident s tím vysloví souhlas a nový předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže by mohl nastoupit do funkce 2. prosince.

Takže to je asi ten hlavní bod. Ještě za mě byl na vládě bod návrh zákona o kybernetické bezpečnosti. My jsme ho projednali, schválili. Jedná se o adaptaci naší legislativy na nařízení Evropského parlamentu a Rady EU. Upřesňuje to kompetence Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost. Takže NUKIB bude určen tzv. vnitrostátním orgánem certifikace kybernetické bezpečnosti.

Takže za mě to je všechno, tyto dva body.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Paní vicepremiérka, ministryně financí Alena Schillerová.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, z dílny Ministerstva financí dnes byla předložena novela zákona o spotřební dani, zákona 353/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů, kde jsem požádala vládu o to, abychom navrhli schválit tuto novelu ve stavu legislativní nouze.

Když bych měla vám velice stručně vysvětlit její obsah, je to obdobná novela, kterou už vláda navrhla a poslala do Sněmovny a prosadila na jaře v souvislosti s první vlnou pandemie covid-19. A my nyní navrhujeme, aby tato úprava, protože platila jenom rok, byla trvale pro případy, že by se opakovala podobná situace.

Jedná se o to, že restauracím, hotelům a dalším jiným zařízením zůstalo nespotřebované pivo v důsledku zavření, které se samozřejmě kazí. Pivovary toto pivo by si vzaly zpět, zlikvidovaly ho pod dozorem Celní správy, ale samozřejmě logicky žádají navrácení spotřební daně. To je možné provést pouze formou zákona a ten je právě dán touto novelou.

Vláda návrh schválila, odchází nebo už v tuto chvíli odešel do Poslanecké sněmovny a na základě domluvy, pokud samozřejmě se takto dohodnou orgány Poslanecké sněmovny, tak předběžně je s předsedou Poslanecké sněmovny dohodnuto, že by mohla být tato novela projednána tento týden ve čtvrtek ve stavu legislativní nouze.

Je to velice důležité. Tato novela měla i velkou podporu ministra zemědělství, protože skutečně problémy s tím spojené jsou pro některá zařízení tohoto typu fatální a samozřejmě pivovary, které mnohdy nedosáhnou na všechny typy podpor, tak toto vrácení spotřební daně jim pomůže.

Dopady do státního rozpočtu. Když jsme provedli tuto novelu na jaře, tedy pro tento rok, tak byly zhruba 200 až 300 milionů, takže nepředpokládáme, že by větší dopady byly v souvislosti s touto novelou třeba v příštím roce, pokud by ty podmínky samozřejmě nastaly.

Takže to je za Ministerstvo financí. Pokud bych ještě mohla se zmínit, jestli mohu, o návrhu z dílny Ministerstva pro místní rozvoj, kde jsme na tom spolupracovali, tak je to návrh nařízení vlády o podmínkách použití peněžních prostředků Státního fondu podpory investic formou dotace nebo úvěru, poskytovaných na revitalizaci území se starou stavební zátěží, tzv. brownfieldy, pro jiné než hospodářské využití. Vlastně využívá se to v rámci této dotace, jsou tam stanoveny podmínky a rozpočet v roce 2021 počítá s částkou půl miliardy.

Takže tolik za paní ministryni Dostálovou, která je stále ve stavu nemocných. Děkuji za pozornost.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji a ministr zdravotnictví pan Jan Blatný.

Jan Blatný, ministr zdravotnictví: Dámy a pánové, dobrý podvečer. Já bych vás rád informoval o dvou věcech, které se z našeho rezortu dnes probíraly na jednání vlády. Jedním je informace o vakcíně a jedním je obnovení elektivních výkonů v nemocnicích.

Pokud se týká informace o krocích Ministerstva zdravotnictví s cílem zajištění vakcíny proti koronaviru, tak o tomto záměru a o těchto krocích byla vláda informována a přijala to na vědomí.

Rád bych vás tedy informoval o tom, že Ministerstvo zdravotnictví v souladu s doporučením a iniciativou řízenou Evropskou komisí se stará o to, aby došlo k včasnému zajištění dostatečného počtu vakcín i pro Českou republiku. Evropská komise uzavřela dohodu se všemi členskými státy tak, aby mohla jejich jménem jednat s výrobci kandidátních vakcín, a s tím souvisí, že tyto země s pomocí Evropské komise podepíší tzv. Advance Purchase Agreement, čili chcete-li jakousi dohodu o smlouvě budoucí, kterou se zavážou k určitému odběru, k určitému maximálnímu odběru vakcín od výrobců, kteří ji nabízejí.

Pro vaši informaci, v současné době bylo podepsáno již několik tady těchto smluv, tzv. APA, zejména se společností AstraZeneca, J&J, Pfizer a Sanofi, a v rámci těchto již podepsaných smluv se Česká republika zavázala k nákupu vakcín pro zhruba 5,5 milionu osob za necelé dvě miliardy korun. A v záloze je ještě možnost objednat další dávky pro až 10,6 milionu osob za další zhruba 4,5 miliardy korun.

Takže když bychom využili všechny tyto možnosti, potom se bavíme o vlastně dávce až pro 16 milionů osob, což je více, než je počet obyvatel v České republice. Tento přístup zvolily i ostatní země. Domluvených a vlastně do konce roku už zaplacených bude dostatek dávek pro 5,5 milionu osob a ty dávky se budou distribuovat postupně během roku s maximem na jeho začátku. Bude do čtrnácti dnů předložena vládě, a věřím, že se to třeba podaří i dříve, finální vakcinační strategie, která bude ještě toto dále upřesňovat.

Takže jenom hlavní zpráva: Česká republika má zajištěný dostatek vakcín pro všechny osoby. Já bych zde apeloval moc rád i na média, abyste nám pomohli s tím vyvracet řadu těch dezinformací, které se týkají vakcín, a pomohli nám společně, protože vakcína je jedním z jednoznačných kroků, jakým způsobem dlouhodobě, nebo respektive natrvalo zastavit šíření epidemie u nás i ve světě.

Druhá věc, o které jsme hovořili, je obnovení elektivních výkonů. Dnešním dnem vláda zrušila zákaz, který měla zdravotnická zařízení na poskytování této elektivní péče, a nemocnice mohou postupně dle svých volných kapacit obnovovat tuto elektivní nekovidovou péči a začít se stále více a více starat i o všechny ostatní občany, kteří měli tuto odkladnou péči zatím odloženu.

Platí to, že je potřeba mít v záloze nezbytné počty lůžek v případě, že by došlo k změnám v té epidemické situaci. Takže není to tak, že by se rušily všechny covidové jednotky, v žádném případě, ale je to rozvolnění, které umožní obnovit péči i o ty ostatní pacienty. Děkuji.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Dotazy, první Česká televize.

Izabela Niepřejová, Česká televize: Já bych se možná nejdřív zeptala, proč byl vybraný pan Mlsna na šéfa Antimonopolního úřadu. Jestli například budou zveřejněné záznamy o průběhu výběrového řízení a také to pořadí kandidátu, protože to jsou věci, ke kterým vyzývaly protikorupční organizace. A ještě bych se zeptala pana premiéra. Vy jste totiž dnes pro Radiožurnál uvedl, že by vláda neměla rozhodovat o tendru na stavbu Dukovan před volbami. Znamená to tedy, že do konce roku tak, jak to bylo plánováno, se o tom rozhodovat nebude? A pak mám ještě jeden dotaz. Děkuju.

Andrej Babiš, předseda vlády: Tak k tomu prvnímu dotazu. Asi jste mě neposlouchala. Já jsem řekl, že pan Mlsna souhlasí, a pokud vy osobně budete mít zájem si vyslechnout ten záznam z toho pohovoru, tak samozřejmě máte možnost tady na Úřadu vlády si to vyslechnout. Já bych čekal spíš, že oceníte, že poprvé v historii bylo výběrové řízení. Že to není straník.

Když jsme na minulé vládě rozhodovali, tak to bylo osm ČSSD plus pan Bělobrádek. Hnutí ANO nebylo pro. Nebylo žádné výběrové řízení. Takže tady bylo výběrové řízení, přihlásilo se jedenáct velice kvalitních uchazečů a první skončil pan Mlsna, 86 bodů, druhý doktor Petr, 82 bodů, a třetí pan Sixta, 81 bodů. Takže to bylo absolutně transparentní a znovu opakuji, že není problém si to vyslechnout.

Pokud vím, tak pan Mlsna není členem žádné strany, byl náměstkem ministra školství, byl náměstkem ministra spravedlnosti, byl náměstkem pro legislativu a určitě tady paní Schillerová, která tomu velice dobře rozumí, je to dnes ve vládě nejkvalitnější legislativec, nebo jeden z nejkvalitnějších, se kterým vždycky konzultujeme ty věci. Takže myslím, že to je kvalitní kandidát, a nevidím tam osobně žádný problém.

Co se týče toho mého vyjádření, tak samozřejmě to je klasika. Cokoliv uděláme, tak jsme kritizováni. Takže já si myslím, že je to tak vážné rozhodnutí, že za prvé – já nerozhoduju, ani vláda, o tom tendru. My vyjednáváme, teda pan Havlíček. A samozřejmě, ten tendr není ještě připraven, protože ještě probíhají konzultace s Evropskou komisí, a my chceme předložit tu situaci na schválení stálému výboru pro jádro a probrat to s ostatními stranami, aby se na tom všichni shodli.

Takže proto si myslím, že je to v té situaci, kdy není co rozhodovat, a divím se, já nevím, jestli je to tedy pravdivé, jak se tady, nevím, co to je za médium, asi Radiožurnál, vyjadřoval pan Petříček, že údajně je nějaký problém. Není, protože vláda o tom nikdy nejednala.

Izabela Niepřejová, Česká televize: Tak děkuju. Pak mě tedy ještě zajímá váš názor k té ústavní stížnosti od senátorů, podle kterých jsou některá ta proticovidová opatření diskriminační, která se tedy týkají maloobchodů. A pak mě ještě zajímá, a to je možná i dotaz na paní ministryni financí, nebo hlavně, protože vy chcete po senátorech, aby vyndali z daňového balíčku vyšší slevu na dani. S kým to chcete prosadit, kdy se sejdete například s předsedou senátu Milošem Vystrčilem a šéfy senátorských klubů a zdali už tedy máte termín této schůzky? A úplně poslední dotaz se týká kompenzací pro neprofesionální sportoviště, protože ta aktuálně nemohou dosáhnout na tu podporu. Tak jestli se počítá i s podporu pro ně, kdy to bude, proč ji například ještě nedostali? Protože by do budoucna mohl být ohrožený sport pro veřejnost a mládež. Děkuju.

Andrej Babiš, předseda vlády: Tak na ten první dotaz odpoví pan ministr Blatný a na ten druhý dotaz odpovím nejdřív já a potom paní ministryně s dovolením, omlouvám se dámě, protože já jsem včera požádal smskou pana Vystrčila o termín. On se vyjádřil na twitteru, že je připraven, takže jsme se domluvili a ve středu v 16 hodin s paní ministryní Schillerovou půjdeme do Senátu, abychom vysvětlili senátorům, že ten návrh ohledně slevy na dani byla alternativa. A že ten návrh je pro rozpočet zásadní.

Já jsem se včera vašemu kolegovi snažil vysvětlit, že už dnes, v roce 2020, sleva na dani je 130 miliard. A pan Ferjenčík navyšuje tu slevu na 135 miliard, ano? Bez nějakého limitu. Můj návrh slevy a snížení daní na 15 procent je na dva roky a samozřejmě tam je to absolutně transparentní, protože tam každý zaměstnanec, všichni zaměstnanci budou platit méně daní, takže dostanou víc peněz. Sedm procent v čistém. A bylo jasné, že je to alternativa a žádné navýšení slevy není potřeba, protože už dnes je to 130 miliard, a v podstatě podle zkušeností Ministerstva financí, jak to mám tady na papíře, u té slevy se nezohledňuje vůbec majetek. Takže nějaký miliardář klidně může dostat slevu, který má velké majetky. Nikdo to nezkoumá.

A navíc u těchto slev podle zkušenosti Ministerstva financí docházelo i k zneužívání v minulosti. Fiktivně pronajímali si garáže a poplatník daného příjmu dosáhl tímto způsobem, načež si uplatnit bonus na všechny své děti. Toto bylo typické u sociálně vyloučeného obyvatelstva, píše Ministerstvo financí. Takže proto si myslíme, že ta sleva tam vůbec nepatří, a pokud dnes vidíme, a je mi to velice líto, že někteří hejtmani dělají politiku a křičí, že dostanou míň peněz za, já myslím, že jsem xkrát, a můžu to znovu zopakovat, kolik naše vláda dala navíc krajům, a k tomu se ještě dostanu, tak ten návrh pana Ferjenčíka má dopad na státní rozpočet 23 miliard a dopad na obce 8,6 miliardy a na kraje 3 miliardy.

Tak já jsem zvědav v Senátu a vůbec nerozumím, proč tenhle návrh podpořili i vlastně lidovci a další, kteří jsou v Senátu, protože na jednu stranu křičí, že samospráva dostane míň peněz, a podpořili tenhle návrh.

Takže my samozřejmě jsme připraveni jednat s paní ministryní Schillerovou. Já už jsem xkrát zdůvodňoval, o kolik kraje dostaly víc peněz. Když si to vezmeme v roce 2013. Ještě za vlády pravice dostaly příjmy 138 miliard. A minulý rok 238 miliard. A to je každý rok. To je 100 miliard navíc. A kraje měly na účtech 36 miliard. A my jsme, a konkrétně, když si stěžuje pan Půta, tak ten má nárůst od roku 2013 do 2019 o 4,5 miliardy. A v této chvíli má Liberec koncem září na účtech 2 miliardy 378 milionů.

Nebo pan Netolický, který se sice styděl kandidovat za ČSSD, ale teď má různé návrhy, aby ČSSD odešla z vlády, tak ten měl v rokce 2013 7 miliard 769 milionů a 2019 měl nárůst na 13 miliard 860, takže to je plus 6,1 miliardy. A na účtech má 2,6 miliardy. Taková Praha má na účtu 87 miliard.

Takže já myslím, že to není fér, a my samozřejmě jsme připraveni jednat. My jsme připraveni jednat. Podobně to mají obce, kterým jsme zvýšili o 104 miliard příjmy, a asi už zapomněli lidi, že jsme jim dali kompenzace 1 250 korun na obyvatele. A podpořili jsme kraje tento rok 21,6 miliardy, zaplatili jsme odměny na zaměstnance sociál, záchranáře a tak dále a tak. Dvojky, trojky.

Takže mě to nepřipadá korektní, tyhle debaty, a my, samozřejmě si myslím, že v této chvíli ani nemůžeme vyjednávat. My to vnímáme, a když dopadne, a uvidíme co Senát a co potom Sněmovna a jak to vlastně dopadne a jaké budou dopady na rozpočet, no tak samozřejmě jsme připraveni jednat.

Takže bylo by dobré, abychom skutečně říkali ty věci tak, jak jsou a to ten návrh můj snížit daň na 15 procent znovu opakuji, z toho budou mít výhodu všichni zaměstnanci soukromých, státních firem, živnostníci – nenavyšujeme daně, a zaměstnavatelé – nemusí platit lidem, navyšovat daň. Takže tam je jasný efekt.

Je to na dva roky, můžeme si to dovolit, xkrát jsem ukazoval, že máme nejlepší finance v Evropské unii v porovnání na počet obyvatel, ale rád to tady zopakuju, protože je to důležité, a když to já neudělám, tak v médiích se to nedočtu. Paní ministryně, se omlouvám, byl jsem dlouhý, ale já nechodím často na tiskovky, tak jsem to využil dnes.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Ne v pořádku, právě si to užijte, pane premiére. Já jsem ráda, že si to užijete, takže já už budu zase o to kratší. V podstatě je to od, já jsem tam byla tu noc celou, že jo, nakonec jsem byla předkladatelka, takže jsem byla v plné pohotovosti a v plném střehu až do té půl třetí hodiny ranní, kdy to skončilo.

Nic nesignalizovalo na to, ani jednání rozpočtového výboru. Neměli jsme žádný signál od našeho koaličního partnera, to mě asi mrzí ze všeho nejvíc, že by se chystali podpořit tu slevu nejvyšší, ten návrh ve výši průměrné mzdy, a já chci říct, že to byla skutečně alternativa. Na jedné straně byl pozměňovací návrh Andreje Babiše jako poslance na 15 a 23 a pak byly návrhy různé, tento když vezmu poslance Ferjenčíka, tak on navrhoval 19 a 23 a různé alternativy slev.

Dokonce rozpočtový výbor podpořil jeden návrh slevy, ale zhruba řádově za nějakých necelých 8 miliard. Bylo to tuším 27 450, myslím, že to byl také návrh pana poslance Ferjenčíka. Čili nebyla vůbec žádná indikace.

Bohužel ta hlasovací procedura tak, jak si ji sněmovna odhlasovala, byla nastavena tak, že se nejdřív hlasovaly ty slevy, až poté se hlasovaly sazby. To znamená, že prošla sleva. Ještě jeden z našich poslanců, protože jsem tam byla v přímém přenosu, chtěl zpochybnit hlasování, protože se prostě spletl, tak já jsem se ještě snažila vyjednávat s klubem sociální demokracie, s panem poslancem Onderkou, aby prostě to přehodnotili, že to je skutečně částka zhruba za 35 miliard, a bylo mi řečeno, že má prostě své zadání.

Takže to prostě setkaly se dvě věci, které se potkat spolu neměly. Skutečně, sleva na poplatníka, a my to chápeme jako věc, která je tady po léta, už dnes stojí rozpočty 130 miliard, jak řekl pan premiér. To znamená, bylo by to dalších 35, takže bylo by to za 165. Ale pro nás je nepřijatelné, pro nás byly nepřijatelné dvě věci. To znamená, zaprvé chtěli jsme pomoct zaměstnancům, protože by absolutní většina z nich dosáhla na zdanění 15 procent. Těch 23 se týká na čtyřnásobek průměrné mzdy, asi 80 tisíc lidí ze 4,5 milionu, abychom si udělali představu o tom poměru.

Takže to byla jedna naše věc, jeden náš jasně stanovený mantinel. A druhý byl ten, že nezvedneme OSVČ daně. Pro nás 19 a 23 je nepřijatelné. OSVČ, živnostníci jsou dnes nejzranitelnější skupinou. Zavřeli jsme jim provozy, budou bojovat o přežití. Tak nemůžeme přece udělat to, že jim od ledna zvedneme daně! A v podstatě v kombinaci s tou slevou by se to nevykompenzovalo.

Nehledě na to, že my jsme chtěli tím návrhem i srovnat ty daně. Vezměte si, že živnostníci dnes mají 15 procent, zaměstnanci by měli 15 procent, premiér se v důvodové zprávě zavázal tomu politickému závazku na dva roky a pak stejně čeká příští politickou reprezentaci nějaká diskuze.

Takže tak se to celé událo, proto půjdeme vyjednávat do Senátu, proto se budeme snažit prostě přesvědčit senátory, aby to opravili, protože samozřejmě to je dopad na veřejné rozpočty, nejen tedy na státní rozpočet, ale i na rozpočty krajů, měst a obcí.

Andrej Babiš, předseda vlády: Já bych to chtěl ještě doplnit, že o neserióznosti návrhu pana Ferjenčíka a podivném hlasování Sněmovny svědčí to, že pan Ferjenčík navrhl dvě částky na zvýšení té základní slevy na poplatníka. A nejdřív navrhl 27 tisíc, to je dopad do rozpočtů všech 8,3 miliardy. To nebylo schváleno. A potom navrhl 34 tisíc, totální nesmysl, a to prošlo, 34,9 miliardy. Takže já myslím, že každý si o tom může udělat svůj obraz.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Jestli mohu, vy jste se ještě ptala paní redaktorko…

Izabela Niepřejová, Česká televize: Na ty amatérské sporty a provozovatele sportovišť.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Ano, ano. Takže prosím vás, co se týče, je program Můj klub, kde se počítá s alokací 1,5 miliardy, přičemž na provoz a údržbu 400 milionů. Předpokládá se zhruba, že o to bude žádat asi 9 000 žadatelů. Což Můj klub jsou zrovna tyto amatérské různé kluby, které jsou v podstatě téměř na každé vesnici. Počítá se s tím pro rok 2021.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Další dotaz ČTK.

Radek Jozífek, ČTK: Dobrý den. Já bych se chtěl zeptat, zda bylo schváleno navýšení základního kapitálu EGAP, a pana premiéra, jestli by mohl potvrdit, že pan Prymula se stal, nebo stane jeho poradcem tady na Úřadu vlády.

Andrej Babiš, předseda vlády: Určitě. Pan Prymula by mi měl radit ve zdravotnictví. Já jsem tady založil takový NERV zdravotnický a tam by měl pracovat. Respektive bude mít nějakou smlouvu s úřadem, úplně stejnou jako ostatní poradci.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Co se týče toho materiálnu EGAP, já jsem požádala o stažení toho materiálu s tím, že chceme ještě provést nějakou bližší kolem toho debatu, než to znovu dám na vládu.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Český rozhlas další dotaz.

Jana Čermáková, Český rozhlas: Dobrý den. Pane premiére, já jsem se vás chtěla zeptat, jak to vypadá s antigenními testy zdarma. Řeší se, jak by se to mělo platit, jestli by případně bylo nutné kvůli tomu měnit nějaký zákon, nebo jestli má podobné informace pan ministr zdravotnictví? A ještě jsem se chtěla zeptat: Na programu dnes byla také změna právních poměru u administrativní budovy 1. Máje, číslo popisné 803 v Olomouci, takzvaná Hanácká kasárna. Tak jestli bych se mohla zeptat, zdali jste to probrali, případně s jakým výsledkem. Děkuju.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Tak co se týče té budovy, ano, to byl materiál, který předložilo Ministerstvo financí, potažmo to tedy procesuje Úřad pro zastupování ve věcech majetkových. Ten materiál bych schválen. V podstatě je to postup, který ukládá zákon o majetku státu, to znamená, že se nabídne vlastně v prodeji, vláda to schválila a teď to začne úřad procesovat. Děkuji.

Andrej Babiš, předseda vlády: Co se týče těch antigenních testů, ano, já už jsem se k tomu vyjádřil víckrát, že si myslím, že je důležité, abychom měli jasnou koncepci. My dnes večer máme s panem ministrem na to delší jednání, protože já samozřejmě chci od Ministerstva zdravotnictví, aby jasně řeklo, jaká je tedy strategie testování, co se týče PCR a antigenních testů.

Ty antigenní testy jsou desetkrát levnější než ty PCR. Samozřejmě to bylo téma i na Evropské radě. Slovensko bylo vlastně lídr v Evropě, teď jde Rakousko testovat učitele a policisty budou testovat. Takže pan ministr samozřejmě s tím souhlasí a teď jde o to, jakým způsobem se to zrealizuje. Chtěl bych samozřejmě aby to bylo co nejrychleji.

Myslím si, že někteří občané samozřejmě mají obavu, nebo někteří jako, je jich samozřejmě dost, ale někteří mají obavu a chodí sami jako samoplátci se testovat, což stojí dnes asi 1 800 korun, a myslím si, že my jsme schopni vlastně nabídnout lidem, aby, kdo bude mít zájem, se otestoval zdarma, protože těch 150 korun včetně DPH je samozřejmě i pro ty pojišťovny podstatně výhodnější než dnes, kdy se testuje, 25 tisíc, nebo 20 tisíc je indikovaných a potom jsou tam samoplátci a cizinci. Takže o tom dnes večer budeme debatovat.

My jsme už dnes ráno měli nějakou velice zajímavou prezentaci ze strany zubařů a některých lékařů a praktiků, kteří se nám nabízejí, že to zrealizují, což je samozřejmě velice chvályhodné, a je to velké téma, kde společně s panem ministrem máme shodu, že bychom to chtěli co nejdřív, respektive ministerstvo to musí předložit, tu celkovou strategii.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji, další dotaz, když nechce pan ministr doplnit. Televize Prima. 

Pavlína Kosová, TV Prima: Světová zdravotnická organizace mluví o případné třetí vlně koronaviru, která podle ní může přijít v lednu, respektive hrozí v lednu. Jak je na to Česko a vláda připravena? Děkuji. Poprosím o reakci pana premiéra a pana ministra zdravotnictví.

Andrej Babiš, předseda vlády: Tak já bych dal přednost panu ministrovi, protože my máme dnes jasný systém, a pan ministr na vládě obhajuje ten systém, i když někteří ministři mají nějaké připomínky k tomu, ale samozřejmě platí hlavně slovo Ministerstva zdravotnictví, pana ministra. Takže určitě on.

Jan Blatný, ministr zdravotnictví: Děkuji, pane premiére. Je samozřejmě možné, že dojde k dalším změnám. Zejména v zimních měsících, kdy se ke stávající nákaze mohou přidat i ostatní virové nákazy tak, jak to bývá u respiračních onemocnění každým rokem. Takže z tohoto pohledu i ten názor WHO určitě je potřeba brát vážně. 

A to, jakým způsobem jsme na to připraveni, je dáno právě tím stávajícím protiepidemickým systémem, který by měl být, a věříme, že je, nastaven tak, aby ve chvíli, kdy budou první signály o tom, že se situace horší, abychom na to mohli zavčas zareagovat a abychom nemuseli čekat až do chvíle, kdy bude situace rozvinutá tak, že bude složitá ke zvládnutí.

To byl cíl, proč jsme celý tento systém připravovali. A to je i to, co jsem opakovaně říkal ve Sněmovně i do médií, že nějakou dobu s tímto systémem ještě musíme existovat, potřebujeme ho ještě nějakou dobu. A je nastavený tak, aby nás zavčas varoval.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Další dotaz, televize Nova.

Karolína Pavlínová, TV Nova: Dobrý den, vy jste se úplně nevyjádřili k otázce České televize na tu ústavní stížnost senátorů. Bojíte se tedy, že by ten soud to uznal jako diskriminující?

Andrej Babiš, předseda vlády: Já myslím, že se nebojíme. My jsme měli tady první vlnu a tam to bylo stejné jako teď. Tehdy nikdo neprotestoval. My to vnímáme, my se samozřejmě snažíme kompenzovat ty věci a podporovat živnostníky, ale je velká naděje, že zkrátkaa teď podle těch prognóz, pokud se to nezhorší, by mohlo dojít brzo k tomu otevření, co si také všichni přejeme.

Ale to není tak. Toto jsou všechno politiky, kde samozřejmě na jedné straně náš Senát je opoziční záležitost, tam všechno řeší protivládně, takže my jsme to slyšeli ve sněmovně. Na jedné straně všichni kritizují, že ta opatření a nárůst a tak dále, a sami vlastně to navrhují. Takže já to beru jako čistou politiku.

Jan Blatný, ministr zdravotnictví: Jestli můžu doplnit jenom krátce, tak řeknu to, co jsem řekl opakovaně, a vnímám to, že je to potřeba říkat, protože je to záležitost, která lidi samozřejmě trápí. Nejedná se o nařízení, které by bylo diskriminační směrem k českým nebo k malým podnikatelům. Jedná se bohužel o nařízení, které má za cíl snížit počet otevřených provozoven.

Já vím a plně souhlasím s tím, že malý živnostník ve svém malém obchodě bude pravděpodobně schopen dodržet tato kritéria snad ještě lépe než velký řetězec. V tom jsme asi ve shodě. Jenom upozorňuji na to, že ve chvíli, kdy otevřeme všechny provozovny, a museli bychom to udělat, protože nelze z nich vybrat zrovna jenom opravny bot nebo něco jiného, to by nebylo spravedlivé vůči všem ostatním. Tak najednou bude otevřeno desetitisíce provozoven a to, co nechceme, je nárůst mobility.

Podle modelů, které používáme a které jsou zakalkulovány i do toho protiepidemického systému, tak z nich vyplývá, že když se toto stane, tak dojde ke zvýšení té mobility o 10 až 30 procent. Když víme, že v současné době klesla o nějakých 66 procent, tak je teoreticky možné, že tím jediným opatřením vlastně ji zredukujeme třeba o třetinu. A to je něco, co si můžeme dovolit až tehdy, až je situace na určité úrovni rizika.

Je potřeba říct, že ve chvíli, kdy by došlo na slova WHO, která jste zde citovali, ano, zase se budeme muset vracet k úrovni číslo 4 nebo 5. Všichni věříme, že se to nestane, ale jenom upozorňuji na to, že ani tehdy to nebude žádná snaha diskriminovat české nebo malé živnostníky. Je to jenom snaha nějakým způsobem snížit mobilitu obyvatel. Protože je zcela jasné, že je to právě omezení počtu kontaktů, které snižuje to riziko.

Samozřejmě se trvale zabýváme i možnostmi jinými. Těch variant v různých zemích je mnoho. Ale nedá se z každé vybrat jenom něco a dát to dohromady. To by bylo, jako když pejsek s kočičkou vařili dort. Musíme to udělat takovým způsobem, aby to do sebe zapadalo a aby to bylo systematické. O to se snažíme.

Jana Adamcová, mluvčí vlády: Děkuji. Další dotazy. Ještě televize Nova.

Karolína Pavlínová, TV Nova: Já ještě se vrátím k vakcínám. Jestli máte už nějakou metodiku nebo plán, kdo ty vakcíny dostane jako první. Jestli jsou v té první vlně zdravotníci, senioři a tak dále. A pak ještě se chci zeptat, jestli už víte, jakou odměnu budou dostávat praktičtí lékaři za tu aplikaci vakcín? A popřípadě tedy, zda si budou pacienti moci vybrat, od jaké firmy ta vakcína bude. A pak ještě jestli mohu na paní Schillerovou jeden dotaz...

Jan Blatný, ministr zdravotnictví: Já tedy s dovolením odpovím napřed na tu první otázku. Pokud se týká vakcín, tak už v tom materiálu, který byl dnes vzat vládou na vědomí, jsou vyjmenovány ty nejpalčivější rizikové skupiny a ty skupiny, o kterých hovoříte, tam patří. Jsou to senioři, jsou to zdravotníci, zaměstnanci kritických infrastruktur státu a podobně. 

Pokud se týká odměny, tak zatím takto do detailů to není. Ale nemyslím si, že by toto bylo složité. Protože a priori jsou nastaveny kódy zdravotními pojišťovnami za aplikaci vakcín. Nevidím důvod, proč by tato vakcína měla být hodnocena jinak než jiná vakcína, to je úplně stejná věc a s ní není spojeno žádné vyšší riziko, protože očkujeme člověka, který v době vakcinace pochopitelně musí být zdravý. Takže tam si nemyslím, že by měla být nějaká změna. A vakcinační strategie bude předložena vládě nejpozději třicátého.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Tak ještě ten dotaz na paní ministryni…

Karolína Pavlínová, TV Nova: Paní Schillerové bych se chtěla zeptat, kdy se bude jednat o přídavcích na dítě. Dneska to tweetovala paní Maláčová, že k tomu nedošlo.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Ano, ten bod nebyl zařazen, protože jsme nedosáhli shody. Nakonec to je i dohledatelné v připomínkovém řízení. Takže pan premiér rozhodl, že to bude projednáno na koaliční radě tento týden.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Tak děkuji…

Karolína Pavlínová, TV Nova: Ještě se doptám. Myslíte si, že to nějak zatíží výrazně rozpočet, tyto peníze?

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Tak ptáte-li se mě na moje stanovisko, jako ministryně financí, nakonec můžete si to dohledat v eKLEPu, tak já jsem podpořila valorizaci té částky současného přídavku o 26 procent. Což znamená, že se vlastně bude valorizovat a lidé, kteří dosáhnou na přídavek na dítě, tak ho budou pobírat o 26 procent vyšší. To by zatížilo rozpočet částkou zhruba asi 400 milionů korun. Takže toto je stanovisko, se kterým já půjdu na jednání koaliční rady. Děkuji.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Teď už dotazy prostřednictvím videokonference. Jako první pan Kopecký z iDnes.cz.

Josef Kopecký, iDnes.cz: Dobrý den. Doufám, že mě slyšíte, protože mám slabší připojení. Chtěl jsem se zeptat: Lidé si mohou nechat ostříhat pudla, mohou si i koupit zbraně, ale když mají malé dítě, tak mu nemohou koupit botičky na zimu nebo zimní oblečení. Myslíte, že to dává logiku? Nebo když teď, když se vracejí žáci do škol, nebo začínají se vracet žáci do škol, tak jim nemohou rodiče nakoupit věci, které potřebují v papírnictví? Neuvažujete v souvislosti s návratem dětí do škol o nějaké výjimce pro otevření papírnictví, aby rodiče mohli nakupovat dětem věci? A v souvislosti s tím, že je zimní období, aby mohli rodiče kupovat botičky dětem a zimní oblečení? A druhá věc na pana ministra zdravotnictví. Co se týče toho vakcinování, jak počítáte s tím, jak budete přistupovat k pacientům, kteří mají nějaké autoimunitní onemocnění, jsou to různá cukrovka, roztroušená skleróza, kdy vlastně lékaři těmto lidem, kteří patří z hlediska covidového mezi rizikové pacienty, ale jim se nedoporučuje se očkovat ani na chřipku, natož na covid-19. Co byste doporučil těmto lidem, pane ministře? Děkuji.

Jan Blatný, ministr zdravotnictví: Jestli mohu, tak odpovím na oba dva tyto dotazy. Pokud se týká botiček a věcí z papírnictví, tak tak, jak to říkáte, to samozřejmě zní velmi nelogicky. Na druhou stranu, znovu opakuji, že pokud chceme dodržet nějaký systém, tak čím je v něm více výjimek, tak tím má více děr. Tím méně bude fungovat. Věříme, že v krátké době budeme ve stavu, který umožní tyto obchody otevřít.

Pokud se týká psů, tak tam je to, znovu zopakuji jenom rozdíl mezi ostříháním psa a člověka je ten, že u ostříhání psa není člověk přítomen. A když jste se ještě ptal na ty zbraně, tak tam to bylo vyloženě na žádost jiného rezortu, kde vzhledem k tomu, že stejně jako se šíří mezi lidmi tato epidemie, tak jedna ze dvou epidemií zvířecích, která se šíří Evropou, je africký mor prasat. A je potřeba podle zase doporučení, případně nařízení i evropských orgánů s ní koordinovaně bojovat.

A bohužel se to týká i řízeného odstřelu té zvěře a ve chvíli, kdy nemáte střelivo, tak holt nemůžete střílet. Takže rozumím, že to je výjimka, která je z tohoto pohledu zvláštní, ale byla vynucena tímto stavem.

K té vakcinaci: Já ještě jenom opravím svoji informaci. Já jsem si neuvědomil, jak rychle čas běží, takže do té vlády jsme tu vakcinační strategii slíbili nejpozději do 7. 12, ne do 30.11, ale snad to bude dříve. A u vašich dotazů, jestli budou indikováni ti, kteří z medicínského hlediska by tu vakcínu neměli dostat, tak odpověď moje jako lékaře je pochopitelně ne.

Protože každá ta vakcína, jakmile bude schválena, což se ještě nestalo, Evropskou lékovou agenturou, potom bude mít přesně dané indikace a kontraindikace a každý lékař se jich bude pochopitelně držet. Takže budeme vždy postupovat v souladu s medicínskou indikací a nikdo, a tak je to u všech léků, nikdo, kdo by mohl mít z léku více škody než prospěchu, ho pochopitelně nedostane, a to platí i u vakcíny.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Další dotaz Seznam Zprávy paní Rambousková.

Michaela Rambousková, Seznam Zprávy: Dobrý večer, já budu mít dva dotazy. Nejdříve jestli můžu ten první na pana ministra Blatného: Pane ministře, chci se zeptat, jak máme věřit tomu systému PES, který nám dnes ráno ukazoval 67 bodů, potom jste to bez vysvětlení opravili na 57. K jaké tam došlo chybě? Druhý dotaz položím později, děkuju.

Jan Blatný, ministr zdravotnictví: To je velice důležitá otázka. Děkuju, že se na ni ptáte. Jenom si dovolím nesouhlasit s tím, že to bylo bez vysvětlení, protože jenom co mám informaci, tak pan ředitel Dušek dnes odpovídal asi na třicet podobných dotazů. Takže to není určitě tak, že by to bylo bez vysvětlení.

Bohužel ráno došlo k havárii serveru, který nenačetl čísla správně z toho minulého dne. A to, že dochází k poklesu tohoto skóre, je mimo jiné dáno i tím, že postupně klesá procento pozitivity. A tady si uvědomme, že jsme začali provádět i takzvané antigenní testy, a antigenní testy se do toho systému začaly hlásit vlastně minulý týden.

Je to lehce problematické, protože jsou to antigenní testy, které jsou prováděny ve službách sociální péče a ty nejsou zvyklé na takový systém hlášení, jako jsou nemocnice, takže se to tam objevuje se zpožděním. My ještě nyní tam doplňujeme testy, které vlastně za ten minulý týden se postupně dohlašují z těch nezdravotnických zařízení. A je to zcela ve shodě s metodikou, kterou doporučilo Evropské centrum pro prevenci a kontrolu nemocí, takže postupujeme přesně podle této metodiky.

A jen dopředu říkám, abychom se vyhnuli podobným nedorozuměním – zatím jsou tam zapisovány antigenní testy, které mají PCR konfirmaci. Jakmile ECDC, což je ten orgán, o kterém jsem hovořil, vydá změnu svého doporučení a začnou se tam a priori zapisovat všechny antigenní testy i bez PCR konfirmace, tak počítejme s tím, že velice rychle spadne procento pozitivity odhadem na hodnoty, které mohou klidně být okolo deseti procent.

Takže je to jenom další důkaz toho, že když postupujeme podle této metodiky, tak vlastně máme v populaci vyšší procento pozitivních, než odpovídá realitě, protože zatím jsou tam zakomponovány jen testy, které jsou buď PCR, jak tomu bylo v minulosti, anebo nyní antigenní ale PCR konfirmované, jak se děje od minulého týdne.

Michaela Rambousková, Seznam Zprávy: Pane ministře, děkuji. Ten druhý dotaz mám na pana premiéra jako na předkladatele toho pozměňovacího návrhu k daňovému balíčku. Vy vlastně říkáte, že chcete po senátorech, aby opravili to, co se ve čtvrtek schválilo. Jste ale připraven na to, že budete muset udělat nějaký kompromis ještě nad to, co vy jste navrhoval? Děkuju.

Andrej Babiš, předseda vlády: Ne opravili, aby to zrušili, protože je to nesmysl. Dokonce teď mi píšou, že pan Ferjenčík měl čtyři návrhy, tak co je to za návrhy? To jako zkoušel? A proč neprošlo za 27 tisíc? Oni si z rozpočtu dělají trhací kalendář, nebo co dělají? Takže já budu apelovat na senátory, aby když teda je kritika, že skutečně i tou slevou se berou peníze samosprávě, aby zkrátka akceptovali ten náš návrh. Je to buď – nebo. A 15 procent je na dva roky. To, co prošlo z nepochopitelných důvodů, těch 165 miliard, ne 35, 130 dneska, žádné navýšení daně nebo slevy na poplatníka nebylo potřeba. Nebylo! Když to stojí už 130 miliard každý rok mimochodem. Takže budeme se snažit jim to vysvětlit. Tak doufejme, že to bude o racionálním přemýšlení, a ne o politice.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Další dotaz.

Michaela Rambousková, Seznam Zprávy: Jestli ještě mohu, pardon. Budete ochoten připustit i to, že by ti senátoři chtěli ještě jiný kompromis? Nejenom to, co jste vy navrhoval. Jste ochoten s nimi diskutovat? Děkuju.

Andrej Babiš, předseda vlády: Ale jasně. Já diskutuju s každým, kdo chce diskutovat. A já jsem reagoval na pana Vystrčila. On mi nepsal, on to dal na twitter. Takže já jsem ho oslovil, já jsem mu napsal. A jsem rád, že nás takhle vyzval. Většinou na tyhle výzvy různé v mediálním prostoru nereaguju, protože si myslím, že pokud někdo chce s někým jednat, tak mu přímo napíše. Ale já jsem mu napsal. Jsem rád, máme termín.

A to není o tom, to je otázka, jak Senát se k tomu postaví. A já jenom doufám, že ODS, která sedí v Senátu, je stejná ODS, která sedí ve Sněmovně. Že to je jedna ODS, že to nejsou nějaké dvě frakce. A pokud ODS říká: Ano, my jsme to podpořili, vždycky to měli v programu, nikdy to neudělali, já jsem s tím přišel – no tak doufejme, že ODS v Parlamentu přesvědčí ODS v Senátu i své nové partnery do parlamentních voleb.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Pan Bartoníček z Aktuálně.cz.

Radek Bartoníček, Aktuálně.cz: Dobrý den, dotazy na pana premiéra: Pane premiére, moc děkuju, že jste přišel na tiskovku, protože sám, jak jste řekl, nechodíte na ni často. Rád bych toho využil. Vy říkáte, že jste připravený na diskuzi v Senátu i jinde, ale sám víte, když se podíváme do sněmovny, že do určité míry některé poslance urážíte, volíte hodně ostrý slovník, hodně ostře útočíte i na média. Proto jsem se chtěl zeptat: Neuvažujete, že byste změnil svůj tón? Protože i v Senátu budete potřebovat mluvit trochu jiným způsobem, více vstřícně, asi i nevolit takové ostré výrazy, jaké volíte. To je jeden dotaz. A souvisí to i s nezávislostí médií, protože jak víte, řada lidí má obavu o nezávislost České televize. Chci se zeptat, jestli vy tu obavu taky cítíte, protože nesete spoluzodpovědnost za to, kdo byl vybraný do Rady České televize. To je druhý dotaz. A prosím, poslední dotaz, protože víte, že vy neodpovídáte našemu deníku jindy na dotazy než na tiskové konferenci, proto se zeptám: Proč jsme se stali nejhorší v boji proti koronaviru? Proč zemřelo v České republice nejvíce lidí, bohužel? Kde vy vidíte tu hlavní příčinu? Děkuju.

Andrej Babiš, předseda vlády: No pane Bartoníčku, už jste mi chyběl. Já už jsem se těšil na tu tiskovku. Vy jste taky jako – stále o mně mluvíte. A teď jsem se dozvěděl, že můžu i za tu Českou televizi. To je neuvěřitelný. Jak jsem za to spoluodpovědný? Já nikoho ani neznám z té Rady. Ale já chápu, že vaše Bakalovo médium máte tu koncepci – za všechno může Babiš. Já skutečně nevím jak.

A já nemám žádný problém s Českou televizí. Já se nevyjadřuju negativně o České televizi. Já nevím, jestli jste viděl někde, že bych se vyjádřil špatně o České televizi? Možná historicky, někdy. Z toho vlastně jsme se zapsali do historie s tím Sorry, jako. Ale já v poslední době nemám žádný problém s Českou televizí. Takže nevím, proč mi říkáte, že mám za to spoluodpovědnost. Já nevím vůbec…

Dokonce budu mít i schůzku s panem Dvořákem tento týden, představte si. Takže rád se něco dozvím. A já určitě odmítám, že bych já mohl za to, že je v České televizi, nevím, v nějaké Radě se ptají na hospodaření. Skutečně nemám.

Co se týče toho vyjadřování, prosím vás – a to jsou ty vaše dotazy, typické. Celé krajské volby byli o covidu-19. Kde byl ten program těch tradičních stran? Ne, to byl covid-19. Jak vláda zvládla covid-19? A zvládla ho a zvládne ho i teďka. Vy máte asi nějaká stará čísla zase.

Takže pokud někdo před volbami opakovaně lhal a říkal, že Bečvu otrávila nějaká firma, která kdysi patřila mně, tak vy to považujete za normální dotaz na interpelaci? Když den předtím to vysvětloval pan Hamáček, že to vyšetřuje policie? To je podle vás jako normální dotaz na interpelacích? No pro mě není.

A samozřejmě ty interpelace slouží k tomu, aby ta opozice mohla mluvit na kameru. A aby tam vlastně mohli do Babiše kopat. Je pravda, že co se týče paní Pirátky, tak tam jsem se nevyjádřil asi úplně akurátně. Za to se omlouvám teda i jí nebo vám, když se vás to dotklo. Asi jsem to slovo – všeobecně se ví, že mluvím blbě i blbě česky, takže jsem to nepovažoval za nějaký problém.

Ale mně je líto, když někdo mluví o lidech, kteří zemřeli. Vždycky, když někdo zemře, tak ti pozůstalí mají smutek. Je to tragická událost. A proto, když někdo opakovaně o tom mluví a libuje si v tom, tak jsem tak reagoval. Takže to mě mrzí a určitě se budu snažit reagovat líp.

Takže já bych to nepaušalizoval, pane Bartoníčku. Já vím, že vy mě stále řešíte, ale já si to beru za své, co jste řekl.

Jan Blatný, ministr zdravotnictví: Jenom jestli ještě mohu…

Radek Bartoníček, Aktuálně.cz: Moc vám děkuju, mně šlo i o to, abyste neútočil na média, třeba i na Deník Referendum, protože ono to potom samozřejmě vyvolává i v té veřejnosti určitou nenávist k médiím a sám víte, že to je velmi nebezpečné. Je tam určitá nenávist k nezávislým médiím.

Andrej Babiš, předseda vlády: Ne, ne, počkejte, prosím.

Radek Bartoníček, Aktuálně.cz: Já se zeptám ještě jeden dotaz a pak už mlčím, protože jindy nemám možnost. Jenom, prosím, proč si myslíte, že jsme skončili nejhůř, pokud jde o covid, počet mrtvých…?

 

Andrej Babiš, předseda vlády: Ale my jsme nikde neskončili nejhůř. Kdo říká, že jsme skončili nejhůř? Kde jste na to přišel? To vůbec není pravda. Naopak, naše čísla jsou stále lepší a lepší. A my jsme dva, tři týdny popředu, ale to vysvětlí pan Blatný.

Co se týče toho deníku, tak tam platí, co jsem řekl. A jsem rád, že proběhne ten soud, protože je to pravda.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Pan ministr.

Jan Blatný, ministr zdravotnictví: Jestli mohu zareagovat jenom na tu informaci, že jsme nejhorší. Já si myslím, že to opravdu není pravda. Nejhorší – prosím, dívejme se na celou tu situaci od začátku pandemie a možná jsme zapomněli, že u nás nikdy nebyla, a dá Bůh, že ani nebude, taková situace jako v řadě ostatních zemí, kde opravdu selhal celý zdravotnický systém, kde jsme se bavili o vysokých číslech lidí, kteří neumírali ani tak proto, že by měli nevyléčitelnou nemoc, ale protože je nebylo možno ošetřit. To se u nás nikdy nestalo.

A pokud se týká často uváděných srovnání, v poslední době se velmi často objevují údaje o čtrnáctidenním úmrtí nebo o čtrnáctidenní mortalitě. Uvědomme si, prosím, že to je výseč z celého stavu a ve chvíli, kdy se na tuto výseč podíváte v době zahájení nebo opadání epidemie, dostanete číslo, které je nízké. Ve chvíli, kdy se na tuto výseč podíváte v době vrcholu té epidemie, potom dostanete číslo vysoké. A protože v celé Evropě jsou země posunuty jinak za sebou, některé o týden, některé o měsíc, potom toto srovnávání je ze statistického i matematického pohledu opravdu chybné.

Nemůžeme srovnávat, když to řeknu nadneseně, hrušky s jablky. Musíme si počkat na to, až ta země, kterou chceme srovnávat, bude ve stejné fázi epidemie. A opravdu si myslím, že když se podíváte i na ty údaje srovnání mortality, které mimo jiné produkuje pravidelně každý týden i ÚZIS, tak nejsme na tom nejhůř. To opravdu není pravda.

A já jenom připomenu to, co jsem řekl, když jsem nastoupil do úřadu. Já jsem velice prosil vás jako média, protože si uvědomuju, jak jste důležití, abyste nám pomohli. A jednou z těch pomocí, kterou vidím jako nesmírně potřebnou, je snížit neopodstatněnou obavu lidí. To znamená, znovu se budu opakovat s něčím, co už je trochu zprofanované – opravdu změnit strach za respekt. Společně se nám to, prosím, musí podařit. Děkuju.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuju. A poslední paní Janáková.

Radek Bartoníček, Aktuálně.cz: Já musím jenom doplnit. Nemyslel jsem, pane ministře, samozřejmě dnešní situaci. Jsem velmi rád, že se ta situace zlepšuje. Teď ta čísla se nepochybně zlepšují, ale myslel jsem situaci, která byla v minulých týdnech, když jsme v některých dnech na tom byli nejhůře z celé Evropy. Jenom pro vysvětlení, děkuju moc.

Andrej Babiš, předseda vlády: Pane Bartoníčku, a když jsme byli nejlepší, tak to jste neříkal.

Radek Bartoníček, Aktuálně.cz: To už si ani nepamatuju, pane premiére…

Andrej Babiš, předseda vlády: To už si nepamatujete, no to je škoda, protože když skončí covid, tak se bude hodnotit celý rok 2020. A bude se hodnotit i HDP i zadlužení a nezaměstnanost. Takže já chápu, že vy potřebujete zase tady říkat, že jsme nejhorší. Nejsme nejhorší. A vyjdeme z toho posílení jako Česká republika. A doufám, že z toho budete mít radost.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Tak děkujeme a poslední paní Janáková z Deníku N. Slyšíme se? Ještě před chvilkou tam byla. Paní Janáková? Pokud ne, tak bohužel, ale tímto tisková konference končí. Děkujeme, na shledanou.

vytisknout   e-mailem   Facebook   twitter