Tisková konference po jednání vlády, 24. dubna 2024

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Dobrý den, dámy a pánové, vítám vás na tiskové konferenci po jednání vlády. O úvodní slovo poprosím předsedu vlády Petra Fialu. Ještě než mu předám slovo, tak ho zároveň omluvím, protože po své úvodní řeči bude muset kvůli svému programu odejít. Pane předsedo, máte slovo.

Petr Fiala, předseda vlády: Ano, dobrý den, dámy a pánové, já zmíním dvě věci z dnešního bohatého programu, kterým se vláda zabývala, a to věci, které se týkají naší energetické bezpečnosti a budoucí prosperity a také naší bezpečnosti.

To první téma. My víme, že potřebujeme v České republice budovat větší kapacity v oblasti obnovitelných zdrojů, potřebujeme víc energie z obnovitelných zdrojů, a také víme, že není vždycky snadné zajistit jejich výstavbu. Proto jsme schválili změnu tak, aby výstavba obnovitelných zdrojů byla výrazně snazší. Schválili jsme postup pro vymezování tzv. akceleračních zón.

To zní tak jako zvláštně, ta akcelerační zóna, ale znamená to, že to něco zrychluje, něco akceleruje. A ta akcelerační zóna, to jsou oblasti, kde půjde získat povolení pro výstavbu například solárních nebo větrných elektráren. To, co je na tom podstatné, je, že cílem toho je, aby příprava a povolení pro obnovitelné zdroje v těch akceleračních zónách byly do dvanácti měsíců.

Vidíte tedy, že se snažíme vytvořit dobré podmínky pro to, abychom naplnili cíle energetické bezpečnosti a soběstačnosti, tak jak jsme o nich mluvili. Na jedné straně jádro a jaderná energie, na druhé straně obnovitelné zdroje energie a jako záložní zdroj do budoucna také plyn.

Nemusím tady připomínat, co jsme udělali. Tendr na jaderné bloky. Podílíme se a chceme se podílet na vývoji malých modulárních reaktorů. Úprava komunitní energetiky, zjednodušení povolení obnovitelných zdrojů. My už máme naplněn vládní cíl nebo cíl z programového prohlášení vlády sto tisíc fotovoltaik na střechách, to už jsme překročili. Získali jsme větší kontrolu nad kritickou infrastrukturou v oblasti energetiky. Připomenu věci, které jsme udělali v oblasti plynu: LNG terminály kapacity v Nizozemsku a Německu. Děláme prostě kroky pro to, abychom do budoucna měli dostatek bezpečné a cenově přijatelné energie. Energetická soběstačnost je naprosto zásadní věc.

Pokud jde o oblast bezpečnosti, tady připomenu některé personální věci. Jednak jsme schválili dnes návrhy na jmenování nových generálů i jako ocenění práce některých kolegů. Já jsem navrhl dva představitele klíčových bezpečnostních institucí na povýšení. Jednak pana ředitele Bezpečnostní informační služby, brigádního generála Michala Koudelku na povýšení do hodnosti generálmajora, i jako ocenění jeho skvělých výsledků a mezinárodní spolupráce. A také povýšení do první generálské hodnosti brigádního generála ředitele Generální inspekce bezpečnostních sborů, plukovníka Víta Hendrycha. Generální inspekce bezpečnostních sborů pod jeho vedením, a on je tam nový, nebo relativně krátkou dobu, pan plukovník Hendrych, funguje výborně, je důvěryhodná a je na místě toto jeho povýšení.

Vláda také přijala velmi důležité rozhodnutí personální, a to je jmenování nového ředitele Vojenského zpravodajství. Paní ministryně obrany Jana Černochová vás bude informovat o tom jménu a koho jsme vybrali. Já chci jenom říct, že ta výměna probíhá plánovaně na základě toho, že pan generálporučík Jan Beroun bude ukončovat už druhé funkční období. Chtěl bych tady říct už v této souvislosti, že pan generál Beroun, ředitel Vojenského zpravodajství, odváděl a odvádí pro naši zemi vynikající práci a Vojenské zpravodajství sehrává zvlášť v těchto velmi složitých dobách i z hlediska bezpečnostní a mezinárodní situace důležitou roli pro posilování bezpečnosti České republiky.

Tolik informace ode mě, omlouvám se, že zde nemohu být do konce tiskové konference, ale na třetí hodinu mám domluvený telefonát s izraelským premiérem a nebylo by vhodné ten čas nějak měnit nebo posouvat, tak prosím o pochopení. Moji kolegové vám budou k dispozici.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, nyní poprosím o slovo prvního místopředsedu vlády a ministra vnitra Víta Rakušana.

Vít Rakušan, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra: Dobrý den, vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi oznámit, že dnešní vládou prošel návrh novely zákona o zbraních. Abych uvedl kontext celé věci. Ta velká, dlouhodobě připravovaná novelizace nabývá účinnosti 1. 1. 2026. To je ta novelizace, která především přináší digitalizaci a nové analytické nástroje pro Polici ČR, propojení zdravotních registrů, nejrůznějších odborností a podobně.

Tahle novela byla projednávána už před nešťastnými událostmi z prosince loňského roku na Filozofické fakultě. Ale ta společenská žádoucí debata, která tady vznikla, vyvolala potřebu, aby i v mezidobí, to znamená do začátku účinnosti té novelizované legislativy, jsme se ještě zabývali dílčími úpravami, které by mohly platit dříve a přinesly by jisté zpřísnění nebo zpřesnění té stávající zbraňové legislativy.

Pracovala k tomu odborná komise, kde byly logicky odborníci na zbraňovou legislativu, byli tam i zástupci například psychologů, psychiatrů, lékařů a byli tam zástupci všech parlamentních politických stran, tedy jak koaličních, tak opozičních. Nakonec jsme přišli s návrhem, který bude dvě věci, pokud tedy bude schválen tak, jak si představujeme, zpřísňovat, a to pokud se naplní předpoklad, že to bude v režimu 90 ve zrychleném projednávání, tak už by ta účinnost mohla být od 1. 7. letošního roku.

Ty dvě věci jsou preventivní zabavení zbraně nebo zbraní lidem, kteří vykazují třeba nějaké nežádoucí změny chování, kteří by mohli představovat potenciální riziko, na základě oznámení orgánům veřejné moci. Logicky se tím mohou myslet zpravodajské služby, logicky Policie ČR, ale v tomhle případě například i děkan či rektor, ředitel nějaké školy, který by prostě upozornil Policii ČR na nějaké jednání, které prostě budí nervozitu.

Tak se to může stávat, ale nikdo se nemusí bát žádné policejní zlovůle, libovůle. Je to soudně přezkoumatelný úkon, takže ten, komu by ty zbraně preventivě byly zadrženy, tak samozřejmě může svá práva uplatnit a může vstoupit do zcela legálního a jasně čitelného postupu, aby mu byly navráceny. Nicméně si myslím, že ty události, které nás potkaly, prostě ukazují, že takový instrument snad ne často, ale může být někdy žádoucí.

Druhým ustanovením, které bude platit jinak od toho 1. 1 2026, my chceme tuhle část, aby platila dříve, je tzv. červená dlaždice pro prodejce zbraní a střeliva, pro provozovatele střelnic a podobně, kteří rovněž budou mít povinnost, nikoliv jenom dobrovolně, ale povinnost hlásit nějaké nežádoucí chování. Může se tam objevit zákazník, který prostě nejeví znaky psychického zdraví třeba už na ten první pohled, nebo se tam může objevit člověk, který se pokouší koupit zbraně, aniž by měl zbrojní oprávnění. V takovém případě musí ten prodejce povinně zareagovat a tuhle informaci Policii ČR předat.

Ta červená dlaždice, proto tomu tak říkáme, je velmi dobře vizuálně ztvárněna na té úvodní stránce, kterou má k dispozici každý, kdo obchoduje se zbraněmi, a může skutečně velmi jednoduchou aplikací tuto informaci poskytnout. My si rozhodně nemyslíme, že tahle dvě opatření vyřeší nebo zcela budou znamenat prevenci nešťastných událostí, ale myslím si, že i ta společenská debata nás jako politiky tlačila k dalším krokům.

Přišli jsme s velkou novelizací, schválili jsme ji, shodli jsme se i na těchto úpravách. Samozřejmě v mezidobí poběží ještě pracovní skupina, která bude čítat jak poslance, tak senátory, ale především odborníky z různých oblastí a bude diskutovat případně další aspekty, které se ještě týkají používání střelných zbraní v České republice, zdravotní způsobilosti jejích uživatelů a podobně. Ale tohle je ta shoda, kterou jsme schopni vtělit do té rychlé novelizace, pokud možno platné již od 1. 7. letošního roku. Děkuji.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, nyní poprosím o slovo ministryni obrany Janu Černochovou.

Jana Černochová, ministryně obrany: Děkuji vám, vážené dámy, vážení pánové. V úvodu začnu snad tím snadnějším. I za náš resort jsme navrhovali do generálských hodností panu prezidentovi celkem čtyři vojáky z povolání a jednoho vojáka ve výslužbě. Do vojenské hodnosti brigádního generála navrhujeme jmenovat plukovníka Michala Barana, který je ředitelem Sekce vojenského zdravotnictví Ministerstva obrany. Dále plukovníka generálního štábu Radka Haratka, velitele Kybernetických sil a informačních operací Armády České republiky. Dále plukovníka generálního štábu Martina Janatku, náčelníka štábu Velitelství pro operace Armády České republiky, a plukovníka generálního štábu Jiřího Líbala, který je velitelem 4. brigády rychlého nasazení Armády České republiky, tzv. brnky.

Do vojenské hodnosti brigádního generála ve výslužbě navrhujeme jmenovat plukovníka ve výslužbě pana Jiřího Růžka, bývalého ředitele Vojenského zpravodajství.

Všechny tyto nominace jsem projednala s panem prezidentem a pan prezident neměl výhrady k těmto nominantům, takže dnes jsme to mohli schválit na vládě a ta jména i sdělit veřejnosti.

Končila jsem Vojenským zpravodajstvím, Vojenským zpravodajstvím znova začnu. Jak tady správně avizoval pan premiér, dnes jsem předložila návrh vládě na jmenování nového ředitele Vojenského zpravodajství a mohu konstatovat, že vláda České republiky jednomyslně odsouhlasila, a souhlasila tedy se jmenováním brigádního generála Petra Bartovského novým ředitelem Vojenského zpravodajství.

Pan generál Bartovský je zde přítomen, sedí tady přede mnou, až skončí tisková konference vlády, tak bychom tady spolu zůstali, odpověděli vám na vaše otázky, případně pan generál by dostal prostor, aby se i vám on představil. Včera bylo jednání výboru pro obranu. Asi historicky poprvé se výbor neuzavíral, když se řešila personální věc, která se týkala Vojenského zpravodajství. Já jsem nic takového nechtěla, aby se výbor uzavíral, protože si opravdu myslím, že tady není důvod k nějakému tajnůstkaření, byť samozřejmě se jedná o Vojenské zpravodajství, tedy tajnou službu, a pana nového ředitele určitě nebudete vídat na předních stránkách časopisů a novin každý den. Každopádně je v pořádku to, že máte právo jako novinářská veřejnost i samozřejmě občané České republiky vědět, kdo je ředitelem, kdo bude ředitelem Vojenského zpravodajství.

Dovolte mi, abych než začnu uvádět některé údaje z životopisu pana generála Bartovského, tak abych z tohoto místa poděkovala odcházejícímu řediteli Vojenského zpravodajství panu generálu Berounovi. S Janem Berounem jsem i já jako poslankyně Parlamentu České republiky prožila celých těch jeho deset let, kdy stál v čele Vojenského zpravodajství. Tím, že jsem se věnovala oblasti obrany a bezpečnosti, tak vlastně jsme se pravidelně vídali i v době, kdy jsem byla předsedkyní výboru nebo řadovou členkou výboru či stálé komise.

Musím opravdu vyzdvihnout tu spolupráci s panem generálem a říct i to, že byl to pan generál Beroun, který provedl Vojenské zpravodajství Skyllou a Charybdou nejenom těch posledních dvou let války na Ukrajině, ale samozřejmě i po těch reputačních problémech, které ve Vojenském zpravodajství z důvodů té známé kauzy, kterou tady snad ani nechci jmenovat, ale vy všichni víte, o čem mluvím, tak samozřejmě zanechaly nějaký stín na Vojenském zpravodajství.

Myslím si, že právě pan generál Beroun spolu se svým týmem i včetně, a do toho týmu já samozřejmě řadím i pana generála Bartovského, tak zvládnul tu svoji roli a myslím si, že i teď díky současné bezpečnostní situaci nám každodenně Vojenské zpravodajství dokazuje, že je to služba, která hájí zájmy naší země, která má i excelentní pověst u našich zahraničních partnerů. Já pevně věřím, že po tom dnešním výběru vlády tomu tak bude i v budoucnu.

Takže dovolte mi, abych z tohoto místa poděkovala panu generálu Berounovi za jeho deset let služby pro naši zemi.

Určitě budou dotazy, jestli pan generál Beroun bude dál sloužit České republice. Já vám odpovím, že doufám, že ano. Nabízíme panu generálovi některé pozice, které, ať už tedy to třeba byly i pozice v zahraničí, nebo i v České republice, tak nejsou o mně jako o Janě Černochové, ale vyžaduje to nějakou dohodu napříč i jinými ministerstvy a bude i záležet na tom, jakou z těch nabídek by pan generál případně přijal.

Každopádně nechceme přijít o služby pana generála Berouna, stejně jako já jsem rozhodně nechtěla přijít o službu pro stát pana generála Opaty a vy si vybavujete, že po dohodě s Honzou Lipavským, ministrem zahraničních věcí, tak vlastně se pan generál Opata stal velvyslancem. Je ve Vilniusu a každý, kdo navštívil v těch posledních měsících, kdy tam pan generál je, Vilnius, tak mi říkal, to bylo skvělé rozhodnutí, protože pan generál Opata – jednou generál, vždycky generál – tak skutečně se zhostil té role skvěle. Pevně věřím, že se něco takového povede i s panem generálem Berounem.

Teď k tomu, co tedy je před námi. Před námi je tedy pozice nového šéfa Vojenského zpravodajství pana brigádního generála Petra Bartovského. Jeho kandidaturu podle tedy zákonných podmínek projednal výbor pro obranu. Pan generál Bartovský je profesionál, který slouží u Vojenského zpravodajství dlouhých 23 let. České republice, konkrétně armádě, slouží 30 let, je ročník 1973. Začínal v roce 1994 jako velitel čety. Další podrobnosti z jeho životopisu samozřejmě budete mít v nějakém medailonku pana generála, který také zveřejníme.

Vzdělání má pan generál Vysokou vojenskou školu pozemního vojska ve Vyškově, kterou ukončil v roce 1999. Samozřejmě kurzy generálního štábu, záslužné kříže… Asi nemá smysl, abych vám tady citovala něco dalšího z životopisu pana generála Bartovského. Snad jenom budu konstatovat, že samozřejmě má příslušnou bezpečnostní prověrku na Přísně tajné včetně té alternativy alianční Cosmic NATO a samozřejmě, že disponuje jazykovými znalostmi podle STANAG 6001.

Myslím si, a je dobře, že v této době, která není jednoduchá pro nikoho z nás, není jednoduchá ani pro Vojenské zpravodajství, tak bude stát v čele zpravodajství člověk, který je z kontrarozvědky, bude tady výborná spolupráce. I tak jsem vlastně jednala s kolegy pana generála v rámci rozvědky a i v rámci různých jiných útvarů uvnitř Vojenského zpravodajství, že by ta spolupráce měla fungovat dobře. I vlastně pan generál včera, když dával kratičkou prezentaci na výboru pro obranu, nebo i dnes na vládě, tak také zmiňoval, že by chtěl samozřejmě mít dobrou spolupráci i s našimi dalšími zpravodajskými službami, které v naší zemi máme, a to ať už s Bezpečnostní informační službou, nebo s ÚZSI.

Samozřejmě i to působení, dosavadní, pana generála nám dává jistotu, že tady bude kontinuita i stran našich zahraničních partnerů, partnerských služeb, protože to je také ve Vojenském zpravodajství, obecně ve zpravodajství, strašně důležité – aby tady byla kontinuita. A víte, pokud v armádě platí ten kariérní řád, a on platí, platí i u Vojenského zpravodajství, tak samozřejmě, že i zpravodajci, vojáci, lidé z našeho resortu, se dívají na to, jestli je do těch vyšších pozic vybírán někdo, kdo je tzv. jejich. Že to není nikdo zvenčí, kdo by jim tam byl z nějakého důvodu dosazen.

Já jsem ráda, že ta volba opravdu dnes ve shodě s vládou padla na pana generála Bartovského, který, jak jsem říkala v úvodu, slouží ve Vojenském zpravodajství 23 let. Nebude to tedy někdo neznámý pro kolegy, nedojde tam k nějakým personálním zvratům, protože samozřejmě, že pana generála jeho kolegové velmi dobře znají.

Tolik za mě. Zůstaneme vám samozřejmě, jak jsem avizovala, tady odpovídat vaše dotazy. Děkuju a omlouvám se kolegům, že jsem byla dnes delší, ale je to přece jenom trošku mimořádná věc. Díky.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, nyní poprosím o slovo ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkelu.

Jozef Síkela, ministr průmyslu a obchodu: Děkuji, dobré odpoledne, dámy a pánové. V současné době se velmi mluví o údělech, a jak víte, jedním z údělů naší vlády je odstraňování nedodělků a zmetků po té vládě minulé a vlastně dohánění všeho, na co se ta minulá vláda vykašlala. A jestli se na něco doopravdy vykašlala, tak to byl rozvoj obnovitelných zdrojů.

My jsme třeba ve výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů právě za minulé vlády patřili vůbec k těm nejhorším v Evropě. A proto po těch základních krocích, které jsme udělali v rámci energetické bezpečnosti, se zaměřujeme právě na rozvoj obnovitelných zdrojů. Proto jsme připravili zákon o sdílení elektřiny v rámci komunitní energetiky. Proto jsme zavedli nejrůznější zjednodušování povolování obnovitelných zdrojů. Poslanci nyní projednávají naše úpravy pravidel trhu s elektřinou, které zavedou nové možnosti využívání obnovitelných zdrojů. A dnes jsme na vládě schválili usnesení o vymezování oblastí pro efektivnější rozvoj obnovitelných zdrojů, tedy tzv. akceleračních zón.

Naším cílem je, aby příprava a povolení pro obnovitelné zdroje proběhlo do dvou let. V akceleračních zónách by to ale mělo být dokonce do dvanácti měsíců. Půjde tedy o speciálně vyhrazené oblasti, ve kterých bude možné získat povolení pro výstavbu zařízení využívajících obnovitelné zdroje, především solární a větrné elektrárny, ještě v rychlejším než standardním postupu. To zjednodušení povolovacích procesů by mělo zahrnovat například zjednodušené posuzování vlivů na životní prostředí a další kroky.

Akcelerační zóny budou vyčleňovány v oblastech s vhodným potenciálem pro výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů, jako jsou průmyslové zóny, brownfieldy nebo bývalé doly. Zároveň bude pro jejich zřizování platit pravidlo, že nebudou mít negativní vliv na své okolí. Akcelerační zóny tedy nebudou moci být zřízeny na území soustavy Natura 2000, v národních parcích a v první a druhé zóně chráněných krajinných oblastí. Při vymezování budou dále posuzovány i další veřejné zájmy, jako je třeba oblast letectví, národní bezpečnosti a další.

Vytipovávat tyto zóny nyní bude meziresortní pracovní skupina a spolupracovat na jejich zřizování bude s dotčenými obcemi a kraji. Toto opatření tak posílí energetickou soběstačnost Česka. Navýší výrobu elektřiny z levných obnovitelných zdrojů a také zajistí lepší ochranu životního prostředí a posune nás dál v úsilí modernizovat českou energetiku a dohnat její přípravu na budoucnost.

Děkuji za pozornost.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Nyní poprosím o slovo ministra životního prostředí Petra Hladíka.

Petr Hladík, ministr životního prostředí: Dámy a pánové, krásné dobré dopoledne. Já možná ještě krátce doplním pana ministra průmyslu a obchodu a potom budu pokračovat novelou zákona o emisním obchodování.

Co se týká těch akceleračních zón, to je opravdu společná práce fakticky tří ministerstev. Já jenom doplním, že počítáme s tím, že by byly zřízeny tzv. akcelerační zóny s předpokladem povolení do jednoho roku obnovitelných zdrojů. Dále by byly ty tzv. no go zóny, to znamená, tak jak popsal pan ministr, tam v těch chráněných územích, kde nechceme toto realizovat. A potom standardní zbytek území, kde v akceleračních zónách by povolení mělo být do jednoho roku, kdežto na zbytku území předpokládáme povolení do dvou let.

Co se týká těch akceleračních zón, my intenzivně vedeme debaty se všemi resorty tak, abychom měli do konce tohoto pololetí legislativní změnu, dohromady všechny resorty, napsánu. A co je důležité, my následně na ty akcelerační zóny uděláme tzv. SEU a prostřednictvím Ministerstva pro místní rozvoj fakticky vložíme do územního plánovacího nástroje, čímž je územní rozvojový plán, takovým způsobem, aby v tom územním rozvojovém plánu to bylo ke konci roku 2025. Což znamená ty tzv. státní akcelerační zóny, ty zóny nejvyššího významu. Nicméně obce a kraje už budou moci do svých územních plánů, případně zásad územního rozvoje daného kraje, dávat svoje akcelerační zóny na základě schválených pravidel po schválení změny v legislativě.

Dostanu se teď dále k novele zákona o emisních povolenkách. Tato novela přináší transpozici evropské směrnice, která jakýmsi způsobem zpřísňuje využití emisních povolenek z EU ETS 1 na ty oblasti, které jsou definovány ve směrnici. Jedná se především o rozvoj nových obnovitelných zdrojů, o rozvoj a posilování distribucí elektrické soustavy, taky ostatních distribučních sítí, dalších médií, jako je například biometan. Ty investice také poplynou do otázky adaptací na klimatickou změnu, do otázky zalesňování nebo posilování ukládání uhlíku v rámci lesních ekosystémů, případně třeba dřevostaveb.

Zároveň tyto finanční prostředky mohou být využity na sociální dopady spojené právě s touto modernizací. Na základě shody, řekněme, příslušných gesčních ministrů, tak ten vládní návrh, který dnes prošel jednohlasně vládou, nastavuje výnosy z emisních povolenek pro rok 2025 jako příjem státního rozpočtu, od roku 2026 jako příjem rozpočtu Státního fondu životního prostředí s dvěma výjimkami. Jednou je kapitola Ministerstva průmyslu a obchodu ve věci provozní podpory obnovitelných zdrojů a tzv. kompenzace nepřímých nákladů a příjmem rozpočtu Ministerstva životního prostředí, což jsou fakticky mezinárodní závazky České republiky a také otázka administrativních záležitostí.

Tento návrh zákona bude platný, respektive účinný hned po schválení Poslaneckou sněmovnou, Senátem a podpisem pana prezidenta tak, abychom dostáli opravdu co nejdřívější aplikaci evropské směrnice. Zároveň ale v přechodných ustanoveních nastavuje ty parametry finančních toků tak, jak jsem již zmínil. Ať už se jedná o příjem kapitoly jednotlivých resortů nebo Státního fondu životního prostředí, tak to, co je naprosto jednoznačné, že ve všech aspektech to bude plnit náplň směrnice tak, jak je dáno. To znamená, přímo legislativa bude obsahovat jednotlivé body, na které mohou být tyto finanční prostředky využity.

To si myslím, že je ta nejlepší zpráva, protože, jak už zmínil pan ministr průmyslu, Českou republiku čeká v dalších letech, a tato vláda ji velmi intenzivně nastartovala, opravdu modernizace, přechod k obnovitelným zdrojům energie. A ty finanční prostředky na to jsou určeny, jsou tady k dispozici a je potřeba je takovýmto způsobem využít. Děkuji.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, nyní poprosím ministra kultury Martina Baxu.

Martin Baxa, ministr kultury: Dobrý den, dámy a pánové, já bych rád představil druhou věc působnosti mého resortu, která je vlastně úplnou novinkou v legislativě, která se týká oblasti kultury.

Tou první byl návrh zákona o veřejné kulturní instituci. Tou druhou, kterou dnes vláda odsouhlasila, je zavedení nebo legislativní ukotvení tzv. statusu umělce do české legislativy. Status umělce je nástroj, který se používá už poměrně delší dobu v řadě členských států Evropské unie, který vlastně akcentuje určité specifické postavení umělců v pracovním prostředí, zejména těch, kteří nemají stálý pracovní poměr, a má sloužit k tomu, aby byly vytvářeny nástroje k nějaké určité formě pomoci.

My máme zavedení statusu umělce jako povinnost v Národním plánu obnovy. Je to součást jedné z těch komponent Ministerstva kultury a na základě této povinnosti my jsme připravili verzi, kterou dnes vláda odsouhlasila. Jedná se o novelu zákona o některých druzích podpory kultury. Zavádí se tam status umělce, zřizuje se registr umělců, který povede moje ministerstvo, do kterého budou ti, kteří budou mít zájem o uvedení toho statusu, zapisováni, budou-li splňovat určité podmínky, které se týkají zejména nějaké doby, kdy budou prokazovat, že se věnovali umělecké činnosti bez vlastně stálého pracovního poměru nebo převážně pracovního poměru. Na základě toho potom můžou čerpat určitý druh podpory z mého ministerstva. Jedná se zejména o dotace prostřednictvím tzv. uměleckých stipendií.

Jedná se o návrh, který vlastně odpovídá tomu, že v českém právním prostředí nebo v českém kulturním prostředí se jedná o poměrně čerstvou záležitost, takže my to považujeme za nějaký počátek budoucího nebo možné budoucí diskuze o tom, co dalšího by ve statusu umělce mohlo být. Myslím, že ale i ten samotný fakt toho, že se status umělce zavádí do české legislativy i s nějakým konkrétním nástrojem znamená velký posun kupředu a také naplňuje určitá očekávání z kulturní obce.

Jenom připomenu také, že součástí toho nástroje je, byť si to samozřejmě nikdo nepřejeme, ale je také vlastně vytvoření mechanismu, kterým by mohla být poskytována pomoc umělcům, kdyby se opakovala situace, kterou jsme tady zažili před lety při covidové pandemii a kdy byla vydávána omezení, která vlastně znemožňovala umělcům konat a také se živit. Děkuju.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuju a na závěr poprosím ještě ministra vnitra Víta Rakušana.

Vít Rakušan, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra: Děkuju. Mně by neodpustili policisté, hasiči a jeden představitel ANO, že tady jsem neuvedl, kdo z nich se stane generálem. Ve všech případech se bude jednat o hodnost armádního generála a povýšenými budou: plukovník František Habada, ředitel Národního operačního centra Policejního prezidia, plukovník Milan Černek, ředitel Útvaru speciálních činností služby kriminální policie a vyšetřování Policie České republiky, plukovník Jiří Pelikán, ředitel Hasičského záchranného sboru Jihomoravského kraje, plukovník Radek Stránský, velitel Hasičského útvaru ochrany Pražského hradu, a naposled tedy člověk z oblasti zpravodajství, plukovník ve výslužbě, doktor Petr Zeman, někdejší ředitel Úřadu pro zahraniční styky a informace. Děkuji.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji a nyní už je prostor pro vás a pro vaše dotazy. Česká televize.

Izabela Šroubková, Česká televize: Já mám dotaz na pana ministra vnitra. Vy jste říkal, že ta novela zákona o zbraních je reakcí na tu tragickou střelbu na Filozofické fakultě. Tak doplňující dotaz: Kdy skončí to vyšetřování střelby na Filozofické fakultě, kdy budou představeny nějaké výsledky?

A další dotaz asi bude pravděpodobně taky na vás jako na prvního místopředsedu vlády. Poprosila bych vás o reakci na to, že Hrad dnes zveřejnil zápis té schůzky 28. 3., kdy se řešily důchody společně se zástupci hnutí ANO s tím, že ten zápis má tedy usvědčovat hnutí ANO, že se jeho postoje ke zvyšování věkové hranice pro odchod do důchodu změnily, respektive podle toho zápisu zástupci ANO nezpochybnili nutnost zvýšit věkovou hranici pro odchod do důchodu, nesouhlasili ale s tím, jakým způsobem. Pan Karel Havlíček to označil za šokující, že Hrad přistoupil k tomu, že zveřejnil interní zápis o tom jednání s tím, že oni to zpochybňovali od samotného začátku. Poprosím vás možná i o obecnější komentář, jak vy tu debatu okolo této schůzky vnímáte i s tím, že za týden to budete řešit na vládě? Děkuju.

Vít Rakušan, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra: Děkuju, já začnu tou první otázkou, kterou považuji v kontextu těch událostí loňského roku za velmi vážnou. A tady bych ještě jednou veřejnosti chtěl jasně říci, jaký je faktický stav.

Státní zastupitelství řeší trestný čin vraždy, a to mnohonásobné na třech místech, a to vyšetřování, byť známe pachatele, je komplikované. Zjišťuje se motiv, zjišťují se veškeré okolnosti a není o opravdu jednoduché. Samozřejmě se vyslýchají svědci, zjišťují se všechny okolnosti, které danému činu předcházely. To je jedno vyšetřování, které běží. A ta supervize nad ním a nad jeho případným koncem je v rukou nikoli policie, ale státního zastupitelství. A stejně tak si Státní zastupitelství v Praze zcela logicky vyhradilo možnost informovat případně o nějakých věcech, které se daného vyšetřování týkají.

Takže Policie České republiky velmi transparentně v té první fázi, možná bezprecedentně transparentně informovala o závěrech zkoumání Úřadu vnitřní kontroly, o průběhu celé té akce, několik tiskových konferencí za přítomnosti policejního prezidenta, ředitele pražské policie a podobně. Tohle všechno se dělo. Teď je jakoby takové tiché období, ale to je dáno tím, nikoliv že by někdo chtěl mlčet, zamlčovat, ale je dáno tím, že policie mluvit nesmí. Státní zastupitelství stále ještě tu věc neuzavřelo a vedle toho běží vyšetřování nebo prověřování Generální inspekce bezpečnostních sborů. Ta se zabývá skutečně postupem policie a všemi podněty, které k případnému postupu policie byly shromážděny. Do té doby ten prostor pro komentář čehokoli tady není.

Často se z úst opozice objevuje věta: Zřiďte vyšetřovací komisi, vyšetřujme také. A moje odpověď je: To přece teď vůbec není ten vhodný čas, na tu vyšetřovací komisi´. Ať by byl jejím členem kdokoli, by se nedostalo nic jiného než ta začerněná zpráva, kterou dostali k dispozici poslanci bezpečnostního výboru. Nic víc by teď státní zastupitelství neuvolnilo. Myslím si, že to paní státní zástupkyně zítra na tom bezpečnostním výboru, který k tomu byl svolán, prostě a jednoduše potvrdí. Máme tady oficiální struktury, které jsou zřízeny proto, aby vyšetřovaly, aby prověřovaly, a ty přijdou s určitým závěry.

A tady je ten moment. Já si skutečně myslím, že celospolečensky pro tu celou diskuzi, pro naléhavost té situace, pro snížení pocitu bezpečí lidí ve společností, je potřeba, aby se po skončení vyšetřování ještě některé otázky kladly, aby se ještě některé otázky zodpověděly. Ale to nemůžeme dělat někdy v mezidobí. To vyšetřování je prostě vedeno jako u jakéhokoli jiného trestného činu, který tady je.

Opravdu to není ani tak, že všechny rodiny by teď říkaly: Zřiďte vyšetřovací komisi. Ta komunikace musí být citlivá. Já nebudu prozrazovat žádné detaily v komunikaci s rodinami. Nechci, protože je to osobní tragédie především těch lidí a těch rodin. Jenom vám mohu říci, že i skrze i třeba pracovníky Ministerstva vnitra, našeho psychologa, ta komunikace běží.

A ta informace o tom, že některé typy informací ještě budou zveřejněny po skončení vyšetřování, prostě tady veřejně dána je. Jenom bych se opravdu vyhnul tomu, snažím se o to jako ministr vnitra od prvního dne po té události vyhnout se jakékoli politizaci téhle osobní, národní, studentské, univerzitní tragédie, která tady byla, právě s ohledem na to, že tam mnoho lidí přišlo o své blízké.

Druhá otázka… No, za prvé, hnutí ANO přistiženo při lži, to není úplně poprvé. Ale za druhé, a to je vážnější: Jsou tady zástupci nejsilnější opoziční strany, kteří oficiálně jdou k prezidentovi na jednání. Mají k tomu mandát své politické strany, svého politického hnutí. To jednání vedou, to jednání dospěje k nějakému závěru, oni to vlastně potom potvrdí, hovoří o tom. Vrátí se jejich předseda, šéf toho hnutí, majitel jejich hnutí z dovolené a prostě změní celý narativ toho, jak to jednání dopadlo. Řekne, že tak to nebylo, hnutí odmítá.

Pak je opravdu těžké na těch dílčích úrovních se s tímto hnutím bavit o nějakých politických dohodách, když potom přijde jeden člověk, který u toho jednání nebyl, a všechno je v této chvíli jinak. Ale tohle je spíš panoptikální moment toho celého. Co je vážnější, je to, že hnutí ANO odmítá jednat. Hnutí ANO jako síla, která tvrdí, že chce převzít vládní odpovědnost v téhle zemi, říká to všem občanům, odmítá přijít na schůzku k prezidentovi republiky o tom, kdy se bavíme o parametrech reformy, která ovlivní život v téhle zemi na desítky let do budoucnosti.

Výzvy od opozice dlouhodobě tady byly – prezident má být nadstranický, prezident má jednat i s opozicí, prezident má být moderátorem náročných debat. Já děkuju panu prezidentovi Pavlovi, že je schopen a ochoten téhle úloze ve společnosti dostát. Ale v té chvíli hnutí ANO odmítne jednat!

Já se vůbec nedivím Pražskému hradu, že zveřejní nějaký zápis ve chvíli, když je zpochybňováno to, co proběhlo u pana prezidenta na jeho pozvání, tak je právem prezidenta republiky zcela pochopitelným se proti tomu bránit a ukázat, jaká byla realita.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, další dotaz, Český rozhlas.

Jana Karasová, Český rozhlas: Dobré odpoledne. Já bych se vrátila ještě k těm akceleračním zónám. Jestli by mohlo být upřesněno, kolik jich teda bude a kdy by mohla být schválena nějaká z těch prvních? A zároveň taky k tomu zákonu o obchodování s emisními povolenkami: Kolik teda peněz by mělo být potřeba na ty účely, které by měly směřovat k Ministerstvu průmyslu a obchodu? A jaká část celkově těch výnosů se očekává, že to v těch následujících letech bude?

A pak bych měla ještě dotaz na pana ministra Baxu. Vy jste zmiňoval ta stipendia. Pokud to chápu dobře, ta výše těch stipendií a množství vlastně bude určované nějakými možnostmi státního rozpočtu. Kolik by to tedy mohlo být v příštím roce, na kolik zhruba lidí by se třeba mohlo dostat, pokud vezmeme nějakou průměrnou částku, kterou jako to stipendium dostávají?

A pak mám ještě jednu otázku na pana ministra Hladíka. Jestli byste se mohl vyjádřit k tomu, jestli budete jako lidovci projednávat nějakým způsobem dál osud Cyrila Svobody? Protože vy jste byl koneckonců ten první, který tady tohle vlastně vytáhl do médií. Děkuji.

Jozef Síkela, ministr průmyslu a obchodu: Tak k té první otázce, kolik těch akceleračních zón bude, jak velká by mohla být jejich rozloha. Ten konkrétní počet akceleračních zón se samozřejmě bude odvíjet od zájmu o jejich zřizování. Mohly by jich samozřejmě být klidně desítky. Jejich rozloha se pak dále bude odvíjet od toho, jestli budou využity spíše pro větrné elektrárny, kdy může jít až o desítky kilometrů čtverečních, nebo o fotovoltaiky, kde by šlo jenom o jednotky. A samozřejmě je náš zájem, aby byly zřizovány co nejrychleji. My jsme tady stanovili nějaký rámec, jak vlastně se bude postupovat při změnách těch územních plánů, ale samozřejmě rychlejší postup není vyloučen.

Pokud se jedná o ty povolenky, tak vzhledem k tomu, že se to týká i provozní podpory obnovitelných zdrojů po roce 2025, která samozřejmě se odvíjí od cen elektřiny, tak jakoby není možné tu sumu stanovit konkrétně. Více víme u těch kompenzací nepřímých nákladů, což je instrument, který jsme používali v minulosti, tam se jedná o stovky milionů až nižší jednotky miliard. V celkovém součtu ta kapitola, která se týká MPO, by se mohla pohybovat do deseti miliard nebo možná za určitých okolností někam k patnácti, ale to je opravdu jenom velmi hrubý odhad.

Petr Hladík, ministr životního prostředí: Já doplním pana ministra. Co se týká těch akceleračních zón, my počítáme s tím, že budou stanovena kritéria. Tato kritéria budou obsažena v legislativě, přijde to vlastně s implementačním zákonem nebo s balíkem implementačním, ono to bude změna celé řady zákonů v gesci Ministerstva průmyslu a obchodu, Ministerstva životního prostředí, Ministerstva dopravy a Ministerstva pro místní rozvoj. A vlastně na základě těchto kritérií budou vymezovány ty tzv. státní akcelerační zóny právě tím územním rozvojovým plánem.

Nicméně na základě těchto kritérií mohou akcelerační zóny vymezovat i obce a kraje na základě změny svých vlastních územních plánů, respektive zásad územního rozvoje. To znamená, představujte si, že to je sada parametrů, kritérií, nebudou to jakoby přesně dané lokality, ale lokality, které budou odpovídat daným kritériím. Musím říct, že pro větrné elektrárny si nezakazujeme ani hospodářské lesy. Je to standardem i na západ od našich hranic.

Co se týká těch výnosů z emisních povolenek. To asi tak v této výši nebude, nicméně ten princip je opravdu, jak říkal pan ministr. Ono to nejde úplně moc říct dopředu, protože tam záleží na tom, jaká bude aktuální výkupní cena elektrické energie. To znamená, že ten princip, který je nastaven v zákoně, je takový, že to bude příjmem kapitoly Ministerstva průmyslu a obchodu, nicméně na konci toho roku nebo jakoby, nebude to, nevrátí se to zpátky do tzv. nespotřebovaných nároků, ale potom to vlastně, ty zbylé finanční prostředky se přelijí do Státního fondu životního prostředí tak, abychom vlastně sto procent těch finančních prostředků využili na tu oblast, kterou potřebujeme.

Ono samozřejmě bude hodně záležet, protože vláda má zájem podporovat obnovitelné zdroje, včetně rozvoje biometanu, i to je otázka, kterou pan ministr Síkela také bude v těch vlastně provozních podporách nastavovat, jak u větru, tak biometanu dává větší smysl provozní podpora než investiční podpora. A to je právě ta kapitola, ze které se to bude hradit.

A, když už mám slovo, tak si dovolím také odpovědět před panem ministrem kultury na tu poslední otázku. My se o tom budeme bavit v širším vedení KDU-ČSL. Můj názor je jasný. Já jsem ho sdělil. Pokud někdo o sobě říká, že je zahraničně-bezpečnostní expert, a zároveň je tím, kdo je bezpečnostním rizikem pro Českou republiku kvůli svému dlouhodobému chování, vystupování, a to, jakým způsobem může být jeho vystupování zneužito cizí mocí, tak pak si myslím, že to je naprosto jednoznačné. Nicméně jsme strana demokratická a to, jakým způsobem o tom rozhodneme, prosím, nechte na širším vedení KDU-ČSL.

Martin Baxa, ministr kultury: Já si dovolím reagovat na ten váš dotaz ohledně těch čísel. Tím, že je to vlastně úplná novinka v českém právním prostředí a v českém kulturním prostředí obecně, obtížně se to odhaduje. My jsme v té tzv. RIA při přípravě zákona odhadovali ten počet potenciálních uchazečů o zápis do registru umělců na nějakých 1 400, ale je to prostě odhad, který vycházel částečně i z nějakých údajů z doby covidové pandemie.

A co se týká toho objemu finančních prostředků, tak my předpokládáme, že pro ten třeba první rok, až ten zákon, bude-li schválen Sněmovnou, nabyde účinnosti, by to byly asi vyšší desítky milionů. 

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, další dotaz televize Nova.

Lucie Hlubučková, TV Nova: Dobrý den, já bych měla dotaz na pana Rakušana. Ještě bych se vrátila k té novele o zbraních. Chtěla bych se nejprve zeptat na ten zrychlený proces, jestli ho máte nějakým způsobem předjednaný ve Sněmovně.

A potom bych se zeptala ještě na vaši reakci na kritiku, která se znovu objevuje. Prodejci říkají, že jim v tom zákoně chybí nějaká definice, co je to podezřelý nákup, jak konkrétně ho poznat, a potom, že jim tam taky chybí proces toho návratu zabavených zbraní, který je v tuto chvíli možný jenom soudní, protože v případě nějakého sporného zabavení to může být velmi časově náročné.

Vít Rakušan, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra: Tak já chápu, že u držitelů zbraní tohle nevyvolává vždycky jenom radost, ale, prosím, řekněme si, v jakém kontextu tahle legislativa vznikala. Mimochodem, ta dlouhodobá novela, kde toto je obsaženo, vznikala dva roky, na té se pracovalo dlouhodobě, to není nový instrument. My jenom chceme, aby se zrychlil. Ale samozřejmě, že v určitém případě se může stát, že to preventivní zadržení zbraní vlastníkem té zbraně bude vnímáno jako něco, co je v té chvíli šikana, co je neoprávněné a podobně.

Ale ptejme se v téhle společenské atmosféře, jestli je dobré, nebo není mít instrument preventivního zabavení zbraně ve zbraňové legislativě. To je ta základní otázka. Je to dobré, nebo to není dobré? Z našeho politického rozhodnutí říkáme: Preventivní zabavení zbraně jako instrument, který může předejít riziku takových neštěstí, kterých jsme byli bohužel svědky v České republice, je něco, co naší zbraňové legislativě chybí. Proto jsme to tam dali.

Ale samozřejmě jsme právní stát, ano, a v právním státě rozhoduji soudy. Je jiná otázka, jak dlouho někdy na výrok soudu v České republice čekáme, s tím asi nejsme spokojeni nikdo zcela. Ale doufejme, že tady by mohlo docházet i k nějakým přednostním projednáváním a podobně. Takže já jenom upozorňuji na to, že tady byla otázka, jestli to tam mít, nebo ne. A jiný instrument než soudní rozhodnutí v takovém přezkumu prostě nemá tu sílu, aby takové rozhodnutí orgánu zvrátil. To je za prvé.

Za druhé: No ono se ale přeci nejedná jenom o podezřelý nákup zbraně. Tam je mnohem širší okruh věcí. Tam jsou lidé, kteří se pokoušejí koupit zbraň a nemají zbrojní oprávnění. Tam jsou lidé, kteří při nákupu zbraně evidentně vykazují zmatenost, opilost, vykazují tam evidentně to, že nejsou v nějaké psychické pohodě. A v té chvíli je povinnost toho, kdo provozuje obchod například se zbraněmi a střelivem, jasně dána.

A primárně, co se týká toho nákupu zbraní v nějakém větším množství, no tak to už teď, pokud eviduje prodejce ty nákupy jako takové, se promítá do centrálního registru, do kterého má Policie České republiky přístup a tohle je schopna kontrolovat.

Samozřejmě, že Ministerstvo vnitra bude připravovat i nějaké doprovodné materiály, vysvětlující metodiky a podobně. Ale to, že primárně tohle bude zodpovědnost toho prodejce zbraní, a to, že ta povinnost upozorňovat na podezřelé chování a podobně je správná, o tom já pochybnost nemám.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Další dotaz CNN Prima News.

Vít Rakušan, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra: Já jsem neodpověděl ještě na jednu část, jestli je to předjednané. My jsme od začátku říkali opozici, že žádáme o ten zrychlený režim v devadesátce. Z těch oficiálních míst nám bylo odpovídáno, bavil jsem se s paní kolegyní Vildumetzovou jako stínovou ministryní vnitra, ta mi řekla, že toto podporuje. Dlouhodobě jsem měl pocit, že i poslanci na té pracovní skupině se k tomu staví pozitivně. Teď se tu a tam občas objevil nějaký solitérní hlas některého zákonodárce.

Já si skutečně myslím, aniž bych kohokoliv politicky vydíral: Tohle je otázka politické zodpovědnosti. Může to platit od 1. července, pokud se shodneme na devadesátce. Pokud tam to opozice zavetuje, bude to stejně platit, ale o půl roku později. A já říkám, že v zájmu bezpečnosti České republiky a jejích občanů je, aby to platilo od 1. července.

Šimon Pilek, CNN Prima News: Já bych se rád zeptal k té debatě k emisním povolenkám, které jste dnes také řešili, a případně vyřešili to, jestli stát bude posílat ty povolenky firmě Liberty Ostrava, která je sice největším příjemcem těch bezplatných emisních povolenek v Česku, ale zároveň je ve finančních problémech? Jsou tady i odborníci, kteří se třeba obávají nějakého třeba vyvedení těch peněz pryč z republiky.

Petr Hladík, ministr životního prostředí: Já možná rozdělím tu odpověď – legislativně a potom fakticky. Co se týká legislativy, mám připravený pozměňovací návrh k tomuto vládnímu návrhu, který by fakticky řešil problematiku firem v nějakých problémech, teď to řekněme obecně, a spojil termín přidělení bezplatných emisních povolenek s termínem vyřazení těchto bezplatný povolenek tak, aby to odpovídalo evropskému právu, ale zároveň aby nemohlo dojít ke zcizení, vyvedení, prodeji či uplatnění těchto bezplatně použitých emisních povolenek nebo emitovaných emisních povolenek na území České republiky v podniku nebo provozu v jiném členském státu.

Dnes podle novely tohoto nařízení je termín dání bezplatných emisních povolenek k 30. dubnu a jejich vyřazení k 30. září. To znamená, tato data mají mezi sebou zhruba půlroční rozdíl, je to tak standardní. Nicméně právě tento pozměňovací návrh přinese těm podnikům, u nichž by hrozilo toto riziko, povinnost toto datum fakticky spojit.

Co se týká konkrétního případu Liberty. Ministerstvo životního prostředí je v procesu vlastně posuzování toho, jakým způsobem se změnila výroba v podniku Liberty v roce 2023. My fakticky víme, že ta výroba se umenšovala, prakticky tam neprobíhala z konce roku. To je veřejně známým faktem. Tato správní řízení zatím nejsou dokončena a nemyslím si, že v nejbližších dnech budou dokončena. To znamená, nepředpokládáme, že by došlo k udělení bezplatných emisních povolenek této společnosti v následujícím období.

Nehrozí to, na co se jste se ptal.

Jozef Síkela, ministr průmyslu a obchodu: Jestli dovolíte, praktický komentář z mé strany k dané problematice. Řeknu-li to velmi zjednodušeně: Emisní povolenka je jakýmsi generálním pardonem. Je to povolení k vypouštění CO₂ na základě činnosti, kterou nějaký podnik provozuje. To, že se staly do určité míry i finančním derivátem, to už je jejich jaksi druhořadá role nebo vedlejší role. Skutečnost je taková, že pokud je nějaký provoz, který způsobuje vypouštění CO₂, tak je na místě tyto povolenky přidělovat. Pokud není, tak by se přidělovat z mého pohledu neměly.

Mluvíme-li konkrétně o společnosti Liberty, já si myslím, že tím základem toho restartu té společnosti, pokud má ta restrukturalizace probíhat, by mělo být navrácení části vyvedených nebo všech vyvedených prostředků zpátky do společnosti, nikoliv kalkul na výnosy z prodeje emisních povolenek. Děkuji.

Petr Hladík, ministr životního prostředí: Já navážu na pana ministra. Emisní povolenky touto společností prodané v minulém roce podle našich odhadů, a teď my to nevíme, to jsou jenom odhady našeho ministerstva jako gestora, mohly dosahovat hodnot rozhodně v řádu miliard. Záleží, jak přesně byly prodány, ale mohly se pohybovat někde mezi pěti a deseti miliardami korun. A to je ta hodnota, o které hovoří pan ministr Síkela. My samozřejmě jejich cenu neznáme, protože ta je obchodovaná na trhu, a není tedy orgánu veřejné moci přímo známá.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, tiskovou konferenci končím, přejeme hezký den. Na shledanou.