Tisková konference po jednání vlády, 24. ledna 2024

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Dobrý večer, dámy a pánové, vítejte na tiskové konferenci po jednání vlády tady v Poslanecké sněmovně. Já o úvodní slovo poprosím předsedu vlády Petra Fialu.

Petr Fiala, předseda vlády: Dobrý den, dámy a pánové. Já se krátce vyjádřím k té opravdu důležité věci dnešního dne a to je rozhodnutí Ústavního soudu, který zamítl návrh hnutí ANO na zrušení úpravy mimořádných valorizací penzí.

Já jsem velmi rád, že naše argumenty před Ústavním soudem obstály. Chtěl bych poděkovat panu vicepremiéru Marianu Jurečkovi, panu ministru financí, kteří vládu reprezentovali u Ústavního soudu, za přesvědčivou argumentaci. Myslím, že to je důležitá zpráva pro všechny, že postup, jaký zvolila vláda a vládní koalice, obstojí před zkoumáním Ústavním soudem, že to byl postup správný a že to byl postup ve prospěch prosperity České republiky, mezigenerační solidarity, udržení veřejných financí a udržení důchodového systému.

Je důležité říci, že tak jak jsme připravili tuto změnu zákona, tak neznamená v žádném případě, že by důchody nerostly. Důchody za naší vlády rostly velmi významně, vzrostly zhruba o pět tisíc korun. Ta úprava také, a to je také důležité, pomáhá seniorům, kteří mají nejnižší důchody, čili je tam i jakási sociální spravedlnost, sociální aspekt. To všechno se nakonec projevilo v tom rozhodnutí Ústavního soudu.

Já se teď nechci věnovat té věcné stránce tohoto zákona nebo této úpravy, o té jsme mluvili mnohokrát a argumentovali jsme i před veřejností, proč musíme tuto úpravu udělat, proč je to správné, spravedlivé, nutné z hlediska dlouhodobé udržitelnosti, ale chci se zmínit ještě o jedné věci, a to je to, že Ústavní soud ve svém odůvodnění se také věnoval té otázce procesní. Věnoval se postupu koalice, vládní koalice a opozice při schvalování této normy v Poslanecké sněmovně.

I tady upozornil Ústavní soud na určité limity obstrukcí. Upozornil na to, k čemu jsou chráněna práva menšiny v Poslanecké sněmovně a kde jsou limity této ochrany. Myslím si, že to je důležité precedentní rozhodnutí i pro další věci a další politické souboje, které tady v Poslanecké sněmovně budou probíhat. Říkám to s jistým vědomím aktuálnosti tohoto sdělení, protože právě tady prožíváme dlouhodobé obstrukce ve věci korespondenční volby.

Bohužel obstrukce, kterým jsme tady vystaveni, nejsou mimořádným nástrojem, který opozice používá jen občas, ale staly se tady pravidlem. Myslím si, že to není něco, co by prospívalo kvalitě demokracie a kvalitě parlamentní debaty v naší zemi. Proto i z tohoto i z hlediska nejenom předsedy vlády, ale i z pozice angažovaného občana i z pozice politologa opravdu vítám to rozhodnutí Ústavního soudu i v této věci, protože si myslím, že je důležité pro kvalitu naší demokracie.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji, poprosím místopředsedu vlády Mariana Jurečku.

Marian Jurečka, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí: Dobrý večer, já si dovolím doplnit pana premiéra. My jsme dnes s panem ministrem financí po návratu z Brna z Ústavního soudu také v závěru jednání vlády v bodu různé informovali ještě i o tom, jak jsme vnímali přímo dnes ten nález Ústavního soudu. Já jsem velmi rád, že v těch všech třech klíčových oblastech, které navrhovatelé rozporovali, ať už byla rozporována otázka legislativní nouze, postupu jednání v Poslanecké sněmovně z hlediska možnosti vyjádřit se, z hlediska práv opozičních poslanců, tak i z hlediska otázky retroaktivity či nabytých práv, ve všech těch třech oblastech Ústavní soud, si myslím, že velmi dobře, jasně zdůvodnil, proč zamítl návrh těchto poslanců, kteří podali ten návrh k Ústavnímu soudu.

Myslím si, že je důležité jasně vnímat to, že legislativní nouze v kontextu překotných událostí přelomu roku 2022/2023 měla odůvodnění v tom, jakým způsobem dopadla nejen inflace, ale především index životních nákladů důchodců. To byla ta výjimečná situace, kterou opravdu nepředvídali ani prognózy, ani ekonomové, ani lidé, kteří dlouhodobě se této problematice věnují na resortech či odborných institucích.

Pak je ta otázka postupu opozice tady v Poslanecké sněmovně. Myslím si, že i ty citace z vyjádření klíčových představitelů opozice, které dnes byly citovány ústavním soudcem-zpravodajem, myslím si, že byly také dobře a jasně v tom kontextu, kdy tady tito představitelé vyloženě mluvili o tom, že ten jejich postup je čistě obstrukční. A pak si myslím, že také ta otázka, kdy byl ten okamžik, kdy by se dalo jasně hovořit už o nabytých nezpochybnitelných právech, kdy tady bylo jasně řečeno, že to by byl moment červnové výplaty těch důchodů, to si myslím, že jsou jasně ohraničené mantinely a velmi důležité.

Já chci jenom podtrhnout: Pro naši vládu toto rozhodnutí vůbec nebylo jednoduché. Ale pokud vláda opravdu myslí velmi vážně nejenom otázku rozpočtové odpovědnosti, ale i sociální odpovědnosti za budoucí důchody nejenom současných důchodců a jejich výše, ale i důchodů těch budoucích důchodců, kteří jsou dnešní plátci, tedy děti a vnoučata, tak toto všechno bylo nutné na těch miskách vah dobře zvážit.

Myslím si, že úplný závěr toho dnešního vystoupení soudce-zpravodaje Ústavního soudu, ten by se měl tady vytesat do Poslanecké sněmovny nad vstupní vrata, kdy jasně se říká, že úkolem každé vlády, nejenom této, ale každé vlády je, aby reagovala na demografický vývoj, na výzvy s ním spojené nejenom v důchodové oblasti, ale i v dalších oblastech.

Já budu velmi rád, když nejenom naše vláda, ale i všechny budoucí, ať už budou jakékoliv, se budou i tímto jasným apelem Ústavního soudu, který je opřen nejenom o Ústavu jako takovou, ale o mnoho dalších zákonů, aby se tím dokázaly řídit, abychom to dokázali jako společnost respektovat, protože opravdu tady se díváme na ten střednědobý výhled i těch budoucích generací.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji. Poprosím ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkelu.

Jozef Síkela, ministr průmyslu a obchodu: Děkuji. Dámy a pánové, svět kolem nás se rychle mění a my budeme buď součástí té změny a využijeme tu změnu v náš prospěch, anebo tu příležitost promarníme. Právě proto, abychom ty změny vyžili v náš prospěch, schválila dnes vláda založení Státní investiční a rozvojové společnosti. Úkolem této společnosti, kterou nazýváme SIRS, je vlastně příprava půdy pro strategický rozvoj České republiky, příprava půdy obrazně i doslovně. Společnost SIRS totiž bude mít na starosti přípravu vhodných ploch pro strategické investice.

Připravená, dobře vybavená lokalita bývá jedním z hlavních požadavků zahraničních investorů, protože to přímo ovlivňuje rychlost realizace jejich záměru. Česká republika nyní dostatkem takovýchto vhodných lokalit pro nové strategické investice nedisponuje. Naopak nabídnout nedovede skoro žádnou, což nás ve snaze získat zahraniční investory výrazně znevýhodňuje oproti jiným zemím. Myslím tím projekty typu gigafactory, velké továrny na výrobu čipů atd.

Vhodné plochy pro investory musí mít totiž dostatečnou rozlohu, musí být majetkově zceleny a disponovat napojením na kvalitní technologickou i dopravní infrastrukturu. Aktuální komerční nabídka však vhodné větší plochy v České republice nezahrnuje. SIRS proto systematicky zmapuje území, která mohou být pro strategické investice zajímavá. Zaměří se primárně na revitalizaci brownfieldů a plochy následně připraví tak, aby byly pro investory přijatelné.

Probíhající ekonomická transformace přináší zásadní změny světové ekonomiky a ti rozdíloví investoři ze strategických odvětví hledají optimální umístění výroby klíčových technologií pro rozvoj hospodářství. A jak už jsem řekl na začátku, pro Českou republiku to znamená velkou příležitost, ale i výzvu. Pokud se na to nepřipravíme, tu příležitost promarníme, vyjdeme z té transformace jako poražení. Naším cílem je nic takového nedopustit a SIRS je právě jedním z těch opatření, která proti tomu děláme.

Částečně navazujeme i na nedávno schválenou novelu zákona o státních pobídkách, která má ten samý cíl: Zlepšit investiční prostředí, přilákat nové zahraniční partnery a získat rozdílové projekty. S tím souvisí fakt, že jsme dnes na vládě schválili jednu významnou investiční pobídku. Je to pobídka schválená ještě podle starého systému. Jedná se o investiční pobídku ve výši přibližně půl miliardy korun. Tato pobídka přinese rozvoj přesně v té oblasti, na které se chceme v budoucnu zaměřovat.

Společnost Vitesco Technologies i s její pomocí rozšíří výrobu high-tech komponent do elektromobilů. Ty umožní efektněji využívat elektrickou energii, a zvýší tak dojezd elektromobilů. Celkem se ze strany Vitesco bude jednat o investici v hodnotě okolo 14 miliard korun. V rámci této investice velmi oceňujeme i spolupráci firmy s řadou vysokých škol, s výzkumnými institucemi, což přispívá k rozvoji moderních technologií a technického vzdělávání našich studentů, a také to, že jsou významnou součástí dodavatelského řetězce čipových technologií vyráběných na našem území.

To je z mé strany pro tuto chvíli všechno a samozřejmě se těším na vaše případné otázky. Děkuju.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju a já poprosím ministra životního prostředí Petra Hladíka.

Petr Hladík, ministr životního prostředí: Dámy a pánové, krásné dopoledne, odpoledne nebo večer. My jsme dnes předložili návrh zákona o hydrometeorologické službě. Vláda tento návrh zákona schválila, doporučila ke schválení Poslanecké sněmovně.

Ona ta situace je taková, že tato velmi významná instituce se řídí podle usnesení vlády z roku 1953. Proto jsme zpracovali legislativní návrh, který dává právní zákonnou úpravu české hydrometeorologické službě, fakticky popisuje dnešní stav, to znamená to, co dnes tato instituce dělá, zásadním způsobem jasně rozlišuje vlastně úkoly, které vůči českému státu jsou. Propisuje a provazuje ty činnosti vůči dalším složkám státu, ať už IZS, nebo resortu obrany, či jejich působení na letištích v rámci České republiky.

Co je výsostným právem České hydrometeorologické služby, je otázka výstrah, otázka výstrah, na které právě navazuje záchranný integrovaný systém, navazují na ně obce. Jsou to výstrahy, ať už se to týká různých meteorologických jevů včetně povodní, velkých srážek, ledovky, kterou jsme si teď nedávno zažili, a další a další. Nicméně v otázce běžného monitoringu, získávání dat, prezentace, interpretce těchto dat, tak zůstává ta otázka volného trhu, to znamená, tady mohou vstupovat další komerční subjekty. 

To co významného přináší tato novela zákona, pardon, tento návrh zákona, je především také výrazná digitalizace celé organizace, celého principu. Díky této významné digitalizaci, tak to i v budoucnu umožní personální optimalizaci, snížení některých lidských činností, které zatím jsou vykonávány zaměstnanci, protože budou automatizovány, budou digitalizovány, a tudíž nebudou mít takový personální nárok jako v současné době.

To co je také zásadní a důležité: Vznikne národní databáze hydrometeorologických údajů a produktů takovým způsobem, aby veškeré organizace různého typu si do této databáze mohly sáhnout, mohly z ní také čerpat, interpretovat, včetně akademického sektoru.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji, otevírám prostor pro dotazy. Vidím Českou televizi.

Izabela Šroubková, Česká televize: Já bych se zeptala ještě nejdřív na to rozhodnutí Ústavního soudu. Pane premiére, vy jste říkal, že tam je v tom určitý precedens, protože Ústavní soud se zabýval právě i otevřeně obstrukčním jednáním opozice i například tím, kolik hodin měli opoziční poslanci k tomu, aby vystupovali. Tak budete z toho nějak vycházet? Co to třeba pro koalici znamená do budoucna, co to znamená třeba i pro tu aktuální schůzi? Nebo sejdete se s opozicí? Budete vycházet zkrátka z tohoto nálezu Ústavního soudu?

Pak bych se zeptala ještě pana ministra Jurečky, jestli podle vás to rozhodnutí Ústavního soudu posiluje, posílilo vaši pozici v rámci KDU-ČSL. Na to, v případě zájmu, by mohl odpovědět i pan Hladík jako stranický kolega. A třetí dotaz na závěr: Jak prosím dopadlo projednávání zákona o lobbingu? Děkuju.

Petr Fiala, předseda vlády: Já si myslím a jsem o tom přesvědčen, že o tom nálezu Ústavního soudu musíme přemýšlet všichni. A musíme si ho důkladně přečíst a vyvodit z něj závěry. Nejenom většina, která je v současnosti vládní, ale i ta současná menšina. Každé rozhodnutí Ústavního soudu tohoto typu, každá taková judikatura vytváří určité mantinely a určuje tu situaci do budoucna a je tam určitá kontinuita.

Takže já si myslím, že teď nejde o to, že my tady budeme triumfovat a říkat, jak jsme měli pravdu, tak teď budeme omezovat jednání v Poslanecké sněmovny. Tak jednoduché to není. Ale myslím, že Ústavní soud nám dává za pravdu v tom, že práva menšiny na vyjádření vlastního názoru je potřeba plně respektovat a že tato práva, pokud přecházejí v obstrukce, tak mají svoje limity. A ty limity prostě znamenají, že v takovém případě, pokud menšina nevyužívá svoje práva, nebo je dokonce zneužívá, nemohou požívat ústavní ochrany.

Já nechci teď dezinterpretovat výroky toho nálezu i z toho důvodu, že jsem neměl možnost ho detailně číst, jenom jsem částečně měl možnost poslouchat vyjádření soudce zpravodaje, ale je jasné, že už z těch vyjádření, která jsem slyšel, že tam je jasně formulována ta role opozice a limity jejích práv nebo práv menšiny při blokování Poslanecké sněmovny. A to si myslím, že je opravdu důležité.

My se tady s tím potýkáme neustále. My se potýkáme s opakovanými obstrukcemi, my se potýkáme s tím, že nemůžeme projednávat body, které jsou zařazeny na program, protože se obstruuje už samotné schvalování programu. Potýkáme se s tím, že některá témata, jako je třeba korespondenční volba, ale to není první téma v tomto volebním období, jsou předmětem prostě dlouhých a opakujících se vystupování ze strany opozice, která mají charakter obstrukce. A mají ho i v tom, že opoziční představitelé sami řeknou, že se jedná v podstatě o obstrukce a že jim jde o to, aby zabránili tomu schválení příslušného zákona atd.

My se snažíme v souladu s jednacím řádem najít vždycky cestu. Snažíme se o dohodu, snažíme se o dohodu o nějakých limitech toho jednání. Snažíme se prostě poskytnout opozici veškerá práva. Ale ta situace v Poslanecké sněmovně se podle mého názoru nezlepšuje, spíše se zhoršuje. A tady si myslím, že toto rozhodnutí Ústavního soudu, kdy vlastně opozice namítala i, že jsme jim neumožnili, nebo tím zkrácením toho projednávání, že nemohly zaznít všechny argumenty, že to je krácení jejich práv. A to, že ten Ústavní soud tuto argumentaci odmítl, je důležité pro všechna ta další jednání v Poslanecké sněmovně. 

Takže za sebe říkám: Já jsem dalek jakéhokoli triumfalismu a toho, že bychom teď hned nějak měli reagovat. Já si myslím, že musíme si všichni s pokorou přečíst nález Ústavního soudu. Všichni, to znamená my, vládní většina, i současná opozice, a z toho vyvodit nějaké závěry a kroky pro svoje další jednání i pro to, jak bude vypadat jednání v Poslanecké sněmovně. 

Pokud jde o, ještě odpovím na tu třetí otázku, pokud jde o zákon o lobbingu. My jsme dnes začali to projednávání, ale i proto, abychom na to měli více času, aby se ho mohli zúčastnit všichni členové vlády, kteří dnes v tu chvíli nemohli být přítomni, kteří o to mají zájem, tak jsme se domluvili, že posuneme to jednání ještě o čtrnáct dnů a budeme se tím zabývat na jednání vlády za dva týdny.

Marian Jurečka, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí: Jestli mohu, malinko ještě zmíním jednu věc, která se týká dnes toho procesu. Myslím si, že pan premiér i já vlastně jsme zažili tady období v této Sněmovně, kdy jsme byli i v minulosti součástí i vládní koalice i opozice. Zažili jsme obstrukce, které jsme vlastně prožívali z obou dvou těch stran. Ale to, co vnímám, myslím si, že člověk, který není jenom v této Sněmovně, ale i zvenčí za poslední dva roky, tak si myslím, že už je vidět, že to úplně vybočuje z toho, co tady v minulosti bylo, řekněme, obvyklé nebo zažité.

Opravdu ten dnešní nález Ústavního soudu i to odůvodnění soudce zpravodaje poukázalo třeba i na to, že ne každý poslanec z těch všech opozičních se musí opakovaně dokázat vyjádřit v té diskuzi. A bylo i poukázáno na to, že je tady nějaký zastupitelský systém, který má dát najevo vůli nebo názor té dané strany, která reprezentuje v ten okamžik tu opoziční stranu. A zároveň bylo poukázáno na to, že tady zjevně při projednávání tohoto zákona před tím skoro rokem, i v tom obsahu těch projevů a vystoupení, byla ta vystoupení v mnoha částech naprosto mimo to projednávané téma.

Podotýkám, my jsme projednávali zákon, který znamenal změny ve zhruba dvou řádcích s poměrně jasnou důvodovou zprávou, kterou si normálně člověk přečte za pětadvacet minut. Takže toto je důležité taky sdělení, že se neposuzovala jenom ta délka a ta četnost, ale i ten obsah.

K vaší otázce na to, jak já to vnímám, to dnešní rozhodnutí. Víte, já ho nevnímám v kontextu nějaké mé situace, posílení či oslabení, ať už by to dopadlo jakkoli. Já jsem rád za ten nález Ústavního soudu, protože já to považuji především za to, že se podařilo, že tady zvítězí a vítězí zodpovědná solidarita. Že je to krok, který vůbec nebyl jednoduchý, ale byl zodpovědný. Pro ty současné i ty budoucí důchodce. A já jsem šel na MPSV ne proto, abych si prožil čtyři jednoduché roky, ale právě proto, že jsem si řekl, já jako chci se spoustou věcí pohnout kupředu. Chci opravdu řešit příčiny, nechci dělat jenom kosmetická řešení po těch dlouhých letech.

A samozřejmě je to těžké. Je to velmi obtížné i v tom, že jsme v poločase a vláda čelí spoustě složitých situací. Ale pro mě to má hluboký smysl v tom, že opravdu ta země po těch deseti patnácti letech opravdu tyto reformní věci potřebuje, a snažím se je dělat ve všech těch oblastech, které ten resort má. A ten Ústavní soud, alespoň v té jedné dílčí části, v tom závěrečném apelu jasně řekl: Prostě je nutné, abychom dělali zodpovědné kroky. A podobně si vykládám také to i pro naši stranu. I když nejsou zrovna jednoduché, i když zrovna nejsou populární. Ale buďto děláme tu politiku opravdu v tom jádru věci a jsme přesvědčeni, že ji děláme správně, a pak ji máme dělat. I přestože to přináší různé těžkosti v tom čase, kdy se to realizuje.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju.

Petr Hladík, ministr životního prostředí: Možná jenom krátký komentář. Pan vicepremiér Jurečka hájil za vládu před Ústavním soudem opatření, které znamenalo, že těm nejchudším seniorům, těm nejzranitelnějším, tak naopak přidává. To byl velmi spravedlivý, velmi vyvážený návrh.

A teď k tomu samotnému jednání. Možná mnozí komentátoři, lidé z okruhu právního vzdělání, možná se trošku pozastavili nad tím, že se vláda nenechala zastupovat advokáty. A to vystoupení a ta argumentace, kterou oba dva ministři na tom jednání Ústavního soudu předvedli, a já se teď vyjádřím jenom k panu vicepremiérovi Jurečkovi, jasně ukázaly, že je schopným odborníkem v oblasti sociální práce, péče o seniory, o rodiče. Že je argumentačně, rétoricky a právně naprosto připraven a schopen vyargumentovat toto před Ústavním soudem. Já myslím, že to zvládl lépe, výrazně lépe, než kdybychom jako vláda jsme se nechali zastupovat právním zástupcem.  

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju, Rozhlas.

Jana Karasová, Český rozhlas: Dobrý večer, já bych se chtěla ještě zeptat, jestli jste dnes nebo případně včera na K5 mluvili o financování školství. Pan ministr Bek minulý týden říkal, že do konce ledna by mělo být jasné, jak dopadne to navýšení rozpočtu ministerstva školství a jak tedy potom rozepsat ty možností školních rozpočtů. Zároveň také zmiňoval, že jsou požadavky z kultury nebo z Ministerstva vnitra i v reakci na tu prosincovou tragickou střelbu. Tak jestli se v tomto nějak posouváte a proč třeba ještě to rozhodnutí není jasné? Jestli ty požadavky mají i další resorty? Děkuju.

Petr Fiala, předseda vlády: My se o těch věcech bavíme. Ta jednání také povedeme ještě v dalších dnech, až se ukáže, jakým způsobem přistoupíme k těm věcem, tak o nich budeme informovat. Ano, z té tragické události 21. prosince vyplývají určité požadavky na bezpečnost na školách, na její posílení a na další věci, které s tím souvisí. Já jsem se včera zúčastnil jednání za přítomnosti pana ministra Beka s vedením Univerzity Karlovy.

To jednání mělo smysl, abych samozřejmě jednak vyjádřil solidaritu a zájem vlády o to pomáhat dál s těmi všemi následky, ale také jsme se právě bavili o konkrétních věcech. I třeba o tom, co je třeba udělat v rámci těch finančních prostředků. Ministerstvo školství velmi operativně a po dohodě s vysokými školami a dalšími školskými institucemi uvolňuje některé prostředky a uvolňuje pravidla pro používání některých finančních prostředků tak, aby je školy mohly využít pro ta bezpečnostní opatření.

O těch otázkách, které se týkají finančních prostředků pro letošní rok, o těch se ještě budeme v příštích dnech bavit.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju. Poprosím Aktuálně.cz.

Radek Bartoníček, Aktuálně.cz: Mně je vždycky těch politiků hrozně líto, že tam musí stát dlouho, ale oni si za to můžou sami, protože odpovídají dlouze. Ale můj dotaz. Pane premiére, mrknul jste se na vystoupení pana Rakušana v Karviné? Případně, plánujete, že se mrknete?

A druhý dotaz, podstatnější: Co jsou podle vás, z vašeho pohledu teď hlavní prioritní věci, pokud jde o modernizaci Česka. Na čem chcete vy sám teď nejvíce pracovat, na co nejvíce dohlédnout? A doplňující dotaz: Jeden bývalý politik říká: On ten Petr Fiala plánuje další modernizační věci, líbí se mu, co navrhuje NERV, ale on ještě nesplnil téměř nic z toho, co NERV navrhl v minulosti. Vaše reakce? Děkuju.

Petr Fiala, předseda vlády: Tak, pane redaktore, jestli říkáte, že si za to můžeme sami, za to, že odpovídáme dlouze, a pak položíte tři dotazy, z nichž dva jsou koncepční, strategické a vyžadovaly by hodinovou přednášku, no tak se nedivte, tak se nedivte, že odpovídáme dlouze. Ale já, protože mám další program, tak vám odpovím krátce.

Ne, vystoupení pana vicepremiéra jsem neměl možnost ještě vidět a myslím, že všichni, když se podívají na program Poslanecké sněmovny, vlády a můj, tak to pochopí. Určitě, pokud mě to doporučujete, tak se na to pokusím podívat.

Priority vlády a moje osobní jsou jasné a já jsem svoje osobní priority vyjádřil v programu Restart Česka, na kterém pracujeme, a myslím si, že ten obsahuje všechny ty podstatné aspekty toho, kam bychom měli směřovat. Ale to, co dělá vláda, a tím se dostávám k tomu třetímu dotazu, to se určitě nedá interpretovat tak, že jsme nesplnili nic z toho, co jsme říkali nebo slibovali. Naopak, i nezávislé instituce, pokud posuzují plnění programového prohlášení vlády, tak zjišťují, že přes všechny krize a výzvy, kterým jsme čelili, tak už v polovině našeho funkčního období jsme splnili nebo jsme rozpracovali dvě třetiny věcí, které jsme slíbili v našem programovém prohlášení. A v tom a tímto tempem budeme dál pokračovat, protože nám všem leží modernizace České republiky, její prosperita na srdci.

Já tady nechci do žádných konkrétností, protože na to nemáme čas. Ale jenom připomenu to, že před chvílí tady pan ministr Síkela představoval jeden z důležitých kroků, které Českou republiku posouvají dál. A mimochodem, je to přesně takové opatření, jaké máme dělat. Na základě jednání o strategických investicích, na základě našich zkušeností jsme vyhodnotili, kde existuje třeba určitý nedostatek a ten napravujeme třeba zřízením tady této společnosti. A to je konkrétní případ toho, jak postupujeme dál. 

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju. To je z tiskové konference všechno, děkujeme za pozornost, přejeme pěkný zbytek večera. Na shledanou.