Tisková konference po jednání vlády, 25. října 2023

Jakub Tomek, Odbor komunikace Úřadu vlády: Dobré odpoledne, dámy a pánové, vítám vás na tiskové konferenci po jednání vlády. S výsledky dnešního jednání vás seznámí první vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan.

Vít Rakušan, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra: Hezký dobrý den, vážené dámy, vážení pánové. Dnešní vláda byla poměrně rychlá, protože to stěžejní dění se odehrává v Poslanecké sněmovně, kde běží projednávání prvního čtení státního rozpočtu na rok 2024. Tedy většina ministrů se odebrala zpět do Poslanecké sněmovny, aby mohla tuto debatu sledovat a komentovat.

Dnešní jednání vlády se zároveň obešlo bez přítomnosti premiéra Petra Fialy. Ten odletěl společně s rakouským kancléřem do Izraele. Předseda naší vlády se v Izraeli setká na té nejvyšší úrovni se svými protějšky, ať už tedy s izraelským premiérem Netanjahuem anebo izraelským prezidentem Herzogem. Izraelská vláda, jak jistě víte, měla původně přiletět na společné jednání s českou vládou do Prahy 9. října, nicméně po událostech, které začaly 7. října, po teroristickém útoku Hamásu na Izrael, bylo logicky toto jednání odloženo.

Cílem cesty premiéra Fialy je jednoznačně demonstrovat podporu České republiky Izraeli, demonstrovat jasnou solidaritu a zároveň ukázat a říci, tak jak to reprezentujeme i na evropské úrovni, že Izrael má v této chvíli plné právo na obranu své země, svých obyvatel, svého území. Kromě podpory, kterou už demonstroval v začátku celé té krize náš ministr zahraničních věcí Jan Lipavský, který byl vůbec prvním zahraničním politikem, který osobně Izrael po útoku Hamásu navštívil, tak chceme jako Česká republika podporovat Izrael i materiálně. Budeme se logicky ptát, a premiér tak dnes činí na osobním jednání, na otázky toho, jakým způsobem může být Česká republiky Izraeli v této nelehké chvíli nápomocna.

Izrael v celém kontextu toho, co se odehrává, je i jedním z hlavních témat Evropské rady v Bruselu. Dnes jsme na začátku jednání vlády v rámci výboru pro Evropskou unii projednali právě mandát pro pana premiéra. Ten jsme schválili. Premiér vlády České republiky bude prosazovat, aby Rada potvrdila jednoznačnou podporu Izraeli a jeho právo na sebeobranu. Zároveň se také bude Evropská rada zabývat otázkou, jak podpořit úsilí o propuštění rukojmích, které teroristé nadále v Gaze drží.

Je potřeba si uvědomit, a i to je součást mandátu pro pana premiéra, že Hamás je teroristickou organizací, a potřebujeme s našimi partnery umět v té chvíli zajistit, aby byl v regionu také izolován. I kvůli tomu podporujeme v rámci mandátu pro pana premiéra přezkoumání rozvojové pomoci Evropské unie a zastavení veškerých plateb, dokud tato kontrola nebude dokončena.

Zároveň dnešní vláda schválila peněžní pomoc z programu Ministerstva vnitra na podporu čtyř projektů na Ukrajině. Celková finanční pomoc je ve výši 15,57 milionu korun. Jedná se o projekty v oblasti zlepšení zdravotní péče, zlepšení životních podmínek lidí, kteří museli opustit své domovy. A také se snažíme mít medicínskou intervenci na místě, což je projekt MEDEVAC ve výši pět milionů korun v západoukrajinském centru pro specializovanou dětskou léčbu ve Lvově. Tam dojde k navýšení počtu lůžek, zároveň by měl projekt zlepšit podmínky pro léčbu vážně nemocných a zraněných dětí. Mimo jiné by díky tomuto projektu měla být zajištěna tak běžná věc, jako je teplá voda dostupná po celý rok.

Z programu Pomoc na místě je určeno pět milionů korun na poskytnutí kvalitní psychologické a integrační pomoci válečným uprchlíkům v asistenčních centrech na západní Ukrajině. Počet psychiatricky nemocných pacientů, psychicky nemocných lidí bohužel zásadním způsobem stoupá. Je to jev, který prostě válečný konflikt s sebou vždycky nese.

Ze stejného programu je pět milionů korun určeno na projekt ke snížení počtu zranění a úmrtí způsobených nášlapnými minami a nevybuchlou municí v Charkovské oblasti. 570 000 korun jde na pořízení výpočetní techniky pro službu kriminální policie Zakarpatské Ukrajiny. Musíme si uvědomit, že ta policejní činnost na Ukrajině je také limitována. Většina policistů slouží v současné době v armádě a i sem by naše cílená, jasně cílená pomoc měla mířit. Veškeré projekty jsme pečlivě vybírali ve spolupráci a doporučení našeho generálního konzulátu ve Lvově.

Dalším bodem, který bych zmínil z těch, které byly schváleny: Vláda dnes schválila jmenování paní Ing. Dany Drábové, Ph.D., na služební místo předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, a to s účinností od 1. listopadu 2023. A to na základě výběrového řízení, ve kterém tedy paní inženýrka Drábová opět uspěla, a její mandát je takto prodloužen od dalších pět let, tedy o další funkční období dle služebního zákona.

Zároveň se vláda, stejně jako minulý týden zabývala třemi návrhy krajských zastupitelstev – tentokrát se to týkalo Pardubického, Středočeského a Libereckého kraje – na změnu rozpočtového určení daní pro kraje, kde vláda stejně jako v případě minulého týdne u Zlínského kraje dala neutrální stanovisko, čímž vyjadřujeme určitě vůli se tímto zabývat. Ty parametry rozpočtového určení daní pro kraje jsou nastaven velmi nepřehledně, netransparentně a určitě by si zasloužily, aby dostaly jasná a nová kritéria. Zároveň si uvědomujeme ty rozpočtové nároky, které z toho vyplývají třeba už na rozpočet na příští rok.

Určitě o tom bude velká diskuze v Poslanecké sněmovně, ale já bych chtěl říci, že vláda si uvědomuje, že ve svém programovém prohlášení má změnu parametrů rozpočtového určení daní pro kraje. Uvědomujeme si to a jsme připraveni do konce volebního období o tom jednat. Jednat o tom samozřejmě s kraji a k této otázce se vracet tak, abychom naše programové prohlášení naplnili.

Tolik tedy zatím stručná informace z dnešní relativně krátké vlády.

Jakub Tomek, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji. Otevírám prostor pro dotazy, jako první Český rozhlas.

Jana Karasová, Český rozhlas: Dobré odpoledne, já bych se ještě k tomu poslednímu zmíněnému tématu rozpočtovému určení daní zeptala: Pan ministr, váš pan ministr za STAN Bek zmiňoval, že by mohl být ve hře i nějaký vládní návrh. Tak jestli opravdu k tomu spějete, nebo spíše chcete tu diskuzi nechat až se všechny ty návrhy, kterých by mělo být celkem šest, dostanou do Poslanecké sněmovny? Zároveň minimálně z poloviny jsou to vlastně hejtmani právě za hnutí STAN, kteří je podávají.

Pak bych se chtěla zeptat, jestli jste probírali to rozhodnutí Německa, že prodlouží hraniční kontroly s Českem, Polskem a Švýcarskem, a to nejméně o dvacet dní. A zároveň, jestli už je jasný ten osud českých hraničních kontrol se Slovenskem nebo těch posílených hlídek, které zatím mají trvat do 2. listopadu?

A pak bych měla ještě otázku na návrh Lichtenštejnů, kteří tady požadují majetky. Jestli třeba už i tímto vláda nebo ministři se nějakým způsobem zabývali. Oni navrhují, že by se vytvořil nějaký společný fond a ta knížecí nadace by ty svěřené majetky spravovala nějakým způsobem zodpovědně. Zatím nedosáhli u soudu tedy žádného navrácení majetku, který jim byl sebraný nebo vlastně na základě Benešových dekretů odebraný v tom roce 1945. A taky slibují, že by potom stáhli ty žaloby, pokud by vznikl ten fond. Tak jestli i na to můžete nějakým způsobem zareagovat? Děkuji.

Vít Rakušan, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra: Děkuji. Já se pokusím tedy systematicky od začátku, pokud na něco zapomenu, tak mi to prosím připomeňte. Rozpočtové určení daní. My určitě počkáme na té vládní úrovni, až budou vládou projednány všechny návrhy, které procházejí z krajských zastupitelstev. Nejsou všechny tedy z hnutí STAN, jsou tam různí představitelé různých stran a je to napříč opozicí i koalicí. Pokud se nepletu, ještě příští týden nás čeká rozhodnutí, respektive usnesení zastupitelstva Jihomoravského kraje, které na vládě budeme probírat.

Obecně my jsme připraveni o tom s krajskou reprezentací diskutovat. Ta jejich usnesení jsou víceméně podobná, některá o něco lepší po té technicko-legislativní stránce. Musíme si uvědomit, jak velké rozpočtové nároky tam jsou pro příští rok. Proto já jsem mluvil o tom, že v horizontu našeho volebního období, tak jak máme stanoveno naše vládní prohlášení, by se návrh pocházející z vlády minimálně o změně kritérií objevit měl.

Asi je teď těžké při schvalování státního rozpočtu slíbit nějaké výdaje, které převyšují deset miliard korun v tomto případě. Na druhou stranu, všichni si na vládě uvědomujeme, že ta kritéria jsou nastavena mnohdy diskriminačně, mnohdy nespravedlivě a dochází k velkým disproporcím mezi jednotlivými kraji. Například v tom, kolik mají státních prostředků na to, aby financovaly kupříkladu jeden kilometr silnic na svém území, aby financovaly sociální lůžka a podobně. Každopádně v první fázi necháváme projít ty návrhy jednotlivých krajských zastupitelstev.

Co se týče hraničních kontrol a reakce na Německo. Je to poměrně čerstvá informace, která se objevila. Dnešní vláda se tím nějak systematicky nezabývala, nicméně vzali jsme rozhodnutí Německa na vědomí. Popravdě přiznávám, že já jsem v kontaktu s německou ministryní vnitra v podstatě permanentně. Naposled jsme měli bilaterální jednání minulý týden v Lucemburku a paní ministryně už tehdy předjímala, že je velmi pravděpodobné, že dané kontroly budou prodlouženy minimálně tedy o těch dalších dvacet dnů.

O čem jsme ještě jednali a na co já jsem apeloval i po některých kritických reakcích českých občanů – aby se skutečně jednalo o takový typ kontrol, který bude co nejméně zatěžovat běžný přeshraniční provoz, to znamená české občany. Paní ministryně po předložení nějakých argumentů řekla, že takový pokyn i k té německé policii skutečně bude vyslán. Česká policie se na těch slovenských hranicích skutečně zatím chová tak, že ty kontroly jsou namátkové. Probíhají namátkové kontroly, které co nejméně zdržují české a slovenské občany, kteří například jedou za prací.

Zcela otevřeně říkám, že na příští vládě budeme muset rozhodnout o osudu kontrol na slovensko-české hranici, a zcela otevřeně říkám, že pokud nedojde k nějaké změně na polské straně – Poláci byli první, kdo zavedl ty dílčí kontroly v našem geografickém prostoru, lavinově následovaly další na slovensko-českých hranicích, na slovensko-rakouských hranicích, na slovensko-maďarských hranicích, následovaly polsko-německé hranice, švýcarsko-německé a česko-německé.

Je to nešťastná situace. Je to dílčí řešení, partikulární řešení velkého problému, které má jediné řešení, a to komplexní: Lepší ochranu vnější hranice, lepší návratovou politiku, lepší a rychlejší azylové řízení. A to jsou všechno věci, které musíme najít na evropské úrovni.

Je selháním všech evropských států, že od roku 2015 jsme to řešení nenalezli. Teď je k němu nakročeno, nebude samospásné, ale minimálně zpřísnění hraniční procedury, rychlejší návratovou politiku, lepší spolupráci se třetími zeměmi, to všechno to společné evropské migrační řešení v současné době obsahuje.

Já si neumím představit, že ve chvíli, kdy ostatní státy nechají zachovány své kontroly na hranicích, že od nich v této chvíli Česká republika ustoupí. Vedlo by to jednoznačně k sekundárním migračním proudům, které by mířily právě do té země a přes ty hranice, kde ty kontroly nejsou. Takže, pokud se za ten týden situace dynamicky nezmění, neumím si představit, že bych na vládu nesl jiný návrh než ten, že hraniční kontroly zůstanou zachovány. Radost z toho nemám, je to velmi těžká práce pro Policii České republiky, je to práce i finančně náročná.

Jo a Lichtenštejni. Zatím se tímto vláda nezabývala. Určitě, pokud dostaneme nějaký konkrétní návrh, tak to určitě tématem jednání vlády bude. Primárně si myslím, že je to záležitost, kterou by na vládu přinesl pan ministr zahraničních věcí.

Jakub Tomek, Odbor komunikace Úřadu vlády: Prosím, Česká televize, nebo Televize Prima.

Jakub Kokoška, TV Prima: Pane vicepremiére, zajímá mě: Nehrozí nám v souvislosti se situací na Blízkém východě, nebo nehrozí celkově nová migrační vlna, která by sem do České republiky mohla mířit? A pak další dotaz: Kriminální policie řeší v Plzni případ, kdy majitel kebabu vyvěsil ve svém obchodě, ve své prodejně nápisy proti Izraeli. Tvrdí tam, že Hamás je dobrý, že Hamás podporuje. Není to podle vás už ta jasná radikalizace, a jak takové projevy vnímáte? Díky.

Vít Rakušan, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra: Zaprvé, máme stálou zpravodajskou skupinu, která vyhodnocuje, odborně vyhodnocuje stupeň teroristického ohrožení pro Českou republiku. Jsou tam přítomny všechny složky, které jsou v České republice zodpovědné za bezpečnost a bezpečí obyvatel České republiky. Společná zpravodajská skupina zatím neindikovala takové riziko, které by zvyšovalo stupeň teroristického ohrožení České republiky.

Chtěl bych uklidnit všechny obyvatele České republiky, že od první minuty útoku Hamásu na Izrael máme pod kontrolou všechny potenciálně rizikové cíle. To jsou především židovské památky v České republice plus další cíle, které jsou pravidelně vyhodnocovány a jsou navrhovány bezpečnostní komunitou. Ta reakce České republiky v tomto ohledu byla velmi, velmi rychlá.

Co se týče potenciální migrační vlny, stále se ukazuje, že jsme zemí především tranzitní. Pokud se podíváme, kam směřují uprchlíci v současné době, tak Česká republika prostě právě kvůli tomu, že ta muslimská komunita je tady tradičně malá, nepočetná, nejsou, Česká republika není cílovou zemí. Na tomto trendu se nic nemění a chtěl bych i říci, že čísla té tranzitní migrace, byť v Evropě jsou čísla na vzestupu, tak v České republice díky dobrým opatřením, která máme a která jsme zavedli, máme pětkrát nižší čísla tranzitní migrace v tuto dobu, než jsme měli v loňském roce.

Takže já bych tady nevyvolával strach, že ta migrace půjde k nám. Ale to, že jakýkoli válečný konflikt v této oblasti může vést ke zvýšení migračních proudů přes Evropu, tedy té tranzitní migrace, to je pravda. Ale nic nenasvědčuje tomu, že by se Česká republika měla stát cílovou zemí migrace z této oblasti, z těchto zemí.

Jedna poznámka k tomu: Pokud někdo páchá trestný čin, podporuje terorismus, jednoznačně ho podporuje, takto se vyjadřuje, tak podle platné české legislativy páchá trestný čin. Policie se tím zcela správně zabývá. Já jako ministr nebudu mluvit do toho, jak to vyhodnotí. To mi nepřísluší. Ale je zcela správně, že se policie přímou podporou teroristického hnutí a smýšlení zabývá. To odpovídá našim zákonům.

Na druhou stranu policie monitorovala velmi bedlivě i ty demonstrace, které tady v Praze byly. Ty, zaplaťpánbůh, na rozdíl od západní Evropy byly poklidné. Muslimská komunita tady není velká. Byly to spíše tedy čeští občané, kteří podporují Palestinu, než aby to byli představitelé nějaké muslimské komunity. Policie vyhodnocovala, její tým pro terorismus, antikonfliktní týmy, dění na těch demonstracích, zpětně vyhodnocuje to dění jako takové a zatím tam nebyly žádné znaky toho, že by se tady jednalo o nějakou radikalizaci podnícenou třeba nějakou islámskou komunitou, muslimskou komunitou v České republice.

Sledujeme to, vyhodnocujeme to. Zprávy tajných služeb jsou velmi podrobné, přesné, ale zatím nevidíme znaky, že by se jednalo o nějaký jev masový, pokud to budou jednotlivci, bude s nimi nakládáno podle platné české legislativy.

Jakub Tomek, Odbor komunikace Úřadu vlády: Vidím ještě dotaz Českého rozhlasu.

Jana Karasová, Český rozhlas: Já bych se ještě doptala k těm kontrolám, k migraci. Jak dlouho se podle vás může stát, že budou prodlužované po těch dvaceti dnech, nebo jiné lhůtě? Pokud mluvíte o tom, že je vlastně potřeba posílit ochranu vnější hranice, na tom ještě ale v Evropské unii shoda není. Tak budete třeba vy iniciovat nějaké jednání všech těch dotčených států, včetně třeba Polska, Německa, Slovenska? A zároveň, podařilo se vám tedy docílit, domluvit se, aby na té německé straně ty kontroly českých občanů probíhaly nějakým mírným způsobem než doteď. Je to, co se tam teď děje na té hranici například mezi Ústím nad Labem a Drážďany, to, jak si představujete, že to Čechy nebude třeba brzdit při cestě, pokud tam pracují?

Vít Rakušan, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra: Zaprvé, my už jsme v tom aktivitu udělali. Česká republika svolává, z aktivity České republiky, setkání ve formátu, které jste zmínila, to znamená zemí V4. K tomu jednání přizveme i Rakousko a Německo, to znamená rozšířený formát. Jednání by se ideálně mělo konat na vnější hranici Evropské unie, to znamená na maďarsko–srbské hranici, kde mimochodem zasahuje kontingent českých policistů. Přesný termín hledáme.

Čekali jsme každopádně na nástup nové slovenské vlády, což už je teď aktuální záležitost, a já po jmenování nového pana slovenského ministra doslova v řádech minut, maximálně hodin ho oslovím s tím, abychom ještě před tím, než se setkáme na té úrovni většího formátu, měli bilaterální jednání nebo minimálně telefonát a dohodli se, kdy se sejdeme, protože spolupráce se Slovenskem je v této chvíli samozřejmě pro nás stěžejní.

Naše kontroly jsou na hranicích se Slovenskem a tady musí být vyjasněno, jakým způsobem ta spolupráce do budoucna bude vypadat. Musím říci, že doposavad za ten poslední rok byla se Slovenskem nastavena velmi kvalitně. I proto kontroly české policie ještě před znovuzavedením kontrol na hranicích probíhaly už na slovenské straně hranice. Slovensko respektovalo návratové dohody podle readmisní smlouvy s Českou republikou. Takže ta spolupráce byla dobrá a já bych byl velmi rád, kdyby ta spolupráce byla stejně kvalitní i v případě nové slovenské vlády a budu se o to od první minuty snažit.

Náš mezinárodní odbor pracuje na svolání té schůzky, o které jsem hovořil. Hovořil jsem o tom dopředu s rakouským ministrem. Ten to velmi vítá a myslím si, že i ostatní zástupci zemí V4 toto určitě schválí. Protože jedině ten rozměr, pokud ne celoevropský, tak alespoň středoevropský, tu situaci může nějakým zásadním způsobem posunout.

Ty kontroly na hranicích s Německem, ta situace se lepší. Já netvrdím, že jsme všude spokojeni. Tady na to neexistuje žádný formální výklad, jak takové kontroly mají vypadat. To prostě záleží na operačním rozhodnutí německé strany. Já dělám maximum pro to, aby ministryně Faeserová apelovala na policii, aby ty kontroly nebyly takové, řekněme, invazivní vůči především českým občanům, kteří třeba jedou za prací. Řekl bych, že oproti těm prvním dnům se ta situace spíše lepší.

Jakub Tomek, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji. Další dotazy nevidím, tiskovou konferenci tedy ukončuji. Pěkný den přejeme.

Vít Rakušan, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra: Na shledanou.