Tisková konference po jednání vlády, 27. března 2024

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Dobrý den, dámy a pánové, vítám vás na tiskové konferenci po jednání vlády. O úvodní slovo poprosím předsedu vlády Petra Fialu.

Petr Fiala, předseda vlády: Dobrý den, dámy a pánové, z dnešního jednání vlády zmíním tři body. Ten první je velice důležitý z hlediska kvality vzdělávání, kvality výzkumu a vůbec těch cílů, které máme, například pokud jde o restart Česka, a to je úprava vysokoškolského zákona, která se věnuje a soustředí na kvalitu doktorského studia.

Novela zavádí garanci příjmu doktorandů ve výši minimálně 1,2násobku minimální mzdy, umožňuje kombinaci mzdy nebo platů a stipendia pro doktorské studenty a zavádí některé další věci, které posílí kvalitu doktorského studia na našich vysokých školách.

Je to důležitá věc. Je to věc, která je obsáhle diskutována s akademickým prostředím, s výzkumnými institucemi. Těší se ten směr, kterým jdeme, širší podpoře a já jsem rád, že k této změně v způsobu organizace a hlavně financování doktorského studia dochází.

Druhou věc, kterou chci zmínit, je to, že vláda dnes schválila další příspěvek České republiky na podporu Ukrajiny. Jde o zapojení České republiky nebo touto formou se zapojujeme do české iniciativy, která je velmi úspěšná a kde už ohlásilo zájem se zapojit kolem dvaceti zemí.

Ta iniciativa byla obsáhle už komentována nejenom v našich médiích, ale i v zahraničních, tak se u toho nebudu déle zastavovat. Chci jenom říct, že pro Ukrajinu je mimořádně důležité, že ví, že v rámci týdnů či měsíců dorazí další munice, a tomu může přizpůsobovat už dnes svoji taktiku. Znovu bych chtěl poděkovat všem, kteří se do této iniciativy zapojili, a samozřejmě česká vláda udělala dnes další krok v tomto směru.

Třetí sdělení se týká sankcí, které jsme dnes ve vládě schválili. My jsme se rozhodli zařadit tři subjekty na vnitrostátní sankční seznam. Jedná se o dvě fyzické osoby a jednu právnickou osobou. Tou první sankciovanou osobou je Viktor Volodymyrovyč Medvedčuk, který řídil řadu vlivových aktivit nebo sítí z Ruské federace, osobně je úzce napojen na Vladimíra Putina. V České republice využívá společnost Voice of Europe, která je tou právnickou osobou na sankčním seznamu. Tou třetí osobou je tedy fyzická osoba Artem Pavlovič Marčevský, který se na těchto aktivitách také podílí.

My jsme se tímto krokem rozhodli zasáhnout proruskou síť, která se na našem území pokoušela rozvíjet vlivovou operaci, která by měla závažný dopad na bezpečnost České republiky a Evropské unie. Cílem působení této vlivové skupiny bylo vykonávat na území Evropské unie akce a činnosti proti územní celistvosti, svrchovanosti a nezávislosti Ukrajiny.

To chování, které je těmito sankcemi zasaženo, je podrobně a pečlivě zdokumentováno. Důkazní balíček obsahuje přes 300 stran. To, co je důležité říct, je, že činnost této skupiny sahá za hranice České republiky, míří i směrem k Evropskému parlamentu a celé to jenom ukazuje dlouhodobou snahu Ruské federace zasahovat nebo ovlivňovat demokratické procesy v Evropě.

Myslím, že to rozhodnutí o zařazení na sankční seznam je důležité a chtěl bych v této souvislosti poděkovat Bezpečnostní informační službě České republiky, která v této věci odvedla velmi důležitou práci.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, nyní poprosím o slovo vicepremiéra a ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečku.

Marian Jurečka, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí: Dobré odpoledne. My jsme dnes na vládě projednali a schválili dva body z dílny MPSV, které se týkají návrhu nového zákona o sociálním integračním podniku a také i doplňující změny zákonů, které se té problematiky také dotýkají. Co chci říci jako velmi důležitou a dobrou zprávu, že ten zákon o sociálním integračním podniku nastavuje opravdu komplexní pohled, jakým způsobem pomáhat a zapojovat lidi s různým typem handicapu. Nejenom osoby se zdravotním postižením, které už dnes v systému máme v rámci podpory chráněného trhu práce, kdy na zaměstnávání takovýchto osob dáváme příspěvek na zaměstnání těchto lidí, ale zároveň tímto rozšiřujeme také další skupiny osob, které potřebují určitou míru pomoci, doprovázení, a to jsou lidé s určitým typem sociálního handicapu.

Uvedu příklad: Jedná se o lidi například po výkonu trestu nebo o lidi v situaci po nějaké delší léčbě ze závislostí nebo naopak se třeba jedná i o lidi, kteří jsou ve věku 60+, ale dlouhodobě mají problém se získáním zaměstnání. To znamená, třeba za posledních 24 měsíců jsou déle než dvanáct měsíců nezaměstnaní. Nebo jsou to děti či mladiství, kteří nám opouští dětské domovy a potřebujeme je také podpořit, podržet v rámci získání pracovního místa a toho, aby dokázali zvládnout ten přechod do běžného normálního života.

To znamená, rozšiřujeme tu skupinu lidí, u kterých je důležité, abychom je podpořili z hlediska získání zaměstnání, ale zároveň je důležité s těmito lidmi v rámci určitého doprovázení pracovat z pohledu nějakého sociálního poradenství, doprovázení, aby třeba dokázali právě si udržet bydlení, vyřešit třeba případně nějaké dluhové záležitosti atd. Takže na tyto skupiny osob je tady pamatováno.

Ten systém tohoto sociálního typu podnikání zaprvé bude mít jasnou definici, která je dnes důležitá i pro firmy z pohledu řekněme té společenské udržitelnosti, která se dnes daleko více akcentuje. My tuto definici doposud v českém právním řádu vůbec nemáme. Zároveň takto dokážeme v opravdu celé šíři toho spektra podporovat ty, co tu pomoc a podporu potřebují. Zároveň ten mechanismu je nastaven tak, abychom především podporovali to, že ty lidi chceme tou sociální trampolínou dokázat dostat nejenom k nějaké aktivizaci a k práci, ale my je v zásadě chceme dostat na ten otevřený trh práce.

To znamená, i ten systém těch finančních motivací je výrazně postaven na tom, že pokud se tomu sociálnímu integračnímu podniku podaří toho člověka potom třeba po roce po dvou umístit na pracovní trh, otevřený, tak potom pokud ten člověk se tam potom dlouhodobě udrží, déle než šest či dvanáct měsíců, tak potom dostane takovýto sociální integrační podnik zpětně bonus, že opravdu s tím člověkem dokázal pracovat velmi kvalitně, ten člověk se potom v tom svém dalším životě dokáže třeba postavit plnohodnotně na vlastní nohy.

Je to opravdu změna, po které se tady volalo dlouhé roky. Už tady bylo několik pokusů, ty pokusy se nepodařilo dotáhnout nikdy do konce a teď jsme, bych řekl, nejdál. A je to i systém, který je velmi dobře propracovaný. Je provázán třeba i na systém veřejných zakázek tak, aby zadavatel mohl jednoznačně položit v té zakázce důraz, že dává určitou preferenci  takovému typu podnikání, který by tu službu, tu činnost byl schopen v rámci té zakázky dodat.

To znamená, je to pravdu komplexní práce s lidmi s různými typy handicapů tak, abychom je dokázali aktivizovat, dokázali řešit nejenom jejich pracovní aktivizaci, ale právě i ty věci, které souvisejí s těmi dalšími sociálními aspekty v rámci jejich různých typů životních situací.

Takže toto je zákon, který teď míří do Poslanecké sněmovny. Předpokládáme jeho účinnost od 1. 1. 2025 a dlouhodobě si slibujeme, že vlastně by takovýto mechanismus měl v tom středně a dlouhodobém horizontu vlastně mít potenciál šetřit finanční prostředky státu tak, abychom dokázali lépe financovat sociální práci a nevynakládat peníze často do situací, které nepřináší ten klíčový efekt nebo kýžený efekt pro to, abychom trvale, dlouhodobě, pozitivně dokázali měnit ty životní situace těchto lidí. Děkuji za pozornost.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí: Děkuji a na závěr poprosím ministra školství Mikuláše Beka.

Mikuláš Bek, ministr školství, mládeže a tělovýchovy: Dobré odpoledne, dámy a pánové. Dnešní jednání vlády se mimo jiné zabývalo třemi návrhy z pera ministerstva školství. Ty první dva z nich zmíním stručně. Jednak šlo o vlastně plán podpory pohybu dětí na nejbližších pět let, což je materiál, který přináší takovou ucelenou koncepci, která má přispět k lepším zdraví našich dětí, které zejména po tom covidovém období je ve stavu, který je do jisté míry alarmující. Tak jenom připomínám tento materiál, kterému jsme ráno věnovali zvláštní tiskovou konferenci.

Vláda také schválila návrh na přístup České republiky ke stanovám mezinárodního centra pro registraci seriálových publikací. To je ten systém ISSN. To má svůj význam především pro vydavatele periodik a vědeckou komunitu.

Ale samozřejmě nejdůležitějším bodem bylo to, co již zmiňoval pan premiér, a to je novela vysokoškolského zákona. Ta z věcného hlediska přináší opravdu zásadní změny v oblasti doktorského studia, v jeho financování, ale také následně ovlivní jeho kvalitu. Nejde jenom o to, že se vnáší větší řád do té dosavadní situace v podpoře doktorandů, která se výrazně lišila na jednotlivých univerzitách.

Nastavujeme ten minimální příjem, který může vznikat buď stipendiem, nebo mzdou, nebo kombinací. A musím říct, že z mého pohledu je velmi žádoucí to, aby postupně vysoké školy víc a víc využívaly podpory doktorandů formou mzdy, protože to je zároveň cesta, která řeší jeden velmi bolestivý problém, který provázel situaci doktorandů a doktorandek v minulých letech, a to je vlastně absence určitých sociálních benefitů typu mateřské, rodičovské dovolené, komplikace při ucházení se o hypotéky.

My jsme přesvědčeni o tom, že tahle novela posílí ten trend, který se projevoval už v posledních letech, kdy jednotlivé fakulty, univerzity víc a víc využívaly pro doktorandy i formu mzdy jako nástroje podpory, a to je podle nás správný trend. Nejde to zavést okamžitě, protože postavení doktorandů se tradičně velmi liší třeba v humanitních oborech nebo přírodovědných oborech. Ta praxe na jednotlivých školách se liší, ale ty nové podmínky prostě budou vést k tomu, že ten trend bude sílit, a podle nás je to velmi správný trend.

Ta novela je poměrně obsáhlá, je výsledkem vlastně několikaletého vyjednávání mezi všemi klíčovými partnery a na straně reprezentací vysokých škol je přijímána pozitivně. Ona kromě reformy doktorského studia a jeho financování upravuje některé další důležité věci, ať už je to vlastně vytváření podmínek pro studenty se specifickými potřebami, nebo to jsou upravená pravidla pro fungování soukromých vysokých škol.

Také se posiluje internacionalizace našich veřejných vysokých škol tím, že nebudou muset vybírat poplatky za doktorské studium v angličtině. Zdánlivá maličkost, ale je třeba říci, že pro to, abychom získávali kvalitní doktorandy, budoucí výzkumné pracovníky ze zahraničí, je potřeba se přizpůsobit mezinárodním standardům a za doktorské studium se ve světě zpravidla neplatí.

Ta novela také upravuje některé procesy v uznávání dosavadní kvalifikace předchozího vzdělání a také přísněji reguluje působení zahraničních subjektů na českém poli vysokoškolského vzdělávání, což je věc, která dlouhodobě vyvolávala určité otázky.

Vláda také podpořila několik změn v tom návrhu, které jsme přinesli v posledních týdnech a dnech. Ta nejpodstatnější spočívá v tom, že poměrně drobnou formulací otevíráme cestu k tomu, aby si stát začal systematicky objednávat u vysokých škol studenty a absolventy některých specializací. Je to velmi důležité, protože v minulosti už předchozí vláda sáhla k podpoře například budoucích lékařů, naše vláda do toho zahrnula také veterinární medicínu, ale Ministerstvo zdravotnictví zmapovalo velmi podrobně poptávku v budoucích deseti letech po nelékařských zdravotních profesích a ta je opravdu významná. My si připravujeme tou novelizací nástroj k tomu, abychom mohli v modelu financování vysokých škol dobře formulovat takové objednávky. Tak já jsem moc rád, že se podařilo dotáhnout tuto debatu úspěšně ke konci.

Ještě zmíním jednu věc: V posledních dnech v dialogu mezi Univerzitou Karlovou, Ministerstvem vnitra, ministerstvem školství byla diskutována otázka některých změn, které by měly posílit bezpečnost na českých vysokých školách. My jsme se rozhodli, že ještě ty návrhy provedeme jakousi debatou s reprezentací vysokých škol, což je konec konců naše povinnost ze zákona. Ale předpokládáme, že by se ještě mohly do této novely dostat některé prvky, které by posilovaly bezpečnost na vysokých školách. Děkuji za pozornost.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, nyní otevírám prostor pro dotazy, Česká televize.

Karolína Jelínková, Česká televize: Dobrý den, já mám víc dotazů, ale začala bych určitě těmi sankcemi. Pane premiére, vy jste zmiňoval vlastně to, že tam měl být pokus ovlivňovat demokratické procesy v Evropě, to znamená, že zároveň jste říkal, že ta činnost skupiny sahá za hranice České republiky. Ale máme si to vyložit tak, že ta činnost se měla odehrávat přímo v České republice? Typově o jakou činnost šlo, protože i během té chvíle, co vy jste to oznámil, tak se objevila už řada informací. Například Deník N vlastně i přímo v té souvislosti píše, zmiňuje i politiky z Německa. Tak je tam i nějaké napojení na tu politickou rovinu, ať už v zahraničí, nebo v Česku?

Pak bych se ještě zeptala na téma velvyslance v Moskvě, jestli je to věc, kterou jste dnes otevřeli na jednání vlády, případně s jakým výsledkem? Jestli pan Pivoňka ve funkci skončí, nebo nikoli? A pak bych se ještě doptala na jednu sněmovní věc, ale klidně to můžu oddělit. Děkuju.

Petr Fiala, předseda vlády: Odpověď na tu první otázku může být velmi stručná. Ta činnost se netýkala přímo politické roviny v České republice. Mířila do zahraničí, ale odehrávala se na území, i na území České republiky. Další podrobnosti v tuto chvíli uvádět nechci a nemohu. Ale jenom chci říct, že činnost těchto osob a právnické osoby, společnosti Voice of Europe, je dobře zdokumentována a příslušné orgány, a já jsem zde zmínil a poděkoval jsem Bezpečnostní informační službě, odvedly práci, kterou v zájmu bezpečnosti České republiky a bezpečnosti Evropy odvést měly. S těmi informacemi a s tím naším rozhodnutím určitě budou pracovat i jiné země a jiné instituce, a tak je to dobře.

Pokud jde o otázku velvyslanců, nemohu porušovat zákon. Projednávání, vysílání na zastupitelské úřady je vždycky do určitého okamžiku v režimu utajovaném. Tudíž nemohu žádným způsobem tyto věci komentovat.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Další dotaz, CNN Prima News.

Jakub Kokoška, CNN Prima News: Dobrý den, pánové, zajímá mě, jestli jste probírali také ten bod záměru na vyhlášení národní památky Lomu Československé armády? Dále bych měl dotaz na vás, pane ministře práce, s čím půjdete zítra za prezidentem, co se týče důchodů, důchodové reformy? A zajímá mě také názor možná klidně vás všech na digitalizaci stavebního řízení. Ty termíny se blíží kvapem, stihne to pan Bartoš? Děkuji.

Marian Jurečka, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí: Tak já tedy začnu otázkou na zítřejší jednání. Já jsem to říkal dlouhodobě: Z naší strany, teď mluvím, myslím, že za celou vládní koalici, je tady určitě otevřenost v tom hledat shodu i s opozicí na důchodové reformě tak, aby důchodová reforma tady byla dlouhodobě udržitelná. Jdu na to jednání zítra s tím, že jsem připraven opravdu ten kompromis hledat.

Nepředpokládám, že pokud bude vůle, tak že ho dokážeme najít na jednom jediném setkání. Pokud bude vůle, tak určitě se o tom budeme bavit případně ještě na nějakých dalších jednáních a setkáních. Já ale chci podtrhnout, že já jsem v loňském roce měl deset jednání se zástupci opozice. Opozici jsem hned na začátku prosince poslal celý návrh důchodové reformy tak, jak šel do meziresortního připomínkového řízení. Z hnutí ANO nepřišla ani čárka. Kolegové z hnutí SPD, ti určité své komentáře zaslali.

A je tady důležité si říct, kdy je ten moment, kdy se můžeme dohodnout na nějakém kompromisu, a to je, že ty návrhy opozice musí být míněny vážně ve vztahu k tomu, že budou zodpovědné a budou vést k tomu společnému cíli, kterým má být nastavení důchodového průběžného systému tak, aby byl dlouhodobě udržitelný a garantoval spravedlivé, férové, důstojné důchody nejenom pro současné starobní důchodce, ale i pro děti a vnoučata. To znamená i za těch deset, patnáct, dvacet, třicet let a dokázal se vyrovnat s těmi aspekty, jako je prodlužující se doba dožití, snižující se porodnost. Chybí nám 900 000 dětí za třicet let, co už se nenarodí. A zároveň také i to, že nám přicházejí mladí lidé později a později na pracovní trh.

To jsou neoddiskutovatelné tři podstatné věci, které nelze pominout. A pokud budou návrhy opozičních partnerů takové, že se dokážeme v těchto mantinelech pohybovat, tak určitě se můžeme bavit o změně některých třeba nastavených parametrů, ale nemůže se vyprázdnit ten obsah. Nemůže přijít opozice, která řekne: My souhlasíme se vším, co je tam rodinné, demografické, prosolidární, ale znamená to do určité míry třeba drobné zvyšování těch výdajů v tom systému, ale nevidět tu druhou stranu, jak vyřešit to, aby ten systém byl udržitelný.

Takže já opravdu tu debatu beru otevřeně, jsem připraven, a myslím, že i celá vláda, hledat nějaký kompromis, ale musí to být opravdu i z druhé strany, ze strany opozice. A zatím, za ty dva roky, co jako vláda důchodovou reformu připravujeme, tak jsme neslyšeli žádné konkrétní smysluplné návrhy na to, jak ten systém udělat udržitelným. Uvidíme. Říkám, já jsem na ten zítřek připraven a dívám se a něj s otevřeností.

Petr Fiala, předseda vlády: Pokud jde o vyhlášení nebo o záměr na vyhlášení národní přírodní památky Lom Československé armády, tak vláda dnes tuto věc, teď prosím v uvozovkách, neprojednávala v tom smyslu, že by to bylo zařazeno na rozhodování v bodech s rozpravou nebo i v bodech bez rozpravy, ale měli jsme to na schůzi vlády zařazeno pro informaci. A to proto, že ten vlastní proces vyhlášení národní přírodní památky je v rukou Ministerstva životního prostředí na základě již schváleného usnesení v loňském roce. A dnes jsme měli na vládě informaci, která vlastně shrnuje ten současný stav a informuje nebo popisuje předmět ochrany, cíle ochrany, bližší ochranné podmínky a tyto věci. Ale jako, vláda o tom dnes nerozhodovala, protože to bylo jenom pro informaci.

Pokud jde o tu další otázku: Ano, blíží se termín. My jsme udělali řadu změn, určitě k lepšímu, ve stavebním řízení. Jsme přesvědčeni o tom, že to, co naše vláda v této věci udělala, povede k zefektivnění, zrychlení stavebního řízení. Ta situace v České republice byla podle mého názoru neudržitelná, délka stavebního řízení v České republice byla i ve srovnání nejenom s evropskými zeměmi, ale celosvětově mimořádně dlouhá. My jsme udělali několik kroků, souběžných, k tomu, abychom to spravili, ať už jde o strategické stavby, liniové stavby, a samozřejmě jsme upravili i to samotné stavební řízení.

Odpovědnost za to, že systém bude fungovat a že ta digitalizace se povede, převzal pan vicepremiér Bartoš, který se tomu, jako vicepremiér pro digitalizaci, který se tomu spolu s dalšími kolegy velmi intenzivně věnuje. My jsme si vyžádali informaci od pana vicepremiéra Bartoše, kterou podal jak na jednání K5, tak na jiných grémiích, a ten proces přípravy postupuje tak, aby se to všechno stihlo. Pan vicepremiér nás o tom opakovaně ujistil.

Já vím, že – nejsem hluchý, slepý, mluvím se starosty, mluvím s komunálními politiky, mluvím s lidmi, kterých se to týká. Vím, že tam existuje určitá nervozita. Máme i zkušenosti se spouštěním různých tipů informačních systémů. Pan ministr by o tom mohl vyprávět. Ale i my, co máme třeba delší paměť, zkušenosti s vládními rozhodováními v této věci, tak víme, že ne všechno vždycky v minulosti fungovalo jako opravdu tak, jak bychom si všichni přáli. Takže není možné na to hledět jako bez – neříkám, že s obavami, ale bez určité opatrnosti. Ale jak říkám, věnujeme se tomu, pan vicepremiér nás opakovaně ujistil, že všechny ty kroky, které je potřeba udělat, se dělají a běží v tom plánovaném čase a že by se mělo všechno stihnout.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Další dotaz, Český rozhlas.

Jana Karasová, Český rozhlas: Dobrý den, já bych se ještě chtěla vrátit k té české iniciativě. Jestli byste mohl nějak upřesnit, jak velký ten příspěvek bude, a jestli v rámci toho sytému té české iniciativy je to tedy poprvé, co vláda se rozhodla, že přispěje, potom, co přispěly i ostatní státy. Nebo už vlastně i některými prostředky bylo možné, aby se na Ukrajinu dostala ta munice?

A potom ještě jestli prakticky byste mohl upřesnit, co vlastně teď znamená to, že ty další tři subjekty byly zařazené na ten sankční seznam. Jestli třeba i ten zmiňovaný web přestane fungovat a jakým způsobem tedy by teď ty aktivity, kvůli kterým jste zařadili ty subjekty na sankční seznam, měly být zamezené? A pak ještě jednu otázku na pana ministra Beka, a to jak to bude s těmi současnými doktorandy, kteří už začali studium a třeba je ještě čekají další čtyři tři roky studia? Tak jich se bude týkat ten stále současný příspěvek, nebo budete tu situaci řešit i nějakým způsobem u nich? Děkuju.

Petr Fiala, předseda vlády: Tak přemýšlím, co vlastně mohu říct, abych odpověděl na vaši otázku a současně se nedopustil něčeho, co by mohlo ty aktivity ohrozit. Částku určitě říct nemohu, ale myslím, že mohu potvrdit, že to není první rozhodnutí vlády v tomto směru. My jsme v minulosti už rozhodnutí, která pomáhala Ukrajině ve vojenské oblasti, i pokud jde o munici, udělali. A určitě to bylo správné a potřebné a jistě si všichni pamatujeme, že jsme byli jednou z prvních zemí v Evropě, která vlastně, jednou z prvních vlád, která po ruské agresi takové rozhodnutí udělala.

To, že teď ta iniciativa je takto široká a má tak velkou podporu, je dáno mimo jiné i tím, že je to momentálně jediná cesta, jak Ukrajině dodat v krátkém čase, v letošním roce tu munici, kterou nezbytně potřebuje ke své statečné obraně. A to, že se k tomu tolik zemí připojuje, je i výsledkem toho, že si všichni uvědomují, jak nebezpečné by bylo pro celou Evropu, kdyby Rusko naplnilo svoje agresivní plány na Ukrajině a uspělo, byť jenom částečně. A stále víc zemí chápe to, o čem já už jsem mluvil před lety a co si myslím, že je zjevné: Pokud bychom nedokázali Ukrajině pomoct tak, aby zastavila ruské agresivní plány, tak Rusko bude ve své agresivní politice pokračovat i vůči dalším zemím a to není možné připustit.

Česká iniciativa nabízí to know-how a konkrétní řešení, které máme vyzkoušené, jak Ukrajině pomoci dříve, než budeme schopni v Evropě – a to je náš cíl, na kterém jsme se domluvili – navýšit kapacity našeho obranného průmyslu a navýšit i kapacity, které se konkrétně týkají výroby munice. Ale protože to nejsme schopni udělat, žádný stát v Evropě ani společným úsilím, v tomto roce, tak to období kritické pro Ukrajinu a kritické pro bezpečnost Evropy překlenujeme touto českou iniciativou. A samozřejmostí je, že jsme se k tomu i v této fázi přidali jako vláda svým rozhodnutím.

Pokud jde o sankce, tak ty samozřejmě naším rozhodnutím vstupují v platnost a mají svoje důsledky. Pokud jde o vypnutí webu přímo, tak zněla otázka, tak vláda nikdy žádné weby nevypínala a nebude to dělat ani teď. Neexistuje pro to zákonný podklad. Ale státní orgány budou vymáhat dodržování sankcí. V tomto případě sankce zasahují dvě fyzické osoby a jednu právnickou osobu Voice of Europe a brání jí v pokračování činnosti. Takže to si myslím, že je výstižná odpověď.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji a poslední dotaz. Ještě pardon, pan ministr.

Mikuláš Bek, ministr školství, mládeže a tělovýchovy: Já ještě dlužím odpověď. Já chci říci toto: Ta dohoda s vysokými školami vlastně spočívá v tom, že budou omezovat přijímání budoucích doktorandů do jisté míry, asi o čtvrtinu se předpokládá. Dnes je to asi 4 000 nových doktorandů ročně a budou to tři tisíce. Zároveň to vytváří prostor pro to, aby se vlastně podle rozhodnutí univerzit to navýšení týkalo i těch současných doktorandů, ale do jisté míry to závisí na politice té které univerzity.

Na straně ministerstva školství, vlády budeme ale usilovat o navýšení těch prostředků pro vysoké školy v příštím roce. To jednání je samozřejmě na začátku, ale my už jsme vedli jednání s Ministerstvem financí o tom, že bychom rádi podpořili vlastně ten přechod ke mzdám, který samozřejmě z hlediska nákladů univerzit znamená zvýšení té potřeby o částku na odvody na sociální a zdravotní pojištění. Ale musím říct, že i z pohledu Ministerstva financí je tohle to žádoucí směr.

Uvidíme, jak to jednání dopadne teď během několika měsíců, ale pokud by se to podařilo, tak už v příštím roce bychom nabídli vysokým školám i tu možnost použít ty mzdy s tím, že by dostaly dodatečné prostředky, které by mohly využít právě na ty odvody, tak, aby nedocházelo k další redukci těch doktorandů.

Naším cílem prostě je mít rozumný počet doktorandů na vysokých školách. V současnosti jich máme o něco víc, než je obvyklé v té studentské populaci, takže je namístě prostě nějaká větší náročnost při výběru těch doktorandů, ale zároveň prostě co nejrychlejší zlepšování jejich pozice.

V tom samozřejmě univerzity mají velký prostor. Ono i dnes jsou tam obrovské rozdíly. Jsou univerzity, kde doktorandi můžou mít stipendium v průměru 30 000 korun měsíčně, a jsou univerzity, kde je to pod 13 000, nebo fakulty nebo pracoviště. Ta praxe se hodně liší. Takže tady má velkou roli samozřejmě univerzita, ale věříme tomu, že ten obrat k tomu zaručenému příjmu bude velmi rychlý, a uděláme pro to všechno i na straně vlády a ministerstva školství a státního rozpočtu.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, televize Nova.

Lucie Hlubučková, TV Nova: Dobrý den, já bych se ještě vrátila k té situaci s velvyslanectvím v Moskvě. Když tedy nemůžete komentovat ty konkrétní kroky, tak aspoň na obecné úrovni. Chtěla bych se zeptat, jak vláda vnímá tu situaci, kdy tam ten velvyslanec je dlouhodobě nepřítomný. Jestli je to za vás situace, která je v pořádku, anebo jestli naopak to vnímáte jako problém?

Petr Fiala, předseda vlády: My postupujeme tak, jak je potřeba, abychom hájili zájmy českých občanů a zájmy České republiky, a to i v Rusku. Já osobně jsem přesvědčen a říkám to opakovaně, že Česká republika má mít svoje diplomatické zastoupení na úrovni velvyslance i v Rusku, a to i nadále. Těch důvodů pro to je celá řada a nakonec stejným způsobem postupují i spřátelené země, které mají k ruské politice podobné výhrady a podobně ostře vystupují proti ruským agresivním plánům jako Česká republika.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, další dotaz, prosím.

Jaroslav Spurný, Respekt: Já se omlouvám, já se vrátím ještě k těm sankcím. Jak vyplývá z informací z Deníku N a řady dalších, tak Voice of Europe měl ovlivňovat evropské volby, europoslance. Podle těch informací, podle mých informací dostávali někteří politici za to zaplaceno. Já se chci zeptat ještě jednou, jestli se to týká českých europoslanců některých, a druhá otázka je asi jak dlouho na tom BIS pracovala a s jakými službami spolupracovala? Děkuji.

Petr Fiala, předseda vlády: Na to druhé odpovědět nemohu a je na panu řediteli, jaké informace, panu generálu Koudelkovi, jaké informace by k tomu sdělil. Myslím, že na tu první otázku vám mohu odpovědět jasně: Nemáme informace. Nemáme informace, že by se to týkalo českých politiků nebo českých občanů. Tyto informace nemáme, ale informace, že cílem bylo působit v zemích Evropské unie a získat vliv v Evropském parlamentu, tyto informace máme.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Ještě dotaz? Prosím, tady.

Barbora Zimová, Deník N: Dobrý den, já bych se ráda zeptala pana ministra Jurečky k návrhu zákona o integračním sociálním podniku. Vy jste zmínil potřebu zajištění sociálního poradenství. Jak by mělo vypadat a kdo by ho zajišťoval? A moje druhá otázka směřuje k systému finančních motivací, a to jakou formou by podniky měly být odměňovány? Děkuju.

Marian Jurečka, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí: Děkuju. Dnes je to tak, že ten systém, který vlastně stojí na chráněném trhu práce, kdy firmy v rámci chráněného trhu práce zaměstnávají osoby se zdravotním postižením, tak v zásadě je ten systém nastaven tak, že standardně nepočítá s nějakou sociální prací ve prospěch toho klienta. Ano, někteří zaměstnavatelé to na základě dobrovolnosti a vlastní proaktivity s těmi klienty dělají.

My potřebujeme se zaměřit právě na další skupiny osob, tedy nejenom osoby zdravotně postižené, ale i osoby, které mají různé typy, řekněme, jiných sociálních znevýhodnění, které jsem tady například uvedl, a s nimi potřebujeme právě řešit opravdu z hlediska opravdu osobního doprovázení, poradenství, otázky třeba udržení bydlení, schopnost třeba řešit svoji dluhovou situaci, případně další aspekty těch lidí případně jejich domácností tak, abychom ty lidi byli schopní zastabilizovat v té společnosti a dokázat je postupně vrátit i na ten otevřený trh práce. To znamená celá řada dalších kroků toho opravdu sociálního doprovázení, práce s tím klientem, rozvíjení těch schopností, upevňování schopností toho klienta.

Já jsem tady třeba zmínil právě osoby po výkonu trestu. My máme jako Česká republika dlouhodobě jednu z nejvyšších recidiv v Evropě, kdy ti lidé opravdu po  výkonu trestu, hlavně ti, kteří jsou tam delší čas, se nejsou schopni ve společnosti udržet a velmi brzy se vrací zpátky, právě z důvodu páchání další trestné činnosti, do výkonu trestu. A tak je to vlastně bohužel často uzavřený koloběh v životě těchto lidí.

A to je právě jedna z cest, kdy my se chceme na tyto lidi zaměřit, vidět, že je dokážeme stabilizovat, aby měli kde bydlet, kde pracovat, nemuseli páchat trestnou činnost. Takže to je jedna jako z typických ukázek, kdy ten systém prostě do dnešních dnů po 34 letech neumí na tyto různé specifické životní situace adekvátně reagovat. Proto třeba tato celá skupina, takto zmíněná, je ve vztahu k tomuto návrhu zákona.

Ty mechanismy jsou tady ty, které jsem uváděl. To znamená podpora v případě lidí, kteří mají zdravotní znevýhodnění. Pak je tam speciální příspěvek, který je právě pro osoby s tím sociálním handicapem, a pak je tam ten motivační příspěvek, pokud se ten člověk dostane na ten otevřený trh práce, dokáže tam být déle než šest či dvanáct měsíců, tak po té době je vyplácen ten motivační příspěvek tomu původnímu sociálnímu integračnímu podniku, jako, když to řeknu, jako bonus a odměna za dobrou přípravu a práci s tím klientem, aby on potom v tom životě byl schopen už fungovat samostatně.

To jsou ty hlavní základní finanční principy. Pak jsou samozřejmě případně ty veřejné zakázky, které dávají zase prostor získat práci pro ten podnik, získat práci pro ty lidi a tak dále.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji a na závěr Česká televize.

Karolína Jelínková, Česká televize: Já bych se chtěla zeptat ještě na korespondenční volbu. Dnes tedy bylo přerušené to jednání na ústavně-právním výboru, což ale nic nemění na tom, že brzy by vás měla čekat vlastně další etapa jednání ve Sněmovně. Měla by se odehrát i další jednání mezi opozicí a koalicí. Tak, pane premiére, za vás tedy dává smysl nějak zkusit směřovat k dohodě s opozicí třeba na nějakých parametrech a zároveň, pokud by se ta dohoda nenašla a nastaly by obstrukce třeba v podobné míře jako ve čtení prvním, tak platí to, o čem mluví někteří vaši kolegové, že zkrátka je připraveno usnesení, které by mohlo omezit přednostní práva? Že byste k takovému nástroji mohli sáhnout? Děkuju.

Petr Fiala, předseda vlády: Korespondenční volba je důležitá věc pro naši vládu, pro naši vládní koalici. Nejen proto, že to máme v programovém prohlášení, ale že jsme přesvědčeni o tom, že je potřeba vytvořit pro všechny občany České republiky podmínky pro to, aby mohli uplatňovat své základní právo. Právo účastnit se voleb je určitě důležité právo a řada našich krajanů, ale i občanů, kteří studují, pracují třeba dočasně mimo území České republiky, tak má ten přístup k volbám při současné legislativní úpravě opravdu ztížen a někteří musejí velmi složitě třeba cestovat i tisíce kilometrů, aby mohli vykonat tuto, mohli uskutečnit toto svoje základní právo.

Proto chceme pro občany, české občany, znovu zdůrazňuji české občany v zahraničí, neměníme nijak charakter občanství, nic takového, umožnit jim, aby mohli korespondenčně vyjádřit svoji vůli ve volbách. To si myslím, že je tak srozumitelné a tak jasné, že vlastně ani moc nechápu, co, proč je z toho takový obrovský politický problém. Nicméně opozice si to vzala jako jakousi vlajkovou loď a obstrukce realizuje, obstrukcemi hrozí v tomto případě. Nevím, jestli je možná nějaká dohoda.

Já patřím k těm politikům, kteří se vždycky snaží dohodnout, a považuji jednání za nejlepší prostředek, jak dosáhnout dobrého výsledku, takže určitě, pokud tam bude nějaká vůle, tak jsme připraveni jednat. Nemám ani ve zvyku někomu hrozit. Já pořád věřím, že na základě standardních postupů se můžeme dostat k tomu cíli a k naplnění ústavnosti a pravidel politického systému. Tyto věci nám přece jasně říkají, jak to je.

Opozice má právo se vyjádřit, menšina má být vyslechnuta, menšina má vyjádřit svoje protinávrhy, ale většina, která vzešla z voleb, má mít právo prosadit svoji vůli. Tak to prostě je. My jsme ti poslední, kdo by chtěli upravovat Jednací řád Poslanecké sněmovny, což je zákon, nebo vytvářet nějaké nové precedenty v Poslanecké sněmovně. My se vždy snažíme velmi trpělivě vyslechnout argumenty opozice a pak teprve jednat.

To, co je nová situace a nikdy jsme to nezažili v tomto rozsahu, je, že Sněmovna je prakticky permanentně obstruována – od projednávání programu až po celou řadu bodů. Není to tak, že by se obstrukce týkala jednoho klíčového bodu za rok za dva, tak jak tomu bylo v minulosti, a týkala se třeba jenom třetích čtení, ale Sněmovna je obstruována opakovaně. Tak na to musíme nějakým způsobem reagovat.

Myslím, že po rozhodnutí Ústavního soudu, které se týkalo valorizací penzí, a po seznámení se s tím odůvodněním, je všem o něco jasnější, že obstrukce mají svoji hranici a že se musí prosazovat právo většiny v Poslanecké sněmovně mít možnost v nějaké chvíli rozhodovat. Ale znovu říkám, já jsem ten poslední, kdo by nějak hrozil. Já jenom popisuju tu situaci, jaká je, a věřím v dohodu do poslední chvíle a věřím v to, že uspějeme.

Jestli si ale někdo myslí, že my jsme slabí a nejsme schopni prosazovat to, co jsme slíbili voličům, prosazovat to, co považujeme za správné, tak se mýlí. Opakovaně jsme ukázali, že toho schopni jsme. Že máme odvahu dělat i rozhodnutí, která třeba v tu chvíli nejsou populární nebo se těší velkému nebo jsou vystavena velkému odporu opozice. Prosadíme je, protože jsme k tomu odhodláni a protože děláme věci, které jsou dobré pro Českou republiku a její občany.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, já tiskovou konferenci končím, přejme hezký den. Na shledanou.