Tisková konference po jednání vlády, 27. července 2020

Michaela Minářová, Odbor komunikace Úřadu vlády: Dobrý podvečer, dámy a pánové, vítám vás na tiskové konferenci po jednání vlády a předávám slovo panu premiérovi.

Andrej Babiš, předseda vlády: Takže dobrý den, dámy a pánové, budu se snažit být stručný. Vláda trvala, kolik? Víc než 4 hodiny. Nejdůležitější body z mého pohledu: Zřídli jsme Radu vlády pro zdravotní rizika. Je to stálý poradní orgán vlády a vzniklo to celkově z perspektivy z vývoje s koronavirem a myslím si, že tento poradní orgán vlády, kterému předsedám a místopředsedy jsou pan ministr vnitra Hamáček a pan ministr zdravotnictví, dále je tam ministr obrany, vládní zmocněnec IT Dzurilla, pan Prymula jako vládní zmocněnec pro vědu a výzkum ve zdravotnictví, předseda Asociace krajů pan Běhounek – my jsme dnes s panem Hamáčkem diskutovali prostřednictvím videokonference s hejtmany o situaci – a je tam zástupce zdravotních pojišťoven pan Šmehlík.

Tato Rada je zřízena nejenom na koronavir, ale i eventuálně v budoucnosti pro další zdravotní rizika. Jde o to, abychom spojili své síly, a musí to mít jasný systém řízení. Dále k tomu byl zřízen Integrovaný centrální řídicí tým, kterému bude předsedat hlavní hygienička, jsou tam dva zástupci armády a dva zástupci Ministerstva zdravotnictví.

Je důležité, podle mého názoru, aby stát budoval vlastní kapacity laboratoří, vlastní kapacity odběrových míst a aby skutečně tu Chytrou karanténu, která je systém, to není jenom technologie, lépe zrealizoval, abychom vlastně i vychytali ty problémy, které jsou dnes na stole.

My se v podstatě vracíme k tomu stavu, který byl ještě v květnu, takže budeme samozřejmě pokračovat v tom řízení. A taky jsme rozhodli o tom, že je důležité, aby se do Sněmovny předložil nový zákon o hygieně, který by víceméně centralizoval těchto 14 krajských hygien, což z hlediska zkušeností, které máme, by určitě prospělo situaci.

Dále jsme diskutovali velice podrobně o stavu ochranných prostředků a zdravotnických prostředků. V této chvíli máme na skladech obrovské množství různých prostředků, například téměř 75 milionů roušek, 11,7 milionu respirátorů FFP2, máme rukavice, 14,5 milionu, a tak dále. My jsme samozřejmě tohle rozhodli, jak budeme pokračovat, 18. května, kdy vlastně ještě dochází k dodatečným nákupům ze strany Ministerstva vnitra a ze strany státních hmotných rezerv, takže to probíhá podle plánu.

Takže nějaké obavy, že státní hmotné rezervy nemají na skladě zboží, jsou neopodstatněné, protože samozřejmě ty zásoby máme úplně někde jinde. My jsme se dnes domluvili na tom, a určitě mě ještě upřesní pan ministr Havlíček, že rezorty si ponechají dvouměsíční potřebu a všechno nad dvouměsíční potřebu převedou do státních hmotných rezerv.

Zboží zůstane samozřejmě na místě, většina toho zboží, která je v policejním skladu, zůstane na místě, proběhnou účetní operace, proběhne samozřejmě i vypořádání finanční, co se týká Ministerstva zdravotnictví se státními hmotnými rezervami, a tuto zásobu ve státních hmotných rezervách všech potřebných zdravotnických prostředků budeme mít jako železnou rezervu na dva měsíce pro celou Českou republiku podle zkušeností a potřeb z první vlny koronaviru.

Doufejme, že to všechno proběhne, ten plán, myslím, že je do 30. 8., ale ještě je potřeba dokončit ty soutěže a znovu opakuji, že chceme vytvořit dvouměsíční potřebu všech ochranných a zdravotnických prostředků pro celou Českou republiku, na kterou bychom neměli sahat, a uvidíme, jestli vznikne nějaký stav, kdy bychom tuto železnou potřebu potřebovali.

Poslední bod za mě, dnes jsme přijali usnesení vlády o postupu, jak zrealizujeme ty peníze, které jsem vyjednal v rámci mimořádného jednání Evropské rady. Ministryně pro místní rozvoj do 15. října předloží návrh Plánu spravedlivé transformace a návrh využití prostředků z Fondu spravedlivé transformace, to je ten Just Transition Fund, a ta největší částka, to je ten Národní plán obnovy ve výši 182 miliard korun, a to vypracuje místopředseda vlády Havlíček ve spolupráci se všemi rezorty. Takže je důležité, abychom urychleně tyto plány vypracovali, předložili to Evropské komisi, abychom se samozřejmě mohli připravit na čerpání. Děkuji. 

Michaela Minářová, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji, vicepremiérka a ministryně financí paní Alena Schillerová.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Tak já jsem jaksi na základě požadavku pana premiéra tady hlavně proto, že bych chtěla vysvětlit, kam z rozpočtu půjde 10 miliard ve VPS, které byly určeny pro veřejný sektor, na což jsem byla často tázána opozičními poslanci nebo i médii.

Tak to vysvětlení je jednoduché. My jsme vypracovali společně ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví, samozřejmě na základě dohody pana premiéra i se zástupci odborů, dotační program odměn pro zdravotníky. Je to pro zdravotníky na 3 měsíce částka 25 000, čili  krát tři je 75 000, čili za období od 1. 3. do 31. 5. 2020, a pro ostatní personál 10 000 měsíčně, čili třikrát 10 je 30 000.

Ta částka se bude pohybovat něco přes 11 miliard, samozřejmě úplně přesně na korunu to nevíme. 1,2 miliardy už v rozpočtu je na základě pozměňovacího návrhu, který tam načetla paní poslankyně Aulická, a až do výše 10 miliard dnes vláda schválila, že na tyto odměny zdravotníkům bude uvolněna částka. Vytvoří dotační program Ministerstvo zdravotnictví.

A já bych touto cestou poděkovala i zástupcům odborů, paní Žitníkové, panu Engelovi, protože tentokrát v podstatě to jednání bylo velmi konstruktivní. Já jsem potom místo pana premiéra, protože, jak víte, několik dní, dnem a nocí seděl v Bruselu a vyjednával víceletý finanční rámec, tak jsem ta jednání dotahovala, a ten jejich přístup nebyl jenom o tom, že by měli požadavky bez ohledu na cokoliv, ale byli ochotni naslouchat a nakonec jsme našli toto kompromisní řešení.

Takže v té VPS peníze, těch 10 miliard bude použito právě na odměny zdravotníků a já si myslím, že není pochyb o tom, že to je skupina lidí, která si to zaslouží a která rozhodně odvedla obrovský kus práce, čímž nechci samozřejmě snižovat práci jiných profesí. Děkuji.

Michaela Minářová, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji. Vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy pan Karel Havlíček.

Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy:  Dobrý den, dovolte, abych vás informoval o tom, že jsme dnes udělali klíčový a v té první fázi poslední krok k vybudování jádra, minimálně v té přípravné fázi. Poté, co jsme minulý týden představili dvě smlouvy mezi ČEZ a Českou republikou, poté, co jsme představili finanční model, dodavatelský model, investorský model, tak jsme dnes schválili klíčový zákon, zákon o přechodu České republiky k tzv. nízkouhlíkové energetice.

V zásadě se jedná o to, že vytyčujeme do budoucnosti jasný směr dekarbonizace. Současně tím posilujeme nízkouhlíkové zdroje. Současně tím zabezpečujeme cenově dostupnou cenu elektrické energie a zabezpečujeme tím energetickou bezpečnost. Tyto čtyři aspekty byly cílem.

Nástrojem pro to, abychom to zvládli, a vytyčuje to právě tento zákon, je tzv. institut smlouvy o výkupu elektřiny, tzv. off-take kontrakt mezi státem a společností ČEZ, respektive investorem, to je Dukovany 2, který bude založen na tom, že zafixujeme cenu výkupu elektrické energie s ohledem na celkovou výši investice, logicky poté, co budeme mít tu nabídku, nebo ČEZ. Následně poté, co bude schválena Evropskou komisí cena peněz, a poté, co se určí tzv. přiměřený zisk, nebo-li návratnost té investice rozpočteme do určitého množství let a stanovíme fixní cenu elektrické energie, za kterou budeme platit tuto částku v momentě, kdy se rozjede pátý dukovanský blok.

Fakticky to znamená, že jestliže cena se bude vyvíjet směrem nahoru, což lze předpokládat, ale nikdo to neví jistě, tak v tomto desetiprocentním celkovém zdroji elektrické energie budeme mít výhodu v tom, že budeme vykupovat levněji, čímž pádem se zlevní cena elektrické energie, těchto deseti procent. Kdyby náhodou to šlo opačně, to znamená, cena elektrické energie naopak klesala, a to zásadním způsobem, tak každých 10 eur, které by byly pod tou fixně stanovenou cenou, by znamenalo do celkového objemu zdrojů přibližně 1,7 miliardy korun.

Jenom podotýkám, že současně ročně nás stojí obnovitelné zdroje 46 miliard korun. To znamená, i kdyby to bylo o 20 nebo 30 eur, což už je velmi nepravděpodobné, nižší, tak jsme na desetině toho, co dnes doplácíme za obnovitelné zdroje. Fakticky by se jednalo o desítky korun na rodinu po roku 2036. Čili jednoznačně tímto aktem cenu elektrické energie z těch 10 procent toho celkového zdroje, jaderného zdroje logicky, tak dostáváme do přiměřených cenových relací.

Současně jsme projednali, jak už zde zmínil pan premiér, detailně analýzu nejen českého průmyslu zabezpečit výrobu ochranných prostředků, ale i celkový stav. Já bych jenom doplnil jednu jedinou věc, ačkoliv zde už většina padla, že celkový počet nebo množství ochranných pomůcek je už v tuto chvíli dostačující, i když stále ještě soutěžíme.

Uvedu to na příkladu třech nebo čtyřech základních produktů. FFP2 byl požadavek všech rezortů 12,5 milionu kusů. V tuto chvíli už máme na skladech 11,7 milionu a ještě soutěžíme dále. Roušky –požadavek všech rezortů, podřízených organizací a tak dále na dva měsíce, byl 33,4 milionu. V tuto chvíli máme 74,9 milionu, přesto ještě soutěžíme.

Je to dáno všechno tím, že dáváme dohromady to, co zůstalo po té první vlně, to, co ještě přišlo z různých zdrojů, protože ještě něco bylo naobjednáno, to, co měly rezorty v železné zásobě, a pochopitelně to, co dostala za úkol Správa státních hmotných rezerv, aby soutěžila. To znamená, dáváme to dohromady z několika různých zdrojů. Dnes jsme si vlastně udělali celkovou analýzu, vzali jsme všechny rezorty, organizaci po organizaci, a toto jsou tato čísla.

Nicméně zase uvedu, že v FFP3 v tuto chvíli máme řádově 100 000, budeme potřebovat řádově až dva miliony, čili tam budou pokračovat všechna výběrová řízení. Můžu třeba říct ještě ochranné obleky – 2 miliony požadavek, v tuto chvíli už máme 600 000 a další zbytek se tady soutěží.

Takže touto formou my budeme teď vlastně dosoutěžovat vše. A tak jak už zde padlo, dvouměsíční železná zásoba každého rezortu bude ještě jednou překlopena do Správy hmotných rezerv, takže ve Správě hmotných rezerv budou vlastně dva měsíce navíc, a každý rezort navíc bude mít dvouměsíční svoji zásobu. To je vlastně naší ambicí v těch následujících týdnech. Nicméně těch produktů je skutečně v tuto chvíli dostatek, někde dokonce až zásadní přebytek, ale to vyplývá z toho, že se ne všechno stačilo spotřebovat.

Dále dovolte, abych vás informoval o tom, že jsme jmenovali nového člena Energetického regulačního úřadu, Rady ERÚ, a to proto, že původnímu členovi již končil jeho mandát. Na základě výběrového řízení, kterého se zúčastnilo pět zájemců, jsme vybrali paní doktorku Markétu Zemanovou, která se tedy stává novou členkou Rady ERÚ.

Je to dáma, manažerka, která pracuje v Energetickém regulačním úřadu již osmým rokem a v poslední době byla ředitelkou Sekce správního řízení. Podle našeho názoru je to dobrá volba člověka, který zná dobře úřad, a člověka, u kterého máme značnou garanci toho, že bude nezávislý. A tak jak jsme udělali změny v tom minulém roce, shodou okolností v létě, tak jsme přesvědčeni, že to doplnění je vhodné v tuto chvíli.

A poslední, na co bych chtěl upozornit, je změna zákona o ochraně spotřebitele, kde bych chtěl jenom říci, že dvojí kvalita, která byla diskutována přibližně před rokem, zcela jasně označuje za nekalou obchodní praktiku, je označována za nekalou obchodní praktiku, zakazuje se.

My jsme dnešní novelou ji upravili tak, že se musí jednat o výrobek, který uvádějí na trh, jakožto výrobek totožný s výrobkem uváděným na trh v nejméně, a to je ta změna, dvou dalších členských státech Evropské unie. Jinými slovy potvrzujeme to, co už jsme přijali před rokem přibližně, a současně to upřesňujeme s tím, že aby se mohlo jednat o nekalou praktiku, o takzvanou dvojí kvalitu jakožto nekalou praktiku, tak to musí být porovnatelné s produkty, které zkoumáme alespoň ve dvou státech Evropské unie.

Za mě je to vše, děkuji.

Michaela Minářová, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji, ministryně spravedlnosti paní Marie Benešová.

Marie Benešová, ministryně spravedlnosti: Dobrý večer, tak pokud jde o mé body, tak měla zde být dnes projednávána Istanbulská smlouva, a jelikož nemám ráda emoce, tlak a další věci, ráda bych, abychom si vzali oddechový čas, aby tato problematika byla podrobena odborné diskusi, tak jsem tento bod stáhla, protože bohužel ty emoce tam působí a já bych ráda, abychom to podrobili dalším hlubším konzultacím a odborné diskuzi.

Úmluva se v podstatě již dávno naplňuje. Dnes vlastně už je zaručeno a obsahuje to, co pro nás Istanbulská úmluva požaduje, ve vztahu k domácímu násilí na ženách. Řada lidí s tím ovšem nesouhlasí, mezi nimi jsou poslanci, myslím, že ani pan prezident pro to není nadšený, takže je potřeba si vzít oddychový čas a udělat větší osvětu a víc to ještě projednat a bez emocí to znova předložit. Jinak ten návrh byl předkládán bez rozporů původně.

Další věci, co tam byly projednány, bylo čtrnáct poslaneckých návrhů, z toho dva dostaly souhlasná stanoviska. Jednalo se o nemocenské, o prominutí pojistného na sociální zabezpečení. Jednalo se o návrh poslanců pana Sklenáka, Chvojky, Valachové a dalších, sněmovní tisk 911. Pak dostal souhlasné stanovisko návrh poslanců pana Válka, Stanjury, Farského a dalších o odškodnění některých obětí potlačení demonstrací k prvému výročí okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy. Tak tam rovněž vláda udělila souhlasné stanovisko.

Ve třech případech dala stanovisko neutrální a v jednom případě se v podstatě nedohodla, nevyjádřila a ostatní z převážné většiny ty návrh byly zamítnuty, protože měly legislativní vady. Tak to je asi z mé strany všechno.

Michaela Minářová, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji, ministryně pro místní rozvoj paní Klára Dostálová.

Klára Dostálová, ministryně pro místní rozvoj: Tak dobrý večer, já jsem dnes předkládala vlastně návrh na takzvaně nové iniciativy v rámci zdrojů Evropské unie. Jde o posílení stávajícího programového období, takzvaný REACT-EU s tím, že jsme se shodli na tom, že prioritně tyto investice, rychlé investice, protože implementace je do konce roku 2023, by měly jít prioritně na zdravotnictví, bezpečnost, samozřejmě Integrovaný záchranný systém, sociální infrastrukturu.

Dalším bodem toho materiálu byla realokace zdrojů z operačního programu Podnikání, inovace, konkurenceschopnost do operačního programu Zaměstnanost na pokrytí programu Antivirus. A třetí část byla o Fondu spravedlivé transformace. Bavili jsme se o tom, jak tento fond budeme implementovat v tom budoucím období. Shodli jsme se na tom, že je dobré mít jeden operační program s řídicím orgánem na Ministerstvu životního prostředí, to znamená Státní fond životního prostředí, a zprostředkující subjekty na MPO a MPSV podle jednotlivých aktivit. Děkuji.

Michaela Minářová, Odbor komunikace Úřadu vlády:: Děkuji, a ministr zdravotnictví pan Adam Vojtěch.

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví:   Dobrý den, dámy a pánové, i ode mě. Já budu velmi stručný, pouze ještě doplním paní ministryni financí a poděkuji jí za spolupráci na tomto dotačním programu na odměny pro zdravotníky, který tedy nakonec byl dnes schválen. Jenom technicky, aby o tom věděli i poskytovatelé těchto služeb: My ten dotační program připravíme na základě dnešního rozhodnutí vlády, takže bude vypsán 5. srpna, poté bude měsíc na podávání žádostí do 5. září s tím, že tedy všichni poskytovatelé lůžkové péče budou takto moci si požádat o danou dotaci na odměny pro zdravotníky, jak o tom bylo hovořeno.

Bude to samozřejmě směřováno na ty zdravotníky, kteří skutečně byli reálně v práci, nebudou do toho zahrnuti ti, kteří byli na ošetřovném, dovolené nebo doma a tak dále. Takže skutečně bude muset být prokázáno, že ti lidé byli v práci a ti si to určitě zaslouží, takovouto odměnu, a takto to bude posuzováno. A pokud jde o přímo řízené organizace Ministerstva zdravotnictví, tam to půjde příspěvkem zřizovatele. Takže tolik jenom k těm termínům, tak aby to bylo zřejmé, že tedy do 5. září je možné tyto žádosti podávat.

Druhý materiál, který bych asi zmínil a který vláda schválila, je otázka schválení spolupráce mezi Ministerstvem zdravotnictví a NAKIT jakožto organizací Ministerstva vnitra na projektu Chytré karantény 2.0, kdy vláda schválila výjimku pro zadávání veřejných zakázek na IT řešení v rámci NAKIT z toho důvodu, abychom skutečně zvládli veškeré ty projekty zasmluvnit a uskutečnit v rámci času, který je velmi napjatý, jak určitě víte. Takže jsem rád, že vláda toto schválila, abychom vlastně veškeré ty související projekty, které jsou s tím spojeny, eRouška a podobně, řádně zasmluvnili a mohly fungovat, co nejdříve to bude možné. Děkuji.

Michaela Minářová, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji a prostor pro vaše dotazy, Česká televize.

Izabela Niepřejová, Česká televize: Já mám víc dotazů, jenom to rozdělím teda na polovinu. Možná na pana ministra zdravotnictví: Dnes se řešila poměrně hodně Chytrá karanténa, sklízelo to kritiku například i od ministra vnitra. Co jste si tedy na vládě řekli? Zda je to efektivní nebo není, zda tam jsou nějaká slabá místa, která jste se rozhodli nějakým způsobem posílit? A ještě se chci zeptat, vy jste dnes společně s panem premiérem také měli jednat s hejtmany krajů. Ti si stěžovali na nedostatečnou komunikaci se státem, tak možná, co jste si řekli na tom jednání?

Andrej Babiš, předseda vlády: Tak ano, já jsem o tom mluvil. M y jsme měli video konferenci s hejtmany, protože pana Běhounka jsem navrhl do té Rady vlády pro zdravotní rizika. No a ty rozpory, jaké rozpory? Nevím, já si myslím, že to ani nejsou rozpory mezi panem ministrem Vojtěchem a Hamáčkem… Vyřešily se i tím, že jsou oba místopředsedové Rady vlády pro zdravotní rizika, které já předsedám

A já jsem požádal pana Běhounka, aby vlastně shromáždil od všech hejtmanů a primátora Hřiba všechny nějaké připomínky ke spolupráci, co se týká hygien, a celkově, jak to teď jako funguje. Takže toto nám bylo přislíbeno. V podstatě ta Rada měla zasednout dnes, ale z časových důvodů jsme to přeložili na zítra odpoledne a stejně zasedne ten Integrovaný centrální řídicí tým, kterému má předsedat hlavní hygienička paní Rážová.

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Ano, potvrzuji, co říká pan premiér. Já jsem přesvědčen o tom, že principiálně ten projekt funguje, protože Chytrá karanténa, to je soubor několika oblastí. To skutečně není pouze eRouška nebo Mapy.cz a podobně. To je pouze část toho celého projektu. Máme tady nástroje jako Daktela, které jsou využívány z většiny krajských hygienických stanic, máme tady systém sledování intenzivní péče, každý den jsme schopni dnes mít data o vlastně zásahu rizikových skupin, zdravotníků, hospitalizací, těžkých případech. Jme schopni sledovat vlastně díky aplikaci Covid Forms každý den jednotlivé klastry, které se vytváří.

Takže já myslím, že v tomto směru skutečně jsme se obrovsky posunuli za těch několik měsíců, oproti stavu, kdy jsme byli v březnu, dubnu, a v tomto směru se skutečně nemůže hovořit o tom, že by něco zásadně nefungovalo. Ano, jsou tam problémy, jsou tam problémy na úrovni organizační, z hlediska organizace vyšetřování v některých krajích, ale není to plošné a týká se to laboratoří, týká se to odběrových míst a to budeme řešit. Ale určitě se nedá říct en bloc, že by ten systém nefungoval.

Kdyby nefungoval, tak bezesporu jsme na tom mnohem hůř než dnes, a podívejme se, a dnes jsme to prezentovali, myslím si, že velmi jasně na tiskové konferenci ráno, jaká je situace v Moravskoslezském kraji. Prostě objektivně v tom Moravskoslezském kraji se situace zklidňuje na základě dat, která máme k dispozici, samozřejmě uvidíme teď v těch následujících dnech, ale určitě už Moravskoslezský kraj není hlavním ohniskem nákazy nemoci covid-19. Podařilo se ty kontakty vytrasovat a nedochází tam k žádnému nekontrolovanému šíření. Takže myslím si, že přes ty všechny problémy, které určitě tam byly, tak nakonec se ta situace zvládla a to je to podstatné.

Já jsem rád, že ten projekt takto bude řízen ve spolupráci s armádou. Pro nás armáda od začátku byl velký partner, velmi důležitý partner, a pokud nás teď ještě posílí z hlediska toho organizačního řízení, samozřejmě to odborné řízení musí zůstat na Ministerstvu zdravotnictví a na hygienicích, epidemiolozích, ale z hlediska toho organizačního, tak myslím, že to je partnerství a není to žádná konkurence, a myslím, že to funguje a bude fungovat velmi dobře.

Andrej Babiš, předseda vlády: Já bych to ještě doplnil. My jsme to řešili i na Bezpečnostní radě státu ráno, kde byli hasiči, armáda, policejní prezident, a hlavně jsme měli schůzku se všemi pražskými nemocnicemi, kde jsem je vyzval, aby budovali vlastní kapacity, odběrová místa, vlastní laboratoře. Stát musí mít pod kontrolou tuhle vertikálu

My samozřejmě máme spolupráci se soukromými laboratořemi, ale musíme mít tu vertikálu pod kontrolou. Proto to teď řešíme a nejen v Praze, samozřejmě, ale zítra je porada se všemi nemocnicemi, které spadají pod ministra zdravotnictví, a samozřejmě i u ostatních, hlavně v Ostravě. Já jsem žádal pana ministra, aby budovali vlastní kapacity. Nemocnice v Ostravě nemá svoji kapacitu, ani odběrovou, ani laboratoř. Dává to do Státního zdravotního ústavu.

A samozřejmě taky řešíme ty technologie. My jsme navštívili firmu DIANA Biotechnologies, ta má takový, doufejme, unikátní přístroj. Ten bude dán do Ostravy na zkoušku 14. 8., pokud se to vyzkouší, bude to fungovat, tak my budeme chtít zakoupit takové přístroje, aby se zkrátka naplnily a navýšily ty kapacity. A také jsem vyzval kraje, aby nám vlastně oznámily, kde všude mají odběrná místa, kde mají ty laboratoře, jaké kapacity, a taky budeme s nimi spolupracovat, abychom měli hlavně tu vertikálu pod kontrolou, aby se nám nestávalo, že lidi čekají dlouho a že je tam prodlení.

Michaela Minářová, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji, ještě doplňující dotaz.

Izabela Niepřejová, Česká televize: Vy jste také kritizoval ministra vnitra kvůli korespondenčnímu hlasování. Říkal jste, že se o tom budete chtít bavit na vládě, zda tedy lidé, kteří budou v karanténě na podzim, budou moct volit. Tak co jste se dozvěděl? Tady možná poprosím o názor i pana premiéra. A ještě se chci zeptat, koaliční rada měl jednat o kurzarbeitu, jestli jste to zvládli v rámci jednání vlády a jaký je výsledek?

Andrej Babiš, předseda vlády: Na vládě to funguje perfektně. Koaliční rada proběhla za tři minuty. Takže jsme se domluvili, ten návrh kurzarbeitu nám předloží paní ministryně Maláčová, my se k tomu vyjádříme, potom to půjde do připomínkového řízení. A ohledně pana Rafaje jsme diskutovali a domluvili jsme se s panem Hamáčkem, že po dovolené se vydáme za panem prezidentem. Vláda fungovala bez problémů, všechno proběhlo s koncensem, žádné rozpory.

Izabela Niepřejová, Česká televize: A korespondenční hlasování?

Andrej Babiš, předseda vlády: To jsme neřešili dneska, řešili jste to?

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Ne, ne, neřešili jsme to, ale je to prostě, pan vicepremiér Hamáček se o tom vyjádřil před časem, nebylo ani co řešit, protože on svolal expertní skupinu jednotlivých zástupců a ti se prostě budou domlouvat na tom, jak to vyřešit. Ale my jak tady stojíme všichni tři, možná jste už zaznamenali naše vyjádření do médií, podporujeme, aby prostě se umožnilo těm třem a půl tisícům lidí ještě letos volit. To znamená, my budeme rozhodně podporovat tuto cestu.

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví:  Je to tak. Dnes dokonce proběhla nějaká pracovní skupina už na Ministerstvu vnitra. Takže my uděláme všechno pro to, aby se volební právo každého občana mohlo naplnit. I těch, kteří budou v karanténě. Dnes vláda byla dlouhá, tak už nebyl prostor to tam řešit, ale já si stále myslím, že to korespondenční hlasování je na místě, a myslím si, že bychom o tom diskuzi vést měli.

Ale my jako Ministerstvo zdravotnictví přispějeme k té debatě tím, že skutečně nastavíme podmínky, epidemiologické podmínky tak, aby se mohly ty volby konat a aby lidé zkrátka měli právo volit. Myslím si, že to je základní lidské, občanské právo a mělo by být omezováno co nejméně a v tomto směru si myslím, že není na místě nějaké širší omezování volebního práva.

Michaela Minářová, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji, CNN.

Šimon Pilek, CNN Prima NEWS: Já si dovolím malou odbočku, ale zas ne tak velkou, když se bavíme o volbách. Já bych se pana premiéra chtěl zeptat na podzimní senátní volby, protože hnutí ANO se rozhodlo, že nepostaví své kandidáty v Plzni, nepostaví ani ve Zlíně, ani v Uherském Hradišti. Tak jestli to třeba souvisí trochu i s tím, co vy jste říkal, tuším, před dvěma roky, že hnutí ANO Senát prostě tolik nejde? Děkuji.

Andrej Babiš, předseda vlády: No nejde, protože pokud někdo projeví zájem o spolupráci s hnutím ANO, tak je vystaven teroru, nejenom na sítích, ale často i různým investigativním akcím. A potom, i když se dostane do druhého kola, tak se všichni spojí proti nám. Takže víceméně máme tady většinový systém – hnutí ANO a ti ostatní.

No tak my jsme ty minulé senátní volby, nás to stálo dost peněz a efektivita byla velice nízká, takže je pravda, že ten Senát není teda místo, kde bychom byli úspěšní.

Michaela Minářová, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji, další dotaz televize Nova.

Pavla Franzkiová, TV Nova: Já bych měla několik dotazů na pana premiéra. Jde mi o to, z jakého, nebo co vás vedlo k tomu vytvořit nový orgán pro tu Chytrou karanténu a v čem by Chytrá karanténa teď měla být lepší, v čem by měla fungovat lépe? A potom by nás zajímalo, z jakého důvodu jste se řízení toho orgánu ujal zrovna vy?

Andrej Babiš, předseda vlády: No ujal jsem se ho proto, že jsem to řídil v minulosti. Vždyť jsem každý týden tento orgán řídil. Protože řídit čtrnáct decentralizovaných krajských hygien a samozřejmě ten celý systém, záchranky, které jsou pod kraji, a kraje, tak jsme si to tu vybudovali, tak samozřejmě jsem to dělal v minulosti a pomáhal jsem panu ministrovi zdravotnictví, protože je to složité. A armáda do toho. Takže tím, že jsem premiér, a mám dokonce i právo navrhnout odvolání a jmenování ministrů, tak asi moje váha v tom řízení je trošku větší než u ostatních kolegů. A tak jsem se o to zajímal velice intenzivně i přes víkend, jak mi lidi posílali různé fotky z Bulovky atd.

Takže si myslím, že je potřeba s tím pomoci, a takhle vzniká silný tým, kde je ministr zdravotnictví, ministr vnitra, já jsem tam, ministr obrany. Takže myslím, že už v tom jsme to realizovali v minulosti, takže my se vracíme k tomu, co tady bylo v květnu de facto.

Pavla Franzkiová, TV Nova:Ještě teda, v čem by tedy ta Chytrá karanténa měla fungovat lépe díky tomu novému orgánu, jak jí pomůže ten orgán, té Chytré karanténě?

Andrej Babiš, předseda vlády: Chytrá karanténa je celý systém, to znamená, že já jsem, fungovat lépe, teď jsem to řekl před chvílí. Budování vlastních kapacity. Aby se nám nestalo, že privátní laboratoře si v pátek zamrazí vzorky a nepošlou je do Olomouce, aby je vykazovali v pondělí. Teď jsme řešili odběry, z ÚVN jsme poslali do Olomouce, a to je naše laboratorium, 300 vzorků tam šlo. A taky chci, já slyším, co říkají lidi. Ano, je potřeba prověřit znovu, jestli fungují ty linky, ta 1212, a další věci, jestli funguje ta integrace, jestli skutečně to je systém a je potřeba to dopilovat.

A tady se střetly dva světy – jako hygiena a samozřejmě nové, moderní technologie, ta Daktela. A je potřeba samozřejmě tyhle věci ještě dotáhnout. eRouška, kde čekáme na Apple, který to má řešit celosvětově. Takže já jsem se tomu v minulosti věnoval, no a teď jsem se vrátil a budu s tím pomáhat panu ministrovi zdravotnictví a všem, kteří jsou toho účastni.

Pavla Franzkiová, TV Nova: Ještě teda poslední dotaz, co konkrétně tedy bude Rada vlády pro zdravotní rizika, konkrétně tedy, dělat? Co bude jejich úkolem teď i třeba v tomhle?

Andrej Babiš, předseda vlády ČR: Všechno. Všechno, co se týká Chytré karantény: odběrná místa, laboratoře, technologie, teď jsem o tom mluvil, ano. To znamená propojování, výměna informací. Takže všechno budeme řešit a musí to exekuovat ten tým pod námi. Takže samozřejmě ti hygienici jsou nezávislí, oni postupují nezávisle, ale je potřeba i vlastně je propojovat.

Je potřeba propojovat je s kraji. Kraje dneska taky chtějí lepší informace a je to o lidech. Pokud funguje perfektně spolupráce v Jihočeském kraji mezi krajskou hygieničkou a hejtmankou, no tak moc nefungovala v Moravskoslezském kraji. Takže budeme dělat i mikromanagement a zkrátka znovu se hlásím k té odpovědnosti k tomu.

A samozřejmě jsme řešili i ty ochranné prostředky, kterých je tady obrovské množství, ale minulý týden všichni jste tady vysílali, že nejsou, což je samozřejmě nesmysl. Tak proto se v tom budu angažovat.

Michaela Minářová, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji, poprosím ještě Novinky.

Klára Beranová, Novinky.cz: Dobrý den, já bych měla dotaz na pana premiéra. Vy jste říkal, že půjdete za panem prezidentem ohledně Rafaje. Tak by mě zajímalo…

Andrej Babiš, předseda vlády: Společně.

Klára Beranová, Novinky.cz: Společně. Tak by mě zajímalo, jestli budete žádat jeho odvolání. A druhá otázka na pana ministra zdravotnictví: Pan primátor Zdeněk Hřib dneska zkritizoval, že by Praha měla být oranžová v rámci toho semaforu, i přestože má nižší denní nárůsty, tak by mě zajímalo, jak na takovou kritiku reagujete? Děkuju.

Andrej Babiš, předseda vlády: Tak asi pan ministr vám řekne, jak reaguje na oranžovou.

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví:  To je přesně ono. Buď to budou skutečně vyhodnocovat odborníci na základě nějakých objektivních dat, anebo se k tomu bude každý vyjadřovat a bude prezentovat své pocity. Já nic nemám samozřejmě proti Praze, sám tady žiji a nemám nějaký důvod škodit Praze. My zkrátka objektivně vyhodnocujeme ta data, vyhodnocujeme je na základě rizika komunitního šíření, na základě informací, které máme z krajských hygien, procenta komunitní nákazy a podobně. Takže skutečně toto takto nemůže fungovat.

Nemůže fungovat to, pokud tedy budeme vyhodnocovat na základě objektivních dat epidemiologickou situaci a bude se tady bránit každý starosta, hejtman, že u nich vlastně to tak hrozné není. Prostě buď tady máme nějakou odbornost epidemiologickou ze strany těch, kteří to mají řídit, krajské hygienické stanice, potažmo tedy data, která máme z ÚZIS a máme je velmi aktualizované každý den.

Určitě panu a my jsme se na tom dohodli vlastně i s hejtmany a nabídli jsme to hejtmanům. Už to takto funguje v Moravskoslezském kraji, že mohou ta data nasávat z ÚZIS a mohou s těmi daty sami pracovat. Ale že by tady se hodnotilo, kdo tedy má být zelený a nemá být… Prostě toto je nějaký objektivní fakt, vyhodnocení té situace.

Mě to mrzí, že pan primátor to takto hodnotí, ale skutečně objektivně řečeno, my jsme to dneska prezentovali v rámci té tiskové konference, v Praze je reprodukční číslo někde už dnes kolem 1,9. To je prostě poměrně vysoký faktor komunitního šíření a tomu odpovídá zařazení Prahy do žluté zóny.

Michaela Minářová, Odbor komunikace Úřadu vlády: Ještě poprosím iDNES.

Josef Kopecký, iDNES: Dobrý den, já bych se chtěl zeptat pana ministra zdravotnictví, když jste teď mluvil tady o Praze, jestli je ve hře úvaha, že by roušky nebyly jenom v metru povinné a ve zdravotnických zařízeních, ale třeba také znovu ve velkých obchodech nebo v nákupních centrech? Potom, jestli máte vy nějakou osobní zkušenost, jaká je, řekněme, morálka lidí v dodržování těch roušek, protože lze si třeba v metru všimnout, že přibývá lidí, kteří si z toho nic nedělají, že tam ten ochranný prostředek, který zakrývá dýchací cesty, má být, a stejně tak i v některých lékařských zařízeních. Otázka je, jestli to všichni vědí, nebo nevědí. Já třeba dnes mám zkušenost ze zdravotnického zařízení, kdy tam roušku neměl ani jeden člověk, včetně sestry na recepci, a prostě přišel jsem tam jediný s rouškou a připadal jsem si, jako jestli jsem opravdu u doktora. Nebo jestli máte zkušenosti, jestli se to opravdu dodržuje, v lázních, lékařských zařízeních atd.? A jestli teda roušky zůstanou tak, jak jsou, anebo jestli budou i v těch obchodech? A na paní ministryni spravedlnosti jsem se chtěl zeptat: Vy jste řekla, že chcete, aby se zklidnily emoce, nebo možná neříkám to přesně, kolem Istanbulské úmluvy, ale ovšem ty emoce tady kolem té Istanbulské úmluvy jsou už několik let, už za vlády Bohuslava Sobotky, a nic se na těch emocích ani nezmenšilo, možná se spíš zvětšily, tak jestli je reálné, že to vláda vůbec někdy předloží, třeba v průběhu tohoto roku nebo do konce volebního období? Děkuju.

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Já se vyjádřím k těm protiepidemickým opatřením. My jsme dnes tu mapu, kterou jsme vlastně ukazovali na té tiskové konferenci, byla, řekněme, spíše nějaká ukázka. Určitě to ještě nebyla ta ostrá mapa. Tam jsme řekli, že si vyhodnotíme situaci a vlastně zveřejníme tu první ostrou mapu v příštím týdnu, 3. 8. v pondělí, s tím, že samozřejmě, pokud ta situace se bude nadále v Praze vyvíjet nepříznivě, tak případně krajská hygienická stanice bude muset zavést nějaká další opatření týkající se třeba širší povinnosti nošení roušek. Ale to budeme určitě ještě s hygieniky řešit.

Já si samozřejmě dokážu představit, že v některých veřejných prostorech, kde zejména tedy uvnitř je větší počet lidí, tak ten potenciál pro třeba rozšíření povinnosti roušek tady existuje. Ta rouška je myslím úplně základ nějaké ochrany před komunitním šířením. Pokud se ptáte na dodržování toho opatření, tak samozřejmě dnes ta situace, i mentální nastavení společnosti, je jiná než v březnu nebo v dubnu, ale lidé by stále neměli podceňovat to, že ten virus je stále velmi infekční. To vidíme ostatně na číslech a na těch jednotlivých klastrech.

Když se podíváme na klastr v pražském nočním klubu, tak už tam máme 135 nakažených, z tohoto jednoho klastru v Praze. I to nám dělá tak vysoká čísla. Zasahuje to i do jiných krajů, do Litoměřic a podobně, odkud ti lidé byli, takže zkrátka ten virus stále tady existuje. Myslím si, že i z hlediska komunitního šíření zrovna Praha skutečně je v tomto směru rizikovější. Mám informace od hygieniků, že zhruba 20 až 30 procent těch případů zachycených je skrze to komunitní šíření.

Takže toto všechno musíme brát do úvahy a lidé by měli stále dodržovat základní tři pravidla. To znamená nošení roušky tam, kde je to nutné, hygiena rukou, dezinfekce a sociální odstupy minimálně 1,5 až 2 metry. Pokud toto budou všichni dodržovat, tak jsme schopni tu epidemii zvládnout. Pokud nikoliv, tak se tady budeme s ní potýkat určitě ještě nějaký čas.

Takže já bych všechny poprosil, aby skutečně byli v tomto zodpovědní. Je to i otázka ochrany rizikových skupin, zejména v těch zdravotnických sociálních zařízeních. My bohužel máme zase nákazu v Alzheimer centru v Praze a myslím si, že toto není vždy úplně nutné, a pokud skutečně by lidé dodržovali ta základní pravidla, tak by k tomuto docházet nemuselo. Uvědomme si, že jsou tady rizikové skupiny, senioři, polymorbidní pacienti a pro ty to hlavně děláme, abychom je ochránili.

Michaela Minářová, Odbor komunikace Úřadu vlády:: Ještě paní ministryně.

Marie Benešová, ministryně spravedlnosti: No, pokud jde o tu Istanbulskou smlouvu, máte pravdu, pane Kopecký, že tu vždycky byly emoce, ale teď přibyly ještě nové emoce. Je tady nová emoce na téma, že se využívá pandemie k politickým cílům a k takovému náhlému prosazení za každou cenu této úmluvy. Já nejsem přítelem takovýchto prostě postupů, takže je potřeba diskutovat a obrousit ty hrany a já jsem optimista, já myslím, že se to podaří.

Michaela Minářová, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji, a ještě poslední dotaz Novinky.

Klára Beranová, Novinky.cz: Ještě teda, pane premiére, vy jste mi neodpověděl na toho Rafaje, jestli teda půjdete?

Andrej Babiš, předseda vlády: Jo odpověděl, že se objednáme na Hrad.

Klára Beranová, Novinky.cz: Budete žádat jeho odvolání?

Andrej Babiš, předseda vlády: Půjdeme s panem Hamáčkem na Hrad.

Klára Beranová, Novinky.cz: Ale odvolání žádat nebudete?

Andrej Babiš, předseda vlády ČR: Tak byl jsem vyzván protikorupční radou a dostal jsem dopis z Ústí nad Labem, ano, takže jdeme tam s tímto návrhem.

Michaela Minářová, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkujeme za pozornost a přejeme vám hezký večer. Na shledanou.