Tisková konference po jednání vlády, 28. června 2023

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Dámy a pánové, vítejte na tiskové konferenci po jednání vlády. O úvodní slovo poprosím předsedu vlády Petra Fialu.

Petr Fiala, předseda vlády: Dobrý večer, dámy a pánové. Máme za sebou dlouhý den v Poslanecké sněmovně a dlouhé jednání vlády, na kterém jsme se zabývali řadou důležitých bodů. Já tu zmíním ten, který je naprosto zásadní, a to je součást našeho plánu Česko ve formě pro ozdravení veřejných financí a to, co jsme udělali pro to, aby raketově nerostlo zadlužení České republiky, a to je ozdravný balíček. Kdybychom ho nepřijali, kdybychom nedokázali šlápnout na brzdu, situace by se brzy vymkla z ruky a doplatily by na to naše děti, naši vnuci. A to nikdo rozumný a nikdo zodpovědný nemůže dopustit.

Proto jsme sestavili ozdravný balíček. Vedli jsme dlouhá politická jednání, abychom ho co nejlépe vyladili a aby odpovídal představám naší vládní koalice, všech pěti politických stran. Jeho legislativní část dnes schválila vláda a o prázdninách zamíří do Poslanecké sněmovny.

Jenom připomenu, že pokud bychom nic neudělali, pokud bychom tento ozdravný balíček nesestavili a neschválili, schodek rozpočtu by v příštím roce byl o skoro 98 miliard vyšší a v roce 2025 o více než 150 miliard.

Dnes jsme také schválili zásadní zjednodušení a pročištění našeho komplikovaného daňového systému. Rušíme dvacet dva daňových výjimek, což se projeví tím, že se zkrátí daňové přiznání, DPH bude mít dvě sazby namísto současných tří. Celý daňový systém se tak zjednoduší, zpřehlední. Více daníme alkohol, tabák a další položky, které zatěžují naše zdravotnictví a vytvářejí dlouhodobé náklady pro naši společnost. Zároveň ale zlevňujeme důležité položky, bez kterých se nikdo neobejde, jako jsou potraviny, bydlení nebo zdravotnické pomůcky.

Soustředili jsme se také na to, aby dopad daňových změn, které musíme udělat, na občany, na zaměstnance byl co nejnižší. Na paměti jsme rovněž měli ochranu zranitelných skupin. Právě proto dochází ke snížení daně z přidané hodnoty na potraviny nebo na zdravotnické pomůcky nebo se zvyšuje minimální výše garantovaného důchodu.

Významnou většinu snížení schodku v příštích letech zajistí ale především úspory na straně výdajů. Rozhodli jsme se omezit neinvestiční dotace, skončit s dotačním podnikáním a to příští rok přinese téměř 46 miliard korun. Sami jdeme příkladem, více než dvacet miliard ušetříme na provozních a mzdových výdajích státu. Toto opatření se projeví v rozpočtu hned v příštím roce.

Jsme přesvědčeni, celá vládní koalice, všech pět politických stran, všichni členové vlády, že ozdravný balíček je střízlivý, vyrovnaný, že je promyšlený, že je sociálně odpovědný. Zásadně se nedotkne žádné sociální nebo jinak definované skupiny v naší zemi.

Jsme si vědomi toho, a je to logické, nemůže to být jinak, že úspory a zvyšování příjmů státu jsou nepříjemné, bolí. My jsme si ovšem jisti, že to je přijatelná cena za to, že naše země bude ve formě. Že to je přijatelná cena za budoucí prosperitu Česka a že to je něco, co děláme pro lidi, kteří tady žijí, pracují a podnikají v České republice, a že tento ozdravný balíček se v příštích letech našim občanům, právě díky tomu že Česko bude ve formě, že bude prosperovat, že se jim plnohodnotně právě v těchto věcech vynahradí.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji, poprosím prvního místopředsedu vlády Víta Rakušana.

Vít Rakušan, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra: Hezký dobrý večer, vážené dámy, vážení pánové i ode mě. Tou hlavní zprávou z mého ranku je to, že se vláda dnes zabývala transformačním plánem České pošty, kdy z toho vyplynula samozřejmě řada úkolů pro jednotlivé resorty. Chtěl bych vás zároveň upozornit, že konkrétní a podrobné představení transformačního plánu proběhne zítra od 13 hodin na společné tiskové konferenci Ministerstva vnitra, jako zakladatele, a vedení České pošty.

Základem toho transformačního plánu je vyčlenění komerčních služeb, logistiky, balíkových služeb ze státního podniku do akciové společnosti a posléze pověření takto očištěné České pošty novými úkoly v oblasti digitalizace a také v oblasti snižování nákladů na státní správu.

Česká pošta ideově má do budoucna zajistit ten digitální dotyk každému, kdo nebude schopen nebo ochoten přejít na digitální komunikaci sám v tom privátním životě, ale zároveň Česká pošta má zajistit přístup obyvatel České republiky, a to v té unikátní pobočkové síti, kterou Česká pošta stále má, k fyzickým službám státu.

Českou poštu si můžeme v té koncepci představit jako místo dotyku státu s občany a samozřejmě, že i ve chvíli, kdy ostatní státní úřady budou omezovat své pobočkové sítě, budou snižovat provozní náklady, budou omezovat své služby, tak Česká pošta bude schopna vykonávat takovou agendu pro stát levněji a bude ji schopna vykonávat v obrovském teritoriálním rozsahu.

Samozřejmě, že ta aktuální finanční čísla České pošty nebyla aktuální. Chtěl bych stávajícímu managementu velmi poděkovat, že ta letošní ekonomická čísla vypadají podstatně lépe, než vypadala ta loňská. My samozřejmě chceme vnímat Českou poštu jako tu infrastrukturu, kterou stát stále ještě má.

Když si představíme Správu železnic, tak ta vlastní koleje. Po těch kolejích jezdí státní i komerční vlaky a samozřejmě za to získává Správa železnic finanční prostředky. Pobočková síť České pošty bude právě takovými kolejemi, které povedou do všech regionů České republiky, a po nich bude moci jezdit v podstatě každý, kdo bude občanům poskytovat, nebo municipalitám, smysluplné produkty a služby.

Provozní hospodaření České pošty by se mělo dostat do kladných čísel už v roce 2025 a v této chvíli samozřejmě primárně chceme, aby pošta přestala dělat dluhy, a na záchranu České pošty je nutné mezi lety 2024 až 2026 uvolnit ze strany státu 4,5 miliardy korun.

My jsme zahájili tu transformaci tím, co bylo nepopulární – optimalizací pobočkové sítě. Jako první vláda jsme byli ochotni přijít s krokem, který nebyl populární, nicméně stále zachoval unikátní pobočkovou síť a naše filosofie od začátku byla taková, že pošta zůstala ve všech městech a obcích, kde do té doby byla.

Tím jsme zachovali právě tu unikátní infrastrukturní síť, která má umožnit dotyk občanům se státem v každém regionu České republiky, kdy má stát být blíž občanům, než byl do teď, a vykonávat řadu zajímavých služeb, které podrobněji představíme na té zítřejší tiskové konferenci. Děkuji.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Já také děkuji a poprosím místopředsedu vlády Mariana Jurečku.

Marian Jurečka, místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí: Dobrý večer. Vláda dnes projednala dvě novely nebo dva materiály, které novelizují samozřejmě i vícero zákonů. Co je ale podstatné, tak ta první novela zákona o státní sociální podpoře kromě tohoto, že bude umožňovat zrychlení celého průběhu agendy vyřizování dávek, zlepšení informačních přenosů mezi jednotlivými úřady v rámci resortu MPSV a zároveň také i přinese i určité zrychlení informací, které budeme schopni třeba mít od dodavatelů energií a plynu jako poučení i toho loňského stavu, kdy tady došlo ke krachu významných dodavatelů energie a způsobilo to celou řadu praktických problémů.

Tak to podstatné, co dnes rozhodla vláda, je důležitá a dobrá zpráva pro rodiče, a sice že jsme se dohodli na vládě, že to, o čem se tady mluvilo v mediálním prostoru, je dnes v tom legislativním návrhu propsáno, že dojde ke zvýšení rodičovského příspěvku o padesát tisíc korun od 1. 1. 2024 a zároveň také dojde ještě k úpravě a ke zkrácení doby čerpání, která bude tři roky.

V praxi to bude znamenat, že rodiče samozřejmě mají teď poměrně velkou míru flexibility, vlastně mohou nejrychleji vybrat tuto výši rodičovského příspěvku zhruba za dvanáct měsíců. Budou ji tedy moci vybírat až do tří let věku dítěte. Pokud samozřejmě se rodič rozhodne z mnoha různých specifických důvodů, že potřebuje s dítětem býti o něco déle, tak bude moct využít tu možnost, že bude i v tom čtvrtém roce moci být a pečovat o dítě, avšak už nebude tam to pobírání rodičovského příspěvku. To bude opravdu navázáno na to období do tří let věku dítěte.  

A druhou novelou, kterou jsme dnes projednávali z agendy resortu MPSV, tak je novela zákona o náhradním výživném, což je nástroj, který tady je poměrně čerstvý a který pomáhá v situaci především samoživitelů a v českém prostředí nejvíce samoživitelek řešit opravdu už velmi složitou sociální situaci, kdy takovýto rodič, samoživitelka, samoživitel, je v zoufalé situaci, kdy vyčerpá všechny možnosti, jakým způsobem se domoci výživného, které mu není placeno.

Dokonce jsou tam ty podmínky nastaveny tak přísně, že musí být podán návrh na exekuci, podáno trestní oznámení na to, že ten druhý rodič neplatí to výživné. A v ten okamžik přichází ta možnost pomoci státu, aby těmto samoživitelkám a samoživitelům stát dokázal pomoci, ale za předpokladu, že ten daný rodič vyčerpal všechny možnosti, jak se toho dlužného výživného domoci.

Stát v tomto případě prodlužuje možnost té podpory z 24 měsíců na 48 měsíců, kdy tato podpora ze strany státu je poskytována. Samozřejmě co platí, tak stát bude toto dlužné výživné vymáhat po tom, kdo to výživné dluží. Je to samozřejmě velmi cílená, poměrně striktně definovaná podpora, ale myslíme si, že je v této době důležitá.

Takže dnes vláda přijala dvě klíčová rozhodnutí, která zase, řekněme, zohledňují ten sociální aspekt, jakým způsobem pomáhat jak rodičům, tak zároveň i velmi zranitelné skupině rodičů, jako jsou samoživitelky a samoživitelé.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji a poprosím ministra zahraničních věcí Jana Lipavského.

Jan Lipavský, ministr zahraničních věcí: Dobrý večer, dámy a pánové, tak já přicházím se dvěma věcmi. Za prvé, vláda dnes na můj návrh schválila novou bezpečnostní strategii. Česko musí reagovat na zhoršené bezpečností prostředí. Víme, že období míru v Evropě skončilo, a nově přijatá strategie jasně poukazuje hlavně na hrozby a výzvy spojené s Ruskem a Čínou.

Rusko i Čínu spojuje zájem oslabit vliv a jednotu demokratických zemí s tím, že Rusko záměrně působí proti politické, ekonomické a společenské stabilitě v Česku. Je zásadní hrozbou pro naši bezpečnost. Čína zpochybňuje mezinárodní řád a to přináší negativní důsledky i po euroatlantickou bezpečnost.

Tedy ta tradiční geopolitika je zpět a vláda to jaksi řeší ve střechovém strategickém dokumentu, který pomůže tomu, aby Česko bylo dobře připraveno i na krajní možnost, že se třeba stane součástí ozbrojeného konfliktu, ale zároveň děláme všechno pro to, abychom to odvrátili. Do bezpečnosti je proto třeba investovat na všech úrovních – od dostatečných výdajů na obranu přes obezřetnost v obchodních vztazích nebo ostražitost vůči dezinformacím až po zabezpečení třeba osobního počítače.   

Já myslím, že je jasné, že pro bezpečnost jsou klíčové dvě mezinárodní instituce: NATO a Evropská unie. Ten dokument není mířen tak, aby nějakým způsobem lidi vystrašil, ale jasně pojmenovává, co a jakým způsobem naši zemi ohrožuje s tím, že ta hlavní teze je, že občan není jen konzumentem bezpečnosti, ale nese za ni taky odpovědnost, je jejím spolutvůrcem. Tedy musí se do tvorby bezpečnosti zapojit celá společnost.

Ta hlavní zpráva, druhá hlavní zpráva je, že Česko svoji bezpečnost dokáže zabezpečit, ale musíme na tom hodně pracovat.

Já bych ještě chtěl poděkovat všem, kteří se na znění nové bezpečnostní strategie podíleli. Jde o řadu dalších resortů a institucí, zejména potom ministerstva obrany, vnitra, průmyslu a obchodu, Úřad vlády a samozřejmě celý ten bezpečnostní aparát. Byla to půlroční práce velkého týmu na Ministerstvu zahraničních věcí.

Druhá věc je, že bych chtěl oznámit, že dnes na vládě jsme rozhodli o zařazení dalších dvou osob na vnitrostátní sankční seznam. Jedná se o Vladimira Petroviče Jevtušenka a Felixe Vladimira Jevtušenka. Zároveň budeme navrhovat zařazení těchto jmen i na sankční seznam Evropské unie.

Jevtušenko je přední ruský podnikatel, který společně se svým synem poskytuje značné zdroje příjmů ruské vládě. V minulosti opakovaně pobýval na území Česka, což nyní vlastně rozhodnutím vlády v ten moment už nemůže. Na řadě teď samozřejmě jsou další instituce v čele s Finančním analytickým úřadem, které mají možnost zmrazit majetky, které mohou tyto osoby mít v Česku.       

Chtěl bych říct, že na zařazení těchto jmen jsme spolupracovali s ministerstvy financí, průmyslu a obchodu, s policií, zpravodajskými službami a na dalších návrzích pracujeme. Děkuji za pozornost.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Já také děkuji, otevírám prostor pro dotazy. Česká televize.

Ondřej Pražák, Česká televize: Dobrý večer, já bych měl první dotazy k rodičovskému příspěvku na pana ministra. Jestli ten start od toho 1. 1. bude ostrý na těch padesát tisíc, nebo jestli už v letošním roce bude nějaké částečné navýšení? Vy jste mluvil o třiceti tisících ve druhé polovině letošního roku. A jelikož tu, bohužel, nemáme pana ministra financí, tak na pana premiéra, i jako zástupce ODS: I když je to potřebné pro ty rodiče, tak vy jste tu mluvil o úsporách, tak jak snadno se vám na tento návrh, který bude znamenat další zásah do státního rozpočtu, přistupovalo? A možná ještě poslední dotaz na pana ministra Lipavského. Vy jste říkal, že se těmi dvěma sankcionovanými osobami bude zabývat FAU. Přesto jestli máte nějaké povědomí, jak velký majetek tady v Česku mohou mít? Děkuju.

Jan Lipavský, ministr zahraničních věcí: Z těch podkladových materiálů vyplývá, že nějaké majetky tady opravdu měli nebo můžou mít. Nechci to komentovat do detailů a možná stojí za zmínku, že to jejich podnikání v Ruské federaci je součástí toho vojensko-průmyslového komplexu. Tedy má to vlastně i vztah k této oblasti.

Petr Fiala, předseda vlády: Pokud jde o rodičovský příspěvek, já nějak nebudu tajit, že Občanská demokratická strana byla v tomto směru poměrně skeptická, protože skutečně ten dopad na státní rozpočet nějaký je. My jsme proto při těch jednáních prosazovali i to, abychom při tom navýšení měli na paměti ten základní cíl, na který všichni musíme myslet, a to je, abychom usnadnili těm, kteří mají dítě, ať už žijí v rodině, jsou samoživitelé nebo samoživitelky, také možnost nástupu o práce a to, aby sladili svůj rodinný život a péči o dítě s možností být zaměstnáni.

To, k čemu jsme dnes dospěli, je výsledek kompromisu, hledání nějaké rovnováhy uvnitř vládní koalice mezi těmi, kteří dlouhodobě prosazovali zvýšení rodičovského příspěvku včetně nějakého kontinuálního náběhu, a těmi, kteří tady mají na paměti ty výdaje, které to stojí státní rozpočet. Proto nakonec zvítězila nebo byla přijata ta varianta, kdy je pevná hranice 1. 1. 2024, od které to poměrně výrazné navýšení rodičovského příspěvku vstoupí v platnost.

Marian Jurečka, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí: Já k tomu doplním. Ta jednání samozřejmě nebyla jednoduchá. My jsme o tom vedli debatu několik posledních týdnů. Nicméně já si myslím, že je to důležitou pozitivní zprávou pro rodiče, kteří budou mít děti, které se jim narodí za pár měsíců, i kteří budou mít děti v těch dalších letech, kdy toto sice někdy je v kategorii sociální dávky, ale já to nevnímám jako sociální dávku, protože to je z mého pohledu investice do budoucnosti. Podpora rodičů, kteří se starají o děti, vychovávají je v tom útlém věku a je to vlastně kompenzace toho, že jsou doma, nemají možnost toho výdělku. Takto ten rodičovský příspěvek byl koncipován.

Jenom ať jsme v konkrétních číslech, tak ta částka vydávaná za rok 2022 na tuto formu podpory rodičů v České republice, tak je ve výši 32,4 miliardy korun.  62 procent veškeré výplaty státní a sociální podpory tvoří podpora rodičů v České republice. Takže samozřejmě to, že to číslo dokážeme teďka zvýšit o padesát tisíc korun v příštím roce, si myslím, že je věc, která je investicí do budoucnosti podpory rodičů, a bereme to jako vlastně kompromis možného v dané ekonomické situaci.

Opravdu bylo něco jiného zvyšovat rodičák v roce 2020, kdy tady Česká republika nečelila žádným krizím, ekonomice se dařilo, byl tady výrazný ekonomický růst. A něco jiného je o tomto jednat v době, ve které jsme dnes. 

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju. Viděl jsem Primu a rozhlas.

Ondřej Svoboda, CNN Prima News: Dobrý večer, začnu otázkou na pana ministra Rakušan. Vy jste přirovnal Českou poštu ke kolejím, že by ta pobočková síť měla podobným způsobem fungovat. Na rozdíl od kolejí a železničních dopravců ale ti přepravci nebo dopravci, kteří vozí po silnicích, úplně nepotřebují využívat tu infrastrukturu České pošty. Plánujete nějaké třeba pobídky nebo podporu toho spojení České pošty spolu s těmi jednotlivými dopravními společnostmi? A potom otázka především asi na pana premiéra: Jak už zaznělo od České televize, není tady ministr financí. Možná nám tady trochu překvapivě chybí. Chtěl jsem se zeptat, objevily se informace, že je na Letních shakespearovských slavnostech. Jestli nechyběl vám v průběhu toho hlasování a jestli vám přijde vhodné, že tu teď není? Děkuji.

Vít Rakušan, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra: Já začnu k té České poště. Tak my určitě, jak jsem řekl, některé detaily představíme a já bych to konkrétní představení určitých produktů, které si umíme na České poště představit a jakým směrem jdeme a které už jsou třeba i předdohodnuty, zítra určitě představíme a rádi představíme. Ale pokud si třeba představíme i ten bankovní sektor a představíme si, že současné bankovní domy příkladově se zbavují bankomatů, protože přestávají být rentabilní, a představíte si pobočkovou síť České pošty a stále tady existují, je tady poptávka po cashových službách, tak to je třeba věc, kterou Česká pošta v těch regionech může velmi dobře zastávat.

Můžeme tady mít zdravotní pojišťovny, které mají poptávku po nějakých základních službách. Ale to jsem si schválně teď vybral ty soukromé dopravce. A potom máme státní instituce, máme tady Ministerstvo práce a sociálních věcí, máme tady ambici samozřejmě snižovat stavy i na některých jiných úřadech a právě ta pobočková síť České pošty s dostatečným počtem zaměstnanců může takové služby poskytovat velmi blízko občanům.

Proto jsem schválně uváděl ty pomyslné koleje, protože když si představíme Českou poštu, tak je to jedna z mála infrastruktur, která zasahuje po celé České republice, na 2 900 míst v České republice. A představuje unikátní síť, kudy stát může do těch regionů posílat skutečně nejrůznější služby a ten stát občanům přiblížit.

My se tady často bavíme v České republice o kohezní politice, o tom, aby ten stát držel pohromadě, aby se vyrovnávaly rozdíly mezi regiony. Často se kritizuje, že je to vlastně činěno jenom nějakou dotační politikou, která mnohdy selhává. A tohle je přece jeden z těch velmi užitečných kroků – vyrovnat nabídku služeb v nejrůznějších regionech po České republice, to je určitě ambice.

Ambice je mít moderní instituci, kterou už naše okolní státy na západ od nás připravily, které oddělily služby, které mohou vydělávat, od služeb, které stát poptává. A to je další velká výzva. Zadefinovat objednávku státu do moderní legislativy, do moderní poštovní licence, která už nebude nutit poštu do služeb, o které není za prvé zájem, ale musí je dělat, protože je to ze zákona. A za druhé služby, které jednoznačně nemají možnost přinést nějaký finanční benefit České poště. Ale jak říkám, zítra podrobněji.

Petr Fiala, předseda vlády: Pan ministr financí se zúčastnil osobně jednání v těch bodech, které předkládalo Ministerstvo financí nebo byly důležité včetně toho ozdravného balíčku. Jinak je standardní, že člen vlády, který se neúčastní jednání vlády, tak je zastoupen náměstkem. Takže ten hlas toho příslušného resortu tam je.

My si jinak hlídáme, abychom měli dostatečný počet členů vlády, kteří reprezentují jednotlivé politické strany, tak, abychom se v těch klíčových věcech ve vládě nepřehlasovávali nebo nebyl někdo ve výhodě, protože tam zrovna ten či onen ministr není.

Těch povinností a těch úkolů je celá řada. My jsme dnes měli vládu poměrně komplikovanou, protože, jak víte, tak včera, přestože v Poslanecké sněmovně jsme byli do půlnoci, tak se nepodařilo projednat a dokončit projednávání česko-americké smlouvy o obranné spolupráci.

Samozřejmě členové vlády, kteří jsou členové Parlamentu, u toho hlasování museli být, zvlášť když tam byl návrh na zamítnutí, a chtěli být, takže jsme přerušovali vládu a dostali jsme se s jednáním až do těchto večerních hodin. Ale celá ta vláda je organizována tak, aby tam v klíčových chvílích vždycky všichni členové, kteří tam mají být, byli.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju. Rozhlas.

Vojtěch Tomášek, Český rozhlas: Dobrý večer, já bych měl dotaz ke konsolidačnímu balíčku. Zajímalo by mě, jak pokračují ta jednání o rušení dotací, protože zaměstnavatelé o tom měli postupně jednat na jednotlivých resortech. Tak jak to vypadá? Taky by mě zajímalo, jak to bude nakonec se zvýšením renty pro exprezidenty? Jestli jste do toho nakonec zasáhli už teď na jednání vlády, nebo jestli to bude případně předmětem nějakého pozměňovacího návrhu ve sněmovně?

A potom ještě dotaz na pana ministra, vicepremiéra Rakušana k transformaci České pošty. Vás v pátek ve Sněmovně čeká ve třetím čtení zákon o státním podniku, který s Českou poštou souvisí. Poslankyně hnutí ANO Jana Mračková-Vildumetzová chtěla, aby o navyšování jmění státních podniků rozhodovala místo vlády Sněmovna, hospodářský výbor to nepodpořil, tak jak se k tomu stavíte vy? A pak mě taky zajímá, jestli v souvislosti s tou transformaci už jste tedy definitivně o navýšení jmění České pošty rozhodli, případně kdy to tedy bude? Děkuju.

Petr Fiala, předseda vlády: My jsme dnes schválili ozdravný balíček vlastně v tom znění, jak byl politicky dohodnut. Nedochází tam k žádným změnám, došlo jenom k pár dílčím legislativně-technickým úpravám na základě doporučení Legislativní rady vlády. Tak jsme se domluvili, že nebudeme teď přijímat žádné změny a případně na opravě některých věcí nebo úpravě některých věcí se domluvíme v Poslanecké sněmovně v rámci druhého čtení. Ale jenom na těch věcech, kde budeme vidět, že je potřebujeme opravit nebo upravit, a kde se na nich domluví všech pět stran, všech pět stran vládní koalice.

Možná je ještě důležité říct k tomu vašemu prvnímu dotazu, že dnes jsme se zabývali, řekněme, legislativou toho ozdravného balíčku. Pak jsou tu věci, které jsou exekutivní. To se převážně týká právě těch úspor v oblasti dotací a ukončení toho dotačního byznysu, který tu je. Na tom Ministerstvo průmyslu ve spolupráci s Ministerstvem financí intenzivně pracuje a probíhají konzultace s reprezentanty zaměstnavatelů a zaměstnanců a budou pokračovat v těch dalších týdnech. Tam ten limit nebo ten čas, ten rozhodující časový okamžiky je jasný. A to je září, protože potřebujeme do té doby to mít nachystáno pro rozpočet na příští rok.

Vít Rakušan, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra: Tak co se týká toho pozměňovacího návrhu, tak naše legislativa ho jednoznačně nedoporučuje i v návaznosti na jiné legislativní normy týkající se státního hospodaření. To je prostě vyhrazená exekutivní kompetence vlády, aby rozhodovala o jmění klíčových státních podniků. Takže je to skutečně legislativní pohled na to, že tento návrh nefunguje.

Obecně mně, prosím, ještě dovolte dvě poznámky k tomu, jakým způsobem postupujeme. Včera schválila tento materiál dozorčí rada České pošty. To je podmínkou k tomu, aby to vůbec mohla projednat vláda. Jednomyslně schválila dozorčí rada, dnes schválila vláda České republiky.

V této chvíli my pošleme manažerské shrnutí všem členkám a členům Poslanecké sněmovny i Senátu Parlamentu České republiky a logicky jsme připraveni přijít na výbory pro veřejnou správu, kam tento materiál spadá, a transformační plán České pošty tam obhajovat.

Nicméně tohle je dokument, se kterým pracuje vláda pro své další kroky implementace. Ten plán má ekonomický rozměr, ten plán má legislativní rozměr a samozřejmě nějaký marketingový rozměr. Postupně ty body, minimálně ty, které se týkají legislativy, logicky tím parlamentní procesem jako takovým budou muset projít.

Jinak postupovat nešlo, nešlo zveřejňovat nějaký materiál před tím, než ho schválí dozorčí rada České pošty. To je prostě podmínka pro to, aby celý ten proces mohl být nastartován.

A co se týká navýšení jmění. Tak to samozřejmě je potřeba, aby byl schválen zákon. My doufáme, že projde třetím čtením v Poslanecké sněmovně, poté ho obhájím v Senátu a my budeme mít připravený ten plán, ať už Českou poštou, nebo Ministerstvem financí, jakým způsobem dále postupovat.

Jenom, jak říkám, to hospodaření, letošní hospodaření České pošty je výrazně lepší. Výrazně lepší, než tomu bylo v minulém roce. To zítra také odprezentujeme. My teď máme i díky tomu přece jen větší časový prostor, abychom s těmi nápravnými mechanismy přišli.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju. Poslední dotaz Novinky.

Dáša Šamanová, Novinky.cz: Dobrý večer, já bych se chtěla zeptat, snad jsem to nepřeslechla, jenom jestli jste ten konsolidační balíček schválili včetně té novely o hazardních hrách? A potom se chci zeptat: Pan ministr Jurečka nám před jednáním říkal, že jsou proti té novele, tak jestli jste ochotni třeba, pane premiére, za ODS s tím nějak hnout, nějak z té změny ustoupit? Děkuju.

Petr Fiala, předseda vlády: My jsme to schválili i s tou novelou, a to na základě vysvětlení odborníků z Ministerstva financí, že je to nutné z hlediska těch sazeb, které tam zavádíme, protože jinak by, když to neschválíme dohromady, tak by nebylo možné poplatky za hazardní hry zvýšit v té struktuře, v jaké jsme to v konsolidačním balíčku navrhli.

Tady vůbec nejde o otázku ODS nebo nějaké politické strany. Toto je čistě záležitost věcná, technická. Musíme tyto dvě věci spojit, jinak bychom nemohli dosáhnout vyššího výběru z hazardu a zvýšení těch sazeb tak, jak jsme to v ozdravném balíčku schválili.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju, to je z tiskové konference všechno. Děkujeme za pozornost a přejeme dobrou noc.