Tisková konference po jednání vlády, 3. dubna 2024

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Dobrý den, dámy a pánové, vítám vás na tiskové konferenci po jednání vlády. O úvodní slovo poprosím ministra školství Mikuláše Beka.

Mikuláš Bek, ministr školství, mládeže a tělovýchovy: Dobrý den, dámy a pánové, vláda se dnes zabývala novelizovaným návrhem nařízení, kterým se stanovuje maximální počet hodin výuky, které financuje stát ze státního rozpočtu na základních a středních školách, které jsou zřizovány kraji, obcemi nebo svazky obcí. To je to vládní nařízení, které se týká tzv. PHmaxů, tedy učitelských úvazků.

Po sérii jednání s nejrůznějšími aktéry, kteří zastupují různé typy škol, s odbory a dalšími nevládními organizacemi jsme předložili návrh, který ten současný stav snižuje, toho financovaného maxima, na úroveň 95 procent. Ty důvody pro tu změnu jsou následující: Tento systém financování veřejného regionálního školství je do značné míry evropským unikátem. Byl zaveden za předminulé vlády po stránce legislativní a za minulé vlády z hlediska toho konkrétního nastavení a naplno se uplatnil od počátku roku 2020. Po těch několika letech fungování jsou vidět jak přednosti toho systému, tak některé jeho nedostatky. Koneckonců některé ty nedostatky byly indikovány už v posouzení dopadu té regulace, když se projednávala změna školského zákona ještě za té předminulé vlády.

Ten hlavní problém systému financování spočívá v tom, že generuje pro řadu aktérů neočekávaně rychlý nárůst personálních kapacit ve školách, tedy generuje nové úvazky přibližně tempem 4 000 nových učitelských míst každý rok, což je změna, která v mnoha ohledech jde proti tomu, aby se dařilo zvyšovat platy učitelů tak, jak ty minulé i současné vlády mají nepochybně v úmyslu.

To tempo růstu nových učitelských úvazků mělo do značné míry racionální důvody na počátku toho procesu, protože tehdy školami procházely silnější, demograficky silnější ročníky, ale dnes už po několika letech vidíme, že i když klesají počty dětí třeba v základních školách, tak stále rostou počty nově vytvářených úvazků.

Takže toto nařízení nemá způsobit žádný škrt. Nevede například krátkodobě k bezprostřední úspoře. Má vést ta úprava k tomu, že se zpomalí tempo růstu nových úvazků učitelů ve školství a postupně se bude stabilizovat na výši, která je dlouhodobě udržitelná jak finančně, tak zároveň je vyhovující z hlediska zajištění kvality výuky. My už dnes máme v České republice velikost tříd o 19 dětech v průměru, což je velmi komfortní v evropském srovnání a neexistují pádné důvody pro to, aby nových úvazků dále přibývalo ve chvíli, kdy dětí bude na základních školách ubývat.

Proto jsme tedy přistoupili k této změně. Ono těch důvodů je samozřejmě více. Kromě toho nárůstu počtu nových úvazků se také ukazuje, že nastavení těch maxim konzervuje, a dokonce podporuje fragmentovanou strukturu českých škol. Dnes se prostě zřizovateli v tomhle systému financování vyplatí, aby třeba velkou školu rozdělil na tři menší, což je z hlediska efektivity i kvality ve vzdělávání negativní trend. Takže některé ty změny v těch nastáváních mají vést i k omezení této tendence.

Na druhé straně musím říct, že v těch vyjednáváních jsme nakonec přistoupili na to, že v některých případech nebude to maximum redukováno. Například u malotřídních škol, které mají dvě třídy, jsme nakonec nesáhli k žádné redukci, protože by to ohrozilo úplnost úvazků v těch školách, takže jsme dávali i pozor na to, aby nedošlo k poškození některých typů škol.

Chtěl bych říct, že to nové nastavení zcela umožňuje i dělení tříd nebo tandemovou výuku nad úroveň povinného dělení tříd, které je dáno rámcovým vzdělávacím programem, takže vytváří školám dostatečný prostor pro individualizaci výuky.

Tento krok je provázen ještě druhým krokem, který Ministerstvo školství plánuje provést. V meziresortním připomínkovém řízení byla teď novelizace školského zákona, která má naopak umožnit flexibilnější práci s těmi maximy úvazků. Mimo jiné má umožnit pozitivní indexaci zvyšování toho objemu úvazků pro některé typy škol, tentokrát ale už ne plošně, ale specificky pro školy, které například pracují v nějakém obtížnějším socioekonomickém prostředí nebo mají vyšší počty zahraničních občanů mezi svými dětmi, tedy cizinců, nebo jsou to školy, které pracují systematicky s nadanými dětmi. Anebo to mohou být třeba malé školy, které jsou ale v dané lokalitě nebo teritoriu nezastupitelné z hlediska dopravní dostupnosti. Takže my chceme umožnit, aby školy měly i více úvazku, než je to maximum, ale ne plošně, ale cíleně tam, kde to bude odpovídat cílům vzdělávací politiky. Děkuji za pozornost.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji a nyní poprosím o slovo náměstka ministra průmyslu a obchodu Petra Třešňáka.

Petr Třešňák, náměstek ministra průmyslu a obchodu: Pěkné odpoledne, vláda dnes projednala návrh novely zákona o posuzování shody stanovených výrobků při jejich dodávání na trh a souvisejícího zákona o požadavcích na přístupnost některých výrobku a služeb. Novela přivádí do našeho práva evropské nařízení o strojních zařízeních a napravuje některé nedostatky v oblasti týkající se dozoru.

Jedná se hlavně o určení vnitrostátních orgánů, které budou vykonávat činnosti stanovené evropským nařízením, určení oznamujícího orgánu a jazyka, v němž jsou některé dokumenty podle tohoto nařízení zhotovovány. Orgánem dozoru je novelou stanovena především Česká obchodní inspekce. Nařízenou informační povinnost vůči Evropské komisi pak bude zajišťovat přímo Ministerstvo průmyslu a obchodu.

Co se týče dozoru, tak upřesňujeme například, jakých prvků se týká informační povinnost směrem k Evropské komisi, a opravujeme některé chyby v textaci. Vzhledem k tomu, že jde o ryze technickou záležitost, chceme navrhnout Poslanecké sněmovně schválení tohoto zákona hned v prvním čtení.

Dál se vláda dnes rozhodla oficiálně ukončit projekt revitalizace brownfieldu přípravy a výstavby strategického podnikatelského parku Plzeň-Líně. Důvodem ukončení projektu a všech aktivit s tím souvisejících je ukončení jednání mezi Českou republikou a obchodní společnost Volkswagen Group o možné výstavbě průmyslového zařízení pro výrobu baterií pro elektrická osobní vozidla.

Vláda proto dnes vzala na vědomí skončení platnosti dohody o zmenšení podnikatelského parku a výstavbě infrastruktury uzavřené mezi Českou republikou zastoupenu Ministerstvem průmyslu a obchodu, Plzeňským krajem a přilehlými obcemi a skončení programu číslo 12230 podpora strategického podnikatelského parku Plzeň-Líně prostřednictvím závěrečného rozhodnutí.

Tímto dnešním rozhodnutím vlády tedy končí všechny činnosti související s přípravou a výstavbou strategického podnikatelského parku Plzeň-Líně. Zrušili jsme také všechna příslušná usnesení vlády v této věci. Bude ukončena i příprava memoranda o porozumění se společností Volkswagen a vláda naopak vzala na vědomí záměr Ministerstva obrany a Armády České republiky obnovit vojenský prostor v lokalitě bývalého vojenského letiště Plzeň-Líně. Dále jsme schválili i bezúplatný převod započatých nebo dokončených projektových prací a studií ze strany Agentury pro podporu podnikání a investic CzechInvest a státního podniku DIAMO na Ministerstvo obrany.

Ministerstvo obrany bude také nově žadatelem o změnu územní plánovací dokumentace namísto Ministerstva průmyslu a obchodu. Nicméně vláda se teď nadále soustředí na hledání strategického investora právě v oblasti výroby baterií pro automobilový průmysl. Děkuji.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji a nyní je prostor pro vaše dotazy, Česká televize.

Martin Šnajdr, Česká televize: Dobrý den, já bych se nejdřív zeptal vás obou na věc z vašeho resortu. Navážu tedy rovnou na ty Líně, kde bych se chtěl zeptat, zda se tedy vláda soustředí i na další nějaké oblasti a kdy by se tedy, v jakém časovém horizontu, by se konkrétně mohlo něco dít, jak jste zmiňoval, ohledně těch baterií?

Pana ministra se potom zeptám na to další hledání financování do školství. Vy jste mluvil v minulosti o zhruba těch třech miliardách. Dnes ráno jste říkal, že třeba po dnešku by mohlo být jasné, kdy by nějaké to další jednání mělo být. Tak zda jste o tom mluvili, jestli je to reálné, že byste nějaké finance dostal, a kdy by mohly být?

A potom, vzhledem k tomu, že tady není přítomen ministr zdravotnictví, tak využiji vás jako člena vlády, zda byste nám mohl osvětlit: Vy jste tam měli dnes několik těch věcí z NKÚ. Jde mi konkrétně o tu elektronizaci zdravotnictví, kde NKÚ konstatoval, že kroky k elektronizaci nejsou dostatečné na rozdíl od vynaložených prostředků v řádu stamilionů a celý ten náběh má zpoždění. Tak by nás zajímalo, jaké kroky tedy dnes Ministerstvo zdravotnictví představilo a jak je s nimi vláda spokojena? Děkuju.

Petr Třešňák, náměstek ministra průmyslu a obchodu: Jestli mohu tedy ten první dotaz. Pokud jde o nějaký časový harmonogram, ten skutečně bych teď nerad vyloženě předjímal. Mělo by to být určitě v řádech měsíců. Nicméně lze pozorovat eminentní zájem Moravskoslezského kraje, který už, tuším, i v rámci zastupitelstva schválil zpracování některých územních studií právě pro nový strategický park na území jejich regionu.

Mikuláš Bek, ministr školství, mládeže a tělovýchovy: Tak, jestli mohu já, k těm dodatečným finančním prostředkům v letošním roce. Dnes diskuze neprobíhala, ale členové vlády by se měli setkat zítra k takové diskuzi o různých koncepčních otázkách a já předpokládám, že tohle bude jedno z témat, kterým se budeme věnovat, byť se zítra určitě nerozhodne. Ale bude to prostor pro tu debatu na základě i toho, že máme nějaká čísla o průběhu plnění státního rozpočtu.

Pokud jde o ty zprávy NKÚ, tak tomu vláda věnovala dnes opravdu velkou pozornost. Já jsem sám tam neměl takovou zprávu, ale u řady těch zpráv probíhala docela intenzivní diskuze mezi příslušným ministrem a Nejvyšším kontrolním úřadem. Já se necítím úplně kompetentní k tomu, abych komentoval detaily. V některých případech přetrvávají prostě různá stanoviska NKÚ a těch resortů v názoru na rozsah a charakter těch problémů, které byly NKÚ indikovány.

Myslím si, že dnes došlo mezi NKÚ a vládou ke shodě o tom, že je potřeba o těch věcech vést lepší komunikaci v některých případech. Ale v řadě případů bych doporučoval, abyste se obrátili na jednotlivé resorty s těmi substanciálními problémy, protože musím říct, že největší prostor jsme věnovali například zjištěním, která se týkala hazardu a Ministerstva financí. V případě toho Ministerstva zdravotnictví byla ta diskuze podstatně omezenější, tak nechci teď tady suplovat roli znalce té problematiky.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Další dotaz, Český rozhlas.

Vojtěch Tomášek, Český rozhlas: Pěkné odpoledne, pane ministře, já bych vás poprosil, jestli byste ještě specifikoval u těch PHmax, jestli máte nějaká data. Ono už něco zaznívalo na školském výboru ve Sněmovně, nicméně, zajímalo by mě, kolika škol by se reálně ta změna mohla dotknout? A jestli byste specifikoval, jestli jde například o nenaplněné školy nebo školy, které už teď ty hodiny dělí, řekněme, nadměrně. Jestli byste toto mohl specifikovat. Děkuju.

Mikuláš Bek, ministr školství, mládeže a tělovýchovy: Ta redukce toho maxima se opravdu reálně týká menšiny škol, protože toho teoretického maxima dnes drtivá většina škol nedosahovala. Je to tak, že v případě základních škol by ten PHmax využíván v průměru na 93 procent, v případě středních škol dokonce jenom na 82 procent. Takže to snížení toho maxima o těch pět procent postihuje poměrně malé množství škol.

V případě základní školy je to tak, že 71 procent z těch čtyř tisíc škol se to nedotkne vůbec. A jenom asi stovky škol se to dotkne ve velikosti jednoho až dvou úvazků v té škole. Jsou to zpravidla školy, které už buď teď jsou tzv. podlimitní, to znamená, že ani v tom současném modelu financování vlastně se neobejdou bez toho, aby je dofinacovával zřizovatel, což je jeho povinnost z hlediska zákona. Prostě nejsou tam naplněny třídy.

Týká se to několika škol, které mají třeba specifický typ výuky, že jsou například de facto bilingvní, dvojjazyčné, a to jsou školy, které podle našeho názoru je potřeba financovat jinými nástroji, ne v rámci toho standardu, který platí pro všechny. Ale obecně platí, že ten zásah může být nejcitlivější pro ty školy, kde jsou opravdu málo naplněné třídy, kde je třeba devět, deset dětí ve třídách. Tak tam potom ten důsledek může být významnější a to jsou ty podlimitní školy.

V případě středních škol je ta situace ještě jednodušší v tom, že tam je opravdu jenom několik škol, kterých se to týká významněji. Protože tam obecně využití toho PHmax bylo nižší. Takže tam opravdu, v obou případech jde především o opatření, které do budoucna povede ke zpomalení toho tempa nebo stabilizaci na nějaké úrovni. Není to nějaký škrt, který by měl plošně nějaké významné důsledky v tuhle chvíli ve školách.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, nějaký další dotaz? Televize Nova, prosím.

Lucie Hlubučková, TV Nova: Dobrý den, ještě bych zůstala u těch škol. Chtěla bych se zeptat, objevují se totiž některé střední technické školy, které mluví o tom, že nemůžou třeba i odbornou výuku sloučit a nemůžou, už teď jedou na hranici těch PHmax, nebudou moct slučovat třeba odbornou výuku kvůli bezpečnosti práce. Budou tedy muset sahat třeba do výuky angličtiny nebo budou muset tu výuku osekávat jinde. Tak, neobáváte se, že třeba v tady těch případech ta výuka bude v důsledku toho méně kvalitní?

Mikuláš Bek, ministr školství, mládeže a tělovýchovy: To vyjednávání o tom návrhu probíhalo i se zástupci odborných škol. Od nich jsme neměli žádnou zpětnou vazbu, která by ukazovala, že to 95procentní nastavení by bylo problematické pro některé školy. Já to nevylučuju. Několik škol podle našich dat bude postiženo citelněji, o něco. Ale já jsem přesvědčen o tom, že v případě odborných škol hraje opravdu významnou roli ta oborová struktura, a tam se musíme podívat na ty konkrétní školy, které by případně řešily nějaké specifické problémy.

I pro ně platí koneckonců to, co platí pro financování míst nepedagogů: Lze používat rezervy, která je spravována krajskými úřady pro řešení konkrétních situací konkrétních škol. A tam jsou samozřejmě zřizovateli ty kraje, které mají možnost také případně tu situaci řešit přímo. Takže musíme se podívat případně na konkrétní školy, kde by se taková situace objevila. Ale pokud jde o zástupce asociací ředitelů, tak jsme neměli signál, že by těch 95 procent, vzhledem k tomu, že obecně to využití je na středních školách nižší, způsobovalo jakékoli problémy.

Lucie Hlubučková, TV Nova: Ještě jsem se chtěla zeptat na novelu školského zákona. Řada škol se totiž obává toho, že by podle návrhu to mělo do budoucnosti být tak, že ty PHmax by určovalo přímo ministerstvo a zástupci škol se obávají dalšího škrtání v těch PHmax?

Mikuláš Bek, ministr školství, mládeže a tělovýchovy: Je to tak, že návrh té novely počítá s tím, že by bylo možné vlastně zamrazit personální nárůst v některých případech, což považuju za správné, protože prostě máme v tuhle chvíli vytvořený systém financování, který je vlastně takovým automatem. Bez ohledu na možnosti státního rozpočtu vlastně rostou mandatorní výdaje na úvazky učitelů.

To je podle mě základní systémová chyba v tom nastavení a ta novelizace umožňuje skutečně to, že by vláda v některých typech škol, kde třeba nedochází k nárůstu počtu dětí, nebylo možné v daném roce zvyšovat úvazky. Ale to rozhodnutí bude vždy založeno samozřejmě na zohlednění té demografie, nárůstu počtu dětí a podobně. A v případě, že to dovolí možnosti státního rozpočtu, tak samozřejmě nebude docházet k tomu zmrazování. Ale nepůjde o škrty. Šlo by o zmražení toho personálního stavu, ne o snižování úvazků v té škole.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, další dotaz CNN Prima News.

Šimon Pilek, CNN Prima News: Pane ministře, já budu pokrčovat ještě s dovolením v těch PHmax. Podíval bych se na to rád optikou, řekněme, ekonomickou. Je nějaký odhad, jaký by mě být rozpočtový dopad, kolik se uspoří peněz na základě snížení toho PHmax? Díky.

Mikuláš Bek, ministr školství, mládeže a tělovýchovy: Tam je vlastně velmi složité odhadnout nějaký krátkodobý efekt, protože tím snížením toho maxima v malé skupině škol o něco snížíme úvazky, které mají k dispozici, ale všechny ostatní školy zatím mohou růst v těch úvazcích. Takže vlastně závisí na rozhodnutí ředitelů jednotlivých škol, jak se jim podaří, nebo nepodaří využívat možnosti, které mají, protože dnes naprostá většina škol je pod těmi maximy současnými i pod těmi budoucími. Takže vlastně to snížení toho maxima se sice dotkne nějaké množiny úvazků, není jich mnoho v tom systému, ale ostatní školy porostou.

Takže z našeho pohledu je velmi pravděpodobné, že ta celková bilance bude vlastně taková, že i v příštím roce poroste počet nových učitelských úvazků ve školství. My jenom zbrzdíme to tempo. Rozhodně nenastane nějaký obrat. Takže ta úspora je v nějakém zmírnění tempa. Já samozřejmě mám k dispozici nějaký odhad, který odhaduje, že to může být nějakých 800 milionů korun. Ale já musím říct, že to je prostě odhad, který je nejistý z hlediska toho, jak se budou chovat ředitelé jednotlivých škol, to záleží na nich.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, pokud žádné další dotazy nejsou, tak já tiskovou konferenci končím. Přejeme hezký den, na shledanou.