Tisková konference po jednání vlády, 3. května 2023

Jakub Tomek, Odbor komunikace Úřadu vlády: Dobré odpoledne, dámy a pánové, vítám vás na tiskové konferenci po jednání vlády. O úvodní slovo poprosím pana ministra průmyslu a obchodu Josefa Síkelu.

Jozef Síkela, ministr průmyslu a obchodu: Dobrý den a omlouvám se, že po svém úvodním slově odejdu, ale už na mě čekají poslanci Saského zemského sněmu, kterým jsem před půl rokem slíbil, že se s nimi sejdu, a oni jsou tady na návštěvě. Takže velmi stručně. Já bych chtěl okomentovat návrh věcného záměru zákona o správě informací a stavbě a o informačním modelu stavby a vystavěného prostředí, neboli zákon o BIM, Building Information Modeling, nebo chcete-li Building Information Management.

My jsme dnes udělali další krok v rámci digitalizace stavebnictví. Schválený věcný záměr zákona o správě informací o stavbě, neboli ten zákon BIM, umožní snižovat náklady jak za stavby nových budov, tak při jejich následném provozu. Jedná se o nový způsob projektování a vytváření digitálního dvojčete stavby, který umožní shromažďovat informace o stavbě po celou dobu jejího životního cyklu. A pokud jednotliví členové projektového týmu výstavby nemají přístup k přesným, úplným a včasným informacím, nemohou dosáhnout výsledku nejproduktivnějším způsobem.

Využívání metody BIM je jedním ze způsobů, jak tyto problémy řešit. Proto chceme, aby se tento model využíval pro stavební veřejné zakázky v hodnotě nad 140 milionů korun.

Metoda BIM a díky ní získané informace by kromě zkvalitnění a urychlení procesu přípravy a provádění stavby měla být využita pro maximálně efektivní správu majetku. Rovněž pomocí metody BIM získané informace mohou sloužit například v případě zásahu integrovaného záchranného systému. Dále metoda BIM snižuje výskyt chyb při přípravě a hlídá cenu, kterou zadavatel nechce překročit.

Děkuji za pozornost.

Jakub Tomek, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji a o další slovo poprosím vicepremiéra a ministra zdravotnictví Vlastimila Válka.

Vlastimil Válek, místopředseda vlády a ministr zdravotnictví: Hezký den, dámy a pánové, já mám pocit, že mám velmi dobrou zprávu. Vláda na dnešním jednání schválila připojení se k dodatku smlouvy mezi Evropskou komisí a společností Pfizer o dodání vakcín proti covidu-19. O co jde?

Česká republika je doposud vázána smluvními závazky s výrobci vakcín proti covidu-19, které jen pro letošní rok činí přes pět miliard korun. Pět miliard korun. Díky dodatku bude snížen objem dodávek skoro o dvě miliardy korun. O dvě miliardy korun – ty jsme ušetřili. Zároveň budou zbývající dodávky a platby za tyto dodávky rozloženy až do roku konce 2026. Tedy všechny dodávky nebudou realizovány v letošním roce, ale je snížen objem, a ještě rozložen až do konce roku 2026. To znamená, další půl druhé miliardy neplatíme letos, ale až v následujících třech letech.

Budeme mít zároveň garantováno, že vždy dostaneme za tuto cenu – a to je také v tom dodatku, která je mimochodem, ta cena, pětkrát nižší, než je současná komerční cena té vakcíny na trhu, který nemá tento dodatek a smlouvu – tak že vždy dostaneme nejnovější typ vakcín, a to až do toho roku 2026.

Jelikož covid-19 nikam nezmizel, tak očekáváme i v příštích letech potřebu naočkovat proti němu zranitelné skupiny naší populace tak, jak se dělo v loňském roce na podzim, což díky dodatku bude možné nejnovějšími vakcínami za stávající cenu, pětinovou cenu. Kdybychom toto očkování nakupovali za dnešní komerční ceny, tak bychom za něj zaplatili každý rok zhruba půl miliardy korun navíc, a to v podstatě každý rok do toho roku 2026. Když to shrnu, podařilo se nám ušetřit téměř dvě miliardy a rozložit ty platby do několika let, až do roku 2026, stejně jako dodávky.

Já jsem velmi rád, že tento dodatek je velkým úspěchem českého předsednictví, jedním z velkých úspěchů. Vyjednalo ho české předsednictví a my jsme vlastně tu dohodu zajistili sjednáním s výrobci, kdy jsme akcentovali řešení na nejvyšší úrovni po celou dobu našeho předsednictví.

Já sám si pamatuji, jak jsme s vedením společnosti seděli a – teď jsem politik, tak to řeknu politicky – postupně sbližovali původně zcela opačná stanoviska, až jsme je sblížili až k tomu našemu.

Závěrem upozorňuji, a to je důležité, že nepřipojení se k dodatku by pravděpodobně znamenalo porušení závazku a smluvní pokuty v řádech miliard korun. Tak to je zpráva, kterou považuji za dobrou.

Jakub Tomek, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji a o další výsledky z vlády poprosím vicepremiéra a ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečku.

Marian Jurečka, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí: Dobré odpoledne, já si dovolím zrekapitulovat ještě také bod vlády, který dnes hodnotil ještě české předsednictví a který je hodnotil nikoliv z pohledu politické úspěšnosti, dosažených jednání, kompromisů, které se za českého předsednictví povedlo dojednat, ale především z pohledu organizace a finanční nákladovosti.

My jsme v loňském roce vyčlenili částku 2,4 miliardy korun na organizaci českého předsednictví. Nakonec se podařilo to předsednictví zvládnout s nižšími náklady. Ty náklady byly nižší o patnáct procent, stálo nás české předsednictví částku 2,03 miliardy korun. Kdybychom to srovnali s předsednictvím České republiky v roce 2009 a kdybychom to přepočetli na dnešní ceny, tak tehdejší předsednictví by stálo v dnešních cenách pět miliard korun.

Takže tím jasně také vláda říká, že jsme měli předsednictví, které bylo nejenom politicky úspěšné a sklízíme za něj ovace, jako Česká republika, stále i s tím odstupem již několika měsíců, ale měli jsme předsednictví velmi efektivní a také velmi úsporné. I v kontextu třeba jiných států, které měly předsednictví před námi nebo ho mají po nás.

Takže i to je dobrá vizitka práce vlády, jednotlivých úřadů a samozřejmě všech lidí, kteří se na českém předsednictví podíleli. Takže toto byla také ještě taková tečka za českým předsednictvím v Radě Evropské unie. Děkuju.

Jakub Tomek, Odbor komunikace Úřadu vlády: Také děkuji a nyní prostor pro dotazy. Česká televize, nebo? Česká televize.

Adéla Davidová, Česká televize: Dobrý den. Já bych se chtěla zeptat, jaké stanovisko vláda zaujala k tomu poslaneckému návrhu od poslanců hnutí ANO na zavedení celostátního referenda? A pak bych se ještě ráda zeptala, jestli byste mohl okomentovat nebo oba dva mohli okomentovat nějak tu zprávu o extremismu za uplynulý rok? Děkuju.

Marian Jurečka, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí: Děkuji. Tak pokud jde o ten návrh poslanců hnutí ANO k zákonu o referendu, tady vláda přijala negativní stanovisko, protože ten návrh, jednak v tom návrhu vlastně jsou obsaženy i oblasti, o kterých by takové referendum mohlo případně rozhodovat, jako jsou strategicko-bezpečnostní otázky státu, které považujeme za opravdu vysoce odborné, a pro jejich rozhodování je důležité, aby, když se o těchto otázkách rozhoduje, lidé znali opravdu třeba detailní informace a někdy třeba i utajované skutečnosti.

Takže myslíme si, že takováto široká oblast oblastí, o kterých by referendum mohlo rozhodovat, si nemyslíme, že je ku prospěchu České republiky.

Pak další důvod, který zazníval na jednání vlády, byla i velmi nízká, řekněme nízký počet těch občanů, kteří by k vyvolání tohoto referenda stačilo, protože když to převedeme na počet oprávněných voličů, tak by pouze pět procent oprávněných voličů mohlo takovéto referendum v budoucnu spustit.

Při vědomí toho, jaké skutečnosti někdy nastávají i v zahraničních státech, kde referenda znamenala některé nezvratitelné kroky, tak si myslíme, že je potřeba, aby opravdu v případě referend byly ty hranice pro to, kolik, počet těch oprávněných voličů může referendum iniciovat anebo i ten rozsah otázek, o kterých se v tom referendu může rozhodovat, měly by být nastaveny, řekněme, více zodpovědněji, s vyššími hranicemi a také případně s užším spektrem otázek, o kterých je možno takto obecně rozhodovat v situaci, kdy nejsme schopni třeba u nějaké strategické bezpečnostní věci dokládat třeba velmi sofistikované informace, velmi detailní, nebo případně i utajované. Takže to byly některé základní výhrady, proč jsme se rozhodli zaujmout to negativní stanovisko.

Pokud jde o zprávu k extremismu za ten loňský rok, samozřejmě vláda se opakovaně tímto tématem zabývá nejenom na jednání vlády, nejenom při této zprávě, ale i na Bezpečnostních radách státu. My opravdu trvale velmi bedlivě sledujeme vývoj té situace. Víme, že jsme zemí, do kterých směřují aktivity významných mocností, především aktivity ze strany Ruska, které podporují dezinformační scénu, podporují, řekněme, nepravdivé argumenty, které mají za cíl oslabovat jak naše členství ve strukturách Evropské unie nebo Severoatlantické aliance, ale zároveň také podporují šíření dezinformací, které jsou těmi vnitrostátními záležitostmi, pokud jde třeba o některé věci, které se týkají rozhodnutí vlády, těch, které se třeba nikdy nestala, ale přesto v tom dezinformačním prostoru, bohužel kolují.

Takže toto jsou samozřejmě věci, kterých jsme si vědomi. Musím říct, že samozřejmě pro vládu je velmi důležité, abychom dokázali dělat takové kroky, které předcházejí některým těmto informacím, spíše dezinformacím, které v tom veřejném prostoru jsou, které se například týkají oblasti sociální, protože tady jsme si vědomi, že je velké riziko, kdy v okamžiku, kdy by vláda adekvátně nereagovala, tak může ta míra nespokojenosti samozřejmě narůstat.

Nicméně já chci podtrhnout to, že vláda i v loňském roce i v letošním udělala celou řadu sociálních opatření. Opatření, která pomáhala nejenom při zvyšování důchodů, ale opatření, která cílila také na zranitelné skupiny obyvatel tak, abychom opravdu eliminovali to, že tady mohu být nějaké racionální důvody a argumenty, že se ta sociální situace v České republice výrazně zhoršuje.

Když se podíváme na srovnání České republiky vůči zahraničí, máme nejnižší míru nezaměstnanosti. Kdo dnes má zdravé ruce, nohy a hlavu, tak může pracovat. Není problém si najít práci. Máme nejnižší nezaměstnanost v celé Evropské unii posledních několik let. Když se podíváme i na data o míře ohrožení našich obyvatel chudobou, tak tento parametr je v České republice nejnižší ze všech ostatních států.

Takže snažíme se opravdu dělat kroky v oblasti energetiky, v oblasti podpory domácností tak, abychom dokázali snižovat to sociální napětí, abychom dokázali snižovat případně nárůst míry frustrace mezi těmito ohroženými skupinami obyvatel. 

Vlastimil Válek, místopředseda vlády a ministr zdravotnictví: Já si dovolím jenom doplnit, že naprosto souhlasím, a snad jenom stručně k tomu prvnímu, k té první otázce. Tam opravdu gró těch námitek se týkalo, bych řekl, legislativně technických výhrad. Já si k tomu, co řekl Marian, snad dovolím doplnit, nám se vůbec nelíbila metodika testování kvality těch otázek a možná i míra zatížení Ústavního soudu, která se tam objevovala, pokud si to dobře uvědomuji.

Co se té zprávy o hnutí, tady bych chtěl poděkovat autorům. Ona je opravdu vyčerpávající, opravdu kvalitní a upozorňuje a varuje na ty, varuje před těmi riziky, která tady jsou a která si člověk neuvědomuje. Protože my opravdu žijeme ve velmi bezpečném státu, kde míra ohrožení je relativně velmi malá, kde je bezpečí, kde není nezaměstnanost, kde se nám daří stále lépe, a ta zpráva varuje, že si musíme uvědomovat, že nebezpečí stále číhá.

Kdysi přicházel mráz z Kremlu a dopadlo to pro moji generaci velmi špatně, od roku 1969. A ta situace se opakuje. Nesmíme podceňovat rizika, nesmíme podceňovat nebezpečí, protože vždycky, když se podcenila rizika, vždycky když se podcenila taková nebezpečí, jako je opravdu dnes militantní politika Ruska a Putina, tak to vedlo ke katastrofám. Vedlo to vždycky ke katastrofám. Vedlo to k velkým, dlouhým válkám a žádné ustupování, žádné zbabělé poskakování není možné. A ta zpráva o situaci s extrémismem, si myslím, že tady tato rizika velmi, velmi přesně definuje a je potřeba za ni poděkovat.

Jakub Tomek, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji, poprosím další dotaz, televize Nova.

Marek Bruna, TV Nova: Děkuji. Já bych se zeptal na nižší daň za naftu. Vím, že to není resort ani jednoho z vás, ale jestli byste mi to mohli jako za vládu okomentovat, protože má platit až do konce roku, ale ty nůžky mezi cenami nafty a benzinu se stále více rozevírají. Už se objevují i spekulace, že by to tedy mohlo skončit dřív. Tak je tento bod vůbec na stole, bavili jste se o něm dnes? Nebo za jakých podmínek a kdy by to vlastně mohlo skončit, když by to nebylo ke konci tohoto roku? Děkuji.

Marian Jurečka, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí: My jsme dnes o této problematice jednali. Vláda v této věci nerozhodla. Bude tady samozřejmě postup, další jednání se zástupci dopravců, ze strany vlády, především ze strany pana ministra dopravy Martina Kupky. Je potřeba si uvědomit, že za poslední měsíce se Česká republika dostala do velmi komfortní situace, pokud jde o ceny pohonných hmot.

Pokud jde o naftu, máme jedny z nejnižších cen v Evropské unii. Pohybujeme se někde mezi pátým až sedmým místem nejnižších cen. Proto, když jsme v loňském roce udělali ten krok na podporu dopravců, kdy jsme snížili tu sazbu spotřební daně, tehdy jsme se rozhodli, že to uděláme na období roku 2022 a do konce roku 2023.

Nyní je tady prostor vést debatu, jestli toto období má být až do konce roku 2023 a jestli případně tu sazbu nevrátit na původní hodnotu ještě dříve, ještě v průběhu roku 2023, protože tady jsou do určité míry objektivní důvody. Ale znovu říkám: Vláda nerozhodla, bude o tom ještě vést další jednání se zástupci těch, kterých se to týká.

Vlastimil Válek, místopředseda vlády a ministr zdravotnictví: Já myslím, že čas na tu debatu nastal.

Marek Bruna, TV Nova: Ještě bych se tedy zeptal na tu ústavní stížnost, kterou chce podat hnutí ANO v pátek, tuším, kvůli té snížené mimořádné valorizaci penzí. Tak jestli bych vás mohl poprosit o nějaký komentář a jestli vlastně si dokážete nějakým způsobem ospravedlnit to vlastně, jak to prošlo tou Poslaneckou sněmovnu, nebo vůbec ty výtky, které jsou z historie opozice? Děkuji.

Marian Jurečka, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí: Ano, my jsme připraveni, že tento krok opozice udělá. Avizovala ho vlastně do samého začátku projednávání návrhu tohoto zákona. To, co je pro nás podstatné, já shrnu fakta: Důchody v České republice za poslední rok a půl rostou rekordním tempem, to průměrné zvýšení je o 31 procent. Zvýšení důchodů při mimořádné valorizaci, která zůstala zachovaná, v červnu tohoto roku bude v průměru o 760 korun.

My jsme připraveni za vládu určitě obhájit ten postup vlády, dodat všechny relevantní právní argumenty, proč jsme přesvědčeni, že to rozhodnutí bylo věcně v tu chvíli nutné a správné. A zároveň jsme připraveni také doložit všechny argumenty, které budou vyvracet případné námitky ve vztahu k nějaké retroaktivitě, nabourání legitimních očekávání. Na to všechno jsme připraveni a my se na to připravujeme na MPSV už několik týdnů, argumentačně velmi jasně, věcně doložit.

Především chci říci to podstatné, proč jsme k tomu přistoupili. Nikoliv z nějaké radosti, ale především z toho důvodu, že pokud myslíme vážně zodpovědnost i za budoucí generace, za důchodový systém v budoucnu i pro dnešní třicátníky, čtyřicátníky, pro děti a vnoučata dnešních seniorů, tak prostě tento krok ke stabilizaci toho systému byl nevyhnutelný. To, že tady dvacet let žádná předchozí vláda neudělala důchodovou reformu, že se tady o ní roky pouze mluvilo, tak to je, bohužel, důsledek této situace.

My jako vláda v tento okamžik máme tu zodpovědnost, jsme si ji vědomi, mohli bychom ještě říkat, že třeba do roku 2032 to rozhodnutí počká. Až tam se to začne lámat do výrazně dramatického zhoršení situace. Ale nejsme alibisti. Postavili jsme se vůči tomuto problému čelem, především pro dnešní produktivní generaci a ty mladší ročníky, vůči kterým je to zodpovědné, takže proto my jsme ten krok udělali. Byl, řekněme, součástí celé té změny v rámci důchodového systému. Toto jsme museli udělat o něco dříve, protože už se to ukazovalo jako nevyhnutelné.

Jakub Tomek, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji, poprosím Český rozhlas.

Jana Karasová, Český rozhlas: Dobrý den, já bych se ještě k programu vlády chtěla zeptat na ten návrh, aby DIA mohla začít připravovat tu aplikaci k e-dokladům a spadaly pod ni jak registr obyvatel, tak registr osob. Tak jestli jste oba dva ty návrhy podpořili, jestli ten projekt tedy začne?

Vlastimil Válek, místopředseda vlády a ministr zdravotnictví: Já si dovolím odpovědět, protože Ministerstvo zdravotnictví se do toho velmi intenzivně zapojilo cestou SUKL, Státního zdravotního ústavu, ÚZIS, kde je řada registrů a týká se nás to a máme některé projekty i z evropských dotačních titulů, které bychom v rámci toho realizovali.

A my jsme se tady dohodli, že ta cesta, ten nápad a to, co předložila DIA, je výborné. Že je to výborná myšlenka, že ji chceme co nejrychleji realizovat. Ale domluvili jsme se, že ještě před tím, než uděláme finální text, který schválí vláda, uděláme jednání ekonomických, ne ekonomických, IT náměstků těch jednotlivých resortů, což neproběhlo kvůli různým objektivním důvodům, s vedením DIA a s některými dalšími experty, kteří jsou nezávislí.

A chtěli bychom vyladit provázanost vlastně toho návrhu. Nejenom tedy vlastní, když to řeknu zjednodušeně, tvorbu té jakési elektronické občanky a něčeho, kam by se nahrávaly z těch registrů informace. Ale propojení se stávajícími registry. Propojení, řekněme, s legislativou, které ty resorty, kterých se to týká, mají. Jsou to tuším kromě zdravotnictví další tři resorty, myslím, že je to i práce a sociálních věcí, jsme si řekli, finance a další.

A to jsme si řekli, že proběhne, řekněme, během čtrnácti dnů, kdy bychom chtěli udělat opravdu perfektní provázání i těch dotačních titulů v těch resortech. Protože ne všechny ty informace DIA měla. Ona, ředitel DIA nám předtím posílal na resorty dopis, kde se ptal na některé dotazy, a řekněme, že část z nás měla pocit, že ten dopis a to, co máme dnes projednávat, je jakoby jeden celek.

Takže jsme se dohodli, že to ještě víc propojíme, a předpokládám, že během čtrnácti dnů nebo možná plus minus této doby pak schválíme nějaký definitivní materiál, který bude ale ještě víc provázaný s tím, co se děje na resortech.

Marian Jurečka, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí: Já to jenom stručně doplním. To, co popsuje pan ministr Válek, tak pokud jde především o tu otázku projektu e-dokladovky, tak to je ta část a to je ten bod vlády, který byl přerušen z toho důvodu, aby se ještě ty věci ještě dodiskutovaly a vyjasnily se ještě některé záležitosti. Pokud jde o otázku směřování základních registrů, tam jsme jako vláda jasně rozhodli. Materiál, tak jak byl předložen, tak byl takto vládou i schválen.

Jana Karasová, Český rozhlas: Děkuji. Ještě bych se chtěla zeptat pravděpodobně pana vicepremiéra Jurečky: Ústavní soud dnes v souvislosti s projednávanou stížností ohledně zajištění sociálního bydlení vyzval, aby zákonodárci přijali ten zákon o sociálním bydlení, který teda teď v Parlamentu není. Ale jakým způsobem plánujete jako vláda na tu výtku Ústavního soudu reagovat? Já vím, že se chystá na Ministerstvu pro místní rozvoj zákon o dostupném bydlení, který ale má být až v tom příštím roce snad projednávaný. Tak do té doby máte ještě v plánu nějaké další kroky?

A pak jestli byste ještě mohli okomentovat to dnešní rozhodnutí České národní banky nezvýšit úrokové sazby? A pak bych měla ještě jeden dotaz. Chápu, že nejste ani jeden z hnutí STAN, ale jenom… Prezident zítra pověří a jmenuje nové ministry, předpokládám, že to pověření je kvůli tomu, že pan ministr Bek už je členem vlády, a tedy bude jenom pověřený řídit resort ministerstva školství, tak jenom jestli nemáte informace, že by to mělo být nějak dočasně? Děkuju.

Vlastimil Válek, místopředseda vlády a ministr zdravotnictví: No já můžu od konce, protože Mikuláš je můj bývalý rektor, tak byť nejsem v hnutí STAN, tak Mikuláše jsem volil jako rektora. Takže já si myslím, že je to přesně, jak jste to popsala. Ano, Mikuláš bude, pan ministr Bek bude zítra jmenován ministrem školství, standardním ministrem školství. My jsme se dnes s panem ministrem školství, stávajícím, loučili, přáli jsme mu silné zdraví a já jsem mu nabízel maximální pomoc jako lékař, když bude kdykoliv potřebovat. A samozřejmě bude pak jako členem vlády jmenován další ministr, který bude mít na starosti, bude pověřen vládou pro evropské záležitosti. Takže je to přesně, jak jste to popsala.

Marian Jurečka, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí: Já to tedy doplním, pokud jde o zákon o dostupném bydlení, tak platí ten harmonogram, který jsme si vetkli. To znamená, ten návrh už je připraven, především ve spolupráci Ministerstva pro místní rozvoj a Ministerstva práce a sociálních věcí. Teď by v zásadě mělo probíhat meziresortní připomínkové řízení s tím, že jsme byli dohodnutí, že když se nám bude dařit legislativní proces, tak nejpozději účinnost by mohla být od 1. 7. roku 2024.

To znamená ten dluh, který tady je dlouho, já ho si pamatuji ještě jako člen vlády Bohuslava Sobotky, tak se dlouhé roky nedařilo ten problém posunout dál do nějakého smysluplného věcného, ale i praktického řešení, tak ten se opravdu dohání a bude napraven.

Takže tady opravdu děláme maximum toho, aby toto se podařilo, protože součástí toho zákona o dostupném bydlení je právě i ta sociální část, právě i ta problematika sociálního bydlení. A teď nemyslíme jenom zajistit ten bytový prostor, ale zajistit i tu podporu a provázání těch klientů, kteří dost často mají velký problém vlastně vůbec si udržet bydlení, vyřídit administrativu s tím spojenou, potřebují někoho, kdo jim s tím pomůže, kdo je to naučí. Takže to jsou všechno další věci, které s tím jsou spojené opravdu do systematicky správně nastaveného řešení.

Pokud jde o otázku České národní banky, ve slušných vyspělých demokraciích politici a členové vlády nekomentují rozhodnutí Rady České národní banky nebo dané banky té dané země. My se toho, myslím, budeme s panem vicepremiérem Válkem držet.

A pokud jde o jmenování nových ministrů, jak už tady řekl pan vicepremiér Válek, já jsem rád, že jsme se vrátili do normálně fungující demokratické země, kde se ctí Ústava a její principy. To znamená, že tady nemáme z výměny, personálního posunu ve vládě příběh na několik měsíců, ale že od situace, kdy jsme se to dozvěděli, uplynulo řádově několik dní a ta situace je ve spolupráci premiéra s panem prezidentem vyřešena. Takže díky za to, že jsme se vrátili do normálního ústavně fungujícího státu.

Jakub Tomek, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji, další dotaz CNN Prima News.

Jakub Kokoška, CNN Prima News: Dobrý den, chci se zeptat vás, pane ministře Válku: Zavedení jednodenní chirurgie, z jakého důvodu a jakých zákroků by se to konkrétně prioritně mělo týkat? Děkuji.

Vlastimil Válek, místopředseda vlády a ministr zdravotnictví: Já se předem strašně omlouvám, já vím, že to nesmím dělat, ale ne jednodenní chirurgie – jednodenní medicína. Moc všechny prosím, abychom používali termín jednodenní medicína, protože ty výkony se týkají chirurgických oborů, ortopedie, gynekologie, ale mohou se týkat třeba intervenční radiologie a i řady dalších oborů.

Ten důvod je jednoduchý: Cílem mým, cílem odborných společností, a tím pádem cílem této vlády je zkrátit dobu hospitalizace tam, kde není nutná, a tak, aby pacient měl tu péči v nemocnici v co největším komfortu.

Proto jsme oslovili někdy před rokem odborné společnosti a já jsem postupně zorganizoval na ministerstvu jednání s výbory jednotlivých odborných společností. Řekněme, jednou za dva až tři týdny máme vždycky – myslím, že tento týden máme s traumatologickou společností – jednání s příslušným výborem odborné společnosti, kde probíráme, aby definovali, které výkony by mohly být v kategorii jednodenní medicíny prováděny. Pak tyto výkony umísťujeme cestou sazebníku po dohodě s poradním orgánem, který jsem sestavil, to je poradní orgán, který se skládá z ředitelů zdravotních pojišťoven, tak po diskusi s nimi tyto výkony do toho režimu jednodenní medicíny dostáváme.

Já bych chtěl, abychom do konce volebního období ukončili problematiku jednodenní medicíny a dostali se na ten standard, který je běžný například v Německu. Tak, aby jednodenní medicína opravdu sloužila těm, kteří mohou mít ten výkon provedený buď za krátkodobé hospitalizace po výkonu – typicky to mohou být některé angiografické výkony na srdci na koronárních tepnách – nebo s jednodenním přespáním.

Ono to povede k tomu a vede to k tomu, že se zlevní ta péče, zlepší se kvalita té péče pro pacienty, komfort té péče, a hlavně dostanu tu péči do míst, kde mám kvalitní zdravotnická zařízení, ale není důvod, aby tam dělali v těch zařízeních akutní výkony a dělali tam výkony centrové.

Dnes bez jednodenní medicíny část těchto zdravotnických zařízení hyne, jsou často na menších městech, a tímto je podpoříme. My jsme toto samozřejmě velmi intenzivně diskutovali taky se Společností jednodenní medicíny, která je v tom vtažená.

Na druhé straně toho spektra, to s tím úzce souvisí, je centrová medicína, kdy velmi specializované výkony – typickým příkladem, který zná každý, jsou třeba transplantace – soustředíme do několika pracovišť. Transplantace se dnes provádí v IKEM a v brněnském Centru kardiovaskulární a transplantační chirurgie.

A podobný režim bychom chtěli pro některé další výkony a postupně to zase po debatě s odbornými společnostmi stanovujeme. Rozsáhlé výkony na páteři. Některé operativní výkony u malých dětí. Resekce. Operace nádoru slinivky, které pokud se dělají v centrech s kompletním vybavením, tak ta šance na pětileté přežití těch pacientů je o desítky procent vyšší. A takto bychom v tomto režimu chtěli postupovat.

Jakub Tomek, Odbor komunikace Úřadu vlády: Ještě doplňující dotaz Česká televize.

Adéla Davidová, Česká televize: Já bych chtěla ještě navázat jenom na dotaz kolegyně ohledně té centrální banky. Vím, že jste říkali, že to rozhodnutí nechcete komentovat, ale stejně to zkusím. Česká národní banka směrem k vládě kritizovala, že vláda vytváří proinflační rozpočtovou politiku, a tím pádem i proinflační tlaky do budoucna. Tak jenom jestli to byste mohli nějak okomentovat.

Marian Jurečka, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí: Já si myslím, že tato vláda se snaží v situaci, ve které jsme, která je nejsložitější od konce druhé světové války, opravdu velmi dobře vážit na miskách vah, jaká opatření děláme, jakým způsobem je umíme zacílit tak, abychom těmi opatřeními nedělali kroky, které vedou k podpoře nárůstu inflace.

To znamená, v loňském roce jsme udělali celou řadu kroků, které byly velmi cílené, velmi adresné. Dokonce jsme byli kritizováni třeba částí opozice, že nedělám ta plošná opatření jako například v Polsku nebo Maďarsku. My jsme opakovaně trpělivě vysvětlovali, že kdybychom tyto kroky udělali, povede to k deformaci trhu, povede to k nedostatku některých surovin a povede to k nárůstu inflace.

Část této opozice, ale i některých tzv. ekonomů tomu nevěřila. A ukázalo se jasně, že ta cesta Polska nebo Maďarska nebyla správná cesta. Dnes Maďarsko má nejvyšší inflaci a měli problémy i se zabezpečením dodávek třeba pohonných hmot.

Takže my se snažíme opravdu toto velmi dobře vážit při tom rozhodování a zároveň teď připravujeme také i návrhy, které se budou týkat celého konsolidačního balíčku. Které povedou k tomu, abychom dokázali konsolidovat veřejné finance, a také u toho velmi citlivě zohledňujeme, která ta opatření mohou mít protiinflační, nebo naopak proinflační efekty.

Takže já si myslím, že kdo sleduje kroky vlády i kontext té situace i ten obrovský tlak, pod kterým samozřejmě ta vláda je, tak že se snažíme ty kroky dělat velmi uvážlivě a čas ukazuje a dává nám za pravdu, že ta rozhodnutí byla správná.

Jakub Tomek, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji. Další dotazy tedy už nevidím. Děkujeme vám za pozornost a přeji příjemné odpoledne. Na shledanou.

Vlastimil Válek, místopředseda vlády a ministr zdravotnictví: Hezký den.

Marian Jurečka, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí: Děkujeme.