Tisková konference po jednání vlády, 3. ledna 2024

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Dámy a pánové, pěkný večer, vítejte na tiskové konferenci po jednání vlády. Já poprosím netradičně na úvod prvního místopředsedu vlády Víta Rakušana, který má potom další mediální povinnosti, to znamená, že nebude k dispozici pro dotazy. Pane vicepremiére, máte slovo.

Vít Rakušan, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra: Dobrý den, dámy a pánové. Děkuji, omlouvám se panu premiérovi, 18.28 Interview ČT24 na Kavčích horách, takže já si dovolím informaci. Samozřejmě jsme se na vládě dnes vrátili k událostem z 21. 12. Já jsem podal vládě České republiky informaci o tom, jaký vlastně byl doposud postup Policie České republiky. Ještě jednou jsme na vládě ocenili rychlý, efektivní zásah, ocenili jsme trpělivost, statečnost lidí, studentů, zaměstnanců při evakuaci. Za to si určitě zaslouží poděkování, stejně jako práce celého integrovaného záchranného systému.

Policie v těchto dnech prověřuje všechny aspekty zásahu, a to Úřadem vnitřní kontroly. Policie České republiky v příštím týdnu, do konce týdne vám oznámí přesný termín. Bude mít mimořádný brífink, mimořádnou tiskovou konferenci pro novináře, kde budou zodpovězeny všechny jednotlivosti k zásahu, které se objevují v mediálním prostoru. Některé z nich se postupně vyvracejí, protože se opravdu objevují fámy, lži.

My se snažíme maximálně s naší komunikační skupinou, s Policií České republiky aktuálně na ně reagovat a skutečně vyvracet takové fámy a lži, které se opravdu citlivě mohou dotýkat těch obětí toho neštěstí. Tady ještě jednou žádám veřejnost i média o důsledné ověřování těch informačních zdrojů, které v té chvíli čerpají, protože skutečně to může být především pro oběti velmi traumatizující a bolestivé.

Smutným aspektem je samozřejmě i to, že máme ve veřejném prostoru navazující činy, které nějakým způsobem glorifikují útočníka, ten čin jako takový. Tady Policie České republiky zasahuje velmi rázně, těmi věcmi se zabývá a ty věci samozřejmě propaguje i z preventivních důvodů, aby to mělo odstrašující účinek. Prostě schvalování takového činu určitě je v téhle chvíli postižitelné.  Jenom takových skutků do 2. ledna bylo 96, kterými se policie musela zabývat, od 21. 12. do 2. ledna 26.

Teď je ovšem prioritou pro nás pro všechny pomoct lidem, kteří byli postiženi tímto útokem. Na webu Národního ústavu duševního zdraví je vytvořena speciální sekce s odkazy, chaty, odkazy na podpůrné materiály pro oběti, pro širokou veřejnost. Na Univerzitě Karlově pracuje krizový štáb, policie a další složky poskytují jak rektorátu, tak vedení Filosofické fakulty potřebnou součinnost, s univerzitou spolupracuje i vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Laurenčíková.

Zároveň příští týden v Poslanecké sněmovně pod mou záštitou proběhne kulatý stůl ke zbraňové legislativě, kde budeme představovat tu novelizaci zbraňové legislativy, která přináší mnohá zlepšení. V širším kontextu se zamyslíme nad tím, jakým způsobem, v jakých horizontech by mohlo být v české zbraňové legislativě ještě něco upraveno.

Jsou vytvořeny metodické materiály k zabezpečení veřejných míst. Jsou volně ke stažení na našem webu, jsou posunuty tak, aby byly výše. Spolupracujeme s jednotlivými resorty na přesném vytipování jednotlivých měkkých cílů, na které už tyto existující materiály k ochraně měkkých cílů by mohly být aplikovány. Ta meziresortní pracovní skupina funguje. Dnes se sešel pan ministr školství se zástupci Ministerstva vnitra a jednotlivými rektorkami a rektory českých univerzit.

Chtěl bych říci, že se podrobně věnujeme všem aspektům této tragédie. Rozhodně nejsme těmi, kteří nejsou připraveni vést širokou diskuzi o všech aspektech toho, co se odehrálo. Zároveň bych chtěl ale veřejnost velmi poprosit: Občas se stává, že se objevují informace, které prostě nejsou pravdivé, kdy si hrajeme na odborníky na oblasti, kterým nerozumíme. Vyčkejme zhodnocení zásahu do oficiálního zhodnocení. Policie České republiky postupuje přesně tak, jak postupovat má. Úřad vnitřní kontroly se zabývá doslova v řádech sekund aspekty celého zásahu Policie České republiky.

Od začátku komunikujeme transparentně, jasně. Policie nic tajit nebude a policie samozřejmě i pro budoucnost má vlastní zájem vyhodnotit takovýto zásah v tom největším detailu a v maximální otevřenosti. Příští týden se tak stane a příští týden samozřejmě proběhne i bezpečnostní výbor Poslanecké sněmovny, kde jsem připraven čelit všem otázkám členů a členek bezpečnostního výboru.

Druhá velmi rychlá věc z dnešní vlády, na kterou asi čekáte – prodloužení kontrol na hranicích do 2. února. Reagujeme na situaci v okolních státech, které také prodlužují. Zároveň bych chtěl říci, že už policie zkontrolovala víc než 680 000 osob. Vstup na naše území nebyl umožněn více než 1 120 osobám a readmisi Slovensko respektovalo ve 156 případech, 58 osob bylo zadrženo v souvislosti s převaděčstvím. Děkuji vám a omlouvám se.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji, pane vicepremiére, a já poprosím předsedu vlády Petra Fialu.

Petr Fiala, předseda vlády: Dobrý den, dámy a pánové. Já vás vítám na první tiskové konferenci po jednání vlády v letošním roce. Pan první místopředseda vlády, ministr vnitra tady zmínil dva důležité body. Já přidám ještě jeden a to je, že vláda přijala souhlasné stanovisko k návrhu, kterým se zavádí, by se měla zavést korespondenční volba pro voliče s bydlištěm v zahraničí. Tedy ta možnost, aby lidé, kteří žijí, pracují v zahraničí, mohli naplnit jedno ze svých základních občanských práv a mohli volit. Ten předpoklad podle této novely je, že by se korespondenční volba pro naše občany žijící v zahraničí uplatnila poprvé ve volbách do Poslanecké sněmovny na podzim roku 2025.

My tímto také plníme naše programové prohlášení. To, že by lidé, kteří jsou občany České republiky a žijí v zahraničí, měli mít možnost volit tímto způsobem, jsme dlouhodobě chtěli. Považujeme to za správné. Korespondenční volbu uplatňuje také řada evropských států, Německo, Rakousko, Slovensko, Polsko a řada dalších zemí v Evropské unii. Pokud jde o české občany, tak by se dotkla asi 300 000 našich lidí, kteří jsou v zahraničí.

Ano, občané České republiky mají možnost volit na zastupitelských úřadech, ale často to znamená cestovat stovky nebo tisíce kilometrů pro to, aby mohli navštívit nejbližší zastupitelský úřad z toho místa, kde žijí nebo pracují. A korespondenční volba by tuto překážku odstranila. Znovu říkám: Plníme tím naše programové prohlášení a věřím, že v Poslanecké sněmovně nakonec přes všechny ohlašované obstrukce tato správná věc projde a bude prosazena.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji a poprosím také ministra pro legislativu Michala Šalomouna.

Michal Šalomoun, ministr pro legislativu a předseda Legislativní rady vlády: Děkuji za slovo. Ono to nebývá příliš časté, že by ministr pro legislativu měl na vládě v bodě s rozpravou nejvíce materiálů. Dnes se to tak stalo v důsledku toho, že musela vláda vyřizovat některé návrhy na poslaneckou iniciativu, zákonodárnou, a je jejím právem vyjádřit se ke všem návrhům zákona, které vlastně nepředkládá.

Tím prvním návrhem, kterým se zabývala, byl ten návrh skupiny koaličních poslanců na zavedení korespondenční volby. To tady zodpověděl pan premiér, k tomu vláda dala souhlasné stanovisko. Další věc se týkala obchodování s emisními povolenkami, kdy teď trochu odbočím, ale vláda měla na svém zasedání rovněž projednání celého vládního návrhu na změny zákona o obchodování s emisními povolenkami, kdy se to týkalo transpozice evropské směrnice. Nicméně tento bod byl na jednání vlády přerušen, že ještě jsou tam některé věci, které potřebují ministři prodiskutovat, takže se k němu vrátí někdy v průběhu asi ledna.

Nicméně s tím souvisel poslanecký návrh zákona, který měnil ten zákon o obchodování s emisními povolenkami. A vlastně ho měnil pouze v jednom parametru, kdy tam je povinnost vyřazovat ty emisní povolenky v případě, že ten stávající nebo bývalý účastník systému obchodování s emisními povolenkami to musí udělat do 30. dubna a musí vyřadit to množství povolenek, které odpovídá množství emisí v předchozím roce.

Tenhle návrh trošku zmírňuje ten tlak, aby to bylo toho 30. dubna a navrhuje pouze ten termín přesunout na 30. září. Obsahově tahle pasáž je stejná i s tím vládním návrhem zákona a nic jiného se tam neděje, než se prostě posouvá tento termín. Proto je ta procedura navržena ve zkráceném režimu podle paragrafu 90 jednacího řádu Poslanecké sněmovny, tedy aby se přijala už v prvním čtení a tam vláda k tomu návrhu zaujala souhlasné stanovisko.

A posledním návrhem, který se týkal poslanecké iniciativy, byla změna zákona o sociálních službách také skupiny poslanců, přičemž jedním z těch předkladatelů je i pan vicepremiér, ministr Marian Jurečka. A tam se vlastně jedná, že se trošku prioritizuje poskytování těch sociálních služeb v přirozeném sociálním prostředí klienta, upravuje se síť sociálních služeb celostátního nebo nadregionálního charakteru a rozšiřuje se poskytování sociálních služeb v azylových domech i na osoby závislé na návykových látkách. Vláda k tomu dala souhlasné stanovisko, přičemž ještě upozorňuje na to, že je potřeba ještě adekvátně upravit systémy financování.

To je tolik té materie, které se vláda věnovala ohledně svého postoje k návrhům zákonů poslanci. Pak se ještě vláda věnovala vstupu do řízení Ústavního soudu, kdy byla dotázána Ústavním soudem, zda chce v určitých případech do jednání Ústavního soudu vstoupit.

Tím asi zásadním bodem v této oblasti byl návrh skupiny poslanců ANO, který se týká návrhu na zrušení zákona nebo novely zákona o důchodovém pojištění, která se týkala zrušení té výhodnosti přístupu do těch předčasných důchodů. Protože vláda měla za to, že ten stávající systém, který spočíval v tom, že když jde někdo do předčasného důchodu a do toho společného systému odvede méně peněz, tak pak najdou je zvýhodňován tím, že pak bere více peněz než ten, když by nastoupil do řádného důchodu.

S tímto hodlala něco udělat a to se provedlo řádným legislativním procesem, přičemž jeho výsledek je nyní napaden u Ústavního soudu, kdy skupina poslanců ANO jednak namítá protiústavnost té procedury, protože samozřejmě v průběhu té procedury byl tento návrh obstruován poslanci ANO a nyní je to prezentováno tou jejich optikou tím způsobem, že nebylo dostatečně umožněno realizaci jejich ústavního práva se vyjádřit k věci, kde opravdu v průběhu té velice časově náročné diskuze koalice přistoupila k tomu, že se zkracovala řečnická doba a potom, že se i hlasování určilo na konkrétní den, z čehož teď ti navrhovatelé dovozují, že to je protiústavní postup.

No a potom je tam ještě věcně namítána protiústavnost v tom, že ten zákon nezavedl žádné přechodné období, a tím pádem bylo zasaženo neústavně do jakéhosi legitimního očekávání těch, kteří už ten nárok na ten předčasný důchod měli, akorát ho nevyužili, a najednou se jim bere možnost tak eventuálně v nějaké dodatečné lhůtě učinit.

Nicméně vláda má za to, že jednak jak ta procedura, která sice byla trošku komplikovaná a vyhrocená, ale tak to u těchto návrhů zákona bývá, tak že byla prostě ústavní. Stejně tak si myslí, že ten výsledek je plně v souladu s českým ústavním pořádkem. Proto navrhuje, abychom do řízení vstoupili, abychom hájili ten náš postoj. Tedy navrhujeme zamítnutí toho návrhu opozičního.

A ta další věc, která se týká vstupu Ústavního soudu, tak to se týká pasáže v občanském soudním řádu, který je o tom, že když se soudíte v civilním řízení, tak ten vítěz, ten, kdo uspěje u toho soudního řízení, tak by měl mít právo na náhradu nákladů řízení a to se má určit soudem pomocí právního předpisu, který to má řešit paušálně.

To v našem právním řádu bylo, nicméně zhruba před deseti lety tzv. vyhlášku o paušální odměně Ústavní soud zrušil pro její neústavnost a od té doby se postupuje tím způsobem, že se ty náklady řízení vlastně určují podle advokátního tarifu, který ovšem není paušalizovaný a opravdu to trochu skřípe.

Nicméně ty soudy vlastně nemají jinou možnost, jak to udělat. Aby zase neodepřely tu spravedlnost, tak to dělají tímto postupem. A občas je na to poukazováno, že to úplně nekoresponduje s tím zákonným zmocněním, které je v zákoně. Tentokrát tuto věc posuzoval první senát Ústavního soudu, který dovodil, že přestože to máme deset let v zákoně takhle podivně a ta praxe se od toho odchyluje, tak to už je jako na zváženou, jestli to není vlastně trošku protiústavní, a navrhl plénu Ústavního soudu, aby to zákonné zmocnění ohledně té paušalizované odměny v zásadě z toho právního řádu odstranil.  

Nicméně vláda má za to, že to asi problém úplně nebude, protože už v současné době je projednáván zákon o hromadném řízení a v souvislosti s tím je už upravováno tohle to ustanovení občanského soudního řádu, kde se vlastně trošku jinak stylizuje to zmocnění. A ono bude už dnes vyhovovat, že se to bude moci dělat vlastně podle advokátního tarifu tak, jak to ta právní praxe stejně dovodila. Ale už tam nebude docházet k téhle té ústavně-právní rozepři.  

Nicméně, domluvili jsme se, že do řízení vstoupíme, budeme hájit vlastně derogační návrh, aby teda plénum Ústavního soudu tento návrh zamítlo. Přičemž předpokládáme, že stejně v průběhu doby tato potenciální protiústavnost bude napravena už tím tiskem, který je dnes v Poslanecké sněmovně.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji a otevírám prostor pro dotazy. Česká televize.

Izabela Šroubková, Česká televize: Nejdřív dotaz na pana premiéra. Vy jste obědval s panem prezidentem. Jestli byste mohl shrnout toto jednání, protože pan prezident například ve svém projevu také vytýkal komunikaci vládě. Tak bylo to třeba i vaším tématem a mluvili jste o nějakých krocích, jak to zlepšit? A pak by mě ještě zajímaly obecně priority vlády pro nadcházející rok, respektive pro už aktuální rok, pro rok 2024?

A pak dotaz na pana ministra: Vy jste mluvil o té novele, která se týká prodeje emisních povolenek. Zmiňoval jste, že ten bod byl na jednání vlády přerušen. Mě by zajímalo proč, z jakého důvodu, v čem byly ty neshody mezi ministry, mezi členy vlády a jestli České republice nehrozí pokuta. Protože vy jste to sám zmínil, že ta novela reaguje na unijní směrnici, a nehrozí Česku pokuta a neznamená to, že budeme třeba ty peníze z emisních povolenek využívat protiprávně? Děkuju.

Petr Fiala, předseda vlády: Oběd s panem prezidentem byl velmi příjemný. Jedná se o společenské setkání, to je potřeba říci. Byly u toho i naše manželky a tomu charakteru společenského setkání odpovídala i ta debata. My jsme se věnovali tomu, co přinesl minulý rok a co očekáváme od toho příštího roku. Vedle tohoto formátu máme s panem prezidentem i pravidelná jednání, kde se bavíme o těch pracovních věcech a ladíme spolu agendu, třeba zahraničně-politickou a další věci. Ale toto mělo skutečně charakter společenského setkání.  

Já si myslím, že to je velmi pěkná tradice. Musím říct, že to bylo velmi příjemné, a samozřejmě jsme se nevyhnuli těm společensko-politickým otázkám. Opět se potvrdilo, že na ty klíčové věci, ať už se týkají společenských nebo mezinárodních otázek, máme s panem prezidentem velmi podobný pohled, a to si myslím, že je dobře.   

Další otázka. Priority vlády jsou jasné a vyplývají i z toho, co je potřeba, aby Česká republika, nebo aby se v České republice stalo. Tak jednou z priorit vlády určitě je dokončení důchodové reformy. To je věc, která tady dlouhodobě byla zanedbána, a je to součást naší snahy nejenom o to, abychom ozdravili veřejné finance a udrželi celý ten systém nebo vytvořili udržitelnost celého toho systému i důchodového. Je to taky důležité proto, abychom dali perspektivu mladým generacím. My jsme se domluvili na parametrech důchodové reformy. Teď je potřeba dokončit a provést ten legislativní proces tak, aby důchodová reforma opravdu mohla vstoupit v účinnost.

Co se týká dalších priorit, ty jsou také jasné. Budeme pokračovat v investicích a budeme se snažit o to, abychom rozhýbali, a ono už se to děje, investice do dopravní infrastruktury a to, aby se skutečně stavělo. Aby se otevíraly nové silnice a dálnice tak, aby naši občané se mohli pohybovat po České republice mnohem lépe než v současnosti.

Pan ministr Kupka v tom odvedl obrovský díl práce. V letošním roce by se mělo otevřít rekordní množství silnic a dálnic, nově postavených, a odpovídá to i tomu, že jsme jak v loňském, tak v letošním roce dali do dopravní infrastruktury rekordní částky. Budeme pokračovat také v rozvoji energetické infrastruktury, další zanedbaná oblast, podpora energetické bezpečnosti a věci, které s tím souvisejí. Bude vyhlášen tendr na dostavbu, respektive výsledky tendru na dostavbu jaderné elektrárny v Dukovanech. Chceme se dál posunout v obnovitelných zdrojích.

Budeme pokračovat ve změnách, které jsou potřebné ve veřejných systémech, ať už je to zdravotnictví, nebo školství. Ve školství bychom měli dokončit jeden z úkolů, které si vláda dala i ve svém programovém prohlášení, a to je úprava rámcových vzdělávacích programů. To já pokládám za velmi důležité. My jsme splnili ten jeden aspekt změn ve školství, který jsme si v programovém prohlášení uložili, a to je, že jsme garantovali našim učitelům 130 procent průměrné mzdy, čímž se snažíme zvýšit atraktivitu učitelského povolání tak, aby se mladí lidé, kvalitní mladí lidé skutečně chtěli stávat učiteli a abychom i tímto způsobem zajistili dostatek kvalitních učitelů do budoucna.  

Ale teď je před námi dokončení toho velkého úkolu, který se nedá udělat během několika týdnů nebo měsíců, a to je úprava rámcových vzdělávacích programů. A jejím cílem je to, aby se naše děti opravdu vzdělávaly méně kvantitativně, více kvalitativně. Aby to vzdělání odpovídalo tomu, co děti a mladí lidé potřebují pro život ve společnosti dvacátého prvního století. 

Těch úkolů by se dalo jmenovat více, ale mají to být nějaké priority, tak tady několik priorit, které mě napadly. A možná ještě jedna. V průběhu roku se postupně začnou naplňovat i ty naše kroky, pokud jde o digitalizaci státní správy a fungování státu a občané to začnou už pociťovat na konkrétních výsledcích.

Michal Šalomoun, ministr pro legislativu a předseda Legislativní rady vlády: Tak já se pokusím odpovědět na ten zákon o podmínkách obchodování s povolenkami. Musím říct, že ta evropská materie je taková jako velmi dynamická. Protože ta směrnice vyšla někdy v květnu, ještě se odkazuje na nějaké jako další nařízení, které se teprve vlastně vyjevovalo v průběhu už toho legislativního procesu. Takže ono pořád to vlastně i z té evropské úrovně nebylo úplně dokončené a ujasněné. Každopádně transpoziční lhůta té směrnice, tak je 31. 12. 2023, takže už teď jsme v jakémsi jako mírném deficitu, ale na to, jak je to složité, to stejně Ministerstvo životního prostředí udělalo až jako nadstandardně, zázračně rychle.

Nepředpokládám, že bychom se k té pokutě dopracovali. Ono to samozřejmě bude nějaký čas trvat a předpokládám, že se to prostě i na vládní úrovni během několika týdnů doladí. Nicméně ty rozpory tam panovaly už z doby připomínkového řízení a můžu říct, že se to točilo víceméně kolem diskuze, jestli o tom výnosu má rozhodovat vláda, nebo má mít nějaký jako svůj vlastní poradní orgán a trošku to nechávat prostě jako jemu. Takže to byly spíš prostě jako politicko-technicistní otázky, jak to prostě jako dělat tímhle tím způsobem. Takže na tom vlastně ta shoda nepanovala a ta se bude teprve hledat.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju. Zkusím to vzít popořadě, Rozhlas.

Vojtěch Tomášek, Český rozhlas: Pěkný večer, pane premiére, já bych se vás možná ještě doptal k té korespondenční volbě. Opozice vám ve Sněmovně slibuje v souvislosti s touto předlohou další velké obstrukce. Zajímalo by mě, proč jste nakonec nezvolili možnost podpory toho senátního návrhu, který Senát přijal zhruba před dvěma lety. Bylo by to, jak říkal v našem vysílání pan senátor Hilšer, vlastně na jedno kolo, ne na tři kola, na tři čtení. Tak jestli v souvislosti s tím, že, jak jste říkal, máte další priority, důchodovou reformu a podobně, tak proč jste nepřistoupili k tomuto řešení?

A ještě jedna věc, prosím: Opozice v souvislosti s korespondenční volbou říká, že vaší hlavní motivací jsou výsledky voleb v zahraničí. Ostatně v roce 2021 koalice PirSTAN 50 procent, Spolu 34,5 procenta. Tak jestli byste mohl vyvrátit, že vaší, ať už hlavní, nebo vedlejší, motivací jsou právě výsledky voleb v zahraničí? Děkuju.

Petr Fiala, předseda vlády: To určitě vyvrátit mohu. Tady jde přece o naplnění práva občanů České republiky a já nevidím žádnou logiku v tom, že jestliže žijete na území České republiky, tak máte skutečně v dosahu pěšího dojití možnost jít volit, zatímco pokud žijete v zahraničí a pracujete tam jako český občan, tak tu možnost vlastně ztrácíte a musíte třeba v některém případě i letět tisíce kilometrů, abyste svoje volební právo mohl naplnit. Já myslím, že je úplně logické, jednoduché, že toto odstraníme tím, že zavedeme korespondenční volbu.

Znovu říkám: Korespondenční volbu pouze pro naše občany, kteří žijí v zahraničí. Nechystáme se založit celý institut korespondenční volby, který jistě může vyvolávat spoustu otazníků. Ale korespondenční volba pro krajany v zahraničí, pro občany v zahraničí, je něco, co je naprosto standardní, vyzkoušené v jiných zemích a není to nic mimořádného.

Pokud jde o opozici, tak bych jenom připomenul, že vláda hnutí ANO měla v programovém prohlášení zavedení korespondenční volby. Mohu tady i citovat z programového prohlášení vlády vedené hnutím ANO: „Zjednodušíme volební pravidla tak, aby se občanům zjednodušil přístup k volbám včetně zavedení korespondenční volby.“ O to víc je ten postoj současné opozice nepochopitelný a jenom ukazuje, že to nejsou žádné věcné argumenty, ale je to prostě snaha za každou cenu se stavět proti tomu, co naše vláda ve prospěch českých občanů dělá.  

Proč jsme nepoužili ten senátní zákon. To je dobrá otázka. Ale určitě to není proto, že bychom nechtěli použít něco, co schválili kolegové a přátelé v Senátu. Jde spíš o to, že ten senátní návrh předpokládal, že by se podle něj hlasovalo až pro volby od roku 2026. Ale ten druhý důvod je, že ten návrh, který Senát přijal, tak nepočítal s tou novou a nutnou změnou zákona o správě voleb. To znamená, že v tuto chvíli by byl, tak jak byl schválen, nepoužitelný. Proto jsme vlastně přistoupili k tomu, že poslanci napříč vládní koalicí, a jsou tam podepsáni jak předsedové stran, tak předsedové poslaneckých klubů, podali vlastní návrh, poslanecký návrh, který dnes podpořila souhlasným stanoviskem vláda.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju, hlásil se pan Bartoníček a pan Kopecký. Tak pan Bartoníček jako první.

Radek Bartoníček, Aktuálně.cz: Děkuju. Pane premiére, prosím vaše vyjádření k euru. Jestli jste se o tom bavili u oběda s panem prezidentem, případně překvapilo vás, že to zmínil v projevu novoročním? A prosím, můžete říct: Vy šetříte slovy kolem eura. Mohl byste říct několik vět na to téma, jaký je váš pohled? Protože vy jste považovaný spíše za skeptika. Nebylo by to dobré gesto vůči lidem v České republice, kteří mají blízko k Evropské unii, k mladým lidem, kteří často po Evropě cestují, kdybyste řekl: Směřujme k euru a udělejme pro to konkrétní kroky? Děkuju moc.

Petr Fiala, předseda vlády: Tak zaprvé, mě určitě nepřekvapuje, že kdokoli zmiňuje téma eura. Je to téma, o kterém se ve společnosti hovoří. Je to téma, o kterém se hovoří v naší vládní koalici, a mě nějak nezneklidňuje, že tato debata probíhá. Naopak já debatu o tom, jestli je to výhodné, nebo nevýhodné, vítám, protože prostě je to téma, o kterém se baví podnikatelé, o kterém se baví občané, a bylo by divné, kdyby se tomu politická reprezentace vyhýbala.

My nicméně, a to je důležité, ctíme, a já jsem ten první, kdo ho ctí, programové prohlášení vlády. My jsme se nedomluvili na tom, že bychom se v tomto volebním období zabývali otázkou přijetí eura a nedomluvili jsme se na tom i z dobrých důvodů a to jsou ty, že Česká republika v době našeho vládnutí, této vlády, nebude plnit kritéria, která by byla potřebná pro to, abychom vůbec tu debatu vážně otevřeli.

Takže já se do toho nebudu pouštět. Respektuji programové prohlášení vlády. Ale, a to je další část té vaší otázky, my děláme konkrétní kroky, které jsou potřebné pro to, abychom tu debatu v budoucnu mohli vést seriózněji, a současně kroky, které jsou výhodné pro ty, kteří by mohli pociťovat nevýhody z toho, že Česká republika euro nemá.

Pokud se týká té první skupiny, co děláme za kroky, které jsou nezbytné, tak konsolidujeme veřejné finance. Spravujeme veřejné finance tak, abychom vůbec to jedno z klíčových maastrichtských kritérií plnili, protože jsme ho neplnili. A to kritérium zní, že musíme mít deficit veřejných financí pod třemi procenty HDP. Za poslední dva roky Babišových vlád to bylo přes pět procent. Naše vláda dokázala díky ozdravnému balíčku a díky dalším krokům to, že v letošním roce to bude kolem 2,2 procenta, takže budeme plnit jedno z těch maastrichtských kritérií.  

Pokud jde o tu druhou skupinu opatření, tak jsme i v rámci ozdravného balíčku přijali tu možnost, aby firmy účtovaly a vyplácely mzdy v cizí měně, samozřejmě za určitých podmínek, a tím se rozumí především euro. Takže i tady jsme – a tím jsme taky splnili to, co skutečně v tom programovém prohlášení máme. Takže kroky, které, řekněme, zjemňují, odstraňují tu nevýhodu, kterou třeba firmy, které se pohybují hodně v tom evropském prostoru a mohly by mít nevýhodu z toho, že Česká republika nemá euro, tak tu eliminujeme. Debata probíhá, děláme kroky pro to, abychom měli zdravé veřejné finance, a to si myslím, že je důležité.

Já se nebráním řádné debatě, ale ta debata musí být racionální, musí být postavena na ekonomických argumentech a musí být také orientována na to, co je skutečně výhodné pro české občany a pro české firmy a takovou debatu veďme. Ale není to debata, kterou bychom měli zatěžovat teď naši vládu, protože prostě máme programové prohlášení, máme svoje úkoly a ty chceme a musíme naplnit.

Radek Bartoníček, Aktuálně.cz: Jenom, pane premiére, když jsem byl na ideové konferenci ODS v minulém roce, bylo tam poměrně dost členů ODS a vy jste tam byl a vy to víte, kteří říkali, pane premiére, nasměřujte ODS naši více k euru. Vy jste proevropský premiér. Netoužíte po tom být ten premiér v historii České republiky, který skutečně více nasměřuje Českou republiku k euru než jenom tímhle, v uvozovkách, přešlapováním? Děkuju.

Petr Fiala, předseda vlády: My nepřešlapujeme, my se ale nechováme jako ti, kteří z ideových důvodů něco slibují a nic neudělají. My jsme udělali spoustu konkrétních kroků, které jsme slíbili v programovém prohlášení. Děláme to, na co jsme se domluvili, a na to já jsem hrdý a za tím budu vždycky stát.

Pokud jde o ideovou konferenci ODS a debaty v Občanské demokratické straně, my jsme demokratická strana a není nic divného, že máme uvnitř ODS i členy, kteří jsou pro přijetí eura, a máme tam také lidi, kteří v tom nevidí výhodu pro Českou republiku. My nevedeme žádnou ideologickou debatu, která by se nedívala doprava doleva. My se bavíme o tom odpovědně i uvnitř naší strany, co je výhodné pro české občany, co je výhodné pro české firmy. A takovou debatu prostě veďme a takové debatě já se nebráním.

Ale tato vláda nemá v programovém prohlášení přijetí eura a nemá to proto, že by to byl abstraktní požadavek, protože nebudeme do konce našeho vládnutí plnit kritéria, která jsou pro to potřeba. To, že ale pracujeme na ozdravení veřejných financí, je pravda a to, že jsme udělali ty kroky, aby firmy mohly účtovat v eurech, mohly vyplácet mzdy v eurech, to je prostě, to jsou ta fakta, za kterými, a konkrétní činy mé vlády, za kterými stojím.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju, poprosím pana Kopeckého.

Josef Kopecký, iDNES: Dobrý večer, pane premiére, já bych měl dvě otázky. Jedna, já se ještě vrátím k tomu novoročnímu projevu pana prezidenta, který vás vyzval k těm krokům, k plnění toho závazku ohledně eura. Navazuju na kolegu, protože jde o to, že v některých zemích Evropské unie rozhodnutí o tom, zda euro mít budou, nebo ne, předcházelo všelidové hlasování, třeba ve Švédsku namátkově.

Já se na to ptám, protože zrovna ve vaší straně jsou lidé, kteří si myslí, že to je přesně ta otázka, byť nejste úplně jako ODS fanoušci eura, jako referend, takže to je přesně ta věc, ke které by se občané měli vyjádřit v referendu. Jste nakloněn tomu, aby než Česká republika udělá rozhodnutí, zda euro přijme, nebo ne, bylo hlasování všech občanů, nebo ne?

A druhá věc bych se vrátil k té věci, kterou tady na začátku o ní hovořil pan ministr vnitra Rakušan. O jedné věci, která to doprovázela. Nejde jenom o tu střelbu na Filozofické fakultě, ale stala se taková věc: Vy jste už ocenil omluvu pana ministra Jurečky za to, že vlastně na jeho ministerstvu se konal v pozdních večerních hodinách večírek už v době, kdy bylo zjevné, že na té fakultě došlo k masové střelbě. Nicméně pan Jurečka taky vydal takové prohlášení, kde tvrdí, že víc o tom, co se stalo, se stejně jako všichni ostatní dozvěděl až kolem 19. hodiny, což je takové zvláštní, protože pokud si všichni pamatují, tak vysílání ve všech médiích o tom, o té věci začalo už po třetí hodině odpoledne, někdy o dvě hodiny později už byli na místě váš ministr vnitra Rakušan s policejním prezidentem a nepochybně se ty věci věděly dřív než v 19. hodin.

Je podle vás vůbec důvěryhodné a možné, aby vicepremiér a člen Bezpečnostní rady státu tvrdil, že se o té střelbě v Praze dozvěděl až v sedm hodin večer, když už bylo dávno svoláno mimořádné jednání vlády? Jako nepůsobí to jako nějaké vykrucování pana Jurečky z něčeho, snaha omluvit něco- Jak to na vás prostě působí, věříte mu v téhle té věci? Děkuju.

Petr Fiala, předseda vlády: Ještě k euru. Debatu ve společnosti vedeme, povedeme a ona se trošku zesiluje bez ohledu na to, jaká je ekonomická realita a jaká je realita připravenosti České republiky na to, aby ta debata vůbec mohla nabýt konkrétních obrysů, tak se trochu zintenzivňuje v souvislosti s evropskými volbami. To já chápu a nemám s tím žádný problém, ale v tuto chvíli ta debata není postavena na reálných základech.

Nebavme se teď o dalších konkrétních krocích. My jsme měli velký úkol – a máme – nadále ozdravovat, konsolidovat veřejné finance. To děláme a to je vůbec jeden ze základních předpokladů, abychom se o tom vůbec mohli bavit, ale ne samozřejmě předpoklad jediný. Takže ta debata o euru je určitě ještě před námi a jsou různé modely, jakým k tomu jednotlivé země přistupují. O těch konkrétních krocích, které bychom k tomu dělali, se fakt bavme až ve chvíli, aspoň já takové zásady zastávám, kdy ta debata bude mít nějaký reálný základ.

Co se týká té druhé otázky, na kterou jste se ptal, já si myslím, že je podstatné, a to je pro mě důležité, že se pan ministr Jurečka omluvil, že uznal chybu. Já tady nechci interpretovat ty výroky, ani skládat časový harmonogram toho večera, toho odpoledne, které bylo pro všechny těžké, když se postupně potvrzovaly nebo upřesňovaly ty informace. Každý na to reagoval nějakým způsobem, večer jsme měli jednání vlády, které jsem prakticky okamžitě svolal, když jsem se začal dovídat toto, co se tam odehrává. Každý může udělat chybu. Já si myslím, že je podstatné, že pan ministr se omluvil a uznal to.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju, další dotazy nevidím, tiskovou konferenci končím. Děkujeme za pozornost, na shledanou.

Petr Fiala, předseda vlády: Pěkný večer.