Tisková konference po jednání vlády, 30. srpna 2023

Jakub Tomek, Odbor komunikace Úřadu vlády: Dobré odpoledne, dámy a pánové, vítám vás na tiskové konferenci po jednání vlády. O úvodní slovo poprosím vicepremiéra a ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše.

Ivan Bartoš, místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj: Dobrý den všem. My jsme dnes měli poměrně rozmanité jednání vlády, co se týče oblastí, které jsme pokrývali. Ať už to byla otázka třeba logopedů v rámci vzdělávacích institucí či jazykových zkoušek českého jazyka ve věci podmínek pro možnost práce v České republice a celá řada dalších legislativ.

Já bych chtěl vypíchnout jedno důležité stanovisko vlády k věci, kterou jsme připravovali dlouho společně. Vláda dnes dala kladné stanovisko k důležitému návrhu, který zlepší ochranu veřejného zdraví v České republice, obzvláště u dětí a u mladistvých, a míří tak stejně i na ochranu spotřebitelů. My jsme, a avizovali jsme to v historických debatách týkajících se například látky CBD či jiných látek, připravili legislativu ve spolupráci s odborníky, kterou se dnes vláda zabývala, která by měla být vlastně velmi inovativní z pohledu legislativy České republiky. A to jest, že zavádí další kategorii látek, tzv. psychomodulačních látek.

Tyto látky jsou dnes dostupné, ať se bavíme třeba o CBD nebo hodně v médiích skloňovaném kratomu, třeba v automatech nebo na internetu, kde si je dokonce mohou pořídit i děti, nepodléhají žádné kontrole kvality či regulaci a toto musíme změnit. Vychází to i z debat, které jsme třeba vedli v souvislosti s podmínkami u Ministerstva životního prostředí, zemědělství. A my jsme slíbili, že tuto vlastně nezmapovanou část, dáme pro ni pravidla tak, abychom ochránili ty spotřebitele.

Ten návrh, který jsme dnes projednávali, nastavuje limity, například, a to je podle mě velmi podstatné, aby nově potom, až se to zavede do praxe, toto si mohli koupit pouze osoby starší 18 let. Pokud bude někdo prodávat z této třídy látek, musí to být registrované firmy, za přesně daných podmínek. Případní prodejci budou povinni uvádět účinky, doporučené dávkování. Na podobné produkty nebude umožněna reklama. Nejde jen o již známé látky, ať je to CBD, ať je to kratom, ať je to třeba HHC, ale díky tomuto návrhu stát bude schopný do budoucna rychle reagovat na jakékoliv nové psychoaktivní látky, které by se v budoucnu objevily na trhu nebo by v nějaké chvíli hrozilo nějaké jejich nekontrolovatelné šíření bez možnosti státu zasáhnout nějakou regulací do té kvality či je zařadit do té skupiny, která neumožní přístup nezletilým k této látce.

Ta připravovaná regulace rovněž zahrnuje rozšíření definice návykových látek, což umožní trestně postihovat neoprávněnou výrobu, distribuci, obchod s psychomodulačními látkami. I to může zvýšit odpovědnost prodejců a snížit ta možná rizika, na která všichni v tuto chvíli upozorňují. Je to tedy naše reakce a i splnění slibu, že se společně podíváme na tuto tematiku ve spolupráci s odborníky a zavedeme v České republice inovativní a funkční regulaci pro tuto skupinu. Děkuji.

Jakub Tomek, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji a o doplnění poprosím ještě pana národního protidrogového koordinátora Jindřicha Vobořila.

Jindřich Vobořil, národní protidrogový koordinátor: Děkuji za slovo. Já jsem moc rád, že dnes to jednání vlády bylo velmi konstruktivní. I když tam padlo spoustu otazníků, tak se vláda rozhodla pro souhlasné stanovisko, což považuji za velmi důležitý signál do sněmovny, aby se ty věci posouvaly rychle, protože to rychle posouvat potřebuje.

Nejde jenom o inovativní legislativní změnu v rámci české legislativy, ale je to vlastně inovativní v rámci Evropy a vůbec globálně. Podobně jako jsme vlastně nastavovali léčebné konopí jako první země globálně a ostatní země to od nás potom opsaly, tak předpokládám, že to bude podobně i u této oblasti.

Jenom pro krátké vysvětlení, ty látky, jako je kratom, jsou tady už x let, jsou etablované v České republice odhadem 8 let, globálně je to déle. A nejsou zařazeny na ten seznam mezinárodně zakázaných látek, proto si s tím žádná země neví moc rady a zůstává to všude ve všech zemích Evropské unie, kde to teda úplně nezakázali, v šedé zóně, dekorativní předměty a podobně.

My jsme si řekli, že, poslanci, kteří to načrtli, jsme si řekli, že není možné, abychom nekonečně dlouhý seznam už dnes 500 látek, vedle heroinu, kde máme také šalvěj divotvornou, to takto nekonečně rozlišovali ve chvíli, kdy umíme nějakým způsobem už docela dobrým procesem rozlišit různá rizika. Obzvlášť pokud Světová zdravotnická organizace u těch látek, jako je kratom, říká, my to nechceme zakázat mezinárodně, pojďme to teda regulovat jiným způsobem.

Ten jiný způsob je vlastně nový seznam, ten seznam je v tuhle chvíli prázdný a ve chvíli, kdy ta novela zákona bude schválena, tak to bude stále prázdný seznam, a teprve vláda bude na ten seznam dávat různé látky, jako je například kratom nebo zmíněné HHC nebo třeba CBD s vyšším obsahem THC, uvidíme.

Co si myslím, že je důležité říct, v tom procesu to má velkou šanci, aby to prošlo rychle vládou, nejen protože to dnes má souhlasné stanovisko vlády, to znamená celé koalice, ale také protože se k tomu připodepsali někteří členové z opozice, především z hnutí ANO. Takže já doufám, že by ten proces mohl proběhnout do konce roku velmi rychle a že bychom vlastně začátkem příštího roku, když se to podaří, mohli mít velmi přísné regulativní podmínky, tak jak o tom mluvil pan místopředseda Bartoš. Já si myslím, že ostatní už nechám na dotazy.

Jakub Tomek, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji, a o slovo ještě poprosím pana ministra dopravy Martina Kupku.

Martin Kupka, ministr dopravy: Já vykročím poněkud od agendy dnešního jednání vlády, nicméně k věci velmi důležité. Pan prezident dnes podepsal novelu zákona o silničním provozu. Završil se tak celý legislativní proces. Jde o důležitý systémový počin naší vlády. Dotkne se nejenom všech řidičů, ale fakticky všech účastníků silničního provozu. Zároveň se na té změně podílela široká odborná veřejnost.

Ten systém přináší, ta novela přináší celou řadu důležitých zjednodušení proto, aby i ten klíčový zákon byl srozumitelnější a byl také ve společnosti lépe přijímán. To klíčové je jednak změna, zjednodušení bodového systému, ty přestupky jsou nově řazeny jen do tří skupin, nejvážnější šestibodové, středně závažné čtyřbodové a dvoubodové. Dochází také ke zvýšení sankcí, a to zejména u těch přestupků, které představují největší míru rizika. Největší míru rizika vážných dopravních nehod s fatálními následky nebo s následky poškození zdraví, a to pokládáme právě z hlediska té změny za jednu z důležitých věcí tak, aby bylo jasné, že ten vážnější postih míří vždycky za tím nejvážnějším přestupkem, který představuje opravdu vážné problémy.

Zároveň přinášíme do toho zákona nové prvky prevence. Vlastně po dlouhé době první takový počin představuje L17, tedy možnost řídit vozidlo od 17 let pod dohledem mentora, kdy tam, kde to zavedli v sousedních zemích, tak to mělo pozitivní dopad na snížení počtu nehod u začínajících řidičů. Právě proto, že ti začínající do toho provozu vstupují pod dohledem nejčastěji svých rodičů, kteří je přirozeně vedou k tomu, aby se nepouštěli zbytečně do rizikového chování, aby víc předvídali a chovali se ohleduplněji.

Dalším takovým důležitým preventivním krokem je řidičák na zkoušku. Tady míříme i právě na základě statistik, dobrých podkladů k tomu zaměřit se na skupinu řidičů, která představuje nejvážnější riziko, a přinášíme zpřísnění podmínek pro ty, kteří začínají. A pokud některý z těch řidičů, který právě sbírá ty první zkušenosti, v prvních dvou letech své řidičské praxe způsobí některý z těch nejvážnějších přestupků, tak se musí podrobit dopravně-psychologické přednášce a školení začínajícího řidiče, fakticky se tak vrací zpátky do autoškoly.

Ta změna přináší celou řadu dalších dílčích změn. Jejím hlavním cílem je zajistit větší bezpečnost na českých silicích a ohleduplnější chování všech, kteří se na českých silnicích objevují. To, že se podařilo tu novelu schválit, navíc v dostatečném předstihu, vstupuje v účinnost od 1. ledna příštího roku, tak nám dává také prostor, abychom veřejnost co nejvíc informovali o těch změnách, protože i ona informace je důležitým krokem k tomu, aby se ten zákon víc naplňoval. Chystáme v tomto směru také seminář pro učitele autoškol tak, aby ti, kteří právě vychovávají nové řidiče, měli co nejrychleji přístup nejenom k těm důležitým změnám a k informacím o nich, ale aby také chápali celý ten systém změn, to zjednodušení, se kterým přicházíme, a důraz na to, že se opravdu víc postihují ty nejzávažnější přestupky.

Další důležitou změnou, kterou ten zákon přináší, je zjednodušení i v tom, že na území České republiky nebudou muset řidiči využívat, od 1. ledna nebudou muset nosit při sobě například řidičské oprávnění nebo právě technické osvědčení o vozidle, protože to všechno si policie, případně úředník, dohledá v systému. I tohle je jedna z těch důležitých změn.

Jakub Tomek, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji a otevírám prostor pro dotazy. Jako první Česká televize.

Tereza Šedivá, Česká televize: Dobrý den, já bych se chtěla zeptat na to, jestli jste se na dnešní vládě zabývali i tím, o čem mluvil ráno například ministr školství Mikuláš Bek, a tedy že, jak by se mohly upravovat případně výjimky pro sportovce z Ruska nebo Běloruska? Protože to je téma, co se řešilo včera, kdy jste dali to kladné stanovisko. Děkuju.

Martin Kupka, ministr dopravy: My jsme dneska otevřeli tu diskuzi, máme zájem na tom, aby podmínky v České republice odpovídaly podmínkám v jiných státech, které stojí stejně jako Česká republika proti ruské invazi na Ukrajinu. Jasné také je, že sankce a omezení, která uvalujeme na ruské kluby nebo na ruské sportovce, musejí především postihovat Rusko a nemají dominantně dopadat právě na případně české sportovce a české soutěže.

Platí tedy základní princip, že neumožníme to, aby se čeští reprezentanti, české kluby podílely na soutěžích na území Ruska a Běloruska. Stejně tak reprezentanti Ruska a Běloruska, stejně jako kluby se sídlem na území Ruska a Běloruska se nemohou zapojovat do soutěží na území České republiky. V případě, že se ale jedná o sportovce, kteří nevystupují pod vlajkou Ruské federace či Běloruska, nereprezentují je, a zároveň samozřejmě s sebou nenesou žádné znaky Ruské federace spojené v tuto chvíli s okupací Ukrajiny a s neopodstatněným vstupem a aktem násilí na jejím území, tak pokud tyto podmínky splní, tak účast v soutěžích jim nebude zapovězena. Chceme ty podmínky ale zpřesnit, v té diskuzi budeme pokračovat na dalším jednání vlády.

Tereza Šedivá, Česká televize: Takže by to bylo ale nějaké plošné pravidlo nebo by se ty výjimky vždycky udělovaly jednotlivě, konkrétně?

Martin Kupka, ministr dopravy: Chceme dospět k tomu, aby opravdu v tomto směru panovala srozumitelná pravidla, nebylo nutné ve všech případech udělovat výjimky, ale aby ta pravidla byla taková, že pokryjí opravdu podobné případy, jaké koneckonců musely pokrýt jiné státy od Velké Británie, Německa, Francie a máme zájem pochopitelně na tom, aby ty podmínky byly srovnatelné.

Tereza Šedivá, Česká televize: Ještě druhé téma, a to, jestli jste probírali i nové šéfy některých státních institucí? Případně jestli byste mohli přiblížit, v čem spočívá to jmenování členů komisí a kdy by mohly mít ty úřady nové šéfy, případně staronové šéfy?

Ivan Bartoš, místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj: My jsme se tímto tématem dneska explicitě nezabývali. Pokud se bavíme třeba o personálních výměnách či výběrových řízeních komisí, ale je to stejné na úřadech, tak schválením služebního zákona vznikly ty jednotlivé bloky odsloužených let, po kterých vzniká ta nutnost udělat to výběrové řízení znovu. Já trošku nerad používám to slovo přesoutěžit, ale udělat nové výběrové řízení. A z logiky věci to má na různých agendách v různých úřadech podle té délky služebního poměru nějaký jiný harmonogram.

Já sám to znám na Ministerstvu pro místní rozvoj. Podívali jsme se, jakým způsobem novela služebního zákona reflektuje vlastně strukturu toho úřadu a obsazovaní těch pozic a já předpokládám, že každý resort nebo komise nebo další orgány, které se obsazují, vlastně v nějaké souvislosti s tímto harmonogramem budou postupovat. Já si myslím, že ten postup asi bude totožný napříč tam, kde třeba končí nějaké období, a jinak to je známá věc, když se naplní doba nějakého mandátu, bylo to tak i před změnou služebního zákona, tak pak vyvstává povinnost udělat nové výběrové řízení. I proto třeba u jiných úřadů jsou různé délky toho služebního poměru, umožněný počet opakování a podobně. Ale explicitně, či dokonce o jménech, jsme toto dnes na vládě neřešili.

Jakub Tomek, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji, poprosím další dotaz, Český rozhlas.

Jana Karasová, Český rozhlas: Dobrý den, já bych se chtěla ještě vrátit k tomu zákonu o kratomu, i když není jenom o kratomu. Vy jste říkali, že ten seznam bude zatím prázdný, ale předpokládám, že kratom je ta látka, se kterou se počítá. Jaké jsou ty další látky? A kdy vlastně se rozhodne, o kterých budou nebo jaký ten proces bude? A pak ještě, jestli už teď počítáte s tím, že by se v té současné podobě zákona, jestli jste se na vládě shodli, udělaly ve sněmovně nějaké pozměňovací návrhy, a pokud ano, tak kterých oblastí by se to mělo dotknout?

Pak bych se chtěla ještě zeptat na financování soudů, které jste dnes odsouhlasili, navýšení skoro o miliardu korun podle toho, jak o tom informoval pan ministr spravedlnosti. Tak odkud se ty peníze vezmou? A z té diskuze, z toho, co vám tam prezentoval, jaká je teda ta situace těch soudů? Mají peníze k tomu, aby pokryly ty náklady, které by měly pokrývat vzhledem ke svému fungování?

Pak bych měla ještě dva kratší dotazy. Prezident NKÚ Miloslav Kala vám tam dnes přinesl 10 zpráv, tak jaká byla ta hlavní kritika z těch kontrol a jestli na základě nich budete třeba ve svých resortech nebo obecně dělat nějaké úpravy, aby se to neopakovalo? A pak, pan ministr Kupka zmiňoval, že už se nebudu muset vozit řidičák, tak na pana ministra Bartoše bych měla dotaz, jak to vypadá s e-doklady? Jestli od začátku tohoto roku, teda toho příštího roku by kromě té změny u řidičáku mohla být i změna u občanky? Děkuju.

Ivan Bartoš, místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj: Tak já si to zkusím s panem ministrem Kupkou nějak rozebrat. Doufám, že se nebudeme přetahovat o témata. Já bych asi zareagoval na zprávy NKÚ. Je nutno říci, že spousta těch NKÚ zpráv se týká věcí, které dávno minuly, a ve většině případů dokonce věcí, které se odehrály dávno před nástupem této vlády. Je to třeba kontrola finančních programů do roku 2021, konkrétně my jsme tam například měli, Ministerstvo pro místí rozvoj, program IROP. Většinou ty kontroly dopadají dobře, co se týče legálnosti postupů, ale, a je to známé a hovoří se o tom často i v Evropské komisi, při nastavování vyhodnocení těch programů se často jde na realizované projekty a formální zpracování. Ve zprávách NKÚ jsou někdy výhrady spíše drobnější, třeba k tomu formálnímu zpracování, v těch částech legálnosti nenachází NKÚ žádné významné, jakože by ty problémy byly v čerpání a bylo načerpáno nelegálně, to my dokážeme odfiltrovat už v těch korekcích.

A pak bývá dost často výhrada k reportování těch výsledků. A to zejména, já uvedu příklad, který tam byl dnes konkrétně, v oblasti rozvoje regionálních zdravotních služeb, jejímž cílem bylo snižovat lůžka akutní péče apod. Tak realizujete projekty, a pak byste měli přijít s tím, že vyhodnotíte, zda skutečně v množství třeba těchto lůžek došlo k tomu snížení. Ale pokud se ty projekty startují s neznámou celkového počtu lůžek a jsou splněny ty změny, které se reálně stanou, je tam lepší vybavení, ať už je to u ambulancí anebo u těch zdravotnických zařízení, tak to odreportování vlastně v sobě nemá tu část, že máte tu hodnotu nebo tu změnu za ty peníze.

Já si myslím, že resorty, kterých se dneska ty zprávy týkaly, byť sahaly do období před nástupem této vlády, již v novém programovacím období 2021–2027, ty současné evropské fondy tyto kontrolní mechanismy a lepší měření třeba toho výkonu v území mají. Ostatně i ten tlak od Evropské komise na přesnější cílení těch financí je zřejmý a já myslím, že Martin Kupka potvrdí, že v našich debatách nejen v evropském předsednictví, ale o evropských fondech a využívání evropských peněz, je ten tlak na to ukazovat ty reálné výsledky. Nejenom tedy realizovat projekty, ale co se díky nim změnilo. U nás byla výhrada toho, že když dáte všude stejné peníze a neměříte ty posuny, tak vlastně vy nezajistíte ten cíl té soudržnosti, že by to mělo být všude stejně dobré, tudíž snižovat ty rozdíly mezi jednotlivými regiony.  

E-dokladovku vezmu velmi rychle. Já jsem rád, že od nového roku už nebudeme muset nosit s sebou plastovou kartičku řidičáku. Zároveň pracujeme na projektu e-dokladovka, nebo e-doklady, což by měl být takový předkrok před společnou evropskou peněženkou, kterou uvidíme, až se bude implementovat na úrovni Evropské unie až v roce 2026. Ale to bude ekosystém pro celou Evropskou unii. My jsme si dali ambici na straně občana, aby vznikla tedy aplikace napojená na Portál občana, kde tu elektronickou identitu s dalšími informacemi ten občan bude moci nosit.

A zároveň, ta druhá strana jsou kapacity státu a schopnost státu, ať je to na poště, ať je to na úřadě, ať je to výhledově třeba u voleb, tuto akceptovat jako zcela adekvátní plastové kartičce. Tzn. změnu legislativy, ten zákon je připraven, proběhla jednání Legislativní rady vlády, půjde do sněmovny. Zároveň ve spolupráci s jinými resorty, a nyní hlavně Digitální a informační agenturou, protože ta je garant realizace tohoto pilotního projektu, tak já věřím, že ten začátek příštího roku stíháme. Ale je to opět celý systém zákona, úřadů připravených to přijímat, a pak samozřejmě té samotné aplikace. A já se na to těším, až budu mít o kartičku míň.

Martin Kupka, ministr dopravy: Co se týče rozhodnutí vlády ohledně uvolnění prostředků z vládní rozpočtové rezervy ve prospěch Ministerstva spravedlnosti a soudů, např. pro nezbytné výdaje spojené se softwarovými licencemi, tak tady vláda rozhodla přirozeně ve prospěch uvolnění těch prostředků. Bylo to nezbytně nutné.

Doplním ještě jednu konkrétní informaci k příslušným zprávám Nejvyššího kontrolního úřadu. Jedna z nich se také týkala rekreační plavby v České republice a budování důležité infrastruktury pro rekreační plavbu, kde ty závěry NKÚ upozorňovaly na dlouhodobé zdržování a prodražování projektů. Tady se podařilo opravdu v posledních letech významně zrychlit tempo nejenom samotné přípravy, ale i výstavby.

Zároveň NKÚ vytýkal historicky, už z let 2011, 2012, 2013, to, že nebylo možné dohledat strategické ukotvení těch jednotlivých projektů, aby bylo jasné, co stát opravdu stavět má. V tuto chvíli projednáváme sektorovou strategii, která určuje i to, jaké konkrétní projekty je potřeba budovat jako prioritní a jak vybudovat celou tu síť rekreační infrastruktury na českých řekách, aby dobře fungovala a skutečně vedla k tomu, že se podaří tímto způsobem zlepšit a zvýšit cestovní ruch v České republice, protože v jiných státech to opravdu má významný dopad i na to, kolik jednotlivé státy jsou schopné vytěžit z pozitivního dopadu cestovního ruchu.

Jakub Tomek, Odbor komunikace Úřadu vlády: A ještě ten kratom.

Jindřich Vobořil, národní protidrogový koordinátor: Jsem slyšet? Jo, dobře. Vy jste měla několik otázek, jestli kratom a ještě další látky, jestli budou nějaké změny v tom současném návrhu. Tak nejprve, ty látky, které se budou zařazovat na ten seznam, musí být, buď, jednak ta podmínka je, že to nejsou látky zařazené na mezinárodním seznamu zakázaných látek, protože ten kratom je typický reprezentant, byť u kratomu proběhla ta studie, která se dívala na to, jestli by měla tato látka být zařazena, a to rozhodnutí WHO bylo nedoporučit zařazení, zatímco jiné látky, jak jsme v červenci o tom rozhodovali, vláda o tom rozhodovala, tak jiné látky byly zařazeny. A druhá podmínka je, že to musí projít nějakou skupinou včasného varování, což je nějaká skupina meziresortní, která funguje, a ta potom rozhodne, která ta látka půjde případně na ten seznam, nejprve prozatímní, tam se budou případně zkoumat její rizika, a pak se to buďto bude zařazovat zase na seznam zakázaných látek, těch tzv. návykových, anebo na ten seznam psychomodulačních látek. 

Jestli to bude kratom, pravděpodobně bych předpokládal, že ano. Nechci předjímat, ale myslím si, že tím, že jsme se rozhodli v červenci, že ho nezařadíme na ten seznam zakázaných látek, tak je to určitě ten první z kandidátů, který by tam měl být. Je to etablovaná látka, která se, odhadem, na českém trhu pohybuje v přibližně 200 tunách ročně.

Jestli tam budou další látky jako HHC, nebo jestli tam bude CBD s vyšším obsahem THC, i o tom je samozřejmě diskuze a vzhledem k tomu, že tady se trápíme tím, že CBD je na tom seznamu „novel food“ evropských, tak to je možná z jeden z dalších kandidátů. Ale chci upozornit na to, že každým rokem v České republice nacházíme několik desítek nových látek. Už teď jsou tady některé nové látky na trhu, které se teď začínají etablovat. A s každou z těch látek vlastně probíhá nějaká studie, co se s tím bude dít dál. Takže teď budeme mít vlastně ty možnosti, jak s tím zacházet. Buďto to neřešit vůbec, nebo to dát na ten seznam zakázaných látek, o kterých jsem mluvil, že tam je už nekonečná řada pěti set látek včetně látek, jako je šalvěj divotvorná. A teď máme novou možnost vlastně být někde mezi tím. Takže to klidně může být několik desítek látek v příštím roce.

Ivan Bartoš, místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj: Jestli můžu doplnit, tak ten návrh půjde v nějakou chvíli do sněmovny. Já předpokládám, že tam dojde ještě k nějaké klasické projednávací diskuzi včetně třeba upřesnění. Já jsem zmínil některé prvky té regulace, ať už je to certifikace prodejce, ať už je to třeba nastavení doporučeného nebo běžného dávkování. A já se vrátím jenom k tomu, co tady Jindra Vobořil říkal. Vy v tuto chvíli, pokud jde něco na český trh, tak to musí podléhat nějakým standardům, musí to být zaklasifikováno, je to potravina, je to nějaký potravinový doplněk, je to léčivo nebo to je zakázaná látka a jde na seznam zakázaných látek a jako taková není legální k distribuci a je to trestné. A u látek, které nemají žádnou takovou klasifikaci, se hledá, jak ji na ten trh ten prodejce prezentuje. Ať už je to sběratelský předmět, ať už je to kuriozita, mykologický vzorek, a vlastně se tím obchází ta legislativa a funguje to v tom vzduchoprázdnu.

Ten seznam a tato, řekněme, odborně podpořená regulace znamená, že u takových výrobků, které v tuto chvíli jsou čistě na zodpovědnosti distributorů nebo těch, co to dovážejí, i ta kvalita i ta nebezpečnost, např. pokud to jde přes Anglii z Číny, kde prostě vy nemáte žádnou kontrolu, co v danou chvíli třeba v tom automatu, které se objevily i v nákupních centrech volně dostupné vlastně komukoli, co tam za tu látku je. Tak náš cíl je toto mít pod kontrolou státu a říct si, toto jsou kritéria kvality, za kterých je možné ten produkt prodávat dle přesných pravidel pouze osobám starším 18 let a všechno ostatní postihujeme jako nelegální činnost v danou chvíli.

A to si myslím, že je ta ambice do budoucna i zejména z pohledu ochrany toho spotřebitele, protože to nezařazení, kdy máte na výběr buďto to zcela zakázat, anebo vlastně neexistuje žádná jiná varianta ochrany toho spotřebitele, tu Česká republika díky té regulaci mít bude. A to si myslím, že je podstatné. To zajímá třeba rodiče, ale to zajímá třeba i lidi, kteří CBD používají k nějaké samoléčbě, a vlastně v tuto chvíli, já věřím, že většina českých distributorů a výrobců je etických, ale nemusí tak tomu být. O zemi původu vlastně nic nevíte, tudíž nevíte nic o vzniku apod.

Jindřich Vobořil, národní protidrogový koordinátor: Jestli bych ještě mohl doplnit jednu myšlenku tady v tomto. Já si dělám velkou ambici, že to bude precedent, jak dělat věci líp. U srovnání s alkoholem a s tabákem, kde se nám velmi těžko vymáhá ta, vlastně ten zákaz, nedostupnost pod osmnáct, protože tam ty sankce nechceme nějak extra měnit a je to nejčastěji pokuta. Tady, podobně jako třeba ve Velké Británii nebo v jiných zemích, kdy u toho alkoholu může ten prodejce přijít o licenci, dokonce i provozovatel restaurace, ne že dostane prostě pokutu, tak tady to můžeme uchopit jinak a může to být účinnější model, jak vlastně tu nedostupnost pod osmnáct zajistit. A já věřím tomu, že to bude fungovat. 

Jakub Tomek, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji, poprosím iDNES.

Josef Kopecký, iDNES: Dobrý den, já ještě k tomu souhlasu vlády s poslaneckým návrhem k regulovanému prodeji tzv. psychomodulačních látek. Jak známo, poslanecké návrhy, vlastně připravuje se pro ně stanovisko pro vládu již před tím jednáním. Když se člověk podívá na vládní web, já jsem to ještě teďka před chvíli kontroloval, tak tam ministr, předseda Legislativní rady vlády, předložil poměrně rozsáhlé stanovisko s poměrně velmi četnými výhradami k tomu návrhu zákona. Já bych se zeptal jenom na dvě drobnosti, které tam jsou. Nejdřív přesná citace: „S ohledem na skutečnost, že v jiných státech, zejména sousedních, nejsou navrhované látky legálně dostupné, hrozí v souvislosti s přijetím navrhované právní úpravy nárůst tzv. drogové turistiky a s tím spojených negativních dopadů na společnost,“ píše se v návrhu stanoviska pro vládu doslova. A jenom podotýkám, že tutéž připomínku dal i předseda Národní protidrogové centrály pan Jakub Frydrych, řekl, že Česká republika, pokud tady bude kratom vlastně jakoby svým způsobem legálně prodávaný nad osmnáct let, zatímco na Slovensku za něj hrozí deset let vězení, tak právě taky on varoval před tou drogovou turistikou. 

A druhá připomínka k tomu vlastně. Z toho obsáhlého stanoviska pro vládu, které připravoval předseda Legislativní rady vlády a váš kolega za Piráty, pane předsedo Bartoši, tak se tam píše, že je nevhodné, aby se Úřad vlády stal správním orgánem pro oblast psychomodulačních látek a že by to mělo být Ministerstvo zdravotnictví, protože Úřad vlády pro to nemá dostatečné odborné personální zabezpečení, píše se v návrhu stanoviska pro vládu. Děkuju, jestli to můžete okomentovat, děkuju.

Ivan Bartoš, místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj: Tak na první otázku nechám odpovědět odborníka, i na otázku toho trhu vlastně celosvětového s různým typem látek, a já si vezmu tu druhou odpověď.

Jindřich Vobořil, národní protidrogový koordinátor: Jasně, tady ta, jednak chci říct, že, možná předem, že my jsme se dohodli, že celá řada těch připomínek, které přišly, přestože máme souhlasné stanovisko a není úplně standardní dávat nějaké doplnění k tomu, tak k tomuto stanovisku je doplnění, že my některé ty připomínky budeme zahrnovat.

S tou drogovou turistikou, my se s tím tady snažíme vypořádat v tom připomínkovém řízení. Já jsem přesvědčen a my jsme přesvědčeni, že to není relevantní připomínka. Ten trh je etablovaný v celé Evropě. Některé, méně zemí, to zakázaly a já jsem spíš přesvědčen, že se stane to, že ty ostatní země to od nás opíší. Drogová turistika si myslím, že také není to podstatné, co nás v tom celém až tak úplně zajímá. Nevím, já jsem se seznámil s tím stanoviskem policie do médií minulý týden, trošku jsem na to zareagoval, že si myslím, že v této fázi by do toho policie už vstupovat neměla. Nicméně, možná, že to prostě byla jenom odpověď na nějaký dotaz.

Co se týká té druhé otázky, to je prostě jedno z těch témat, které řešíme celou dobu při vzniku tady téhle legislativy, komu to vlastně má dorazit. Protože máme tady Státní potravinářskou a zemědělskou inspekci, máme tady ČOIku, máme tady hygienu, ale ani jedna z nich si v tom není zcela jistá. Proto v tuhle chvíli zůstává v tom návrhu Úřad vlády a uvidíme, co bude v těch dalších jednáních do toho případného druhého čtení, ale my to chceme teď hlavně posunout, protože končí prázdniny a my to potřebujeme řešit.

Teď nevím, co tam bylo ještě za další dotaz.

Ivan Bartoš, místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj: Jestli můžu, já bych ještě doplnil, on ten Úřad vlády občas zní jako takový virtuální pojem, tato tisková místnost pro tiskové konference, vláda a nějaký aparát. Ale ať už třeba Legislativní rada vlády s jejím složením je pod Úřadem vlády, sídlí tady tým koordinátora Jindřicha Vobořila s těmi odborníky a s tím zázemím i s tím širším poolem v těch vědeckých pracovištích také existuje.

Ano, skutečně tato agenda bude vyžadovat nějaké personální zdroje, ale podle mě to není úplně ta, a já jsem dnes žertoval i na jednání vlády, nerudovská „kam s ní“. My víme, co chceme dělat, víme, kteří lidé mají odborné kapacity, a pokud je problém jenom, kde bude vlastně ten kontrolní, nebo ten inspekční orgán, tak to si myslím, že i ta varianta, že by toto bylo pod národním protidrogovým koordinátorem Jindřichem Vobořilem, není úplně legitimní výhrada, že by tam nebyly odborné kapacity. 

Možná bych jenom zareagoval ve věci Národní protidrogové centrály. V některých případech si myslím, že ta práce je velmi dobrá, ale ta represivní drogová politika, která je dlouhodobě reprezentována, je to logické, těmi složkami, které sahají pod policii, se dlouhodobě ukazuje v celém světě jako neúčinná. Tak já bych do té odborné debaty a do té politické debaty, je relevantní i názor třeba ze strany policie, ale mně třeba osobně velmi překvapilo, když jsem objevil na internetu rozsáhlou studii, která v podstatě aktivně vystupuje proti tématu liberalizace či regulace psychotropních nebo psychomodulačních látek v České republice. Myslím si, že tohle úplně jako nepřísluší oddělení policie, aby vstupovalo do té veřejné debaty vyloženě ještě konfrontačním materiálem, ale pojďme se s tím poprat.

Jindřich Vobořil, národní protidrogový koordinátor: Já bych jenom chtěl ještě doplnit, že v tuhle chvíli je to v šedé zóně po celé Evropě a my do toho naopak zavádíme regulaci a velmi přísnou regulaci. Takže já si myslím, že naopak jsme schopni tady toutu legislativou výrazně omezit vlastně ten pohyb.

Jakub Tomek, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji, další dotazy nevidím, tiskovou konferenci tedy končím. Děkujeme za pozornost a pěkné odpoledne.

Ivan Bartoš, místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj: Na shledanou.

Martin Kupka, ministr dopravy: Díky za pozornost, na shledanou.