Tisková konference po jednání vlády, 31. ledna 2024

Petr Fiala, předseda vlády: Dobrý den, dámy a pánové. Jednou z klíčových oblastí, kterou se snaží moje vláda řešit, je zajištění energetické bezpečnosti, soběstačnosti České republiky nejenom pro ty nejbližší dny, ale i pro další generace. České domácnosti, čeští občané, české firmy musí mít jistotu, že i v budoucnu bude dostatek energie a že to bude energie za přijatelné ceny.

To je základ naší prosperity, to je základ dlouhodobé konkurenceschopnosti České republiky, tak jak jsem o ní mluvil třeba ve své vizi Restart Česka v září tohoto roku. A z tohoto hlediska je důležité rozvíjet jadernou energetiku. To je klíč a základní podmínka pro to, abychom v budoucnu měli dostatek energie, energie za přijatelné ceny, a je to také podmínka pro to, abychom mohli plnit klimatické cíle.

My jsme na této cestě už udělali několik klíčových rozhodnutí. V březnu 2022 jsme spustili tendr na dostavbu jednoho bloku Dukovan s opcí na tři další bloky. Dnes jsme se na vládě významně posunuli dál. Vláda, jak víte, se konala i za účasti prezidenta republiky.

Na dnešní vládě jsme schválili dodatek k první prováděcí smlouvě týkající se tendru na výstavbu nového bloku v Dukovanech. Během tendru, v jeho průběhu, se totiž ukázalo na nezávazných nabídkách, že výstavba více bloků, tedy až čtyř bloků v jednom balíku, byť by probíhala postupně, je ekonomicky výrazně výhodnější než stavba jenom jednoho bloku. Je významně výhodnější i než jsme očekávali, a to až o 25 procent oproti stavbě pouze jednoho bloku.

Díky tomuto dodatku vyzveme tedy aktuální zájemce, aby nám předložili závazné nabídky, závazné nabídky na výstavbu celkem až čtyř nových jaderných bloků v České republice. Vyzveme ty, kteří předložili závazné nabídky, a to jsou dva uchazeči – firmy EDF a firma KHNP, tedy jednoduše řečeno uchazeči z Francie a z Koreje. Cílem toho výběrového řízení bylo od počátku získat a vybrat co nejlepší nabídku pro Českou republiku, a to jak cenově, tak kvalitou a bezpečností dodávky.

Od okamžiku, kdy vláda o vypsání tendru rozhodla, se situace na trhu s energiemi vyvíjela a my dnes víme, že jeden blok pro udržení energetické soběstačnosti nebude postačovat. Proto nyní, tak jak jsme avizovali, vedle jednoho bloku elektrárny Dukovany 5, který dále soutěžíme, dáváme možnost uchazečům nabídnout závaznou cenu s ohledem na záměr vybudovat i elektrárnu Dukovany 6 a elektrárny Temelín 3 a 4.

Díky tomuto dodatku získáme nabídky, na základě kterých bude možné v budoucnu uzavřít s vybraným dodavatelem smlouvu bez nutnosti dalšího výběrového řízení nebo jiných dohod. To nám ušetří nejen čas, ale ve výsledku to ušetří i finanční prostředky. Díky tomu zmíněnému dodatku získáme závazné parametry nabídek, na základě kterých budeme moci odpovědně rozhodnout o rozsahu zakázky.

Pokud jde o termíny, tak tyto nabídky očekáváme do konce dubna, vyhodnocení do konce května. Celkový harmonogram, a to je důležité, se nemění. Cílem zůstává podpis smlouvy s vybraným uchazečem na přelomu roku 2024/25 a platí i to, že první blok bude spuštěn do konce roku 2036.

Česká republika má nyní šanci využít své znalosti, schopnosti, svou velkou tradici jaderné energetiky a stát se jedním z center jaderné energetiky. A i výstavba nových bloků našich jaderných elektráren je obrovskou příležitostí nejen pro to, abychom měli dostatek energie za přijatelné ceny, ale je to i velká příležitost pro tuzemskou ekonomiku a průmysl.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji a nyní poprosím o slovo ministra průmyslu a obchodu Josefa Síkelu.

Jozef Síkela, ministr průmyslu a obchodu: Děkuji. Připravovaná zakázka na výstavbu nového jaderného bloku v Dukovanech je největší investicí v historii České republiky. Jak už bylo řečeno, my jsme se dnes posunuli do další fáze. Jedním z důležitých důvodů, proč jsme to udělali, je fakt, že v nejbližších letech nás čeká velká proměna české energetiky. Elektrifikace dopravy, výrobních procesů v průmyslu a dalších aspektů našeho života totiž způsobí významný nárůst spotřeby elektřiny. Zároveň bude třeba nahradit emisní a dosluhující zdroje.

Pro představu – v roce 2022 se v České republice spotřebovalo okolo 60 terawatthodin elektřiny. Naše odhady ukazují, že v roce 2035 to bude až o 21 procent více a v roce 2050 by mohla spotřeba podle našich odhadů dosáhnout až sta terawatthodin. To znamená nárůst o 66 procent oproti dnešku.

Velkou část tohoto nárůstu spotřeby nám umožní pokrýt právě jaderná energie jako nízkouhlíkový, stabilní a řiditelný zdroj. K tomu je ale potřeba, abychom navýšili instalovanou kapacitu jaderných elektráren. To, jak ukazují naše koncepce, znamená, že je třeba si postavit více než jeden reaktor, a k tomu teď máme jedinečnou příležitost.

V rámci probíhajícího tendru na výstavbu nového bloku v Dukovanech nám uchazeči předložili také nezávazné nabídky na další celkem až čtyři reaktory a ty naznačují, že objednávka více reaktorů současně je časově i finančně výhodnější. Cena za jednu jednotku by se mohla snížit až o 25 procent, což v praxi znamená, že ten poslední čtvrtý reaktor by byl při těch stávajících navrhovaných cenách více méně zadarmo. Snížení nákladů by umožnily úspory z rozsahu a optimalizace celkového procesu výstavby.

Kromě toho větší objednávka znamená také více zakázek pro český průmysl, na jehož maximálním zapojení do realizace projektu vláda současně pracuje. Já jsem rád, že to uchazeči reflektují a s českými firmami počítají jak pro tuzemský rozvoj jádra, tak pro své projekty v zahraničí.

Jaderná energetika má krom významu pro zajištění energetické bezpečnosti a nákladově efektivní dekarbonizace i velmi významný národohospodářský přínos. Proto jsme dnes s vládními kolegy schválili to, že požádáme uchazeče tendru, aby nám předložili své nabídky na výstavbu více reaktorů v závazné formě.

Jde o opravdu významné rozhodnutí, které pro uchazeče a posléze i pro nás při vyhodnocování jejich nabídek znamená práci navíc. Proto bude potřeba mírně posunout některé termíny v harmonogramu celého tendru.

Původně jsme měli do 15. února dostat od investora vyhodnocení nabídek jednotlivých uchazečů na ten jeden zdroj v Dukovanech a poté by následovala lhůta 50 dnů, tedy do konce dubna, během které by státní instituce vyhodnotily nabídky a doporučené pořadí uchazečů z pohledu národní bezpečnosti.

To za té nové situace nestihneme. Nově budou mít zájemci čas do 15. dubna předložit zezávazněné nabídky na další bloky. Investor je do konce května vyhodnotí a my následně budeme mít čas do konce června pro posouzení návrhu dodavatele nových jaderných zdrojů s ohledem na naše bezpečnostní zájmy.

Jak již uvedl pan premiér Fiala, v rámci této další fáze investor osloví pouze dva uchazeče. Nabídka předložená americko-kanadským konsorciem nutné podmínky nesplnila. Především její nabídka není závazná, a nemůže být tedy srovnatelně vyhodnocena. Pokračovat tedy budeme dál s Korea Hydro and Nuclear Power Corporation a Électricité de France.

Chtěl bych na závěr zdůraznit, že si velmi ceníme přístupu všech uchazečů, díky kterému je celý tendr kompetitivní a zároveň velmi transparentní a spravedlivý, a že jim děkujeme za jejich nabídky. Věřím, že své nabídky zbylí uchazeči v další fázi ještě vylepší. Děkuji za pozornost.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Jako dalšího poprosím ministra financí Zbyňka Stanjuru.

Zbyněk Stajnura, ministr financí: První poznámka: Rozhodnutí vlády bylo jednomyslné. Druhá poznámka: Na konci května budeme znát přesná čísla pro výstavbu až čtyř nových jaderných bloků, což nám samozřejmě zlepší vyjednávací pozici, až budeme vyjednávat finální verzi smlouvy s vybraným uchazečem. Současně je jasné, že pokud se rozhodneme stavět více než jeden jaderný blok, tak způsob financování, který byl určen pro výstavbu Dukovany 5, se nedá čtyřikrát zopakovat.

Takže jedním z dnešních rozhodnutí vlády je, že vytvoříme malou expertní skupinu, kde budou především zástupci Ministerstva financí, Ministerstva průmyslu a obchodu a budoucího investora, která vládě nejpozději do konce tohoto roku předloží model financování jednoho až čtyř jaderných bloků.

Díky tomu, že na konci dubna dostaneme závazné nabídky až na ty čtyři bloky, tak jsme schopni ten model skutečně dobře připravit. Myslím si, že ten krok, který jsme dnes učinili, přispěje i k větší transparentnosti celé soutěže a současně doufáme, že oba dva ti zbývající uchazeči opravdu ty své nabídky ještě vylepší.

Současně ještě před tím, než dostanete prostor na dotazy, je třeba říct, že ten tendr ještě probíhá a více informací a více detailů z pochopitelných důvodů nemůžeme v této chvíli publikovat. Budeme moci publikovat až to konečné rozhodnutí vlády. Dnes jsme tudíž nevybírali vítěze, jenom jsme rozhodli podle našeho názoru o velmi efektivním kroku vlády, abychom z těch nezávazných nabídek na opce udělali závazné.

Chci jenom připomenout, že ten tendr se už připravoval v minulém volebním období, ale právě naše vláda v okamžiku, kdy to spouštěla v tom březnu 2022, tam přidala proti té původní dokumentaci tu možnost opce až na tři další jaderné bloky. V této chvíli se ukazuje z těch nabídek, že by to mohlo být velmi ekonomicky výhodné, ale pro to finální rozhodnutí skutečně potřebujeme, aby ty nabídky byly závazné.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji a na závěr poprosím Daniela Beneše, generálního ředitele společnosti ČEZ.

Daniel Beneš, generální ředitel ČEZ: Děkuji za slovo. Ono už to tady skoro všechno zaznělo, tak budu velmi stručný. Z pohledu ČEZ: Zaznělo tady, že ten tendr probíhá už delší dobu. Je třeba říct, že probíhá podle plánu i podle harmonogramu. My jsme před několika lety připravovali tu dokumentaci poptávkovou, která měla víc než šest tisíc stran. Úvodní nabídky jsme dostali v listopadu 2022, pak probíhala celá řada dotazů, bylo jich více než 2,5 tisíce od jednotlivých uchazečů. Navštívili obě dvě lokality – jak temelínskou, tak dukovanskou. Na základě toho na podzim dali ty své vylepšené nabídky.

Naším cílem je dostat takovou dodávku, která bude na klíč s jasnými zárukami, s jasnou cenou, s jasnými termíny, s jasnými sankcemi, když ty termíny nebudou dodržovány, a s jasnými parametry, technickými, tohoto nebo těch bloků. K tomu stále směřujeme.

Zároveň jak už tady také zaznělo: V těch nabídkách, kdybyste měli možnost se do nich podívat, což já jsem měl možnost a dnes s tím byla seznámena vláda, které jsme jako ČEZ dnes představili to průběžné hodnocení tohoto výběrového řízení, tak z těch nabídek je zřejmé, že je zde potenciál ke zlepšení především v tom, když by se kupovalo více těch bloků, což tady taky zaznělo.

To je tím důvodem, proč z hlediska obchodního, strategického pro stát je, myslím si, uvážlivé v tuto chvíli ty uchazeče, kteří dali závaznou nabídku, požádat ještě o jedno upřesnění, které proběhne v krátkém čase tak, aby vláda mohla do poloviny roku rozhodnout o preferovaném uchazeči.

Takže tendr stále probíhá. Všichni uchazeči se chovali velmi férově, transparentně, já jim všem děkuji. Nakonec se všemi třemi uchazeči máme širší spolupráci v jaderné energetice, takže z tohoto důvodu je potřeba všem třem poděkovat. To je za mě asi všechno.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Taky děkuji všem řečníkům a nyní otevírám prostor pro dotazy. Česká televize.

Karolína Jelínková, Česká televize: Dobrý den, vy jste zmiňovali, že by to mohly být až čtyři bloky. Mluvili jste o tom, kolik jich reálně je potřeba, jestli to skutečně mohou být ty čtyři nebo možná méně? Což je možná dotaz i na pana Beneše, zajímal by mě také váš pohled. Zároveň, říkali jste, že by to mohlo tedy být finančně výhodnější, pokud by se to stavělo najednou. Tak dá se přece jenom říct, o jakých číslech tady hovoříme? Jestli se to třeba alespoň točí kolem třeba těch původně plánovaných 160 miliard?

A potom ještě jedna otázka k jednání vlády na pana premiéra. Vy jste schvalovali taky přesun čtyř miliard ve prospěch školství. Odkud přesně vlastně peníze tedy mají jít a zároveň kam? Jestli platí to rozdělení pro vysoké školy a do regionálního školství nebo zda tam byla nějaká změna. Proč je to důležité? Děkuju.

Zbyněk Stanjura, ministr financí: Jestli mohu začít. My si to určitě nějak rozdělíme. Tak jak jsem říkal, nebudeme potvrzovat žádné spekulace kolem cen. Je příliš brzo. Pan premiér říkal, že ty nezávazné opce na ty další bloky indikují možnou slevu až 25 procent, tak je třeba uvažovat v těchto intencích procentuálních. A na konci dubna budeme vědět, zda to je závazné, zda to číslo zůstane, anebo se ještě vylepší.

Možná ten dotaz k rozpočtu ministerstva školství. To není žádné překvapení. My jsme se na tom dohodli ve vládní koalici již v září. Řekli jsme, že počkáme na výsledek státního rozpočtu za rok 2023. Jak všichni víme, ten rozpočet dopadl lépe, než byl plánovaný schodek. To nám umožní provést některé rozpočtové manévry v roce 2024.

V této chvíli jsme schválili uvolnění dvou miliard z vládní rozpočtové rezervy. Víte, že jsme v rozpočtu měli částku, která byla zhruba dvojnásobná oproti tomu zákonnému minimu. A současně vláda rozhodla, že v průběhu příštích měsíců připravíme další rozpočtová opatření v tom zbývajícím objemu dvou miliard korun, pravděpodobně z všeobecné pokladní správy. Ale my v příštích týdnech budeme ještě analyzovat nespotřebované nároky z roku 2023. Takže nedají se vyloučit ani přesuny mezi kapitolami s tím, že některá z kapitol může zapojit peníze z loňského rozpočtu na letošní výdaje.

To rozdělení samotné je především na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy. Dnes jsme dostali informace, že podstatná část bude využita na platy nepedagogů, a pan ministr Bek nás informoval, že ještě asi v tomto týdnu ministerstvo školství rozešle ty rozpisy pro jednotlivé školy do regionálního školství do konce kalendářního roku. Protože tady se vlastně vždycky v té oblasti školství setkávají dvě období, to znamená rozpočtový rok a pak školní rok. Ale podle pravidel se posílají peníze ne na školní rok a rozepisují se peníze v tom lednu nebo na přelomu ledna a února, ale na celý kalendářní rok, což se stane v nejbližších dnech.

Jozef Síkela, ministr průmyslu a obchodu: Já možná jenom na doplnění. Jak už bylo uvedeno v těch úvodních vystoupeních, tak z ekonomického hlediska se jeví jako nejpříznivější postavit čtyři bloky. Protože těch 25 procent slevy se týká každého dalšího bloku. Čtyři bloky je také to, co víme, že bychom do budoucna mohli potřebovat.

Ale aby nedošlo k nepochopení. My pořád pokračujeme v tendru na dostavbu nového jaderného zdroje v lokalitě Dukovany, tedy EDU 5. Zároveň vyzýváme ty dva uchazeče, aby zezávaznili ty nabídky na další bloky tak, abychom my se mohli do budoucna kdykoli rozhodnout, jestli ty bloky chceme postavit, a měli na tyto bloky již pevnou cenu tak, abychom nemuseli dále soutěžit.

A zároveň je potřeba i říct, že se jako nejvhodnější kombinace jeví stavba dvojbloku v jedné lokalitě tak, aby se nemusela navážet těžká technika a ty těžké elementy, aby se to udělalo sice postupně, ale najednou. To znamená stavba dvojbloku. Protože i zde se zároveň můžou uplatnit výrazné slevy z rozsahu a zároveň i ta customizace českého průmyslu, to znamená vlastně zapojení českých firem do toho dodavatelsko-odběratelského řetězce, případně i pro další zakázky třeba někde v zahraničí, se jeví jako optimální.

To znamená, budeme mít jeden až čtyři bloky, ale chceme mít závazné ceny na všechny čtyři tak, abychom mohli představit do konce roku vládě i model, jak tyto financovat.

Zbyněk Stanjura, ministr financí: Jenom upřesnění: V té otázce zaznělo, jestli budeme stavět čtyři bloky najednou. No to se určitě stavět najednou nebude. Tak jenom aby to bylo správně pochopeno. Dostaneme cenu až na čtyři bloky, ale nedají se stavět čtyři bloky najednou.

Petr Fiala, předseda vlády: Abych to zasadil do nějakého celkového kontextu: Kdyby přecházející vlády pokračovaly v rozvoji jaderné energetiky, tak jsme mohli příští rok otevírat Temelín, mohli jsme čerpat už další energii, kterou nutně potřebujeme, anebo jsme mohli být dál v tendru na Dukovany.

Nic z toho se nestalo. Je to všechno na naší vládě a my ty kroky, tak jak jsme slíbili, děláme. A děláme je odpovědně. A protože se ukázalo u těch nezávazných nabídek, a bylo to už rozhodnutí naší vlády, že jsme k té jedné závazné na jeden reaktor přidali ty další tři, tak protože se ukázalo, že to je významně cenově výhodnější, tak teď chceme, aby se ty nabídky zezávaznily, a to nám umožní do budoucna se rozhodovat, myslím jako České republice, správně. Už budeme mít cenové nabídky, budeme mít jistotu, jak postupovat dál.

Pokud jde o tu potřebu jaderné energie, ta je přece úplně jasná. Pan ministr Síkela tady zmiňoval ty odhady potřeby, energetické potřeby České republiky. Já znovu opakuji. Nejenom proto, abychom mohli mít dostatek energie a dostatek energie za přijatelné ceny, musíme rozvíjet jádro. Ale i proto, abychom mohli plnit klimatické cíle. A to neplatí jenom pro Českou republiku.

To platí obecně a globálně. Proto taky vznikla jaderná aliance, které je Česká republika od počátku hrdým členem, a proto také všechny ty kroky, které se dějí, nebo podporujeme všechny ty kroky, které se dějí v rozvíjení jaderné energetiky.

Toto naše rozhodnutí, a i kdybychom postavili čtyři bloky, tak není v žádném rozporu s tím, že souběžně rozvíjíme malé modulární reaktory, chceme se podílet na jejich vývoji a chceme je také využít v České republice.

A pokud jde o tu otázku ke školství, pan ministr financí to přesně vysvětlil. Já jenom potvrzuji to, že vláda už v minulém roce rozhodla, nebo se domluvila, že ty čtyři miliardy do rozpočtu ministerstva školství přidáme. Všechno, co se děje ve školství, včetně financování, jenom ukazuje, že školství a vzdělávání je pro naši vládu od počátku prioritou.

Já jenom připomenu, že proti rozpočtu předcházející vlády v oblasti školství jsme navýšili rozpočet tohoto rezortu o třicet miliard korun. To vůbec nejsou malé finanční prostředky. A k tomu ale chci dodat, že nestačí. Nestačí a nebudu spokojen jenom s tím, pokud budeme dostatečně financovat školství a školský resort. Musí se udělat kvalitativní reformy. Musíme dokončit reformu rámcových vzdělávacích programů a udělat další změny tak, aby mladí lidé dostávali kvalitní vzdělávání, které odpovídá požadavkům dnešní doby.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Další dotaz Televize Nova.

Natálie Vašková, TV Nova: Dobrý den, já bych měla víc dotazů. Nejprve mě zajímá: Vy jste ještě dnes měli jednat o prodloužení kontrol na hranicích se Slovenskem. Tak jenom jestli bych mohla poprosit pana premiéra, jak to jednání dopadlo? Zároveň mě zajímá: Vláda dnes podle programu neřešila vstup do toho programu ERM II. Někteří ministři ale mluvili o tom, že by se to právě na konci ledna mělo projednávat. Tak jestli se ta debata vlastně oddaluje i třeba kvůli tomu, že je to téma, které poměrně štěpí koalici? A poslední dotaz by mě zajímalo, pane premiére, jak se koukáte vlastně na ty debaty v posledních dnech pana Rakušana v krajích? Děkuji.

Petr Fiala, předseda vlády: Velmi jednoduché odpovědi. Vstupem do ERM jsme se nezbývali a neměli jsme to ani dnes na programu. Pokud jde o kontroly na hranicích, neučinili jsme žádné nové rozhodnutí. To znamená, že kontroly v této podobě končí, nicméně budou pokračovat namátkové kontroly na hranicích.

A pokud jde o ten poslední dotaz. Já myslím, že situace ve vládě je mnohem konsolidovanější a konsenzuálnější, než jak to někdy navenek vypadá. Pan ministr financí tady zmínil, že to dnešní rozhodnutí jsme přijali jednomyslně, a to si myslím, že je to nejpodstatnější.

To, že se občas objevují nějaké rozdíly mezi jednotlivými politickými stranami, to je logické. To, že ne všechny výroky a strategické kroky koaličních partnerů já třeba považuji za šťastné, to tak taky prostě je. Ale to, co si myslím, že je podstatné pro občany, je, že se dokážeme domluvit a že děláme důležitá rozhodnutí ve prospěch České republiky, její prosperity a její dobré budoucnosti.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Další dotaz CNN Prima News.

Šimon Pilek, CNN Prima News: Hezké odpoledne, já se přece jenom ještě vrátím k té otázce, na kterou se ptala kolegyně. Mě zajímá k té ceně. Mně je jasné, že nemůžete říct žádnou cenu, protože prostě probíhá ten tendr, ty částky budou až na konci května. Ale přece jenom, sami jste tady zmiňovali, pan ministr Síkela, největší investice v historii České republiky. Dá se alespoň nějak přiblížit, jestli se tady bavíme o desítkách, o stovkách nebo řádově o kolika stovkách miliard korun, ať je to prostě nějakým způsobem zhmotněné a přiblížené lidem? Díky.

Jozef Síkela, ministr průmyslu a obchodu: Odpovím velmi stručně a tak, jak odpovědět mohu. Ty ceny jsou natolik zajímavé, že jsme se rozhodli uvažovat o čtyřech reaktorech.

Zbyněk Stanjura, ministr financí: Je to obvyklé i v mnohem menších soutěžích. A je jedno, jestli to jsou statisíce, desítky milionů, stovky milionů. Nemůže zadavatel v průběhu hodnocení veřejně říkat, jaké nabídky zatím dostal, jak to posuzuje. Až se zadavatel rozhodne, pak samozřejmě tu cenu zveřejníme a pak to bude všechno jasné.

Ale ten klíčový parametr jsme řekli: Jestli u těch čtyř je indikovaná možná sleva až 25 procent celé dodávky všech čtyř, tak je to významný faktor. Ale protože zatím nebyl závazný, tak jsme k tomu přistoupili. V okamžiku, kdy budeme rozhodovat o výběru toho preferovaného dodavatele, tak samozřejmě ta cena bude zveřejněna. To ani jinak nejde, protože, já myslím, že to je pravda, že to bude největší investice bezesporu ze strany státu.

Petr Fiala, předseda vlády: Já tady opravdu prosím o pochopení. To nemá jenom politický rozměr, to má i právní rozměr. My skutečně nemůžeme žádné další podrobnosti říkat a byla by to i chyba z hlediska toho výsledku, kterého si přejeme dosáhnout, a to musí být co nejlepší cena, co nejlepší podmínky pro Českou republiku.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Další dotaz Český rozhlas.

Jana Karasová, Český rozhlas: Dobrý den, já bych se taky ještě k těm Dukovanům, nebo k celému tomu tendru chtěla zeptat, jestli to teda, to dnešní rozhodnutí, znamená, že se v Dukovanech budou stavět dva bloky. Případně, kdy o tom bude muset být jasno, možná i v souvislosti s tím, co připravujete do energetické koncepce a národního klimatického plánu?

A pak, jestli byste mohli ještě blíže vysvětlit, proč tedy Westinghouse byl vlastně z toho pokračování tendru vyřazen? Vy jste zmiňovali, že nepodal závaznou tu, vlastně nabídku, a zároveň ale, že nesplnil podmínky. Tak v čem to spočívalo? A ještě k jednání vlády, jenom možná krátce, jestli prošla novela kárného řádu, kterou jste tam měli. Jestli tam byly nějaké změny, které například navrhovalo Nejvyšší státní zastupitelství, které se obávalo nějakého přibližování výkonné a té soudní moci?

A pak možná ještě k vyjednávání o možných dalších navýšeních kapitol v rozpočtu. Před jednáním vlády někteří ministři zmiňovali, že by se na to chtěli podívat nějak víc komplexně. Tak jestli bude nějaké jedno jednání, kde všichni ministři přednesou nějaké své požadavky, nebo jestli to bude takhle vždycky jeden resort od druhého. Děkuju.

Zbyněk Stanjura, ministr financí: Tak mohu na ten poslední dotaz a zbytek nechám panu ministrovi. Dnes je 31. ledna. Zítra zveřejníme výsledky za leden, jak to děláme vždycky, první pracovní den. A ještě není čas, abychom debatovali o případných úpravách v rozpočtu.

Zopakuju to samé, co jsem říkal loni: Relevantní výsledky, odhady, budeme mít nejdříve, až skončí první pololetí. Mezitím samozřejmě debaty, politické, budou probíhat, ale z výsledků jednoho, dvou, tří, měsíců – říkám, zítra bude výsledek prvního měsíce – se nedají dělat ještě kvalifikované odhady pro celkový výsledek státního rozpočtu.

My jsme vloni na to upozorňovali, mnozí to neslyšeli a dělali silné soudy už v březnu, v dubnu, v květnu. Nakonec se ukázalo, že ta naše oprávněná a léty vyzkoušená praxe, že až po výsledcích prvních šesti měsíců jsme schopni s poměrně vysokou přesností odhadnout, jaké budou příjmy státního rozpočtu, pak máte prostor dělat něco na výdajové straně.  

Současně platí, já jsem o tom mluvil v odpovědi na tu otázku školství: Vláda schválila vládní rozpočtovou rezervu a tam samozřejmě prostředky jsou a uvidíme na dalším jednání vlády, zda se budou postupně na potřebné věci uvolňovat. To je zase obvyklá, léty vyzkoušená praxe, ale teprve jsme opravdu na konci prvního rozpočtového měsíce.

Jozef Síkela, ministr průmyslu a obchodu: Já k té vaší otázce o těch dvou blocích v Dukovanech odpovím to, co už jsem řekl. Z hlediska ekonomického se jeví nejvýhodnější stavět dvojblok. Jednak s ohledem na ty slevy, které jsme už tady zmínili, ale i s ohledem na úspory z rozsahu. Pokud tam navážíte tu těžkou techniku, stavíte ubytovací kapacity, připravujete infrastrukturu, tak vlastně když to připravíte pro dva reaktory, tak se ty náklady daleko lépe rozloží. To znamená, ta pravděpodobnost, že poté, co vysoutěžíme vítěze, tak že bychom šli cestou výstavby nejprve dvou bloků v Dukovanech a následně dvou bloků v Temelíně, je vysoká.

Pokud se jedná o ten Westinghouse. My jsme poptávali závazné nabídky na klíč. Uchazeči měli tu zadávací dokumentaci k dispozici někdy od června roku 2021 a vždy jsme s nimi průběžně jednali a upozorňovali jsme je na to, co je pro nás klíčové. A klíčová pro nás od začátku byla dodávka na klíč s určitými garancemi ceny a zároveň i, řekněme, určitými sankcemi za nedodržení smluv například za časové posuny a tak dále.

Je to trošičku překvapení, že toto konsorcium nedodalo tu nabídku v požadované podobě, ale prostě z našeho pohledu byla nehodnotitelná. Proto jsme se rozhodli pokračovat a vyzvat k zezávaznění nabídek na další bloky pouze dva uchazeče, kteří splnili ty podmínky podle toho, jak byl tendr vypsán.

Zbyněk Stanjura, ministr financí: Musíme to interpretovat správně. My jsme dnes nikoho nevyřadili. My jsme požádali další dva uchazeče o další zpřesnění a vylepšení nabídky.

Petr Fiala, předseda vlády: Stejně tak jako jsme dnes nerozhodli, ještě jednou to opakuji, kolik bloků se bude stavět. To rozhodnutí, a v které chvíli, je před námi. My jsme jenom, nebo jenom, to je významné rozhodnutí, udělali to, že jsme vyzvali ty uchazeče, kteří předložili závazné nabídky, aby předložili závazné nabídky i na ty tři další bloky, což byla zatím jenom nezávazná nabídka. Takto je to potřeba chápat a interpretovat.

Vy jste se ještě ptala na zákon o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů. Ano, vláda dnes schválila ten takzvaný kárný řád v podobě, kterou připravilo Ministerstvo spravedlnosti, s malou úpravou navrženou Legislativní radou vlády, ale v zásadě v těch intencích nebo v tom návrhu Ministerstva spravedlnosti. Ten zákon řeší takové věci, jako že rozšiřuje okruh, nebo ta novela, rozšiřuje okruh kárných soudů, zavádí odvolací přezkum, upravuje složení kárných soudů, zavádí přezkum výtky kárným soudem. Je tam spousta prostě zpřesnění toho procesu. Předpokládáme, že po projití Parlamentem a schválení Parlamentem by pak celý ten zákon platil od 1. ledna příštího roku.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Tak další dotaz Reuters.

Jan Lopatka, Reuters: Dobrý den, já mám dvě otázky k tendru na jaderné zdroje. První je jednoduchá: Bude tedy rozhodnuto v červnu, kolik bloků se bude stavět, nebo v červnu jenom vybereme jednoho, který dá závaznou nabídku navíc a bude se moci rozhodovat později? To je první a druhá je trošku složitější, týká se těch možností financování. Platí tedy to, že ten investorský model, který je schválen v současné době, už prostě platit nebude, bude se hledat jiný? A jaké možnosti jsou? I sama společnost ČEZ v minulosti tuším, pokud se nepletu, se vyjadřovala, že čtyři bloky by sama stavět nemohla. Takže platí to, že by to musel být jiný investor než ČEZ v současné podobě? Co to znamená pro ČEZ? Děkuju.

Zbyněk Stanjura, ministr financí: No tak není to tak složité. Pokud rozhodneme o výstavbě jednoho bloku, platí to, co platilo doposud. A ještě jsme nerozhodli, že jich bude víc. Jenom říkáme, že pokud rozhodneme o větším počtu bloků, tak ten model financování se nedá použít na víc než na jeden blok, a právě proto jsme založili expertní pracovní skupinu – Ministerstvo průmyslu, Ministerstvo financí a investor, abychom vládě představili možné varianty.

Takže dnes nemůžeme odpovědět a nejsme schopni odpovědět na otázku, jaké jsou ty další varianty, to teprve budou naši experti zkoumat a navrhovat.

Jozef Síkela, ministr průmyslu a obchodu: V červnu, jenom odpovím na tu vaši první otázku, vybereme dodavatele, který předloží nejlepší cenu a nejlepší podmínky a nejlepší záruky až na čtyři bloky. S tím, že o délce těch opcí, závazných opcí, kdy si bude moci česká vláda rozhodnout, kolik těch reaktorů nakonec postaví, tak budeme ještě jednat. Ale samozřejmě ty opce by měly být platné dlouhou dobu. To je první věc.

Ta druhá věc, ta se týká toho investorského modelu. Nic se nemění, my dokončujeme notifikaci investorského modelu a návratné finanční výpomoci s Evropskou komisí na EDU 5, to znamená na nový blok, a ta bude dokončena. A pro případnou výstavbu dalších jaderných bloků budou podmínky nastaveny nově a budou se znovu notifikovat.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Vzhledem k tomu, že členové vlády se budou muset účastnit Bezpečnostní rady státu, je prostor pro poslední dotaz. Ekonomický deník, prosím.

David Tramba, Ekonomický deník: Vzhledem k tomu, že ČEZ začíná v poslední době jako signalizovat, že by mohl prodloužit životnost těch čtyř starších bloků v Dukovanech, není to trošku jako v konfliktu s těmi plány na čtyři reaktory, protože to už se tam nevejde z hlediska chlazení a dalších jako problémů do těch Dukovan. Tak jestli to znamená, že v tom případě by se stavěly jenom tři nové bloky a prodloužila by se životnost těch starších bloků v Dukovanech? Děkuji.

Daniel Beneš, generální ředitel ČEZ: Z hlediska lokality Dukovany, jestli teda můžu odpovědět já, je to tak, že řeší se tam několik věcí a ty nakonec se řešily i v EIA. Jedna věc je chlazení, druhá věc je voda a třetí instalovaný výkon. My jsme přesvědčeni, a nakonec to ta EIA říká, že tam můžeme postavit dva bloky a může tam být až 3 250 megawattů. Na to je v tuto chvíli EIA. Co se týká chlazení, tak to má technické řešení, že nemusí to být klasickou chladicí věží, kterou znáte dnes z Temelína, ale může být jedna věž prostě se suchým chlazením.

To znamená, my si myslíme, že to není pro nás v tuto chvíli limit pro to, abychom nemohli uvažovat o dvou blocích v Dukovanech. A nakonec až se vypnou ty stávající čtyři bloky, tak by se to tam potkalo i s tím instalovaným výkonem dovoleným tou současnou EIA 3 250 megawattů. Takže samozřejmě budeme to ještě v budoucnu řešit, jestli tam bude nějaký souběh a po jak dlouhou dobu, ale vidíme to jako řešitelný problém.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Já děkuji všem řečníkům a v tuto chvíli tiskovou konferenci končím. Přejeme hezký den, na shledanou.