Tisková konference po jednání vlády, 4. ledna 2023

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Krásné odpoledne, dámy a pánové, vítejte na tiskové konferenci po jednání vlády. O úvodní slovo poprosím předsedu vlády Petra Fialu.

Petr Fiala, předseda vlády: Dobrý den, dámy a pánové. Dnes se poprvé v letošním roce sešla naše vláda na řádné schůzi. Nebylo to žádné formální jednání nebo formální setkání, ale bylo skutečně plně pracovní. My jsme se věnovali několika důležitým tématům.

Na prvním místě to bylo posílení obranyschopnosti naší země, protože bezpečnost, obrana České republiky, to jsou dlouhodobé vládní priority a samozřejmě, že v době, kdy Rusko rozpoutalo válku a provádí svou agresi na Ukrajině, tak se jenom potvrzuje, ukazuje a zdůrazňuje, jak významné téma obrana a bezpečnost jsou.

Vláda v této souvislosti schválila návrh zákona o financování obrany České republiky. Tím cílem tady je mimo jiné právně zakotvit povinnost dodržet závazek ročního podílu výdajů na obranu státu na úrovni dvou procent HDP. Je to zase naplňování našeho programového prohlášení, ale chceme, aby tato povinnost, tato důležitá věc pro bezpečnost, pro obranu, obranyschopnost České republiky byla legislativně ukotvena.

Zákon také vytváří lepší podmínky pro vybavování a modernizaci armády. Umožňuje, aby bylo možné převádět nevyčerpané peníze určené na financování strategických projektů armády na jiné strategické projekty průběžně přes jednotlivé roky, což zajistí lepší plánování a financování zakázek, a tím dosáhneme skutečně rychleji a efektivněji toho cíle, který všichni máme, a to je, abychom dokázali modernizovat a zvýšit akceschopnost Armády České republiky.

Kromě toho zákona o financování jsme také projednali další obranné zákony, které reagují právě na změnu bezpečností situace v Evropě a zase mají umožnit armádě rychleji, efektivněji reagovat na potenciální hrozby, kterým by naše země mohla čelit. Musíme zvýšit připravenost státu k obraně již v té době, kdy ještě není ohrožen stát nebo není ohrožení státu, není válečný stav, ale už v této době musíme být připraveni a mít schopnost reagovat.

Takže zákon například zvyšuje atraktivitu působení v aktivních zálohách, řeší některé konkrétní otázky: problematiku vojenských vlaků, zákazu letu bezpilotních letadel nad objekty důležitými pro obranu státu a důležitá je také digitalizace obranné agendy a to jde zase přesně v duchu našeho programového prohlášení a naších cílů a naší snahy digitalizovat a zjednodušovat agendy státu.

Kromě toho skutečně balíku, který se týkal obrany a o kterém bude ještě podrobněji mluvit paní ministryně obrany Jana Černochová, se vláda také vrátila k českému předsednictví v Radě Evropské unie.  Projednali jsme vyhodnocení českého předsednictví. Nebudu teď o tom tady podrobněji mluvit, protože jsme k tomu včera měli poměrně rozsáhlou tiskovou konferenci právě na tomto místě s panem ministrem Bekem.

Snad jenom jedna poznámka k tomu: Všichni členové vlády, a to dnešní jednání to znovu potvrdilo, jsou si vědomi toho, jaký kredit Česká republika v zahraniční během půlročního předsednictví získala, a všichni se shodujeme na tom, že na tomto kreditu musíme dál stavět, že ho musíme dál vytvářet, že musíme pracovat tak, abychom tuto výhodu dokázali využít na mezinárodních jednáních, v prosazování zájmů České republiky, v posílení personálního obsazení českými občany v unijních institucích, v evropských institucích atd. Prostě abychom využili to, čeho jsme dosáhli v rámci předsednictví a té naší pověsti a kreditu, respektu, který máme k tomu, abychom prosazovali zájmy České republiky.

Poslední téma, které zmíním z té rozsáhlé agendy, kterou jsme dnes projednávali na vládě, je téma, které se týká energií. My jsme dnes, tak jak jsme to slíbili před vánočními svátky, po obsáhlých jednáních se všemi, kterých se to týká, schválili kompenzační mechanismus pro obchodníky s energiemi. To je jeden z těch posledních dílků té poměrně komplikované skládačky, která ve výsledku zajistí a zajišťuje občanům a firmám a poskytovatelům veřejných služeb cenový strop na elektřinu a plyn.

Každý má jistotu, že bude platit maximálně zastropovanou cenu, a obchodníci budou mít jistotu, že jim stát bude kompenzovat náklady vzniklé na základě zastropování. To nařízení vlády je koncipováno tak, aby byly obchodníkům kompenzovány vzniklé náklady, ale současně, a to je také důležité, obsahuje mechanismy, aby měl stát kontrolu nad tím, zda jsou ty obchodníky požadované částky přiměřené, nikdo z nich se na tom neobohacuje. Čili je tam oboje – jak jistota pro obchodníky, tak pro stát, a tedy pro veřejnost, že ty prostředky, kterými to bude stát kompenzovat, budou využity skutečně efektivně.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji a poprosím ministryni obrany Janu Černochovou.

Jana Černochová, ministryně obrany: Krásné odpoledne i za mě, dámy a pánové. Jak už tady říkal pan premiér, dnes vláda schválila velmi významné body z kapitoly resortu Ministerstva obrany z našeho programového prohlášení. Tím prvním bodem je financování obrany. Vy víte, že v minulosti jsme tomu říkali obranný fond. S těmi fondy je to trošku složitější, takže je to vlastně legislativně ukotveno takto, jak jsme to společně vyjednali a vykomunikovali, projednali s panem ministrem financí.

V této normě jsou jednak tedy dvě procenta HDP na obranu, ale hlavně to bude v budoucnu zajišťovat stabilní a transparentní financování těch velkých obraných strategických projektů. To jsou vlastně ty hlavní změny, které v této normě jsou, protože když jsem představovala desatero před tím rokem a nastupovala jsme do funkce a nyní jsem bilancovala, co se nám z toho povedlo, tak jsem vám říkala, že v následujících týdnech tedy tyto normy by měly procházet Poslaneckou sněmovnou.

A také v těch prioritách naší vlády je, že připravujeme největší akvizice v historii České republiky. To, že válka na Ukrajině potvrdila, že musíme být připraveni na současné ale i budoucí konflikty, to je také fakt. A proto tedy urychlená modernizace armády je naprosto nezbytná a nelze ji dále odkládat.

Potřebujeme pro to, abychom mohli modernizaci realizovat, pružný systém financování obrany našeho státu. Ten návrh změny legislativy se vlastně dá rozdělit do tří zásadních oblastí. Jedna zásadní oblast je, že se stanovuje zákonem minimální objem výdajů na obranu ve výši dvou procent HDP.

Dále definujeme celostátní systém rozpočtování výdajů na obranu státu, což nám umožní systematicky započítávat obranné výdaje jiných kapitol do výdajů na obranu ve výši minimálně dvou procent HDP. Tady se to zejména týká i té kapitoly pana ministra dopravy, ale týká se to samozřejmě i jiných kapitol. Prostě tam, kde můžeme a budou to uznatelné položky z hlediska vlastně těch pravidel Severoatlantické aliance, tak ty budeme zahrnovat. Děkuji kolegům, už jsme si to vyzkoušeli v letošním roce a samozřejmě, že i tyto finanční prostředky budou potom pomáhat tvořit ta dvě procenta HDP.

Za třetí zákon stanovuje efektivní zákon k zajištění průběžného financování armádních strategických projektů. Tady bych se chvilinku nad tím zastavila. Jsou to projekty, které trvají více let, mají zásadní dopad na obranyschopnost státu a počítají s rozpočtem nad 300 milionů korun.

Tyto strategické projekty bude vždy schvalovat vláda. Předpokládám, že tyto strategické projekty budeme i diskutovat na výborech pro obranu, jak v tom senátním, tak v tom sněmovním, protože samozřejmě tyto strategické projekty měly být nadčasovými. Rozhodně to není něco, co by si jedna vláda v tom daném funkčním období rozhodla pořídit a jiná vláda pak chtěla pořizovat něco jiného. Proto to jsou ty strategické projekty, které schvaluje vláda, aby ten závazek byl dlouhodobý.

Tolik k té jedné zásadní normě.

K té druhé normě mně dovolte také několik slov, protože to skutečně pro mě i pro pana premiéra v těch prvních dnech nejenom konfliktu na Ukrajině, ale i vůbec když jsme se začali seznamovat s tím, co na resortu Ministerstva obrany je vlastně za možnosti a jaké postupy se mohou volit v případě, kdyby nedocházelo pouze k ohrožení státu ze strany nějakého válečného konfliktu, ale třeba i nějaké okolnosti, kterým se říká vis major a jsou to nějaké živené pohromy, tak vlastně jsme zjistili a informovala jsem o tom Bezpečnostní radu státu, že vlastně Česká republika a resort Ministerstva obrany má velmi omezený přístup k některým databázím.

Ty databáze jsou vlastně částečně… Třeba něco je pod registry Ministerstva vnitra, něco jsou registry Ministerstva dopravy, něco jsou registry Ministerstva průmyslu a obchodu a my bychom se k těmto údajům potřebovali dostat z toho důvodu, kdybychom třeba potřebovali v případě zemětřesení povolávat prostě nějaké dobrovolné kynology nebo kdybychom potřebovali prostě v případě, že by nedej bože zase vypukly nějaké další požáry a chtěli bychom povolat lidi, kteří jsou držitelé nějakých licencí například k vrtulníkům nebo jiným letounům, tak aby nám v těchto věcech mohli pomoc, tak opět by resort Ministerstva obrany neměl informaci o tom, který z těchto lidí těmito oprávněními disponuje. Nebo kdo má jaký řidičský průkaz, jaké kategorie.

Tohle všechno jsou věci, které sice v jednotlivých registrech jsou, ale nemá je k dispozici resort Ministerstva obrany. Takže tady platí opět tedy to, že bychom chtěli, aby neobíhaly tady nějaké dokumenty mezi x resorty, ale aby moderním digitálním způsobem jsme se k těmto datům mohli dostat.

Důležité co v tom zákoně je, je zapojení obyvatel do obrany našeho státu. Tady dávám před závorku, že to zapojení je dobrovolné. My tomu říkáme dobrovolné předurčení, protože jsme nechtěli úplně použít slovo odvod. Protože to není, my nikoho neodvádíme. My žádáme, vyzýváme, prosíme občany České republiky, kteří z nějakého důvodu nechtějí působit v aktivních zálohách, třeba protože mají nedostatek času nebo jim to jejich zaměstnavatel neumožňuje, tak aby se přihlásili, podstoupili na začátku pouze lékařskou prohlídku, řekli: Ano, já jsem jako občan České republiky připraven být předurčen v případě, že Česká republika bude potřebovat moji pomoc. A umím létat, držím zbrojní průkaz, takže třeba jsem i vlastníkem zbraně atd.

A tyto údaje na základě dobrovolné báze my budeme mít v našich evidencích a v případě, že armáda bude potřebovat tyto lidi povolat, tak je budeme moci povolávat. Budeme je samozřejmě povolávat i na cvičení.

Je to vlastně rozšíření toho stávajících stavu, který je, kdy máme na prvním místě vojáky z povolání, na druhém místě příslušníky aktivní zálohy při Armádě České republiky a na třetím místě děláme dobrovolná cvičení, kde doufáme, že třeba po těch dobrovolných cvičeních ti lidé vstoupí do aktivní zálohy. Tak teď to rozšiřujeme o další, čtvrtou možnost a tou je to dobrovolné předurčení.

Jak říkám, pokud se občan rozhodne pro dobrovolné předurčení, bezprostředně pouze absolvuje zdravotní prohlídku, a následně se tedy zaváže k povinnosti zúčastnit se cvičení a osvojit si základní vojenské dovednosti. A pokud bychom tyto občany povolávali, tak by se to dělo na základě rozhodnutí vlády se souhlasem Poslanecké sněmovny. Takže opět to je velmi transparentní a ústavně komfortní postup. Nevolíme tady nic, co by mohlo být jakkoli zpochybňováno, ani k ničemu nikoho nenutíme.

Pan premiér zmiňoval i zatraktivnění služby v té aktivní záloze. To jsou vlastně vojáci, kteří, nebo respektive příslušníci aktivní zálohy, kteří když jsou povoláni na cvičení, tak mají statut vojáků se vším všudy. Jsem ráda, že se nám podařilo i vlastně teď je intenzivněji zapojit například do nasazení i v různých zahraničních misích. Máme příslušníky aktivní zálohy na Slovensku, budeme je mít nebo máme je i v Litvě a v Lotyšsku. To je také úspěch, který myslím si, že oni oceňují. Ale máme těchto příslušníků aktivní zálohy stále málo. A pokud máme naplnit naše cíle, že do roku 2030 máme mít 30 000 vojáků z povolání a 10 000 příslušníků aktivní zálohy, tak musíme trošku přidat a musíme přidat zejména v tom, abychom zatraktivnili tuto službu.

To zatraktivnění spočívá v tom, že vlastně pro vojáky máme připravené nějaké benefity. Chceme jim nabídnout stabilizační příspěvek, chceme jim nabídnout náborový příspěvek, aby třeba například studenti, kteří se rozhodnou, že by chtěli zkusit si tuto službu v Armádě České republiky, tak aby třeba i pro ně to vyřešilo to, že místo na nějakou brigádu půjdou prostě na tento výcvik a budou schopni potom sloužit jako příslušníci aktivní zálohy České republiky.

Další bod, který už jsem zmiňovala, jsou ty databáze, které opravdu velmi chybí. A tady bych jenom chtěla na Ukrajině uvést, jak je vlastně to nastavené i v České republice. Pokud za stávající právní úpravy bychom my chtěli nahlížet do nějakých databází, jako resort Ministerstva obrany, tak tak můžeme činit pouze ve chvíli, kdy je tzv. stav ohrožení státu.

Na Ukrajině byl rozdíl mezi stavem ohrožení státu a válečným stavem osm hodin.

Samozřejmě Česká republika není teď bezprostředně v žádném válečném konfliktu, byť ten konflikt je v blízkosti naší země a snažíme se ze všech sil Ukrajině pomáhat, ale my jsme si vědomi toho, že tady skutečně i naše legislativa by měla být připravena na možné scénáře, a jak jsem říkala, nejsou to pouze scénáře, které by souvisely s nějakým válečným konfliktem, ale můžou souviset i s nějakými živelnými katastrofami.

V neposlední řadě, jak tady i říkal pan premiér, mění se tam ještě v té legislativě některé technické změny, jako například pravidla pro používání bezpilotních prostředků v blízkosti tzv. ODOS, tedy objektů důležitých pro obranu státu, anebo zavedení tzv. vojenských vlaků a mimořádného vojenského vlaku, kdy vlastně cílem je získání priority při přidělování kapacity železnice v případech, kdy to bude nutné, čímž se dále zvýší a zefektivní i logistické schopnosti naší armády.  

Chtěla bych poděkovat mým kolegům, že na vládě tyto zásadní legislativní normy, které souvisí s naší obranyschopností, podpořili a můžu tady říct, že vlastně ta podpora byla všemi hlasy všech přítomných ministrů, za což jim děkuji a děkuji i mému týmu na resortu Ministerstva obrany za přípravu těch podkladů, za vyjednávání i s jinými resorty.

Věřte mi, že to opravdu nebylo jednoduché, a dnes jsme tedy dosáhli tohoto dalšího kroku a můžeme tuto legislativu postoupit k projednání oběma komorám Parlamentu. 

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji a poprosím ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkelu.

Jozef Síkela, ministr průmyslu a obchodu: Hezké odpoledne, dámy a pánové. Jak už uvedl pan premiér, vláda dnes schválila kompenzační nařízení pro zastropování cen energií. Chtěl bych zdůraznit, že jsme postupovali tak, abychom na jednu stranu zajistili obchodníkům jistotu, že jim budou proplaceny kompenzace nákladů a přiměřeného zisku v důsledku zastropování cen energií. Na druhou stranu ale samozřejmě chceme, aby stejně tak měl i stát jistotu, že tyto kompenzace budou spravedlivé a že jejich pravidla budou jasně a transparentně stanovena. 

Abychom vytvořili opravdu funkční mechanismus, který bude zároveň spravedlivý, tak jsme spolu s obchodníky zanalyzovali trh a zohlednili specifika jednotlivých obchodníků a jejich nákupní strategie. Na základě toho jsme smlouvy, které mají obchodníci uzavřeny se zákazníky, rozdělili do osmi typů. A pro ně jsme určili mechanismy tohoto určování kompenzací a jejich vyplácení.   

Pro určení výše kompenzace se tedy vychází z tržních cen, které jsou doplněny o přiměřenou marži. Odlišuje se v rámci toho, jaký typ smlouvy má uzavřen odběratel, jehož platby za energie stát kompenzuje. Kompenzace nepokrývají náklady vyplývající ze spekulativního jednání dodavatelů. Prokazatelnou ztrátu a přiměřený zisk bude hradit dodavateli energií splňujícímu stanovené podmínky operátor trhu, tedy OT. Ten výplatu provede na základě žádosti obchodníků, ve které specifikují údaje o tom, kolik energií dodaly, komu, za kolik je nakoupili a další informace.

Oprávněnost prokazatelné ztráty bude ještě před výplatou finančních prostředků kontrolovat Energetický regulační úřad například porovnáním stávajících dat a těch dat minulých.

Nařízení dále stanovuje také další obsahové náležitosti žádosti o úhradu prokazatelné ztráty, termíny pro podání žádosti a podmínky vyplácení mimořádných záloh pro obchodníky za měsíce leden, únor a březen 2023. Děkuji.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Také děkuji a poprosím ministra dopravy Martina Kupku.

Martin Kupka, ministr dopravy: Dobré odpoledne. Více než osm let se mluví o potřebné změně zákona o silničním provozu. Vláda dnes schválila předložený návrh novely. Cílíme k jedné věci: Ke zvýšení bezpečnosti na českých silnicích a jdeme cestou posílení trestů za ty nejzávažnější dopravní přestupky, a naopak snížením trestů u těch okrajových nebo nejméně významných přestupků.

Snažíme se o to, aby ten zákon měl co největší přirozený respekt, a snažíme se také o významné zjednodušení. Proto se například původních sedm pásem pokut snižuje na čtyři a v případě těch bodových sankcí, tak od té původní škály přecházíme na významně jednodušší, kdy budou přestupky rozděleny výhradně na tři kategorie přestupků: šestibodových, čtyřbodových a dvoubodových s tím, že začíná platit princip dvakrát a dost u těch nejzávažnějších přestupků a třikrát a dost u těch středně závažných.

Přicházíme i s důležitými novinkami, kde se snažíme oslovit a zaměřit na nejrizikovější část řidičů, tedy těch, kteří teprve sbírají první zkušenosti, a přicházíme s preventivním projektem, který se v jiných státech osvědčil, tedy řízení, možnost řízení motorových vozidel už od sedmnácti let pod dohledem mentora. Míříme na to, že v mnoha případech právě ten dohled, nejčastěji rodičů, vede přesně k tomu, že ten začínající řidič má možnost předcházet zbytečně rizikovému chování a chovat se v provozu ohleduplněji.

Snažíme se také o to, aby – protože v tomto směru ta nejrizikovější část řidičů působí také poměrně velké množství těch dopravních nehod – abychom dokázali v těch prvních dvou letech od získání řidičského průkazu, v té ochranné lhůtě, říkáme tomu řidičák na zkoušku, dokázali zasáhnout tam, kde dojde ke spáchání toho nejvýznamnějšího přestupku, tak v takovém případě se ten řidič bude muset následně podrobit dopravně-psychologickému pohovoru, aby se dozvěděl, které z těch chování je opravdu nebezpečné, co působí nejvýznamnější rizika, a také bude mít možnost s autoškolou znovu se vrátit do provozu a osahat si opravdu to, co v tom provozu má fungovat a jak by se měl chovat.

Z těch základních principiálních změn, které přinášíme, snažíme se také o to, aby co nejvíc přestupků bylo možné řešit na místě, protože takový trest má samozřejmě větší význam. Zároveň jsme se dnes dohodli na tom, že pokud na jedné straně snižujeme strop té sankce pro porušení zákazu parkování, tak ale v případě, kdyby takové špatně zaparkované vozidlo tvořilo překážku v provozu, tak naopak sankci významně posilujeme.

Věříme, že opravdu takto připravený návrh novely zákona, nepochybně o tom bude významná diskuze i v Poslanecké sněmovně, může přispět k tomu, že se právě podmínky na českých silnicích zlepší. Zároveň věříme, že i tím, jak se snažíme upřednostnit logiku, nejvýznamnější tresty za nejvážnější přestupky, tak že ten zákon bude veřejností přijat, že jej řidiči budou chápat a že jej přijmou i s ohledem na všechny ty zvýšené pokuty, ale i na ta opatření, která míří víc k prevenci.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji, pane ministře. Otevírám prostor pro dotazy. Česká televize.

Václav Vohlídal, Česká televize: Dobrý den, já budu mít několik dotazů, ale začnu jedním mimo tu agendu, kterou jste vy tady zmiňovali. Nevím, jestli jste to řešili například s ministrem zemědělství, ale ten dotaz na ten aktuální výskyt ptačí chřipky, protože dnes další výrazný chov, bylo tam 750 000 slepic, zřejmě kvůli tomu dojde i ke zdražení vajec. Tak zda jste řešili na vládě, jestli kvůli tomu budete zavádět nějaká mimořádná opatření, Ministerstvo zemědělství tedy nebo nějak v součinnosti s vládou? To je první dotaz. A pak na paní ministryni obrany bych se chtěl zeptat ještě k tomu dnešku. Vy jste říkala, že došlo k dohodě na tom zakotvení, ale bude to už od příštího roku. To znamená, plánujete to už letos prosadit tak, aby ta dvě procenta se vydávala už příští rok? A pokud ano, tak jak to bude s penězi, protože jak jsem četl tu důvodovou zprávu, tak by to oproti tomu původně plánovanému navýšení bylo navýšení o dalších 21,5 miliardy korun. Tak vy jste říkala, jestli na tom máte dohodu i s Ministerstvem financí, kde by se ty peníze vlastně vzaly, zda by to tedy bylo jaksi někde z jiného resortu nebo by se navýšila příjmová stránka? A pak ještě na vás tedy i s panem premiérem: Vy zítra máte schůzku také s ředitelem Vojenského zpravodajství panem Berounem, tak co na té schůzce chcete řešit? Děkuji.

Petr Fiala, předseda vlády: Tak já se pokusím na některé dotazy odpovědět a pak určitě paní ministryně. Pokud jde o ptačí chřipku a ten další postup, tak Ministerstvo zemědělství monitoruje tu situaci velmi pečlivě, a bude-li to potřeba, tak přijde s nějakými konkrétními návrhy, kterými by se měla zabývat vláda.

Co se týče zítřejší schůzky: Já mám zájem dlouhodobě se seznamovat s prací jednotlivých zpravodajských služeb a těch institucí, které zajišťují bezpečnost státu. Jak víte, tak jsem absolvoval návštěvu v sídle Bezpečnostní informační služby a teď mám zájem, a proto jsme to domluvili, se setkat na místě, kde pracují, s Vojenským zpravodajstvím a debatovat o jejich úkolech a věcech, které se týkají toho, co zajišťuje Vojenské zpravodajství.

Nemohu a ani nechci o tom mluvit podrobně, ale Vojenské zpravodajství je velmi důležitou institucí z hlediska obranyschopnosti a bezpečnosti České republiky a dělá spoustu opravdu důležitých věcí a dělá je velice dobře, jak jsem měl možnost se už s tou jejich činností seznámit během toho roku, co i v důsledku toho, co se kolem nás odehrává, celkem pravidelně se dostáváme do kontaktu a vidím výsledky jejich práce. Takže budu rád, když budeme mít možnost zítra s paní ministryní přímo na Vojenském zpravodajství diskutovat s nimi všechny ty otázky, které se činnosti této zpravodajské služby týkají. 

Jana Černochová, ministryně obrany: Já doplním pana premiéra. Začnu tam, kde on skončil. Samozřejmě, Vojenské zpravodajství je dominantní službou, která i monitoruje, řeší, informuje jak vládu, tak obě komory Parlamentu o aktuálním vývoji na Ukrajině. Takže to bude rozhodně téma také, se kterým bude seznamován pan premiér.

Vy víte, že v loňském roce, respektive v předloňském roce, v loňském roce vešel v platnost zákon i o vlastně obraně v rámci Vojenského zpravodajství, ta jejich legislativní norma, která tady byla diskutována téměř dvě volební období, tak platí od loňského roku. A bude určitě i pan premiér dostávat nějaké vyhodnocení této normy, jestli splnila svůj účel, nebo ne. Novinka, která třeba v této legislativě je, tak je vlastně ten konzultant právě pro otázky kybernetické bezpečnosti. My víme, že otázka kybernetické bezpečnosti je také obrovské téma.

Budeme diskutovat i nějaký rozvoj Vojenského zpravodajství, protože třeba dnes když jsme diskutovali na vládě právě výdaje na obranu, tak jsme diskutovali i o tom, do jakých velkých investičních projektů bychom měli investovat i právě v rámci Vojenského zpravodajství.

Poděkujeme panu řediteli Vojenského zpravodajství za to, jak on zvládl předsednictví, protože Vojenské zpravodajství a Česká republika byla vlastně předsednickou zemí po celý rok 2022, kdy vlastně ta pochvala tady byla jak z Vojenského výboru NATO, tak z Evropské unie. Bylo to vlastně, tady v Praze proběhlo několik jednání, několik konferencí, seminářů. To, že se s tím dopředu nikdo nechlubí, je to logické, bylo to vlastně v nějakém režimu, je to Vojenské zpravodajství.

Takže tohle všechno budou věci, které tam zítra zazní. My plánujeme s panem premiérem samozřejmě po té návštěvě také tiskovou konferenci, takže tam budete seznámeni s touto agendou dopodrobna.

K tomu vašemu prvnímu dotazu na mě. Vláda ve svém programovém prohlášení stanovila, že do roku 2025 chce dvě procenta HDP na obranu. Bylo to ještě před válkou na Ukrajině, bylo to ještě před summitem v Madridu, kde byly země, alianční, vyzvány k tomu, aby tyto závazky plnily již v roce 2024. Takže my v tomto duchu povedeme debatu o úpravě tohoto bodu v našem programovém prohlášení vlády tak, abychom ten náš závazek plnili podle požadavků nejenom Aliance, ale i podle našich vlastních požadavků, našich vlastních zkušeností a potřeb. Česká republika je dlouhodobě na chvostu zemí, které vlastně neplnily ani jedno a půl procenta HDP. V letošním rozpočtu bychom měli dosáhnout 1,5 procenta HDP.

Počítáme s tím nárůstem, s tím počítá jak pan ministr financí, tak všichni kolegové z této vlády, protože je to bod, který je v našem programovém prohlášení, a vědí, že na úkor obranyschopnosti, bezpečnosti, ochrany našeho pohodlí, ochrany našeho nějakého životního standardu, tak v této oblasti prostě přidat musíme.

Resort obrany byl v minulosti dlouhodobě podfinancován. Ten vnitřní dluh je obrovský a vláda Petra Fialy ví, že tuto věc musíme změnit a že musíme do naší obranyschopnosti a do naší bezpečnosti investovat.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji, ještě jeden dotaz Česká televize, poslední.

Václav Vohlídal, Česká televize: Ano, děkuji mockrát, jenom ještě jeden krátký dotaz: Paní ministryně, jenom jsem se chtěl zeptat na jednu věc. Vy jste sama zmínila tu pomoc Ukrajině. Česká republika pomáhá také tím, že tam půjčuje, nebo respektive daruje techniku, nezveřejňují se ale počty, ani co za techniku to je. Tak zda vlastně toto bude pokračovat, případně jestli, jaké jsou k tomu důvody, a jestli někdy třeba zpětně pak doplníte, jaká vlastně technika byla darována? Děkuji.

Jana Černochová, ministryně obrany: Stoprocentně doplníme. Já už vlastně jsem ty informace v neveřejném režimu poskytovala kolegům na Výboru pro obranu, jak v tom senátním, tak v tom sněmovním. Samozřejmě, že ve chvíli, kdy budeme moci zveřejnit všechny ty seznamy té techniky, tak je zveřejníme.

V tuto chvíli z bezpečnostních a jiných důvodů prostě není žádoucí, aby se to dělo, byť samozřejmě ty dary podléhají kontrolám všech orgánů, které mají v tom režimu přístup k informacím. Takže tady se občané České republiky ani nemusí obávat toho, že by to neprobíhalo transparentně, anebo se nemusí obávat toho, že by Česká republika posílala na Ukrajinu nějakou techniku, kterou by potřebovala.

My opravdu s panem náčelníkem generálního štábu, panem generálem Řehkou velmi pečlivě zvažujeme, co můžeme za vojenský materiál na Ukrajinu posílat tak, aby nám nechyběl. Je to technika jak lehká, tak těžká, na kterou třeba už v České republice nemáme munici. Nemáme na ni vycvičené lidi a ukrajinská strana uvítá, protože naopak má vycvičené lidi, má munici, tak uvítá právě tuto techniku. Ano, není asi žádným tajemstvím, že se jedná zejména o techniku z té bývalé sovětské provenience.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju, další dotaz.

Jakub Kokoška, TV Prima: Dobrý den, pane Síkelo, nás by zajímalo: Teplárny zdražují, meziročně zdražily skoro až o 200 procent. Týká se to zhruba tří milionů lidí, tak zdali plánujete nějaký typ cenového stropu i na toto odvětví?

Jozef Síkela, ministr průmyslu a obchodu: Tak my máme s teplárenským sdružením dohodu. Jednak připravujeme v rámci dočasného krizového rámce kompenzace v rámci teplárenství a zároveň se budeme zabývat další otázkou notifikace transformace teplárenství u Evropské komise. V každém případě my máme připraveny vyšší miliardy korun na podporu teplárenství a v rámci té dohody, protože ty ceny v teplárenství nestoupaly tak dramaticky, tak jako to bylo u cen energií, tak by neměly být přenášeny na ty klienty ve stejné míře, jako budou teplárnám ty náklady stoupat, protože, jak už jsem řekl, oni dostanou kompenzace přímo od nás.

To znamená, my se samozřejmě na tu otázku zvýšených nákladů u těch domácností podíváme a samozřejmě budeme chtít, aby to bylo v rámci únosnosti. To znamená, že pokud by tam například podpora na bydlení nestačila nebo by se dostávaly ty rodiny do nějakých problémů, tak budeme hledat cestu, jak tyto domácnosti podpořit.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju, další dotaz. Pan Ťopek chtěl a potom vidím ČTK ještě.

Martin Ťopek, Hospodářské noviny: Dobrý den, dovolte dva dotazy na vás, paní ministryně, ještě k agendě, kterou jste zde popsala. Jednak se chci zeptat, zdali už máte představu nebo aspoň odhad toho, jak by měl vypadat podíl rozpočtu Ministerstva obrany vůči HDP v tom příštím klíčovém roce, v roce 2024? To znamená výdaje na obranu, ale oproštěné od těch uznatelných výdajů z ostatních resortů. A druhý dotaz, to je k tomu, co jste uvedla, k tomu sdílení informací, potřebnému, protože mám pocit, že to je jeden z pilířů nedávno vzniklé Digitální informační agentury, která vlastně si dává za cíl právě sdílení informací mezi resorty a dalšími institucemi. Tak jestli neděláte souběžně to samé vlastně, co chystá pan vicepremiér Bartoš, nebo jestli naopak třeba na tom pracujete nějak v součinnosti? Děkuji.

Jana Černochová, ministryně obrany: Tak děkuju. Určitě jednáme v součinnosti. Jak jsem říkala, ten návrh byl prakticky bez rozporů. To, co jsme vypořádali v tom připomínkovém řízení, tak to byly věci, které nijak nenarušovaly to, co dělá kolega Bartoš.

Tady bych to možná ještě zopakovala jednou, v čem je problém. Problém je, že my v tuto chvíli neotevřeme žádné databáze dřív, než bude stav ohrožení státu. A stav ohrožení státu je nějak definován v ústavních zákonech a my vlastně ve chvíli, kdy by, nepřeji si to, ale kdyby tady byl třeba podobný požár, ale možná ještě většího rozsahu, než byl v Českém Švýcarsku, tak my se potřebujeme dostat do evidencí, které třeba dávají do registru kolegové z Ministerstva dopravy, a my k tomu vlastně budeme párovat ty piloty, které třeba máme, ty vojenské piloty a budeme potřebovat, aby byli civilní lidé, lidé z civilu, kteří ale jsou třeba držitelé nějakých licencí, právě těch pilotních průkazů, tak aby s námi byli součinní.

A to bychom nemohli, protože my o nich nevíme. A já nemůžu přijít na resort Ministerstva dopravy a říct panu ministrovi: Martine, prosím, dej mi ty informace. Tady existuje nějaký zákon o ochraně osobních údajů a tak dále.

Schválně uvádím jiné konflikty než ty vojenské. Ale jak jsem řekla, rozdíl mezi válečným stavem a mezi stavem ohrožení státu byl na Ukrajině osm hodin a za osm hodin neuděláte vůbec nic. Takže tady je skutečně zapotřebí, abychom jako Česká republika a armáda měli přehled o tom, kolik třeba lidí v naší populaci drží, ať třeba uvedu jiný příklad než ty piloťáky, kolik lidí v populaci má řidičský průkaz na velká auta, na auta typu třeba těžké techniky, můžu zmínit tatrovky.

Kdo eventuálně z těchto lidí by mohl pomoct, kdyby zase třeba tady, nedej bože, bylo nějaké zemětřesení a potřebovali jsme odstranit následky těchto škod. A to vlastně ten návrh kolegy Bartoše neřeší. Ten neřeší přístup lidí z resortu Ministerstva obrany, kteří jsou spoluodpovědní a spolutvůrci obranyschopnosti naší země, tak vlastně k tomu není v tuto chvíli dán žádný přístup.

Ani vlastně nevíme, kolik lidí by v tuto chvíli bylo ochotných bez nějakých mobilizací – nikdo z nás tady nechce mobilizovat občany České republiky. Ale kdo z těch lidí v naší populaci by byl případně ochotný přijmout dobrovolné předurčení sloužit České republice tehdy, pokud by Česká republika potřebovala.

Tady vlastně neexistuje ani nějaká jednotná zdravotní dokumentace z hlediska nějakých registrací a také, pokud půjdeme tou cestou toho dobrovolného předurčení, ti lidé absolvují to lékařské vyšetření, tak my budeme vědět, jestli v té populaci, třeba v nějakých jako ročnících, máme lidi, kteří sice můžou mít nějaké zdravotní problémy, ale zato jsou úžasnými ajťáky a my je budeme mít v té naší evidenci.

K tomu dotazu ohledně podílu v příštím roce na HDP. My vlastně když jsme si pro loňský rok 2022 od resortů, všech vlastně kolegů, vyžadovali informace, kolik bychom mohli pro ten příslušný rok tam zahrnout, tak ta částka byla něco kolem jedné miliardy. Ale bylo to vlastně v tu chvíli, kdy třeba pan ministr dopravy Kupka ještě neměl představu o jejich rozpočtu pro další období a o některých velkých projektech.

To se vlastně bude vždycky dělat dopředu, takže předpokládáme, že ty částky porostou rok od roku a zejména spoléhám právě na dopravu, protože tam vlastně úprava dopravní infrastruktury je stoprocentně položkou, kterou nám alianční metodologie uzná pro to, abychom mohli ji započítávat právě do toho našeho podílu na obraně.

Teď jsme si to vyzkoušeli a bylo to něco kolem jedné miliardy. Ale ve chvíli, kdy bude platit ten zákon, tak samozřejmě že se to bude dělat i s nějakou perspektivou dalších let a my budeme i vlastně od kolegů vědět, jaké oni plánované ty velké projekty mají a s jakými máme v tom budoucím rozpočtovém rámci počítat.

Petr Fiala, předseda vlády: A ještě doplním paní ministryni z takového obecného hlediska. Skutečně jedním z velkých problémů našeho státu je nedostatek dat, analytických dat a informací, které má stát k dispozici. A shodli jsme se i při debatě se členy vlády, že pro mnohé z nás to bylo největší překvapení, jak málo těch informací stát má, přestože se v minulosti vynaložily finanční prostředky na digitalizaci a právě na to, aby se ta informační kapacita státu posílila.

Toto musíme změnit. A musíme to změnit velmi rychle, pokud chceme, aby stát byl efektivní, přiměřeně štíhlý a dokázal opravdu sloužit občanům a abychom my mohli dělat třeba cílená opatření při podpoře lidí a mohli prostě lépe zaměřovat to, o čem vláda rozhoduje.

Platí to i v oblasti bezpečnosti. Prostě potřebujeme mít data k dispozici. Bez nich nelze některé věci ošetřit, udělat, připravit. A ta naše snaha musí jít dvěma směry a ony vůbec nejdou proti sobě, ony se doplňují.

Jedna věc je, že musíte vytvořit ty nástroje, to místo, kde se propojují registry, kde se, jak budeme sdílet informace, tu technickou stránku té věci. Ale druhá věc je, že si musíte vytvořit i legislativní nástroje pro to, abyste mohl ta data vlastně shromažďovat a měl je k dispozici. Takže to, co dnes jsme udělali v případě obrany, vůbec není v rozporu s tím, co připravujeme ve věci té digitální agentury a digitalizace.

A druhá poznámka, pokud jde o výdaje na obranu, a to si musíme všichni uvědomit. My jsme tuto debatu veřejně takto intenzivně nevedli, protože ty prostředky na obranu byly v minulých letech bohužel nízké. Ale když my směřujeme ke dvěma procentům, děláme to velmi rychle, tak to nejsou peníze, které se jenom někde vydají a nic nepřinášejí, maximálně nějaké zlepšení obrany. Ty peníze jsou zásadní pro to, abychom byli obranyschopní, abychom žili v bezpečí. To jedna věc.

Ale druhá: Ty peníze současně pomáhají České republice. Firmy – my se snažíme do každé akvizice, a děkuji za to paní ministryni, že opravdu o to Ministerstvo obrany usiluje, dát takové podmínky, aby se na tom podílely české firmy. Aby český zbrojní průmysl, který je mimochodem velmi kvalitní, aby se tím posiloval, aby se zvyšovala jeho konkurenceschopnost.

Proto teď třeba ti, kteří jsou, firmy, které jsou zapojené do zbrojního průmyslu, navyšují počty zaměstnanců. Současně tím můžeme podpořit výzkum, inovace. Prostě to jsou efekty, které jsou velmi pozitivní. Čili ty peníze, které vložíme do obrany a do bezpečnosti, když to uděláme chytře a odpovědně, tak se jaksi zhodnocují vícenásobně.

Jana Černochová, ministryně obrany: Prostě, jestli ještě můžu doplnit, v tuto chvíli nemáme právní oporu v tom, abychom mohli využívat informace, tyto informace, které někde v nějakých databázích jsou, pro obranu státu dříve, než je vyhlášen stav ohrožení státu. My se vlastně nedostaneme paradoxně ani k informaci o lidech, kteří absolvovali vojenskou službu, což určitě se shodneme, že tento údaj by určitě minimálně u té generace, která prostě ještě vlastně i podle zákona o obraně státu má do šedesáti let nějakou odvodovou povinnost, tak tuto informaci bychom jako stát měli mít a měli bychom ji mít dřív, než bude stav ohrožení státu.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju, to je z tiskové konference všechno. Děkujeme za pozornost a přejeme pěkný den.

Jana Černochová, ministryně obrany: Děkujeme. Na shledanou.

Martin Kupka, ministr dopravy: Všechno dobré v novém roce.

Jana Černochová, ministryně obrany: No vidíte to, ani jsme vám nepopřáli. Díky.