Tisková konference po jednání vlády, 4. prosince 2013

Pro zobrazení videa je nutné povolit JavaScript. Zde jsou instrukce jak povolit JavaScript ve Vašem webovém prohlížeči.

Jana Jabůrková, tisková mlivčí vlády ČR: Dobrý den dámy a pánové, vítám Vás na tiskové konferenci po jednání vlády České republiky. Dnes Vás s jednáním vlády seznámí pan premiér Jiří Rusnok a doplní ho ministr dopravy Zdeněk Žák a ministr průmyslu a obchodu Jiří Cieńciała.

Jiří Rusnok, předseda vlády ČR: Hezké odpoledne dámy a pánové, vláda na svém pravidelném zasedání dnes projednala zhruba okolo 20 bodů v části s rozpravou, já bych zmínil jenom některé z nich. Byly tam 2 zákony, návrhy zákonů, respektive novel z dílny Ministerstva životního prostředí. Ta první novela se týká ochrany zemědělského půdního fondu a ta druhá chemického zákona. Obě ty novely de facto už prošly - v tom prvním případě dokonce tou předchozí vládou, v tom druhém naší vládou, a v podstatě je vracíme do legislativního procesu, protože zejména v tom druhém případě se jedná o implementaci změny směrnic evropských, které jsme povinováni provést. V tom prvním případě se jedná mimo jiné o záležitosti, které jsou spojeny s výjimkami pro vynětí zemědělského půdního fondu v situacích, kdy stát investoval do průmyslových zón případně do dopravní infrastruktury mimo jiné také. Dále jsme projednali návrh zákona o státním dluhopisovém programu na úhradu jmenovitých hodnot státního dluhu splatných v roce 2014, to je standardní zákon, který se takříkajíc roluje dopředu stále, protože stále se dluhy České republiky nezmenšují samozřejmě, ba naopak a musejí se ty staré splatné zase refinancovat novými, k tomu slouží vždy tento typ zákona. Byla tam drobná úprava technická zákona o volbách, která musí být platná někdy v polovině příštího roku, aby nové senátní obvody respektovaly změny počtu obyvatel v jednotlivých senátních obvodech. Dále návrh nařízení vlády, kterým se stanoví částky příspěvku na úhradu péče, kapesného, osobních darů, věcné pomoci pro děti ve školských zařízeních ve výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy. Důležitým bodem, se kterým Vás blíže seznámí pan ministr dopravy, je materiál, který se jmenoval rozvoj systému elektronického mýta v České republice - koncepce zpoplatnění pozemních komunikací, je to v podstatě materiál, který otevírá cestu k dalším krokům nezbytným k pokračování systému mýta i poté, co vyprší stávající smluvní dokumenty v roce 2016. Není to ani zadání žádné zakázky, ani vyhlášení nějaké soutěže, je to koncepční materiál, který je důležitý proto, abychom v tom procesu pokračovali bez zbytečného prodlení. Byl tam návrh rozpočtu Státního zemědělského intervenčního fondu, dále také například nějaké žádosti o výjimky ze zapojení do rezortních systémů centralizovaného zadávání a to je asi vše, co bych považoval za potřebné zmínit v tuto chvíli.

Jana Jabůrková, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, pane premiére, a poprosím pana ministra dopravy Žáka, aby doplnil své mýtné.

Zdeněk Žák, ministr dopravy ČR: Dobře. Já alespoň velmi stručně o jednom z velmi důležitých kroků, které se dlouhodobě řeší a připravují na Ministerstvu dopravy. My jsme schválili koncepci jak po uplynutí stávajícího kontraktu se stávajícím dodavatelem těch služeb spojených s elektronickým mýtem pokračovat. Vláda dnes schválila materiál, který znamená další postup prací v přípravě technického zázemí proto, aby i po roce 2016 tady šlo vybírat mýto, to jest aby ty budoucí vlády měly možnost volby – buď zůstat u toho stavu, který platí dnes, nebo to mýto rozvíjet. To znamená v žádném případě, aby nedošlo k nějakému nedorozumění, ten dnešní schválený materiál neznamená ani rozšíření výběru mýta na další komunikace než je tomu dnes, neznamená ani hýbání se sazbami toho mýta, to necháváme na ty vlády příští, které v tom daném okamžiku budou spravovat administrativu Ministerstva dopravy a exekutivu v tomto státě. Ambicí, proč jsme k tomu museli přistoupit, bylo to, aby naopak ty budoucí vlády neměly v ničem svázané ruce. To znamená, pokud bychom neudělali nic, tak bychom v podstatě predikovaly to, že vlády příští budou muset si zvolit pouze z toho jediného řešení. To, co děláme my, jim naopak otevírá šance rozhodnout v celém širokém spektru možností. Dáváme tím navíc znovu velmi výrazný zřetelný signál, že tato vláda si nepřeje zadávání věcí předem určeným uchazečům, že otevírá i u tak složitých a sofistikovaných záležitostí pole působnosti řadě dalších uchazečů. My dlouhodobě komunikujeme se všemi autoritami, které dnes v Evropě i v České republice jsou schopny takový systém poskytovat a víme, že takových uchazečů může být několik. Takže velmi důležité, omlouvám se, že to opakuji dvakrát, protože ten název toho materiálu může implikovat nějaké velké nedorozumění – nerozhodli jsme ani o rozšíření mýta, ani o výši poplatků. Připravujeme pro příští vládu technické zázemí, aby po vypršení té lhůty mohlo mýto být vybíráno i nadále. Technicky pokrokovějším a levnějším systémem. A je tam ještě jedna velmi podstatná změna od toho vypršení toho kontraktu bude v EU platit takzvaný systém Evropské služby elektronického mýta, který jsme povinni implementovat do toho našeho systému, takže součástí tady toho našeho konceptu je samozřejmě nepřekročitelnost toho rámce evropské služby elektronického mýta po roku 2016. Je to velmi obsáhlá agenda, můžu v případě potřeby cokoli doplnit, ale tolik alespoň velmi stručně.

Jiří Rusnok, předseda vlády ČR: Já se omlouvám, já jsem jenom tím, že jsem si to nemohl najít na správném papíře, ještě tam byl jeden velmi důležitý bod, protože tady zejména pan ministr průmyslu, byl tam bod strategie mezinárodní konkurenceschopnosti, průběžná zpráva o plnění a návrh na úpravu mechanismu jejího řízení. Ten materiál v podstatě se snaží té implementační fázi pokud jde o strategii konkurenceschopnosti dodat nějaké projektové řízení, které tomu zatím bohužel velmi chybělo, čili konstruuje tam odpovídající radu pro tu strategii plus odpovědná pracoviště na Ministerstvu průmyslu, která budou v podstatě selektivně, protože je třeba vybrat několik důležitých věcí, a ty důsledně naplňovat, takže to jsem zapomněl zmínit z toho programu a pan ministr mne možná doplní.

Jiří Cieńciała, ministr průmyslu a obchodu ČR: Já myslím, že to, co bylo řečeno v kostce panem premiérem, to stačí, já jsem zvyklý se vyjadřovat lakonicky a velmi stručně. Takže to je esence tohoto problému, který jsme dneska řešili. Možná to pozadí historické, jak se to vyvíjelo. Jak jsme zde přišli do toho prostoru a na jednotlivá ministerstva, tak jsme zjistili, že tady leží desítky různých projektů a strategií, a myslím si, že celá řada z nich je životaschopná a dobrá, a tak jsme si vybrali alespoň u nás na Ministerstvu průmyslu, my jsme to iniciovali, že v podstatě konkurenceschopnost je to klíčové, ta strategie konkurenceschopnosti zastřešuje veškeré projekty a ty výstupy z těch jiných strategií inovačních – exportní politika, mohli bychom jmenovat celou řadu, tam to všechno musí vyústit, a naší republiku udržet na nějaké vlně konkurenceschopnosti. Bohužel ten materiál se projednával kdysi na vládě v roce 2010 – 2011 a byly tam určeny velmi ambiciózní cíle, že se do roku 2020 dostaneme do první 20 konkurenceschopných států na světě. Bohužel ta situace se vyvíjí úplně opačně, už jsme dosáhli a překročili jsme příčku 40 a nabírá to tempo, že každý rok padáme o 2, 3, 4 i o 5 příček. Jsou na to kritéria mezinárodní, čili všichni jsou srovnáváni podle stejných kritérií, alespoň se ty instituce to snaží takto dělat, ale to není podstatné, jestli to je místo takové, nebo makové. Podstatné je to, že ta konkurenceschopnost není naší nejsilnější stránkou, a tak jsme se rozhodli zjednodušit, podle toho Paretova pravidla, jsme skoro vyškrtali skoro 50 různých projektů a že jsme si řekli, že některé ty věci neleží, na té cestě tam nemusí být. Ale ty, které tam jsou, tak ty musíme spravovat. Pak jsme zrevidovali systém řízení, který byl několikapatrový, velmi složitý a velmi nákladný, kdyby se měl v plném rozsahu realizovat a zafinancovat. Ten projektový přístup mimo jiné spočívá v tom, že jsou vybráni a postupně jsou vybíráni lidé nejschopnější z nejschopnějších na jednotlivých rezortech, kteří budou na tom pracovat a řídit ty jednotlivé projekty, koordinovat to, ale přitom budou vykonávat svojí práci. Uvidíme, jakým způsobem se to osvědčí, budeme muset najít zdroje, abychom ty dobré a nejlepší odměnili. Tím snížíme na minimum požadavek na nějaké finanční zdroje, na platy a všechno, co s tím souvisí. Také jsme tam aplikovali systém sdílených služeb, například sekretariát, který bude obsahovat to centrum, které bude na MPO, nebo na Ministerstvu vnitra, ale i Úřad vlády je v podstatě, si uděláme velmi stručnou respektive drakonickou dělbu práce. A myslím si, že po kvartále, jestli ještě to bude na nás, se k tomu ještě vrátíme a vyhodnotíme to jak po stránce obsahové, tak po stránce efektivního fungování. Jen pro ilustraci uvedu – z pohledu současného plnění obsahují současné karty 421 projektů. 178 je splněných nebo plněných, 123 je rozpracovaných, 32 nerealizovatelných a ke 143 projektům budeme muset provést řadu analýz jestli jsou smysluplné, jestli tu konkurenceschopnost v rámci České republiky jsou schopny posunout. To je v podstatě základní sdělení a myslím si, že postupem času, jak to budeme kontrolovat a řídit a plnit, tak se k tomu dostaneme, budeme se dělit o informace s Vámi. Děkuji.

ČTK: Dobrý den, měl bych dva dotazy. Jeden na pana premiéra, jestli dnes vláda jednala o prolomení limitů těžby, popřípadě s jakým výsledkem, nebo jestli vůbec. A druhá věc, vláda údajně měla jednat i o personálních změnách ve správní radě Správy železniční a dopravní cesty, tak jestli nás s tím můžete seznámit, kdo byl odvolán, kdo jmenován a podobně. Děkuji.

Jiří Rusnok, předseda vlády ČR: Tak já k té první otázce, ke druhé potom pan ministr dopravy. O limitech jsme nejednali, jak už jsem řekl, my se tou věcí zabýváme, zabýváme se jí v tuto chvíli na úrovni ministerské, v kontextu pokračování přípravy státní energetické koncepce a také surovinové politiky, analyzujeme dále ten právní stav, který je výsledkem nějakého historického vývoje a změn v horním zákonodárství v poslední době. Takže zabýváme se tou věcí a jistě se k ní v příhodné době vrátíme, jakmile budeme mít ty potřebné analýzy k dispozici.

Zdeněk Žák, ministr dopravy ČR: SŽDC – ano, je to pravdou. Správa železniční a dopravní cesty má jako kontrolní a řídící orgán takzvanou správní radu. Nám postupně s odchodem členů klesal jejich počet až jsme se dostali na hranici samotné usnášeníschopnosti. Tím posledním, kdo odchází, je bývalý náměstek ministra dopravy pan Jiří Žák, který, podotýkám konsensuálně, odešel z funkce k červenci letošního roku a k tomuto datu k prosinci odchází i z pracovně právního poměru, čímž by počet členů té správní rady klesl pod usnášeníschopnost. Vláda na můj návrh schválila na ta volná místa, to znamená, že formálně byl odvolán pan Jiří Žák, 3 ostatní místa už byla v tuto chvíli volná, schválila 4 nové členy. Mají společný jmenovatel. Tak, jak jsem slíbil, všechno jsou to odborníci, kteří nemají žádný politický imperativ, to znamená jejich společným jmenovatelem je, že jsou to v odborném světě velmi známá a respektovaná jména. Jsou to pan profesor Ing. Votruba z dopravní fakulty ČVUT, pan Jiří Matolín, známá osobnost v právním světě, absolvent Karlovy Univerzity a Cambridge university, který dlouhodobě se zabývá mj. problematikou dopravy a navíc není součástí žádné z těch předchozích zakázek na tzv. právní služby. Dalším z nich je pan Ing. Kopecký, což je člověk dnes v důchodovém věku, který celý život se zabývá moderními systémy sdělovací a zabezpečovací techniky a prošel řadou funkcí jak na bývalých Českých drahách, tak na pozdějších jejich nástupnických institucích řešících infrastrukturu. Poslední jméno je pan doktor Ivan Matoušek, který rovněž pochází, je to asi 62 letý pán, který značnou část kariéry se věnoval práci ve správě dopravní cesty, to byla odnož ČD, která spravovala infrastrukturu a dlouhodobě se zabývá bezpečností dopravy, human resources, lidskými zdroji a vzděláváním a prevencí nehod na železnici.

ČTK, Martin Heuser: Dobrý den, já bych měl dotaz na Vás, pane premiére, a sice, jestli jste na vládě nebo s panem ministrem vnitra probírali situaci, kdy máme 2 policejní prezidenty, jestli jste se specificky bavili o tom údajném tlaku pana ministra vnitra na policejního prezidenta Červíčka, aby odvolal některé vysoce postavené policejní činitele, a taky, jestli byste mohl reagovat na tu výtku pana předsedy ČSSD Sobotky, že by tuto věc neměla vláda v demisi bez důvěry řešit.

Jiří Rusnok, předseda vlády ČR: Tento bod nebyl specifickým bodem našeho jednání. Já jsem v pravidelném kontaktu s panem ministrem vnitra, on mne informuje o té situaci. To je situace, kterou nevyvolal ani pan ministr vnitra, ani naše vláda. My reagujeme, respektive pan ministr, jako správní orgán, protože v tomto vystupuje jako představitel správního orgánu. Prostě řešíme následky nějaké situace, která tady vznikla v minulosti a podle mého názoru a podle mých informací tak, jak jsem schopen to posoudit, pan ministr postupuje zcela v souladu s tím, co mu zákony a další předpisy nařizují. Tam neshledávám žádný politický problém. To, že máme počkat na nějakou novou vládu, to sice zní líbivě, ale tam jsou nějaké lhůty, které probíhají, rozsudek je pravomocný, správní lhůty mají také svoje přesně stanovené délky a my se prostě tím musíme, jako úředníci v této roli, řídit. Takže nevidím příliš oprávněnou tu výtku.

Česká pozice, Kateřina Šafaříková: Dobrý den, já mám dotaz na pana premiéra Rusnoka. Rozhodnutí vlády, které tedy nebylo dnes, bylo to ještě na listopadovém zasedání – a sice vláda se rozhodla nepřipojit k výzvě 23 členů EU podpořit dodržování lidských práv při mezinárodních sportovních akcích. Takto jsme se stali jednou z 5 zemí, byl to finský dopis, kteří výzvu nepodpořili. Chtěla jsem se Vás zeptat, pane premiére, co Vám na té výzvě připadalo natolik špatné, že se česká vláda rozhodla nepřipojit, a jak tomu máme rozumět v kontextu jedné z priorit české zahraniční politiky, což je právě apel na dodržování lidských práv ve světě. Děkuji.

Jiří Rusnok, předseda vlády ČR: Tak my jsme to krátce na vládě diskutovali. Pokud si vzpomínám, ten dopis vznikl na nějakém zasedání ministrů sportu z iniciativy jedné členské země a ostatní členské země byly jaksi vyzvány, jestli se chtějí připojit, tak ať se připojí. My jsme to poměrně dlouze diskutovali a dospěli jsme k závěru, že kdykoli v minulosti byl sport jaksi kombinován s politickými požadavky, a politickými názory, tak to dopadlo špatně. Prostě sportovní instituce, počínaje Mezinárodním olympijským výborem, Českým olympijským výborem, národními svazy, jsou nezávislá občanská sdružení u nás, jsou to zcela nezávislé, autentické, demokraticky řízené organizace, alespoň tam, kde takové systémy mají zavedeny. Nepřísluší vládám vměšovat se do jejich rozhodnutí. My se domníváme, že nebylo potřeba, abychom toho spolusignovali. Je to takový výkřik do tmy a nic to neznamená. Je to prostě gesto, jehož důsledkem podle mě nebude nic než to, že někdo se někam podepsal, a to, že se někam podepíše více zemí, tak ještě podle mě není důvod pro to, abychom to automaticky podepisovali taky. Nebyli jsme sami, kteří to nepodepsali, a myslím, že dál kolem toho žádná debata se nevede, protože prostě politika se nemá podle našeho názoru plést do sportu a jiných věcí.

Magazín Greenpeace: Dobrý den, dovolte mi položit 2 dotazy, které se týkají Vašeho postoje k bourání severočeských obcí kvůli těžbě uhlí. Zaprvé, Vy jste v srpnu v Otázkách Václava Moravce 11. srpna řekl, cituji, „určitě nepřijmeme závažná rozhodnutí, že zrušíme limity, nebo zavedeme nové.“ Copak se za těch několik málo měsíců stalo, že jste svůj postoj vlastně otočil o 180°? A druhý dotaz, opakovaně jste uvedl, že limity těžby ztratily smysl, protože podle stávající platné úpravy horního zákona nelze vyvlastňovat. Ale Váš ministr a úředníci ministerstva průmyslu mají připravenu velkou novelu horního zákona kterou prosazují, která ty vyvlastňovací paragrafy chce vrátit. Tudíž jak zaručíte těm lidem v severních Čechách, že nepřijdou o domov nad hlavou, když obě stávající pojistky Vaše vláda, nebo uvažuje Vaše vláda o jejich zrušení. Děkuji.

Jiří Rusnok, předseda vlády ČR: Tak zaprvé, naše vláda nemůže změnit žádný horní zákon, to je první věc, to může změnit pouze Poslanecká sněmovna. Zadruhé, žádné limity jsme zatím nezrušili, byť platí to, co jsem řekl nedávno, že ty limity žádný smysl dále nemají. Vznikly v úplně jiném kontextu a to, že dneska je považuju za brzdu rozvoje tohoto regionu, to platí, protože jsem se s tou situací podrobně seznámil. Je to typická situace, kterou zažíváme v České republice v mnoha místech, ovšem velmi zásadního rozměru v tomto případě, kdy několik jednotlivců, nebo velmi malých skupin, které mají nějaké zájmy různě motivované, blokuje vlastně funkčnost celé velké oblasti a živobytí mnoha tisíců lidí, kteří jsou s tím spojeni. Takže vždycky jsem se v životě snažil, když to šlo, prosazovat zájem většiny nad zájmem menšiny a to je typický příklad, který v této věci máme. To je všechno, co bych k tomu dodal.

Česká televize: Já bych se Vás chtěl zeptat, jestli jste dneska řešili i zprávu národního protidrogového koordinátora, a jestli jste řešil i ten návrh, jestli by se drogy mohly přestat dělit na legální a nelegální.

Jiří Rusnok, předseda vlády ČR: Tak zprávu jsme neřešili, ta byla původně předložena jako informace. Já jsem se potom, tedy na žádost některých členů vlády byla přesunuta k rozpravě, nicméně očekával jsem, že, pozval jsem pana národního protidrogového koordinátora, aby přišel tedy na jednání vlády, jelikož ten bod bude v rozpravě. Pan národní koordinátor se nedostavil z neznámých důvodů, ačkoli více než 2 hodiny předem o to byl požádán, tak se nedostavil obhájit ten materiál, tak jsme se rozhodli ho stáhnout, takže jsme ho neřešili.

Tv Prima, Tomáš Drahoňovský: Já bych navázal na tu otázku kolegy z ČTK, která padla v úvodu, týkala se situace na policejním prezidiu. Jak moc osobně Vy, pane premiére, považujete za závažná ta obvinění, která včera vznesl Martin Červíček, tedy jakýsi ten údajný nátlak na řešení personální situace na krajských ředitelstvích a případně v protikorupčním útvaru. Vysvětlil Vám to nějakým způsobem pan ministr Pecina, popřípadě jaký na to máte názor, kdo má pravdu třeba v tomto sporu.

Jiří Rusnok, předseda vlády ČR: Já nemám nejmenší pochybnost o tom, co řekl pan místopředseda vlády a ministr vnitra, to znamená, že spolu asi hovořili o různých problémech v tak velké instituci jako je Policie, to se jistě odehrává dennodenně, to je úplně běžné, že v jakémkoli velkém organismu, který se musí řídit a je složitý. Vůbec si myslím, že to má žádnou spojitost s tím, že tady je nějaká kauza z minulosti nelegálně odvolávaného minulého prezidenta policejního prezidia. Takže já bych ty věci vůbec nespojoval a nijak dál to v tuto chvíli nepovažuji za potřebné zkoumat.

Jana Jabůrková, tisková mluvčí vlády ČR: Děkujeme a těšíme se nashledanou příští týden.