Tisková konference po jednání vlády, 4. října 2023

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Dámy a pánové, pěkné odpoledne, vítejte na tiskové konferenci po jednání vlády. Já poprosím o úvodní slovo předsedu vlády Petra Fialu.

Petr Fiala, předseda vlády: Dobrý den, dámy a pánové, my jsme se zabývali celou řadou důležitých věcí a krátce zmíním dvě z nich. Ta první je téma, které veřejnost nepochybně zaznamenala, sleduje a které má i nějaký mezinárodně politický rozměr, a to je obnovení kontrol na česko-slovenské hranici, respektive dočasných namátkových kontrol na hranicích se Slovenskem.

Počty nelegálních migrantů do Evropské unie rostou. Znovu se oživují některé trasy, kterými lidé proudí i do střední Evropy, tedy lidé, kteří jsou nelegálně na území Evropské unie, a je potřeba dělat aktivní a preventivní kroky. Je potřeba dělat aktivní a preventivní kroky pro to, abychom zabránili pašeráckým cestám, abychom zabránili obchodníkům s lidským neštěstím uskutečňovat jejich obchody, ale také abychom chránili bezpečnost českých občanů. Abychom předešli zhoršení situace, tak nečekáme, ale děláme kroky, které jsou potřeba.

Proto dnes vláda také potvrdila, že namátkové kontroly na hranicích se Slovenskem budou trvat minimálně po dobu deseti dnů. To opatření bych komentoval možná dvěma skutečnostmi. První: Neděláme to izolovaně. Postupujeme v souladu a v koordinaci s Polskem, se Slovenskem a s dalšími zeměmi. Ta druhá poznámka je, že se ukazuje, že to opatření funguje. Ukazuje se to už v té době od dnešního rána, kdy došlo k zachycení několika desítek nelegálních migrantů.

Obecně k tématu migrace bych chtěl říct, že to, co se teď děje s posilováním nelegální migrace, není důsledkem migračního paktu, jak tady naprosto nekompetentně nebo dezinformujícím způsobem tvrdí předseda hnutí ANO Andrej Babiš. Ale je to právě proto, že nemáme něco podobného jako migrační pakt nebo jinou účinnou evropskou politiku, která by chránila vnější hranice, bránila nelegální migraci, zlepšila návratovou politiku, pracovala se třetími zeměmi, odkud ty problémy vznikají.

To všechno, o čem se léta mluví, v Evropě v dostatečné míře nemáme. Není na tom shoda. A proto potom musíme dělat opatření, která jsou vlastně proti duchu evropské spolupráce a nejsou v zájmu zemí, které jsou otevřené a jsou uprostřed Evropy, jako je Česká republika. Kdybychom je nemuseli dělat, tak je neděláme, ale musíme je dělat kvůli bezpečnosti a kvůli tomu, abychom růstu nelegální migrace zabránili.

Česká republika je připravena podpořit návrhy, které povedou k lepší ochraně vnější hranice, k snižování počtu ekonomických uprchlíků, ke zlepšení a zrychlení procesu vyhošťovaní a spolupráce se třetími zeměmi. A při tom všem samozřejmě platí, že odmítáme ty nástroje, ty metody, které jsou diskutovány a které nejsou podle nás účinné ani humánní. To je třeba povinná relokace, povinné přerozdělování nelegálních migrantů v rámci Evropské unie. Ale jsme konstruktivní při vyjednávání a chceme dosáhnout zlepšení migrační azylové politiky v Evropské unii, abychom potom jako jednotlivé státy nemuseli dělat takováto opatření, jakou jsou kontroly na vnitřních hranicích schengenského prostoru.

Druhá věc, ta je jednoznačně pozitivní a jsem rád, že jsme v ní dnes pokročili, a to je digitalizace středního školství. Elektronické přijímačky na střední školy už v příštím roce. Všichni si pamatujeme to, čím procházeli studenti a rodiče při přijímacím řízení na střední školy v letošním roce, a my je nechceme vystavovat podobné nejistotě nadále. Proto se poslanci napříč politickým spektrem v intenzivní spolupráci s ministerstvem školství rozhodli podat návrh zákona na elektronické přijímací řízení na střední školy. Tím dojde už od příštího roku k zásadnímu zjednodušení, zpřehlednění a usnadnění celého toho procesu jak pro žáky a jejich rodiče, tak také pro samotné střední školy.

Uchazeči budou nyní nově přijímáni v podstatě automaticky na základě výsledků přijímacího řízení, podle toho, v jakém pořadí, preferenčním pořadí označí na přihlášce střední školy, na které se hlásí. Mohou podat tři přihlášky. To znamená, že o výsledku přijímaček se dozví ve chvíli, kdy byli přijati, respektive brzy po vyhodnocení výsledků zkoušky a nebudou tady ty týdny v naprosté nejistotě čekat, jak to dopadlo. Školy budou mít lepší přehled o tom, koho přijímají, respektive kdo na tu školu nastoupí. Celkově to tu situaci významným způsobem zlepší.

Je to další krok k digitalizaci státu, ale toto je skutečně krok, který aktuálně, kterým vláda aktuálně a aktivně reaguje na problém, který tu byl, a ve spolupráci s poslanci jednáme tak rychle, aby už příští rok mohl být proces přijímání na střední školy elektronizován.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji a poprosím prvního místopředsedu vlády Víta Rakušana.

Vít Rakušan, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra: Dobrý den, dámy a pánové. Já tematicky navážu na pana premiéra, co se týká obnovených kontrol na hranicích mezi Slovenskou a Českou republikou. Všichni vnímáme, že migrační situace v Evropě není jednoduchá. Čísla stoupají, ale chtěl bych upozornit na jeden fakt. České republice se dobrou diplomacií a dobrými vztahy, ať už s Německem nebo Slovenskou republikou, podařilo to, že naše čísla tranzitní ilegální migrace jsou výrazně nižší, než tomu bylo v loňském roce, kdy jsme jako Česká republika přistoupili právě ke kontrolám na slovensko-české hranici.

Máme společné hlídky se Slováky na jejich straně hranice už v podstatě rok. Máme společné hlídky s německými policisty v blízkosti česko-německé hranice. Máme velmi účinné společné akce proti převaděčským mafiím s německou policií a povedlo se nám zařídit dobrou diplomatickou prací i to, že nedošlo k tomu, čemu jsme se chtěli vyhnout, to znamená k zavedení kontrol na německo-české hranici. K tomu nedošlo, byť se o tom mediálně diskutovalo v Německu i u nás.

Česká republika jako taková by v téhle chvíli podle aktuálních čísel nepřistupovala ke znovuzavedení kontrol na slovensko-české hranici v případě, kdyby k nim nepřistoupilo Polsko. Nicméně v případě, kdy dominantní migrační proudy jdou právě přes Polsko, tak ve chvíli, kdy tam vznikne přirozená bariéra v podobě hraničních kontrol, tak v té chvíli bychom efekt viděli druhý den. Druhý den bychom měli nárůst migrantů proudících přes naše území, bez kontrol na slovensko-české hranici, v řádech stovek nahoru.

To je prostě jednoduchý fakt a koneckonců se podívejte, že nereagujeme ojediněle, ale reaguje úplně stejně i Rakousko. Rakousko ve chvíli, kdy Polsko přišlo s tímto rozhodnutím, to mi polský ministr oznámil v pondělí odpoledne, Rakousko zareagovalo úplně stejným, identickým způsobem.

Je to preventivní opatření, které má chránit občany České republiky a jejich bezpečnost. Nejsou to neprodyšně uzavřené hranice, byť jsou kontroly po celé délce státní hranice. Jedná se o namátkové kontroly, kdy policisté velmi profesionálně vytipovávají riziková vozidla a nekontrolují rozhodně každého, kdo tuto hranici přechází. Ty namátkové kontroly mají vést k tomu, že ten provoz na hranici bude i přes toto opatření stále komfortní a přechod státní hranice se Slovenskem pro naše občany, pro Slováky, pro turisty nebude trvat nikterak nesnesitelně dlouho.

Z toho opatření nemáme radost, jenom bych opakoval pana premiéra. Schengenský prostor je něco, co Česká republika chce jako jeden z těch největších výdobytků Evropské unie vůbec. Na druhou stranu, pokud někdo vypouští dezinformace, a já to nazývám dezinformací, o tom, že je to vlivem migračního paktu… Já bych chtěl veřejnosti říci, a možná i politikům, kteří to sami nevědí: Ten migrační pakt neplatí. On nebyl nikým schválen. A právě proto, že migrační pakt v současné době neplatí – on musí být schválen Evropským parlamentem, tam k tomu nedošlo – tak nemáme žádný společný rámec.

Ten migrační pakt, ke kterému dala Česká republika souhlas, obsahoval tři důležité věci: zpřísněnou hraniční proceduru, posílení složek Frontexu na hranici a za další také lepší návratovou politiku do zemí původu. Přesně to, co nám teď v téhle době chybí. A přesně to, čemu teď čelíme ve střední Evropě. To znamená zavírání hranic mezi jednotlivými státy. Potřebujeme evropský migrační rámec a postup České republiky, jak k té evropské migrační politice, tak i náš přístup k tomu, v jaké chvíli zavést kontroly na slovensko-české hranici, není náhodný. Je promyšlený, racionální a předvídatelný a odůvodnitelný.

My prostě chráníme bezpečí občanů České republiky, a tím je vedena naše migrační politika ve všech jejích vrstvách, kterou máme. Další záležitosti asi na otázky. Jsem schopen uvádět i nějaká konkrétní čísla a podobně, nicméně v téhle chvíli nám šlo hlavně o to vysvětlit vám, z jakých důvodů vláda České republiky k tomuto opatření přistoupila.

Poslední věta technického charakteru: V kompetenci Ministerstva vnitra jako takového je kontroly vyhlásit, ale vláda, jenom vláda je může prodloužit na těch deset dnů. Tedy kontroly budou do půlnoci 13. října, což vláda dnes na svém zasedání schválila. Děkuji.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Já také děkuji. Poprosím místopředsedu vlády Mariana Jurečku.

Marian Jurečka, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí: Dobré odpoledne, já přejdu od tématu bezpečí našich občanů a naší země k tématu bezpečí a dobré péče o děti. Vláda dnes schválila novelu zákona o sociálně-právní ochraně dětí. Ta novela je velmi důležitá v tom, že se jako vláda soustředíme na to, abychom udělali maximum pro to, buďto pomoci, podpořit rodiče provázením, podporou jejich kompetencí, abychom dokázali děti v rodinách udržet, abychom je nemuseli zbytečně odebírat.

Ale pokud už na tu situaci skutečně dojde a je opravdu potom už v jasném, odůvodněném zájmu dítěte, kdy to dítě z té rodiny bohužel musíme odebrat, tak abychom udělali maximum pro to, aby ty děti měly láskyplnou péči toho náhradního rodiče, té náhradní rodiny. Právě tato novela se soustředí na to, že zjednodušujeme výrazně celý proces právě posuzování a vyhodnocování těch vhodných žadatelů, kteří mohou poskytnout náhradní péči.

Upravujeme tady také podmínky odborného doprovázení těchto náhradních rodičů a také zvyšujeme částku, kterou ročně na toto vláda je schopna vynaložit. Vytváříme tím prostor logicky pro to, abychom dokázali zvýšit v České republice počet pěstounů. Děláme to v souvislosti také i s tím, že už před zhruba dvěma a půl lety byla schválena částečná legislativní úprava, která omezuje a zakazuje umisťování dětí do tří let do ústavní péče, ale ona nebyla úplně dokonalá, zapomnělo se tam na určitou část těchto zařízení.

Touto novelou to řešíme už systémově komplexně a vede nás to k tomu, že bychom měli v roce 2025 mít situaci, kdy děti do tří let věku do ústavní péče neumisťujeme, pokud tam nejsou velmi silné odůvodněné případy, jako jsou třeba například otázky sourozeneckých skupin nebo například otázky zdravotních okolností a podobně. Takže tato novela opravdu velmi posunuje celou tu agendu lepší podpory, péče o to, co máme ve společnosti jako nejcennější, a to je dobrá péče o naše děti, jejich dobrý rozvoj do dalšího života, abychom udělali maximum pro to v této oblasti.

Takže toto jsme dnes na vládě schválili, směřuje to do legislativního procesu a mám z toho opravdu radost, protože týká se to nemalého počtu rodin, nemalého počtu dětí a je to extrémně důležité pro jejich další rozvoj, dobrý rozvoj pro tuto společnost.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji a poprosím ministryni obrany Janu Černochovou.

Jana Černochová, ministryně obrany: Dámy a pánové, krásné odpoledne i za mě. Já nás zase na malou chvíli do té oblasti obrany a bezpečnosti vrátím, protože vláda dnes schválila novou obrannou strategii České republiky, která byla schválena i na Bezpečností radě státu 21. záři 2023.

Tato strategie je vrcholný koncepčně-strategický dokument státu v oblasti obrany. Vychází z té bezpečností strategie, která už byla schválena, a samozřejmě i z programového prohlášení vlády. To, že tato obranná strategie reaguje na zhoršené bezpečnostní prostředí v Evropě a definuje ambice státu v oblasti obrany, přičemž se opírá o celovládní a celospolečenský přístup k obraně, tak o tom už jsme hovořili i na různých předešlých tiskových konferencích a jednáních.

Tady bych ráda připomenula to, že v důsledku tedy rostoucí agresivity Ruska identifikuje strategie jako hlavní úkol české obranné politiky všestrannou přípravu na dlouhotrvající obrannou válku vysoké intenzity s technologicky vyspělým protivníkem. Obrana naší země nesmí být pouze úkolem ministerstva a armády. Podmínkou obranyschopnosti České republiky, a takto to v té obranné strategii stojí, je zapojení všech potřebných orgánů veřejné správy a hlavně společnosti, společnosti jako celku.

Válka na Ukrajině rovněž potvrdila nezbytnost našeho členství v Severoatlantické alianci. Česká republika společně se spojenci posiluje schopnost Severoatlantické aliance odradit protivníka od útoku a ubránit se agresi. Naším úkolem, úkolem Ministerstva obrany, je budovat dobře vyzbrojené, vybavené, vycvičené a v boji udržitelné ozbrojené síly, nasaditelné do operací kolektivní obrany. S tím souvisí i modernizace armády, samozřejmě moderní technikou.

Vy víte, jaké vlastně, jaké usnesení vlády jsem vám tady prezentovala minule, a de facto celé ty necelé dva roky, kdy v resortu Ministerstva obrany působím. Je to moderní technika v podobě bojových vozidel pěchoty, vrtulníků, tanků, především F-35 – víceúčelových nadzvukových letounů páté generace, které vlastně akcelerují rozvoj celé armády a je to opravdu velký skok do 21. století.

Dalším úkolem té obranné strategie je všestranná operační příprava našeho území, území České republiky, a zabezpečení přijetí, přesunu a podpory potenciálně velkého množství spojeneckých sil. O tom se tady vedla již široká debata, když jsme schvalovali DCA se Spojenými státy.

Náš stát, společnost i ozbrojené síly jsou, bohužel, vystavovány systematickému nepřátelskému hybridnímu působení. Hrozbu pro Českou republiku představují kybernetické útoky, dezinformační kampaně, ekonomický nátlak a sabotážní, subverzní a zpravodajské aktivity. Klíčovým principem naší obrany je odstrašení protivníka. Naším cílem rozhodně není vést s agresorem válku, ale odradit ho od útoku. Pro fungující odstrašení potřebujeme silné obranné kapacity a být odhodláni tyto kapacity v případě potřeby použít.

Základním nevojenským předpokladem obranyschopnosti a součástí věrohodného odstrašení je proto posilování odolnosti státu, celkové odolnosti společnosti a odolnosti občanů. Obranu České republiky, bohužel, nelze zajistit pouze profesionálními vojáky. Na obraně musí participovat tedy, a být připraveni participovat i dostupné zálohy ozbrojených sil. Proto posilujeme nábor. Hovořili jsme také už v médiích i o tom našem virtuálním náborovém středisku. Také toto virtuální náborové středisko v té obranné strategii zmiňujeme, protože máme nějaké kýžené počty, kterých chceme dosáhnout.

Nezanedbatelnou složku naší obranné strategie tvoří obranný a bezpečnostní průmysl. To je jeden z těch pilířů obrany. Posilujeme partnerství mezi státem a průmyslem a budeme vytvářet předpoklady pro zapojení obranného a bezpečnostního průmyslu i do systému tzv. hospodářské mobilizace.

Nezbytnou podmínkou je mít na všechno dostatek finančních prostředků. Proto i víte, že jsme také ve shodě a ostatními ministry, a děkuji panu premiérovi a ministrovi financí, konečně přijali ten úzus mít dvě procenta HDP v našem obranném rozpočtu. A to je vlastně ten úplně nejzákladnější předpoklad toho, že to všechno, co jsem vám tady teď vyjmenovala, tak budeme moci realizovat.

Zopakuji v závěru, že ruská agrese proti Ukrajině nám opět ukázala, že hlavním úkolem státu a předpokladem ekonomické prosperity je zajištění bezpečnosti a obrany. Zanedbáváním obrany totiž agresora pouze povzbudíme k útoku a to si nikdo z nás nepřeje.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji a poprosím ministra školství Mikuláše Beka.

Mikuláš Bek, ministr školství, mládeže a tělovýchovy: Dobré odpoledne, dámy a pánové. Já navážu na pana premiéra ve věci novelizace školského zákona. Já jsem osobně velmi rád, že vláda vydala k tomuto poslaneckému návrhu kladné stanovisko. Ten návrh novely vznikl z mé iniciativy během léta na půdě ministerstva školství v úzké spolupráci s tou skupinou poslanců, která je také ochotna se ujmout role předkladatelů, protože poslanecká iniciativa je vlastně jediným způsobem, jak termínově zvládnout již ten příští běh přijímacího řízení na střední školy.

Já si velmi vážím toho, že se nám v této věci, navzdory jinak zjitřeným vztahům, podařilo dosáhnout dohody i s opozicí, což dává slušnou šanci na to, aby ten legislativní proces proběhl tak, abychom skutečně mohli příští rok již konat přijímací řízení elektronicky.

Pan premiér již řekl, v čem spočívají ty základní změny. Já bych chtěl jenom dodat, že to technické řešení je připravováno Cermatem, tedy přímo řízenou organizací ministerstva školství. Ten systém vznikne tedy na půdě této organizace za spolupráce s univerzitami, které mají poměrně rozsáhlou zkušenost s elektronizací přijímacího řízení už z poslední dekády. To je pro nás zárukou toho, že budeme schopni ten systém technicky zajistit.

Já jsem po zkušenostech z prvních měsíců na ministerstvu školství přesvědčen, že další pokrok v digitalizaci celého toho resortu je nezbytně spojen také s tím, že také resort školství si vybuduje dostatečnou profesionální kapacitu v oblasti IT, protože školství je v tomto ohledu velmi zanedbáno.

Elektronizace přihlášek urychluje celý ten proces, ona souvisí i s vytvářením registru škol a s dalšími registry, které potřebujeme pro to, abychom mohli ten resort efektivněji řídit. Takže jsem moc rád, že jsme udělali další krok na té cestě. My se k tomuhle tématu jistě vrátíme společně s poslanci pak během příslušné schůze Poslanecké sněmovny.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji. Otevírám prostor pro dotazy, Česká televize.

Ondřej Pražák, Česká televize: Dobré odpoledne, já bych měl s dovolením tři témata. Prvním jsou ještě škrty v dotacích. Na pana premiéra a pana vicepremiéra Rakušana, jestli byste mohli okomentovat, že za vás je ta částka něco přes 84 miliard konečná, nebo jestli ještě ve Sněmovně může dojít k nějakým úpravám, asi spíš v menších objemech než v nějakých miliardách? A jestli si stále stojíte za tím, že je to ukončení toho tzv. dotačního byznysu, protože už z toho rozvrstvení je patrné, že částečně to dopadne i na domácnosti třeba zvýšením cen elektřiny.

Druhé téma na pana Rakušana. Kontroly na hranicích. Co rozhodne o případném prodloužení, jestli se opět budete řídit tím, co udělá Polsko, anebo jestli o tom může rozhodnout i třeba nějaká zhoršující se situace v Česku?

A poslední téma na pana vicepremiéra Jurečku. Sociálně-právní ochrana dětí. Počítá se tam také s tím, že se na konci roku 2024 zruší kojenecké ústavy, tak jestli je dostatek pěstounských rodin nebo jestli do té doby budete chtít ten počet nějakou motivací ještě navyšovat? A ještě poslední dotaz k tomuto tématu: Jaký průběh očekáváte ve sněmovně, jestli to máte s opozicí nějak před-domluvené, nebo jestli tam může být nějaký zádrhel? Moc děkuju.

Petr Fiala, předseda vlády: Dotace, to je ta první otázka. Já myslím, že to je důležité téma pro Českou republiku, a my jsme první vláda, která měla odvahu do dotací sáhnout a vrátit dotacím jejich původní smysl. To neznamená, že jsme škrtli všechny dotace a bezhlavě, ale my prostě ponecháváme ty dotace a v rozumné výši, které posilují kvalitu, které srovnávají rozdíly a prostě slouží tomu, k čemu dotace vznikly. Ale abychom dotacemi podporovali ty, kteří jsou ekonomicky úspěšní, abychom z peněz daňových poplatníků platili ještě lepší zisky firem, které mají stejně zisky, to nedává žádný smysl.

Já myslím, že každý rozumný člověk řekne, že to nedává smysl. Jenom nikdo neměl odvahu se postavit před veřejnost a říct: My v tomto nebudeme pokračovat a vy už ty peníze dostávat nebudete. Protože my přemýšlíme nad tím, jak nakládáme s prostředky, které nám lidé svěřují, když nám platí daně jako státu, a my pak rozhodujeme o tom, že někomu máme, kdo má zisk, ještě přidávat. Takové dotace prostě smysl nemají.

Takže jsme se rozhodli, a to jsme také vyhlásili, že snížíme dotace, které vyplácí stát, zhruba o 40 miliard v letošním roce a celkově o 54 ve dvou letech. Ale my jsme ten cíl překročili. A když tady mluvíme o číslu 81 miliard, tak to samozřejmě obsahuje těch čtyřicet, ke kterým jsme se zavázali. Dokonce je to, myslím, 46, ale také to obsahuje ty dotace, které byly tady třeba dočasně a kde jsme už dopředu řekli, že jakmile skončí důvody, pro které je stát převzal nebo stát se na nich začal podílet, tak skončí. A to se týká například poplatků za obnovitelné zdroje energie, kdy jsme dočasně vlastně odpustili – on je někdo musí platit, ale odpustili jsme, aby je platili lidé, aby je platily firmy. Teď se vracíme k normálnímu stavu, protože ceny energie klesají.

To, že cena elektřiny nebude třeba tak nízká, jak bychom si všichni představovali, ale nezpůsobí návrat poplatku za obnovitelné zdroje. To pro běžnou domácnost jsou stovky korun ročně. Ty příčiny mohou být jiné, ale počkejme ještě s definitivním hodnocením na to, co se opravdu příští rok stane. My jsme tady poslouchali spoustu katastrofických scénářů o tom, jak nebude plyn a kolik bude co stát. Nakonec se ukázalo, i díky včasným opatřením vlády, že to není pravda.  

Takže dotace samy o sobě, to, že je škrtáme, to nebude mít ten nejpodstatnější vliv na cenu elektřiny, byť nějaký vliv to mít může. Ale bude to mít pozitivní vliv na spravedlnost v naší společnosti, bude to mít pozitivní vliv na naši ekonomiku, bude to mít prostě pozitivní vliv na dobré hospodaření státu. Takže zbavujeme se dotací, které neplnily ten původní smysl a tu původní funkci.

Vít Rakušan, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra: Já jsem pochopil, že ta otázka směřovala na mě, ale odpověď by byla velmi podobná jako u pana premiéra. Možná jeden dodatek k tomu. Pokud bude docházet k jakýmkoli změnám, tak vždycky musí být koaličně dohodnuté a v téhle chvíli nepředpokládáme, že k něčemu takovému dojde. Myslím si, že to máme promyšleno, a předložili jsme to po dlouhých debatách a je to postě koaliční shoda. My si myslíme jako koalice, že to je správné řešení.

Co se týče hranic se Slovenskou republikou. My ale přece reagujeme a rozhodujeme vždycky jako suverénní stát ve vztahu k bezpečnosti našich občanů. Tak jsme rozhodli i teď a tak budeme rozhodovat i někdy okolo 13. října. Logicky budeme vyhodnocovat čísla migrace, tranzitní migrace, ilegální migrace směřující do České republiky. To je pro nás hlavní kritérium rozhodování.

Ale jsme zemí uprostřed Evropy a nikdy se nemůžeme rozhodovat bez toho kontextu, který prostě dávají rozhodnutí jiných vlád ve střední Evropě. Tedy ano, budeme čekat určitě na to, jak se k věci postaví polská vláda, jak se k věci postaví rakouská vláda. Ale primární je to, abychom prostě naším rozhodnutím zabezpečili bezpečí obyvatel v České republice. To bude hlavní předpoklad našeho rozhodování. 

Marian Jurečka, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí: Já si dovolím zareagovat na ten váš dotaz, jednak ještě malinká poznámka. Myslím si, že když dnes někdo říká, že dojde v příštím roce ke zvýšení faktur za elektřinu, tak ten člověk nemůže to dnes říkat. Nemá k tomu žádná objektivní data a s vysokou pravděpodobností k tomu nedojde, protože klesá cena silové elektřiny a mělo by se to vykompenzovat s tím určitým mírným nárůstem té regulované složky. Takže nemělo by v žádném případě tak, jak to dnes někteří i v mediálním prostoru šíří, k tomuto nárůstu dojít mezi roky 2023 a 2024. Je potřeba takto jasně říci a pojmenovat.

Pokud jde o ten dotaz na tuto novelu a na tu problematiku péče o ohrožené děti, tak tam je situace taková, že ano, my sjednocujeme ten přístup v rámci celého systému. To znamená, týká se to i té části zdravotnické, týká se to právě i kojeneckých ústavů tak, aby děti do tří let tady nebyly umisťovány. Neznamená to, že nebude žádné zařízení, kde by nebylo možné dítě umístit do tří let věku. My tady máme ty odůvodněné specifické případy. Ty tady v legislativě jsou jmenovány, jsou to právě ty zdravotní důvody, vážné důvody zdravotní, sourozenecké skupiny, případně ta možnost na jeden měsíc. To tady v té zákonné úpravě je, tady to ještě zpřesňujeme.

My dnes máme situaci, kdy máme dostatek pěstounů pro opravdu nejmenší děti. Nemáme dostatek pěstounů pro ty starší děti a pro sourozenecké skupiny a pro děti, které mají právě různé kombinované handicapy, a proto i v této novelizaci zvyšujeme právě tu formu částky té podpory pro to doprovázení, pro tu podporu těch rodičů, abychom opravdu zase ještě dokázali lépe zacílit, aby i tyto děti, i ty děti, které mají handicap, aby mohly se opírat v té výchově o náhradního rodiče, náhradní rodinu. 

Ondřej Pražák, Česká televize: A ta situace ve Sněmovně, jestli můžete doplnit?

Marian Jurečka, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí: Já předpokládám, že tato novela by měla být vnímaná pozitivně i ze strany opozice.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju, Prima.

Jan Socha, CNN Prima News: Já bych měl dva dotazy. Nejprve bych se zeptal pana ministra vnitra ještě na tu migraci. Jestli by mohl číselně specifikovat ty počty. Protože vy jste řekl, že vloni za stejné období těch záchytů bylo víc než letos. A případně, jestli má Česká republika nějaký strop, limit, kdy by ty kontroly při tom, pokud by byla nějaká vzestupná tendence, tak sama zavedla? Protože vy jste vlastně říkal, že se čekalo na Polsko a že bez Polska by ty kontroly Česko nezavedlo.

A druhý dotaz, ten by mířil na pana premiéra ohledně dopisu, který vám minulý týden poslal Andrej Babiš. Týkal se vlastně šifrovaného telefonu pana ministra vnitra. Tam se psalo, že vás vyzývá k jednání. Vy jste to jednání odmítl s tím, že hnutí ANO, pokud pana ministra vnitra necháte ve funkci, tak do konce týdne sepíše nebo získá podpisy k vyslovení hlasování o nedůvěře. Tak by mě jenom zajímalo, jestli je vláda připravena takovéto další jednání absolvovat a co podle vás přinese? Děkuju. 

Vít Rakušan, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra: Tak jestli mohu první otázka, já bych ještě jednou řekl, skutečně jako velmi polopaticky, jak k tomu rozhodnutí došlo. Ano, reagujeme na nějaký vývoj. Neměli jsme to zapotřebí, protože ta čísla byla nižší, ale je to preventivní opatření zcela v zájmu bezpečnosti České republiky. Preventivní opatření. To ještě jednou, abychom terminologicky si řekli, co jsem se tady snažil tou první odpovědí sdělit.

Zadruhé, v loňském roce bylo přes deset tisíc migrantů zachyceno při ilegální tranzitní migraci na území České republiky. V letošním roce za stejný čas, za období do září roku 2023, to nebyly ani tři tisíce lidí. Tedy ten pokles zachycených lidí je diametrálně odlišný od těch loňských dat.

Další srovnání možná ještě názornější. V letošním roce bylo maximum denně zachycených lidí při nelegální migraci kolem 75 záchytů denně. V loňském roce v době, kdy jsme zaváděli kontroly na slovensko-českých hranicích, bylo to číslo až 400 migrantů denně. Řád jiný než v letošním roce.

Proč tomu tak bylo? Společné kontroly se slovenskou policí už na slovenské straně, naši policisté kontrolovali vlaky už na Slovensku, auta už na Slovensku, spolu se slovenskými kolegy a lepší spolupráce i se slovenskou policií v případě návratů, tzv. readmisí. V loňském roce bylo respektováno třeba několik jednotek tzv. návratů týdně. Tady v letošním roce 127 za minulý týden. Tedy ano, výrazně lepší spolupráce se Slovenskem.

Proto já od začátku říkám: Tahle akce není namířena proti Slovensku. Tahle akce je tady pro ochranu bezpečnosti obyvatel České republiky. A i proto jsme zvolili typ kontrol, který co nejméně zpomalí právě provoz na té slovensko-české hranici pro občany, kteří překračují třeba za prací.

Petr Fiala, předseda vlády: Já jsem dostal dopis od Andreje Babiše a taky jsem na něj veřejně reagoval. Ta moje veřejná reakce byla před týdnem stejná, jako bude dnes. Já se nebráním žádnému jednání s hnutím ANO o věcech, které se týkají budoucnosti této země, ale nevím, jaký by mělo smysl jednání o tom, že pan ministr vnitra měl ve vlastnictví nebo má šifrovaný telefon a že ho mám na základě toho odvolat. Co budeme, o čem budeme jednat? Proč máme jednat někde za zavřenými dveřmi? Dává to nějaký smysl? Mně to žádný smysl nedává.

Toto je věc, která je medializovaná, odehrává se ve veřejném prostoru a tam taky patří. Patří do veřejného prostoru, patří do Sněmovny. Hnutí ANO vzneslo všechny svoje námitky, výhrady, kritiku a ve veřejném prostoru jsme na ně reagovali, a tak to má být. Já žádný smysl v jednání, že budeme sedět za stolem a budeme si znovu opakovat to, co jsme si řekli veřejně, opravdu nevidím a nevím, co by to komu přineslo.

A i kdyby takové jednání proběhlo, tak to nic nezmění na tom, že já nemám v úmyslu navrhnout odvolání pana prvního místopředsedy vlády a ministra vnitra Víta Rakušana, protože pro to nevidím žádný důvod. Hnutí ANO pravděpodobně i po takovém jednání by sesbíralo podpisy a vyhlásilo by, snažilo by se vyhlásit vládě nedůvěru. Takže si myslím, že je správně naopak, že se celá ta věc odehrává ve veřejném prostoru před veřejností, a ne někde za zavřenými dveřmi.

Co se týká té samotné podstaty, tak jsem si položil otázku: Je držení nějakého komunikačního nástroje nelegální nebo nemorální? Moje odpověď je, že není. Máme nějakou informaci, že by pan první místopředseda vlády domlouval něco nelegálního? Nemáme takovou informaci. Žádné takové informace nejsou. Takže pro mě ten případ jako neexistuje nebo není, není tam nic relevantního, čím bychom se měli zabývat a o čem bychom vůbec měli jednat.

To, že to je další záminka, která odvádí pozornost od problémů Andreje Babiše, že to je další záminka, která odvádí pozornost od toho, že naše vláda jasně ukazuje, co všechno nedokázala udělat vláda Andreje Babiše, jak byla nekompetentní, neakceschopná, kam dovedla naši zemi, to je jasné. A proto budou chtít odvádět pozornost i tím, že bude další jednání o vyslovení nedůvěře vládě.

Co od něj očekáváme, jak dopadne? No nemůže dopadnout jinak, než že vláda znovu získá důvěru. Každý si asi může spočítat, jaké jsou poměry v Poslanecké sněmovně, které tam nejsou pro to, že si to tady vymyslel Fiala s Rakušanem nebo s někým jiným, ale jsou takové, protože o tom rozhodli voliči ve volbách. Ti rozhodli tak, že na naší straně je 108 poslanců, kteří podporují vládu. Těchto 108 poslanců podporuje vládu nadále a ukáže se to i v případném hlasování o vyslovení důvěry vládě.

Marian Jurečka, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí: Já si dovolím tady zareagovat i jako předseda koaliční strany. Jestliže takové vyjádření a takový dopis přijde, tak si myslím, že předseda hnutí ANO by se měl podívat na to, kde je vysoké podezření na to, že byl porušen zákon. A to je například otázka jeho stínové ministryně vnitra a vysvětlení toho, jakým způsobem využívala auto v kampani, jak to bylo zaúčtováno do nákladů kampaně. Tyto věci by měli tady kolegové z opozice opravdu umět vysvětlit a vysvětlit je neumí.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji, poprosím Novu.

Daniela Brychtová, TV Nova: Dobrý den, já bych měla první dotaz na pana ministra Jurečku ještě ohledně té novely: Kterými konkrétními kroky chcete vlastně zrychlit ten proces zprostředkování náhradní rodinné péče, aby zároveň zůstala zachována jakási kvalita celého toho procesu? A pak bych měla otázku na pana premiéra ještě ohledně velvyslance v Rusku. Proč je podle vás důležité mít tam svého velvyslance, proč se podle vás Hrad k tomu staví negativně a jestli případně, pokud by opět velvyslanec v Rusku byl, jestli by to bylo opět pan Pivoňka, nebo jestli máte jiného kandidáta? Děkuji.

Marian Jurečka, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí: Já tady odpovím na tu první část. Dochází k tomu, že ten proces posuzování těch případných zájemců, kteří chtějí býti náhradními rodiči, tak bude zjednodušen. Budou moci procházet tou přípravou nikoliv pouze ve svém kraji a čekat na vypsání termínů, mohou se zapojit do jakékoli přípravy, která bude vypsána napříč celým územím České republiky.

Zjednodušíme správní řízení. Budeme schopni tyto žadatele evidovat, budeme schopni opravdu, aby tady ty lhůty byly velmi krátké, aby, řekněme, ten rozsah posuzování toho uchazeče byl opravdu se zachováním kvality, ale zjednodušený. Dnes ti lidé třeba procházejí tím procesem déle než rok, ten proces je mnohdy demotivoval, odrazoval. Takže v tomto ohledu dojde k výraznému posunu v tom, jak rychle budeme schopni s tím člověkem pracovat, posoudit jeho odborné kvality, kompetence, posoudit opravdu i jeho osobnostní profil, abychom věděli, že svěřujeme to dítě do péče kvalitnímu člověku.

Takže v tomto bude poměrně podstatné zrychlení a sjednocení, vůbec sjednocení metodické, zákonné sjednocení těch postupů, těch nároků, co na území těch jednotlivých krajů po těch lidech chceme, protože dnes se každý kraj chová do určité míry autonomně. 

Petr Fiala, předseda vlády: K otázce velvyslance v Moskvě. Já jsem člověk, který dodržuje pravidla nebo snaží se dodržovat pravidla. Myslím si, že to je správné. Ale pak jsou také pravidla, která prostě dodržovat musím, protože nám to ukládá zákon. A výběr velvyslanců neprobíhá a nemůže probíhat i z hlediska toho, že se pohybujeme v mezinárodním prostoru, veřejně a já jsem prostě vázán těmi pravidly důvěrného režimu, ve kterém se to celé odehrává a bude odehrávat. Takže na některé části vaší otázky vám prostě nemohu odpovědět.

Obecně jsem přesvědčen, že Česká republika má postupovat v zahraniční politice a ve věci svého diplomatického zastoupení v zahraničí morálně odpovědně, ale také racionálně. Má se chovat tak, aby to bylo i v souladu s tím, jak se chovají její spojenci a partneři. Mnohokrát se v minulosti ukázalo, že mít velvyslance i v zemi, s kterou nemáme zrovna nejlepší vztahy nebo která je třeba v mnoha směrech problematická, má spoustu výhod, o kterých také nechci mluvit do detailu, ale které právě nám umožňují sledovat ty hodnoty lidských práv, hodnoty mezinárodního řádu, na kterých nám záleží.

Jako příklad bych mohl uvést třeba to dlouholeté zastoupení České republiky na úrovni velvyslankyně ve válkou zmítané Sýrii nebo českého velvyslance v Bělorusku. To je vlastně odpověď na to, jak máme a budeme postupovat v případě velvyslance v Moskvě.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju, další dotazy… Vidím támhle pana Kopeckého, to bude poslední dnes.

Josef Kopecký, iDNES: Dobrý den, já bych se chtěl zeptat na dvě věci. Jedna souvisí s těmi kontrolami. Jestliže vy jste tady, pane ministře vnitra, naznačoval, že vlastně kdyby nebylo postoje Polska, že by to Česká republika v podstatě neudělala. Všichni víme, kdy budou v Polsku volby a že to bude až po tom termínu, kdy je, kdy vy jste stanovili jako na ty kontroly. Já jsem se chtěl zeptat, jestli nemohla česká vláda stanovit to datum, do kdy budou ty dočasné kontroly, až po termínu polských voleb? Protože vy jste tady vlastně nepřímo naznačili, že do těch voleb se stejně nic na tomhle tom nezmění.

A druhá věc, pokud se týká toho rozhodnutí, co se týče elektřiny, jestli jste se nebavili o tom, zda ten krok, který tady pan ministr Jurečka říkal, že to nemusí mít dopad na ty domácnosti, jestli jste se bavili o možném dopadu na inflaci, která není úplně taková, jakou by asi lidé v této zemi rádi viděli. Jestli to nemůže zase roztočit inflaci? Děkuju.

Vít Rakušan, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra: Tak já k hranicím. My jsme postupovali podle toho, jak se v schengenském prostoru postupovat má. Podle platného schengenského hraničního kodexu, který říká, že v té úvodní fázi, stejně jako Polsko, stanovujeme ty kontroly na dobu deseti dnů. Jak už jsem řekl v odpovědi na vícero otázek tady: My se skutečně budeme přizpůsobovat aktuální situaci, ať už na území České republiky, nebo v našem regionu jako takovém.

Otázky a souvislosti s volbami mi asi nepřísluší vůbec komentovat. Skutečně budeme sledovat, jaký bude vývoj především u nás v České republice s čísly.

Petr Fiala, předseda vlády: Pokud jde o cenu elektřiny a její vazbu na inflaci. Určitě je dobrá zpráva a ta platí, že inflace klesá a že předpovědi na příští rok jsou velmi pozitivní, že se vrátíme na předválečnou. No ona inflace rostla i před válkou kvůli působení vlády Andreje Babiše. Ale že se vrátíme do rozumných čísel a že se vrátíme i k plnění inflačního cíle České národní banky, tedy ke dvěma procentům.

Ale i kdyby to nebylo takto optimistické, tak se experti shodují na tom, že ty kroky, které jsme udělali, které udělala také Česká národní banka, že ty kroky fungují a že protiinflační politika vlády nakonec vede k tomu, že – a samozřejmě i zahraničně-politické faktory – že inflace klesá a bude klesat.

Pokud jde o cenu elektřiny, já chci jenom podtrhnout to, co jsem už řekl a co pak ještě velmi srozumitelně podtrhl pan vicepremiér Marian Jurečka. My vidíme, že klesá cena silové elektřiny, a do toho samozřejmě v nějaké formě může vzrůst ta regulovaná složka elektřiny. Ale nikdo dnes nemůže říct, jaký to bude přesně mít dopad. Takže spíš vycházejme z toho, že cena elektřiny růst nebude.

Pokud jde o tu otázku, která tady zazněla předtím, zda na to bude mít vliv to, že nebude stát dál platit poplatek za obnovitelné zdroje energie. Tak ať ten vývoj bude jakýkoliv, tak tam to určitě stoprocentně platí. Pro běžnou domácnost toto nebude mít žádný zásadní dopad, protože jsou to částky ve stovkách korun ročně.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju, další dotazy nevidím, tiskovou konferenci končím. Děkujeme za pozornost, přejeme pěkný zbytek dne. Na shledanou.