Tisková konference po jednání vlády, 6. března 2013

Jakub Stadler, tiskový odbor Úřadu vlády: Dámy a pánové, dobré odpoledne na tiskové konferenci po dnešním jednání vlády. Vítám zde místopředsedkyni vlády Karolínu Peake, ministra financí Miroslava Kalouska, ministra průmyslu a obchodu Martina Kubu. Paní místopředsedkyně, prosím, máte slovo.

Karolína Peake, místopředsedkyně vlády: Dobrý den, dámy a pánové. Dovolte mi, abych krátce shrnula dnešní jednání vlády. Jak víte a byli jste již informováni přímo panem premiérem, vládu jsme dnes zahájili krátkým setkáním s odcházejícím panem prezidentem Václavem Klausem, kde jsme krátce zhodnotili naší společnou spolupráci a vzájemně si za tuto, někdy, jak řekl pan prezident, poněkud křivolakou, nicméně zcela korektní spolupráci poděkovali.

Dále vláda poté, co přistoupila ke svému původně plánovanému programu, schválila teze změn zákona o podporovaných zdrojích energie, s kterými vás podrobněji seznámí pan ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba. Stejně tak přinesl pan ministr financí Kalousek informaci o výběru strategického investora do ČSA, kde vláda tuto informaci dnes pouze vzala na vědomí, ale schvalovat případné rozhodnutí, případný návrh bude až příští týden. Ráda bych ještě zmínila, že ministr zemědělství dnes přišel s jedním z prvních větších návrhů na sloučení některých organizačních složek a podřízených organizací ministerstva zemědělství. Jedná se o Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský a Státní rostlinářskou správu. Jedná se tedy o část onoho balíčku redukce agend byrokracie slučováním úřadů, který jsem před časem předložila vládě. Vláda jej již opakovaně projednávala a jednu část schválila. Toto sloučení by mělo přinést úsporu ve výši 265 mil. korun.

Vláda také dnes schválila dva body v reakci na tzv. metanolovou aféru. Jedná se o návrh zákona o povinném značení lihu a také změnu živnostenského zákona. O obou těchto návrzích vás opět budou informovat moji kolegové. Prosím tedy pana ministra financí.

Miroslav Kalousek, ministr financí: Dobrý den, dámy a pánové. Já jsem dnes vládu informoval o nabídce, kterou dostala společnost Aeroholding potažmo jeho akcionář, ČR, na vstup do ČSA. Jenom připomenu harmonogram, kdy 8. listopadu 2012 vláda rozhodla o výběru strategického partnera s tím, že máme zájem o strategického, nikoli finančního partnera. Osloveno bylo 52 společností s tím, aby vyjádřily svůj zájem o účast do 30. listopadu. Do 30. listopadu vyjádřil svůj zájem Korean Air a Qatar Air. Dostali čas na předložení závazné nabídky do 1. března. Mezitím v prosinci, lednu a únoru proběhly jejich manažerské prezentace tady a jejich studie ekonomické a právní due diligence společnosti. Do 1. března odevzdala svoji nabídku pouze Korean Air. Qatar Air svoji nabídku neodevzdala, ze soutěže odstoupila. Přesto bych velmi rád poděkoval Qatar Air za zájem, který projevil o spolupráci a majetkové propojení s Českými aeroliniemi.

Nabídka Korean Air je koncipována jako závazná, nabízí za 44 %, protože je možné odprodat pouze bezpečně minoritní část, aby společnost nepřišla o statut evropského přepravce. Statut evropského přepravce podmiňuje, že 51 % musí mít domácí investor, tzn. nabídka je na 44 % podílu, což je 460 725 kusů akcií ČSA, a finanční nabídka zní na 2 640 000 euro. Když na podzim Aeroholding nechal ohodnotit svůj podíl v ČSA, připomínám, že podíl v ČSA je 95,7 %, zbytek jsou dva malí akcionáři, město Bratislava a Česká pojišťovna. Tak oněch 95,7 % bylo nezávislým znalcem společnosti Ernst & Young ohodnoceno na 148 474 000 korun. 2 640 000 euro za 44 % je tedy proporcionálně odpovídající částka hodnoty společnosti.

Mnohem důležitější však než cena samotná je strategický záměr strategického investora, který zařadí ČSA do své distribuční sítě, do své nabídky. Připomínám, že Korean Air je jedním z největších přepravců nejenom v Asii, ale i v Evropě. Provozuje pravidelnou dopravu do 105 mezinárodních a 13 vnitrostátních destinací. Provozuje 140 letadel, disponuje 6 000 piloty, což je řádově někde jinde, než jsou ČSA. Velmi zajímavé jsou její ekonomické výsledky. Celková aktiva společnosti Korean Air tvoří více než 400 mld., zhruba 411 mld. korun a meziroční nárůst je 16 %, je to velmi dynamická velká, spolehlivá společnost.

Přistoupí-li vláda na nabídku a schválí tento návrh, pak nic nebude bránit podpisu smlouvy. V takovém případě Korean Air na Letišti Václava Havla zřídí svůj hub, tzn., udělá si zde evropskou křižovatku a ta strategie skvěle zapadne do situace, kdy Korean Air bude přes pražské letiště dopravovat své klienty a ČSA potom dál bude distribuovat klienty po Evropě s tím, že navíc Korean Air garantuje také rozvoj dálkové přepravy, nejenom té vnitrokontinentální.

Je to nabídka, která podle mého názoru zajišťuje optimálním způsobem rozvoj, zaměstnanost i samotnou existenci ČSA, a především nabízí poměrně významnou perspektivu i Letišti Václava Havla, protože to nebude rozvoj pouze operátora ČSA, ale samozřejmě, že s tím zřízením toho hubu, tedy té letecké křižovatky Korean Air na Letišti Václava Havla se významným způsobem zvyšují perspektivy samotného letiště.

Já jsem dnes vládě podal pouze informaci, protože termín pro závazné nabídky byl do pátku. Do příští vlády předložím návrh materiálu s návrhem, aby vláda na tuto nabídku přistoupila. Nemohu předcházet rozhodnutí vlády, nicméně budu doporučovat její přijetí a pokládám to za vynikající příležitost zajistit budoucnost ČSA i perspektivu pražského Letiště Václava Havla.

Dále dovolte, abych zmínil, doplní mě pan ministr Kuba, že jsme dnes společně s vládou předložili materiál, kdy navrhujeme změnu zákona o státním rozpočtu. Nikoli však tím, že bychom měnili příjmy nebo výdaje, ale měníme textovou část zákona, kde se zvyšuje pojistná kapacita pojišťovací společnosti EGAP, instrumentu pro proexportní politiku vlády z 270 mld. na 280 mld. Je to v rámci proexportní politiky, kterou chceme podpořit českou ekonomiku a časově jsme poměrně chvátali ve vazbě na výjimečnou a perspektivní investici, která se s největší pravděpodobností podaří uzavřít v Kurdistánu, v Iráku. Blíže k té investici mne doplní pan ministr Kuba.

Já si dovolím říct jenom ještě, že dnes vláda rovněž schválila návrh návrhu zákona o povinném značení lihu. Ten jsem předložil do legislativního procesu ještě před metanolovou aférou. Že metanolová aféra poměrně významným způsobem během legislativního procesu tu původní předlohu zpřísnila, neboť nám přímo ukázala některá slabá místa, takže tento návrh, nebudu vás zdržovat poměrně dlouhým výčtem opatření, která se tam dělají. Odkazuji na tiskovou zprávu ministerstva financí. Pouze bych rád dodal, že na základě diskuse, kterou jsme na vládě vedli, jsem připraven ve druhém čtení za prvé, diskutovat o povinné kauci v objemu 5 mil., neboť je pravděpodobně racionální argument, že než plošná kauce pro všechny výrobce a distributory, bude pravděpodobně racionální a nediskriminační tuto kauci zrelativizovat, tzn., neudělat plošnou pro všechny, ale odvodit ji např. od výše obratu, jak výrobců, tak distributorů. A že vláda rovněž diskutovala o tom, že by bylo vhodné již do této legislativy vložit možnost kdykoli pro budoucno zavedení elektronických, nikoliv papírových kolků, což vyžaduje drobnou legislativní úpravu a i to tam pravděpodobně ještě ve druhém čtení v Poslanecké sněmovně budeme vkládat. Tolik k mým bodům a děkuji za pozornost.

Karolína Peake, místopředsedkyně vlády: Děkuji a poprosím pana ministra Kubu o doplnění, plus také o zprávu k navrženým tezím změn zákona o podporovaných zdrojích energie.

Martin Kuba, ministr průmyslu a obchodu: Hezký den, dámy a pánové. Já za prvé doplním tu informaci pana ministra financí. Ten materiál, který jsme předkládali spolu, se skutečně týká kapacit společnosti EGAP, zajišťovací pojišťovny pro naše exportéry. Jde nám o to, abychom měli tu kapacitu dostatečnou. Nám se daří čím dál tím více, jak jste dostali informaci, zvyšovat export zvláště do nových teritorií, což je velmi dobrá zpráva, protože tím se snižuje závislost české ekonomiky na vývoji ekonomiky v Evropě, kam dominantně náš export směřuje. Naším klíčovým úkolem je diverzifikace. Proč to má takovou časovou potřebu, bavíme se o realizaci projektu na severu Iráku, v Kurdistánu, v Erbilu, kde by se česká společnost měla podílet na projektu paroplynové elektrárny o výkonu 980 MW. Nám se podařilo dokončit ta jednání při mé loňské návštěvě Iráku a Kurdistánu s českými podnikateli. Myslím, že je to jeden z těch velkých projektů, má být realizován společně s tureckou společností. My při návštěvě turecké vlády jsme se setkali s panem ministrem energetiky, podepsali jsme spolupráci v oblasti energetiky pro naše země. Myslím, že tato spolupráce nejen na území Turecka, ale právě i v tomto regionu umožňuje našim firmám realizovat takovéto projekty a my jsme se tímto materiálem snažili s panem ministrem Kalouskem na tento pozitivní trend reagovat a navýšit kapacitu, kterou mají k dispozici naši exportéři pro tuto oblast. Čili, to k té informaci materiálu společného s ministrem financí.

Za naše ministerstvo jsem předkládal dva materiály. Jeden v podstatě ve vazbě na to, co říkal pan kolega Kalousek, se týkal značení lihu. My jsme dostali za úkol od vlády v období metanolové aféry předložit úpravu živnostenského zákona, která by více kontrolovala, nebo umožňovala více kontrolovat subjekty, které prodávají líh a lihoviny. My jsme takovou úpravu živnostenského zákona předložili, budeme jej posílat do sněmovny. Měla by tady být zavedena koncesovaná živnost, tzn. každý, kdo prodává lihoviny v maloobchodě, nebo v restauraci by měl mít koncesi na tento prodej. Dnes to v podstatě spadalo do volného živnostenského listu na prodej a do hostinské činnosti. Nyní budou muset všichni prodejci lihovin a lihu během půl roku, což je návrh doby, který předkládáme, požádat o koncesi. Koncese nebude odborně nebo finančně omezena, dostane ji každý, kdo si o ni požádá. Nám nejde o to omezovat vstup subjektů na trh. Jde o to, že se ukázalo právě v období metanolové aféry velmi důležité, aby stát měl přehled, v kterých kamenných prodejnách ten prodej probíhá. Protože pokud se něco takového děje, tak pak je třeba mít k dispozici kontrolu. Je to mechanismus, který není v žádném případě nijak omezující a restriktivní, ale skutečně ta metanolová aféra ukázala, že jsou situace, kdy právě tuto oblast je třeba mít zmonitorovanou, a stát musí mít jasnou představu, které subjekty se tím zabývají. Mimochodem, je to poměrně standardní situace ve všech evropských zemích a není naprosto obvyklé, že by se prodával alkohol naprosto všude. Takže věc, kterou nám to období metanolové aféry ukázalo, že může být právě v té ochraně a v kontrole velmi přínosná. To je návrh zákona o zavedení koncesí pro prodej lihovin.

A třetím, který jsme projednávali, byly teze změn zákona o podpoře obnovitelných zdrojů.

Víte, že je to tématika, kterou se s průmyslem velmi zabýváme. Mne osobně velmi trápí ten dopad tohoto zákona na české spotřebitele a na český průmysl, protože ta cena elektrické energie, která u nás narůstá, je dána především nárůstem podpory obnovitelných zdrojů, který za posledních pět let vzrostl zhruba z 50 korun na jednu MWh na skoro 600 korun. Situace je velmi neúnosná. My jsme i na základě zjištění, která byla předložena v auditu Energetického regulačního úřadu, přišli s návrhy pracovní skupiny, která byla složena z našeho ministerstva, z ministerstva financí, svazu průmyslu, hospodářské komory a dalších podnikatelských subjektů na zhruba pět úprav, které bychom chtěli v tomto zákoně předložit.

Prvním opatřením je deklarované zastavení podpory od roku 2014 pro všechny nové obnovitelné zdroje.

Druhým opatřením je kontrola dodržení podmínek podpory, které jsou dané zákonem. Jde o to, aby nebyla jakákoli pochybnost, že někdo čerpal více peněz z podpory, než je dáno tím zákonem, a garantuje mu návratnost, tak musíme doplnit mechanismus kontroly reálné ekonomiky konkrétních projektů tak, jak jsem já o tom mluvil. Dokládací povinnost bude na straně příjemce, tzn., pokud bude chtít dotaci čerpat, bude muset doložit celou ekonomiku svého projektu. Chceme omezit dobu proplácení dotace na deset let. Po deseti letech by se měla automaticky zastavit a nárok na prodloužení bude muset provozovatel prokázat tím, že ještě nebyla v průběhu deseti let navrácena investice jeho reálného projektu. To je diskuse, která je vedena, aby stát garantoval návratnost takových projektů lidem, kteří do nich investovali, a aby nebylo podezření, že čeští občané, nebo čeští podnikatelé musí platit finance navíc. Protože nechceme přicházet s další daní, tak je toto mechanismus, který by měl tuto situaci vyřešit.

Třetím opatřením je zavedení možnosti diferenciace poplatku za obnovitelné zdroje podle velikosti spotřeby. Je to o tom, že u nás v ČR máme určité druhy průmyslu, které jsou vysokoenergeticky náročné, tzn., mají velkou spotřebu, ať už je to hutnictví, určité typy strojírenství, a my bychom chtěli, protože to jsou ty nejvíce zranitelné sektory průmyslu, je dokázat ochránit řekněme zavedením možnosti, že od určité spotřeby, která by byla uvažována kolem 20 GW, ten poplatek by nebyl tak vysoký a mohl by se snižovat. Je to opatření na ochranu vysokoenergeticky náročného průmyslu.

Čtvrtým opatřením, které požadujeme, a já jsem jej deklaroval hned na začátku, je zavedení majetkové struktury podniků, které pobírají státní podporu. Tzn., pokud někdo čerpá takové dotace, pak musí být jasně zřetelně rozkryta majetková struktura takové společnosti.

Pátým opatřením je stanovení maximální výše příspěvku na podporu obnovitelných zdrojů, hrazených v ceně elektřiny.

Toto jsou teze, které přepracujeme do paragrafového znění a co nejrychleji předložíme vládě tak, abychom byli jako vláda schopni předložit tento materiál Poslanecké sněmovně.

Jakub Stadler, tiskový odbor Úřadu vlády: Děkuji. A nyní je prostor pro vaše otázky.

ČTK, Tománek: Vláda měla mít dneska na programu podklady k rekonstrukci budovy Národního muzea a památkový zákon. Prošlo to? Stále pokračují kybernetické útoky na weby klíčových institucí. Bavili jste se o tom na vládě? Budete na to reagovat? Děkuji.

Karolína Peake, místopředsedkyně vlády: Kybernetické útoky nebyly na pořadu dnešního jednání vlády. Když se ptáte na body, které předkládala paní ministryně kultury, ano, vláda dnes schválila věcný záměr zákona o památkovém fondu, jehož cílem má být zpružnění a zefektivnění systému památkové péče. Tento zákon naopak vyvolal debatu poměrně dlouhou, kdy zcela jasně z této diskuse vyplynulo, že si vláda přeje, aby paragrafové znění zákona, které má být na vládu předloženo do září tohoto roku, jasně vybalancovalo na jedné straně ochranu kulturních památek, dědictví a památkového fondu, na druhé straně práva jednotlivých vlastníků nejenom kulturních památek, ale např. i bytů a domů v památkových zónách.

Veřejná zakázka na opravu historické budovy Národního muzea, jednání o ní bylo dnes přerušeno a paní ministryně ještě přednese některé podrobnosti na příštím jednání vlády.

idnes, Josef Kopecký: Pokusil bych se navázat na kolegu. To, že jste se tím nezabývali, přece jenom obětí útoků se stala dnes i burza, velké banky v ČR, což by vás mohlo znepokojovat víc, než když ty útoky byly vedeny na novináře nebo zpravodajské servery. Bude s tím vláda něco dělat?

Karolína Peake, místopředsedkyně vlády: Vláda rozhodně nepovažuje kybernetickou bezpečnost za něco, čím by se nezabývala, nebo něco, co si nezaslouží naši pozornost. Zákon o kybernetické bezpečnosti už vládou prošel a jednáme o kybernetické bezpečnosti jako problému s ředitelem Národního bezpečnostního úřadu poměrně často.

ČTK, Kateřina Krausová: Zabývala se dnes vláda také systémem s-Karet? Pokud ano, jaké jsou návrhy, případně na jakém výsledku se kabinet shodl?

Karolína Peake, místopředsedkyně vlády: Možná mě pak doplní pan ministr financí. Ano, zabývali jsme se systémem s-Karet v souvislosti s poslaneckým návrhem, který byl dnes na vládě přerušen a paní ministryně Müllerová sama pracuje na opatřeních a návrzích, které na vládu přinese, a budeme se jimi zabývat podrobněji. Dnes pouze v souvislosti s tím senátním návrhem.

Televize Nova, Klára Brunclíková: Chtěla bych se zeptat paní Peake i obou ministrů, co říkáte na dnešní výrok Václava Klause, který se přijel rozloučit s vládou, ale řekl, že měla také své určité rezervy a že nenaplnila jeho očekávání? Děkuji.

Miroslav Kalousek, ministr financí: To se tak stává, že někdy navzájem si nenaplníme svá očekávání.

Karolína Peake, místopředsedkyně vlády: Pan prezident nic takového přímo na našem společném jednání dnes na vládě neřekl. Je to jeho reakce do médií. Nepovažuji za nutné na ní nějak odpovídat.

Martin Kuba, ministr průmyslu a obchodu: Pokud si to umím zasadit do kontextu i dřívějších výroků pana prezidenta Klause, tak mám pocit, že on tím měl spíš na mysli, že tato vláda, tato vládní koalice vstupovala po volbách do parlamentu se118 hlasy, s mnohem silnějším mandátem ve sněmovně, který se postupem doby koaličně měnil, a síla v té sněmovně se částečně zmenšovala. To on historicky komentoval a myslím, že v tomto smyslu ten výrok byl asi takto řečený.

Český rozhlas, Jana Čermáková: Já bych asi na vás, paní vicepremiérko, měla dva dotazy. Zdali má česká vláda nějaké stanovisko ke skonu venezuelského prezidenta, zda to podle české vlády Venezuelu někam může posunout? Druhá věc k páteční inauguraci, stále ještě ve vládě není obsazeno křeslo ministra obrany, na určitou dobu ho zastává pan premiér. Při vojenské přehlídce se obyčejně účastní krom nového prezidenta i ministr obrany, tak jestli je nějak vyřešeno, zdali ho zastoupí pan premiér nebo jak to v pátek bude?

Karolína Peake, místopředsedkyně vlády: To opravdu nevím, jak to hradní protokol pojme. Jestli bude někdo zastupovat neexistujícího ministra obrany nebo jestli to bude přímo pan premiér. To je spíše otázka na protokol. Dnes na vládě většinu jednání nebyl přítomen ani pan premiér a ani ministr zahraničních věcí, nereagovali jsme tedy dnes na smrt venezuelského prezidenta.

Jakub Stadler, tiskový odbor Úřadu vlády: Možná jenom doplnění, pan premiér se účastní páteční inaugurace a podle mých informací tam bude generální náčelník štábu Armády ČR, stejně jako šéf Vojenské kanceláře prezidenta republiky. Tolik upřesnění.

Česká televize, Tereza Schejbalová: Zabývala se vláda návrhem zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, a jak ta diskuse vypadala?

Karolína Peake, místopředsedkyně vlády: Ano, zabývali jsme se tímto senátním návrhem. Vláda k němu zaujala neutrální stanovisko, zvláště s ohledem na stanovisko ministra životního prostředí a zemědělství, a s tím, že ministr životního prostředí připravuje vládní návrh zákona, který by měl již za týden přijít do vlády, nikoli na program jednání vlády, ale do Legislativní rady vlády, a poté bude zařazen na jednání vlády. A v mnohém se ten senátní návrh a vládní návrh shodovat budou.

Martin Kuba, ministr průmyslu a obchodu: Možná komentář, myslím, že se členové vlády významně shodovali, že ten zákon musí reflektovat více možnost rozvoje obcí a nakládání s půdním fondem. V tomto smyslu, aby nebyly natolik striktní některé rozvoje průmyslových parků a podobných věcí, které obce v tomto mají blokovány, tak myslím, že všichni ministři kvitovali, že je to směr, kterým je třeba jít a je třeba tu problematiku vyřešit.

Reuters, Robert Müler: Chtěl bych se zeptat, jestli se dá říct, že pan prezident informoval vládu, co je důvodem udělení nejvyššího státního vyznamenání panu slovenskému prezidentovi, když o tom vládu informoval? Díky.

Miroslav Kalousek, ministr financí: Myslím, že je to zřejmé. Důvodem je rozhodnutí pana prezidenta.

Česká televize, Tereza Schejbalová: Doplňující otázka na pana ministra financí. Hospodářský výbor Poslanecké sněmovny chce dnes požádat o další 2 mld. příspěvek jako kompenzaci vysokých cen elektřiny z obnovitelných zdrojů. Jak se na takový návrh díváte?

Miroslav Kalousek, ministr financí: My jsme neprojednávali, na hospodářském výboru za účasti podnikatelských svazů a zástupců zejména energeticky náročných odvětví jsme se touto problematikou velmi vážně zabývali v lednu. Skutečně došlo k navýšení o 2 mld. korun, v podstatě dorovnání loňské intervence. S tím, že jsme řekli, že se k tomu můžeme vrátit na konci pátého měsíce, protože abych mohl zodpovědně předpokládat celoroční plnění, opravdu nemohu dříve, než na konci května, tzn., že se k tomu vrátíme na přelomu května a června, a bude-li prostor v bilanci státního rozpočtu, můžeme tu diskusi znovu otevřít a přijít s prostředky, kde já už bych navrhoval, pokud je najdeme, aby byly směřovány vůči firmám v zájmu konkurenceschopnosti, nikoli plošně firmám i domácnostem tak, jak jsme to udělali v lednu. Ale trochu předbíhám, a na tom jednání se mnou souhlasil hospodářský výbor i zástupci podnikatelů, že se k tomu vrátíme na přelomu května a června. Já dřív k tomu jakékoli relevantní stanovisko nemohu dát. Usnesení hospodářského výboru chápu jako připomenutí, abych na to nezapomněl, že jsem slíbil, že se k tomu na přelomu května a června vrátím.

Martin Kuba, ministr průmyslu a obchodu: Tady chci potvrdit slova pana ministra Kalouska, protože jsem na tom jednání také byl, takto to jednání probíhalo. My jsme opravdu navýšili tu částku o 2 mld. na 11,7 mld. korun. Je třeba si uvědomit, že platíme jenom za fotovoltaiky kolem 30 mld. korun a aby ta zátěž nebyla jenom na podnicích a občanech, tak se doplácí 11,7 mld. ze státního rozpočtu. Je také faktem, že jsme se bavili o možnosti navýšení této částky v průběhu roku. Pan ministr Kalousek myslím velmi rozumně poukázal na to, že je třeba vidět plnění rozpočtu a že v období května, června se o tom bavme. A my právě do té doby už měli možnost nasměrovat tyto peníze do podniků, které jsou ohroženy v konkurenceschopnosti, tzn. do těch s vysokou spotřebou. Takže také vnímám to usnesení, pokud o to takto hodlají požádat, jako deklaratorní připomenutí toho, ale myslím, že jsme si toho oba s panem ministrem Kalouskem vědomi, a že o té problematice mluvíme a s podnikateli se snažíme hledat všechny cesty, které máme.

Jakub Stadler, tiskový odbor Úřadu vlády: Děkuji a děkujeme za pozornost. Na shledanou.