Tisková konference po jednání vlády, 6. září 2023

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Dámy a pánové, pěkné odpoledne, vítejte na tiskovém brífinku předsedy vlády po jednání vlády. Pane premiére, vás poprosím o slovo.

Petr Fiala, předseda vlády: Dobrý den, dámy a pánové. My jsme dnes měli vládu v takových zvláštních podmínkách tady v Poslanecké sněmovně při tom projednávání. My jsme ani nic neprojednávali vlastně – při těch obstrukcích, které tady předvádí opět opozice. Přizpůsobili jsme tomu dnešní jednání vlády a projednali jsme jenom ty věci, které nesnesou odkladu.

Já z bodů, kterými se dnes vláda zabývala, zmíním jeden, který se týká personálního rozhodnutí. Vláda dnes navrhla jmenovat novým ředitelem Generální inspekce bezpečnostních sborů pana plukovníka Víta Hendrycha, který v Generální inspekci bezpečnostních sborů dosud působil jako náměstek a statutární zástupce ředitele.

Pan plukovník Hendrych je zkušeným, dlouhodobým pracovníkem Generální inspekce bezpečnostních sborů. Má za sebou ale bohatou kariéru v bezpečnostních sborech i mimo státní správu. Je to člověk, který byl doporučen experty i odbornou komunitou, ve které se těší velké autoritě. Jeho nominace nebo můj návrh na jeho jmenování také prošel bezpečnostním výborem Poslanecké sněmovny zcela jednomyslně, takže existuje tu široká shoda na tom, že právě on je zárukou kontinuity, profesionality a dobrého vedení Generální inspekce bezpečnostních sborů.

Do funkce nastoupí od 7. září, já ještě dnes provedu to potřebné jmenování.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji. Otevírám prostor pro dotazy. Český rozhlas.

Jana Karasová, Český rozhlas: Dobrý den, já bych se vás chtěla zeptat, jenom jestli byste mohl k těm dalším bodům. Bylo tam nařízení o platbě za státní pojištěnce a ten zákon o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy. Předpokládám, že jste to schválili. A potom taky k tomu návrhu národních závazků pro summit OSN ke klimatickým ambicím. Tak na čem jste se shodli? S čím tam pan prezident tedy bude moct vyjet a je to podle vás dostatečné? Byla nad tím nějaká diskuze? A pak ještě možná k dnešnímu jednání Sněmovny. Tak jak zatím hodnotíte to jednání o konsolidačním balíčku, jak se bude nejspíš podle vás dál vyvíjet? A tam zazněla některá ostrá slova, tak mohl byste se k tomu vyjádřit? Děkuju.

Petr Fiala, předseda vlády: Pokud jde o ten bod, který se týká účasti pana prezidenta na Valném shromáždění Organizace spojených národů a jeho pracovní návštěvy ve Spojených státech, tak to byl bod, který nebyl projednáván s rozpravou. Jedná se o naprosto standardní informační materiál a všechny ty body nebo všechny ty věci, které jsou v tom mandátu obsaženy, vycházejí z dříve schválených dokumentů. Tam prakticky není nic nového. Z dokumentů, které už dříve schválila vláda nebo které vycházejí z programového prohlášení vlády.

Pokud jde o další body, které jste tady zmínila, tak návrh zákona o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže a změně některých zákonů reaguje na nedostatky, které byly vytýkány České republice v rozhodnutí Evropského soudu pro sociální práva. Česká legislativa podle nálezu neposkytovala trestně neodpovědným dětem, které se dopustily činu jinak trestného, dostatečná procesní práva a právě tuto námitku ta novela, tak jak ji předložil pan ministr spravedlnosti Pavel Blažek, tyto nedostatky upravuje.

Novela obsahuje například to, že se musí výslovně zdůraznit, že mladiství musí mít obhájce už při podání vysvětlení, pokud je podává jako osoba podezřelá ze spáchání trestného činu. Mezi osoby oprávněné zvolit mladistvému obhájce se doplnil i partner podle zákona o registrovaném partnerství a několik dalších věcí, které reagují na tyto nedostatky, které zde byly. Dochází také k sladění používané terminologie s novým občanským zákoníkem. Je to vlastně posílení práv nezletilých dětí.

U toho nařízení, to jste také zmiňovala, o pojistném ve veřejném zdravotním pojištění, tak tady se vlastně jednoduše řečeno jedná o povinnost, která byla vládě stanovena zákonem o pojistném na veřejném zdravotním pojištění. Vláda tady stanovila novou výši vyměřovacího základu pro pojistné na veřejné zdravotní pojištění hrazené státem pro rok 2024.

A zákon tady jasně říká, co máme udělat, tedy povinnost valorizovat vyměřovací základ o součet růstu cen a jedné poloviny růstu reálné mzdy, a to jsme přesně v souladu s tím, jak je zákon nastaven, udělali. Ten zákon nicméně vyžaduje právě toto nařízení vlády, které jsme dnes uskutečnili.

Pokud jde o to, co tady probíhá v Poslanecké sněmovně, tak já myslím, že pokud to někdo sleduje, tak ode mě ani žádný komentář nečeká nebo si to žádný komentář nevyžaduje. Tady probíhají opakované obstrukce, nebo abych to nazval jinými slovy, možná to slovo obstrukce je příliš často používané, tak opozice tady vlastně blokuje standardní jednání Poslanecké sněmovny. Dělá to opakovaně. Když se podíváte na tu dnešní situaci, tak máme středu, začali jsme v úterý, před malou chvíli jsme se teprve vypořádali s náměty na úpravu programu schůze a začínáme projednávat první bod, který pravděpodobně budeme projednávat až do konce tohoto týdne.

Je to druhé čtení a měly by tady zaznívat pozměňovací návrhy a jejich zdůvodnění. Uvidíme, jak se ta situace bude vyvíjet. Já jsem před chvílí měl možnost slyšet další vystoupení předsedy hnutí ANO Andreje Babiše, které určitě vyvolává otazníky, ale možná spíš otazníky nad tím, jestli si je pan předseda Babiš vůbec vědom, co říká.

Ten soubor urážek, lží, útoků na jednotlivé osoby, ať už z řad poslanců, nebo řad vlády, to všechno, jeho tvrzení o nějaké nové totalitě a další a další věci, to prostě zdaleka překračuje rámec nějaké standardní, věcné, slušné, politické diskuze, jakou bychom si, už nemohu říct ani všichni přáli, jakou bych si já přál, jakou by si nepochybně přáli i všichni, kteří to s demokracií v naší zemi myslí dobře.

Jaký to má všechno cíl? Můžeme si položit otázku. Proč tato vystoupení? Proč toto zdržování? Proč tato místy velmi nedůstojná diskuze? Proč se nemůžeme věcně zabývat návrhy, které vláda, poslanci nebo někdo jiný předkládá?

Já myslím, že ta odpověď je vlastně jednoduchá. Oni se snaží, abychom my nemohli projednávat naše body a naše návrhy, abychom je nemohli schvalovat, abychom nemohli napravovat věci, které vláda Andreje Babiše v této zemi zanedbala. Za vládou Andreje Babiše není nic, a proto i ta nervozita, proto i ta agresivita, proto i ta absurdita všech možných obvinění, proto ty nervózní reakce.

Andrej Babiš a jeho vláda nám předali zemi, která byla energeticky nezabezpečená, kde se zvyšoval neustále a velmi dynamicky dluh, kde se zvyšovalo zadlužení. Zemi, kde se nic neudělalo s dopravní infrastrukturou, kde se nic neudělalo s potřebnými změnami ve vzdělávání. Zemi, kde jsme byli závislí na Rusku, kde se nevypsaly klíčové tendry, například tendr na dostavbu Dukovan. Zemi, která prostě nebyla připravená ani na krize, ani na výzvy, ani na příležitosti dnešní doby.

My to napravujeme. Napravujeme to velmi rychle a napravujeme to i v těžkých časech, kdy jsme museli čelit dopadům ruské agrese na Ukrajinu, v čase, kdy jsme museli čelit dalším krizím – energetické, inflaci a dalším věcem. A přesto máme program, který realizujeme ve prospěch občanů České republiky, který obsahuje investice, který obsahuje řešení těch problémů, které se tady po léta hromadily, který znamená, že se konečně pouštíme do těch věcí, které jsou tak palčivé a které je potřeba změnit a které se neprojeví v jednom volebním obdobím, ale projeví se dlouhodobě.

Změny ve vzdělání, důchodová reforma, to jsou všechno věci, které tu měly být dávno a které dělá až naše vláda. A to všechno včetně toho, že jsme úspěšní v zahraničí, že jsme vrátili sebevědomí české zahraniční politice, že konečně nás berou vážně v Evropě a jsme schopni něco prosadit. To všechno je v ostrém kontrastu s tím, jak tu léta konjunktury promarnil Andrej Babiš se svou vládou. A to je činí nervózními, a proto tady sledujeme takováto nedůstojná vystoupení.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju, Česká televize.

Tereza Šedivá, Česká televize: Dobrý den, já jsem se chtěla zeptat, jestli dnešní vláda se dotkla tématu, jak nastavit v podstatě vstup ruských a běloruských sportovců na území Česka, na nějaké zápasy a sportovní utkání atd.? A druhá věc, která se týká jednání o státním rozpočtu na příští rok. Chtěla jsem se zeptat, jestli je pro vás ten zamýšlený schodek 252 miliard nedotknutelný. A kolegové se před jednáním vlády bavili s panem ministrem školství, protože samozřejmě se vyjednávají rozpočty všech ministerstev, ale hodně se mluví o ministerstvu školství, které původně mělo přijít o peníze. Pan Bek teď říká, že jeho ministerstvo nepřijde peníze. Tak jsem se chtěla zeptat, jestli tedy těch 11,6 miliardy mínus oproti letošku platí, neplatí, jak bude vypadat rozpočet ministerstva školství? Děkuji.

Petr Fiala, předseda vlády: První otázka, která se týká účasti sportovců, českých sportovců v Rusku, Bělorusku a účasti ruských sportovců na sportovních akcích u nás. My jsme se rozhodli i na základě zkušeností, na základě toho, jaká je praxe v jiných evropských zemích, upravit stávající pravidla, respektive je zpřesnit tak, aby ten jejich výklad byl jasný.

To znamená, že je zakázána účast v případě, že sportovec reprezentuje Rusko nebo Bělorusko. Je zakázaná samozřejmě účast ruských a běloruských mužstev. My jsme nezasahovali do toho ustanovení, které se týká zákazu účasti našich sportovců v Rusku a Bělorusku, ale tady jsme potřebovali provést určité zpřesnění.

Nezakazuje se účast sportovců, kteří formálně nereprezentují tyto státy a jsou členy třeba některých týmů, fotbalových týmů například, z jiných evropských zemí. Samozřejmě za podmínky, že nepoužívají symboly a nedělají nějaká politická nebo jiná vyjádření, která by podporovala ruskou agresi proti Ukrajině.

To, jak jsme zpřesnili tato pravidla, jak už jsem říkal na začátku, odpovídá tomu, jak k tomu přistupují jiné evropské státy a současně to odpovídá jednomu principu, který je důležitý a který bych tu chtěl připomenout. Ten princip, na základě kterého byly i koncipovány sankce proti Rusku a Bělorusku, říká, že ty sankce mají vždy více postihnout Rusko a Bělorusko a nemají mít takový dopad na ty, kteří ty sankce dělají.

A tady v případě… Nebo v minulých týdnech jsme byli postaveni před situaci, že by za určitých okolností mohly být potrestány více třeba české fotbalové týmy, než že by se to dotklo Ruska a Běloruska, ruských a běloruských sportovců. I na základě této zkušenosti a na základě tohoto principu a na základě toho, jak k tomu přistupují všechny ostatní nebo naprostá většina evropských států, jsme přistoupili k této úpravě. Jsem rád, že se našla shoda na této formulaci mezi všemi klíčovými aktéry, ať už to byla příslušná ministerstva, Národní sportovní agentura a všichni další.

Nic neměníme na jasném postoji a sankcích a zákazu, ale zpřesňujeme a uvádíme to víc do souladu s praktickým životem.

Rozpočet. Další velké téma a já prosím, aby bylo dobře rozuměno, nebo pokusím se, aby bylo dobře rozuměno tomu, co teď řeknu. Rozpočet, jak bude vypadat, jak budou vypadat jednotlivé kapitoly, takové rozhodnutí o rozpočtu je ještě před námi. Vláda nerozhodla o tom, jak budou vypadat jednotlivé kapitoly, a nerozhodla o tom, jakým způsobem budou rozděleny výdaje.

My jsme ve fázi vyjednávání. Je to v souladu s harmonogramem. Máme na to čas v září. Má to i logiku, protože vycházíme z odhadu přímo, který musí vycházet z prognózy, která je zase zveřejňována až v průběhu srpna, takže ten čas, který tomu teď věnujeme, je naprosto správně a je v souladu s harmonogramem.

Co trochu zneklidňuje část veřejnosti v těch konkrétních segmentech, je to, že ten proces přípravy rozpočtu je hodně silně formalizován. Mně to někdy připadá až jako zbytečná byrokracie. Na druhé straně zase to má tu výhodu, že ten proces je víceméně transparentní. Takže jsou průběžně zveřejňována, v souladu se zákonem jsou průběžně zveřejňovány výpočty, se kterými rozpočet připravuje Ministerstvo financí.

To se stalo v květnu a to se stalo na konci srpna a to samozřejmě vyvolává ty diskuze. Ale, znovu říkám, je zbytečné komentovat ty jednotlivé kapitoly, dokud nemáme dohodu, dohodu uvnitř vládní koalice, uvnitř vlády na tom, jak ten rozpočet v jednotlivých kapitolách bude vypadat.

Co platí a co v tuto chvíli je možné potvrdit, je výše deficitu rozpočtu 252 miliard korun. Otázka, jestli se mi líbí, nebo nelíbí, není tak důležitá, jako je důležité to, že to je realisticky postavený deficit. Je to deficit, který znamená snížení tempa zadlužování. Je to deficit, který je nižší, než je deficit rozpočtu letošního roku. Je to výrazný posun v tom našem úsilí, abychom dali do pořádku veřejné finance, abychom je konsolidovali. Je to také důležitý krok na té cestě k plnění maastrichtských kritérií a k tomu, aby deficit veřejných financí byl pod tři procenta.

Na té cestě jsme, tu cestu jsme vyhlásili a budeme se těm třem procentům výrazně tímto deficitem už v příštím roce blížit, což je dobře, protože si připomeňme, že jsme přebírali deficity, které překračovaly pět procent HDP. A to je vlastně v tuto chvíli už ve vládě rozhodnuto. A teď se bavíme o tom, jaká bude struktura těch jednotlivých výdajů.

Zazněla zde také otázka nebo připomínka k oblasti vzdělávání. Tady chci říct, že vzdělávání patří k prioritám vlády, a proto se i v těch velmi složitých podmínkách, které tady máme, rozpočtových, snažíme, abychom do vzdělání, do výzkumu, do inovací, mohli dát dostatečné finanční prostředky.

A k tomu chci říct ještě několik věcí. Zaprvé, přestože šetříme, tak investujeme. Investujeme výrazné finanční prostředky. To není žádný rozpočet, kterým se někam proškrtáváme. To je rozpočet, stejně jako byl rozpočet na letošní rok, který je výrazně investiční.

V loňském roce, promiňte, v letošním roce jsme dali rekordní peníze do investic například v oblasti dopravní infrastruktury. Rozpočet na příští rok zachovává vysokou míru investic, investujeme do dopravy, do vzdělávání. Investujme také do obrany velmi výrazným způsobem, to jsou také investice, které se pozitivně projeví nebo budou mít pozitivní vliv i na český průmysl, a spoustu dalších věcí. Takže investice jsou důležitou věcí v tomto rozpočtu a v tomto smyslu zachováváme naše priority.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju, Prima.

Karel Rychlý, CNN Prima News: Dobrý den, pane premiére. Já mám dvě otázky, které mají vlastně stejný rámec, a sice prezidenta Petra Pavla. Pan prezident se v jednom rozhovoru vyjádřil, že premiér by podle něj měl být razantnější a efektivnější. A na adresu ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky prohlásil, že vyslal do světa poplašnou zprávu, když tvrdil, že deset tisíc lidí může požádat o předčasný důchod po tom jeho podpisu, kdy začnou ta valorizační a důchodová pravidla platit až od 1. října. Takže vyslal, podle vás, ministr Jurečka, do světa poplašnou zprávu? A jak vnímáte tento, jak to mnozí vnímají, první výrazný názorový střet s prezidentem?

Petr Fiala, předseda vlády: Já jsem se s panem prezidentem Pavlem setkal minulý týden na večeři, na pracovní večeři. Probírali jsme řadu bodů, bavili jsme se o našich pohledech na spoustu věcí. Myslím si, že v řadě věcí se skutečně shodujeme. Já jsem rád, že jsme vedli i velmi intenzivní debatu o důchodové reformě, a jsem také rád, že výsledkem všech těch diskuzí a toho hledání správného rozhodnutí pana prezidenta bylo, že pan prezident podepsal naši novelu zákona o důchodech. 

Pokud má pan prezident nějaké výhrady k tomu, jakým způsobem třeba vykonávám svoji funkci, určitě mi to může říct, tak jak mi to může říct každý občan této země a já všechny tyto názor nějakým způsobem vnímám a snažím se je zohlednit při zlepšování své práce a svého výkonu. Nicméně pan prezident mi nic takového neřekl a předpokládám, že kdyby to tak myslel, tak ten rozhovor byl natolik otevřený, že by mi to mohl říct mezi čtyřma očima.

Tak to je komentář, pokud se týká té první poznámky. Pokud se týká pana ministra Jurečky, já myslím, že pan ministr žádné poplašné zprávy nevysílá. My jsme se snažili velmi odpovědně přistoupit ke všem nezbytným krokům pro provedení důchodové reformy a k tomu, abychom dokázali zajistit dostatek finančních prostředků jak pro lidi, kteří jsou dnes seniory a pobírají starobní důchod a jiné formy důchodu, tak pro ty, kteří jednou seniory budou a budou chtít a požadovat od státu, aby také měli nárok na důstojný důchod. A abychom tyto naše cíle naplnili, tak musíme dělat změny v důchodovém systému.

Některé můžeme dělat s jistou časovou rezervou. To jsou ty dlouhodobé kroky. Ale některé musíme dělat velmi rychle. A k těm, které musíme dělat velmi rychle, právě patří určitá úprava valorizací, ale také úprava podmínek pro získání nároku na předčasný důchod nebo pro tu možnost odejít do předčasného důchodu. A to jsme dělali a to jsme také udělali a tam, kdybych to měl vyjádřit jednoduše, čas nebo tlak, časový tlak je ve veřejném zájmu. Protože když to neuděláme dostatečně rychle, tak to bude stát státní rozpočet miliardy korun. A proto jsme postupovali tak, jak jsme postupovali. A proto jsem také rád, že pan prezident nakonec se rozhodl, že tento náš návrh podepíše.

A celkově bych chtěl říct: Já vím, že z různých výroků se bude vytvářet nějaký třeba obraz nebo může vytvářet nějaký obraz o nějakých neshodách nebo třeba i konfliktech mezi vládou a prezidentem. Já nic takového nevidím. Já s panem prezidentem mluvím, máme pravidelná setkání, bavíme se velmi otevřeně a platí, co jsem řekl. Já vidím velkou shodu na těch klíčových věcech a to si myslím, že je dobře. A myslím si, že je to dobrá zpráva pro občany České republiky. Politici se mají, ti, kteří jsou v klíčových ústavních funkcích, se mají domlouvat, mají v těch klíčových věcech zastávat podobná stanoviska ve prospěch České republiky a já jsem přesvědčen, že to se děje. 

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju, Deník N, potom iDNES.

Kateřina Prouzová, Deník N: Dobrý den, já bych se, pane premiére, ráda zeptala, jestli to stačí ohledně rozpočtu. Jestli zkrátka těch úspor a těch vyšších daní je dost. Přece jenom, je to schodek 252 miliard korun, což je poměrně vysoké číslo. Tak může se příští rok stát, že přijdete s konsolidačním balíčkem dvě, že se ukáže, že toho je málo? Děkuju.

Petr Fiala, předseda vlády: My jsme zdědili situaci, která prostě nebyla dobrá. Obrovské deficity, zadlužení státu, poměr zadlužení veřejných výdajů nebo deficitu veřejných financí k HDP přes pět procent a obrovskou dynamiku toho zadlužování a s tím je potřeba něco dělat. A my i v situaci, kdy investujeme, kdy jsme dali desítky, možná stovky miliard korun na pomoc lidem a firmám s energií, a při všech těch nárocích, které na rozpočet dnes jsou, tak přesto zvládáme snižovat deficit veřejných financí.

Já myslím, že až se na to někdo podívá s odstupem, podívá se na to s chladnou hlavou, budou ty krize za námi, a to věřím, že už příští rok snad budeme mít za sebou to nejkritičtější období, které naše vláda musela řešit od svého nástupu do funkce, tak zjistí, že jsme v tom mimořádným způsobem uspěli, že ta konsolidace veřejných financí probíhá v rámci možností velmi rychle a efektivně.

Ano, bolí to. Není to jednoduché. Není to jednoduché pro vládu, není to jednoduché pro jednotlivé její členy, není to jednoduché pro veřejnost, není to jednoduché pro nikoho, protože musíme pracovat s příjmovou stránkou rozpočtu a hlavně musíme pracovat s výdajovou stránkou rozpočtu. Náš konsolidační ozdravný balíček, to je soubor opatření, která jsou potřebná, dobrá, správná, ale určitě nevyvolávají potlesk a nemohou ani vyvolávat potlesk.

Potlesk vyvolají až dlouhodobě, až se ukáže, že skutečně fungují a že skutečně přinášejí to, co si od nich slibujeme, a to je to, že dostáváme stát do nějaké kondice, ve které vůbec může fungovat. 

A jenom, abychom si to všichni představili, co nás stojí ty dluhy, které jsme v minulosti udělali. Tak například nás stojí to, že až se 1. 1. 2024 probudíme, tak aniž se cokoliv stane, tak z rozpočtu bude 95 miliard pryč. Těch 95 miliard půjde jenom na obsluhu státního dluhu. Takový má dopad. A to si představte, co to je! Téměř sto miliard korun – co by se za to dalo postavit, udělat, vzdělat, zařídit, vyléčit.

A to jsou peníze, které jdou jenom takto pryč, protože někdo v minulosti udělal dluhy, půjčil si krátkodobě místo dlouhodobě… A já tady nechci jít do kritiky, ale tohle je prostě realita. A tak bych mohl pokračovat. Ty nároky jsou prostě obrovské. Bez těch kroků, které děláme, které jsou promyšlené, odvážné, efektivní, energické, bychom si s tou situací neporadili. 

Budeme pokračovat v konsolidaci veřejných financí, ale to neznamená, že budou ozdravné balíčky. Ozdravný balíček, který jsme udělali, má efekt 94 miliard nebo 97 dokonce v roce 2024 a 150 v roce 2025. Takže my jsme si nachystali ty podmínky pro to, abychom mohli konsolidovat veřejné finance. A jsem přesvědčen, že – nebo jsem si jist, že budeme tímto tempem nebo nějakým podobným tempem pokračovat tak, abychom splnili jeden z našich volebních slibů, který není jednoduché v takové kritické situaci naplnit, ale který přesto naplníme, a to je, abychom se dostali pod tři procenta HDP, pokud jde o zadlužení, do konce volebního období.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju, iDNES.

Josef Kopecký, iDNES: Dobý den, pane premiére, já mám otázku, která není dnes na programu jednání vlády, ale je to klíčová otázka dnešního dne, ke které jste se teda proklestili po asi šestadvaceti hodinách, kdy se začal tady projednávat ten, řekněme, úsporný balíček. Ono se to nazývá různě. Ale chci se zeptat, zda ten pozměňovací návrh, na kterém jste se dohodli v pětikoalici, je konečná verze možných úprav toho, co jste představili dřív, anebo jestli v koalici se ještě bavíte o nějakých možných dalších změnách. A případně, nevím, jestli jste měl možnost, nebo jestli jste vůbec se chtěl dívat na to, co všechno navrhuje opozice, jak by se ten balíček dal, řekněme, upravit, a jestli tam je, byť jen jedna nějaká věc, která vás nějakým způsobem oslovila? Děkuju.  

Petr Fiala, předseda vlády: Teprve vlastně ty návrhy budou zdůvodňovány, pokud se k tomu dostaneme, takže ve druhém čtení zazní a opozice je začne zdůvodňovat. Já jsem od začátku říkal a říkali to i jiní členové vlády, abych to netvrdil, že jsem to říkal jenom já, že si poslechneme návrhy opozice, tak jak jsme poslouchali návrhy profesních skupin, zájmových skupin, a pokud bude něco rozumné a nebude to mít negativní vliv na ten pozitivní výsledek, to znamená na tu celkovou úsporu, tak o tom můžeme určitě uvažovat.

Současně jsem taky řekl hned na začátku, když jsme představili veřejnosti úsporný balíček, že žádnému tlaku nepodlehneme, ale že budeme naslouchat argumentům, že jsme někde třeba udělali chybu nebo jsme neodhadli dobře dopady nebo že ty dopady budou jiné, než jsme si my slibovali. Podle toho jsme postupovali, proto přicházíme s komplexním pozměňovacím návrhem, který upravuje některé parametry, ale současně nemá vliv na tu celkovou částku a ten celkový výsledek, což byla vlastně ta základní podmínka.

Nepředpokládáme, že bychom přišli s dalšími pozměňovacími návrhy. Pozměňovací komplexní, on to není komplexní pozměňovací návrh, vlastně ten společný pozměňovací návrh bude mít podporu celé vládní koalice a nebudeme k němu přidávat další návrhy s výjimkou, a to se možná ukáže, ale nechci předjímat, případných legislativně-technických úprav. Ale ne věcných ve smyslu úpravy nějakého zásadního parametru. To už před námi, takovéto rozhodování, není.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji, to je z tiskového brífinku všechno, děkujeme za pozornost, přejeme pěkný zbytek dne. Na shledanou.

Petr Fiala, předseda vlády: Na shledanou.