Tiskové konference

8. 3. 2021 19:06

Tisková konference po jednání vlády, 8. března 2021

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Hezký podvečer, vítejte na tiskové konferenci po jednání vlády. Nejprve paní vicepremiérka Alena Schillerová.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Dobrý večer, dámy a pánové. Dovolte, abych vás seznámila stručně nejdřív s body, které jsou z agendy Ministerstva financí, a pak s některými ekonomickými body z takzvané covidové vlády.

Já jsem dnes požádala vládu, aby mi dala mandát, abych zítra vydala prominutí daně z přidané hodnoty u respirátorů FFP2 a vyšší kvality nebo obdobných, které splňují případné povolení na území České republiky. To znamená, že to osvobození od DPH, které končí na konci března, respektive 4. dubna, bude pokračovat až do června, to znamená přesně do 3. 6. 2021.

Chtěla bych v souvislosti s tím poděkovat všem výrobcům a všem prodejcům za to, že si toto DPH, osvobozené, nenechali ve svých maržích, že ho promítli do konečné ceny pro spotřebitele, protože víte, že respirátory na základě rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví jsou v určitých oblastech našeho života povinné, a my jsme především tímto krokem chtěli umožnit lidem sociálně slabším, důchodcům, rodinám s dětmi a dalším, aby pro ně respirátory byly dostupným zbožím.

Já jsem požádala kolegy z Ministerstva financí, aby prověřili zhruba cenu respirátorů. Mám takový rychlý, bleskový průzkum i ve spolupráci se Svazem obchodu a cestovního ruchu. Ta cena se pohybuje kolem 10, 12, 13 korun většinou v řetězcích.

Takže já jsem ráda a děkuji za to a prosím, aby to takto zůstalo, aby skutečně cena zůstala, osvobozeného DPH, promítnuta do konečné ceny, aby nedošlo k určitému cenovému šoku.

Druhá věc, u které jsem požádala o mandát vlády, je prodloužení lhůty pro podání daňového přiznání na dani z příjmu, a to do 3. května, pokud je podáváno v tzv. papírové podobě. A pokud je zvolena jakákoliv elektronická forma, třeba on-line finanční úřad, který jsme 28. února spustili jako zásadní projekt Ministerstva financí a Finanční správy, tak tam je ze zákona lhůta o měsíc delší, v tomto případě tedy do 1. června prodlužuji. Tedy v papírové podobě se prodlužuje lhůta do 3. května, pokud je podávána elektronicky, na dani z příjmu, tak se prodlužuje do 1. června.

Vyslyšela jsem celou řadu proseb především účetních, Komory daňových poradců, kterým děkuji za spolupráci, ale celé řady poplatníků, daňových subjektů, kteří mě prosili, že mají ztížené podmínky v kontaktu se svými účetními, že je nemohou navštěvovat v provozovnách, že mají celou řadu jiných starostí, a proto jsem o tento mandát požádala, vláda mi ho dala a já zítra vydám tzv. generální pardon, který bude spočívat v tom, že se odpouští veškeré sankce, které by byly způsobeny pozdním podáním. Takže tím se de facto se tato lhůta prodlužuje. To je oblast agendy Ministerstva financí.

Potom bych si ještě dovolila velice ve stručnosti, protože mě určitě doplní pan ministr zdravotnictví. Jsem velmi ráda, že vláda schválila odměny pro lidi ve zdravotnictví a dále v sociálních službách. Je to velmi důležité, protože to jsou ti hrdinové dnešní doby. To jsou ti, kteří riskují svoje zdraví, kteří stojí v té první linii a pomáhají řešit nejpalčivější problémy spojené s covidovou pandemií.

Já jsem velmi ráda, myslela jsem na to už, když se sestavovala novela zákona státního rozpočtu s pětisetmiliardovým schodkem, tak částka alokovaná jednak na odměny ve zdravotnictví, ať už pro zdravotníky nebo pro nezdravotníky, podrobnosti řekne pan ministr, tak pro oblast v sociálních službách do této novely byla dána.

Pro oblast zdravotnictví je tam alokováno přes dvanáct miliard a pro oblast sociálních služeb je tam alokováno pět miliard, přičemž 1,4 miliardy byla částka, kterou Ministerstvo práce a sociálních věcí mělo v tzv. nespotřebovaných nárocích. To znamená, že vlastně mohou použít neutracené peníze z minulého období a také to využili.

Já se budu věnovat podrobněji odměnám v sociálních službách, protože odměnám ve zdravotnictví se bude věnovat pan ministr zdravotnictví, tak ať mu to neberu. Co se týče odměn v sociálních službách, tak se dělí do takových dvou skupin. Přímá péče bude na osobu 50 000 korun, to se týká většinou pobytových zařízení, ostatní pracovníci budou mít 30 000 korun, zdravotní personál 50 000 korun na osobu.

Pak je druhá kategorie, to už nejsou pobytové, ale ty ostatní sociální služby, tam přímá péče 25 000 korun, ostatní 15 000 korun. Čili bude alokováno celkem přes šest miliard, je to šest miliard 217 milionů, což je náklad včetně odvodů. Bez odvodů je to o něco méně. A je na to využito, bylo rozhodnuto, že až částka pět miliard se převede z VPS ve státním rozpočtu a na Ministerstvu zdravotnictví až částka 12,2 miliardy.

Já jsem za to velmi ráda, teď apeluji na své kolegy, jak na pana ministra Blatného, tak na paní ministryni Maláčovou, aby to bylo vypsáno co nejrychleji tak, aby vlastně tyto peníze, aby je obdrželi všichni lidé, kteří si je zaslouží, kteří jsou v první linii, co nejdříve.

Ještě jedna technická věc, i když samozřejmě za hodně peněz. Týká se pomoci podnikatelům, a hlavně ochrany zaměstnanosti. Vláda rozhodla o alokaci na program Antivirus, a to až v částce osmi miliard. Protože víte, že Antivirus byl prodloužen. Byl prodloužen do dubna a musí být na něj také zajištěny peníze, protože je to program na ochranu zaměstnanosti, na ochranu zaměstnanců u firem, které jsou postiženy restrikcemi.

Takže i to bylo předmětem dnešního jednání a vláda toto schválila a já to samozřejmě uvolním, až v této částce, uvolním ze státního rozpočtu na základě usnesení vlády.

Ještě snad poslední informace, kterou bych tady ke covidové agendě chtěla říci. Vláda rozhodla o nákupu antigenních sad testů. Budou to nakupovat státní hmotné rezervy. Budou tam vytvořeny pohotovostní zásoby, zejména pro oblast veřejného sektoru, ale potom zejména pro oblast škol. Bude tam převedeno 2 654 450 sad z veřejné zakázky, kterou zajišťovalo Ministerstvo vnitra, a zbytek do celkové částky v rozsahu zajistí vytvoření pohotovostních zásob v rozsahu 7 654 450, zajistí Státní hmotné rezervy.

Je to zásoba, která by měla stačit pro školy zhruba do května a pak samozřejmě se bude případně nakupovat dál. Takže i to bylo velice důležité rozhodnutí, které dnes padlo v tzv. covidové agendě. Děkuji vám za pozornost.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuju, pan vicepremiér Havlíček.

Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Dobrý den, dovolte, abych navázal a představil nové programy pro podporu podnikatelů, kterými naplňujeme to, co jsme slíbili.

Nejdříve je třeba říct, že zůstávají, tak jak už jsme předeslali přibližně před měsícem, programy Antivirus a programy Kompenzační bonus. Kompenzační bonus byl zvýšen na dvojnásobek. Současně jsme slíbili to, že se současných přibližně deseti programů, které byly hodně zaměřeny specificky na konkrétní typy firem, ať už to bylo ubytování, nebo to byly programy typu nájemné nebo programy zaměřené třeba na ski areály a podobně, takže vytvoříme plošný program nebo plošné programy, a to na základě těch programů, které byly nejúspěšnější.

Takže jsme vytvořili dva alternativní programy, které budou moci fungovat každý zvlášť, ale nikoliv ve smyslu kombinace těchto programů.

První program jsme nazvali Covid 2021 a navazuje na velmi úspěšný program Covid – Gastro a uzavřené provozovny. Je postaven na stejném principu, akorát je vylepšen tím, že kompenzujeme nikoliv 400 korun na zaměstnance, ale 500 korun na zaměstnance s tím, že tento program je určen samozřejmě pro všechny firmy, které zaměstnávají, ale pro firmy, které nezaměstnávají a má společník nebo jednatel smlouvu o výkonu funkce, tak se bere jako zaměstnavatel, respektive zaměstnanec. Stejně tak se bere jako zaměstnanec spolupracující osoba, pokud existuje.

V každém případě 500 korun pro zaměstnance za den, nicméně udělali jsme tam změnu k lepšímu pro malé zaměstnavatele, protože pokud má někdo do tří zaměstnanců, tak minimální částka bude vždy 1 500 korun. Jinými slovy, ať má jednoho zaměstnance, dva zaměstnance nebo tři zaměstnance, tak to bude vždy 1 500 korun, to znamená 45 000 korun za měsíc jako minimální částka.

Tento program bude platit od 11. 1., to znamená, naváže přesně na konec programu Covid – Uzavřené provozovny, který skončil 10. 1. Je důležité říct, že tento program bude pro všechny typy firem, nikoliv pouze pro uzavřené firmy nebo gastro firmy, ale bude pro všechny firmy, které prokáží pokles obratu nebo tržeb o 50 procent, a to v období leden až únor roku 2021 vůči lednu až únoru roku buď 2019, nebo 2020, tak jak to pro firmy vyjde výhodněji.

Tam jsme respektovali názor zaměstnavatelských svazů, které to nechtěly porovnávat pouze s rokem 2020, protože už v té době byly ty tržby nižší a mohlo by nastat tedy to, že by nedocílily ty firmy těch 50 procent poklesu. Tak jsme to vztáhli k roku, který byl velmi dobrý, a to je rok 2019. Nicméně firmy si mohou vybrat, který pro ně vyjde lépe.

Program pojede v rámci režimu evropského tzv. stropu, a to je 1 800 000 eur ve smyslu součtu všech programů. To je vlastně ta změna, kterou jsme společně s ostatními zeměmi prosadili u Evropské unie. Současně platí, že tento program bude moci být kombinován s programem Antivirus, takže je možné čerpat program Antivirus a je možné čerpat program 500 korun na zaměstnance.

Dalším programem je program, který je alternativní, protože může nastat situace, kdy někdo nechce využít kompenzace přes zaměstnance, například z toho důvodu, že jich má málo nebo nemá žádné zaměstnance, případně má jiné typy nákladů a nevyužije kompenzační bonus. Protože ten, kdo nemá zaměstnance, tak může dnes využívat kompenzační bonus.

Věc druhá je ale ta, že například se dopočte, že těch 30 000 kompenzačního bonusu pro něj není dostačující, protože může mít jiné, vyšší náklady, například leasingy, například nájem, například energie atd. Takže pro tento typ firem jsme připravili program, který se jmenuje Covid – Nepokryté náklady, a je to program, po kterém se dlouho volalo, do značné míry univerzální program, kdy, a to je důležité říct, nebudeme už dále to směřovat pouze na určité typy nákladů, ale na ty, které předloží dotyčná firma.

Bude koncipován tak, že budeme proplácet 60 procent z nepokrytých nákladů. Fakticky to znamená, že firma prokáže svoje náklady za daný měsíc, od toho se odečtou programy, které čerpala, v tomto případě jediný, který bude možný, je program Antivirus, a z toho zbytku dostane firma 60 procent. Pokud nečerpala žádný program, například Antivirus, protože nemá zaměstnance, poté dostane rovnou 60 procent z té celé částky.

Takže aby se to dobře počítalo: Pokud firma má 500 000 náklady, nemá žádné příjmy, firma čerpá 200 000 korun z programu Antivirus, tak na zbylých 300 000 korun vyčerpá 60 procent, tedy 60 procent z 300 000, a to se připočte k těm 200 000.

Tento program bude platný od 1. 1. 2021, takže vlastně páruje se s koncem programu Covid – Nájemné, protože to nájemné je logicky součástí tohoto programu, a to nájemné je samozřejmě nákladem. Vstupenkou pro to, aby firma mohla získat tento program, je úplně stejně jako s programem Covid – 2021, to znamená padesátiprocentní pokles tržeb, přičemž se bude brát za rozhodné období v té první fázi opět leden a únor 2021 vůči leden a únor buď roku 2019, nebo 2020, to, co pro tu firmu bude vycházet lépe.

Strop pro čerpání v jednotném programu, v tomto programu konkrétním, bude 40 milionů korun, protože se jede v režimu tzv. 3 12. Tento program bude být moci kombinován s programem Antivirus, nicméně ještě jednou opakuji, pokud čerpal Antivirus, tak se to odečte od těch nákladů, ale nebude možné tento program kombinovat s tzv. kompenzačním bonusem.

Za mě je to vše, děkuji.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji a pan ministr zdravotnictví Jan Blatný.

Jan Blatný, ministr zdravotnictví: Děkuji. Já začnu asi tou nejpodstatnější a nejlepší zprávou, kterou jsou už zde citované odměny pro zdravotníky. Vládě jsem navrhl, aby zdravotníci v lůžkových zařízeních dostali za tento rok za nadměrnou práci, kterou musí každodenně absolvovat a díky které jsou zachraňovány životy našich spoluobčanů, dostali odměnu ve výši 75 000 korun pro každého zdravotníka a ve výši 30 000 korun pro každého nezdravotnického pracovníka lůžkových zařízení. Dohromady se jedná o tu částku, kterou koneckonců zmiňovala paní vicepremiérka - více než 12 miliard korun a vláda tento návrh jednomyslně schválila.

Chci také říct, že kromě tohoto dotačního titulu, který je určen pro lůžková zdravotnická zařízení, bude v průběhu března dokončeno jednání se zdravotními pojišťovnami, které formou kompenzací zajistí, aby byly zvýšeny platby pro mimonemocniční, mimolůžková zdravotnická zařízení tak, aby i všichni zdravotníci, kteří nepracují v nemocnicích, byli odměněni stejnou částkou.

A bude se to týkat všech, to znamená všech ambulantních lékařů, všech ambulantních specialistů, praktických lékařů i dopravců, kteří dopravují pacienty s koronavirem, a podobně. Takže bude pomyšleno opravdu úplně na všechny. A mimochodem, to je náklad, který bude znamenat dalších zhruba 11 miliard korun. To znamená, celkem se jedná o sumu ve výši 23 miliard korun, kterou dostanou naši zdravotníci za to, že každým dnem a každou nocí bojují o životy nás všech, protože bez nich by zvládnout tuto pandemii nebylo možné.

Chci také jasně říct, že i zdravotníci, zejména sestřičky, které jsou například v zařízeních sociální péče, budou ohodnoceny z dotačního titulu Ministerstva práce a sociálních věcí, jak zmínila paní vicepremiérka, a naopak zase sociální pracovníci, kteří pracují v nemocnicích, budou odměnění z titulu Ministerstva zdravotnictví.

Chci také říct, že se jedná o částku, která bude vypočítávána nebo bude se odvíjet od skutečně odpracovaných hodin v době od 1. 10. do 28. 2. 2021. A i pro ty, kteří mají úvazek nižší než 1,0, tak pakliže pracovali více, třeba díky většímu vytížení na jednotkách covidových a podobně, tak jim bude tato práce uznána až do výše úvazku 1,0.

Tento dotační program bude vyhlášen od 9. března a podle zákona bude možno se do něj přihlásit do 9. dubna 2021. Apeluji zde na všechna zdravotnická zařízení, aby se co nejdříve přihlásila, aby co nejdříve dodala všechny ty potřebné materiály, které jsou k tomu nutné. A cílem je, abychom mohli výplatu dotace provést ideálně v průběhu měsíce dubna, to znamená v té dubnové výplatě. V případě, že by byla nějaká administrativní držení třeba i na straně toho zaměstnavatele, potom v každém případě chceme, aby to bylo vyplaceno nejpozději ve výplatě za květen.

Pokud se týká dalších bodů, které dnes vláda projednávala, tak jsme také odsouhlasili úhradu převozů pacientů do zahraničí v případě, že bude taková potřeba existovat. Vy všichni víte, že v současné době je nastavena skrze systém EVRS možnost transportovat pacienty do zahraničí. Snažíme se vždy, aby primárně, protože je to nejkratší a nejefektivnější možnost řešení, byli pacienti umístění v České republice. V případě, že bude potřeba umístit do zahraničí, potom tato možnost existuje.

Na ministerstvu jsou k tomu vyčleněné kapacity 24 hodin denně sedm dní v týdnu, aby mohly případné požadavky do systému EVRS zadávat. A protože by mohly vzniknout nebo budou vznikat jisté vícenáklady v případě takových transportů, tak jsme rozhodli, že tyto vícenáklady budou hrazeny z prostředků státního rozpočtu z kapitoly Ministerstva zdravotnictví.

Další věcí, která je nesmírně podstatná a týká se sice drobných, ale závažných úprav mimořádných opatření Ministerstva zdravotnictví, které dnes odsouhlasila vláda, jsou úpravy, které souvisí s tím, že existuje byť velmi limitovaný výskyt takzvané jihoafrické mutace na území České republiky.

Z tohoto důvodu dochází ke změně, že osoby se zjištěnou přítomností anebo s podezřením na přítomnost jihoafrické mutace budou k ukončení izolace potřebovat negativní PCR test, který musí být proveden ne dříve než po čtrnácti dnech. Je to rozdíl oproti těm ostatním druhům viru, abychom minimalizovali možnost přenesení této závažnější mutace mezi ostatní osoby v České republice. Všech těch několik osob, u kterých bylo vysloveno podezření na tuto mutaci, bylo dohledáno, dotrasováno a jejich vzorky jsou dále vyšetřovány i formou sekvenace.

A souvisí s tím i další opatření, kterým nařizujeme všem laboratořím, které se podílí na vyšetřování vzorku koronaviru, aby v případě, že budou vyzvány Národní referenční laboratoří k odeslání konfirmačních vzorků, aby tak bezodkladně učinily. Je to nezbytná podmínka k tomu, abychom si mohli být vždy jisti, že případné podezření například na nové anebo závažnější mutace či varianty virus bude vždy zavčas ověřeno Národní referenční laboratoří.

Vláda rovněž dnes na moji žádost odvolala hlavní hygieničku paní doktorku Rážovou a pověřila od 15. 3., to odvolání je ke 14. 3., a pověřila k 15. 3. touto funkcí paní doktorku Svrčinovou. Chtěl bych paní doktorce Rážové nesmírně poděkovat za její dosavadní práci, protože to bude bez několika dní právě rok, kdy nastoupila do jedné z nejzávažnějších a nejdůležitějších funkcí v této zemi v průběhu pandemie, a málokdo si dovede představit, jak složitá a zatěžující práce to byla. Nyní tedy předá žezlo někomu dalšímu. Já si myslím, že to je ode mě všechno a děkuji.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji a Česká televize.

Klára Bazalová, Česká televize: Já budu mít více dotazů na pana ministra. Položím je tedy s dovolením postupně. Nejprve k těm odměnám pro zdravotníky. Pan premiér na konci, nebo v prosinci mluvil o tom, že by se to mělo vyřešit už v lednu. Nakonec je to až dnes. Tak co způsobilo prosím, to zdržení?

Jan Blatný, ministr zdravotnictví: Já si nemyslím, že by to bylo, jestli chcete ještě vy k tomu ještě něco…

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: To je naprosto jednoduché, jestli mohu, paní redaktorko. Způsobila to novela zákona o státním rozpočtu. Protože ty peníze nebyly v tom rozpočtu, kde byl schodek 320 miliard, a my jsme ho zakomponovali, respektive jsem ho zakomponovala do novely, která prošla před čtrnácti dny. Takže ono to ani technicky dříve nešlo.

Jan Blatný, ministr zdravotnictví: Já to jenom doplním, protože bych v podstatě řekl to samé. A nemyslím si, že se jedná o nějaké zdržení. A já i s vědomím tady toho jsem od začátku říkal, že je cílem Ministerstva zdravotnictví, aby toto bylo všechno zprocesováno v průběhu dubna, a tak věřím, že se i stane. A tak jak řekla paní vicepremiérka, dříve to možné nebylo. Ale je pravda, že se tím zabýváme už od přelomu roku a na tom se také nic nezměnilo.

Klára Bazalová, Česká televize: Ještě k tomu převozu pacientů, když už jste to načal. Já teď moc nechápu, v jakém stavu to je. Znamená to, že z české strany už jsou ty žádosti v systému a čeká se teď na akceptaci z té přijímací země? A prosím, nehrozí i z jiných zemí, že by nakonec těch lůžek bylo poskytnuto méně? Jako třeba to uvedlo Polsko, že nakonec bude s největší pravděpodobností moci přijmout pouze jednoho pacienta? Kolik je teď k dispozici těch lůžek?

Jan Blatný, ministr zdravotnictví: Já bych chtěl znovu zdůraznit, abychom si všichni uvědomili, že je velmi dobře, že máme možnost, a velmi si vážím solidarity ostatních zemí a jsem za ní nesmírně rád, ale hlavní síla, kterou máme a kterou napneme na pomoc našemu zdravotnictví, je ta, která máme uvnitř něj.

To znamená: toto je důvod k nařízení pracovní povinnosti, toto je důvod ke zvyšování ještě, k využívání všech vnitřních rezerv uvnitř tohoto systému, k povolávání dalších zdravotníků a podobně. A pokud se týká evropského systému EVRS, tak zatím byly nahlášeny dva požadavky, ale ani tyto dva požadavky nebyly těmi nemocnicemi, které vyjádřily zájem, zatím doplněny o všechny dokumenty. Jakmile se, nebo jestli se toto stane, protože pořád a vždy je možnost vyřešit ten problém ještě v rámci České republiky, tak potom je to otázka té druhé strany, která do několika desítek hodin reaguje.

Chci také upozornit, aby bylo naprosto jasně řečeno, že to, kam se ten pacient potom odveze, je už otázkou té přijímající strany. Takže to je taková ta často v dobrém myšlená zkratka, že když je nějaká nemocnice dvacet kilometrů od hranic, tak že tam ten pacient bude zavezen, tak to vůbec nemusí být. Může se stát, že ten pacient bude naopak cestovat uvnitř té cizí země delší vzdálenost, než by tomu bylo v rámci České republiky. I tak to má smysl. Ale má to smysl zejména tehdy, když budou ty kapacity u nás zcela vyčerpány.

Děláme maximum pro to, aby zcela vyčerpány nebyly, ale přitom máme zajištěno, aby kdyby se to stalo, nebo kdybychom  se tomu úplně přiblížili, tak je zajištěn i ten systém zahraniční pomoci.

Klára Bazalová, Česká televize: Pak ještě pane ministře, Česko má tedy za sebou týden těch nejpřísnějších opatření, tak jestli vás můžu poprosit o nějaké prvotní vyhodnocení, jak se podařilo snížit tu mobilitu, jak se to podaří, jak se to daří vlastně vymáhat. A jestli si skutečně nepředstavíte alespoň nějaké scénáře, protože vy když jste nastupoval do funkce, tak jste mluvil o tom, že chcete udělat celý systém předvídatelný, aby lidé vždycky měli nějakou tu metu, ke které se mají upínat. A teď neznáme žádné konkrétní číslo. Říkal jste sice, že ta nejstriktnější opatření by se mohla zrušit po 21. březnu, pokud se situace zlepší. Co znamená, pokud se situace zlepší? Děkuji.

Jan Blatný, ministr zdravotnictví: Jedná se zhruba o týden, tak jak sama říkáte. A já bych chtěl znovu apelovat na všechny z nás, abychom ta opatření dodržovali. Abychom opravdu všichni nosili roušky, dodržovali rozestupy a zachovávali hygienická opatření. Jakkoli to zní lapidárně, jakkoli to zní jednoduše, je to to, co je naprosto nejzásadnější a nejdůležitější.

Mobilita poklesla na hodnoty podle ukazatelů, které mám, a je potřeba si uvědomit, že jsou ty vždy částečně zpětné ukazatele, na hodnoty kolem 35 procent. Je potřeba říci, že na jaře byly tyto hodnoty ještě nižší, takže ještě by bylo co zlepšovat a znovu o to všechny z nás prosím. Ale je patrný pokles v mobilitě, což byl ten hlavní důvod těch omezení restriktivních ve smyslu cestování. A jsou nově zavedeny, nebo byly nově zavedeny povinně respirátory a ostatní ochrany dýchacích cest a já moc a moc apeluji na nás všechny, abychom to dodržovali. Čím méně bychom to dodržovali, tím déle by ta opatření platila.

Nebudu vám teď říkat žádné datum ani žádné konkrétní číslo, protože na to, abychom mohli tato opatření vyhodnotit zodpovědně, je sedm dní málo.

Klára Bazalová, Česká televize: A znamená to tedy, když jste včera říkal, že nemocnice čeká tento týden nejkritičtější scénář, že ta opatření, ta přísnější měla přijít o týden dřív, aby se Česko této situaci vyhnulo? A pak poprosím ještě jeden dotaz k paní Rážové, jestli už tedy teď můžete říci, z jakého důvodu byla odvolaná? Děkuji.

Jan Blatný, ministr zdravotnictví: Kritický scénář je opravdu to, co nastává, a v současné době je pravda, že naše nemocnice budou zřejmě prožívat největší zátěž právě tento týden. Spekulovat o tom, jestli to mělo být o tolik nebo o několik dní dopředu, nyní nebudu.

A k paní doktorce Rážové se vyjádřím tak, jak jsem řekl nyní: Nesmírně ji děkuji za její odvedenou práci, bylo to extrémně náročné v jednom z nejnáročnějších roků, který si můžeme představit, a nyní tady tuto práci bude dělat někdo jiný.

Klára Bazalová, Česká televize: Ale z jakého důvodu prosím? Jestli by se to veřejnost mohla dozvědět u takto veřejné postavené funkce. Z jakého důvodu jste se rozhodl pro změnu, prosím?

Jan Blatný, ministr zdravotnictví: Je to moje rozhodnutí, které jsem teď právě nějakým způsobem okomentoval. A dál ho komentovat nechci.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Televize Nova

Háta Sassmanová, TV Nova: Dobrý večer, já bych se chtěla nejprve zeptat na to zpřísnění karantény u jihoafrické mutace. Neuvažujete o něčem takovém i v případě jiných mutací, protože přeci jenom i britská mutace se tady poměrně šíří, a z jakého důvodu je to jen u té jihoafrické? A potom, nevím, jestli jsem to úplně nepřeslechla, ale kdy by měly dorazit odměny pro pracovníky v sociálních službách? Jestli taky s dubnovou výplatou nebo je tam stanovené nějaké jiné datum? Děkuju.

Jan Blatný, ministr zdravotnictví: Pokud se týká speciálního opatření pro jihoafrickou mutaci, tak je to součástí vznikajícího, přesně definovaného systému jakési surveillance pro změny, které mohou právě souviset s vývojem toho viru, a je to snaha, aby ve chvíli, kdy dojde k nějaké změně, která je málo rozšířená, aby se zabránilo jejímu dalšímu rozšíření.

Zopakuji to, co jsem řekl i v Otázkách Václava Moravce – že ve chvíli, kdy bychom pravděpodobně na začátku prosince věděli, že je v České republice ta tzv. britská mutace, což jsme až zpětně vlastně dozjistili na přelomu roku, pravděpodobně bychom opatření, která probíhala v prosinci, zaváděli jiným způsobem.

Teď tuto informaci máme, protože dochází k dalšímu změnám v tom systému surveillance. Souvisí to i s jistými změnami, které jsem v minulosti provedl jak na Státním zdravotním ústavu, tak v rámci laboratorní skupiny. Je to naprostá priorita, kterou jsem tady tyto lidi pověřil, a toto je dejme tomu jakési první ovoce. A chci, abychom udělali všechno pro to, abychom zabránili s maximální možnou mírou rozšíření něčeho, co zde zatím rozšířeno není. 

Kdybychom stejné metody nyní aplikovali na britskou mutaci, která pravděpodobně je přítomna, nebo ne pravděpodobně, ale je přítomna už ve více než 50 procentech, v některých krajích i kolem 80 procent, potom by to tento kýžený efekt už nemělo.

A druhý dotaz?

Háta Sassmanová, TV Nova: Kdy dorazí odměny pracovníkům v sociálních službách?

Jan Blatný, ministr zdravotnictví: Já asi poprosím paní vicepremiérku.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Tak já jsem to říkala ve svém úvodu, že jsem apelovala jak na pana ministra, tak na paní ministryni, aby okamžitě vypsali dotační program. Dnes vlastně už mají v ruce usnesení vlády. Ten dotační program musí viset zhruba asi třicet dnů, pokud se nemýlím, ale musí se stíhat dubnová výplata, čili za duben v květnu. Myslím si, že dřív to asi bohužel se nestihne, což mě velice mrzí.

Ale chtěla bych dodat ještě možná jednu věc, že zdravotnictví je pro nás opravdu velká priorita. Není to vidět jenom v těch odměnách, ale je to vidět i v tom, že rozpočet počítal s tím, jak loni, kdy jsme poslali přes dvacet miliard na státního pojištěnce navýšenou částku, tak letos přes padesát miliard. Protože skutečně, jestli někam patří veřejné peníze, tak je to zdravotnictví. Děkuju.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Další dotaz televize Prima.

Josef Mádle, TV Prima: Dobrý den. Já mám také několik dotazů. Vzal bych je postupně, s dovolením. Pane ministře, vy jste v úvodu řekl, že ty odměny zdravotníkům jsou za tento rok. Znamená to tedy, že zdravotníci se nedočkají odměn za teď březen, duben? A kdo ví, jak dlouho bude ta kritická doba v nemocnicích. A na to bych možná ještě navázal s dotazem na paní ministryni: Jsou v této formě, jak je nastavený rozpočet, jsou, je tam prostor pro další odměny v tomto roce pro zdravotníky? Nebo byste už musela měnit vlastně novelou státní rozpočet? Děkuji.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Tak možná, my se vystřídáme. Tak pan ministr začne.

Jan Blatný, ministr zdravotnictví: Děkuji. Já si myslím, že stejně jako v minulém roce byla ta odměna, která zahrnovala minulý rok, tak v současné době, a hovořili jsme o tom i s odborovými svazy, tak ta odměna, o které nyní mluvím, je za rok 2021. Je potřeba říci, že to je jakýsi jasný signál toho, jak mnoho si váží stát a vláda práce zdravotníků.

A kromě toho v průběhu celé té pandemie jsou lidé, kteří jsou v bezprostředním styku s pacienty s koronavirem, odměňováni na měsíční bázi a jsou to částky, které jsou důstojné, což vím za tu první vlnu i jako náměstek jedné z největších nemocnic a nyní jako ministr zdravotnictví, a v tom se bude samozřejmě pokračovat. Tady tato odměna, která je i jakýmsi gestem poděkování, je plánována, tak jak byla v roce 2020, tak nyní za rok 2021.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Tak já bych možná ještě začala trošku více ze široka, ale budu stručná, nebojte se. Zdravotníci patřili mezi velice omezenou skupinu pracovníků, zaměstnanců veřejného sektoru, kde se zvyšovaly mzdy o deset procent v letošním roce. Dále se zvyšovaly pro pracovníky v sociálních službách o deset procent a pro učitele, aby dosáhli průměrný plat vlastně v tom letošním roce 45 000, bude to dokonce něco málo přes 45 000 korun. Takže tím bych začala.

V rozpočtu jsem počítala s tou novelou, s touto částkou. Je tam částka přes dvanáct miliard, pro sociální služby pět miliard a s další částkou v tomto rozsahu není počítáno. Ale tak jak říkal pan ministr, pracuje se ještě s nějakým, s nějakou částkou z veřejného pojištění na odměny.

Jan Blatný, ministr zdravotnictví: Jestli můžu to doplnit. Je potřeba a já to znovu zopakuji, že v podstatě ta částka, která bude celková, to znamená nejenom to, o čem hovořila paní vicepremiérka z dotačního titulu, ale i ten druhý příspěvek, který je vlastně pro další zdravotníky ze zdravotního pojištění, ta kompenzace, tak je vlastně téměř dvojnásobný oproti tomu, co bylo vyplaceno minulý rok. Takže rád bych řekl, že v žádném případě tuto důležitou věc vláda nepodceňuje, a myslím si, že se snažíme dělat všechno pro to a že celkově ta suma byla téměř dvojnásobně navýšena.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Další dotaz… Ještě…

Josef Mádle, TV Prima: V nemocnicích pak vypomáhají ještě dobrovolníci, kteří například absolvovali kurz Českého červeného kříže. Pane ministře, jak na tuto práci pohlížíte a neuvažuje se o tom, že by odměny směřovaly právě do budoucna třeba těmto dobrovolníkům nebo třeba Českému červenému kříži? Děkuji.

Jan Blatný, ministr zdravotnictví: Já si nesmírně vážím toho, jakým způsobem v současné zejména kritické situaci Český červený kříž pomáhá i jejich dobrovolníků. A to, o čem nyní hovoříme, není součástí ohodnocení dobrovolníků Červeného kříže, ale jednoznačně chci říci, že si této dobrovolné aktivity velmi vážím a děkuji za ni. I těm lidem i Červenému kříži.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji, další dotaz. Pokud už tady není, tak prostřednictvím videokonference. Seznam zprávy, pan Pšenička.

Jiří Pšenička, Seznam zprávy: Dobrý…

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Tak ještě jeden pokus. Máme tam ozvěnu. Zkuste něco vypnout. Tak zkusíme další. Další dotaz pan Ťopek… Pan Ťopek, ještě jednou. To bude asi naše porucha, zdá se. Ano, už je to dobré. Teď se slyšíme, ano.

Martin Ťopek, Hospodářské noviny: Já mám jenom krátký dotaz na paní vicepremiérku. Ty dva nové programy, které mají nahradit ty dosavadní, jestli víme, jaký bude jejich zásah do státního rozpočtu, případně zdali nebude neutrální ten zásah, když vlastně nahrazují ty dosavadní programy.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Tak ono se to velice těžko odhaduje, protože samozřejmě záleží na tom, kolik podnikatelů se do tohoto programu přihlásí, protože on je neslučitelný s kompenzačním bonusem. Případně, dnes jsme to třeba řešili v rámci diskuze, v rámci rozpravy na vládě, kdyby někdo měl vyplacený kompenzační bonus a zjistil by, že chce raději tento program, tak může ho vrátit a požádat o tento program.

Takže ono velmi těžko se toto odhaduje. Ve VPS mi v podstatě tento typ programu jsme počítali zhruba asi s dvanácti miliardami, ale samozřejmě dalších pět miliard bylo dáno na doběhnutí těch dalších programů, které dobíhají v tuto chvíli. Některé už skončily, některé končí. Tam také uvidíme, jestli se dočerpají úplně.

Takže těžko se to prostě dá odhadnout, pane redaktore, protože je to program nový, nemáme s ním žádnou zkušenost. Je postaven vlastně na propadu příjmů úplně stejně, nebo tržeb, úplně stejně jako je to u kompenzačního bonusu, na padesáti procentech. Takže těžko se prostě nějaký odhad v tuto chvíli dá provést.

Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Já bych k tomu jen ještě doplnil to, že my máme samozřejmě relativně dobrý odhad u těch uzavřených provozoven, protože to víceméně na to navazuje. Tak tam to můžeme pěkně dopočítat. Ale tím, že jsme ho rozšířili, je to úplně pro všechny firmy, tak v tuto chvíli samozřejmě budeme hodně sledovat to, jak se do toho zapojí dodavatelé, jejich dodavatelé, průmyslové firmy. V podstatě je to absolutně široký program a těmito čtyřmi programy, tak jak jsme to poskládali, tak v zásadě by neměla být už firma v České republice, která by nedosáhla na žádnou podporu.

Kdybych připustil, že nemá zaměstnance, že neplatí žádný nájem, že kompenzační bonus se jim nevyplatí z nějakého důvodu nebo na něj bohužel nedosáhne, tak poté ta firma má přece nějaké náklady a může si vykompenzovat šedesát procent z těch nákladů za předpokladu, že má samozřejmě propad těch příjmů. To znamená, pokud by byla firma, která už nemá náklady, tak pak už není ani důvod čerpat žádnou podporu.

Martin Ťopek, Hospodářské noviny: Jasně, rozumím, jenom si chci upřesnit: Říkal jste, pane ministře, že strop je čtyřicet milionů korun na tady tu pomoc na čerpání. A to se týká obou těch nových programů?

Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Ne, ne, ne. To se týká, protože oba dva programy jedou, a to bylo po dlouhé diskuzi se svazy a asociacemi, v trochu jiném, tzv. evropském režimu. Tím to nechci teď komplikovat. Ale ten program zaměřený na náklady, na kompenzaci těch nepokrytých nákladů, tak jede v režimu 3 12 a může čerpat do výše čtyřicet milionů korun v rámci této jedné výzvy. Čili, bude výzva, a jestliže ta firma bude mít až do čtyřiceti milionů možnost čerpat, tak může.

Program, který je zaměřen na kompenzace na zaměstnance, ten jede v klasickém režimu tzv. Dočasného rámce Evropské unie a ten je v součtu všech programů 1,8 milionu eur. Takže přibližně je to také těch řádově 40 milionů korun, ale je to součet těch programů.

Martin Ťopek, Hospodářské noviny: Děkuji mockrát.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Další pan Bartoníček, Aktuálně.cz

Radek Bartoníček, Aktuálně.cz: Dobrý večer. Dva dotazy na pana ministra zdravotnictví: Pane ministře, máte přehled, kde se nejvíce lidí nakazí covidem zejména teď, kdy je vlaastně do určité míry pohyb omezený? Odkud získáváte, prosím, informace na toto téma? A druhý dotaz. Mluvili jste na vládě o testovacích místech, o tom, že ta místa vlastně chybí, jsou zaplněna? Je to velká komplikace pro to, aby se podařilo nějakým způsobem omezit virus ve firmách? Děkuji moc.

Jan Blatný, ministr zdravotnictví: Pane Bartoníčku, děkuji za otázky. Ta data jsou zejména z trasování a je to dáno tím, co v podstatě dlouhou dobu víme, že nejčastější kontakty jsou uváděny v rámci rodiny a v rámci zaměstnání. Proto na to bylo reagováno, tak jak jste sám zmínil, zavedením povinného testování v zaměstnání.

A pokud se týká, byl tam ještě jeden z důvodů, proč se v nedávné době uzavírala i zbývající zařízení edukační – školy, školky a podobně, bylo to, že s ohledem na rozvoj britské mutace sílil počet klastrů a přenosů v těchto zařízeních, což je v korelaci například s britskými daty.

Přetížení testovacích míst je opravdu v současné době problém a já bych zde rád apeloval na všechny zaměstnavatele, kteří nyní mají povinnost si provádět testování u svých zaměstnanců, aby v minimální míře, ideálně vůbec nevyužívala veřejná testovací místa. Veřejná testovací místa jsou pro veřejnost, mají omezenou kapacitu a slouží jako i pro tento účel.

Ve chvíli, kdy chce někdo využít veřejného zdravotního pojištění, potom ideálním způsobem je, aby toto provedl s pomocí svého nasmlouvaného lékaře pro pracovněprávní služby, anebo, a to bych preferoval a je to i jedna z těch velikých výhod a změn, ke které došlo díky spolupráci všech rezortů, aby využívali právě zaměstnavatelé, a to i menší zaměstnavatelé, možnosti samostestování, které je nejjednodušší a nejefektivnější.

Radek Bartoníček, Aktuálně.cz: Pane ministře, moc vám děkuji. Ještě doplňující dotaz na pana vicepremiéra Havlíčka: Budete o tom nějakým způsobem jednat s firmami, nebo uděláte něco? Dá se čekat, že firmy omezí tohle využívání veřejných míst? Moc děkuji.

Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Ano, my se o to snažíme. Ono to není úplně triviální to udělat, ale principiálně musíme říct, že i to naše usnesení hovoří jasně. Firmy jsou povinny zajistit testování pro zaměstnance. Když říkáme povinny, znamená to, že jim buď nabídnou samotesty, které chodí v řádu dva miliony kusů denně do České republiky a bude to zřejmě narůstat, protože těch žadatelů roste a schvalují se poměrně rychle. Pokud nevyužijí těch samotestů, potom jim to musí zajistit například v rámci závodního lékaře nebo prostřednictvím obvodního lékaře.

Samozřejmě, že nemůžeme zcela zamezit tomu, že ten zaměstnanec půjde do toho testovacího centra. Konečně každý je nějaký zaměstnanec nebo někoho zaměstnanec a ve finále naší ambicí je, aby všichni zaměstnanci v České republice byli testováni. Nicméně naším cílem dnes je to maximálně a férově to rozložit a jednoznačně doporučení pro firmy, ale i to vládní usnesení, hovoří o tom, aby zajistily testování uvnitř firmy. Ono to mimo jiné má i svoji logiku s ohledem na to, že ti lidé potom nebudou migrovat třeba po městě.

Radek Bartoníček, Aktuálně.cz: Děkuji moc.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. A ještě pan Kopecký, iDNES.

Josef Kopecký, iDNES.cz: Dobrý večer. Já bych měl dvě otázky na pana ministra zdravotnictví Blatného. Pane ministře, premiér ve středu odletí na dva dny na návštěvu Izraele kvůli očkování proti covid-19. Podle nějakých veřejných informací, myslím, že to napsaly lidovky.cz, že vy tam s ním nepojedete. Jestli to můžete potvrdit, že nejedete s premiérem do Izraele. Jestli vás s sebou nechtěl vzít nebo jste jinak zaneprázdněn něčím jiným. Jestli byste to mohl nějak okomentovat. A přeci jenom bych se ještě vrátil k otázce, kterou jste již dostal nejenom dnes, ale i v pátek na tiskové konferenci. Vy nejste příliš sdílný, proč ve své funkci končí paní Rážová. Samozřejmě, nemusíte jít vůbec do žádného detailu, zjevně nechcete. Ale mohl byste říci, zda jste měl výhrady vůči její práci, nebo zda je to nějaká osobní antipatie, nebo zda k paní Rážové měl připomínku pan premiér? Nemusíte to nějak konkretizovat. V podstatě jde o to, jestli jste byl nespokojen s její prací, anebo jsou důvody nějaké jiné?

Jan Blatný, ministr zdravotnictví: Pokud se týká cesty do Izraele, tak tam já opravdu nejedu. Ale není to proto, že by si mě tam někdo nepřál nebo jinak. Prostě mám v tomto týdnu jinou práci a tohle je něco, o čem jsme s panem premiérem nehovořili. Já jsem nevyjádřil svůj zájem se této cesty účastnit a nevidím to jako nějaký problém. To vůbec nepřipadá v úvahu, že bych… Není to pro mě žádný problém.

Co se týká paní doktorky Rážové, tak určitě se nejedná o osobní antipatie ani o nátlak. Já tedy zopakuji, tedy dnes už potřetí, že paní doktorka byla u boje proti covidu od začátku. To nasazení je obrovské a myslím si, že je přirozené, že po určité době může mít člověk také právo se nadechnout.

Josef Kopecký, iDNES.cz: Já vám děkuji, pane ministře.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji a to je z dnešní tiskové konference vše, hezký večer.

vytisknout   e-mailem   Facebook   twitter