Tiskové konference

9. 11. 2020 16:23

Tisková konference po jednání vlády, 9. listopadu 2020

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Dobrý den, vítejte na tiskové konferenci po jednání vlády. Nejprve vicepremiér a ministr průmyslu, obchodu a dopravy pan Karel Havlíček.

Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Dobrý den, dovolte, abych vás seznámil se závěry dnešního zasedání vlády. Nejdříve tzv. necovidové náležitosti. Dovolím si představit jednu, pravděpodobně tu nejdůležitější, která se dnes schvalovala, a to byla poměrně zásadní změna v rámci zákona o elektronických komunikacích.

Je to změna, která byla připravována delší dobu, která zásadním způsobem posiluje ochranu spotřebitele, rozumíme spotřebitele například telekomunikačních služeb, ve smyslu toho, že se zásadním způsobem usnadní změna poskytovatele těchto služeb. Pokud se k tomu spotřebitel, zákazník, rozhodne, bude moct využívat srovnávacího nástroje ve smyslu cen a současně se mění, zlepšují, zjednodušují podmínky tzv. tísňové komunikace, a to například v tom, že se bude moci využívat nejenom prostřednictvím volání, ale i prostřednictvím sms.

Stejně tak se posilují tzv. univerzální služby, kdy je povinnost mít přístup k hlasové komunikační službě na pevném místě. Stejně tak i s ohledem na zdravotně postižené osoby případně i všechny doplňkové služby k těmto nabídkám nebo k těmto činnostem. Současně se rovněž rozšiřuje definice osob se zvláštními sociálními potřebami a modernizují se pravidla týkající se přístupu a propojení sítě elektronických komunikací s tím, že se budou přidělovat operátorům frekvence na dobu nejméně 20 let. To za účelem podpory investic. Tak to je to necovidové téma.

Co se týká covidových témat, tak před tím, než si vezme slovo pan ministr zdravotnictví, dovolte, abych vás krátce informoval o změnách v rámci nákupu do Správy státních hmotných rezerv. My průběžně vyhodnocujeme veškeré zásoby týkající se ochranných prostředků na správě hmotných rezerv. Tak ta dobrá zpráva je, že všechny produkty, všechno zboží, ať už se týká respirátorů, roušek, ochranných štítů, návleků, obleků nebo rukavic, tak je dostatek.

Správa hmotných rezerv nakupuje průběžně na týdenní bázi, probíhá několik výběrových řízení, všechno se zvládá doplňovat a správa hmotných rezerv má a stále dodržuje tzv. dvouměsíční limit.

Chci jenom zdůraznit jednu věc, že se to nijak nedotýká jednotlivých rezortů nebo jejich podřízených organizací, případně státních podniků, které si musí tak jako tak doplňovat svoje rezervy. To znamená, nakupují si svoje ochranné prostředky bez ohledu na to, jakým způsobem nakupuje správa hmotných rezerv.

Správa hmotných rezerv je železnou zásobou a bylo rozhodnuto, že bude mít vůči všem požadavkům, které veřejná sféra má, dvojnásobek jednoho měsíce. To znamená na dva měsíce ještě navíc zásoby spojené s ochrannými prostředky.

Já to zde říkám dnes proto, že například roušek máme v tuto chvíli 72 milionů, dalších 13 milionů jich je na cestě, takže budeme v tuto chvíli, v momentě, kdy dorazí, disponovat o více než 24 milionů roušek, než je nezbytně nutná potřeba. Stejně tak se můžeme dívat na respirátory, které poté, co dorazí to, co už v tuto chvíli je na cestě, tak budeme mít FFP2 17 milionů, čili o více než 2 miliony respirátorů FFP2, než je nezbytně nutné.

Nicméně dnes jsme se dohodli, že raději s předstihem nakoupíme tzv. vyšetřovací rukavice, kterých budeme mít, poté, co nám dorazí další várka, na skladě přibližně 45 milionů kusů. Nicméně s ohledem na to, že není přímý český výrobce, pouze jsou přímí čeští dodavatelé, a nejsme schopni mít zcela pod kontrolou tento produkt, toto zboží, a začíná se ve světě stávat to, že rukavice docházejí, tak jsme na nic nečekali a dnes jsme rozhodli o tom, že nakoupíme na další dva měsíce dalších 45 milionů kusů. Nicméně platí, že Správa hmotných rezerv má všeho dostatek.

V tuto chvíli bych asi předal slovo panu ministru zdravotnictví a budu průběžně doplňovat to, co budete ještě případně potřebovat vědět. Děkuji.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Pan ministr zdravotnictví Blatný.

Jan Blatný, ministr zdravotnictví: Dámy a pánové, dobrý podvečer. Další věcí, kterou se vláda zabývala, byl návrh zákona, kterým se mění zákon 48 o veřejném zdravotním pojištění a cílem této změny je úprava způsobu úhrady antigenních testů. Určitě jste všichni zaznamenali, že minulý týden jsme všichni strávili tím, že jsme se snažili najít mechanismus, jakým zajistit úhradu antigenních testů pro použití v domovech seniorů a podobných zařízeních. Tohle to musí pokračovat a rovněž se budou tyto testy dodávat pro praktické lékaře a další.

Předpokládá se zhruba nákup až deseti milionů těch testů v nějakém časovém horizontu. A abychom se vyhnuli tomu, že by každý takový nákup znamenal tyto složité procedury, tak navrhujeme úpravu zákona, která vlastně povede k tomu, že bude umožněna přímá úhrada tomu distributorovi, který antigenní testy nakoupí a následně je distribuuje. Tím bude vše sladěno s naším právním řádem.

Další věcí, kterou vláda řešila, bylo schválení navýšení počtu vojáků, kteří pomáhají při současné krizové situaci, na celkový počet 900. Jedná se zejména o uvolnění 400  osob nebo 400 vojáků se specializací tzv. combat life savers, což je nelékařský zdravotnický personál, který bude moci v této pozici pomáhat ve zdravotnických zařízeních.

Rovněž jsme diskutovali možnost toho, jakým způsobem vyřešit pondělí 16. listopadu jako případně volný den. Proč se o tom diskutovalo, byl ten fakt, že z epidemiologického hlediska by mohlo být pozitivní, kdybychom měli několik dní volna v kuse. Když to řeknu velice zjednodušeně, kdybychom odjeli v pátek na chalupu, tam byli, nikam nechodili a vrátili se až v úterý večer.

Nicméně musím konstatovat, že neexistuje žádná legální forma, jakým způsobem by to v současné době stát mohl nařídit nebo umožnit. Proto to berte, prosím, spíše jako moji žádost nebo apel na maximální využití buď home office, anebo v případě, že to není možné, tak dovolených během pondělí 16. 11. tak, aby opravdu většina z nás mohla strávit pěkné čtyři dny mimo velká města s maximálním omezením kontaktů. Protože potom to může mít i význam na vývoj epidemie.

Já si myslím, že tohle je za mě teď všechno.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. A dotazy. První Česká televize.

Izabela Niepřejová, Česká televize: Dotaz na pana ministra zdravotnictví. Chci se ještě zeptat na testování v sociálních službách, protože až během dneška se začíná rozvážet. Tak možná, kde vznikl ten problém? Jestli tedy budete posouvat ten termín, do kdy mají povinnost sociální zařízení testovat. Protože, pokud se nemýlím, tak je to do této středy, což samozřejmě většina z nich nemůže stihnout, protože ty testy ještě nemají. A pak se ještě zeptám. Děkuji.

Jan Blatný, ministr zdravotnictví: Děkuji moc za tu důležitou otázku. Diskutovali jsme ji opakovaně, i byl zohledněn názor právních expertů v této oblasti. Rozhodnutí je takové, že se nedomníváme, že by bylo potřeba měnit to usnesení, respektive nařízení. Protože ve chvíli, kdy ta zdravotnická zařízení ten test nemají k dispozici, tak pochopitelně nemohou naplnit toto nařízení a nikdo je za to nebude penalizovat. Jakmile dostanou test k dispozici, potom budou podle toho nařízení pokračovat.

Izabela Niepřejová, Česká televize: Ještě se zeptám pana Havlíčka: Proč jste dnes nediskutovali to navýšení minimální mzdy a možná, kdy tedy myslíte, že byste se k tomu dostali? Protože to nechává zaměstnavatele stále v napětí. Tím, že neví, jak se ta mzda bude zvyšovat. A možná se ještě zeptám pana ministra zdravotnictví, protože do dneška měl být hotový ten návrh na rozvolňování, aby mohl být připomínkovaný. Tak jestli je tedy hotový, kdo se s ním seznámil a jaké ty body jsou zatím podle vás nejvíce diskutované a kdy by nejdříve k nějakému uvolnění mohlo dojít? Děkuji.

Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr dopravy a ministr průmyslu a obchodu: Co se týká minimální mzdy, tak o tom jsme nejednali, protože na tom zatím ještě není shoda. Teprve minulý týden jsme vlastně dostali definitivní stanovisko členů tripartity, to znamená sociálních partnerů, která jsou tentokrát značně odlišná.

Zatímco zaměstnavatelé si stojí za současnou částkou, což je 14 600, s vědomím toho, že se může, a je to pravděpodobné, navyšovat, a to prostřednictvím toho, že se zruší superhrubá mzda, což by znamenalo pro prakticky každého zaměstnance navýšení o několik procent. Je to dnes přepočteno na průměrnou mzdu na 7 procent. A zástupci odborů, zástupci zaměstnanců požadují 16 000.

To znamená, je tam v tuhle chvíli rozptyl a my čekáme ještě na finální návrh Ministerstva práce a sociálních věcí, které je vlastně gesčním rezortem za toto. Následně k tomu dáme závěry z hospodářských rezortů, to znamená Ministerstva průmyslu a Ministerstva financí, a v následujících dnech se bude definitivně o tomto jednat.

Takže není ještě na tom definitivní shoda, mimo jiné i kvůli tomu, že skutečně zástupci sociálních partnerů mají zásadně rozdílné názory na to.

Izabela Niepřejová, Česká televize: Takže třeba do týdne?

Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr dopravy a ministr průmyslu a obchodu: Troufám si tvrdit, že to nebude trvat už déle, protože my si uvědomujeme to, že by někdy v polovičce listopadu, ve druhé půlce listopadu nejdéle měli zaměstnavatelé toto vědět.

Ono se to týká relativně velmi malého počtu zaměstnanců. Ale souhlasíme s tím, že tak jako je to každý rok, v průběhu podzimu se o tom diskutuje. Ale je to v tuto chvíli velmi citlivá věc, protože pochopitelně my jsme v minulých letech navyšovali minimální mzdu, a to nebývalým způsobem. Myslím si, že to musí potvrdit jak zaměstnanci, tak řekněme i statistiky, když se na to podíváme.

Věc druhá je, že jsme v minulých letech také rostli zásadním způsobem, v ekonomice se nám dařilo, měli jsme dobrý růst hrubého domácího produktu, měli jsme velmi dobrý růst průměrných mezd, od čehož se to samozřejmě odvozuje.

Nicméně nyní jsme ve velmi specifické situaci. Jsme v době, která zde historicky nikdy nebyla. Stále ještě dopočítáváme, jak by mohl dopadnout hrubý domácí produkt za letošek. Je nepochybné, že ekonomika poklesne, a je jasné, že v tuhle chvíli celá řada zaměstnavatelů bude bojovat o přežití.

To znamená, na jednu stranu respektujeme, že zaměstnanci mohou mít nárok na určité zvýšení, na druhé straně prostě chceme zachovat stabilitu zaměstnavatelů. A stále zde máme ještě otevřenou hru a ta je spojena se zrušením superhrubé mzdy. Pokud by skutečně dopadla tak, jak navrhuje ANO, to znamená dodržet slib a snížit daně, respektive zrušit superhrubou mzdu a jít na takzvanou patnáctiprocentní hranici, to znamená nehodit živnostníky přes palubu, což chceme, tak v tuto chvíli se to pochopitelně dotkne peněženky každého zaměstnance, a to pozitivně. Takže je to ještě celá řada proměnných, se kterými se musí počítat.

Jan Blatný, ministr zdravotnictví: Děkuji. Já se vrátím k té otázce, která byla na mě. Snad i mírně na odlehčení na začátek. Ten nový systém, si myslím, že by měl mít nějaké jméno, abychom se odkazovali na něco konkrétního. Takže jsme se zamýšleli nad tím, jaký by mohl mít akronym. Nakonec se nám nejvíce líbil akronym, který vymyslela paní doktorka Přibylová z Masarykovy univerzity. Mohu tedy teď říct, že nás bude hlídat PES – Protiepidemický systém, který věříme, že nám pomůže projít touto situací důstojně.

Jedná se o jednání, která probíhala intenzivně celý víkend a se skupinou expertů, jak na straně těch, který modelují, tak na straně těch, kteří potom budou rozhodovat, jak ta jednotlivá opatření budou nastavena, jsme se shodli na tom, že chtít všechno vměstnat do jedné tabulky by bylo vlastně nemožné a nepřehledné.

Proto se připravují tabulky nebo chcete-li matice ve dvou úrovních. Jedna taková hlavní, která v principu určí to, jakým způsobem budou opatření regulována, a bude relativně jednoduchá. Její finální nebo použitelná verze by měla být k dispozici během zítřka. Vím, že jsem původně řekl, že bude v pondělí, ale věřte, že ta situace a ta jednání jsou poměrně složitá a nebylo by moudré nic uspěchat.

A ty tabulky druhé úrovně, které následně rozpracují do detailů ta opatření na úrovních jednotlivých rezortů a jednotlivých oblastí, který se to bude týkat, by měly být hotové do pátku.

Takže je mým cílem, abychom mohli tento systém představit na páteční datové konferenci Ministerstva zdravotnictví a následně by mělo být zahájeno jeho používání s tím, že si plně uvědomujeme, že tak, jak se bude vyvíjet situace, se bude muset vyvíjet i tento systém. Naším cílem je, aby tak, jak bude teď nastaven, byl používán zhruba do konce roku a případně byl modifikován výhledově podle toho, jak se bude situace vyvíjet.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Další dotaz, Český rozhlas.

Eva Šelepová, Český rozhlas: Dobrý den. Já bych se chtěla zeptat, podle jakého klíče budou rozdělováni ti vojáci, kteří nově mohou pomoci v nemocnicích. Ono je jich 400, celkově se ale navyšuje o více než 500, tak ti, jak jsem pochopila, jsou nezdravotničtí a budou pomáhat v nějakých jiných zařízeních. Jak to bude prosím fungovat?

Jan Blatný, ministr zdravotnictví: Děkuji. Oni nejsou nezdravotničtí, oni jsou nelékařští. Oni v podstatě budou moci vykonávat ošetřovatelskou práci. Máme zhruba to číslo, které jste řekla, a počet krajů, který všichni známe. Rozdělovat to bude centrální dispečink tak, jak je to už zavedeno. A je snahou, aby se jednalo vždycky spíše o nějakou větší kohortu, o nějaký větší počet, třeba v řádu nějaké desítky těchto osob, které půjdou na dané zařízení, které je v krizi. Bylo by zbytečné, kdybychom do každé nemocnice přidělili jednoho nebo dva, potom by to ztrácelo smysl.

Takže centrální dispečink, kde jsou kolegové z armády, pod jejichž gesci to vlastně patří. O kapacitách volných i využitích, jak volných lůžkových, tak personálních, mají přehled a budou tyto lidi distribuovat podle toho, aby pokryli situaci tam, kde je nejsložitější.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Další dotaz. Televize Prima.

Pavlína Kosová, CNN Prima News: Poprosím o zodpovězení dotazu, zda to prominutí sankcí, pokud nebudou všichni otestováni do 11., bude platit i pro sociální služby, protože vy jste mluvil hlavně o nemocnicích. A druhý dotaz: Proč byla uzavřena smlouva na distribuci těch testů do domovů až v pátek odpoledne, když podle opatření tedy měli být všichni otestováni už ve středu 11. 11., a kdy tedy podle vás reálně testování nejenom začne, ale kdy budou všichni už otestovaní?

Jan Blatný, ministr zdravotnictví: Ještě prosím vás ještě jednou tu první část té otázky, teď mi to vypadlo.

Pavlína Kosová, CNN Prima News: Vy jste mluvil o tom, že nebudete nijak sankcionovat zdravotnická zařízení, ale zda to platí i pro sociální služby?

Jan Blatný, ministr zdravotnictví: Ano, určitě to platí pro všechny, kterých se to týká, takže chci, aby bylo jasně patrno, že všech, kterých se to týká. Všichni, kdo budou testovat, budou testovat podle toho, jak se jim ty testy dostanou, a nikdo nebude sankcionován.

Proč to trvalo tak dlouho? Já si myslím, že jsem na to odpověděl vlastně už v tom prvním bodě, kdy jsem zmínil, proč navrhuje Ministerstvo zdravotnictví úpravu toho zákona 48. Právě proto, abychom se vyhnuli těmto problémům, protože jsme se dostali do situace, kdy náš právní řád vlastně neumožňoval jednoduše použít prostředky ze zdravotního pojištění na platbu dodavateli a distributorovi těchto testů.

Známe tuto situaci například z vakcín, kde povinné vakcíny jsou takhle distribuovány, a to pojišťovny umí, ale situace s antigenními testy je relativně nová, hovoří se o nich posledních několik měsíců, a protože je budeme používat zřejmě delší dobu, tak je snaha to ošetřit zákonem právě proto, aby se nestal podobný problém a podobné zdržení.

A na vaši poslední část otázky, co se týká zahájení, tak dnes bude zahájeno to rozvážení těch testů a v plné míře by se mělo rozjet zítra. To znamená, umím si představit, že od zítřka ve větším množství bude to testování zahájeno. Ta distribuce s ohledem na to, že se jedná vlastně o celou Českou republiku a o stovky míst, tak předpokládám, že bude trvat zhruba, během týdne by se to mělo stihnout, takže během toho týdne by měly být první testy provedeny u všech pacientů nebo u všech osob, u kterých jsou indikovány, nejenom u klientů, ale i u zaměstnanců.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji, další dotaz, ČTK.

Soňa Remešová, ČTK: Dobrý den, vláda dnes jednala také o posílení výdajů na nemocenské pojištění. Chtěla bych se zeptat, kolik peněz MPSV poptává?

Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Tak hned, ať to mám tady přesně. Tak my jsme jednali vlastně, já si ty čísla pamatuju snad i z hlavy, o… Tak jenom, ať to řeknu přesně, protože je to poměrně velké množství zdrojů, tuším, že to bylo 7,6 miliardy korun v rámci ošetřovného, ale řeknu vám to úplně přesně… Tak už zde máme.

Takže finanční prostředky prostřednictvím Všeobecné pokladní správy z položky vládní rozpočtové rezervy do výše 7,8 miliardy korun. A to posílení tedy na výdajovou kapitolu 313. Jednalo se pochopitelně o Ministerstvo práce a sociálních věcí a jednalo se o dávky na nemocenské pojištění.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Tak, pokud je to vše, ještě doplňující dotaz?

Soňa Remešová, ČTK: To znamená na ošetřovné z jara, nebo na ošetřovné, které bude platit na tu druhou vlnu?

Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Je to obecně. Tam se to kumuluje. To znamená, je to vlastně to, co průběžně si říká Ministerstvo práce a sociálních věcí na to, co vlastně dnes vědí, tak postupně se ty zdroje uvolňují.

Soňa Remešová, ČTK: Děkuju.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Tak děkuji. Další dotazy videokonferenčně. První Seznam Zprávy, paní Rambousková.

Michaela Rambousková, Seznam Zprávy: Dobrý večer, já bych měla dva dotazy na pana ministra zdravotnictví Blatného. Jestli můžu prvně položit ten první a ten druhý až poté. Pořád jsme se ještě nedostali k tomu, kdo a jakým způsobem sjednal ty dva miliony antigenních testů a proč byla vybrána firma Abbott. Já vím, pane ministře, že vy tam od začátku nejste, ale myslím si, že tuto informaci máte a že by bylo ve veřejném zájmu, aby byla sdělena. Děkuju vám.

Jan Blatný, ministr zdravotnictví: Děkuju. Informace, které já mám, hovoří o tom, že firma Abbott do České republiky – a předpokládám, že důvodem je to, že o distribuci těchto testů napříč zeměmi Evropské unie se hovoří už delší dobu, koneckonců minulý týden to bylo konfirmováno i rozhodnutím Evropské rady, takže tohle množství testů se rozhodla přivézt do České republiky a do doby, než došlo k tomu zasmluvnění, tak byly tyto testy v jejích skladech. To znamená, patřilo to firmě Abbott a ona byla jediná, která v tu dobu v České republice ty testy měla. A následně – a toho jsem se už potom já i konkrétně účastnil – jsme se snažili najít cestu, jakým způsobem je od nich zakoupit. A to se teď podařilo.

Michaela Rambousková, Seznam Zprávy: A jestli můžu ještě ten druhý dotaz – tak v minulém týdnu vás vyzvaly české charity, abyste do plošného testování seniorů zapojili i ty seniory, kteří žijí v takzvané domácí péči. Je jich několik desítek tisíc. Tak se chci zeptat, jestli je rozhodnuto o nějaké třeba další vlně, kdy tyto lidi zapojíte, nebo jestli to není potřeba. Děkuju vám.

Jan Blatný, ministr zdravotnictví: To je důležitý dotaz. My si samozřejmě uvědomujeme, že velká část seniorů je v komunitě, v rodinách, je ošetřována i tímto způsobem, o kterém vy mluvíte. A pochopitelně jejich bezpečí je stejné jako bezpečí těch, kteří jsou v domovech a jiných zařízeních. My jsme se rozhodli, že zatím potřebujeme ošetřit tu populaci, která je v institucích, protože jejich kumulace v té instituci zvyšuje riziko přenosu té infekce mezi nimi. To je teď rozhodnutí stávající. Bude se jednat i o zapojení těch dalších. Nakonec je i snahou, aby se antigenní testy dostaly k praktickým lékařům a dalším. Ale rozhodnuto o tom zatím není a jakým způsobem to proběhne. Jednáme o tom.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Další dotaz Deník N, paní Janáková. Slyšíme se?

Barbora Janáková, Deník N: Doufám, že ano.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Ano, už ano.

Barbora Janáková, Deník N: Já jsem se chtěla zeptat pana ministra Blatného, jestli Ministerstvo zdravotnictví počítá nějak s tím, že vlastně ty testy můžou odhalit velké množství nákazy u personálu u seniorů. A jestli v takovém případě pak máte nějaké dobrovolníky, nebo jak budete řešit ten výpadek personálu v případě těch nakažených? A další věc – mě by zajímalo, jestli se nějak postoupilo s první českou vakcínou proti koronaviru? Tam se nějak mluvilo o tom, že ten projekt je v plenkách a mě by zajímalo, jak to nakonec dopadlo. Děkuji.

Jan Blatný, ministr zdravotnictví: Děkuji. Pokud se týká rizika promoření nebo pozitivity u zaměstnanců, to samozřejmě existuje. A ve chvíli, kdy ten zaměstnanec je pozitivní, tak musí postupovat podle platných nařízení. Probírali jsme i s kolegy z Centrálního řídicího týmu situaci, kdy by došlo k většímu výpadku těch zaměstnanců. Tam bychom to potom museli řešit nějakým náhradním způsobem včetně třeba i pomoci armády, která byla jednou z těch zmiňovaných. A uvidíme, jakým způsobem ty testy odhalí tu pozitivitu, kolik tam těch lidí bude, jak se to bude vyvíjet.

Uvědomujeme si toto riziko, ale nemůžeme samozřejmě jednat jinak, protože právě znalost situace u těch zdravotníků nebo pečovatelů, kteří se o seniory starají, je minimálně stejně důležitá, ne-li důležitější než u těch seniorů samotných.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Ještě dotaz na vakcínu.

Barbora Janáková, Deník N: Ten druhý dotaz týkající se vývoje české vakcíny proti koronaviru.

Jan Blatný, ministr zdravotnictví: To je velmi zajímavá otázka. Já jsem o ní diskutoval s paní profesorkou Adámkovou. Nechal jsem si vyhledat nějaké další materiály a chci se tomu věnovat, protože si myslím, že tento projekt je zajímavý. A nebyl bych ani přehnaně optimistický, ale ani přehnaně skeptický.

Barbora Janáková, Deník N: Takže teď v současnosti nevíte, v jaké to je fázi? Jestli už se třeba testuje nebo už je to vyvinuto.

Jan Blatný, ministr zdravotnictví: V současné době byla provedena první část toho výzkumu a proběhly určité fáze toho výzkumu na myších. A teď je potřeba rozhodnout, jaké budou následné další kroky.

Barbora Janáková, Deník N: A tedy ty myši jsou na tom jak?

Jan Blatný, ministr zdravotnictví: Já teď úplně nerozumím té otázce.

Barbora Janáková, Deník N: Pardon. Jestli ty myši to léčí, jestli to funguje?

Jan Blatný, ministr zdravotnictví: Tak jak jsem řekl – ten projekt nevypadá úplně špatně a já bych si to rád nastudoval, abych měl ty informace nejenom z ústního sdělení, ale abych se mohl probrat celou tou vědeckou dokumentací, protože to nelze zjednodušovat. Takže mám to v plánu a určitě o tom budeme dále hovořit.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. A pan Bartoníček z Aktuálně.cz.

Radek Bartoníček, Aktuálně.cz: Dobrý večer, pane ministře. Zeptal bych se pana ministra zdravotnictví. Pane ministře, jak jsme podle vás na tom v současnosti, pokud jde tedy o – řekněme – boj proti koronaviru? Protože na jednu stranu sice klesají počty nakažených, na druhou stranu se debatuje nad tím, proč se snižuje počet testů. Proč o víkendech bylo tak málo testů. Proto by mě velmi zajímalo, jak vy tedy tu situaci vidíte? A pokud jde o to volno, řekl byste to takto: Milí zaměstnavatelé, jde teď o zdraví lidí, proto, prosím, aby v pátek a v pondělí bylo volno, protože tím je větší šance, že zachráníme více životů? A ještě dotaz na pana ministra průmyslu: Pane ministře, někteří lidé – živnostníci, majitelé menších firem – píší, nemohl by nám ministr, vláda nějak pomoci? Protože i my doplácíme na to, jaká je teď situace – máme méně klientů, zakázek a podobně. Děkuju moc.

Jan Blatný, ministr zdravotnictví: Tak, já si udělám poznámku, abych nezapomněl, co jste říkal. Tak prosím.

Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Já to teda vezmu, ještě než pan ministr si připraví odpověď, přes ty živnostníky. Tak my na živnostníky nejenom, že myslíme, ale dokonce si troufám tvrdit, že je i hodně upřednostňujeme. Dokonce někdy i do takové míry, že nám to vyčítá i průmysl. A teď to neříkám ve zlém.

Když to sečtu, tak my jsme už doposud dali živnostníkům více než 55 miliard korun zdrojů. A to byly zejména zdroje, které šly přes kompenzační bonusy, anebo přes to, že se jim odpustily sociální a zdravotní. K tomu navíc ještě dostali ošetřovné, pokud samozřejmě měli dítě nejdříve do třinácti, nyní to bude do deseti let. A to ošetřovné nikdy historicky neměli. Pokud se jednalo o to osmdesátiprocentní, dostávali dokonce měsíčně 15 000 korun, ještě navíc samozřejmě v čistém.

Současně pokud živnostník byl v nájmu a je postižený ve smyslu toho, že měl zavřeno, má možnost si kompletně vykompenzovat na jeden a půl měsíce nájemné. Na jaře to bylo možné za tři měsíce ve výši 50 procent, respektive 30 procent ještě navrch od pronajímatele, ale stát poskytnul polovičku.

Současně pro živnostníky platí odklady de facto prakticky všeho, co se týká finanční správy. To jsou vlastně ty režimy, které připravovalo Ministerstvo financí. Takže když to přepočteme, tak vlastně doposud co živnostník, tak dostal více než 80 000 korun.

My samozřejmě chápeme to, že pro někoho je to stále málo. Ano, pokud někdo má náklady xnásobně větší, tak rozumíme tomu, že mu to nebude stačit. Na druhou stranu jsou živnostníci, kteří třeba nemají náklady ani v této výši.

My jsme šli tím kobercovým způsobem na jaře, nyní jsme to změnili a jdeme systémem tak, že živnostníci nedostávají úplně všichni, což je pravda. Dostávají pouze ti, kterých se to bezprostředně dotklo, ale navíc k tomu zase jeden a půl měsíce plného nájemného. A kdyby náhodou ještě měli zaměstnance, 100 procent mezd pro všechny svoje zaměstnance. Což může nastat – živnostník může mít třeba tři, čtyři, pět zaměstnanců. Čili opakovaně říkám, 100 procent mezd včetně odvodů pro všechny zaměstnance, pokud je bezprostředně postižený. Pokud je nepřímo postižený, může si kompenzovat 60 procent mezd na všechny svoje lidi.

Ta diskuze, která dnes jde ještě ohledně živnostníků, někteří nám píší: Ideální by bylo, abyste nám ještě zrušili sociální a zdravotní. Tady bohužel v tuhle chvíli už to není možné, protože to lze zrušit pouze plošně. A v tuhle chvíli my bychom vlastně do tohoto balíku opět hodili téměř 600 000 živnostníků, z nichž ale valná část jede, funguje, jsou to různí řemeslníci, projektanti, lidé ve stavebnictví a tak dále. To znamená, my se dnes zaměříme na ty živnostníky individuálně, na ty segmenty. Děkuju.

Jan Blatný, ministr zdravotnictví: Já tedy odpovím na ty dvě otázky. Začnu tím volnem. Já si myslím, že do jisté míry se dá parafrázovat to, co jste řekl. Necílil bych to ale jenom na zaměstnavatele, ale i na zaměstnance. Takže ano, jestli si můžete vzít v pondělí volno, nebo pracovat z domu, potom to udělejte, protože tím pomůžete zlepšit situaci. Na druhou stranu si musíme všichni uvědomit, že kdyby se třeba, což není náš případ, ale kdyby se na den zastavila úplně ekonomika, tak je to výpadek asi ve výši šesti miliard korun. Takže z tohoto pohledu rozumím tomu, že se na to mohou jinak dívat zaměstnanci, jinak zaměstnavatelé. Ten můj apel je epidemiologický a teď jsem ho byl řekl.

A pokud se týká té koronavirové situace, tak já bych příliš nerad dělal – a prosím, nepodléhejme zase takovým těm rychlým závěrům, co se objeví ihned na řadě stránek a médií, že když jeden den je nějaký výkyv v testech, že to něco znamená. V neděli bylo těch testů opravdu méně.

Není to první neděle, kdy bylo méně testů. Procento těch testů je pořád podobné mezi 25 až 30 procenty, a když se třeba podívám na zprávy o pozitivitách testů z jednotlivých nemocnic, což je sice ještě na menší kohortě, ale s větší výpovědní hodnotou, tak to tomu opravdu odpovídá. A myslím si, že to, že ten pokles byl ještě větší než v těch předchozích nedělích spolu s tím, že jsou nižší i ta ostatní čísla, tak se dá usuzovat na to, že to brždění pokračuje a že se zrychluje.

Znovu zopakuji ten svůj apel, že dělat z toho příliš překotné závěry by nebylo zodpovědné a moudré, ale jednoznačně to potvrzuje, že opatření, která byla přijata před zhruba těmi necelými třemi týdny, se projevila a určitě teď není důvod je dále nějakým způsobem zpřísňovat. A právě to chystané skóre by do nich mělo vnést nějaký řád. A musíme se připravit na to, jak je řízeně rozvolňovat.

Radek Bartoníček, Aktuálně.cz: Pane ministře, jenom doplňující dotaz, prosím. Je přímá úměra mezi tím, že ubývá testů, a ubývá tedy i vykázaných nakažených, nebo není? Myslíte si tedy, že i kdybychom dělali podstatně víc testů, i třeba o víkendech, že by to číslo příliš neskočilo? Děkuju.

Jan Blatný, ministr zdravotnictví: Vzhledem k tomu, že se zásadně nezměnilo to procento pozitivit těch testů, tak kdyby se jich udělalo víc, tak je pravděpodobné, že ten celkový počet bude větší. Na druhou stranu provádění těch testů také odpovídá tomu, z jakého důvodu jsou indikovány.

Jinými slovy ve chvíli, kdy bude více lidí, kteří budou indikováni z nějakého, nejčastěji medicínského nebo epidemiologického důvodu k tomu testování, tak je těch testů víc. To, že těch testů bude postupně ubývat, to bude také jeden z těch parametrů doprovázejících snižování té nálože v populaci. Ale s tím hodnocením bych byl zatím velmi opatrný. Nerad bych se ukvapil. A je to jeden z parametrů, který je naprosto podstatný právě i při hodnocení toho připravovaného skóre.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Tak děkuji. A ještě dotaz u nás tady v sále, Český rozhlas.

Eva Šelepová, Český rozhlas: Já ještě prosím doplnění k těm testům. Existuje nějaký seznam, kde zítra už ty testy obdrží, a kde se tedy bude moci začít testovat? Konkrétně by mě zajímaly nejvíc střední Čechy. Anebo jestli to neřeší ministerstvo, tak kde se tyhle informace dozvíme?

Jan Blatný, ministr zdravotnictví: Opravdu toto ministerstvo neřeší, ale distributorů těch testů, kde teda díky tomu, že vlastně společnost Avenier je a byla v současné době jedinou společností, která měla smluvní vztahy se všemi pojišťovnami, to byl ten důvod, proč byla k té distribuci vybrána, tak tato společnost dostala od Ministerstva práce a sociálních věcí seznam těch zařízení. Během dneška se tam ještě doplňovaly nějaké kontaktní údaje. A je na nich, jakým způsobem to teď začnou distribuovat. Takže tu informaci nebo ten dotaz prosím na ně s tím, že během dneška se to rozváží do jejich krajských distribučních míst a následně na ty konkrétní domovy a zařízení.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Ještě Česká televize.

Izabela Niepřejová, Česká televize: Pane ministře Havlíčku, jenom se chci zeptat: Dostali jste se dnes na vládě ke kurzarbeitu? Protože ministryně práce říkala, že právě prioritou je pro ni teď kurzarbeit spíše, než tedy to zvýšení minimální mzdy, a to, aby se tedy sladil postup v podstatě vládní koalice na projednávání ve sněmovně. Dostali jste se k tomu?

Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Nedostali jsme se k tomu v rámci řádného projednávání na vládě, ale po vládě jsme ještě diskutovali různé parametry kurzarbeitu. V zásadě bych řekl, že v tuto chvíli už je shoda ve smyslu parametrů. Snažíme se prostě dojít k optimálnímu řešení na bázi té formy.

To znamená, je to legislativní záležitost a jsou tam dvě varianty, které zvažujeme tak, aby to bylo jednoduché, aby to bylo, pokud možno, s menším dopadem na všechny ostatní zákony, které jsou. A pochopitelně vnímáme i to, že jsou nějaké pozměňovací návrhy, které se dnes ve sněmovně připravují.

Takže my ještě o tom budeme mít diskusi i v rámci ANO, abychom tedy definitivně se přiklonili k té, či oné, ale znovu říkám už variantě ve smyslu formy. Myslím si, že jsme se všichni shodli na těch parametrech, které jsme diskutovali v těch posledních dvou měsících.

Je třeba ještě ale říct jednu věc u toho kurzarbeitu: Neočekávejme, že kurzarbeit sám o sobě je něco, co zcela otočí kormidlem dějin. Kurzarbeit dnes existuje v jiné podobě, a to je v podobě Antiviru. To znamená, firmy mohou bez problémů čerpat Antivirus. Ten kurzarbeit to úplně zásadním způsobem nemění.

Je pravda, že pokud chceme se alespoň trochu přiblížit tomu německému kurzarbeitu, který je samozřejmě ale úplně jinak koncipován, protože ten tam funguje desítky let a mají tam speciální fond na to, tak tam určité změny udělat musíme a v každém případě firmy mohou být klidné, protože v tuto chvíli mají kam sáhnout ve smyslu podpory zaměstnanosti.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Tak, děkujeme a z dnešní tiskové konference je to vše. Hezký večer.

vytisknout   e-mailem   Facebook   twitter