Tiskové konference
10. 9. 2008 15:25
Tisková konference po jednání vlády 10. září 2008
Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: (úvodní věty na záznamu nezaznamenány) ...ministryni obrany paní Vlastu Parkanovou, místopředsedu vlády a ministra životního prostředí pana Martina Bursíka, ministra financí pana Miroslava Kalouska, ministra vnitra pana Ivana Langera a ministra průmyslu a obchodu pana Martina Římana. O úvodní slovo poprosím předsedu vlády.
Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Jak vidíte podle sestavy, tak dnešek pokládám za velmi složitý. Vzal jsem si kolegy na to, aby předložili nebo vysvětlili zákony případně normy, které sami navrhovali. Ministr Kalousek bude mluvit o rozpočtu. Já bych mohl okomentovat nebo to nechám i jemu, rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury. Oba tyto materiály byly předloženy, byla k nim vedena diskuse. Nechám ministrovi, aby okomentoval a na vládu přijdou ty dokumenty standardně po určité době, 22. září. Z ětch věcí, které nepředloží moji kolegové, tak musím říct to, co bylo zajímavé. My jsme naplnili aspoň jednu část schválené reformy výzkumu a vývoje tím, že jsme schválili novelu zákona 130, což je zákon o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a pokládám to za velmi významné naplnění té snahy, kterou jsme vtělili do programového prohlášení a my po roce a půl máme tuto prioritu a to je podpora vědy a výzkumu legislativně, potenciálně legislativně upravenou, že může nastartovat další rozvoj této oblasti, pokud to projde legislativním procesem. Návrh zákona, který spadá do kompetence úřadu, který patří do mé gesce, byl návrh zákona o sčítání lidu, domů a bytů. Kde jsme po přerušení jednoznačně shodli na jeho podpoře. Myslím, že Ivan Langer bude vám předkládat, skoro bych řekl související, když podal závažnější normu o základních registrech. Na otázky, které mohou padnout, přerušili jsme jednání o zákona o výkonu trestu odnětí svobody. Byla to diskuse, která se týkala úpravy účasti občanských společností a různých dalších funkcionářů na vězeňství a na kontrole vězeňství. Budeme v té diskusi pokračovat. Zrušili jsme na návrh ministra školství některá nařízení vlády, která byla nadbytečná a komplikovala život škol, celé to prostředí. Souhlasili jsme s negativním stanoviskem předsedy Legislativní rady vlády na návrh poslankyně Jakubkové. Já bych jí chtěl poděkovat za jí předložený návrh, nicméně, vláda již dříve navrhla vlastní, koaličně dohodnuté řešení problému omezení provozu kamionů na pozemních komunikacích. Doufám, že i ten návrh, který vláda předloží, bude nakonec parlamentem akceptován. Hodnotili jsme vývoj hospodaření veřejného zdravotního pojištění. I tady by mohl Miroslav Kalousek okomentovat, protože ten vývoj je pozitivní. Nastavené nejen platby za státní pojištěnce, ale i úhradové vyhlášky a celý systém funguje velmi dobře.v tom smyslu, že jsou konečně po mnoha letech naplněny rezervní fondy a celý systém je připraven na jakýkoliv náraz, dokonce mohou platit konečně poskytovatelům zdravotní péče včas, což je určitá novinka. Já si myslím, že pro všechny velmi pozitivní. Co možná jsem ještě chtěl zmínit, to nechám kolegům. To bude lepší. Poprosím, aby předložili své materiály.
Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji předsedovi vlády a předávám slovo ministryni obrany. Děkuji.
Vlasta Parkanová, ministryně obrany: Hezký den, dámy a pánové. Já děkuji za slovo. Předem avizuji, že po svém vystoupení se vzdálím, protože ve 14:30 jsem očekávána na výboru pro obranu v Poslanecké sněmovně. Já bych vám ráda řekla, že dnes se vláda zabývala návrhem na uzavření bilaterální smlouvy SOFA. Vláda návrh projednala a schválila. Atto dohoda upravuje právní postavení ozbrojených sil USA, civilního personálu a závislých osob pobývajících na území ČR v souvislosti s radarovou stanicí. Dohoda je poměrně rozsáhlá, má 34 článků a v českém překladu má 28 stran. Česká strana do dohody prosadila celou řadu ústupků a svých postojů. Česká strana prosadila, že s e dohoda bude týkat pouze amerického personálu, který souvisí s radarem a případná aplikace dohody na jiné případy pobytu amerických sil je možná pouze po souhlasu ČR, který by byl vyjádřen v souladu s Ústavou a právním řádem. Dle dohody si ČR ponechává plnou suverenitu a vlastnické právo k území a jakémukoliv nemovitému majetku, jehož užívání bylo povoleno ozbrojeným silám USA. Rovněž tak prostor radarové stanice bude nadále územím ČR a všechny nemovitosti, které tam budou vybudovány ozbrojenými sila USA se stávají vlastnictví ČR v okamžiku dokončení. Pokud jde o zajištění odpovídající bezpečnosti, za tu vnější odpovídá ČR, za tu vnitřní bezpečnost budou odpovídat USA. Podrobnější údaje které se týkají dohody, budou publikovány po jejím podpisu. Zamýšlím podepsat dohodu se svým americkým kolegou ministrem Gatesem na okraji neformálního jednání ministrů obrany NATO v Londýně příští čtvrtek a pátek. Pravděpodobně tedy 19. září. Z toho lze dovodit, že 22. září by plný rozsah dohody mohl být zpřístupněn a médiím. Ještě chci doplnit, že to co jsem vám citovala, bude v této době zveřejněno na adresách www.army.cz, www.vlada.cz, www.mzv.cz. Ještě dva malé dodatky pro poslance, pro zákonodárce, kteří budou smlouvu schvalovat a i pro vás bude přístupný seminář na kterém budete vítáni. Chceme ho uspořádat v Poslanecké sněmovně, pravděpodobně v pondělí 20. října. Rovněž musím říci, že předpokládáme, že druhé čtení této dohody proběhne až po volbě prezidenta USA. Děkuji za slovo.
Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji ministryni obrany, ministr financí pan Miroslav kalousek, děkuji.
Miroslav Kalousek, ministr financí: Já děkuji za slovo, dámy a pánové. Jak víte, tak dnes vláda zahájila první kolo projednávání návrhu státního rozpočtu, soustavně s ním i návrhu rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury. Připomenu, že při zpracování ministerstvo financí vycházelo ze schválených výdajových limitů, které vláda schválila na přelomu května a června, jako každý rok. Poté pro mne byly letní měsíce tradičně měsíce náročných vyjednávání se správci jednotlivých kapitol a dnes tedy definitivní návrh zákona o státním rozpočtu vláda projednávala. Oproti limitům, které mi vláda uložila, byly pak logicky promítnuty přes bilanci státního rozpočtu předpokládané transfery z rozpočtu EU v předpokládané výši 97,3 miliardy. To znamená, o tyto čísla je povýšena příjmová i výdajová část. Dodrželi jsme jak výdajový limit, znovu opakuji, jsme první vláda, která dodržuje zákon o rozpočtových pravidlech ve věci výdajových limitů, od té doby co výdajové limity se staly součástí právního řádu, nikdy nebyly dodržovány. Topolánkova vláda je první vládou, která je již druhým rokem dodržuje. Předpokládané příjmy v tomto dnešním návrhu byl 1 bilion 113,3 miliardy korun. Výdaje navrhované byly 1 bilion 151,54 miliardy korun a deficit 38,1 miliardy korun. Prostor k úpravám jednotlivých kapitolách je minimální. Já bych chtěl nesmírně ocenit přístup všech resortních kolegů, pro které je to tíživá situace, že si všichni uvědomujeme, že cesta k naplňování rozpočtových požadavků není ve zvyšování deficitu, ale jedině výměnou politických priorit. Chceme-li pokrýt nějaký výdaj, jedině za tu cenu, že vezmeme z nějakého jiného předpokládaného výdaje. Ne, že si půjčíme více peněz nebo budeme předstírat nějaké fiktivní příjmy. Jediné změny, na kterých jsme se dohodli dnes, jsou změny, které souvisejí s prodejem nemovitého majetku v celkové výši 700 milionů korun, které se jak v příjmové i výdajové části bez dopadu na deficit promítnou v kapitolách ministerstva vnitra a Úřadu vlády. Rovněž jsme se dohodli na položce ze které pokryjeme nezbytné posílení kapitoly BIS o 100 milionů korun. Dále vznesli správci jednotlivých kapitol celou řadu požadavků na přesuny prostředků uvnitř svých kapitol. Fiskálně neutrální dopady, právě tím, jak musí doladit své priority vzhledem k nezbytné potřebě šetřit. O tom bylo svým způsobem rozhodnuto dnes, byť jsme k usnesení nedospěli. Je mým úkolem v následujících 14 dnech ty změny, které byly dohodnuty zapracovat do návrhu, jednat o dvou rozporech, které nám stále zůstávají. Už v médiích proběhlo, že dvě kapitoly stále zůstávají otevřeny. Budeme tam hledat nějaké možné řešení a ta vůle je velmi malá. 22. září pak vláda bude definitivně podruhé projednávat a předpokládám, že schválí návrh rozpočtu, který ze zákona musíme do 30. září předložit do Poslanecké sněmovny. V Žádném případě se nezmění deficit a jak jsme říkal, příjmy a výdaje, které jsme nyní četl, se změní o 700 milionů v obou dvou případech směrem nahoru. To je onen předpokládaný prodej nemovitého majetku. Souběžně s tím bylo rozjednáno, opět bude uzavřen rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury, kde se národní zdroje, ať už samostatné příjmy fondu a nebo dotační titul ze státního rozpočtu předpokládá pro rok 2009 výdajový rámec 38 miliard korun. Bez zdrojů EU, předpokládáme, že bude významně posílen, zejména z kohezního fondu EU. Tolik k dnešnímu kolu jednání o státním rozpočtu. Já ještě jednou chci velmi ocenit nesmírně konstruktivní a transformační přístup všech svých resortních kolegů. Je skutečně znát, že rozpočtová politika se dělala jinak, než když naprosto zbytečně narůstaly deficity, byť v dobách ekonomicky mnohem lepších pro Evropu, než období, které zažíváme nyní. Pan premiér mne ještě vyzval, abych stručně okomentoval zprávu, kterou vláda předloží do Poslanecké sněmovny o hospodaření zdravotních pojišťoven. Je to zpráva veskrze pozitivní. Je to poprvé v historii existence zdravotních pojišťoven, kdy všechny vykazují kladné saldo, kdy jsou naplněny všechny reservní fondy. Účetně na rezervních fondech mají pojišťovny 34,5 miliardy korun. Není to důvod k tomu, aby tyto peníze byly jakýmkoliv způsobem nehospodárně vynaloženy. Zejména v okamžiku, kdy stále ještě osud nezbytných transformačních právních předloh je ve hvězdách. I o tom vláda hovořila, že i ze statického pohledu je ta zpráva velmi příznivá. Z pohledu dynamiky tam zůstává obrovské množství rizik plynoucích zejména z ne úplně jistého soudu reformy zdravotnictví a reformy zdravotního pojištění. Proto také se jednotlivý ministři, kteří mají své zástupce v orgánech těchto pojišťoven dohodli, že budou působit na maximální úspornost zejména v oblasti režijních nákladů pojišťoven, aby maximum těchto prostředků mohlo být využito výlučně na zdravotní péči. Tolik můj stručný komentář k těmto bodům a jsem připraven odpovídat na vaše otázky.
Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji ministrovi financí, nyní má slovo místopředseda vlády pan Martin Bursík.
Martin Bursík, místopředseda vlády a ministr životního prostředí: Děkuji, dámy a pánové. Já to udělám rychle, já mám odpoledne ještě tiskovkou konferenci na ministerstvu, takže tam budu moci jít více do podrobností. Vláda přijala novelu zákona 100 o hodnocení vlivu stavební činnosti na životní prostředí. Ta novela je vynucená infreechmentem Evropské komise, která hovoří o tom, že vnitrostátní úprava hodnocení vlivu na životní prostředí neumožňuje všem subjektům, aby mohli uplatnit soudní přezkum. Proto vláda přijala novelu ve které zakládá aktivní žalobní legitimaci občanským sdružením přímo ze zákona, kde oni, jestliže v rámci té procedury hodnocení vlivu na životní prostředí se aktivně zúčastnili toho procesu a vznesli připomínky ke stanovisku či posudku. Poté, v případě, že budou toto cítit jako nezbytnost, mohou se obrátit i na soud při obhajobě svých práv. To je první novela. Potom je tady novela horního zákona, která je provázána s dalším bodem, který ´vám zde bude představovat pan ministr průmyslu Říman. Novela horního zákona, kterou jsme předkládal do vlády, obsahuje několik klíčových principů a odstraňuje nedostatky horní legislativy se kterým se dlouhou dobu potýkáme. Jednak se jedná o odpis zásob podle stávající legislativy mají těžební společnosti povinnost předložit podklady pro odpis zásob z bilančních do nebilančních. Je tam v zákoně i sankce, ale není tam lhůta. Máme tu případy, kde jedna těžební společnost připravuje ty podklady už 17 roků a proto upravujeme ten zákon. Dáváme tam jednoroční lhůtu a v případě, že by podklady, které jsou přesně specifikovány v této novele zákona. Pokud by společnost nepředložila, tak je tam sankce 20 milionů korun. Druhý princip, který je podobně důležitý a myslím, že ho ucítí starostové obcí jak na severu Moravy, tak na severu Čech. To se týká vlastně vypuštění stávajícího paragrafu 20 horního zákona, který zakládá předkupní právo těžebním společnostem na pozemky ve vymezeném dobývacím prostoru, což omezuje vlastníky s dispozicí, omezuje to rozvoj obcí. Přitom to nemá logiku, protože se jedná o pozemky, které jsou v dobývacím prostoru ,který je promítán z podzemí do povrchu a přitom tam žádná přímá souvislost není. Ta novela ještě obsahuej další principy, ale teď není prostor na to, abych toto popisoval. Je to přím onavázáno na korekci územně-ekologických limitů na dole Bílina, kterou předloží pan ministr Říman. Já s k tomu pak velmi krátce vyjádřím. Děkuji.
Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, nyní má slovo ministr průmyslu a obchodu pan Martin Říman.
Martin Říman, ministr průmyslu a obchodu: Dobrý den, děkuji. Já navážu na pana místopředsedu Bursíka. Vláda dnes schválila korekci územních ekologických limitů těžby hnědého uhlí v severočeské hnědouhelné pánvi. V oblasti dobývacího prostoru dolu Bílina. Jedná se tzv. limity v tom žargonu se používá od 90. let. Jedná se o technickou korekci, která byla zpracována již bohužel zesnulým bývalým ministrem životního prostředí panem Ivanem Dejmalem a jedná se o výměnu uhlí za uhlí. Uhlí, které, kdo bude mít zájem, může se podívat na přiloženou mapku, o které Severočeské doly zúžením limitů přijdou ve výši asi 32 milionů tun, tak jim budou nahrazeny v jiné oblasti ve stejné výši zhruba 32 milionů tun. K té změně došlo z technologických důvodů těžby a za druhé proto, že tím bude lépe zabezpečená ekologický ochrana obce Braňany, která je zde, protože stávající limit vlastně umožňoval těžbu do vzdálenosti 200 metrů od zastavěné části obce. Nyní se ta čára posunuje o dalších 450 metrů směrem severním, takže to pásmo ochrany se zvyšuje na 650 metrů. Naproti tomu se rozšiřuje územní limit v části západní, což není až takový problém. Jak jsme o tomu už několikrát mluvili, je to země nikoho, která je zásadním způsobem postižená hlubinnou těžbou v minulosti, kde se nedá vyvíjet žádná ekonomická činnost ani dokonce zemědělská. Není tam žádné stavení, žádné sídlo. V tomto případě to není problém,. Zároveň bude zachována silnice, která by jinak byla zlikvidována mezi obcí Braňany a obcí Račice. Takže, to je změna, ke které dochází a kterou vláda dneska svým usnesením schválila.
Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, prosím.
Martin Bursík, místopředseda vlády a ministr životního prostředí: Jen několik vět, aby to bylo zcela jasné, o čem hovoříme. Vláda dnes po velmi podrobné dohodě, která trvala mnoho měsíců, se rozhodla otevřít téma územně-ekologických limitů těžby, aby vzala jednu konkrétní přílohu číslo 5 z roku 1991. V této příloze korigovala čelo ražby. Vrátila jí zpátky a znovu potvrdila územně-ekologické limity, jak byly v roce 1991 stanoveny. Nejedná se o to, že bychom otevřeli limity. My jsme pouze korigovali linii. Důležité je, že ta úprava je CO2 neutrální. Nevytěží se tam ani o tunu uhlí více, ale zároveň to umožňuje zachovat, kromě toho, co čem mluvil pan minstr průmyslu Říman, zachování silnice a uchránění obce, tak kromě toho tam také vznikne koridor, který je hlavním biokoridorem, který spojuje Krušné hory a České středohoří. Jsou tam plusy, které vidíme a kvůli tomu došlo k té dohodě. Je dobré pro ty největší skeptiky, kteří by nevěřili a lákali by je titulky, že vláda prolomila územně-ekologické limity uhlí, tak je dobré k tomu říci, že vláda také uložila ministrovi průmyslu a obchodu, aby provedl odpisy těch bilančních zásob za takto korigovanou linií poté, co mu budou předány podklady těžební společnosti.Explicitně jsme tady přijali ještě dvojnásobnou pojistku druhou, kterou je zcela zřejmé, že tím posunem té linie se neotevírá cesta k žádnému dalšímu uhlí a že zůstávají územně-ekologické limity takto korigované, zachovány.
Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji oběma ministrům, nyní má slovo ministr vnitra pan Ivan Langer.
Ivan Langer, ministr vnitra: Ještě jednou dobrý den. Tato vláda si dala velmi ambiciózní cíl a to v průběhu svého volebního období se dostat z chvostu mezi pět nejvyspělejších zemí EU pokud jde o zavádění e-govermentu. V důsledku toho vznikl projekt zvaný Egon, který je soustředěn na čtyři základní projekty. Určitě jste se s nimi již setkali, je to Czechpoint, komunikační infrastruktura veřejné správy, zákon o e-govermentu a dnes udělal vláda krok k tomu poslednímu, co ještě zbývá, což je mozek Egona v podobě zákona o základních registrech na které budou navazovat další zákony. O čem to je? Myslím, že to znáte všichni v praxi. Přijdete k úřední přepážce, chcete něco vyřídit a první otázka úředníka zní: „Máte tohle potvrzení, máte ten výpis, máte další ověřený výpis, máte tamto potvrzení? Nemáte? To máte smůlu a musíte si to jít získat.“ A vám nezbývá nic jiného, než obejít dalších pět úřadů, abyste získali informace, které o vás stát již má a není schopen je sdílet. Zákon o základních registrech je střechový zákon mozku Egona, který počítá s tím, že budou zřízeny čtyři základní registry. Registr obyvatel, registr územní identifikace, registr práv a osob a registr obyvatel, registr osob, registr práv a povinností a registr územní identifikace. My jsme dnes udělali ten první krok, přijali jsme zákon o základních registrech, který toto definuje a já jsme přesvědčen, že máme reálnou šanci a děkuji za tu nesmírně složitou přípravu a práci na tomto finále Egona, že máme reálnou šanci se v průběhu tohoto volebního období této vlády, které věřím bude celé, dostat mezi pět nejvyspělejších zemí EU v oblasti e-govermentu. Toť vše.
Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji ministrovi vnitra. Prosím dotaz. ČTK.
Aleš Sosnovský, ČTK: Já bych měl dotaz na pana ministra financí, jestli může blíže specifikovat blíže ty dva rozpory, o kterých se bude ještě jednat ohledně rozpočtu a pak ještě dotaz, jestli vláda dnes schválila to navýšení garancí o odstranění starých ekologických škod ve společnosti Paramo? Děkuji.
Miroslav Kalousek, ministr financí: Ano. Já nechci říct ani rozpory. Jako správci kapitol definované problémy, což je kapitola pro místní rozvoj, která by ráda měla více prostředků pro dva programy, program bydlení a Program regionálního rozvoje. Více prostředků než bylo schváleno na tyto programy koncem roku 2007 a já si nemyslím, že rozpočtová situace umožňuje navyšování schvácených limitů schválených programů. Ale lze o tom vést dále diskusi. Druhým tématem o kterém musíme vést diskusi je kapitola ministerstva školství. Protože je možné pokrýt hlavní prioritu vlády, vysoké školství, ovšem pak je to na úkor některých položek, které pan ministr školství už nebude moci zajistit a budeme hledat cestu, jak jeho kapitolu možná mírně posílit. Ale hovořím-li o mírně, tak tím nemám na mysli miliardy. A Paramo bylo schváleno. Nejedná se o udělení zakázek jedná se o navýšení té garance na základě aktualizovaného ekologického auditu.
Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, Česká televize.
Michaela Tučková, Česká televize: Pane ministře, ještě bych se chtěla zeptat ohledně rozpočtu, s jakým odhadem růstu HDP jste pro ten rozpočet počítali? Jestli je tam už zapracováno to očekávané zpomalení ekonomiky a tedy možná i nižší daně a nižší příjmy?
Miroslav Kalousek, ministr financí: Vycházíme z aktualizovaných indikátorů z července a přiznám s,e že jste mne mírně nachytala. Já jsem ty indikátory nechal na svém stole ve vládě a teď se bojím říct 4,6. myslím, že je to 4,6, ale velmi vás prosím, abych vám to smě upřesnit za deset minut, než se na ty čísla podívám.
Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, další dotaz.
Vojtěch Janda, Deník: Pane minstře, ještě jedna otázka na vás k rozpočtu. Mohl byste uvést, která ministerstva byla ochotna nejvíce škrtat ve svých rozpočtech a zhruba o kolik?
Miroslav Kalousek, ministr financí: Víte, já bych nerad, aby tvorba rozpočtu vypadala jako soutěžení mezi jednotlivými ministerstvy, kdo víc urve, kdo je ochoten víc škrtat. Tam to prostě není. Vláda přistupuje k rozpočtu jako k celku. Jednotlivé kapitoly spravují více než bilion korun prostředků, což jsou ohromné sumy a my, když jsme se dostali do situace, že vyšší než předpokládaná inflace extendovala některé mandatorní výdaje, tak jsem se rozhodli, že o tyto výdaje nezvýšíme deficit, ale budeme je muset najít v provozních výdajích nemandatorního charakteru a nešli jsme plošně, šli jsme po vládních prioritách. Nekrátili jsem vědu a výzkum, nekrátili jsme rozvojovou pomoc, své mezinárodní závazky. Snažili jsme se nekrátit prorůstové aktivity. Hledali jsme v provozních výdajích jednotlivých kapitol a hledali jsme v programech, kde je možné národní zdroje substituovat evropskými zdroji. Určitě to není o tom, kdo byl ochotnější víc vydat nebo kdo si víc urval.
Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já bych dodal, že nikdo není ochoten si sám škrtat peníze. V tomto smyslu neznám ministerstvo, které by to udělalo úplně dobrovolně.
Miroslav Kalousek, ministr financí: Můžu vám říct, že když jsem předložil svůj první návrh, nebyl jeden jediný minstr, jak bývá tradicí, který by byl plně spokojen. Myslím si, že nikdy, když je schválen rozpočet, tak žádný resortní ministr nemůže být plně spokojen. Ale vláda jako tým si uvědomuje nezbytnost fiskálních reforem a já si toho vážím.
Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, aktuálně.
Petr Holub, aktualne.cz: Pane ministře, já jsem se chtěl zeptat na jeden detail ohledně rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury. Ten původní návrh zněl, že z ministerstva dopravy tam půjde 13,2 miliardy korun. Chtěl jsem se zeptat, jestli tato částka bude snížena a jestli se bude vláda spoléhat, že ty výnosy, které si Státní fond sám získá, budou vyšší?
Miroslav Kalousek, ministr financí: Ten návrh je 13,2 miliardy korun a celkový rámec je 38 miliard, to jsou ty národní zdroje. Fond dopravní infrastruktury má své vlastní příjmy. Je to podíl na spotřební dani z pohonných hmot, je to výběr z mýta, je to dálniční známky. Promiňte, jestli jsem nevyjmenoval všechny.
Petr Holub, aktualne.cz: Nějaká změna tam tedy nebude?
Miroslav Kalousek, ministr financí: Že bude vyšší dotace ze státního rozpočtu? Ne. Není.
Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, televize Nova.
Vladimír Keblůšek, televize Nova: Já se omlouvám, že to je trošku dotaz od jinud na pana ministra Langera. Dnes byl, respektive ke 30.9 byl odvolán ředitel pražské policie. Já se chci zeptat, jestli souhlasíte s tím odvoláním, popřípadě, jestli jste byl s jeho prací vždy spokojen či jste mu něco třeba vytknul?
Ivan Langer, ministr vnitra: Toto je personální opatření policejného prezidenta Oldřicha Martinů o kterém vím. Se kterým jsem ztotožněn a které plně podporuji. Myslím si, že ta změna mohla přijít dříve. Mohli jsme být ušetřeni některých problémů, které měly charakter ryze manažerský, nikoliv systémový. Já věřím, že bude vybrán dobrý nový pražský policejní ředitel.
Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, další dotaz.
Pavla Kozáková, Lidové noviny: Já mám dotaz na pana ministra Kalouska a pana ministra Římana, také trošku mimo vládu. Hospodářská komora spolu se svazem průmyslu a některými českými formami udělali takovou analýzu, ze které opět vyplývalo, že pro ně by bylo mnohem výhodnější, kdybychom EURo měli už teď nebo ho přijali co nejdříve. Chtěla jsem se zeptat, jestli o takové analýze víte? Co si o ní myslíte? Zda taková analýza neb í podobné mohou nějak ovlivnit postoj vlády k procesu případně urychlení přijetí EURa. Děkuji.
Miroslav Kalousek, ministr financí: Jestli mohu začít, tak vláda se intenzivně této otázce věnuje vždy při diskusi strategie přijetí EURa, strategie vstupu do Eurozóny. Já společně s panem guvernérem Tůmou pravidelně předkládám materiál k této diskusi. Opět ho předložím na přelomu září a října. Vláda diskutuje celou řadu parametrů plnění podmínek pro vstup do Eurozóny a jednak míru sladěnosti české ekonomiky se zeměmi Eurozóny a protože příslušná míra sladěnosti. Čím větší sladěnost, tím vtší výhody z toho vstupu do Eurozóny. Určitě bychom neměli, já nechci předstírat, že máme ve vládě všichni stejný názor. Ani odborná veřejnost nemá úplně stejný názor. Určit bychom neměli ta rozhodování přijímat pod tlakem rychlé apreciace. Chce to opravdu vážnou diskusi, zejména o všech aspektech konvergence, tedy sladěnosti české ekonomiky se zeměmi Eurozóny.
Martin Říman, ministr průmyslu a obchodu: Jestli já k tomu mohu krátce. Pokud Hospodářská komora další svazy podnikatelů chtěli mít již dnes EURo, měli tyto své výtky a nářky a povzbuzování směřovat před čtyřmi až pěti lety na bývalou vládu a zejména na bývalého ministra financí Sobotku, který nastoupil v roce 2002 s tím, že zdvojnásobil veřejný deficit na rok 2003. To je první věc. Druhá věc je, že EURo je třeba přijmout v okažiku, kdy to bude výhodné nikoliv pro jednu skupinu, byť významnou společnosti, ale kdy to bude výhodné pro drtivou většinu společnosti.
Miroslav Kalousek, ministr financí: Jestli mohu ještě. J áse omlouvám panu Holubovi, vy jste na mne řekl to číslo 13,2. To skutečné číslo je 12,8. Nikoliv 13,2. Nemění se, odpověď je správná, ale to přesné číslo je 12,8.
Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já jsem úplně nepochopil, proč otázka na EURo je směřována primárně na ministra průmyslu a obchodu a ministra financí, protože si myslím, ž je to odpovědnost celé vlády a jejího premiéra. Oba ty aspekty tady byly uvedeny. Já se domnívám, že diskusi vedeme a děláme vše proto, jako první vláda, abychom EURo nezdržovali a přijali ho tehdy, kdy to bude možné. Pokud bychom věřili slovům tehdejšího ministra Bohuslava Sobotky, tak jsme 1.1.2009 podle jeho slibu měli stejně jako Slováci EURo, ale my ho nemáme. Ta vina určitě není na této vládě. Naopak. Snaha dělat reformy na výdajové straně rozpočtu souvisejících se stárnutím obyvatel. Penzijní reforma, zdravotní reforma, ale také sociální reformy, tak to o čem tady mluvím, dodržování výdajových limitů, redukce toho nabobtnalého státu, edukce zrušení deficitu veřejných rozpočtů, to je jediná možná cesta k tomu, abychom mohli bezpečně akceptovat EURo a my jsme ti poslední, kdo by to zdržovali. Ty dotazy a ta starost těch příslušných korporací, který si nesmírně vážím, měla přijít trochu dříve. Potom by byla na místě.
Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji. ČTK.
Jakub Dospiva, ČTK: Já jsem se chtěl zeptat k té SOFA pane premiéra. Paní ministryně když odešla, tak zmínila, že druhé čtení bude až po prezidentských volbách v USA. Znamená to, že česká strana čeká na vývoj po těch volbách? Že by to mohlo náš postoj změnit? Druh á otázka, možná na odlehčení, prý byste se měl stát hrdinou nějakého filmu o EU. Chtěl jsem se tedy zeptat na podrobnosti. Děkuji.
Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Na tu první otázku. Já myslím, že to vyplývá především a hlavně z možného časového harmonogramu legislativního procesu. Pokud paní ministryně oznámila, že pravděpodobně podepíše bilaterální smlouvu NATO SOFA příští týden s panem ministrem Gatesem při neformálním jednání obou ministrů, tak si umíme spočítat, kdy to může přijít do Poslanecké sněmovny a do Senátu. Senát schvaluje podobné mezinárodní smlouvy na jednom čtení, na jednom zasedání, přestože je to projednáváno ve výborech po přidělení. Poslanecká sněmovna má čtení dvě a řekl bych, že i z Jednacího řádu vyplývající lhůty nám jasně dávají to, že to může být projednáno nejdříve v prosinci. To bude projednáno definitivně ve druhém čtení až po volbách prezidenta USA. K té druhé otázce. Já si myslím, to se ptejte pana Schmarcze. Já se nezabývám takovými drobnostmi. Jsem denně natáčen, takže já si ten svůj film prožívám každý den, takže mne nepřekvapuje, že někdo chce natáčet moje působení v EU a je mi to celkem jedno.
Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, Mladá fronta.
Tomáš Syrovátka, Mladá fronta Dnes: Já bych měl otázku na pana premiéra. Omlouvám se stejně jako kolegové, že to není úplně k dnešnímu jednání vlády, ale vy jste se dosud nevyjádřil k poměrně závažnému přiznání pana Tlustého, že před volbami kupčil s dotacemi. To znamená, že sliboval panu Barošovi dotaci na jeho fotbalovou školu výměnou za podporu v kampani. Pan Tlustý vás tam obvinil, že jste o tom celém věděl. Můžete se vyjádřit, jestli jste o tom slibu pana Tlustého věděl?
Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Musím říct, že vůbec nerozumím, pane Syrovátko, proč se na to ptáte mě? Ta otázka má znít možná na pana Tlustého, možná na pana Cibulku. Já jsem určitě panu Barošovi nic nesliboval. Dokonce i uvedené fotografie v tom inkriminovaném pořadu nikde na billboardech nevisely. Já nevím, odkud byly, asi z nějakého archívu. Já musím říct, a Miroslav kalousek to potvrdí, že my jsme žádné takové sliby Vlastimila Tlustého neplnili a ani plnit nemohli. Mě připadá nemístné se k tomu vracet a musím říct, že i z toho filmu vyplývá, že Vlastimil Tlustý není úplně důvěryhodný. Jestli mu věříte, já ne.
Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, prosím.
Miroslav Kalousek, ministr financí: Dostával jsem v minulých dnech na to téma celou řadu otázek. Něco z toho zveřejněno bylo, něco nebylo. Opakovaně jsem říkal, neříkám to dnes poprvé, opakovaně jsem říkal do všech kamer a do všech diktafonů, že za celou dobu, kdy jsem věděl o té žádosti, ta žádost nesplňovala kriteria dotačního programu, tak nebyla vyřízena. Za celou tu dobu jsem o tom neslyšel od premiéra, ani od jiného vládního kolegy půl slova, ani dotaz. To znamená, velmi pochybuji, že kdokoliv z mých vládních kolegů o tom věděl.
Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, Respekt.
Silvia Lauder, Respekt: Dobrý den. Vláda tady dne představuje některé zásadní kroky, které se chystá podniknout v okamžiku, kdy vůbec není jasné, jestli pro ně bude mít dostatek hlasů. Mě by zajímalo, jestli debatujete o nějakých strategiích či variantách, jak vláda bude dál působit? Mám tím na mysli třeba variantu menšinové vlády, která by působila do českého předsednictví a pak by byly vyhlášeny předčasné volby, nebo další varianty, které máte nachystány na případ, kdy se skutečně ukáže, že ty chybějící hlasy opravdu nemáte. Děkuji.
Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já bych chtěl mít vaše zdroje. Já nevím, kde berete tento typ informací. Spekulace nechávám vám. Od toho jsou tady média, aby spekulovala. Myslím si, že to je vaše činnost. Já neříkám, že s ní úplně souhlasí, ale nechtějte po mne, abych spekuloval. Jako se nepřipravuji na minulé války, tak nebudu zveřejňovat, jestli se připravuji na války příští. Vláda je tu od toho, aby plnila svoji exekutivní a legislativní činnost a vláda to bude dělat do té doby, dokud bude vládnout. To je úplně jedno jak dlouho, je jedno jestli to bude vláda taková nebo maková. My budeme předkládat sněmovně takové návrhy zákonů o kterých jsme přesvědčeni, že naplňují naše programové prohlášení, společné, koaliční. Musím říct, že až na výjimky a to je moje odpověď za ten rok a půl, respektive dva roky, brali-li bychom i tu mou první vládu, jsme všechny cíle naplnili. Zkuste mi říct, které ne, já je dokážu jmenovat na prstech jedné ruky. Já jsem s vládnutím spokojen a co bude dál, to se ukáže při dalším hlasování. Až potom hlasování konkrétním se mne budete ptát, proč ta daná norma neprošla, a co s tím budeme dělat, tak já možná budu ochoten a schopen odpovědět na tu otázku. My musíme být schopni zabezpečit většinu pro různé typy zákonů, někde je ta většina přirozená, nemá ten úplně vyhrocený ideologický charakter. Někde to je prostě na hraně a potom hlasování se ukáže, jestli jsme situaci zvládli či nikoliv. Na to nemám jinou odpověď a pokud se mne ptáte na mou strategii, já jsem znám tím, že jí zásadně neprozrazuji.
Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Nova, prosím.
Vladimír Keblůšek, televize Nova: Já bych měl dotaz na pana premiéra. Jestli jste se nes, alespoň okrajově bavili o té kauze Morava, Tlustý? Pod tím ještě podotázka. Vy jste řekl, že musíte ODS očistit. Můžete uvést nějaké konkrétní kroky, jak to bude přesně vypadat? Protože ten sjezd se blíží. Popřípadě, jestli vám bude stačit, když odejde Vlastimil Tlustý, jestli je to ono?
Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: My jsme se nebalili o této kauze vůbec, protože se nijak vládní agendy nedotýká. Já tu věc pokládám za uzavřenou jenom v tom smyslu, že Vlastimil Tlustý nenaplnil očekávání grémia poslaneckého klubu, já bych řekl celé ODS a velké části veřejnosti. To, co jsem řekl včera, bylo trochu hlubší a já potřebuji nějaký čas na to, abych si rozmyslel, co budu dělat, jaké kroky budu podnikat. Zcela jistě vám je dnes neprozradím. Ale řekl jsem, že je to na hlubší analýzu, že ODS musí projít nějakou katarzí a musí nabídnout veřejnosti srozumitelné řešení, protože není možné, aby se opakovaly ty věci, které probublaly v této aféře, která zacloumala politickou scénou. To byly moje slova. Já určitě půjdu na kongres, pokud na něj půjdu, tak na něj půjdu se zcela jasnou vizí, jak pokračovat jak v otázkách vnitřní struktury a vnitřních mechanismů. S novou vizí České republiky, abych mohl obhájit svůj mandát a mohl kandidovat v příštích volbách do Poslanecké sněmovny,. Já vám k tomu nic jiného neřeknu a ani nemíním, protože je to spíše sdělení dovnitř ODS. Teprve potom veřejnosti.
Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, Reuters.
Reuters news: Já bych se chtěl zeptat pana premiéra. K ratifikaci lisabonské smlouvy. Jestli vidíte nějaký problém se smlouvou u Ústavního soudu? Jak může být vyřešený? V jakém časovém horizontu?
Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: U nás se o tom velmi diskutuje. Já to tedy zopakuji velmi stručně i pro vás. Ústavní soud podle mých informací může ale nemusí ve svém závěrečném výnosu upozornit na neshody Lisabonské smlouvy s naší ústavou. Pokud by k tomu došlo, což se stát může, tak jsou dvě řešení. To, které preferuji já je patřičná změna ústavy v tomto smyslu. To, které může být na politické scéně preferováno, je vyjednávání o nějaké výjimce, opt-outu a podobném řešen směrem k EU. Pokud bude naplněna tato záležitost, předpokládám, že dojde k tomu vlastnímu projednávání, přerušenému ve sněmovně a v Senátu. Dokonce roku bychom chtěli Lisabonskou smlouvu znovu předložit k hlasování a ratifikovat. Ten harmonogram může být narušen celou řadou věcí, které já nejsem schopen ovlivnit a není je schopna ovlivnit vláda. Protože je to dneska už parlamentní agenda, nikoliv vládní. Vláda Lisabonskou smlouvu schválila, vyjednala, já jsem jí podepsal. Tak by to mohlo sklouznout dál. Já jsem to zatím nepřipouštěl, protože mi to připadá jako velká spekulace, což by mohlo zkomplikovat nejenom zahájení našeho předsednictví v první polovině roku 2009, ale i vlastní vyjednávání s Irskem, které je tím problematickým neuralogiským bodem ratifikačního procesu. O tom, jakým způsobem se bude řešit ten irský problém. Lisabonská smlouva nemůže platit pokud Irsko nezmění svůj názor a v tomto je mezinárodní právo neúprosné. Tady ten český postoj v tomto smyslu neznamená nic jiného než případnou komplikaci českého předsednictví, ale nic jiného.
Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, poslední dotaz. Česká televize.
Jana Čermáková, Česká televize: Pane premiére, já bych měla dotazy dva, jestli dovolíte, na vás. Jeden, jestli byste mohl okomentovat rozhodnutí ministra kultury odvolat ředitele Národní knihovny. Případně, jsou podle vás ty důvody dostačující? Architektonická soutěž měla být vypsána v rozporu s právem. Druhá, velitel ruských strategických raketových sil Solovcov dnes nevyloučil, ž Česko a Polsko se mohou stát cíle ruských raket kvůli americkému radaru a vůbec celému toho systému. Jestli na to můžete nějak zareagovat. Děkuji.
Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: K té první otázce, to vůbec není v mé kompetenci a já jsme poslední, kdo by ministru Jehličkovi zasahoval do jeho personálních rozhodnutí. Nezasahoval jsem do nich ani v případě volby jeho náměstků, natož do volby ředitelů příspěvkových organizací nebo organizací spadajících do jeho gesce. Pokud bych měl vyjádřit svůj soukromý názor, tak na můj vkus ti přišlo pozdě. Jinak já mu do jeho personálních věcí nezasahuji. K té druhé otázce. Já nemíním přispívat ke zhoršování nebo nějaké studenoválečnické rétorice. Radar je čistě obranný. Je určen proti jednotlivým balistickým raketám dlouhého doletu darebáckých států, v tom českém překladu to zní hůř jak v angličtině. Případně od organizací, které se zmocní takové zbraně. Nemůže být technicky, ani vojensky ani bezpečnostně namířen proti státu jako je Rusko s mnohatisícovým arzenálem těchto raket. Je to samozřejmě technický, bezpečnostní a vojenský nesmysl. To, že ruská administrativa nebo spíš generalita používá tuto rétoriku, tak je možná součást té zhoršené situace. Někteří hovoří o novém vzniku studené války. Po určitém období, kdy tady studená válka nebyla, to mě netěší, ale musím říct, že to v žádném případě nemění náš přístup k té věci, protože si myslím, že obranný deštník, obrana evropských zemí severoatlantického společenství, NATO, je potřebná a já si jenom přeji, aby Rusové došli ke stejnému názoru, ke kterému došli sami. Sami budovali proti podobným teroristickým útokům vlastní protiraketovou obranu a nevyhrožovali nám tímto nesmyslným způsobem. Já dobu, kdy na Brdech byly ve stejném místě rakety s jadrnými hlavicemi namířené na evropská města ještě pamatuji a doufám, že si ji pamatují i všichni naši občané.
Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, předsedovi vlády, všem členům vlády. Vám za pozornost. Nashledanou.
