Tisková konference po jednání vlády 26. července 2023

Jakub Tomek, Odbor komunikace Úřadu vlády: Dámy a pánové, dobrý den, vítejte na tiskové konferenci po jednání vlády. O úvodní slovo poprosím ministra průmyslu a obchodu Josefa Síkelu.

Josef Síkela, ministr průmyslu a obchodu: Krásný dobrý den, dámy a pánové. My jsme dnes s vládními kolegy schválili velmi důležitý dokument. Jde o novou exportní strategii, která určí podobu podpory českého exportu na příštích deset let a kterou jsme velmi intenzivně připravovali poslední rok.

Proč je tato strategie důležitá? Hodnota exportu České republiky dosahuje více než 70 procent hodnoty našeho hrubého domácího produktu a máme jednu z vůbec nejotevřenějších ekonomik na světě. Je tedy jasné, že podpora našich exportérů je klíčová pro udržitelnost a růst naší ekonomiky.

My jsme se rozhodli tuto podporu rozšířit a přizpůsobit novým potřebám. Vidíme všude kolem nás příklady našich inovativních firem s konkurenceschopnými produkty, se kterými mohou v zahraničí prorazit. A právě na tyto společnosti se chceme v rámci podpory exportu zaměřit a přispět k tomu, aby jich bylo více. Chceme se přeorientovat ze subdodavatelů a pouhé výroby produktů na jejich vývoj, inovaci, prodej a s tím na maximalizaci vlastní přidané hodnoty. Jsme přesvědčeni, že nám tato strategie může pomoci vytvořit nové národní šampiony s celosvětovými ambicemi, kteří se přidají k současným špičkovým českým exportérům.

Plánujeme komplexní podporu pro inovativní společnosti. Jejich podpora se bude vztahovat na všechny fáze jejich vývoje – od realizace nápadu, vytvoření produktu po expanzi a pomoc se zajištěním financovaní či marketingem, včetně služeb v zahraničí.

Cílem strategie je i posilování postavení českých firem v dodavatelských řetězcích a diverzifikace našeho exportu. Důležitá bude podpora spolupráce českých společností tak, abychom za Českou republiku byli schopni nabízet komplexní a mezioborová řešení.

Na této změně v podpoře českého exportu budeme pracovat s ostatními resorty a s dalšími státními institucemi a agenturami. Významnou roli při implementaci strategie má naše agentura CzechTrade a jejích 52 kanceláří, které porývají v současné době 64 zemí světa. Právě v těch jsou českým firmám k dispozici pracovníci, prostřednictvím kterých budeme moci popsané služby poskytovat přímo v zahraničí.

V České republice, hlavně v regionech, pak budou moci čeští exportéři využívat služeb pracovníků agentury CzechInvest, kteří firmám poskytnou informace o službách státu. Z Ministerstva průmyslu a obchodu také plánujeme organizaci podnikatelských misí do celého světa či české oficiální účasti na veletrzích.

Tuto činnost včetně rozvoje dalších služeb budeme koordinovat a spolupracovat s Ministerstvem zahraničních věcí, ekonomickými diplomaty, ale i dalšími proexportními resorty, jako například ministerstvy financí, obrany či zemědělství. Na úspěšné realizaci schválených opatření budeme spolupracovat i s hlavními podnikatelskými partnery, oborovými asociacemi a svazy, se kterými jsme přípravu strategie velmi detailně konzultovali.

Pokračovat v její implementaci budeme na setkáních řídicího výboru Exportní strategie, který se poprvé sejde hned začátkem září.

Děkuji za pozornost a těším se na případné dotazy.

Jakub Tomek, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji. O další slovo poprosím ministra pro legislativu Michala Šalomouna.

Michal Šalomoun, ministr pro legislativu a předseda Legislativní rady vlády: Dobý den, dámy a pánové. Vláda se dnes zabývala několika poslaneckými návrhy zákonů, kde tam realizuje tu svoji ústavní kompetenci a ústavní právo, že se může vyjádřit ke každému návrhu zákona, který není její.

Těch zákonů bylo pět. Dva z nich byly z dílny ANO a týkaly se církevních restitucí, speciálně té pasáže, kdy se snaží změnit tu povinnost, která v zákoně dnes je, valorizovat náhrady církvím a náboženským společnostem ročně podle inflační doložky. Podle těch předkladatelů je to moc a je potřeba tu inflační doložku snížit. V té první variantě se navrhuje, aby se snížila na paušální částku 2,26 procenta, což je průměrná míra inflace v letech 2002 až 2011. A ta druhá varianta, tak tam navrhují, aby ta inflační doložka byla 3,23 procenta, což je zase průměrná míra inflace v letech 2013 až 2022.

Vláda k tomu zaujala nesouhlasné stanovisko a tady v tom případě je potřeba si uvědomit, že jednak je zákon o církevních restitucích, ale tyhle náhrady potom jsou nejenom v tom zákoně, ale s každou tou církví a náboženskou společností je uzavřena smlouva se státem, která taky obsahuje tuhle doložku. A pokud by se tohle znova jako postavilo na hlavu, tak by se tím porušila jedna ze základních zásad právního státu, a to zásada pacta sunt servanda a to, že smlouvy se mají plnit. Jinak by se zasáhlo i do legitimního očekávání církví, že se v podstatě nebude ta dohoda s nimi měnit.

Je potřeba si uvědomit, že zasahovat do církevních restitucí tady už bylo. Bylo to zejména tím nápadem na zdanění té náhrady u církevních restitucí. Tím se zabýval Ústavní soud a podle té argumentace ty zásahy do toho jsou protiústavní. A to je další takový návrh, který protiústavní by jistě byl. Proto k tomu vláda dala negativní stanovisko.

Další návrh, který se také týkal těch ústavních, kruciálních věcí, byl návrh poslanců SPD, a to na zakotvení ústavního práva na placení v hotovosti. Navrhují, aby se změnila Listina základních práv a svobod.

Vláda k tomuhle návrhu dala nesouhlasné stanovisko. Podle vlády opravdu nejde o tak závažnou a fundamentální otázku, která by měla být řešena vlastně v té rovině ústavního práva. Už dnes na té zákonné úrovni máme právo na placení v hotovosti. Dokonce máme i trestný čin, pokud by někdo hotovost víceméně z těch zákonných důvodů nepřijímal.

Navíc se tím zasahuje i do autonomie vůle a zásady smluvní volnosti, kdy dnes se vlastně můžete domluvit, jakým způsobem budete závazek platit. V momentě, kdy by bylo nějaké ústavní právo na placení v hotovosti, by se narušovala tahle smluvní volnost, která tam dnes je.

Další zákon z pera poslanců, kterým se vláda zabývala, byla náhrada za škody způsobené zvěří, kde šlo o prodloužení dočasného stavu, který je v zákoně o náhradě škody způsobené vybranými zvláště chráněnými živočichy. Týká se to náhrad škody způsobené kormoránem, který historicky tímhle zvláště chráněným druhem byl, pak z toho vypadl. V té legislativě to není ukotveno aktuálně šťastně a přišlo se s řešením, které už je z minulosti, že se ty náhrady za škody způsobené kormoránem realizují po třech letech.

Teď bylo období 2021, 2022 až 2023, které bude končit, a tato skupina poslanců napříč politickým spektrem v zásadě navrhuje, aby se to prodloužilo o další tři roky. Vláda k tomu dala neutrální stanovisko. Sice to považuje za nesystémové řešení a je potřeba o tom ještě ve Sněmovně debatovat, ale koncepčně na tom, aby se nějaké náhrady poskytovaly, tak v tom asi problém není.

Poslední z těch poslaneckých návrhů zákonů jsou změny zákona o registrovaném partnerství, kdy je to společné dílo skupiny poslanců KDU-ČSL a leitmotivem tohoto návrhu je zrovnoprávnit osob v registrovaném partnerství s institutem manželství. To registrované partnerství by se v zásadě změnilo pouze na partnerství. Byla by tam i rozšířená možnost v zásadě to partnerství uzavírat na jakémkoliv matričním úřadě.

Vláda nakonec přijala to, že k tomu dala neutrální stanovisko, a v zásadě proto, že vnímá tuto navrženou změnu jako ne zcela dostatečnou. Ono se to k tomu narovnání spíše přibližuje, než že by to řešilo tuto věc úplně komplexně. Navíc tenhle návrh v zásadě neobsahuje úpravu rodičovských práv,

Vláda v tomto případě rozhodla obdobným způsobem, jako rozhodla v jiných takových hodnotových návrzích, se kterými už se zabývala v minulosti, což byly zejména změna občanského zákoníku, to, co se nazývá manželství pro všechny, a jednak tím návrhem na změnu Ústavy, kde by bylo manželství zakotveno jako svazek muže a ženy. V těchto návrzích také vláda zaujala neutrální stanovisko, a proto v tomto duchu pokračuje i nadále a v tomto obdobném poslaneckém návrhu tedy neutrální stanovisko zaujala rovněž.

Jakub Tomek, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji. K aktuální situaci na řeckém ostrově Rhodos poprosím o informace ministra zahraničních věcí Jana Lipavského.

Jan Lipavský, ministr zahraničních věcí: Dobrý den, děkuji za slovo. Já jsem dnes informoval vládu o tom, jak Ministerstvo zahraničních věcí v součinnosti s dalšími složkami řešilo tu situaci od víkendu. Bylo to spíše chronologické pojednání.

Zároveň tedy aktuálně platí, že na celém území ostrova Rhodos byl vyhlášen nouzový stav a ten důvod, proč k tomu řecká vláda přikročila, jsou právě různá mimořádná opatření, která jsou potřeba pro překonání následků těch požárů, nicméně to neznamená nějakou evakuaci či omezení příletů na tento ostrov. My dále velmi detailně informujeme o tom, jaké oblasti jsou a nejsou bezpečné. To platí pro celou vlastně oblast Středomoří, nejenom pro Rhodos.

Dále platí, že máme na Rhodosu konkrétně dva konzulární pracovníky na letišti, kteří asistují českým cestujícím v případě, že například je potřeba vystavit ten cestovní náhradní doklad. Těch jsme vydali dvacet tři. Dvě vydání proběhla na letišti a dvacet jedna tedy vydal ten honorární konzul na Rhodosu.

Jinak stále platí, že v tuto chvíli již neevidujeme další občany, kteří by byli v nouzi, například bez ubytování, nebo se potřebovali vrátit do vlasti. Zároveň náš konzulární tým je v kontaktu i s jednotlivými delegáty, objíždí hotely, zjišťuje, v jakém jsou stavu, jakým způsobem fungují. Pracovníci jsou tam zatím vysláni do 31. července. Když to bude potřeba, mohou tam zůstat o něco déle. 

Jinak bych chtěl asi opět vyzvat občany, pokud cestují do zahraničí, i do destinací, řekněme, běžnějších, jako jsou Chorvatsko a Řecko, aby se zaregistrovali v systému DROZD. Pokud nastane nějaká nenadálá událost, dostanu SMS zprávu nebo email s tímto varováním. Ministerstvo je rozesílá poměrně často.

Děkuji za pozornost.

Jakub Tomek, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji a nyní otevírám prostor pro dotazy. Jako první Česká televize.

Izabela Šroubková, Česká televize: Já se ještě vrátím k té lidovecké novele, která se týká registrovaného partnerství, respektive partnerství jenom. Neutrální stanovisko vlády, ale přesto při příchodu od ministrů za hnutí STAN nebo od ministra zahraničí zaznívalo, že oni navrhnou, aby vláda tuto novelu odmítla. Tak proč – vy jste to částečně vysvětloval, ale proč tedy nepadlo to nesouhlasné stanovisko? A případně: Platí tedy, že v této otázce se názory v rámci koalice samozřejmě rozcházejí? Děkuju.

Michal Šalomoun, ministr pro legislativu a předseda Legislativní rady vlády: Tak názory koalice se rozchází. I pokud byste se v zásadě podívali do předkládací zprávy, tak tam vlastně jsou čitelné postoje jednotlivých ministerstev. Vy už jste zmínila, že ta pozice ministrů za koalici PIRSTAN je odmítavá. Proti tomu pozice lidovců je na přesně opačném konci. U ostatních ministrů je to takové, že se buď nevyjádřili, nebo spíše byli pro to neutrální stanovisko, ale ty počty hlasů v podstatě nesedí na to, aby se dalo prosadit nesouhlasné stanovisko.

Každopádně ono totiž z Ústavy platí fikce, že v momentě, kdy vláda nepřijme nic, tak platí s tím, že souhlasí. Proto je vždycky jako lepší trošku, tak říkajíc, ubrat páru, radši najít nějakou střední cestu, protože, pokud bychom nic nenašli, tak by platila fikce, že to vláda podpořila, což je rozhodně většina, že by s tímhle tím nesouhlasila. Takže proto všichni spíš jako obrousili ty hrany a bylo tam to neutrální stanovisko i v rámci té kontinuity tak, jak vláda přistoupila k manželství pro všechny a k tomu ústavnímu zakotvení manželství jako svazku muže a ženy.

Izabela Šroubková, Česká televize: Prosím ještě jeden doplňující dotaz na pana ministra zahraničí. Vy jste o tom mluvil, že sledujete tu situaci na Rhodosu. Dá se očekávat, můžou cestující očekávat v těch nejbližších hodinách aktualizaci doporučení, varování ze strany Ministerstva zahraničí?

Jan Lipavský, ministr zahraničních věcí: Určitě, určitě. My to děláme tak, jak přicházejí nové informace. Zrovna v těchto chvílích další aktualizace na webu proběhla. 

Izabela Šroubková, Česká televize: A jaká?

Jan Lipavský, ministr zahraničních věcí: Já vám to z hlavy neřeknu, ale na stránkách jsou přesně vyjmenované ty oblasti, které jsou zasaženy. Naopak se odebírají místa, která už třeba zasažena nejsou.

Jakub Tomek, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji, poprosím další dotaz, další dotazy nevidím, tiskovou konferenci tedy končím… Teda ještě ČTK.

Soňa Remešová, ČTK: Já bych se ještě chtěla zeptat na další body, které jste schvalovali… Teď myslím, že poslední, teďka si nevzpomínám… Jste moc rychlí dnes, já se podívám… Tak ještě chvíli, děkuju.

Jakub Tomek, Odbor komunikace Úřadu vlády: Ještě tedy dotaz CNN.

Jan Socha, CNN Prima News: Ještě bych se doptal pana ministra zahraničí právě na ten nouzový stav na Rhodosu. Co se musí stát, podle vás tedy, aby Ministerstvo zahraničí vydalo vlastně varování a výzvu, aby se právě na ten ostrov nejezdilo. Jestliže ten nouzový stav opravdu platí pro většinu území toho ostrova a lidé tam přesto mají lítat na dovolenou, neočekáváte, že by to mělo právě, nebo že to pak zkomplikuje pak právě dovolenou Čechů?

Jan Lipavský, ministr zahraničních věcí: Ministerstvo zahraničních věcí je velmi precizní v tom, jakým způsobem vydává cestovní varování. Není to o pocitech, je to o konkrétních faktech toho, jak jednotlivá místa jsou, nebo nejsou bezpečná. Je na to mezinárodní klasifikace. Má to vztah k celé řadě dalších věcí. To znamená, pokud my víme, že například sever ostrova, letiště, není zasažen, není žádný důvod, abychom vydávali to cestovní doporučení. Hovoříme pouze o konkrétních oblastech, kde ten problém je. Zároveň tedy riziko požáru platí pro celý ostrov, to je klasifikace, která vychází z hodnocení hasičů. Přebíráme tedy řecké hodnocení.

A zároveň tedy tento krok, který byl vyhlášen pro Rhodos, vnímáme, že je především krokem z řecké strany, aby mohli, pravděpodobně, a teď se omlouvám, spekuluji, nasadit další prostředky tak, jak to bude vyžadovat vnitrostátní řecká úprava. Nicméně to nemá přímý vztah k těm cestovním varováním. Proto jsem i říkal, že stav nouze neznamená evakuaci či omezení příletů na ostrov. 

Jinak já nebudu spekulovat o tom, co by se muselo stát, abychom vydali nějaké cestovní doporučení, protože by se to mohlo stát předmětem nějakého překroucení nebo spekulací. Vždycky budeme pouze hovořit o tom, co je to platné cestovní doporučení. Říkám, vzhledem k tomu, kolik máme českých turistů na Rhodosu, bavíme se zhruba o pěti tisících osobách, možná i šesti tisících, tak opravdu si dáváme záležet a ta varování vydáváme velmi často, několikrát denně dokonce.

Jakub Tomek, Odbor komunikace Úřadu vlády: Tak ještě dotaz od ČTK.

Soňa Remešová, ČTK: Tak už jsem to našla. Nakládání vězňů s penězi, jestli jste o tom rozhodli? A pak bych se chtěla zeptat, jak pan ministr Baxa, jestli vám popsal návrh na zavedení statutu umělce, do kdy by ten návrh chtěl mít hotový? Děkuju.

Michal Šalomoun, ministr pro legislativu a předseda Legislativní rady vlády: Já děkuji za ten dotaz. Vy se ptáte, ten první dotaz směřoval k novele zákona, kterou se mění zákon o výkonu trestu odnětí svobody. Tady se vlastně jedná o to, že v současné době je taková roztříštěná úprava, kdy vlastně když máte nějaké peníze ve věznicích, které si vyděláte, některé, které vám tam někdo pošle. A ony ty peníze mají trošku jako jiné nakládání, jiný osud. Judikatura se s tím obtížně vypořádává a toto bylo potřeba víceméně sjednotit. Jestli je na to možné vést exekuce, kolik těm vězňům má zbýt a podobně.

Toto je ta část toho návrhu, která se týká toho nakládání s těmi penězi, nicméně ta novela je obsáhlejší a vlastně se tam zakotvuje to, co se dnes už i děje, že těm dozorovým státním zástupcům by se měly reportovat nějaké zásadní incidenty, které se v těch věznicích odehrávají. Typicky, když někdo spáchá sebevraždu, pokusí se o sebevraždu, jsou tam nějaké rvačky a podobně.

Takže tohle to se týká tohoto materiálu Ministerstva spravedlnosti. I na vládu to šlo bez rozporů, takže v tom žádné problémy nebyly. Ani Legislativní rada vlády je v tom nespatřovala.

A co se týče legislativního ukotvení statutu umělce, tak to na vládě bylo v bodě pro informaci a nešlo o nic víc, jenom, že pan ministr Baxa v zásadě jako avizoval, že bude připravovat tuhle tu úpravu, která je jedním z milníků Národního plánu obnovy.

A v plánu legislativních prací vlády je, že prostě má ten návrh předložit někdy do konce roku 2023, tak teď začne s tou přípravou. Ale ten vlastní normativní text zatím jako nachystán v tuto chvíli ještě není. K tomu potom bude to klasické připomínkové řízení. Tak to bylo spíš jenom obecné avízo, že se to chystá, je to součástí milníku v Národním plánu obnovy. 

Jakub Tomek, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji, další dotazy už tedy opravdu nevidím, tiskovou konferenci končím. Pěkné odpoledne, na shledanou.