Tisková konference po jednání vlády ČR 14. května 2008

Jakub Stadler, moderátor: Dámy a pánové, dobrý den na tiskové konferenci po jednání vlády. Vítám zde pány ministry a poprosím prvního místopředsedu vlády a ministra pro místní rozvoj o úvodní slovo.
Jiří Čunek, místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj: Dobrý den vám všem, dnes, jak vidíte, vláda jednala bez premiéra, který je na zahraniční pracovní cestě v Jižní Americe, pokud se nemýlím, dnes bylo nicméně standardní projednávání jednotlivých zákonů. Věnovali jsme se zákonu na ochranu životního prostředí, tedy zákonu o ochraně ovzduší. Dále jsme posunuli účinnost zákona o státní službě. Řešili jsme záležitosti, které podporují sport především v té části morálky, to znamená vláda schválila, že laboratoře budou zřízeny pro antidopingovou, nebo pro dopingovou kontrolu. Tady bude úkol především ministerstva školství. Dalšími zákony jsou zákony, které předkládal ministr Langer, které nebudu komentovat, okomentuje je sám. Jedním z bodů, který jsme dnes také měli, bylo schválení programu IOP, a to především technické pomoci, což je rozdělení zhruba 45 milionů eur pro jednotlivá ministerstva, a to především ministerstvo vnitra, ministerstvo kultury, ministerstvo zdravotnictví a ministerstvo práce a sociálních věcí, samozřejmě také ministerstvo pro místní rozvoj. Tyto peníze by měly zabezpečit hladký průběh a chod jednotlivých operačních programů. Další záležitosti byly v gesci a kompetenci pana kolegy Římana, ty nebudu pojmenovávat také. Zbytek nechám na dotazy, takže předávám slovo panu ministru Langerovi.
Ivan Langer, ministr vnitra: Dobrý den. Já bych se z mého pohledu zmínil o třech bodech, které souvisely s jednáním vlády dnešního dne. Ten první se týká zákona o státní službě nebo zákona o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a odměňování těchto zaměstnanců, neboť je potřeba si vyjasnit situaci, která kolem tohoto zákona existuje. Tento zákon byl schválen a přijat již předcházejícími, ne minulými, ale předminulými administrativami. Zákon je platný, nicméně neúčinný a jeho účinnost je i nadále odkládána. Vláda schválila další tříletý odklad účinnosti tohoto zákona s tím, že jejím záměrem je naplnit vládní prohlášení, které říká, že chce mít jednotnou úpravu pro zaměstnávání úředníků státu ať již na centrální, tak na územní či městské úrovni. Jinými slovy ministerstvo vnitra má za úkol namísto existence dvou zákonů připravit jednu normu, která tuto problematiku upravuje, a to v průběhu tohoto volebního období. Z tohoto důvodu je navrhován odklad účinnosti tohoto zákona. Já jsem postřehl některé prvotní reakce kolegů s opozice v Poslanecké sněmovně a musím říci, že k mé velké lítosti je to jen pokračování politiky obstrukce, destrukce, negace, neboť to byly ty samé administrativy, které teď sedí v Poslanecké sněmovně v opozici, které tento návrh zákona přijímaly, v okamžiku, kdy ho přijímaly, tak již věděly, že nebude naplněna jejich účinnost. Potom samy předkládaly odklad této účinnosti a v okamžiku, kdy tato vláda s jasným cílem, tedy vytvořit jednotnou právní úpravu, bude navrhovat to samé, tedy odklad účinnosti, se ony k tomu staví negativně a odmítají svůj díl odpovědnosti a spolupráce, tak mě to jen velmi mrzí a myslím si, že toto není odpovědný přístup. To je první bod, který jsem chtěl zmínit. Druhý, navážu na pan místopředsedu vlády Čunka. Vláda dnes schválila z našeho pohledu velmi důležitý dokument, který se týká realizace zhruba 120 projektů v rámci integrovaného operačního programu části Smart Administration. Je to jedinečný dokument svého druhu v tom smyslu, že se podařilo prolnout zájmy a projekty a priority jednotlivých resortů v ucelený blok zhruba 120 projektů určených na modernizaci české veřejné správy, na jejíž realizaci je předpokládaná částka téměř 10 mld Kč. My to považujeme za obrovskou příležitost pro českou veřejnou správu. Je to obrovská příležitost také pro uživatele služeb veřejné správy, tedy občanů a síla toho materiálu je v tom, že takovýto přístup, takové pojetí garantuje propojenost, provázanost těch projektů, synergie, které z nich mohou být a omezení existujících duplicit, respektive resortismu. Tedy 120 v rámci Smart Administration a 10 mld Kč pro modernizaci české veřejné správy.

Třetí bod, o kterém bych se chtěl zmínit, je opět z mého pohledu jedinečný dokument, který dosud vláda neprojednávala a který reaguje na jeden z velmi závažných společenských fenoménů, a to jsou krádeže motorových vozidel. ČR bohužel dlouhodobě patří mezi státy EU s nejhorší bilancí. Největší počet kradených aut, velmi nízká míra objasněnosti. A to je věc, která nás nenechala klidnými, a proto vznikl dokument, který vláda projednala, a týká se problematiky objasňování krádeží motorových vozidel. Chci zdůraznit, že tento fenomén je skutečně velmi závažný, neboť krádeže motorových vozidel a krádeže z nich tvoří zhruba ¼ celkového nápadu trestné činnosti v ČR a 30 % majetkové trestné činnosti. Návrhy opatření, které předkládáme, jsou silné v tom, že propojují opět jednotlivé resorty v jejich působnosti. Zaměřujeme se jak na policii, to je jedna oblast, tak na ztížení podmínek pro prodej kradených aut, respektive náhradních dílů a současně také na zpřísnění kontroly

a registrace motorových vozidel. Z pohledu policie připravujeme na celostátní úrovni vznik specializovaného útvaru v rámci útvaru pro boj s organizovaným zločinem, který bude zastřešovat, metodicky řídit a koordinovat práci jednotlivých týmů, za druhé cílem je vytvořit celostátní poznatkový fond. Největším problémem policie v této oblasti je nesdílení informací, levá ruka neví, co dělá pravá. Třetí opatření v tomto smyslu je elektronizace trestního řízení tak, abychom měli reálnou šanci získávat včas informace týkající se této trestné činnosti po celé ČR. Ta druhá oblast, ta se týká působnosti jak ministerstva životního prostředí, ministerstva průmyslu a obchodu a ministerstva dopravy, je ztížení podmínek pro prodej odcizených vozidel a jejich částí. Ze statistik a z průzkumů, které jsme udělali, zhruba 80 % všech ukradených vozidel končí v ČR rozmontovaných na takzvané náhradní díly. Zhruba 20 % kradených motorových vozidel končí v zahraničí a jestli chceme něco zlepšit, jestli chceme tuto situaci změnit, potom je nezbytně nutné zpřísnit podmínky, které v tuto chvíli existují a které umožňují například v takzvaných vrakovištích udělat z vraku najednou desítky náhradních dílů, které jsou zpětně prodávány v ČR. Zpřísnit podmínky pro registraci vozidel, zajistit to, aby v okamžiku, kdy je vozidlo označené za totálně havarované tak, aby nedocházelo k prodeji dokumentů, jinými slovy auto reálně neexistuje, nicméně virtuálně dokumenty existují a obchoduje se s nimi. Aby byla zavedena přísnější povinnost identifikace takovýchto vozidel, respektive náhradních dílů. Myslím si, že pouze v kombinaci tohoto, tedy opatření policie, opatření ztěžující prodej a opatření týkající se zpřísnění registrací vozidel, máme reálnou šanci tuto věc změnit. Poslední poznámka, poslední číslo a fakt ne příliš veselý týkající se registrace motorových vozidel na takzvaných STK. V okamžiku, kdy jsou prováděny ty registrace bez kontroly, 90 % všech vozidel je v pořádku, v okamžiku, když registrace probíhá za přítomnosti kontroly, projde pouze 30 %. I to přesně naznačuje, kde může existovat velká díra, která dává prostor pachatelům této trestné činnosti. Poslední poznámka a informace, která se týká evidence motorových vozidel, mohu z tohoto místa sdělit, že od 7. května tohoto roku již je plně funkční aplikace evidence motorových vozidel pro dotaz do schengenského informačního systému. Ta nová aplikace dokonce přináší nové funkcionality, které činí ten systém ještě komfortnější pro uživatele a ještě bezpečnější, neboť zavádí registraci dovozových znaků vozidla, což je důležité pro tu evidenci pro případné porovnání, zda to vozidlo bylo kradené v zahraničí, či nikoliv, a následně pro jeho případnou krádež takováto evidence usnadňuje pátrání po tom vozidle. Zdůrazňuji, že zhruba 2/3 nově registrovaných vozidel v ČR pocházejí z dovozu, jinými slovy tato nová funkcionalita je ve prospěch majitelů těch vozů pro případ jejich krádeže, usnadňuje tato nová funkcionalita pátrání po takto odcizených vozidlech. Omlouvám se za možná to, že jsem byl příliš obsáhlý, a děkuji za pozornost.

Jakub Stadler, moderátor: Tak tolik slova ministra vnitra Ivana Langera a nyní prosím ministra průmyslu a obchodu Martina Římana.
Martin Říman, ministr průmyslu a obchodu: Dobrý den, já budu informovat o jednom schváleném materiálu, kterým je věcný záměr zákona o službách, což je poměrně komplikovaná norma, pomocí které bude do českého právního řádu transponována evropská směrnice o službách, která vejde v platnost 1. 1. 2010. Jde o významnou změnu, kterou se po více než půl století naplní jedna, nebo téměř naplní jedna ze čtyřech základních svobod, na kterých stojí evropské společenství, to znamená volný pohyb služeb, poskytování služeb, což je doposud svoboda, která je v různých členských zemích různě interpretována a poskytovatelům služeb z třetích zemí EU, nebo z jiných zemí EU, jsou házeny různé klacky a klacíčky pod nohy. Tato směrnice je skutečně v tomto směru výrazně liberalizační a zavádí určité za prvé standardy a za druhé zjednodušení pro ty, kteří chtějí poskytovat na území jiného členského státu služby. Bude mít pozitivní dopad také na vlastní podnikání, na poskytování služeb ve vlastní zemi i v ČR, protože zavede určité postupy, které se nebudou týkat pouze poskytování služeb v jiné členské zemi. Tento zákon bude znamenat změnu v 41 zákonech platných na území ČR, protože se týká s určitými výjimkami, jako jsou některé finanční služby, služby notářů a některé další, vlastně veškerého portfolia poskytování služeb, ať už se řídí živnostenským zákonem, nebo jinými právními normami. Klíčové pilíře, na kterých směrnice stojí, jsou, že za prvé odstraňuje různé diskriminační chování v jednotlivých členských zemích, jako je třeba například diskriminace podle věku, omezování platnosti povolení na výkon činnosti a neustálé nucení žádat znovu a znovu, zavádí institut právního nároku na povolení, což ani u některých našich služeb není pravidlem, to znamená, vy splníte všechny povinnosti, a přesto vám povolení vykonávat činnost nemusí být uděleno, uznávání pojištění a další instituty zjednodušující a standardizující je ve všech členských zemích. Druhým pilířem je takzvaný princip tichého souhlasu, který v podstatě znamená, že pakliže vyřizujete nějakou žádost, třeba povolení k činnosti, a doložíte veškeré doklady, a přesto v určité lhůtě nezíská ten žadatel oprávnění, tak po uplynutí té lhůty se má za to, že oprávnění bylo uděleno a může tu činnost začít vykonávat, to znamená, že je to takový bič na úřady, na dodržování lhůt. A třetím významným pilířem je takzvaný institut dočasného nebo příležitostného poskytování služby v jiném státě, než který je pro toho podnikatele domovský, domácí. A ten institut spočívá v tom, že při tom dočasném poskytování služby, třeba má stavební zakázku jednorázovou na území jiného státu, může tuto zakázku splnit na základě povolení z domácího státu a nemusí již žádat v tom cizím státě o povolení, která by jinak ten stát vyžadoval podle svých platných právních předpisů. Takovým klasickým příkladem je, že Francie například uplatňovala a tuším, že dodnes uplatňuje, nutnost složit zkoušku z francouzštiny, pokud někdo chtěl provozovat průvodcovskou službu ve Francii i v případě, že to byl například český průvodce, který chtěl provádět po francouzských zámcích české výpravy, tak musel složit před francouzskými úřady tuto zkoušku. To by samozřejmě mělo logiku, kdyby tento průvodce chtěl poskytovat průvodcovské služby trvale na území Francie, pakliže to je jednorázová zakázka při autobusovém zájezdu, tak to samozřejmě postrádá smysl a tato směrnice vlastně tyto praktiky zakáže a znemožní. My si od této směrnice slibujeme velmi mnoho, podle analýzy konzultační firmy KPMG by to mělo znamenat přínos asi 20 000 pracovních míst a podporu růstu HDP kolem 1 %. Děkuji.
Jakub Stadler, moderátor: Já děkuji ministru Římanovi a nyní je prostor pro vaše otázky. Upozorňuji, že k tématu jednání vlády.
Zdena Plchová, Česká televize: Já se a zeptám ministra Langera, jestli můžete říci k tomu zákonu o státní službě. Vy jste řekl, že připravujete, nebo chcete připravit novou normu tak, jak by měla vypadat, a co třeba budete přebírat z té současné aktuální normy.

Ivan Langer, ministr vnitra: Pokud by tento návrh zákona nabyl účinnosti, tak bychom paradoxně měli dva zákony upravující právní postavení úředníků státu. Náš cíl je mít jeden zákon, který upraví podmínky pro zaměstnance státu v tom širším slova smyslu, jak na té centrální, tak na krajské, tak na obecní úrovni. To je základní předpoklad, tedy nikoliv dva, ale jeden zákon. Současně chceme větší flexibilitu z pohledu pracovněprávních vztahů, jinými slovy, nebráníme se úvahám na zřízení funkcí manažerů veřejné správy. Chceme mít možnost lepšího odměňování zaměstnanců státu při odvedení kvalitního výkonu práce. Tedy více flexibilnější a modernější návrh zákona, respektive zákon, než je ten, který de facto je z minulého století, ten, který leží někde ve sbírce zákonů a dosud nenabyl účinnosti, a ten čas přeci jen pokročil dál a zaměstnanec státu, úředník, není sprosté slovo, chceme, aby měli moderní normu, která by dokázala odlišit od sebe ty, kteří dělají dobře, a ty, kteří dělají špatně. Věcný záměr se zpracovává, za ministerstvo vnitra to má v gesci pan náměstek Zdeněk Zajíček, tak ten vám může říci více.
Keblůšek, TV Nova: Já bych měl dotaz na pana ministra Langera ohledně těch vraků nebo ohledně těch aut. Co se konkrétně tedy změní pro vrakoviště, co budou muset nově dělat a jak se změní ty kontroly na těch STK, ty evidenční kontroly?
Ivan Langer, ministr vnitra: Tak upraví se povinnost identifikovat vozidlo a jeho podstatné části a pokud budou odděleny, tak bez možnosti jejího opětovného použití. Prostě nebude možné bez dokladu původu za prvé vykoupit, a už vůbec ne prodat. Bude zavedena evidenční kontrola těch identifikačních znaků, mimo jiné budeme chtít posílit oprávnění policie, to už je součástí reformy, vstupovat také na vrakoviště, což v tuto chvíli nemohou. Současně chceme také zavést on-line systém ve spolupráci s ministerstvem životního prostředí, kde bude jasně dáno a definováno, že v okamžiku, kdy bude část vraku za odpad, potom už nebude možnost jej zpětně prodat, prodávat, zpátky. Klíčová je povinnost identifikace, nemůžu nic vykoupit, pokud nemám identifikován původ. A současně povinnost takovouto identifikaci v registru vést. To si myslím, že je klíčová věc.
Šťastný, ČTK: Já mám k tomu samému bodu dotaz, jenom formálně, to, že to vláda vzala na vědomí, to znamená, že vám tedy posvětila ty kroky, které plánujete?
Ivan Langer, ministr vnitra: Ano, chápete to správně. Formálně vzala na vědomí, jinak schválila. Ano tato vláda se rozhodla vyhlásit boj zlodějům aut a myslím si, že toto je kvalitní nástroj, jak v tomto boji uspět.
Jakub Stadler, moderátor: Tak ještě nějaký další dotaz?
Jiří Čunek, místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj: Já bych s dovolením doplnil to úvodní slovo. Ten materiál, který předkládalo ministerstvo školství a týkal se dopingu, tak ten materiál byl přerušen. Já jsem to neuvedl, takže to uvádím teď. Především z toho důvodu, protože tam jsou nějaké vstupní náklady, ty jsou asi kolem 16 milionů korun, a posléze jsou to náklady na provozování takovéto laboratoře, ročně zhruba asi 8 milionů korun. Vláda po velké diskuzi tento bod přerušila, aby se ještě upřesnily některé věci, především legislativní, zda tato laboratoř může být soukromá. To znamená, kdo by chtěl, mohl by ji provozovat, a to z toho důvodu, že bylo podotknuto, že například mistrovství, které bude v Liberci probíhat, tak už teď se ví, že ty dopingové, či antidopingové zkoušky budou prováděny v Kolíně nad Rýnem. To znamená, že my bychom tady mohli platit laboratoř referenční, která by neměla žádnou práci. Takže s ohledem na ušetření prostředků, ale zároveň zajištění souladu s právem nejenom českým tento materiál bude dopracován.
Jakub Stadler, moderátor: Tolik doplnění, ještě pan ministr.
Ivan Langer, ministr vnitra: Poslední poznámka. Přehled těch konkrétních úkolů, které jsou, jejich definice, harmonogram, je přílohou toho materiálu. Tam získáte ucelený, myslím velmi jednoduchý přehled toho, co je navrhováno a v jakém termínu má být plněno.
Jakub Stadler, moderátor: A pokud již nemáte žádné dotazy, ještě jeden dotaz, prosím.
Martin Petříček, ČTK: Vy jste měli na programu jednání také o analýze možnosti zařazení jaderného paliva do státních hmotných rezerv a projednávání bylo přerušeno, tak se chci zeptat pana ministra Římana, co je tam za problém, proč bylo přerušeno a jak se bude pokračovat dále?
Martin Říman, ministr průmyslu a obchodu: Jako vždy, u jakéhokoliv bodu, který se týká nějakým způsobem peněz, tak byl problém s ministerstvem financí a vzhledem k tomu, že nebyl přítomen pan ministr financí, tak ten bod byl přerušen z toho jednoho jediného důvodu.
Jakub Stadler, moderátor: Tak a ještě poslední dotaz.

Petr Janůšek, ČTK: Já bych se rád zeptal, co bylo obsahem bodu, který se týkal transportérů Pandur?
Jiří Čunek, místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj: To je záležitost, která byla bez rozpravy, v této části to myslíte? Tak tento bod, pokud je bez rozpravy, se neprojednává, takže se neprojednával ani na vládě. Pokud samozřejmě jednotlivá ministerstva k němu nemají nějaké připomínky, které jsou v rozporu. Takže protože tam žádný rozpor nebyl, tak ten materiál v té podobě, jak ho máte, byl schválen.
Jakub Stadler, moderátor: Tak a ještě opravdu doplňující poslední otázka.
Dostálová, ČTK: Já bych se chtěla zeptat, jaký je postoj vlády k tomu bodu, k tomu návrhu ministra školství, vlastně návrhu systému výuky českého jazyka pro cizince kvůli tomu pobytu?
Ivan Langer, ministr vnitra: S velkou radostí odpovím. Tento projekt vznikl ve spolupráci ministerstva školství a ministerstva vnitra a vychází z nového zákona o pobytu cizinců, který stanovuje povinnost pro osoby, které mají trvalý pobyt na území ČR, absolvovat jazykovou zkoušku a prokázat znalost českého jazyka. Od původních představ, které hovořily o úplně jiném systému několika speciálních jazykových institucí s obrovským finančním nákladem, jsme se shodli na novém modelu, který říká, budou akreditovaná pracoviště, cizinec ze svých finančních prostředků si hradí výuku zhruba v rozsahu 140 hodin a má povinnost složit zkoušku z českého jazyka na úrovni tzv. A1. Celkové náklady odhadujeme zhruba na 40 – 50 milionů korun, neboť vedle toho, že cizinec si platí sám studium, stát, stanovil-li tuto povinnost, hradí náklady spojené s vykonáním zkoušky. Osobně považuji tento přístup za velmi prospěšný a prozíravý, neboť nám umožňuje poučit se z chyb našich sousedů a vykročit tak směrem k lepší integraci cizích státních příslušníků mezi občany ČR. Současně jsme v této souvislosti také diskutovali na téma, zda by neměla být tato podmínka harmonizována i pro žadatele o české občanství, tedy zda by součástí podmínek pro udělení státního občanství ČR neměla být ta samá znalost, ta samá zkouška.
Jiří Čunek, místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj: Já to ještě doplním o to číslo. Ta první zkouška, kterou ten cizinec podstoupí, tak je bezplatná, jak řekl pan ministr, pokud nesloží tuto zkoušku, tak ta druhá už ho stojí 1 500,- Kč, to je jedna věc. A ta druhá věc je, že pro vás všechny zřejmě A1 zkouška, co to je zkouška A1, je to elementární tedy základní znalost českého jazyka. Tedy na úrovni řekněme jednoduché věty. To jen na doplnění k tomu materiálu. Tedy ta integrace je skutečně možná pro téměř všechny osoby, aby se alespoň trochu domluvily.
Jakub Stadler, moderátor: Tak to je vše, já děkuji členům vlády, mějte se hezky, na shledanou.