Tisková konference po jednání vlády ČR 2. 2. 2009

Jakub Stadler, tiskový odbor Úřadu vlády ČR: Dámy a pánové, dobré poledne na konferenci po jednání vlády, vítám zde předsedu vlády pana Mirka Topolánka, vítám zde místopředsedu vlády pro evropské záležitosti pana Alexandra Vondru a místopředsedu vlády a ministra životního prostředí pana Martina Bursíka. Panu premiérovi předávám slovo. Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já děkuji, než se dostanu k vládní agendě, tak přece jenom, možná do úvodu, dvě věci. Tou první věcí je, přece jenom pohled zpět na ten měsíc, který předsedáme EU, nebo kdy já předsedám Evropské radě, ten měsíc ukázal celkem jednoznačně, že po organizační stránce to, co mnozí měli obavy, jestli budeme schopni zvládat, řízení té agendy, tak to probíhá až na drobnosti, které vidíme my sami a které okamžitě řešíme, velmi dobře. Co se týká naší agendy, tak už dnes se ukazuje, že s velkou předvídavostí jsme Evropské unii se snažili navrhnout a nakonec prosadili agendu, která byla v některých otázkách velmi aktuální a ukázaly to obě krize a to je jak krize plynová, tak krize na blízkém východě, nechci se vracet k těmto dvěma krizím a média o nich informovala poměrně podrobně a v některých případech bych řekl dokonce, že objektivně, takže nechci to ani podávat jako výčet všech akcí během předsednictví, chci se zmínit o bodech které jsou důležité pro naše předsednictví to nejen pro těch následujících šest měsíců nebo pět. Tím prvním je řešení dopadu světové krize. Jako zásadní jednání vidím kromě těch přípravných je zasedání příští Evropské rady 18., 19. března, kdy jsme odpovědni za přípravu agendy tohoto summitu a právě na tomto summitu bude klíčovým bodem implementace v prosinci schváleného plánu obnovy, tzn. společného postupu při řešení krize. Což je současně jedna z našich priorit, tzn. ekonomika, řešení ekonomických problémů. Přípravy na tuto Radu běží podle plánu, 20. ledna proběhl Ekofin, který vedl Miloslav Kalousek a tam jsme jasně řekli a je to citováno v závěrech z této minesteriády, že se zaměříme na průběžné hodnocení a plnění těch opatření k podpoře a obnově hospodářského růstu a zaměstnanosti. Nejarní Evropské radě připravujeme první zhodnocení implementace plánu obnovy a předložíme také návrh konkrétních opatření dalšího postupu celé sedmadvacítky. Nezakrývám že hodláme použít i výstupu naší domácí debaty, kterou vedeme v rámci kabinetu a NERV. Už teď se ukazuje, že řešení krize bude v řadě zemí komplikovat dřívější zadlužování, dluhy, které udělali před tím, že výše dluhů bude limitujícím faktorem pro možnosti vlád účinně zasáhnout. Krize je důsledkem určitého dlouholetého života na dluh, ten mejdan, ta párty skončila a je iluzí se domnívat, že ji překonáme dalším bezhlavým vršením dluhu. Ukazují to už dnes informace o stavu ekonomik a možnosti splácet vlastní dluhy některých evropských zemí, které se dostávají na pokraj defaultu, na pokraj vážných problémů, z hlediska profinancování dluhu. Příští Ekofin bude řešit na náš návrh právě otázku zadlužování jednotlivých zemí a možnosti obsluhovat dluh a tady platí, že ty velké země mají přístup k úvěrování k prodeji státních bondů, obligací, daleko lepší než země malé a střední a bez rozdílu toho v jakém stavu ekonomiky těchto zemí jsou. Proto samozřejmě budeme navrhovat opatření, která budou řešit tu okamžitou situaci, ale hlavně budou mířit do budoucnosti a spíše než spotřebu, podpoří vyšší výkon ekonomiky. Druhá věc, která proběhla během toho měsíce a které já dávám velký význam a zůstává trochu stranou pozornosti, my dáváme velký důraz na investice do vzdělání vědy a výzkumu. 22. ledna se konala konference INCOM a plánovali jsem ji ještě před krizí a ukázalo se , že to bylo prozíravé. Dalším bodem agendy bylo jednání o energetice a teď nemyslím samotnou kyvadlovou diplomacii a krátkodobé vyřešení krize, ale spíše debatu, která po této krizi následovala, možná bych to řekl jistou katarzi. Pokud někdo po tomto měsíci má pořád pocit, že není potřebná společná energetická politika, tak myslím, že všichni tuší, že se mýlí. To že 14 dní do Evropy neproudil ruský plny, tak ty dopady byly mentálně i psychologicky horší pro některé země i ekonomicky. I ten otevřený dopis Angely Merkem Barossovi a mne jasně ukazuje, že i německý kancléřka si jasně uvědomuje potřebu společného postupu a v tomto smyslu my budeme jednat. 27. ledna se konala konference o plynovodu Nabucco jako jedna z alternativ případných dodávek plynu snižujících naší energetickou závislost. EK už dnes plánuje využít a já jsme v pátek o tom jednal s prezidentem Barossem, 250 miliard Eur na nastartování toho projektu. V tisku proběhla řada mystifikací na téma Nordstream. I při mém vystoupení v Budapešti jsme jasně řekl, že Nabucco nemůže být konkurenční Nordstreamu, nicméně nemůže být také zapomenuto a nemůže být realizováno bez výrazné podpory celé EU. 29., 30. ledna proběhla velká konference o energetické bezpečnosti propojení elektrických přenosových soustav v Ostravě za velmi reprezentativního obsazení včetně komisaře Piegbalse. Tady platí, že právě na řešení toho nedostatečného propojení je věnováno těch 3,5 miliard Eur z těch 5 o kterých se hovoří. Myslím si, že tři události, které patří do toho našeho třetího E je inaugurace nového amerického prezidenta Obamy. To,l že bychom ho rádi viděli na summitu v Praze je pravda, jestli se to podaří, nejsem schopen s jistotou říci. Už teď se ukazuje, že určité období, kdy se předávala administrativa v USA, období od konce loňského roku vedlo k určité destabilizaci v celé řadě regionů a všichni se těšíme na tu spolupráci. A to nejenom na Blízkém východě, ale především v Afghánistánu. Bylo stanoveno datum konání summitu východního partnerství, které se ukazuje jako dobře načasované, to datum je sedmého května. Na pozadí tohoto summitu se bude konat i onen již zmiňovaný trojkový summit Jižní koridor, který má hovořit mimo jiné právě o plynovodu Nabucco. A za třetí v pátek proběhlo jednání, pracovní jednání, pracovní oběd s čínskou delegací, Evropskou komisí, za účasti komisařů a české reprezentace českého předsednictví. Na žádost komise jsme souhlasili s uspořádáním trojkového summitu Evropská unie – Čína, který byl odložen z minulého pololetí během francouzského předsednictví. Ten termín se hledá někde po summitu G20, což je začátek dubna v Londýně a měl by proběhnout v Praze.Jako poslední událost tohoto typu bych chtěl představit nový informační bulletin předsednictví. Jakub Stadler, tiskový odbor Úřadu vlády ČR: Bude rozdán asi tak za půl hodiny, za deset minut. Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: My vnímáme pozitivně, že se média věnují českému předsednictví, ale přeci jenom, média neumožňují svým formátem diskusi nebo informace opravdu reálné, věnují se pouze některým a to ještě ne do detailu a proto chceme představit informační bulletin, který bude k dispozici v elektronické i tištěné podobě a měl by doplňovat i ty informace, které z mého pohledu v médiích chybí. Dovolte mi pár informací k návrhu opatření protikrizového plánu, který vláda předloží. Chceme ho předložit ještě do této sněmovny. Zítra se bude diskuse s NERV na téma redukce množství nejrůznějších nápadů, bude strukturován ten materiál do opatření ekonomické a neekonomické povahy. Rozdělena opatření legislativní. Teď diskutujeme ,která z nich mohou a bude to i vhodnější, jít formou krátkých malých novel, která půjdou v rámci nějaké větší sumy opatření. Celá řada jich bude exekutivních a budou rozdělena i na trvalá a dočasná, jak je standardní i jinde a já zatím z těch věcí, které nepochybně budou součástí toho balíku opatření bych řekl, že většina mých kolegů v Evropě, která zatím proklamativně prezentovala řadu opatření není daleko od těch plánů, které chce realizovat česká vláda jak v oblasti legislativní tak exekutivních opatření. Já jsem s sebou vzal Alexandra Vondru, aby vás případně informoval o té evropské agendě, přestože jsem k tomu v úvodní tématu udělal sám. K té vládní agendě dnes kromě evropské jsme dnes projednávali opakovaně zprávu o plnění vládního programu. Drtivá většina těch věcí, které nám zbývali otevřít, neříkám splnit, ale otevřít, je realizována. Z těch 182 cílů, které vyplývají z programového prohlášení cíle schválené a naplněné jsou z 57 %, což je 103 projektů, vládě je předloženo dalších 6, v realizaci je 63. bez nějakého klíčového milníku je jedno opatření a zpožděných je z těch 182 jen 9, které řešíme tak, abychom byli schopni naplnit fakticky programové prohlášení vlády, které jsme v žádném případě neopustili a na něj nerezignovali. Z toho co jsme projednávali dnes. Martin Bursík vás bude informovat o definitivním rozhodnutí ve věci skládky v Pozlátkách, což je evergreen, který se snad na základě dnešního rozhodnutí podaří definitivně vyřešit. Není to náš problém, který jsme my způsobili, ale my budeme ti, kteří doufám tento zatím neřešitelný problém vyřeší. Rozhodli jsme o celé řadě nařízení týkajících se různých předpisů, jedná se o vojáky z povolání, o Celní správě, podmínky pro zalesňování natury etc. Dostali jsme informaci o zajištění bezpečnosti během předsednictví. Odložili jsme o 14 dní definitivní debatu o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků. Schválili jsme změny v řídícím orgánu ČD. Schválil jsme celou řadu dalších drobných materiálů. V tomto smyslu dávám slovo teď Martinu Bursíkovi s Pozlátkami a potom jestli bude chtít Alexandr Vondra k celé řadě aktivit pro vaši informaci a informaci veřejnosti, tak potom Alexandr Vondra. Martin Bursík, místopředseda vlády a ministr životního prostředí: Dobrý den. Vláda dnes schválila na náš návrh odkoupení skládky nebezpečných jedovatých odpadů na území katastru Pozďátky. Jak řekl pan premiér, ten problém, že jsou tam ukládány jedy dochází ke kontaminaci podzemních vod a prosakují tam látky jako H2SO4 a další látky, jsou tam uskladněny naprosto nezajištěny kyanidy a další, tak toto je známo od roku 1996, kdy byly první úniky zaznamenány. Rok poté se přestalo na tu skládku ukládat. Ukládali se tam odpady nebezpečné z přerovské firmy Precheza a od té doby ta skládka přešla na více vlastníků. Několik vlád o tom hovořilo a mělo různé plány, ale vždy se to ozvalo před volbami a po volbách se na to zapomnělo. Nakonec od správce konkurzní podstaty tuto skládku a pozemky přilehlé koupila společnost, která t převedla na italsko-lucemburskou firmu, která dlouhou dobu žila v přesvědčení, že se jí podaří přesvědčit státní správu o tom, že tam zřídí veliké centrum pro likvidaci odpadů a zároveň tu skládku bude sanovat. Ukázalo se, že ani obec ani obce přilehlé ani kraj vysočina, ani ministerstvo ani plán odpadového hospodářství kraje ani plán ČR nepotřebuje v této lokalitě takovou kapacitu a že to byly sny, které jsou naprosto nerealistické. My jsme jednali s touto firmou otevřeně. Řekli jsme, že nemohou počítat s tímto a že jediné, co se tam může objevovat je ČIŽP, která bude udělovat pokuty a bude s nimi jednat naprosto nekompromisně, protože to ej pravděpodobně největší riziko, které v oblasti starých ekologických škod tady máme. Vyjednali jsme s touto společností odkup té skládky. Problém je v tom, ž ta společnost nenese právní odpovědnost, protože nabyla tu skládku od správce konkurzní podstaty s tím, že byla očištěna, ten majetek byl očištěn od všech závazků. Ta firma, která byla původcem, ta už neexistuje. Jediná možnost tedy je odkup státem. My jsme vyjednávali také tvrdě, ale korektně. Z původní ceny 53,98 milionů korun jsme srazili tu cenu na 23033014 korun českých. Za tuto cenu dnes vláda rozhodla, že skládka bude odkoupena a důležité je, c ose bude dít dále. Tento rok z prostředků ministerstva průmyslu 17 milionů půjde na nezbytná opatření, abychom zabránili té další kontaminaci. Státní podnik Diamo, který je nabyvatelem skládky má za povinnost do 31.7. zpracovat analýzu rizik,studii proveditelnosti a projekt sanace. Je to velmi krátké období. Spolupracovat na tom bude ministerstvo životního prostředí a měl by do září podat žádost, kterou my bezprostředně administrujeme na Státním fondu životního prostředí o dotaci z operačního programu Životní prostředí. Tzn. Z evropských prostředků. Nechci spekulovat kolik ta sanace bude stát, protože neznáme přesně rozsah kontaminace a protože nejsme vlastníci, tak ani nemůžeme tyto informace zatím získat. Budou to řádově stovky milionů korun a 10 % té sanace bude kofinancovat ministerstvo průmyslu a obchodu. Máme jasnou cestovní mapu na jejímž konci bude sanace této skládky a odstranění tohoto velikého rizika a jedů z mapy Vysočiny. Jsme velmi rád, že to vláda schválila a považuji to za úspěch. Děkuji. Jakub Stadler, tiskový odbor Úřadu vlády ČR: Děkuji ministru životního prostředí. Teď právě dorazily čerstvé výtisky bulletinu, jestli chce pan premiér ještě okomentovat. Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já nechci. Nechám to Alexandru Vondrovi, jen jsem chtěl poukázat na ten bulletin, je klasický produkt. Má cenu v tom smyslu, že dává detailní informace o celé řadě věcí, které v médiích nejsou nebo tam nejsou takto detailně, tak, abychom informovali i vás a prostřednictvím vás i veřejnost o celé řadě věcí, které se do médií standardně nedostávají. Jakub Stadler, tiskový odbor Úřadu vlády ČR: Slovo má Alexandr Vondra. Alexandr Vondra, místopředseda vlády pro evropské záležitosti: Já už se nebudu vracet k tomu hodnocení, protože premiér byl velmi vyčerpávající, snad jenom pár drobných informací, které se týkají toho co je na agendě tento týden. Pokud jde o ČR, tak hostí neformální setkání ministrů pro rodinnou politiku, které se bude konat v Praze ve středu a tuším ve čtvrtek tohoto týdne. Já se budu účastnit za Evropskou radu slyšení k příležitosti plenárního zasedání EP, které bude od úterý do středy do noci mimo jiné, jsou tam na pořadu diskuse o Guantánamu a diskuse o situaci v evropském automobilovém průmyslu. Ve čtvrtek se koná v Praze zasedání trojky ministrů zahraničních věcí EU s Ukrajinou, v pátek navštíví Prahu také v souvislosti s našimi aktivitami jednak nový slovenský ministr zahraničí Lajdák, který zároveň končí ve své funkci zmocněnce pro Bosnu a Hercegovinu a slovinský ministr zahraničních věcí. V sobotu a v neděli se já společně s Karlem Schwarzenbergem a Vlastou Parkanovou zúčastníme té veliké konference Werkunde o bezpečnostní politice v Mnichově, což bude i příležitost poprvé výrazně komunikovat s představiteli nové americké administrativy, kteří tam budou poměrně dost početně zastoupeni. Čili, to jsou asi klíčové události, které v rámci českého předsednictví se chystají na tento týden. Jakub Stadler, tiskový odbor Úřadu vlády ČR: Děkuji. Dámy a pánové, nyní je prostor pro vaše otázky. Ptejte se, prosím. Televize Nova. Televize Nova: Pane premiére, vy jste tady zmiňoval ten bod plnění programu. Sociální demokraté si stěžují, že nemají výstupy. Tento bod je celkem prý pravidelně zařazován na program a oni by chtěli být informováni o tom, co tam probíráte. Měli by o tom podle nich vědět i lidé. Oni jako stínová vláda chtějí, abyste jim pravidelně tu zprávu posílal. Budete tak činit? Co na to říkáte? Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já jsem k tomu všechno už řekl. Jakub Stadler, tiskový odbor Úřadu vlády ČR: Pokud je ještě další otázka. Televize Nova: Tak ještě tedy jedna otázka týkající se krize. Hejtmani si prozměnu stěžují na to, že s nimi nekomunikujete. Že ještě jim neřekli, jaké plány a cíle máte, chtějí schůzky po vás, aby byli informováni, protože prý oni také hospodaří s penězi, mají své rozpočty a neví, co vše tam zohlednit. Budou takové schůzky? Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já jsem vyzval hejtmany a speciálně Michala Haška a on mi přislíbil ještě v lednovém termínu příjezd hejtmanů do Prahy. Jestli hejtmani nevyužili mé nabídky, pokládám spíše za jejich než svou chybu. Jestli hospodaří hejtmani dobře s penězi, nevím. Já se domnívám, že je tomu naopak. Chaos, který vyvolala ČSSD právě v otázce poplatků v jednotlivých krajích, nabourává celý systém a my s e vracíme do doby, kdy jsme stáli fronty na toaletní papír a na banány a ta bolševická opatření zavádíme dne s v krajích. Je zcela evidentní a kontroly to prokázali, že léky pro důchodce a pro ostatní občany jsou v tomto novém systému dražší než v systému s poplatky a já se domnívám, že lidé na to přijdou velmi rychle. To, že to nabourává soutěž a deformuje celé prostředí v lékárnách, že mnoho lékáren má být uzavřeno jenom proto, že jsou právě fronty a řekl bych naprosto nebývalý problém v lékárnách, které mají toto krajské zvýhodnění je jedna věc, to že se tím porušuje celá řada zákonů je věc druhá. Pokud má být tou novou politikou kulturou obcházení zákona a vyvolávání krizí a chaosu, potom novým hejtmanům blahopřeji. Martin Bursík, místopředseda vlády a ministr životního prostředí: Já bych jen rád dodal, že jsem se setkal s panem hejtmanem Palasem předminulý pátek a vůbec se o toto téma nezajímal. Jakub Stadler, tiskový odbor Úřadu vlády ČR: Děkuji, další dotaz, Česká televize. Česká televize: Dobrý den, pane premiére, já bych vás poprosila, jestli byste upřesnil, jaká bude strategie na nadcházející schůzi sněmovny. Je tam několik klíčových bodů. Máte začít přerušenou schůzi k Lisabonské smlouvě, budete se snažit tento bod, teď mluvím ze strany koalice, přijde tam z vaší strany návrh na přerušení této schůze? Protože Jiří Paroubek dnes řekl, že by chtěl, aby se tento bod doprojednal a odhlasoval. Další věc je, jak se to bude potom promítat do dalších těch bodů na té řádné schůzi. Jestli se třeba pokusíte předřadit ty problematické, či body, kde se čekají dlouhé diskuse dopředu, by na to byl ten čas. Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já nevím, co chce Jíří Paroubek. Podle toho, co prezentuje, tak chce vyvolat referendum k Lisabonské smlouvě a není to úplně v souladu s tím, co říkáte vy, že by chtěl na této schůzi Lisabonskou smlouvu schválit. Až si Jiří Paroubek ujasní, co vlastně ve směru Lisabonské smlouvy chce, tak my jsme ochotni se o tom bavit. My máme v úmyslu na této schůzi, či na speciální schůzi, je to na dohodu Senátu a sněmovny ve věci změny jednacích řádů a pasarele a vázaného schválení sněmovnou a Senátem, máme v úmyslu Lisabonskou smlouvu schválit a v tomto smyslu plníme to, co jsme říkali v loňském roce. Obecně platí, že tzv. podmínky dohody během předsednictví my plníme bez toho, že bychom tuto dohodu podepsali, ž by byla podepsána sociální demokracií, protože jak ve věci Lisabonské smlouvy, tak ve věci Eura mé prohlášení, že k 1.11. vláda vyhlásí jasné slovo k přijetí Eura. To beru jako za splněné. V tomto smyslu nepárování, nemožnost provádět aktivity během předsednictví a komplikace vládě naprosto svévolná, hovoří spíše o Paroubkových úmyslech a já nevím, jak dalece mám věřit jeho zájmu schvalovat Lisabonskou smlouvu. Snad se dohodneme na tom, ž se ten bod přeruší do doby kdy se připraví a ta jednání už dávno probíhají, změny Jednacího řádu sněmovny a Senátu a bude se to schvalovat v balíčku, možná ještě s opatřením, které navrhuje pan ministr Kalousek a to je naše pomoc Lotyšsku v rámci jejich problémů s ekonomickou či finanční krizí a to jsou obligace ve výši 200 milionů Euro, které vláda schválila a musí je ratifikovat i sněmovna. Pokud by to takto bylo, tak já vidím téma lisabonské smlouvy jako spíše téma umělé a vnášené sem nevím proč, protože já to jako problém nevidím. Ty body, které říkáte, já se domnívám, že opozice, speciálně ČSSD má pocit, že občané budou věřit, že když vydají 58 prohlášení denně a udělají k tomu 4 tiskové konference, že to nějakým způsobem bude vypovídat o jejich pracovitosti a o jejich aktivitě. Já si počkám, jakým způsobem se budou na té schůzi chovat. Jestli se budou chovat racionálně a nebo budou chtít prostě nějakým způsobem destruovat celé to jednání. Prozatímní prohlášení, například nevypárování poslance Kvapila, beru jako další hazardování s dobrým jménem sněmovny a s politickou kulturou. Dost nám neschválení našich misí v Afghánistánu v prosinci. Já opravdu s hodnocením a s prezentací strategie a taktiky ve sněmovně počkám na to, jak bude vypadat ten první týden. Já doufám, že budeme schopni normálně pracovat. Alexandr Vondra, místopředseda vlády pro evropské záležitosti: Já ještě, jestli mohu doplnit, tak předpokládám, že k tomu hlasování v plénu Poslanecké sněmovny k Lisabonské smlouvě budou poslanci potřebovat stanoviska příslušných výborů. V těch výborech to projednávání plynule běží. Na posledních schůzích těch klíčových výborů, zejména zahraničního a ústavněprávního bylo toto projednávání přerušeno do půli února, aby se stačila připravit novela Jednacího řádu. Na té novele se pracuje, probíhali minulý týden k tomu velmi intenzivní schůzky a není důvod pochybovat o tom, že ta práce do poloviny února může být dokončena tak, aby příslušná novela Jednacího řádu k vázanému mandátu byla v rámci poslanecké iniciativy předložena schůzi sněmovny a tudíž se to dá všechno zhruba do konce února stihnout. Jakub Stadler, tiskový odbor Úřadu vlády ČR: Děkuji. Česká televize chce ještě doplnit. Česká televize: Já bych se ještě zeptala. Vy tam máte na programu i mise. Je ta podpora pro ně předjednaná opravdu tak, abyste měli dost hlasů? Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já nevím, co tím myslíte, předjednaná podpora? Česká televize: Myslím tím například poslankyni Jakubkovou. Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já netuším, jak se zabývají poslanci, nicméně, vzhledem k tomu, že ten návrh našich misí v zahraničí, nejen Afghánistánu, tam máme mise fakticky tři. Máme misi v Kosovu, máme účast celé řady pozorovatelů a lidí jednotlivců v dalších misích. To se týká naší účasti během celého roku v celé řadě zemí a jestliže jsme vyhověli všem podmínkám a požadavkům, které sociální demokracie během toho jednání na podzim kladla, tak já nevidím jediný důvod, proč by to nemělo být odhlasováno. Ten důvod může být spíše vnitropolitický a zástupný, protože já nemám pocit, že si můžeme dovolit hazardovat ještě opakovaně se jménem České republiky s našimi závazky a s životy těch vojáků, kteří v těch misích jsou. Je zcela evidentní, že speciálně v té misi na jihovýchodě Afghánistánu není možné naplnit stažení těch vojáků do 60 dnů od nového roku, to je prostě nesmysl. To znamená, beru to jako pokračování a kontinuitu české zahraniční politiky a nedomnívám se, že by měl být problém s tím schválením, ale chcete po mne, abych viděl do jednotlivých poslanců a já spíše si myslím, že se mají chovat, jak jim káže ten mandát, který obdrželi. Jakub Stadler, tiskový odbor Úřadu vlády ČR: Děkuji, další dotaz, prosím. Deník: Já bych se chtěl zeptat, na čem se vláda shodla při projednávání toho bodu se kterým přišel ministr zemědělství, týká se to té společné organizace trhu s mlékem? Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já mám pocit, že jsme to schválili. Alexandr Vondra, místopředseda vlády pro evropské záležitosti: Schválili, to je technická spíše záležitost. To bylo bez problémů schváleno. Jakub Stadler, tiskový odbor Úřadu vlády ČR: Děkuji, další dotaz. Česká televize: Chtěla jsem se zeptat ohledně těch radarových smluv na plénu sněmovny. Budete se snažit je schválit během této schůze? Nebo vzhledem ke změně americké administrativy i ministr Schwarzenberg připustil, že může dojít k jistému zpoždění. Budete na to tlačit, aby to bylo tentokrát? Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já musím říci, že mne se teď nechce tady vysvětlovat, ta vaše otázka je návodná, že to vysvětlit musím. Tento typ smlouvy probíhá prvním a druhým čtením ve sněmovně. Nemůže být naší ambicí tyto smlouvy schválit v únoru, protože nejsou ani v prvních čtení. Naší ambicí na této schůzi nebude tyto smlouvy schválit, ale dostat je do standardního projednávání ve sněmovně, nechat je projít prvním čtením. Odpovídám ano i ne. Schválit to v únoru nelze, chceme umožnit, aby se o tom sněmovna mohla bavit a aby to nezůstalo zaparkováno mimo sněmovní výbory. Jakub Stadler, tiskový odbor Úřadu vlády ČR: Dámy a pánové, to je všechno. Děkujeme vám za pozornost. Nashledanou.