Tisková konference po jednání vlády ČR 20. srpna 2008

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Dobrý den, dámy a pánové, dovolte mi, abych vás přivítala na tiskové konferenci po zasedání vlády. Vítám zde předsedu vlády pana Mirka Topolánka, ministra zdravotnictví pana Tomáše Julínka a ministra spravedlnosti pana Jiřího Pospíšila. Předsedu vlády poprosím jako vždy o úvodní slovo.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Ještě jednou dobrý den. Já jsem se už omlouvla, my jsme dnes jednali trochu déle. Měli jsme celou řadu někdy trochu formálních bodů, které se nám nakupily během vládních prázdnin. Některé body, které byly očekávatelné jsme projednávali nad rámec toho programu. Jedním z nich bylo slibované jednání vlády k situaci v Gruzii a gruzinských částech, Jižní Osetii a Abcházii. Myslím si, že nejlepší bude, kdžy vám přečtu prohlášení vlády České republiky k situaci v Gruzii z dnešního dne, která byla přijata jednomyslně v tomto smyslu jenom, řekl bych, mé včerejší prohlášení o jednotnosti vlády v těchto postojích je potvrzeno i dnešním hlasováním. Vláda ČR považuje stávající situaci v Gruzii za velmi vážnou a vyzývá všechny strany konfliktu k maximální zdrženlivosti. ČR podporuje nezávislost, suverenitu a územní celistvost Gruzie včetně Jižní Oseti a Abcházie. Pokračující ruská vojenská invaze do Gruzie porušující mezinárodní právo je nepřijatelná. Vláda ČR podpořila závěry ministerské Rady EU ze dne 13. 8. 2008 a v souladu s plánem prezidenta Sarkozyho vyzývá Ruskou federaci k urychlenému stažení vojenských sil z Gruzie. Vláda podporuje vyslání mezinárodní mise na základě mezinárodního mandátu za účelem obnovy a udržení míru v Gruzii. Taková mise musí být složena ze třetích zemí a Česká republika je připravena se do takové mise zapojit.

Vláda ČR podporuje demokraticky zvolené ústavní představitele Gruzie a podporuje integrační úsilí země do evropských a transatlantických struktur. Vzhledem k situaci zdůrazňuje význam rozhodnutí spojenců o vytvoření Komise NATO - Gruzie, potvrzení závěrů Bukurešťského summitu NATO a schválení souboru opatření na okamžitou pomoc Gruzii. Vzhledem k vážné humanitární situaci v Gruzii vláda rozhodla o vyčlenění 150 mil. Kč na ekonomickou obnovu válkou zničené infrastruktury Gruzie. Ve spolupráci s dalšími zeměmi bude Česká republika prosazovat uspořádání mezinárodní dárcovské konference a následné vytvoření mezinárodního mechanismu na pomoc Gruzii. Tolik k reakci vlády na události uplynulých dnů, vlastně již týdnů. My jsme dnes řešili, proto tady mám ministra zdravotnictví, krom jiných bodů i reakci a rozhodnutí vlády v postupu, řekl bych, letitého problému, sporu mezi Diag Human a českým státem reprezentovaným ministerstvem zdravotnictví. Bude vás informovat ministr zdravotnictví Julínek. Já sám za sebe musím říct, že při studiu těch materiálů dojdete k názoru, že ostudné chyby české administrativy v těch uplynulých letech způsobily, že dnes se soudíme a arbitráž, která proběhla, rozhodla již o škodě, kterou způsobila česká administrativa společnosti Diag Human a když čtete tyto údaje, tak si opravdu musíte říct něco o politické, možná i jiné odpovědnosti, těch představitelů, kteří v této věci rozhodovali. Z těch věcí, které jsme dnes projednávali stojí za zmínku návrh zákona, kterým se mění zákon o ochraně hospodářské soutěže, kdy jsme schválili institut třetího místopředsedy, kromě mnoha jiných změn, které implementují některé evropské směrnice. Schválili jsme zákon o civilním letectví, celou řadu vládních nařízení, to nechám spíš na dotazy. Celou řadu bodů měl ministr spravedlnosti, který vás bude informovat a to nejenom o změnách vyplývajících s postupující implementace insolvenčního zákona a tvorby insolvenčního rejstříku. Takže, malá novela v tomto směru, zákon o trestním řízení soudním, malá novela, ale také, a to je klíčové, bude vás informovat o věcném záměru zákona o trestním řízení soudním, o trestním řádu, o určité systémové změně, já nechci říkat revoluční, protože to nezní dobře, ale poměrně významném návrhu a dostal zelenou pro legislativní zpracování tohoto věcného záměru. Řešili jsem, bude o tom referovat pan ministr, zprávu o činnosti Nejvyššího státního zastupitelství, kde jsme měli pozvánu i nejvyšší státní zástupkyni a řešili jsme s ní kromě té obecné zprávy, která má spíše statistický charakter, která v mnoha ohledech a parametrech vypovídá o lepší práci nejvyššího státního zastupitelství, některé konkrétní věci se týkají konkrétních kauz a pro mne osobně ta diskuse byla velice zajímavá a nejvyšší státní zástupkyně mám moji plnou důvěru. Z toho, co stojí možná ještě za zmínku, já jsem při té havárii ve Studénce byl na místě, byl tam i polský premiér Donald Tusk a přímo na místě jsem ústně zadal úkol jak ministru dopravy, tak ministru vnitra, aby podalo na této vláda, první vládě, která bezprostředně jednala jako první po tomto železničním neštěstí, zprávu o samotné havárii a těch dotčených organizací, což je společnost, která má to drážní těleso plus vlastní České dráhy plus dopady, odškodnění, které už probíhá a ke se přihlásila řada lisí, tak i otázku fungován integrovaného záchranného systému. Obě ty informace snad budete mít k dispozici. Obě vypovídají o tom, co už jsme snad řekli bezprostředně po tomto neštěstí a to je nechci říxt dokonalé, ale bezchybné fungování těch složek integrovaného záchranného systému, které mají v takovýchto neštěstích a haváriích svůj díl. Ať už se jedná o zdravotní záchrannou službu, Policii, hasiče a potom následné řešení. Informace o tom, že státní zástupce byl na místě bezprostředně po havárii, okamžitě začalo zakreslováním a šetřením přesto, že ta havárie přinesla sedm obětí, tak z pohledu předsedy vlády a z pohledu celé vlády jsme konstatovali, že integrovaný záchranný systém splnil svoji roli a eliminoval dopady tohoto smutného příběhu, tohoto neštěstí na tu nejmenší možnou míru. To je z mé strany zhruba všechno. Zbytek bych nechal na dotazy a nyní bych nechal slovo svým kolegům.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji předsedovi vlády, nyní poprosím ministra zdravotnictví Tomáše Julínka.

Tomáš Julínek, ministr zdravotnictví: Děkuji, dobrý den. Já podám jenom stručnou zprávu. Na můj návrh se vláda přiklonila k tomu, aby ministerstvo zdravotnictví podalo žádost o přezkum rozhodčího nálezu, který je pravomocný 12.9. tohoto roku. Podle mne je nutno využít tohoto posledního opravného prostředku, protože tato vládní garnitura má opravdu velmi omezené možnosti s touto kauzou něco dělat a proto je povinna tohoto prostředku využít, který vytváří určitou pozici pro vládu, aby tuto záležitost mohla eventuálně řešit z hlediska obsahu toho rozhodčího nálezu je co přezkoumávat, takže i z tohoto hlediska je tento postup na místě. Dalším úkolem ministerstva zdravotnictví je navrhnout nového rozhodce za stát.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji ministrovi zdravotnictví. Nyní má slovo ministr spravedlnosti pan Jiří Pospíšil.

Jiří Pospíšil, ministr spravedlnosti: Ještě jednou dobrý den, dámy a pánové, já se pokusím velmi stručně představit ten soubor novel, který zde již byl prezentován. Co je důležité zmínit je ta novela trestního řádu, která je velmi důležitá, protože spadá do balíku úprav, které vláda schválila a kterými bojuje proti organizovanému zločinu. Ta novela, pokud projde, bude znamenat, že pokud někdo na území EU bude odsouzen za trestnou činnost k peněžitému trestu, pak takovýto rozsudek bude vykonán na území České republiky a obráceně, pokud někdo na území ČR bude odsouzen pro peněžitý trest a majetek přesune do jiné země EU, pak bude tento rozsudek vykonán v jiném státě EU. Touto implementací ke které vláda přistoupila a přistupujeme jako jedna z prvních zemí, posilujeme možnosti státu EU bojovat proti organizovanému zločinu a zabránit tomu, aby pachatel, který je odsouzen k peněžitému trestu přesunul svůj majetek do jiné země EU a tím zabránil tomu, že ten majetek jemu na základě rozsudku zkonfiskován. To je důležité tady zmínit. K dalšímu bodu, který zde byl zmiňován a který asi byl z hlediska resortu spravedlnosti nejdůležitější je velmi rozsáhlý materiál, který má více než 150 stran a obsahuje tzv. věcný záměr nového trestního řádu. Já chci říci do úvodu, že tato vláda provádí rozsáhlou reformu české justice. Součástí teto reformy je též změna trestního zákonodárství. Víte, že na půdě parlamentu máme nový trestní zákoník, který bude schvalován na podzim tohoto roku a tím druhým klíčovým zákonem vedle trestního zákoníku je tzv. trestní řád, který upravuje procesní pravidla. My dnes máme napsaný věcný záměr, nikoliv už konkrétní zákon a o tomto věcném záměru se vláda dnes bavila. Jak říkal pan premiér, dostali jsme zelenou, abychom ho přepsali do podoby konkrétního zákona. Ti z vás, kteří o to mají zájem, celý ten návrh visí na stránkách ministerstva spravedlnosti a občané nám již několik měsíců posílají připomínky a my je v naší činnosti využijeme. Ale jenom stručně hlavní změna je zkrátit délku trestního řízení. Ono se to již nyní daří, za chvilinku vás o tom přesvědčím, ale naším cílem je nadále zkracovat délku trestního řízení a posílit postavení státního zástupce na základě tzv. principu kontradiktornosti. Řečeno česky, státní zástupce bude odpovědný za to, jaké důkazy se u trestního soudu budou provádět a bude odpovědný za to, aby jeho obžaloba, kterou on přinese, byla podložena reálnými důkazy a byla takto ta vina, kterou navrhuje, aby to bylo prokázáno na základě jeho aktivity. Soud pak celou věc posoudí a rozhodne případně o vině a o trestu. Dnes totiž občas se stále stává, že někteří státní zástupci jsou příliš pasivní a celé prokazování je pak na soudu a prodlužuje to řízení. Třetí hlasní změna filosofie toho návrhu je výrazné posílení práv poškozených. Práv obětí trestné činnosti. Počítáme se samostatným zákonem, který doplní trestní řád a poškození budou mít do budoucna větší možnost vymoci náhradu škody již během trestního řízení. Budou mít možnost vymoci tzv. zadostiučinění, což dnes vůbec nemají. Budou mít nové procesní možnosti ohradit se proti postupu státního zástupce a budou mít tzv. právo na příznivé zacházení. Jinými slovy, bude nutné, aby všechny orgány činné v trestním řízení s nimi zacházeli korektně jako s oběťmi trestné činnosti. Tím se přiblíží naše trestní právo západním standardům. Když dovolíte, ještě k tomu třetímu materiálu,. Který byl panem premiérem zmiňován, to je zpráva o státním zastupitelství. Opět, do úvodu říkám, aby to nebylo prezentováno jinak, je to standardní nástroj, který vláda má a kterým kontroluje činnost státního zastupitelství. Státní zastupitelství každý rok předkládá tuto zprávu, je to tradiční každoroční zpráva. Je zpracovávána nejvyšším státním zastupitelstvím a pro ty z vás, kteří by jí chtěli podrobně znát, upozorňují, že je opět na internetových stránkách nejvyššího státního zastupitelství. Má přes 60 stran, je plný statistik a čísel, která zde není třeba rozporovat, ale dovolte jenom čtyři postřehy, které dokazují zlepšující se stav českého státního zastupitelství. Za prvé, výrazně klesá délka přípravného řízení. Jenom uvedu dvě fakta, byste byli informováni o tom, jak se nám daří zkracovat délku přípravného řízení. Průměrná délka řízení ve dnech v roce 2005 byla 74 dnů, v roce 2007 58 dnů, což je pokles o více než čtvrtinu. Délka přípravy obžaloby jako takové z materiálu, který dostane od Policie v roce 2005 14 dnů, v roce 2007 10 dnů. Vypadá to, že se jedná jen o čtyři dny, ale j to fakticky pokles téměř o třetinu času, který státní zástupce potřebuje, aby zpracoval obžalobu. Druhý fakt, který je třeba zmínit, je to, že se zvyšuje aktivita státních zástupců. Roste počet úkonů, kdy státní zástupci asistují či dozorují Policii při výkonu jednotlivých úkonů a dále stoupá aktivita státního zastupitelství v netrestní činnosti, kterou státní zastupitelství má. To je věc,. která byla zanedbávána a daří se nám zde činnost státního zastupitelství zlepšovat. Třetí pozitivní věcí, kterou chci zmínit je to, že se nám daří obsazovat jednotlivá státní zastupitelství. Máme dnes 93% obsazenost všech tabulkových míst. Již v takových oblastech jako je třeba severní Čechy, se nám daří v posledních dvou letech naplňovat i okresní státní zastupitelství a tím odstraňovat nedodělky, které máme z minulosti. Poslední údaj se týká vazeb. Daří se nám výrazně sniožovat počet vazeb. Před dvěma lety to bylo přes 800 vazeb, rok 2007 623 vazeb. Přičemž žádná vazby v roce 2007 netrvala déle než jeden rok. To znamená, klesá i délak vazeb. To jsou čtyři příkaldy, které já považuji za důležité a které dokreslují to, že se nám daří systematickou prací a hlavně prací státního zastupitelství zlepšovat činnost těchto orgánů a i nově zmiňovaný zatím věcný záměr trestního řádu, doufám, přispěje k tomu, abychom vytvořili pro práci státních zástupců vhodnější prostředí a dali jim další nástroje, jak zkracovat a zkvalitňovat trestní řízení. Děkuji.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji ministrovi spravedlnosti i všem členům vlády. nyní prosím vaše dotazy. ČTK.

Lucie Petrová, ČTK: Já bych se pana premiéra ráda zeptala, jestli by mohl okomentovat podepsání polsko-americké smlouvy o umístění antiraket na polském území. Jak tento podpis vnímá? Co to pro Česko znamená?

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já špatně slyším. Ptáte se na podpis smlouvy o umístění v Polsku. Já necítím potřebu to nějak komentovat. Vzhledem k tomu, že se záležitostí umístění radaru a interceptorů ve střední Evropě zabýváme zhruba rok a půl. Tak mne přes všechny peripetie tento krok nepřekvapil. Pokládám ho za pozitivní. Je to doklad velmi usilovných jednání jak v polsko-amerických, tak v česko-amerických vztazích a prakticky to znamená jenom to, že Poláci s námi v dané chvíli srovnali krok. Samotná prováděcí smlouva NATO SOFA u nás je rovněž před dokončením a my postoupíme v případě, že se podaří tu smlouvu také podepsat, obě smlouvy parlamentu. Mě na tom kroku nic nepřekvapuje.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, další dotaz. Poprosím vládní agendu nejprve. Prosím. Česká televize.

Olga Málková, Česká televize: Já jsem se chtěla zeptat, jak jste mluvil o odpovědnosti v kauze Diag Human, říkal jste, je to politická,ne-li jiná odpovědnost. Budete zvažovat třeba trestní oznámení?

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já vzhledem k tomu, že ten případ je neuzavřený a neustále probíhá a my jsme dnes schválili to, že budeme žádat o přezkum, tak se k detailům toho řízení vyjadřovat nemíním. Celá řada těch věcí se táhne skoro 15 let nebo ještě déle. Řekl bych, rozumná řešení, která byla mnohokrát předkládána, ta doba pro ně skončila někdy u roku 2002 či 2003. my sklízíme něco, co jsme nezaseli. Přesto se nevzdáváme. Míníme pokračovat v té věci. Domníváme se, že máme celou řadu právních nástrojů i argumentů pro ten přezkum, které by pozici české vlády mohli změnit či zlepšit. V tomto smyslu je to všechno, co jsem k tomu v danou chvíli ochoten říci, protože je to živá arbitráž a nic dalšího k tomu vzhledem k uchování naší pozice říkat nebudu.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, další dotaz.

ČTK: Já bych měl dotazy k bodu 9 a 11. jestli vláda schválila nové nařízení o odpočinku zaměstnanců v dopravě? A jak dopadlo školní mléko?

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Schválili jsme bod 9 přes výhrady, které částečně vznášel místopředseda vlády Nečas, které byly spíše formálního chrakteru, nicméně, ta situace v dopravě bez této změny a bez tohoto schválení tohoto nařízení by byla velmi tristní a já doufám, že se nám časem podaří dát do souladu i ty normy s kterými je to případně v kolizi. Ano, schválili jsme. Bod 11, dochází k redukci toho programu, nicméně, to co dnes dostáváme jako dotaci z Evropské komise na tento projekt, to bude zachováno. Ve skutečnosti to znamená, že bude dotovaná cena takto poskytovaného mléka školákům zhruba o 10 – 15 %, tedy to mléko bude o 10 – 15 % levnější než v obchodě. Samotný ten program je v útlumu, protože ani já, ani vláda si nemyslíme, že tímto způsobem máme konzumaci mléka či spíše mléčné producenty podporovat a ten program je redukován v nezbytně nutné míře tak, abychom využili prostředky, které bychom jinak nečerpali.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, prosím, další dotaz. Česká televize.

Olga Málková, Česká televize: Já bych se ještě vrátila k té zprávě o Studénce, o tom vlakovém neštěstí. Ministr Langer našim reportérům říkal, že by chtěl dovybavit záchranáře vybavením na příklad na vystříhávání obětí z takto těžkých vlaků či aut, že to vybavení není úplně dostatečné. Chtěla jsem se zeptat, jestli v tom návrhu ministerstva dopravy bylo i jisté dovybavení těch záchranářských složek, když jste je tady tolik chválili. Druhá věc, jestli jste uvažovali o odškodnění obětí, případně z jakého důvodu jste se rozhodli neodškodnit?

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já jsem to ale řekl. Součástí toho materiálu je informace o již probíhajícím odškodňování. Nejenom obětí, ale i ostatních účastníků této nehody. V tom materiálu jsou přesná čísla a přesné částky. ČD jasně signalizovali, že přestože nebyly viníkem tohoto neštěstí, že standardním způsobem k tomuto odškodňování bude docházet a ČD tím plní tuto roli. Nemám k tomu žádné výhrady. K té první otázce. Pokud to ministr Langer řekl, tak je to otázka na něj. Já jako přímý účastník toho řešení musím říct, že zafungovali okamžitě součinnost jak s ČD a poskytnutím techniky, tak s Armádou, která dodala vyprošťovací zařízení a tanky. Nechci teď mluvit o těch časech, že vlastně poslední lehká zranění se dostala od okamžiku střetu do dvou hodin do nemocnic. Pokud ministr Langer chce vylepšovat to vybavení záchranných složek, tak u v tom nic nebrání, ale v té dané chvíli a u tohoto daného neštěstí jsem žádné nedostatky v tomto směru neviděl, pravdou je, že největší zdržení, které bylo pochopitelné, a bylo dáno vyšetřováním, zakreslováním, dokumentací pro vyšetřování této nehody, které zpozdilo ty nápravné práce. Ale bylo to v řádu hodin, nikoliv dnů. Jak sledujete postupné zprovoznění těch jednotlivých tratí, tak to není vůbec jednoduché, ale probíhá to, jak bylo signalizováno. V tom problém nevidím. Nevidím žádné pochybení v dané chvíli to práce nebrzdilo a zlepšen je možné vždycky. Spekuluje s e o tom, že vše fungovalo proto tak dobře, díky, nechvalně díky neštěstí, které proběhlo několik měsíců předtím v Ostravě, srážka tramvají, kdy se upgradeovali všechny systémy. Na těchto negativních zkušenostech ten systém byl prověřen a i proto fungovat tak dobře a já si přeji, aby fungoval nezávisle na tom, jestli k němu dojde nebo ne, ale zřejmě takové neštěstné testování ten systém prověřuje nejlépe.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, televize Nova.

TV Nova: Já bych měl otázku na pana ministra Julínka. Vy jste říkal, že necháte přezkoumat ten materiál, který dali arbitři a potom vaši právníci rozhodnou, jestli se odvolat. Teď vám to doporučili. Můžete říci konkrétní případy, kde oni vidí, že ta částka může být nižší:

Tomáš Julínek, ministr zdravotnictví: To je nepochopení toho, co jsme řekl. Tady je jediný akt přezkum toho rozhodnutí, který nám umožňuje ta rozhodčí smlouva a my to máme jako jediný opravný prostředek, abychom zabránili tomu, abychom pravomocně nebyly odsouzeni 112.9 tím nálezem a nemuseli platit. Zároveň jsem dodal, že to není jenom toto prosté využití toho prostředku, ale že i důvod pro přezkum je i to, že se může pozice státu změnit.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, další dotaz.

Tomáš Julínek, ministr zdravotnictví: Ale to není odvolání, to je přezkum.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Tady je stejná odpověď, jakou jsem podal já. Nečekejte, prosím vás, že bychom otevírali pozici státu mediálně v situaci, kdy vedeme arbitrážní spor s přezkumem. To snad ani od nás nečekáte.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Má někdo dotaz? Prosím.

Český rozhlas: Já bych se chtěl zeptat, jestli plánujete v souvislosti s děním v Gruzii nějaké setkání s panem prezidentem? Protože když se jednalo o Lisabonské smlouvě, došlo k určitému jednání, kde jste se dohodli. Teď je to samé, plánuje se nějaké setkání? Aby ta pozice Česka zněla jedním hlasem.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: My se určitě s panem prezidentem setkáme, ať už plánovaně či neplánovaně nejpozději zítra při nejrůznějších akcích k 21. srpnu a při návštěvě Roberta Fica. Oficiální pozicí českého státu je pozice vlády. Je pravdou, že prezident zastupuje zemi navenek, ale nepříjemné na tom je, že nemá oporu ve vlastní vládě a ta diskuse je potřebná a nutná. Já jí s panem prezidentem povedu. Nečekejte ode mne, že vám řeknu termín, protože to v této chvíli rozmyšleno nemám.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, dotaz?

Z1: Dobrý den, vy jste zmiňoval ty chyby v kauze Diag Human. Mohl byste být konkrétnější?

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Vzhledem k tomu, že je to trochu vousatá kauza, vzhledem k letitosti té kauzy již stokrát byly ty chyby popsány a já je nemíním opakovat.

Tomáš Julínek, ministr zdravotnictví: Já chci jenom zdůraznit, ž nebyly odhaleny nové skutečnosti, než to, co se mohutně psalo v tisku a to znamená, že pr vás nemám žádnou novou zprávu v těch jednotlivých klíčových rozhodnutích, které jsou většinou 5-6 let staré, ta poslední.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, prosím, dotaz?

TV Prima: Dobrý den, já jsem se chtěl zeptat, polské straně se podařilo při podpisu smlouvy o raketové základně vyjednat poměrně zajímavé podmínky. Chtěl jsem se zeptat, jestli vy jste spokojen s těmi podmínkami, které jsme vyjednali my.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já tedy nevím, odkud čerpáte, z jakých podkladů čerpáte, co se podařilo vyjednat polské straně. Já nechci říkat, že se jim nepodařilo vyjednat nic,oni měli trochu jiný přístup k tomu vyjednávání, ale já i s ohledem na to, co vyjednalo Polsko jsem s českými podmínkami velmi spokojen.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, ještě nějaký dotaz?

Český rozhlas: Jak jste zmiňovat 21. srpna, neplánujete udělit jakési vyznamenání lidem, kteří přijedou, oněch osm statečných a další?

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Ano, napadlo mne to. To bude zítra pane redaktore.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji a naposledy ČTK.

ČTK: Já bych se ještě vrátila k té Gruzii. Já jsem se chtěla zeptat, vy jste zmínili konání dárcovské konference. Už máte nějakou představu, kdy a kde by se mohla konat? Nebude to náhodou v Praze? Děkuji.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já myslím, že ta naše role má několik rovin. Kromě bilaterální jsem zemí, ktzerá patří do klubu nových přátel Gruzie. Jsme země, která je členem NATO a podporovala vstup Gruzie do NATO a bude ho nadále podporovat. Jsme země, která má zcela evidentně strategické a energetické zájmy v Gruzii. Proto cítíme tento problém možná jako středoevropané daleko palčivěji než někteří další, protože i poslední prohlášení z hlediska Abcházie jasně hovoří o tom, že je jedním z cílů Ruska a jejich faktické agrese v této zemi, mají energetický charakter. My jsme největší investor v Gruzii. Máme tam investice, privátní investoři tam mají investice v energetice, ve zdravotnictví v řadě jiných oborů. To tu naši roli umocňuje, ale klíčovou rolí je to, že v příštím půl roce budeme předsedat Evropské radě, Již dnes konzultujeme v rámci „trojky“ ty kroky, které je nutné dělat. Míníme využít všech orgánů, ať je to OBSE nebo Rada Evropy. Je to zasedání ministrů zahraničí, zasedání NATO či ve formátu NATO- Russia Council. Má to celou řadu rovin a ta rovina humanitární, rekonstrukční vychází z toho, že celý ten region, nejen Gruzie, ale i Arménie a Ázerbajdžánu, potřebuje určitou pomoc. Míníme koncipovat tyto plány s dalšími zeměmi a to nejenom s Francií a Německem, ale i zeměmi mimo EU, které jsou v regionu. Bavíme se o určitém plánu dlouhodobém, protože tyto události poznamenaly celý region na dlouhá léta a nelze očekávat, že by to skončilo pouze tím, že se ruská vojska stáhnou či tam příjdou nějaké mezinárodní síly, ale celý ten region je tím poznamenán a proto potřebuje pomoc a pro nás je to natolik důležitá část světa z m,noha našich zájmů, že budeme v této věci velmi aktivní. To znamená, není konkrétní plán na uspořádání dárcovské konference, jestli to bude tehdy a tehdy a v tom a v tom městě, ale domnívám se, že budeme přebírat plnou odpovědnost v příštím půl roce od 1.1.2009 i za tuto situaci. Nevyhneme se velmi aktivnímu postupu a my ten aktivní postup chceme zvolit.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji předsedovi vlády. pokud enmáte dotazy, děkujeme za pozornost. Nashledanou.