Tisková konference po jednání vlády ČR 21. května 2008 v Teplicích

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády: Dobrý den, dámy a pánové, dovolte, abych vás přivítala na tiskové konferenci po výjezdním zasedání vlády. Vítám zde členy vlády. Vítám předsedu vlády pana Mirka Topolánka, hejtmana Ústeckého kraje pana Jiřího Šulce, dále místopředsedu vlády a ministra pro místní rozvoj pana Jiřího Čunka, ministra zemědělství pana Petra Gandaloviče, ministra průmyslu a obchodu pana Martina Římana a ministra zdravotnictví pana Tomáše Julínka. Úvodní slovo má pan premiér Mirek Topolánek.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Děkuji za slovo. My se pokusíme tuto tiskovku udělat trochu jinak, než jak ji děláme standardně ve Strakově akademii. My jsme se zhruba před rokem rozhodli udělat výjezdní zasedání na Ústecko, skončili jsme v Teplicích z mnoha důvodů, protože všechny analýzy ukazovaly, že některé problémy nemají své systémové řešení a je třeba je řešit nějakým speciálním nástrojem. Vzal jsem s sebou ministry, kteří si rozdělili i za své kolegy ty věci, které se týkají přímo systémových řešení, ať už tohoto regionu nebo tohoto regionu se týkající a některé věci, které mohou být zajímavé z hlediska regionálního rozvoje. Já poprosím o úvodní slovo hejtmana, který popíše za kolegy, kteří tu nejsou ta řešení, která se týkají přímo Ústecka. Já bych vás na závěr informoval o zbývajících bodech, které vláda projednala a které se týkají i materií předkládaných přítomnými ministry. Prosím, Jiří Šulc do úvodu.

Jiří Šulc, hejtman Ústeckého kraje: Děkuji, pane předsedo, dámy a pánové. Já jsem již koncem loňského roku požádal vládu České republiky a jmenovitě pana premiéra o řešení některých aktuálních problémů v našem kraji. Nyní přišlo slíbené výjezdní zasedání a já bych si dovolil jen některé věci, které nemohou ministři okomentovat, protože bychom se sem všichni nevešli či museli jít pracovat, tak ostatní věci předloží pan místopředseda Čunek a další ministři Říman, Gandalovič či Julínek. Já vezmu jenom záležitost, kterou denně sledujete v sociální oblasti. Pan ministr a místopředseda vlády Nečas kladně vyhodnotil náš pilotní projekt „Zamezení zneužívání sociálních dávek v Litvínově“ a jeho pozitivní výstupy a hodlá od 1. 1. 2009 použít ty kladné výstupy principiálně na území celé České republiky. Add 2, pan ministr Pospíšil předložil vládě návrh na vyhlášení tendru na výstavbu nové budovy krajského soudu, okresního soudu v Ústí a krajského a okresního zastupitelství v Ústí, a to formou PPP projektu s tím, že by se to mělo stavět v letech 2009–2012 a vláda na základě toho tendru vybere nejvýhodnější nabídku. V oblasti kultury vláda schválila na návrh ministra kultury, že ČR bude čtvrtým zakladatelem OPS Colegium Bohemicum, kdo je z Ústecka, ví, oč jde. Z oblasti školství to podstatné, co jsme léta chtěli. Ministr Liška předložil zprávu o stavu a přípravě a realizaci projektu Kampus a vláda uložila panu ministrovi do konce roku předložení konkrétního projektu s následujícími atributy. Měla by být předložena studie proveditelnosti a doplněna a měla by být navržena a projednána možnost vícezdrojového financování a časového sledu výstavby v letech 2008–2015. Do konce září 2008 má pan ministr vládě předložit plán realizace projektu Kampus v Ústí. Toto bylo projednáno za účasti paní rektorky. Poslední poznámku za zde nepřítomného ministra dopravy, který předložil stav zajištěnosti rozvoje dopravní infrastruktury v našem kraji. Je to už několikrát inzerovaná událost, kdy v tomto kraji v dalších čtyřech či pěti letech bude investováno zhruba 42 miliard korun do vyřešení základních problémů dopravní infrastruktury. Je to výstavba celé D8, celé R7, části R6 na našem území a potom vyřešení problematických bodů na silnici R13, kruhový objezd a křižovatka u Kadaně u průmyslové zóny Verne, čtyřpruh Most-Litvínov, výjezd z děčínského mostu, obchvat Kladrub a podobně. Je to mimořádná porce výstavby dopravní infrastruktury. Když se vrátím do let 2002 a 2003, kdy se ročně investovalo někdy půl miliardy někdy miliarda a půl, letos, příští rok a přespříští rok se bude každý rok investovat do dopravní infrastruktury zhruba 8 až 9 miliard každý rok. Děkuji, pane premiére.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji hejtmanovi kraje a poprosím nyní prvního místopředsedu vlády a ministra pro místní rozvoj pana Jiřího Čunka.

Jiří Čunek, místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj: Dobrý den vám všem. My jsme předkládali projekt, který má nějakým způsobem oživit a upravit nejen památník Terezín, ale také město Terezín se všemi historickými budovami, které tam jsou. Vláda tento materiál projednávala dnes už podruhé, a to proto, že nositeli rozvoje města a jeho revitalizace je vždy město samotné. V tomto případě jde o město Terezín, které má příjem zhruba 32 milionů korun ročně a výdaje v dnešní podobě 35 milionů ročně s tím, že právě na ty kulturní a historické památky má 640 000 korun. To je taková částka, za kterou se ani za mnoho let dopředu nedá ve městě Terezín nic udělat, proto vláda přistoupila k tomu, že význam Terezína nemusíme zvýrazňovat nikomu, proto přistoupila k tomu, že mne pověřila, abych stanovil komisi, která provede sběr dat ze všech ministerstev, jak mohou ministerstva pomoci městu Terezín, Především tím, že alokují některé své úřady na území města Terezín a tím dojde k tomu, že příslušné objekty budou spraveny. To je jedna část. Ta druhá část je již hotová a to je představa města Terezín o tom, co by chtělo revitalizovat a co by se mělo opravit. Je to částka zhruba, v té maximální variantě, pokud tam bude středisko biomedicíny, přes 2 miliardy korun, jinak je to bez tohoto střediska kolem miliardy korun s tím, že vláda byla informována, že již 550 milionů korun bylo investováno na protipovodňová opatření ve městě Terezín. Dále bude ještě investováno na protipovodňová opatření dalších 220 milionů korun s tím, že dalších 100 milionů bude alokováno v Kopistech. Až tato opatření budou realizována, pak může začít realizace ostatních projektů. Závěr je ten, že mě bylo uloženo předložit nějaký sumář, koncepční závěr, do 30. září tohoto roku, aby vláda mohla rozhodnout o dalších krocích. To je ve věci města Terezín. Pak vláda schválila ještě jednu důležitou věc, která je důležitá spíše jako participace vlády na zajímavém projektu, který se jmenuje Colegium Bohemicum, je to projekt, který prohlubuje vztah mezi Čechy a Němci s tím, že do tohoto projektu, což je neobvyklé, vstupuje za stát ministerstvo kultury jako jeden ze zakladatelů, a jde především o to, abychom vyjádřili tímto způsobem úctu k těm, kdož tvořili ty hodnoty, které jsou kolem nás a to byli také Němci v tom historickém období a tato společnost by měla nastolit nový dialog a jeho novou dynamiku mezi Čechy a Němci. To je projekt, ve kterém stát bude zastupován ministerstvem kultury.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji prvnímu místopředsedovi vlády a nyní má slovo ministr zemědělství pan Petr Gandalovič.

Petr Gandalovič, ministr zemědělství: Vážené dámy, vážení pánové, já jen velmi stručně. Chci jenom dodat, že vláda rovněž přijala informaci o protipovodňových opatřeních na území Ústeckého kraje. Jak víte, Ústeckého kraje se týká hlavně ta druhá etapa vládního programu prevence před povodněmi, na kterou máme připraveno více než 10 miliard korun, v tomto kraji počítáme schválení projektů mezi 1,5 až 2 miliardami korun. Velmi významná část z tohoto plánovaného množství finančních prostředků. Rovněž jsem vládu informoval o období 2005–2007, kdy jsme do vodovodů a kanalizací z prostředků ministerstva zemědělství dali kolem 200 milionů korun. Teď v roce 2008 jsme schválili projekty za dalších 150 milionů korun. Pokud se týká lesů, to je druhá část té informace, kterou jsem vládě poskytl, tam ta situace s lesy v Krušných horách je známá. Já jsem informoval vládu o tom, že v nejbližším období je třeba investovat řádově sto až sto padesát milionů korun ročně, minimálně do lesů v Krušných horách především na obnovu těch původně náhradních dřevin za dřeviny, které již budou v dané lokalitě domovské a stabilní. Lesy ČR v současné době vynakládají ročně na obnovu Krušných hor 100 milionů korun. To považujeme zatím za nedostatečné a hledáme další finanční prostředky. Využíváme rovněž prostředků z EU z Fondu rozvoje venkova. Ty jsou ovšem určeny především pro nestátní vlastníky – soukromé a obecní. Děkuji za pozornost.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji ministrovi zemědělství, nyní má slovo ministr průmyslu a obchodu pan Martin Říman.

Martina Římana, ministr průmyslu a obchodu: Dobrý den. Já budu informovat stručně o třech věcech, z nichž dvě se bytostně dotýkají zdejšího kraje. Jedna se netýká, ale je natolik důležitá, že stojí za zmínku na tiskové konferenci. Začnu tedy tou. Vláda rozhodla o privatizaci dvou podniků zahraničního obchodu, posledních, které historicky jsou ve vlastnictví státu, a to Technoexportu a Strojimportu. Jako metodu této privatizace použijeme metodu, která se osvědčila u privatizace v loňském roce u podobně zaměřené organizace Škoda Exportu, to znamená dvoukolové výběrové řízení, kdy první kolo bude kvalifikační a druhé kolo rozhoduje cena. Nyní k bodům, které se týkají Ústeckého kraje. Vláda schválila uvolnění tří miliard korun z výnosu privatizace na program zahlazování následků hornické činnosti. Revitalizační programy s tím, že už v současné době jsou v běhu projekty, jsou realizovány za 1,7 miliardy korun. Kdybych měl vzpomenout jeden velký projekt, který je realizován a bude v letošním roce vlastně finalizován, v červenci letošního roku začne napouštění největšího jezera, které vznikne na území kraje v bývalém dolu Most-Ležáky, jezero bude mít přes tři sta hektarů a asi přes 60 milionů kubíků vody, což bude na úrovni středně velké přehrady. Ten program bude pokračovat dál v rámci uvolnění tří miliard korun. Je to také pro karlovarský kraj, ale dominantní částka je určena pro Ústí. Vláda schválila zahájení nového programu, který se také týká zahlazování následků po hornické činnosti. Vlastně jakoby v té další fázi, hejtman o tom často hovoří, že jedna věc je zahlazení následků hornické činnosti a vytvoření jakési krajiny, nicméně ta krajina je mrtvá, protože v ní nejsou komunikace, inženýrské sítě, nic. Tím pádem ani lidé, a proto vláda v rámci toho resocializačního programu schválila model, který je založen na tom, že těžba uhlí a následná výroba energie z uhlí poškozuje životní prostředí, proto schválila částku 800 milionů korun, které bude uvolňovat každoročně, s největší pravděpodobností z výnosů dividend ČEZu, což má také svou logiku a budou rozdělovány mezi kraje, v nichž se odehrává těžba uhlí a výroba energie z uhlí, tedy podle emisí. Tuto částku mezi všechny kraje. Na tom rozdělení té částky je pěkně vidět, že Ústecký kraj je touto činností zatěžován nejvíce, protože z těch 800 milionů korun získá tímto rozdělením, tedy podle rozdělení podle množství těžby a množství emisí z výroby energie získá 450 milionů korun ročně, tedy asi 60 %.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji ministrovi průmyslu a obchodu a poprosím ministra zdravotnictví pana Tomáše Julínka.

Tomáš Julínek, ministr zdravotnictví: Děkuji. Já jsem vládu informoval o spolupráci ministerstva zdravotnictví a kraje v některých oblastech zdravotní péče. Jedná se přibližně o pět oblastí, každá má jiné řešení. V té první jsme řešili záležitosti center, kdy ministerstvo zdravotnictví kromě svých zařízení chce podpořit i krajská zařízení z integrovaného operačního programu a bude podporovat onkologická a traumatologická centra v republice, tudíž i v Ústeckém kraji, což je záležitost poměrně rychlá, jasná, exekutivní, protože se připravují projekty. My jsme si potřebovali při těch včerejších jednáních ujasnit dimenze a lokalizace těchto peněz. Další oblastí je řešení aktuální situace, kdy v Ústeckém kraji jsou delší čekací doby na operace, především na operaci náhrad kyčelních kloubů, kolenních kloubů a čekací doby na vyšetření magnetickou rezonancí a CT. Tady jsme spíše působili jako arbitři, protože nemáme přímé nástroje, ale díky tomu, že se podařilo vytvořit ve zdravotnictví rezervy, ale to prosím zdůrazňuji, rezervy tím, že se zavedly poplatky a že můžeme regulovat nadbytečnou potřebu a plýtvání, pak je možné upozornit zdravotní pojišťovnu na to, že je asymetrie mezi regiony a že v Ústeckém kraji se čeká na kyčelní kloub čtyři roky a tudíž, že tyto peníze, které jsou vygenerovány na poplatcích má použít právě pro občany těchto regionů, kde jsou nejdelší čekací doby. Což je i záměrem naší nové legislativy. Další oblastí je otázka parametrů dostupnosti, protože Ústecký kraj v těch našich parametrech se ukazuje jako kraj, který má jednu z nejnižších dostupností některé péče, že je tu méně peněz na hlavu, nemá to jednoduché řešení v dnešní situaci, kdy neexistuje nějaký nástroj, jak přinutit zdravotní pojišťovny, aby alokovaly peníze správným způsobem a tady jsme si vysvětlily, že jediným řešením je přijetí nových zákonů, ze kterých potom může profitovat kraj tak, aby byly spravedlivě rozděleny peníze. Míním tím především zákon o garanci dostupnosti zdravotní péče, což automaticky znamená převelení objemu péče, který občané tady potřebují. Co se týče například onkologické péče, tak by měla být logika mezi četností onkologických onemocnění, kdy v tomto kraji je poměrně vysoká četnost a odpovídajícím službám, které se mají poskytnout občanům. Bohužel, bez nových parametrů nejsme schopni ty peníze přemístit v rámci republiky tak správně, jako bychom si to všichni přáli. Nicméně, dohodli jsme se na tom. To, co je též podkladem nové legislativy, kterou připravuje ministerstvo zdravotnictví, je zákon o zdravotnické záchranné službě, kdy zákon už je dána jasná dostupnost a dojezdnost pro zdravotnickou záchrannou službu a protože součástí je plošný plán pokrytí, znamená to fakticky a reálně, že v Ústeckém kraji by se měla zřídit dvě nová výjezdní místa zdravotnické záchranné služby a zvýšit dostupnost urgentní život zachraňující péče. Měly by to být pravděpodobně lokalizace Šluknov a Úštěk. To je prostě reálný důsledek eventuálně přijatých zákonů. Zdůrazňuji, aby to bylo opravdu funkční, je potřeba, aby k tomu byl přijat zákon o veřejném zdravotním pojištění v jeho nové podobě, aby tato služba mohla být podle našich nových návrhů nově financovaná, což pro kraj znamená zkvalitnění této služby a zajištění těchto výjezdních míst. Co se týče poslední oblasti, o které jsme se bavili, která už má reálnou podobu, protože už proběhla novela zákona o vzdělávání. Je možnost, aby lékaři, zdravotníci, sestry se vzdělávali přímo v Ústeckém kraji, protože jsme změnili zákon tak, aby prostě nemuseli jezdit do Prahy. Pomůžeme s akreditací nemocnic, které mají parametry a doposud tomu bránil zákon, takže nedávno přijatou novelou se umožňuje to, aby se dílčí akreditace prováděli tady a doakreditování některých nemocnic, to znamená, fakticky z 99%, že se lékaři budou vzdělávat tady a tudíž takový větší předpoklad, že tady také zůstanou. Součástí této novely je i podpora vzdělávání, kdy stát uvolňuje 500 milionů korun na příští rok na podporu vzdělávání na tak zvaná rezidenční místa, budou preferována ta místa a ty profese, které jsou nedostatkové na trhu, což v Ústeckém kraji a jiných regionech reflektujeme a podle toho se budou vypisovat tyto rezidenční místa a k tomu přidělovány státní prostředky na podporu vzdělávání.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji ministrovi zdravotnictví a závěrečné slovo opět premiér Mirek Topolánek.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já jenom doplním, že například na onkologii v Chomutově jsme byli včera, má tam být 13 doktorů, je jich tam osm. Což je důsledek té nerovnoměrnosti ke které tady dlouhodobě, po desítky let, dochází a teprve ta nová legislativa a fungující pojišťovnický systém to může vyřešit. My jsme dneska projednávali téměř 60 bodů a skoro 30 bodů byl v režimu s rozpravou, takže to, co jsme tady teď slyšeli a řešili se týká zhruba osmi z těch 30, které jsme projednávali. Já se pokusím opravdu velice stručně popsat některé ty zajímavé body, které zatím nikdo nekomentoval. Zabývali jsme se programovými cíly vlády, jako každý měsíc. Tam jsme konstatovali, že plníme ty závazky jednotlivých resortů v legislativě předkládané podle toho dlouhodobého projektu, který máme. Nebudu to blíže komentovat. Projednávali jsme určitý nesoulad mezi volebním zákonem a zákonem o obcích v návrhu zákona, kterým se mění zákon o obcích. Bezproblémově. Co si myslím, že bylo důležitější, za minulé vlády došlo k rozdělení posudkové činnosti posudkových lékařů a ten návrh zákona, organizaci a provádění sociálního zabezpečení to vrací tam, kde to mělo být, vzhledem k tomu, že se tam jedná zhruba o šedesát miliard ročně, tak jakákoliv úspora v tomto směru se týká řádu miliard, které mohou být použity v celém tom systému jinak, protože ten systém je dnes plýtvavý a je dnes nefunkční. Schválili jsme návrh zákona o auditorech, který spíše implementuje směrnici, kterou EU v tomto smyslu vydala a zajímavost, tato vláda dnes jakoby znovu schválila návrh zákona na ochranu zvířat proti týrání, jehož osud si možná ještě pamatujete. Byl schválen Poslaneckou sněmovnou, byl pozměněn v Senátu, byl v Poslanecké sněmovně tlakem myslivecké lobby znovu prosazen do původní podoby, pan prezident ho vetoval a ve sněmovně se nenašlo 101 hlasů pro jeho prosazení. Takže to veto bylo úspěšné. My ho předkládáme ten návrh zákona znovu v té senátní verzi, to znamená s ochrannou mřížkou při norování lišek. Byly zamítnuty oba návrhy komunistických poslanců, které měly řešit mimo jiné otázku Kosova a jiného způsobu uznávání nově vzniklých států. Řešili jsme gesce a plnění legislativních závazků , které máme k EU. Tam jsme měli diskusi o některých vyhláškách, kde jsem na chvostu ve vydávání prováděcích vyhlášek k jednotlivých implementovaným směrnicím v naší legislativě. Řešili jsme znovu nadlimitní zásoby zemědělských výrobků a stav toho soudního sporu a financování jednotlivých plateb, které vyplývají z rozhodnutí komise. Myslím si, že Martin Říman už popsal už metodiku privatizace obou firem. Já se teď dívám, co mi tu zbývá z toho dalšího. Tím se dostávám k bodům, které pokládám já osobně za velmi důležité a které se týkají spíše naší mezinárodní politiky nebo zahraniční politiky. Tou první věcí, kterou dnes vláda schválila je z hlediska finančního objemu je návrh koncepce a rozpočtu účasti ČR na světové výstavě EXPO 2010 v Šanghaji. Já bych chtěl veřejně poděkovat Karlu Schwarzenbergovi jako gesčnímu ministrovi a Pavlu Stehlíkovi, který se stal koordinátorem naší účasti na EXPO, protože to desetiměsíční zpoždění, které jsme nabrali v úvodu jsme díky velmi usilovné práci eliminovali. Já chci jen říci těm, kteří se budou ptát na finance, díky spolupráci veřejného a soukromého sektoru na této naší účastí v Šanghaji se nám podařilo snížit náklady na metr čtvereční té výstavní plochy z 316 000 na naší poslední účasti v Německu na 266 000 v Číně, což je, pokud si vezmete, že náklady jsou spojené i s přepravou, s instalací do podstatně vzdálenější destinace, poměrně velký úspěch. Dostali jsme se na velmi atraktivní místo z hlediska umístění našeho pavilonu a celá ta výstava není pojatá tradičně, že propagujeme české pivo, české památky a české folklorní soubory, ale je zaměřená opravdu na obraz moderní České republiky i z hlediska životního prostředí, památek, ale hlavně ekonomické výkonnosti, výzkumu a je tím pádem zaměřená i z hlediska propagace ČR v zahraničí. To je možná jedna věc. Ty náklady, které jsme schválili, které budou čerpány v letech 2008-2011, to znamená včetně likvidace v roce 2011, jsou dnes schváleny v objemu zhruba půl miliardy korun. Věc, která vás zcela jistě zajímá, dnes jsme projednávali tak zvanou velkou smlouvu o pobytu vojsk USA na českém území. Velká smlouva byla schválena, to znamená, že nyní nás čeká v následujícím období dojednání té bilaterální NATO-SOFA smlouvy tak, abychom mohli zkompletovat ty dvě smlouvy, které chceme společně předložit Poslanecké sněmovně a Senátu k ratifikaci. Poslední zpráva, která si myslím, že je důležitá a bude možná lepší, když to usnesení přečtu. My jsme vzali na vědomí deklaraci nezávislosti Kosova přijaté dne

17. února letošního roku a tak dál, které mělo vést k plnému přijetí povinnosti obsažených v souhrnném návrhu řešení statusu Kosova včetně zajištění a ochrany práv všech společenství a náboženské a kulturní dědictví menšin. Vláda souhlasí s navázáním diplomatických styků s republikou Kosovo, čímž ČR uznává Republiku Kosovo. Ukládá ministrovi zahraničí, aby zaslal příslušný odpovědní dopis, zabezpečil provedení úkonů, které vedou k navázání diplomatických styků, aktivní zahraniční politikou podporoval rozvoj přátelských styků se Srbskem a napomáhal naplňování jejich evropské perspektivy s cílem dosáhnout plné členství v EU a důležitý bod, který je součástí toho usnesení vyhodnocoval stav dodržování lidských práv v Kosovu a zejména postavení kosovských Srbů a ostatních menšinových společenství. To je z dnešní vlády, v kostce, zhruba všechno a my jsme k dispozici vašim dotazům.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji panu premiérovi a poprosím prvně dotazy k zasedání vlády.

Redaktor: Dobrý den, ještě ke včerejšku, protože jste to včera nestihli. Včera jste mluvil v souvislosti s možným odpisem uhlí v Horním Jiřetíně o hrozbě arbitráže ze strany Mostecké uhelné. Je to reálná hrozba?

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Pokud si dobře vzpomínám, co jsem říkal a já jsem to říkal opravdu velmi opatrně, to je to klíčové, co jsem sdělil občanům v Jiřetíně. Nadále máme v úmyslu držet v platnosti usnesení vlády o ekologických těžebních limitech. To si myslím, že je ta hlavní zpráva. Co se týče odpisů těch zásob, vysvětloval to pan ministr Říman a já mu když tak předám slovo, zdaleka to není tak jednoduchá záležitost, jak by se zdálo býti, protože naráží na oprávněné zájmy několika skupin. Jedna z nich je vlastní nebo uživatel dobývacího prostoru, který vlastně Mostecká uhelná má. V tomto smyslu my budeme činit kroky k tomu, aby k té dohodě došlo, abychom se jakémukoliv řízení, včetně arbitrážního, vyhnuli. Ta hrozba v této chvíli není faktická, protože my jsme žádné řízení o odpisu těch zásob nezahájili a já vás ubezpečuji, že budeme dělat všechno proto, aby k žádné arbitráži nedošlo. Jestli chce Martin Říman doplnit, bylo by to možná z technických důvodů.

Martin Říman, ministr průmyslu a obchodu: V tomto okamžiku nehrozí nic, nicméně, pokud by stát z nějakého důvodu přistoupil k odpisu zásob a případně k zrušení dobývacího prostoru, tak to je věc, která se řídí poměrně podrobnou legislativou a ten proces musí proběhnout řádně. Musí být naplněny podmínky zákony, za kterých je tento úkon možno učinit, a pokud by neproběhl dostatečně řádně a došlo by například k odpisu nebo k zrušení dobývacího prostoru v rozporu se zákonem, tak pak by toto hrozit mohlo.

Vítek Lukáš, ČTK: Já mám prosbu na pana ministra Římana ohledně 800 milionů pro kraje zatížené těžbou uhlí. Pro koho ty peníze budou a na kolik let jsou schválené nebo se plánuje je schvalovat?

Martin Říman, ministr průmyslu a obchodu: Jsou schváleny bez omezení, na dobu neurčitou. Tato vláda garantuje, že pokud budou vlády mít vliv, tak každoročně uvolňovány budou a ten přesný mechanismus uvolňování bude ještě ve spolupráci s ministerstvem financí upřesněn a vypracován a budou určeny pro kraje.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Doplňují ten revitalizační nebo ten rekultivační program právě těmi resocializačními prvky, které tu krajinu oživí, myslím si, že je to tak správně.

Aleš Sosnovský, ČTK: Dobrý den, chtěl jsem se zeptat pana ministra Gandaloviče, jak dopadlo jednání vlády ohledně očkování skotu, jestli jste na to získal peníze?

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já se omlouvám, že tento bod jsem vynechal, protože to je standardní kolorit, kdy těžce odmítáme peníze, které nám někdo stoprocentně dává z těch našich peněz, které jsme tam poslali, nicméně, tato vláda má s těmito normami problém, ale každopádně jsme ji schválili.

Petr Gandalovič, ministr zemědělství: Já ještě doplním, bude se jednat o povinné očkování veškerého hovězího dobytka a ovcí proti katarální horečce, jinak také nazývané modrý jazyk, a toto očkování by mělo odstranit nebezpečí, že by Česká republika nemohla obchodovat s živým dobytkem, což by poškodilo mimo jiné i celou řadu zemědělců zde v Ústeckém kraji, protože chov dobytka, především právě masných plemen je relativně častou charakteristikou zemědělství v pohraničí.

Aleš Sosnovský, ČTK: A jenom krátce, k těžebnímu odpadu. Zákon o těžebním odpadu, jestli byl schválen?

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já bych řekl, že to řeknu já, protože to je jenom drobný spor mezi Kalouskem a Bursíkem. Je to odloženo o 14 dní, protože tam dochází ke zvýšené činnosti při odběru těch vzorků. Teď to hledám, abych to řekl úplně přesně. V této chvíli se, už to tady mám, se u uzavřených či opuštěných úložných míst u hald, odvalů, odkališť, kde se stanovuje míra rizika pro lidské zdraví či lidské prostředí, analyzují ta rizika, berou se odběry, analýzy a tak dále. Odhad je v poměrně vysokém rozptylu, protože je to těžké analyzovat. Je to v desítkách milionů, odhaduje se až devadesát a v této chvíli se musí dohodnout pan ministr Říman s panem ministrem Bursíkem a panem ministrem Kalouskem, z které kapitoly a jakým způsobem to bude placeno. Je to spíše formální problém. Jinak tam došlo k významné dohodě mezi ministerstvem průmyslu a obchodu a ministerstvem životního prostředí a schválení toho zákona není ničím ohroženo, jenom tím, kdo na to bude muset hledat tu patřičnou úsporu v kapitole nebo dodatečné prostředky od pana ministra Kalouska, což téměř vylučuji.

Televize Prima: Dobrý den, já se chci zeptat, v tuto chvíli by měli být před okny Úřadu vlády odboráři. Oni tvrdí, že jste před nimi ujeli do Teplic. Zeptám, se, neznamená to, že by třeba ta komunikace mezi vámi a odboráři byla neúspěšná? A jestli se tomu dál nebudete vyhýbat podle nich.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já nevím, jestli demonstrování pod okny je ten způsob komunikace, který já bych preferoval. Takže spíše bych ho nepreferoval. Myslím, že každý má právo vyjádřit svůj názor a pokud neporušuje majetek a neohrožuje zdraví a životy občanů, tak to dokonce není ani trestné a náš zákon to umožňuje. To je možná první odpověď. Ta druhá, časté demonstrace odborářů, kdy kroky vlády jsou veskrze pozitivní a vedou k vyšší prosperitě této země, ukazují na jasné a definitivní propojení odborového svazu s ČSSD a je to poprvé za celou historii po listopadu, kdy je to tak evidentní. Ta třetí, pokud protestují odboráři proti některým jevům, jako je zdražování potravin, energií a surovin a tím potažmo protestují proti zvýšení životní úrovně v Indii a Číně, protože to je ten hlavní důvod, který vede celosvětově k inflačním tlakům, právě z důvodů rostoucích cen potravin, surovin a energií, což mě je trochu líto, protože třetí svět má právo na svou životní úroveň.

Televize Prima: Já se ještě zeptám, jestli se plánují další jednání, jestli se jim nebráníte?

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já teď nevím, jednání o čem? Jednání probíhá standardně na tripartitě, kde, pokud pan ministr Nečas jezdí včas, dochází k velmi konstruktivní diskusi.

Petr Gandalovič, ministr zemědělství: Jestli mohu doplnit. Já chci zdůraznit, že jednání vlády v Ústeckém kraji bylo dlouhodobě plánováno. To znamená, že v žádném případě termín jednání vlády zde v Ústeckém kraji nemá souvislost s jakoukoliv akcí odborářů. Naopak, odboráři jistě mohli z denního tisku vědět, že v tento den je naplánováno jednání vlády v Ústeckém kraji.

Televize Prima: Ještě dotaz na pana ministra Julínka. Vy se připravujete přijít s nějakým reformním balíčkem, můžete něco načrtnout?

Tomáš Julínek, ministr zdravotnictví: Kde se připravuje?

Televize Prima: Něco z toho, co se chystá, nějaký nový reformní krok.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: To, co je předmětem veřejné diskuse už několik měsíců, tak to je to, o čem mluví pan minstr Julínek a já. To jsou ty kroky, které už začaly, například velmi úspěšným zavedením poplatků a například třídenními karenčními lhůtami o nemocenské, a je to dalších šest zákonů, které realizují zdravotní reformu a to je přesně ten balíček těch opatření, na který se ptáte.

Tomáš Julínek, ministr zdravotnictví: Já jestli to můžu doplnit. Já to trochu parafrázuji. Já vám řeknu, proti čemu protestují odboráři. Proti tomu, aby zdravotní pojišťovny měly uloženu povinnost starat se o pojištěnce. To se přesně týká třeba Ústeckého kraje. Proti tomu, aby byly silně kontrolovány státem a musely skládat účty. Proti tomu, aby občané měli práva, která dnes visí na zdech nemocnic přímo v zákoně a aby byla vymahatelná. Aby si slepci mohli vzít doprovodného psa. Aby mohli hluchoněmí mít překladatele ve zdravotnickém zařízení. A mohl bych tady pokračovat, byla by to minimálně hodina toho, co je nového pro pacienty, po čem se volalo, o čem vy jste psali. Tak proti tomu protestují odboráři. Ty zákony nejsou o akciových společnostech, ty zákony jsou o nových povinnostech jednotlivých subjektů a o nových právech pacientů. Proti tomu protestují. Tak si to přeberte.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Tak my vám moc děkujeme. Rádi sem zase přijedeme s nějakými dobrými zprávami.