Tisková konference po jednání vlády ČR 26. 3. 2008

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Dobrý den, dámy a pánové, dovolte mi, abych vás přivítala na tiskové konferenci po zasedání vlády. Vítám zde člena vlády, předsedu vlády pana Mirka Topolánka, ministryni vlády pro lidská práva a národnostní menšiny paní Džamilu Stehlíkovou, místopředsedu vlády a ministra práce a sociálních věcí pana Petra Nečase, ministra financí pana Miroslava Kalouska a prvního náměstka ministra zdravotnictví pana Marka Šnajdra. Poprosím předsedu vlády o úvodní slovo.
Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Dneska jsme v silnější sestavě. Pan ministr financí kromě, řekl bych, upřesnění uniklých materiálů a prezentace toho, co vlastně budeme rozhodovat v nejbližší době. Mám pro vás jednu velmi dobrou zprávu, pan místopředseda Nečas bude určitě chtít vystoupit k tomu poslaneckému návrhu a k tomu, jakým způsobem to chceme řešit lépe my, totéž je u pana náměstka Šnajdra a paní ministryně Džamila Stehlíková měla dnes čtyři poměrně důležité body a je účastna na tiskové konferenci. Vybral jsem si ji na tiskovou konferenci. Projednávali jsme celou řadu bodů, které se týkaly ministerstva zemědělství, byla to nejrůznější nařízení vlády týkající se dotačních titulů a podobně. Já jsem jenom pro zajímavost zadal panu ministrovi analýzu všech dotačních titulů, ať už poskytovaných do prvovýroby, nebo na obnovu a rozvoj venkova, protože my sice čerpáme 100% tyto peníze ve většině případů z peněz Evropské komise, nicméně sami bychom chtěli mít přehled toho, jaké dotační tituly u nás jsou. To je jenom nad rámec toho, co bylo projednáváno. Schválili jsme po poměrně rozsáhlé diskuzi nařízení vlády, které realizuje již schválený zákon o integrovaném registru znečišťování životního prostředí, k tomu byla poměrně značná diskuze, nicméně nakonec jsem tento materiál přijali. Zabývali jsme se těmi poslaneckými návrhy k reformě výzkumu a vývoje. Budu mluvit samostatně. Schválili jsme výstavbu a financování vědecké knihovny v Moravskoslezském kraji. Myslím si, že si zaslouží ještě pozornost to, že jsem dnes odložili návrh rozpočtu účtu ČT pro užití výnosu z reklam na rok 2008, a ten hlavní důvod je spíše struktura či využití těch příjmů v oblasti, která se netýká přímo zavádění digitalizace veřejnoprávního multiplexu, případně Fondu kinematografie, tam ten problém nebyl, byly to spíše náklady na správu těch peněz a určitý problém s využitím pro měření peoplemetry, které ČT dnes zabezpečuje, a my máme trochu problém s tím, platit to z těch peněz, které jsou z navýšené reklamy. Říkám otevřeně, že bude malá chuť vlády tyto věci financovat. Schválili jsem zprávu o činnosti Národní koordinační skupiny pro digitální vysílání. Myslím si, že to, co je klíčové a co úplně nesouvisí s tou zprávou, kterou jsme diskutovali, je technický plán přechodu. Víte, že se diskutuje, že všichni zainteresovaní hráči mají k tomu připomínky, pokud bychom chtěli stihnout termíny, které jsou schváleny, tak ten technický plán přechodu musí být schválen co nejdřív. Schválili jsme také na vlastní žádost odchod, to je personální věc, kterou byste měli vědět, předsedy Českého báňského úřadu pan Makariuse z věkových důvodů, a dnes jsme jmenovali nového předsedu ČBÚ, kterým se stává pan Pigřimek. Schválili jsme pro ministerstvo vnitra oprávnění podepsat rámcovou smlouvu pro operátora veřejné správy firmu Microsoft s tím, že touto rámcovou smlouvou dojde odhadem k úsporám 500-700 milionů pro poskytování jednotlivých licencí, aniž by se omezovala práva jednotlivých resortů podepisovat vlastní smlouvy. Je stanovena maximální cena a tím je vlastně dosaženo této úspory. To bych řekl, že jsem vyčerpal ty body, které proběhly a nyní krátce k materiálu, který je v mé osobní gesci a který pro mne jako pro předsedu rady pro výzkum a vývoj byl klíčový na dnešní vládě, a to je reforma systému výzkumu a vývoje a inovací v ČR. Předesílám, že ten materiál byl schválen, a můžeme tedy přistoupit k realizační fázi všech těch legislativních či exekutivních kroků, které budou tuto reformu naplňovat. Ta reforma je nezbytná a všechny vlády před námi se pokoušely už od roku 1992 nějakou podobnou záležitost prosadit, ale vždy se spíše jednalo o materiál, který sloužil spíše jako materiál pro příští vládu, a žádné vládě, ani té minulé, která na to měla speciálního místopředsedu vlády Martina Jahna, se nepodařilo ty jednotlivé kroky realizovat. Že je ta reforma nezbytná, to ukazují všechny analýzy a shodují se na tom fakticky všichni, kterých se to týká. Musím říct, že ten materiál hledal konsenzus, a to jak mezi poskytovateli, to je AV ČR, nejrůznější výzkumné instituce, univerzitní výzkum, mezi těmi, kdo tento specifický výzkum mají využívat, to jsou podniky, a cílem bylo zapracovat to do Bílé knihy terciálního vzdělávání, která musí jít ruku v ruce s touto reformou výzkumu, vývoje a inovací. Nakonec Rada pro výzkum a vývoj došla ke konsenzu a vláda po diskuzi akceptovala, já to beru a bere to i vláda, že pořád ještě není ukončen ten proces rozpočtových kapitol, ze kterých bude čerpáno, přestože ta redukce je 22 na 11, tak to podle nás není ještě konec. Cílem je 5 rozpočtových kapitol, mezi které patří nově vzniklá Technologická agentura pro specifický výzkum, agentura grantová, ze které bude financován výzkum základní. Ministerstvo školství jako gesční ministerstvo pro vědu a výzkum, AV ČR a tou pátou instituci, tu jsem teď zapomněl, ta je nutná taky. Toto je krok správným směrem a tento materiál má naplňovat i to, aby specifický výzkum byl kofinancován vždy průmyslovým sektorem, takže posílení spolupráce toho privátního sektoru s veřejným výzkumem, to znamená s výzkumem financovaným ze státních prostředků je jedním z cílů. Ten materiál byl očekáván a já sám za sebe musím říct, že jsem velmi rád, že na vládě dostal podporu. To je možná do úvodu ode mne. Nyní bych to vzal možná zleva doprava, takže Miroslav Kalousek.
Miroslav Kalousek, ministr financí: Děkuji za slovo, pane premiére. Nevím, zda mám dobrou zprávu, neboť média dychtí především po zprávách špatných, nicméně dovolte, abych vás informoval, že jsme dnes jako ministerstvo financí obdrželi arbitrážní nález ve věci rozhodčího řízení mezi ČR a Arcellorem Mittal, které se vedlo u arbitrážního tribunálu v Paříži, ve kterém Arcellor Mittal požadoval po ČR zaplacení 5,79 miliard za oněch 14 % akcií, o které jsme vedli spor i se společností Petrcíle. Veškeré nároky Arcelru Mittal arbitráž zamítla a České republice bude navíc uhrazena plná výše nákladů za právní zastoupení, což je asi půl milionu Eur. Já bych si dovolil připomenout své vystoupení zhruba před dvěma měsíci, kdy jsem vás informoval o výsledku arbitráže s Petrcíle, kde Petrcíle se soudila s ČR o tento stejný balík akcií, 14 % společnosti Arcelloru Mittal, požadovala stejnou částku, 5,79 miliard a byla ve své žalobě rovněž neúspěšná. Pouze v té arbitráži nám byla stanovena povinnost odprodat společnosti Petrcíle tyto akcie za cenu zhruba 850 milionů korun. Připomněl jsem, že tato povinnost nám uložena nebyla, takže jsme byli smluvně vázáni odprodat Arcelloru za 57 milionů korun. Ještě jednou opakuji ten rozdíl v cenách, 850, což je naše povinnost a už se to realizuje, a v případě, že bychom k této povinnosti nebyli odsouzeni, tak bychom to museli odprodat za 57 milionů korun Arcelloru, a to jsem nemohli, protože musíme prodat Petrcíle a Mittal ve své žalobě nebyl úspěšný. Tím je záležitost s tímto balíkem akcií definitivně uzavřena a já mohu říct, že ta hrozba, že ČR v souvislosti s tímto balíkem zaplatí 11,6 miliard, protože to byla hrozba reálná, přestala platit a je nám nyní naprosto jasné, že ČR nezaplatí ani korunu, takže se velmi těším na to, jak si zítra přečtu v některých novinách, jak jsme to zase prohráli poté, co jsem o tom informoval před dvěma měsíci. Rád bych řekl, že je to celkem mimořádný úspěch soustředěného úsilí ministerstva financí za spolupráce s ministerstvem spravedlnosti a mohu opakovat pouze tu větu, kterou jsem řekl už před dvěma měsíci, že s Topolánkovou vládou skončila doba, kdy státní rozpočet se stává pasivní kořistí arbitrážních žalob. Budeme státní peníze hájit stejně urputně a se stejnou invencí jako ti, kteří na ně mají zálusk ve svých arbitrážních žalobách. Tisková zpráva bude zveřejněna po této tiskové konferenci. Dovolte ještě krátce, abych vás informoval o tom, že jsem vládu seznámil s pracovním materiálem, který, jak už to bývá, unikl do médií o něco dříve než dnešním dnem. S pracovním materiálem, který připravuje řešení, ke kterému jsme vázáni koaliční dohodou z loňského roku. Dovolím si připomenout, že návrh na stabilizaci veřejných rozpočtů navrhoval daň z příjmu fyzických osob ve výši 15 % s příslušnými slevami na dani na poplatníka i na dítě. Pozměňující návrh ve Sněmovně, který byl přijat poté, tuto hranici od 1. 1. 2009 snižuje na 12,5 % s jinými slevami na dani a přesto, že tento přechod 2008/2009 znamená výpadek veřejných rozpočtů zhruba ve výši 10 miliard korun, vytváří se tím, že se snižuje progrese, zub pro nižší a střední příjmové skupiny, které by při současném platném právním stavu v roce 2009 platily ne sice vyšší daně než v roce 2007, ale o něco vyšší daně než v roce 2008. Koaliční dohoda nás zavazuje k tomu, abychom tu disproporci vyřešili, aby se nestalo, že někdo v roce 2009 platí vyšší daně než v roce 2008. K tomu vede celá řada různě nákladných a různě výhodných a nevýhodných možností. Já jsem vládu seznámil s dvěma typovými modely. Za prvé, řešit to nikoliv dalším snižováním daně z příjmu fyzických osob, ale snížením sociálních odvodů u zaměstnance, což má své výhody i nevýhody, popřípadě to řešit dalším snižováním daní z příjmů fyzických osob při respektování oné sazby 12,5 %, což má rovněž své výhody a nevýhody a své náklady. Na internetových stránkách ministerstva financí zhruba od jedenácti hodin tento materiál, se kterým jsem vládu seznámil, je uveřejněn včetně grafů a tabulek a podrobných propočtů, já na něj upozorňuji. Chci zdůraznit, že se jedná o typové varianty, že k naplnění zadání může vést celá řada variant jiných a je poměrně široký prostor k hledání politického kompromisu a jsem připraven respektovat politickou dohodu, politický kompromis, nicméně musí platit jedna zásada, propad příjmů musí být kompenzován stejně velikou úsporou na straně výdajů, neboť řešení, které nalezneme, nesmí mít za následek zvýšení deficitu a porušení konvergenční trajektorie. Bude to hledání o to obtížnější, že na výdajové straně existuje celá řada reálných ve střednědobých výdajích nerozpočtovaných rizik, která souvisí se změnou ekonomického prostředí, zejména s inflací. To znamená, zcela jistě dojde k mnohem vyšší předpokládané valorizaci důchodů než loni, například. Čeká nás mimořádně obtížné jednání o platech státních zaměstnanců a učitelů. Takže i tam se komplikuje prostor pro tu dohodu, já jsem k ní připraven, jenom znovu opakuji, to co si myslím, že je názorem celé vlády: Řešení, ať už přijmeme jakékoliv, nesmí znamenat zvýšení deficitu. To znamená, tak jak budeme odvážní na straně příjmů, tak musíme být odvážní na straně výdajů a současně s tím rozhodnout o krácení celé řady výdajových částí v jednotlivých kapitolách státního rozpočtu. Tolik mé dnešní vystoupení, rád budu odpovídat na otázky. Děkuji.
Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já k tomu jenom dodám, že stanoviska ministra financí podporuji. Petr Nečas.
Petr Nečas, místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí: Dobrý den, dámy a pánové, vláda se zabývala i poslaneckým návrhem zákona, který předložili poslanci za sociální demokracii a KSČM, kterým navrhují jednorázovou částku 6000 korun pro důchodce, která má být vyplacena v červnu roku 2008. V důvodové zprávě k tomuto návrhu se uvádí, že toto opatření by mělo stát 12,5 miliardy korun, já chci jednoznačně zdůraznit, a koneckonců každý si to může přečítat, že tomu tak v žádném případě není, jestliže u nás máme 2 775 000 důchodců v březnu letošního roku, tak prosté vynásobení touto částkou ukazuje, že skutečné výdaje se budou blížit včetně správních nákladů k částce 17 miliard. To znamená, zde uvedená částka je o 4,5 miliardy nižší. To je tedy ten první důvod, proč vláda v žádném případě nemůže tento návrh schválit. Tím druhým důvodem je, že touto částkou by se ocitla bilance důchodového systému v mínusu až o deset miliard korun, takže by se dostala do prudkého deficitu a prudce by zhoršila stav veřejných financí. Skutečností také je, že tato částka by v žádném případě nenahradila zákonnou valorizaci, která musí proběhnout na zhodnocení vývoje cen mezi srpnem roku 2007 a červencem roku 2008, která bude stanovena jako valorizace důchodů od prvního ledna roku 2009. To znamená, tato valorizace by musela proběhnout ze zákona v každém případě. Jinými slovy, do toho důchodového systému by se musela ta kompenzace dát dvakrát - jednou tímto jednorázovým příspěvkem, podruhé řádnou valorizací. Čili ty celkové náklady na tento nápad by dosáhly zhruba 25 miliard korun a znamenalo by to devastaci důchodového systému a je to z tohoto důvodu návrh, který je těžko z hlediska reality veřejných financí představitelný. Druhým důvodem je, že výplata této částky v červnu 2008 je naprostá chiméra. Realizátor této výplaty, to je Česká správa sociálního zabezpečení, potřebuje minimálně dva až tři měsíce na zadministrování podobného opatření, protože potřebuje kompletně nově naprogramovat výpočetní systémy na výpočet této dávky, potřebuje celý systém administrovat, uzavřít smlouvu s externími partnery, jako je Česká pošta, potřebuje vytvořit náležité evidenční dávkové a účetní soubory, expedovat tyto datové soubory pro výplatní termín červen 2008. Čili je to naprosto nerealizovatelný zákon. Aby mohl vstoupit v platnost, tak už by musel být schválen před několika dny nebo týdny, aby byl vůbec teoreticky realizovatelný. Tím základním důvodem tedy jsou ony obrovské výdaje, které by vedly k devastaci důchodového systému, k jeho obrovskému zadlužení, které by přesáhlo, protože ty celkové náklady by přesáhly 25 miliard, tak by se ten deficit pohyboval někde nad 15 miliardami korun. Proto je tím správným krokem návrh, který schválila vláda 10. března letošního roku. To znamená provést trvalé navýšení penzí tím, že se změní valorizační podmínka pro mimořádnou valorizaci, která klesne z 10 % na 5 % a vezme se v potaz vývoj cen mezi srpnem loňského roku a lednem letošního roku a o částku 5,1 % se navýší vládním nařízením penze tak, aby v průměru vzrostly od srpnových důchodů o částku 465 korun. Plus proběhne řádná valorizace od 1. ledna 2009, kterou vláda schválí dalším nařízením v září letošního roku a která zohledňuje vývoj cen mezi únorem a srpnem letošního roku. Znamená to tedy, že tento návrh je opravdu nejen nesystémový, ale znamená obrovský útok na veřejné finance a na bilanci důchodového systému. Jeho realizace by přivedla tento systém do hlubokého deficitu, a tudíž jsem přesvědčen, že nezíská podporu v Poslanecké sněmovně. Současně bych chtěl také informovat o tom, že vláda dnes schválila materiál, analýzu současného stavu institucionálního zajištění péče o ohrožené děti, což byl úkol, který byl uložen ministerstvu práce a sociálních věcí na základě materiálu, který, jak si možná vzpomenete, předložilo v září loňského roku ministerstvo vnitra, které mimo jiné poukázalo na vysokou souvislost mezi kriminalitou mladých lidí, kteří přicházejí z institucionálních zařízení, v porovnání s rodinnou péčí nebo náhradní rodinnou péčí. Vláda na základě této analýzy rozhodla o tom, že za prvé bude zřízena mezirezortní koordinační pracovní skupina, která si tuto problematiku vezme na starosti tak, aby do konce letošního roku ministerstvo práce a sociálních věcí respektive ministr předložil návrh opatření k transformaci a sloučení systému péče o ohrožené děti, protože ten systém ve stávající podobě opravdu pokračovat nemůže a tato vláda i na základě svého programového prohlášení jako první vláda chce opravdu systémově reformovat systém péče o ohrožené rodiny a ohrožené děti tak, aby tu skutečně tento systém by nastaven tak, aby sloužil ku prospěchu těchto dětí a co nejvíce podporoval jejich návrat do přirozené rodiny.
Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji místopředsedovi vlády, nyní má slovo ministryně Džamila Stehlíková.
Džamila Stehlíková, ministryně pro lidská práva a národnostní menšiny: Děkuji. Dnes vláda schválila podnět Rady vlády pro lidská práva k právní úpravě používání omezujících prostředků při poskytování zdravotní péče. Při poskytování zdravotní péče zejména v psychiatrických zařízeních je občas zapotřebí používat prostředků omezujících pohyb pacientů. Jedná se především o mechanické prostředky, jsou to kurty, svěrací kazajky nebo izolační místnosti či síťová lůžka. Omezování pohybu pacientů znamená zásah do osobních svobod a z tohoto hlediska podle LZPS tato opatření musí být upravena zákonem. V ČR zatím neexistuje zákonná úprava těchto kroků, pouze při poskytování sociálních služeb, netýká se to služeb zdravotních, a proto vláda přijala podnět, podle kterého ministr zdravotnictví zapracuje do zákonné úpravy odpovídající podmínky, za kterých tyto omezovací prostředky smí být použity. Velice krátce mohu upozornit, že přednost zejména při prvním kontaktu s agresivním či rozrušeným pacientem by mělo mít uklidnění pacienta, to znamená slovní pokyny, nekontaktní prostředky, pouze poté se mohou použít ruce a teprve poté přicházejí na řadu prostředky omezovací, již zmíněné, a to tak, že se mají použít jen se souhlasem lékaře a má se o tom vést detailní dokumentace, která pak je k dispozici. Dalším podnětem, kterým se zabývala vláda a rovněž jej schválila, je zpráva o financování nestátních neziskových organizací za rok 2006, které se financují jak ze státního rozpočtu tak z rozpočtů VÚSC. Mohu jenom uvést, že ze státního rozpočtu ročně bylo poskytnuto přibližně 5,5 miliardy korun, z rozpočtu VÚSC necelé 2 miliardy. Největší množství prostředků směřovalo do oblasti rekreace, kultury, sportu a poskytování sociálních služeb. Další materiály budou vládě předkládány s tím, že se prohloubí analýza, jakým způsobem ty prostředky byly využívány a jaká je efektivita takto vynaložených prostředků. Důležitým bodem jednání vlády bylo i upgradování, obnova již stávajícího národního programu mobility pro všechny, který zajišťuje bezbariérovost vstupů do veřejných budov v obcích a městech ČR za použití prostředků ze státního rozpočtu. Zde vláda schválila nově upravený systém financování, efektivnější systém a rovněž rozšířila oblasti poskytování podpory i na úpravy uvnitř budov, zejména radnic, výtahů, hygienických zařízení, což je velice důležité pro občany pohybově omezené a se zdravotním postižením. Děkuji za pozornost.
Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji paní ministryni, nyní má slovo první náměstek ministra zdravotnictví pan Marek Šnajdr.
Marek Šnajdr, 1. náměstek ministra zdravotnictví: Dobré odpoledne, vláda rovněž projednávala poslaneckou iniciativu z dílny několika poslanců sociální demokracie, která se týkala změny zákona o zdravotním pojištění. V této změně zákona, podle důvodové zprávy, se autoři pokoušeli vyřešit problematiku dědění či prodeje praxí. Vláda na základě odborného stanoviska ministerstva zdravotnictví a legislativní rady vlády se rozhodla vyslovit nesouhlas s tímto návrhem zákona. Ten nesouhlas vyplývá hlavně z těch důvodů, že ta právní úprava, jak byla předkládána, je podle našeho názoru spíše marketingovým trikem, protože neřeší tu problematiku tak, aby přinášela skutečný přechod práv. Pokusím se vysvětlit. Oprávnění k provozu lékařské praxe nevyplývá ze smlouvy se zdravotní pojišťovnou, ale zakládá ji registrace podle zákona o nestátním zdravotnickém zařízení, je to konkrétně zákon 160/1992 Sb.. Toto oprávnění je vázáno na osobu podle dnešní právní úpravy. Úmrtí, prodej, přechod neboli změna na jinou osobu podle současné právní praxe znamená konec této registrace. Smlouva se zdravotní pojišťovnou je vázána na registraci. To znamená, změnili-li bychom zákon tak, jak je navrženo, sice bychom měli automatickou procesu v zákoně o zdravotním pojištění ve vztahu zdravotní pojišťovna-zdravotnické zařízení, ale tím, že by zanikla automaticky praxe, tak tato právní úprava by byla nevymahatelná a nepřinášela by žádná nová práva. Dalším důvodem, proč vláda vyslovila nesouhlas, je, že již dva měsíce je v řádném legislativním procesu komplexní úprava z dílny ministerstva zdravotnictví, která bude řešit nejenom prodej a dědění, ale bude řešit i otázku pozastavení praxe, a to v obou těchto pilířích, to znamená na úrovni registrace i na úrovni zdravotního pojištění, a předpokládáme, že do našeho právního řádu tato problematika vstoupí k 1. 1. 2009.
Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji prvnímu náměstkovi ministra zdravotnictví a nyní prosím vaše dotazy. Nejprve týkající se vládní agendy, prosím.
Česká televize: První otázka na pana premiéra, týká se vědy a výzkumu. Mnoho vědců vytýká té vaší reformě to, že to množství těch kanálů se snižuje z 22 na menší počet, bojí se, že tak přijdou o kvalitu toho rozhodování, že přijdou o své finance. Co vy si o tom myslíte?
Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Tak já bych chtěl, aby nešlo o kvalitu rozhodování, aby šlo o kvalitu výzkumu. Ukazuje se, že minimálně sedm miliard korun, podle analýz, které jsou vydávány na aplikovaný výzkum a vývoj ze státního rozpočtu, je vynaloženo prakticky bez výsledku. Lze úspěšně pochybovat někdy i o tzv. základním výzkumu z hlediska citací a proto jsme mimojiné snížili počet titulů, které jsou brány z hlediska citací jako úspěšný či neúspěšný základní výzkum. V tomto budeme v té redukci pokračovat. Některé země opravdu pro jednotlivé obory vybírají pouze světová periodika a ne například ministerské věstníky, jako bylo praxí v minulosti. To bych řekl, že je jedna věc. Druhá věc, u nás je to obecný názor všech, kteří rozumí výsledkům vědy a výzkumu, protože výzkum neděláme samoúčelně. Buď přejde do nějakého inovačního cyklu a do aplikace, nebo je využíván minimálně pro patentovou ochranu a v tomto smyslu jsme velmi neúspěšnou zemí z hlediska financí, které jsou vkládány, a v tomto smyslu nechceme budovat podporu průměrnosti, naopak, center Excellence. Redukce těch poskytovatelů, kde se rozhoduje o financování výzkumu, ať už toho specifického, nebo základního, je pouze na půl cesty, protože cílem musí být další redukce. Ideální by byla, a to je příklad úspěšných zemí s nejvyšší možnou efektivitou financování vědy a výzkumu ze státních rozpočtů, jen jedna instituce, jako je to například v Británii nebo Irsku. To znamená, řekl bych, že opak je pravdou. To, že budeme čerpat zhruba 100 miliard korun ze strukturálních fondů, že chceme touto reformou motivovat a také specifický výzkum na tom bude založen, přísun privátních prostředků průmyslového sektoru do této oblasti, jenom doplňuje tu nutnost změny, protože celá řada těch 15 aplikačních opatření, která budou vyplývat z takto schválené reformy, se týká mimo jiné spolupráce privátního a veřejného sektoru v této oblasti a týká se i vazby na terciární sektor vzdělávání, to jest na bílou knihu, takže ta věc je komunikována i s MŠMT. Já bych řekl, že opak je pravdou a jestli existuje obava, tak existuje z narušení těch standardních penězovodů, které byly nastaveny, ale které nevedly k prokazatelným výsledkům.
Česká televize: Druhá otázka na pana premiéra a pana ministra Nečase. Zamítli jste 6 tisíc pro důchodce. Podle vašeho názoru za tím návrhem, podala ho ČSSD, mohl za tím být boj o body před krajskými volbami?
Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Tak to přece jenom není jen moje spekulace, já si myslím, že je to oprávněná mediální spekulace. My se snažíme, protože důchodci jsou jediná skupina v ČR, u které neplatí rušení těch standardních automatických valorizačních schémat, oni mají pravidelnou valorizaci. To, co navrhujeme my, a to, co před chvílí řekl ministr Nečas, je, že chceme zkrátit to období posuzované, že se bude rozhodovat dříve, a to, co nabízíme my, je standardní podle dnešní legislativy. Těch zhruba 465 korun v srpnu vyplývá z exogenních vlivů, nárůstu inflace, růstu cen energií a potravin, které se promítly nejen do české inflace, ale obecně v celé Evropě, a reagujeme a chceme, a kvůli tomu je i mimořádná schůze 1. dubna, tuto možnost prosadit i v Poslanecké sněmovně, abychom mohli reagovat na ten okamžitý vývoj inflace okamžitým zvýšením důchodů, které by proběhlo v srpnu letošního roku. Standardní valorizace k 1. 1. je dána ze zákona a proběhne, já nevím tu částku, nejsem schopen odhadnout, protože ten inflační vývoj v této chvíli je poměrně nečitelný. To znamená, my jsme pro standardní zákonné prostředky a ne pro krok, který nejenom že zdevastuje celý ten důchodový účet, ale je úplně nesystémový.
Petr Nečas, místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí: Já bych chtěl jenom dodat, že návrh, který my předkládáme, znamená trvalé navýšení důchodu, ne nějakou jednoúčelovou, jednorázovou dávku, ale znamená trvalé navýšení důchodů, které již těm důchodcům zůstane, je financovatelné z důchodového systému z hlediska výběru důchodového pojištění, a především je to systémové řešení, které umožní kdykoliv v budoucnosti kterékoliv vládě, včetně nějaké teoretické budoucí, já doufám co nejpozději příchozí vlády sociální demokracie, provést, pokud bude splněn ten parametr vývoje cen o 5%, mimořádnou valorizaci. Čili, my nabízíme systémové řešení na trvalé zvýšení důchodů, nikoliv nesystémovou jednorázovou dávku, která navíc z technických důvodů je nerealizovatelná, a navíc by vedla k devastaci důchodového systému z hlediska financí.
Česká televize: Ještě poslední otázka na pana ministra Nečase. Podle údajů ČSÚ vzrostla inflace u důchodců o 9,8 %, to co vy navrhujete je zvýšení o 5,1 %. Myslíte si, že to navýšení pokryje inflaci?
Petr Nečas, místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí: Tak já za prvé musím říci, že vy srovnáváte poměrně, já se vás nechci dotknout, neinformovaně, část politiků říká demagogicky, jablka s hruškami. Za prvé ten vývoj, 9,8 %, je únor letošního roku proti únoru loňského roku. Zatímco vývoj valorizace důchodů se vždy hodnotí od srpna předcházejícího roku do července roku následujícího. Vývoj cen mezi lednem, respektive únorem loňského roku až srpnem roku 2007 byl zohledněn ve valorizaci, která proběhla od 1. ledna letošního roku. Čili, toto musíte do léta loňského roku odečíst od částky 9,8 %, protože ta byla valorizována k prvnímu lednu letošího roku. My nyní musíme brát v potaz pouze vývoj inflace pouze od srpna loňského roku do současné doby a do ledna je to 5,1 % a o tuto částku bude ta valorizace provedena a potom opět od ledna do srpna letošního roku bude ta inflace valorizována a zohledněna k další valorizaci od 1. ledna příštího roku.
Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, další dotaz. Česká televize.
Andrea Máslová, Česká televize: Pane premiére, uvažujete o nějaké nezávislé oponentuře zprávy, která se týká možných zdravotních rizik radaru v Brdech?

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já neznám nezávislejší orgán, než ten, který zpracovával tu poslední zprávu. Já se vůbec nedomnívám, že toto je tím hlavním důvodem protestů. Ta nezávislá zpráva je pro mne dostatečně nezávislá. Neznám nezávislejší orgány než ty, které zpracovávaly tuto zprávu.
Petr Nečas, místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí: Není kompetentnější instituce v této zemi na posouzení zdravotních vlivů, než je Státní zdravotní ústav. Já neznám žádnou jinou, která by měla náležité experty, přístrojové vybavení, metodiku, zkušenosti.
Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Vy takovou znáte?
Andrea Máslová, Česká televize: Já určitě ne, ale nejsem premiér.
Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Takže ne, já si nemyslím, že je nutné dělat další posuzování v tomto směru.
Andrea Máslová, Česká televize: Dobře, jak potom budete reagovat na kritické hlasy, které se objevují, kritické hlasy odborníků, například z VUT v Brně?
Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Tak to musím říct, že nepokládám za odborníky v oboru, a je třeba se podívat z jakých podkladů oni pracují a jaké mají pozadí.
Andrea Máslová, Česká televize: Děkuji.
Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Ještě dotaz, prosím? Děkujme za pozornost, nashledanou.