Tisková konference po jednání vlády ČR 27. června 2008

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Dobrý den, dámy a pánové, já vás vítám na tiskové konferenci zatím přerušené vlády a vítám zde předsedu vlády pana Mirka Topolánka a ministra financí pana Miroslava Kalouska. Poprosím pana premiéra o úvodní slovo.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Tak já úplně na úvod se omlouvám, nikdy nenajdeme ideální termín. Když uděláme tiskovku po vládě, tak to někde nedostanete? do zpráv, když ji uděláme v jednu, tak to znamená, že polovina bodů není projednána. Takže pokud se mě budete ptát na body, které ještě projednány nejsou, tak bohužel nejsou ještě projednány a nemáme k nim závěr. To, co ale projednáno je, si myslím, že je důležité z hlediska zájmu veřejnosti, tak to je vyjádření vlády k návrhu Senátu Parlamentu České republiky k Ústavnímu soudu, kde jsme vyjádření vlády dodali nebo dodáváme tímto rozhodnutím. Pan ministr Kalousek vás seznámí se dvěma základními body, a to je diskuse o návrhu zákona o dani z příjmu a rozhodnutí vlády a je to příprava státního rozpočtu, základní parametry státního rozpočtu na rok 2009 a střednědobého výhledu na léta 2010, 2011. Projednali jsme návrh zákona o diplomacii, informaci o plnění druhé etapy důchodové reformy, kde může rovněž ministr financí říct nějaké základní informace. Odložili jsme diskusi, protože nebyl přítomen na dnešní vládě předseda Strany zelených a místopředseda vlády Martin Bursík, o návrhu poslanců o přímé volbě prezidenta do příštího týdne. Schválili jsme finanční a personální zajištění výkonu předsednictví a dostali jsme se v tomto projednávání někde na body zpráva o stavu lidských práv a zpráva o situaci národnostních menšin. Z těch bodů, které byly ještě projednány, byl projednán bod, který se týká návrhů státního rozpočtu na výzkum a vývoj, který byl přeložen z minulé vlády a byl dnes bezproblémově po diskusi schválen. Poslední body bohužel projednány nejsou, a proto se k nim můžu dost těžko vyjadřovat.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji předsedovi vlády, pan ministr financí.

Miroslav Kalousek, ministr financí ČR: Dobrý den, dámy a pánové, dovolte, abych stručně okomentoval prozatím rozhodnuté výstupy, které se týkají ministerstva financí. Vláda schválila návrh novely zákona o dani z příjmu, kde jsme se nakonec dohodli na tom, že pro rok 2009 navrhujeme zachovat patnáctiprocentní sazbu daně z příjmu fyzických osob a navrhujeme snížit sociální pojištění u zaměstnance o 1,5 %. Zdůrazňuji, že toto snížení se týká nemocenského pojištění a příspěvků na aktivní politiku zaměstnanosti, tedy ještě jednou zdůrazňuji, že v žádném případě se netýká nižších odvodů na zdravotní pojištění a sociální pojištění. Zaslechl jsem v té veřejné diskusi několik argumentů, že krátíme příjem důchodového účtu, zdůrazňuji, že tímto návrhem není důchodový účet krácen o jednu jedinou korunu. Tento návrh má, oproti platnému právnímu stavu, který předpokládá přechod na 12,5 % několik, podle našeho názoru, výhod. Tou jednou výhodou je, že zůstává zachována míra progrese, chcete-li míra solidarity, která je přechodem na sazbu dvanáct a půl procent snižována, odstraňují se ony „zuby“ pro příjmové skupiny podle počtu lidí od deseti do čtyřiceti tisíc korun. Přímé odvody budou sníženy skutečně všem, a to i těm, kterým by případné snížení daně z příjmu fyzických osob, které by se jich nijak nedotklo, protože nízkopříjmové skupiny díky vysokým slevám na daně stejně už žádnou daň z příjmu fyzických osob neplatí, zatímco snížení sociálního pojištění znamená, že poplatník s příjmem deset tisíc hrubého ušetří sto padesát korun měsíčně, tzn., že jeho příjem bude o 150 korun měsíčně vyšší. V neposlední řadě je totiž tou výhodou skutečnost, že sociální pojištění není sdílenou daní, zatímco daň z příjmu fyzických osob ano. To znamená, že toto snížení se nijak nedotkne příjmové základny obcí a krajů a půjde zcela na vrub státního rozpočtu, což vláda velmi odpovědně reflektovala, Při projednávání dalšího důležitého materiálu, a to je stanovení výdajových limitů pro rok 2009, střednědobých vývojových limitů do léta 2010 a 2011, to je další materiál, který byl po diskusi schválen, a vzhledem k tomu, že snížení předpokládaných příjmů je tedy o to půl procenta vyšší, než navrhoval ministr financí, promítli jsme ho i do tohoto materiálu. To znamená, že budeme předpokládat příjmy i výdaje na obou dvou stranách nižší, než bylo navrženo. Samozřejmě můžeme snižovat přímé odvody, ale musíme vůči tomu také snižovat výdaje. Tedy dovolte, abych vás informoval, že vláda schválila limit na rok 2009 s tím, že deficit státního rozpočtu je navrhován ve výši 38,1 miliardy korun, celkové výdaje pak pro rok 2009 plánuje vláda ve výši jednoho bilionu padesáti tří miliard korun a je to poměrně ambiciózní návrh, samozřejmě za cenu celé řady úsporných opatření, ale ta úsporná opatření jsou podle našeho názoru zcela na místě. Po osmi letech rozhazování na úkor budoucnosti je vláda pevně odhodlána vrátit trajektorie veřejných rozpočtů do civilizovaného koridoru. Informovali jsme s panem místopředsedou vlády o průběhu přípravy druhé etapy důchodové reformy. Vláda i guvernér České národní banky k tomu živě diskutovali, za ty připomínky děkujeme, a ta druhá etapa se dominantně týká penzijních fondů, tzn. připravujeme teze a legislativní úpravu pro penzijní fondy, důsledné oddělení majetku akcionářů od vkladů penzijních pojištěnců, přechod na nový systém navrhujeme, tzv. nový paralelní systém, který existoval, aby žádný pojištěnec nebyl obtěžován tím, že se musí přehlašovat z jedné instituce do druhé. Bude to prostě jeho rozhodnutí, když se bude chtít přihlásit, nebo bude chtít zůstat v bývalém penzijním fondu. Samozřejmě mimořádnou pozornost budeme věnovat poměrně přísné regulaci a obezřetnému chování těchto investičních fondů a jejich investiční politice. Ta kontrola musí být naprosto mimořádná, tam občané budou shromažďovat po desítky let své prostředky na své příjmy ve stáří a diskutovali jsme i motivační faktory pro to, aby byl poplatník motivován, k tomu, aby si spořil. Tam chceme jít dominantně cestou daňových úlev nikoliv státních příspěvků a současně chceme pak motivovat pojištěnce k tomu, aby si vybíral svoji výplatu, až přijde čas výběru, nikoli jednorázovou výplatou, ale celoživotní anuitou. I tam chceme jít cestou daňových úlev, tedy v případě, že se rozhodne pro celoživotní anuitu, budou jeho příjmy zcela osvobozeny od daně z příjmu.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkujeme ministru financí, pan premiér dodá.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já bych k tomu chtěl jenom dodat, že to, že můžeme vůbec diskutovat o druhé etapě důchodové reformy, tak tím tiše předpokládáme, a já doufám, že tomu tak bude, že Senátem i podpisem prezidenta projde ta etapa první. To, že ji schválila Poslanecká sněmovna v minulém týdnu v souhrnu s více jak patnácti zákony, které pokládám za naprosto průlomové, pokládám za velký úspěch této vlády a potvrzení toho reformního úsilí, které bylo mnohdy zpochybňováno, specielně ta první etapa důchodové reformy nemá jenom parametrický charakter, zakládá možnost realizovat etapu druhou a pro tuto nebo příští politickou reprezentaci fakticky etapu třetí, na kterou jsou zatím různé názory, kde tato vláda má názor, že může jít o opt-out, ale myslím si, že právě ta první a rozpracovaná druhá etapa dávají základ tomu budoucímu řešení.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji. Prosím dotazy. ... Prima.

Tomáš Drahoňovský, TV Prima: Dobrý den, Tomáš Drahoňovský, televize Prima. Já bych měl otázku na pana ministra Kalouska. Váš původní návrh, co se týče novely zákona o daních z příjmu byl o snížení o 1 %. Mě by zajímalo, jestli byste mohl nějakým způsobem vyčíslit ten rozdíl, když je teď definitivně schváleno 1,5 %. O kolik víc to zatíží státní rozpočet, popřípadě kde se najdou úspory. Díky.

Miroslav Kalousek, ministr financí ČR: Já už jsem to komentoval. Celkový propad toho půl procenta je zhruba pět miliard, bude-li to pět a půl miliardy, tedy mi to odpusťte, záleží na aktuálním indikátoru zaměstnanosti. Vláda o příslušné číslo upravila navrhované výdaje i příjmy těchto limitů. Tzn. ano, snížili jsme o půl procenta více, než navrhoval ministr financí, také jsme snížili výdaje.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, Česká televize.

Česká televize: Dobrý den, já bych se chtěla zeptat, mluvili jsme s člověkem, který s tím má největší problém, teď myslím z poslaneckého klubu ODS, s Vlastimilem Tlustým. Ten říká, že on původně usiloval o těch dvanáct a půl procenta daně z příjmu fyzických osob, nicméně říká, že je mu jedno, jak vlastně ty daně snížíte, ale trvá na tom, že aby bylo dosaženo toho výsledku dvanácti a půl procenta, bylo by potřeba snížit sociální pojištění o 2,5 % a že se na tom údajně shodla i odborná komise ODS. Požádám vás o komentář, jestli je možné, aby ta sazba klesla takto nízko a jestli by to bylo únosné pro státní rozpočet.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já se omlouvám, je to deset až jedenáct miliard navíc, které bychom museli někde hledat. My jsme chtěli splnit fakticky minimálně dva z těch tří cílů, nelze splnit všechny tři. To je evidentní, ta diskuse probíhala dlouze a já to nemíním detailně vysvětlovat. Pro nás je velice klíčové, abychom řešili ten problém, který nastal v minulém roce, který je sice trochu fiktivní, nicméně to byl ten hlavní požadavek, hlavní slib, který jsme udělali v rámci dohody při schvalování toho velkého balíku. To, že tam nebudou ty zuby pro příjmové skupiny deset až čtyřicet tisíc, tím návrhem, který tam vláda předkládá, to samozřejmě řešíme. Co se týká toho druhého velkého cíle, tak to je cíl postupného snižování deficitu veřejných rozpočtů a taky rozpočtu státního, a tento cíl pokládáme za natolik prioritní, že ovlivňuje všechny ostatní parametry. Pokud bychom šli na ten návrh, který navrhuje Vlastimil Tlustý, tak by to znamenalo, že bychom k těm úsporám, které jsou poměrně velmi citelné, které jsme dnes k tomu dodali, to je těch zhruba pět miliard, museli přidat dalších jedenáct miliard, a já se vší odpovědností říkám, že to prostě v těch stávajících rezortech při nastavené legislativě, speciálně u mandatorních výdajů, přes všechny ty změny, které jsme již provedli prostě možné není. Myslím, že je jasné, a už to opakuji potřetí na podobné tiskové konferenci, že to není buď anebo, já pokládám za možné obě varianty. Obě ty varianty přinášejí určitá rizika, určité nevýhody, ale tu základní výhodu, a to je celkové snižování daňové zátěže, splňují obě dvě. Pokud se Poslanecká sněmovna rozhodne pro vládou navržený systém, budu rád, pokud Poslanecká sněmovna rozhodne ponechat ten stávající, tak se s tím vláda umí vyrovnat.

Miroslav Kalousek, ministr financí ČR: Já bych k tomu rád dodal něco, co možná není na první pohled zřejmé, možná ani některým expertům, že pokud bychom chtěli snižovat nad číslo 1,5 % u zaměstnance, tak tam už bychom museli snižovat právě odvod do penzijního pojištění, což vzhledem k tomu, že velmi usilujeme o stabilizaci tohoto systému, pokládáme za vyloučené. To znamená, u zaměstnance by bylo možné buď začít snižovat příjmovou základnu penzijního účtu, to pokládám za vyloučené a neodpovědné, anebo tohoto snížení dosáhnout odvodem u zaměstnavatele, nicméně to je pak efekt, který by se promítl do peněženky toho, kdo platí daň ze závislé činnosti pouze patnácti procenty, tzn. svým významem by se blížil nule. Já proto tuto diskusi vůbec nepokládám za věcnou, to není věcná diskuse. To, jestli snížíme sociální pojištění o jeden, nebo jeden a půl procenta, ovlivní ekonomiku v téhle zemi způsobem, který se limitně blíží nule. Vnímám to jako politický problém, který respektuji.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, televize Z1.

Televize Z1: Dobrý den, já bych měla dva dotazy. Chtěla jsem se zeptat, vy jste pane ministře říkal, že ten rozpočet udržíte za cenu úsporných opatření, jestli můžete trošku konkretizovat, v jakých oblastech nebo čeho se to bude především týkat, a potom jsem se chtěla ještě zeptat, jestli ten rozpočet může ovlivnit například stagnující německá ekonomika.

Miroslav Kalousek, ministr financí ČR: Tak podívejte se, jeden z klíčových indikátorů pro budoucí příjmy státního rozpočtu, růst hrubého domácího produktu, a my jsme malá liberální, dominantně na export orientovaná ekonomika, takže vnější vlivy budou mít na náš HDP vždycky větší vlivy než hospodářská politika vlády. Jako člen vlády bych k tomu měl třeba dodat „zaplaťpánbůh“. Takže pochopitelně, jestliže okolí kolem nás bude stagnovat nebo vnější poptávka nebude taková, jak předpokládáme, tak to pochopitelně ovlivní příjmy našeho rozpočtu. Nicméně my předpokládáme mírné ochlazení, nepředpokládáme takový růst, jako byl v roce 2007, ale stále předpokládáme velmi slušný růst mezi čtyřmi až pěti procenty. Domníváme se, že tato prognóza se naplní. Úsporná opatření se musí odehrát ve všech kapitolách, to znamená, že všichni ministři proti svým požadavkům, svým přáním a svým střednědobým výhledům, dostali méně nebo budou muset pracovat s menším objemem peněz, jak rozepíší jednotlivé priority do svých kapitol, to je prostě jejich rozhodnutí, ale vláda je v situaci, kdy oproti střednědobým výhledům bude muset pokrýt navíc některé výdaje, které očekávala vzhledem k inflaci, to jsou dominantně důchody, platy ve školství, ony čtyři miliardy pro pedagogické pracovníky, některé další výdaje související s valorizací, což bylo celkem zhruba 26 miliard korun neočekávaných výdajů. Vláda mi dala dvě možnosti. Udělat buď to, co vždy dělaly předcházející vlády s ministry za sociální demokracie – o tyto výdaje zvýšit deficit – anebo vláda mohla říct, a já jsem na to hrdý, že o tyto výdaje nezvýší deficit, že dodrží zákonné ustanovení o výdajových limitech o jednu jedinou korunu a těchto 26 miliard, které musíme pokrýt, protože to jsou výdaje mandatorního charakteru, jsme nalezli v jednotlivých kapitolách úspornými opatřeními. Tedy opakuji, že vláda Mirka Topolánka je první vládou, která dodržuje zákon o rozpočtových pravidlech od té doby, co se zákonné ustanovení o výdajových limitech stalo součástí našeho právního řádu, a kdyby se tak vláda chovala od roku 2004, když bylo toto reformní ustanovení prosazeno, tak jsme bilanci veřejných rozpočtů měli vyrovnanou. Předcházející vlády prosadily zákon, který pak ignorovaly. Jenom pro rok 2006 bylo zákonné ustanovení o výdajových limitech porušeno o 56 miliard korun.

 Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, další dotaz.

Petra Vostrčilová, Reuters: Dobrý den, já mám tři stručné dotazy na pana ministra, jestli mohu je klást postupně. První se týká právě plánu a fiskálního výhledu České republiky na ty příští dva roky, jestli byste mohl říct nějaké podrobnosti, nejlépe deficit veřejných rozpočtů.

Miroslav Kalousek, ministr financí ČR: Promiňte, ptáte se mě na trajektorii deficitu nebo ...

Petra Vostrčilová, Reuters: Na trajektorii deficitu a pokud již máte výhledy na roky 2009 a 2010.

Miroslav Kalousek, ministr financí ČR: 1,5. 2011 – 1,2.

Petra Vostrčilová, Reuters: Děkuji moc, druhý dotaz se týká ...

Miroslav Kalousek, ministr financí ČR: ... mluvím o veřejných rozpočtech. Já podle metodiky ESA 95, v hotovostní metodice je to méně, a státní rozpočet, kdybyste počítala deficit státního rozpočtu, tak hluboko pod procento.

Petra Vostrčilová, Reuters: Ano, přesně tam směřovala moje otázka. A druhá otázka se týká letošního rozpočtu. Vy jste před asi měsícem řekl poměrně optimistický odhad, že by deficit státního rozpočtu mohl skončit s deficitem možná i o dvacet miliard lepším, než je plán, jak vidíte tu situaci teď, v polovině letošního roku?

Miroslav Kalousek, ministr financí ČR: Myslím si stále to samé s tím, že jsme ovšem v polovině roku, takže ... Deficit bude určitě menší, než byl rozpočtován, ale chcete-li ode mě přesné číslo, prosím obraťte se na věštírnu delfskou. Já jsem jenom ministr financí.

Petra Vostrčilová, Reuters: A třetí dotaz se týká akcií ČEZu a prodávaného státního podílu. Makléři uvedli, že stát již čtrnáct dní neprodával žádné akcie. Zajímalo by mě, jestli chcete nějak oficiálně komentovat, že jste se rozhodli ukončit tuto transakci nebo zda stále trvá vaše komunikační strategie.

Miroslav Kalousek, ministr financí ČR: Kdybychom se tak rozhodli, tak bychom to řekli. A protože jsme se tak nerozhodli, tak nic takového neříkáme a spekulace makléřů už mě dávno jenom baví. Výsledky našeho prodeje jsou naprosto mimořádné. Dosahujeme průměrných cen vysoko nad průměrnou úroveň. Myslím si, že způsob našeho prodeje, který je naprosto transparentní a respektuje všechny burzovní pravidla, vydělal státu o mnoho miliard více, dokonce se domnívám, že jsme úspěšně na burze některé spekulanty obehráli. Tak ať spekulují dál.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Prosím další.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Ano, já musím Kalouska opravdu pochválit.

Hana Škodová, Právo: Chtěla jsem se zeptat na důchodovou reformu. Druhá fáze, o které jste dneska diskutovali, jaký má časový harmonogram, a třetí fáze, kterou jste zmínili, jestli ještě jednou můžete jednoznačně sdělit své stanovisko k opt-outu a kdy by měl být proveden.

Miroslav Kalousek, ministr financí ČR: To se ptáte na třetí fázi. Druhá fáze ...

Hana Škodová, Právo: Ptala jsem se na druhou a potom na třetí fázi.

Miroslav Kalousek, ministr financí ČR: S panem místopředsedou vlády Nečasem předložíme na základě dnešní informace zcela konkrétní teze do konce září, za předpokladu, že nám ty teze budou schváleny nebo nějakým způsobem poopraveny, začnu pracovat na konkrétní legislativní předloze, kterou předpokládám, že vláda předloží do Poslanecké sněmovny v prvním čtvrtletí příštího roku. Téma opt-outu je téma, kterému já věřím, nicméně je to třetí fáze a já si uvědomuji rozložení sil v Poslanecké sněmovně, ale v každém případě si myslím, že jsme odhodláni na něm pracovat.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já k tomu jenom dodám, že pokud nestihneme předložit opt-out v roce 2010, tak to nepochybně bude tématem volební kampaně pro volby do Poslanecké sněmovny a já doufám, že do té doby se potvrdí správná cesta těch předchozích kroků. Neumím teď opravdu říct, stejně jako ministr financí, jestli to udělá ještě tato vláda, ale trvám na tom, že všechny kroky, které provedeme, umožní jakékoli příští administrativě udělat ten krok, kvůli kterému se to všechno dělá, ještě v reálném čase, který nebude znamenat riziko pro vývoj důchodů a vývoj důchodového systému, ať už to provede v roce 2010 nebo 2011. Já si myslím, že to už není tak úplně podstatné, důležité jsou ty první dva kroky.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji. Prima.

Tomáš Drahoňovský, TV Prima: Já bych měl teď otázku na pana premiéra a znovu bych se vrátil k novele zákona o dani z příjmu. Předtím ta novela byla odložena z jednání vlády kvůli tomu, že nebyla zřejmá dostatečná podpora mezi třeba i poslaneckým klubem ODS. Znamená to, že teď, když už ten návrh vláda schválila, ta podpora zřejmá je? Už jste třeba mluvil se členy odborné komise, s panem Doktorem a podobně, zda jemu toto stanovisko vlády konvenuje?

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já musím říct, že respektuji odborná stanoviska všech tří koaličních stran, takže jsme při rozhodování vzali nepochybně v potaz i doporučení té odborné komise ODS. Nicméně to, že se projednával tento materiál až dnes, to nesouviselo s výsledky práce těchto odborných komisí, ale s tím, že to bylo natolik spjato s rozhodováním o střednědobých výdajových limitech, že ty materiály musely být projednávány spolu, protože spolu velice úzce dýchají, a po rozhodnutí, které předcházelo rozhodnutí o střednědobých výdajových limitech a o rozpočtu na příští rok, jsme museli samozřejmě upravit i ten původní návrh ministerstva financí pro rozpočet a střednědobé výdajové limity, protože to rozhodnutí právě ve věci snížení o 0,5 % více, než navrhovalo ministerstvo financí, ovlivnilo potom vlastní materiál, o kterém jsem hovořil, takže ta přímá korelace tam není. Ty odborné názory všech těch koaličních partnerů i ODS naprosto respektujeme. Také proto jsme nakonec prosadili na vládě, na rozdíl od návrhu ministerstva financí, řekl bych snížení o dalšího 0,5 procentního bodu, takže ten respekt k těmto odborným názorům tam samozřejmě byl.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Díky, Česká.

Veronika Marková, Česká televize: Já bych se ještě zeptala spíš tak technickou... Jakým způsobem hlasování o tomto návrhu dopadlo, jestli k tomu jednomu a půl procentu jste se nakonec přiklonili všichni, nebo ...

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já se přiznám, že nepokládám tuto otázku za korektní a nikdy jsem na ni ještě neodpovídal a neodpověděl.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Ještě nějaký dotaz? Poslední prosím. Právo ano. Děkuji.

Petr Janiš, Právo: Dobrý den, vy jste sice ten bod odložili, ale mě by pane premiére zajímalo, jaký je váš názor na referendum o přímé volbě prezidenta. A druhá otázka by byla, jestli jste už tedy projednali to navýšení prostředků na platy učitelů.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Tak to jsme projednali, jak mysleli, tak řekli a udělali. Možná je to jako bod dnes, týká se to toho rozpočtu letošního roku, já nepředpokládám žádný problém, co se týká příštího roku, tak je zapracováno už fakticky do rozpočtu na příští rok minimálně v té objemové části, takže tam ten problém nevidím a ta první otázka se týkala přímé volby prezidenta. Já k tomu neřeknu nic než to, že jsme se dohodli, a také proto jsme to odložili, že si na to sedneme ještě v rámci K9, já ani nevím přesně kdy, před jednáním vlády příští týden. Hledáme termín spíše... Já to vidím jako trochu diskutabilní. Nicméně naprosto respektuji názor koaličního partnera a jeho návrh na uspořádání tohoto referenda. V této chvíli na to nemám nějaký silný názor. Já referenda obecně pokládám za zcela mimořádný nástroj, který řeší svrchovanost a naprosto zásadní klíčové otázky, a obecně nejsem přítelem referend, a je to o mně obecně známo. Pokud sledujete má vyjádření ve věci prezidentské volby, tak jako část lidí v ODS nejsem ani přítelem přímé volby a nikdy jsem to netajil, v ODS ten názor je velmi polarizovaný od lidí, kteří by podpořili přímou volbu v nějakém modelu, např. francouzském nebo podobném, až po lidi, kteří odmítají nebo berou přímou volbu ne jako změnu k lepšímu, a měl jsem na to téma takovou spoustu vyjádření, že já se už nemíním v této věci opakovat.

Miroslav Kalousek, ministr financí ČR: Možná jestli, jak padla otázka slečny Markové, to se skutečně nesděluje hlasování k jednotlivým bodům, ale vzhledem k tomu, že vláda rozhodla trochu jinak, než navrhl ministr financí, tak by bylo asi na místě říct, jak jsem hlasoval já. Ano, já jsem ten návrh podpořil, protože vláda velmi odpovědně také upravila návrh celkových výdajů. Tzn. příjmy lze snižovat jenom tehdy, když se snižují výdaje, pak s tím může ministr financí souhlasit. Výše deficitu zůstala stejná.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Tak a definitivně poslední.

Nikola Bojčev, Radiožurnál: Dobrý den, já bych měl na pan ministra Kalouska prosbu o reakci na vyjádření Transparency International, které kritizuje návrh likvidace ekologických zátěží tou jednou velkou zakázkou, prý to podle nich dává prostor pro korupci. Tak jestli na to můžete reagovat.

Miroslav Kalousek, ministr financí ČR: Já bych vás velmi poprosil, jestli byste mi tu otázku mohl položit vy. A já vám na ni odpovím, ale já v žádném případě jako ministr financí nebudu veřejně polemizovat s organizací, která zneužívala státní dotaci, nikdy se k tomu nepřiznala a vyhnula se sankcím způsobem typickým pro pašeráky cigaret. Takže nenuťte mně prosím, abych se vymezoval vůči Transparency International a jejich vyjádření naprosto ignoruji, ale pokud mně tuto otázku položíte vy, tak vám na ni odpovím.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já přece jenom k tomu musím něco říct a mluvím o tom vždycky velmi tvrdě, velmi otevřeně, při interpelaci v Poslanecké sněmovně, myslím otevřeněji, než je obvyklé v této zemi. Ten stav, který tady panuje deset let, je naprosto neúnosný, a pokud někdo chce mluvit o korupci, ať si probere zpětně drtivou většinu těch zakázek, které se právě odvíjely od smluv Fondu národního majetku při odstraňování starých zátěží. Ten stav byl neúnosný a musel být změněn. Ať ta zakázka bude, nebo nebude realizována tak, jak vláda plánuje, tak je zcela evidentní, že ten princip je opačný, zatímco dosavadní zájem byl vždy tu cenu navýšit tak, aby tam zbylo pro všechny, ta tendence pro toho koncesionáře je opačná. On vysoutěží za co nejnižší cenu a bude mít zájem, aby bylo realizováno efektivně a co nejlevněji, a to s plným, řekl bych, vědomím inspekce životního prostředí, která, pokud neuzná, že byly splněny základní parametry té asanace, tak v podstatě ty peníze nebudou uznány. Tzn. já musím říct, že je to zcela naopak, a mě udivuje, že transparentní internacionála se vymezuje tímto způsobem ve věci, kde by měla být spíše na straně vlády.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji. Já dodatečně vítám pana ministra vnitra Ivana Langera, dávám mu slovo.

Ivan Langer, ministr vnitra ČR: Dobrý den, já bych chtěl ještě informovat o dvou bodech, které dnes projednala a schválila vláda. První byl materiál, který se týkal komunikační infrastruktury veřejné správy a informace o výsledcích jednotného přístupu v rámci zajišťování komunikační infrastruktury veřejné správy. Ukazuje se, že jednotný přístup slaví své úspěchy v podobě významných cenových úspor, a mohu sdělit, že úspory, které dosud státní administrativa vynakládala na zajištění komunikační infrastruktury ve srovnání s novými podmínkami za loňský rok nebo na tento rok bude činit 20 %, a po dobu platnosti rámcové smlouvy odhadujeme, že stát takovýmto způsobem ušetří až 500, milionů korun na zajišťování těchto služeb. Současně také vláda dnes projednala materiál, který se týká smluvních vztahů se společností Microsoft. Zde bych chtěl sdělit, že ministerstvo vnitra na základě kompetenčního zákona je odpovědné za informační a komunikační technologie ve veřejné správě, dostalo za úkol uzavřít strategickou smlouvu o spolupráci se společností Microsoft, ale také s jinými společnostmi, neboť tato strategická smlouva nemůže být a není výhradní. Stalo se to, že smlouva o strategické spolupráci se společností Microsoft byla podepsána, tento týden v pondělí byla uzavřena obdobná smlouva se společností Novell. V tuto chvíli podle materiálu, který byl schválen, mohu říci, že byl odsouhlasen jednotný přístup pro zajišťování těchto produktů nezbytných pro českou veřejnou správu. Myslím si, že díky tvrdému vyjednávání se zástupci společnosti Microsoft a s jejím novým šéfem panem Ballmerem se nám podařilo dosáhnout nabídky, kterou pokud česká veřejná správa využije, tak v horizontu šesti let, a teď prosím poslouchejte přesně, v horizontu šesti let ty odhadované úspory by měly dosáhnout téměř pět a půl miliardy korun. To je vše, děkuju.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Má někdo dotaz k tomuto tématu?

Ivan Langer, ministr vnitra ČR: Já jenom dodatek, ročně česká veřejná správa v té kombinaci komunikační struktury a softwarových produktů nezbytných pro její výkon mohou efektivně uspořit zhruba jednu miliardu korun. Roční úspora je jedna miliarda korun.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkujeme, nashledanou.