Tiskové konference
27. 8. 2008 13:38
Tisková konference po jednání vlády ČR 27. srpna 2008
Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Dobrý den, dámy a pánové, já vás vítám na tiskové konferenci po zasedání vlády. Dovolte mi zde přivítat členy vlády. Předsedu vlády pana Mirka Topolánka, místopředsedu vlády pro evropské záležitosti pana Alexandra Vondru, ministra zahraničních věcí pana Karla Schwarzenberga a ministra spravedlnosti pana Jiřího Pospíšila. Úvodní slovo má předseda vlády Mirek Topolánek.
Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Dobrý den, ještě jednou. Předtím, než začnu popisovat jednotlivé body jednání vlády, tam mi dovolte určitou opravu. Já jsem se dočetl v tisku, že Jiří Paroubek nevěděl o jednáních týkajících se umístění radaru v ČR a chci tu říci jednoznačné důkazy, že to není pravda. Kromě toho, že Špidlova vláda přijala usnesení, které bylo na Úřadu vlády k dispozici, tak hlavně 12.7. 2006 přijala Paroubkova vláda a Jiří Paroubek podepsal usnesení, které toto Špidlovo usnesení odtajňuje. Oba ty dokumenty jsou veřejně k dispozici a já pokládám za nemožné, aby Jiří Paroubek podepsal něco, co předtím nečetl a nebo s čím by nebyl seznámen nebo o čem by nehlasoval s plným vědomím. Protože existuje určitý mytologie kolem jednání ČSSD ve věci radaru, tak já bych chtěl říci ,že vylučuji to, že by Jiří Paroubek tyto informace neměl. To je možná do úvodu, protože bych chtěl, aby v těch věcech bylo jasno. Dnes jsme projednávali celou řadu bodů. Celou řadu bodů jsme přeložili buď z důvodu dovolené prezidenta NKÚ pana Dohnala, proto jsme stáhli body týkající se jeho agendy. Stáhli jsme bod týkající se Parama, protože čekáme na pana ministra Kalouska který nebyl dnes přítomen. Celo řadu bodů jsme přeřadili bez rozpravy do rozpravy. Nicméně, vás ze všeho nejvíce bude zajímat bod, který se stal předmětem určitých spekulací. Je to bod, který se týká mandátu vlády, hlavě delegace, v tomto případě předsedovi vlády na jednání mimořádného summitu svolaného na pondělí 26. srpna do Bruselu Nicolasem Sarkozym, předsedou evropské rady. Nechám ten bod svým kolegům, aby vám ty detaily toho mandátu osvětlili. Ten mandát je v kontextu té včerejší diskuse s panem prezidentem, my si myslíme, to je můj komentář, že EU některé věci může, některé nemůže. Patří spíše do gesce OBSE nebo OSN nebo NATO. V tomto případě se omezujeme při tom mandátu na věci, které EU může nebo které musí. To je tedy můj komentář k tomu. myslím, že zajímavá diskuse byla u zákona o návrhu zákona o sčítání lidu, domů a bytů. Tento bod byl přerušen, nejenom z formálních důvodů, ale pokračuje tam diskuse o anonymizaci či neanonymizaci některých údajů po skončení sčítání lidu. Tato vláda se přiklání k názoru, že kromě dat, které jsou využity pro statistiku, mají být data udržována přestože na neveřejném serveru v anonymní podobě, to znamená v neidentifikovatelné. To byla ta diskuse, která proběhla. Velká diskuse, nechám to Jiřímu Pospíšilovi, kolem návrhů volebního zákona. Ta diskuse nebyla meritorní, nebyla věcná. Šlo spíše o redukci těch návrhů, které připravilo ministerstvo spravedlnosti, které je dáno koaliční smlouvou, Programovým prohlášením a také mým zadáním tomuto ministerstvu a to je při respektování koaliční smlouvy, řekl bych, nepostihování malých stran v tomto volebním systému a při tom řešení případných patových situací á la volby 2006. To znamená, bonus pro vítěze. Všechny varianty, které ministerstvo připravilo, jsou varianty, které jsou v Evropě známy, které nějakým způsobem fungují a reflektují toto zadání. My jsme redukovali, to už nechám Jiřímu Pospíšilovi, tento počet variant. Necháme připravit detailní legislativní znění a potom povedeme politickou diskusi v koalici i napříč Poslaneckou sněmovnou a Senátem. Mám pocit, že z těch bodů, které jsme dále projednávali, nechám spíše na dotazy. Nevím, co by tam bylo takového, co by bylo buď kontroverzní nebo nějaké převratné a mohlo vás zajímat. To je ode mne v tuto chvíli všechno.
Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji předsedovi vlády, nyní má slovo místopředseda vlády pan Alexandr Vondra.
Alexandr Vondra, místopředseda vlády pro evropské záležitosti: Já jen drobnou opravu, ten mimořádný summit je 1. září, příští pondělí. Předložili jsme společně s ministrem zahraničí návrh toho mandátu. Myslím, že ta hlavní práce byla odvedena ministerstvem zahraničí. Čili nechám na Karlu Schwarzenbergovi, aby popsal ten rozsah toho mandátu tak, jak delegace vedená předsedou vlády jím je pro patřičné jednání vybavena. Chtěl bych snad říci to, že my jsme tu prodělali určitou debatu domácí a chceme se nyní soustředit na to, co mám ve vztahu k tomu problému v Gruzii dělat v těch příštích týdnech, měsících. To si myslím, že je pro všechny účastníky té diskuse v rámci EU v rámci NATO podstatné. Více se soustředit na tu přítomnost a budoucnost než na minulost.
Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji místopředsedovi vlády. nyní má slovo ministr zahraničních věcí pan Karel Schwarzenberg.
Karel Schwarzenberg, ministr zahraničních věcí: Dámy a pánové, mandát, který byl udělen vedoucí delegace, totiž panu premiérovi, je poměrně volný, poněvadž uvidíme teprve, jak se ta diskuse bude vyvíjet. Soustřeďujeme se na to, co opravdu můžeme udělat. To jest v okamžiku nejdůležitější je pomoc rekonstrukce Gruzie. Válka tam spoustu věcí zpustošila. Jak víte, česká vláda se už usnesla o naší české pomoci Gruzii, která bude rozdělena do dvou dílů.jednu bezprostřední pomoc léky a podobnými věcmi, druhá, to je tříletý program, který bude obsahovat zhruba 150 milionů korun. To je jedna věc.Druhá věc je, že usilujeme, aby EU, o tom budeme vést diskuse, se v té pomoci sjednotila. Aby byl jistý plán rekonstrukce celého území Gruzie, tedy i s Abcházií i s Osetií, že bychom tam měli i spolupracovat, pokud
je možno, se sousedními státy. O to jde, o to bude též z naší strany vedená diskuse. Jinak tedy je na vývoj v diskusi v EU, které kroky můžeme dále podnikat. Teď podporujeme především předsedající zemi EU, která jako předsedající země má slovo za EU. Podpoříme jí ve snaze, aby ujednání, které bylo uděláno, bylo také uskutečněno. Zachováme zásady územní celistvosti a suverenity Gruzie a pokusíme se opravdu dosáhnout toho, aby všechny body, které byly ujednány, byly také uskutečněny. V tomto smyslu je mandát pro předsedu vlády. V tomto smyslu bude delegace pod jeho vedením také na čtvrteční diskusi Evropské unie působit. Budeme tam také otevřeni dobrým a užitečným návrhům našich kolegů v EU. Děkuji mnohokrát.
Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji ministrovi zahraničních věcí. Nyní poprosím ministra spravedlnosti pana Jiřího Pospíšila.
Jiří Pospíšil, ministr spravedlnosti: Ještě jednou, dobrý den. Dámy a pánové, dovolte mi, abych stručně okomentoval materiál, který předkládalo ministerstvo spravedlnosti a který se týkal případných změn ve volebním systému pro volby do Poslanecké sněmovny. My jsme připravili základní materiál, který měl celkem šest variant a reflektoval zadání, které již zmiňoval pan premiér. To znamená, na větu, která je obsažena v koaličním dokumentu, „strany vládní koalice se pokusí učinit takové změny, které posílí princip proporcionality“ a budou garantovat vítězi voleb, tzv. volební prémii. Srovnali jsme jednotlivé volební systémy zemí EU i jiných zemí a vybrali jsme šest existujících modelů, které v zásadě splňují podmínku, která byla takto řečena v koaliční smlouvě. Tento materiál byl rozeslán k připomínkovému řízení a jednotlivá ministerstva potažmo jednotlivý členové vlády se nám k tomuto vyjádřili a z této diskuse vzešli tři modely, které mají v zásadě podporu a o těchto modelech jsme též dnes vedli diskusi,. Jak říkal pan premiér, padlo rozhodnutí, abychom tyto tři modely dále rozvíjeli. Vedle těch tří modelů bylo navrženo, abychom přidali model, který připravovala Tošovského vláda v druhé polovině devadesátých let, jako model, který může být též připraven do podrobnější úpravy a může být též předmětem dalších diskusí. Důležité také je konstatovat, že u řecké varianty, kterou za chvilinku stručně zmíním, byla doplněna jedna subvarianta, vedle Hagenbach-Bischopovy metody přepočtu ještě tzv. Haareova metoda. Já zde nechci podrobně popisovat ty modely. Ten materiál, který vláda dnes projednala je veřejný, takže, když dovolíte, jenom stručně. Do dalšího výběru prošla „skotská varianta“, kterou se volí skotský autonomní parlament, která počítá s tím, že druhé skrutinium je pevně dáno. Zákon jasně říká, kolik mandátů připadá pro druhé skrutinium a toto celé skrutinium nepřipadá celé vítězi voleb, ale je zde jiná přepočtová formule než v prvním skrutiniu, ovšem výhodnější pro vítěze. Skotská varianta preferuje vítěze voleb, ale ne tak výrazně jako v případě, když celé druhé skrutinium si vezme vítěz voleb. Řecká varianta, ta odpovídá tomu, co bylo přijato v koaliční smlouvě. Ta počítá s tím, že volby proběhnou poměrným systéme. První skrutinium, klasická Hagenbach-Bischofova metoda. To je metoda, která se v ČR používala do roku 1998, kdy byla takto volena ČNR a dále se počítá s tím, že by se to druhé skrutinium, které není stabilní, záleží tedy, kolik zbude mandátů po přepočtu, bývá to 10-15 mandátů, tak celý tento balík zbylých mandátů by připadl vítězi voleb. Řecká varianta. Jak jsem řekl, my k tomu dodáváme modifikaci, kdy by nebyl použit Hagenbach-Bischof, ale jiný způsob přepočtu mandátů. Třetí základní varianta vybrána z našeho dokumentu, tzv., holandská varianta. Dle názvu vyplývá, že je využívána v Holandsku. Počítá s tím, že celá republika je jeden volební obvod, nicméně, kandidátní listiny se dále staví v jednotlivých krajích. Hlasy se ovšem rozdělují na celostátní úrovni. Politická strana získá takový počet křesel, kolik získá na celostátní úrovni a tato křesla se pak rozpočítávají do jednotlivých krajů podle toho, jak v kterém kraji je úspěšná. Zde počítáme také s s bonusem pro vítěze. Může být buď pevný charakter, například zákone, řekne, že 10, 15, 20 mandátů vždy připadne vítězi voleb nebo může existovat degresivní bonus. Bonus, který klesá podle toho, jak je vítěz voleb úspěšný. Vyhraje-li někdo volby těsně, například s 30%, pak ze zákona získá větší bonus, čím to vítězství bude nižší, například 50 %, tím tento bonus bude klesat až při padesáti procentech bude nulový. Takováto úprava by reflektovala myšlenku, že bonus má pomoci k sestavení vlády a pokud někdo získá dostatek hlasů, například 51 %, tak takový bonus nepotřebuje. Tedy, velmi stručně, uznávám, že je to relativně složitá záležitost, proto odkazuji na materiál, který je veřejně dostupný. Zatím se pohybujeme v takovýchto obecných úpravách, náš tým expertů, který na ministerstvu pracuje. Jsou tam i experti přizvaní z Akademie věd, soukromé vysoké školy CEVRO a z jiných institucí. Počítá s tím, že tyto varianty se rozpracují a pak zástupci koaličních stran budou dále jednat, která varianta by případně byla průchozí.
Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji ministru spravedlnosti. Nyní poprosím o vaše dotazy. První, Hospodářské noviny.
Marie Valášková, HN: Já mám dotaz na pana ministra spravedlnosti. Do kdy byste měli rozpracovat ty tři varianty? Kdy by se k tomu měl kabinet vrátit?
Jiří Pospíšil, ministr spravedlnosti: Termín není daný. Já počítám, že to bude do měsíce připraveno.
Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji. ČTK.
Jakub Dospiva, ČTK: Dobrý den. Já jsem se chtěl zeptat k té Gruzii. S čím konkrétním ta obnova? Jak by to mělo vypadat? Co navrhnete na tom jednání v pondělí? Součástí toho balíku by měl být i plán ministerstva vnitra na léčbu několika gruzínských dětí. Jestli s tím jste souhlasili také. Děkuji.
Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: To byla pouze úprava, která rozšiřovala země, pro které už tato úprava pomoci pro děti platí. O Gruzii v dané chvíli naprosto formální ustanovení a nebyl s tím žádný problém. Ty země, které tam jsou, jsou země, které nějakým způsobem jsou země třetího světa, rozvojové nebo země, které takovou pomoc dlouhodobě potřebují. Co se týká toho našeho humanitárního a rozvojového plánu, je to hodně o diskusi na Evropské radě. Myslím si, že s tímto bodem nebude problém v tom prosazení, že má EU pomoci. U všech těch bodů a u všech těch záležitostí se bude jednat o míru té ingerence a té pomoci. My se domníváme, že se začít může tou donorskou konferencí. Podobný nápad má například německá kancléřka Angela Merkel a celá řada dalších. To si myslím, že bude ten nejmenší problém. Větší diskuse bude u nějakého dlouhodobějšího rekonstrukčního plánu. V tomto smyslu my jdeme s tím mandátem, který je jasně definovaný od donorské konference k případnému rekonstrukčnímu plánu, ale ten mandát je volný. Diskuse na Evropské radě není nikdy sešněrovaná dopředu ani mandáty jednotlivých zemí a bude o tom, jaká míra kritiky ve vztazích EU-Rusko zazní, protože země EU jsou poměrně jednotný, že kritika zaznít má a nejsou jednotny v hloubce a míře té kritiky. To říkal i pan ministr Schwarzenberg, podporujeme monitorovací misi a po dohodě v rámci předsednictví francouzského a v rámci trojky a ve spolupráci případně s OBSE s OSN i další kroky, které by vedly k nějakým mezinárodním buď v první fázi pozorovatelské misi nebo mírotvorným silám. Což je ale hodně daleko a opravdu to souvisí s jednáním nejenom na té evropské úrovni. Ty návrhy nebudou nikdy konkrétnější, protože my jsme konkrétní krok už udělali a v tomto smyslu patříme k těm zemím, které se k tomu postavily velmi rychle a tu potřebu naplňují.
Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji. Ještě doplňující dotaz. Prosím. ČTK a potom Prima.
Jakub Dospiva, ČTK: Já bych to ještě doplnil. To je na pana Vondru. Jestli už si v této chvíli uvědomujeme, jak dalece, byť tento problém mohl ovlivnit naše předsednictví? Francie s tím má neočekávaně velké starosti a musí to řešit.
Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já nevím, jestli to není otázka na mne, ale nechám to Sašovi.
Alexandr Vondra, místopředseda vlády pro evropské záležitosti: Samozřejmě, že si to uvědomujeme. Já jsem říkal, že pro nás je teď důležité skutečně osvobodit se od diskusí, kdo, co přesně zavinil v posledních týdnech. Nechme to historikům. Já si myslím, že se ukáže, že to, co vláda k tomu řekla, že mělo své opodstatnění, ale nyní se musíme soustředit na to, co bude v těch nadcházejících týdnech, měsících. Je nepochybné, že se s tím potýká nejen francouzské předsednictví. my v tomto ohledu oceňujeme, co prezident Sarkozy zatím udělal. Myslím si,. Že ta aktivita byla nasměrována dobrým směrem ve vztahu ke Gruzii a budeme v tom pokračovat. Ať chceme nebo nechceme, prostě není možné si dělat nějaké iluze, že v lednu až červnu toto nebude na agendě. Bude na agendě i vztah mezi Evropou a Ruskem. Je evidentní, to jsme také diskutovali, že za stávajících okolností to není byznys jako obvykle. Prostě procházíme obtížným obdobím vztahů s Ruskem, ale budeme na to připraveni. Jinou možnost nemáme a já nepochybuji, že se s tím ČR vypořádá úspěšně. Koneckonců, začínáme příští týden pod premiéra v Bruselu.
Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, Prima.
Tomáš Drahoňovský, televize Prima: Já jsem se chtěl zeptat, je lhostejno, který z pánů se odpovědi ujme. Nakolik je vám i trošku líto, že dnes nepřijal pozvání na zasedání vlády pan prezident? S tím se váže i otázka, nakolik tu formulaci mandátu ovlivnila vaše včerejší schůzka na Pražském hradě. V čem konkrétně? Pokud vůbec. Díky.
Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Prezident republiky se může účastnit vlády kdykoliv. Řekl bych, že v 99 % toho nevyužívá. Posílá své poradce nebo jiné funkcionáře Kanceláře prezidenta republiky. Já jsem pokládal za užitečné, aby se zúčastnil. Naprosto respektuji jeho rozhodnutí. Chci dodat, že rozumím motivaci pana prezidenta se neúčastnit. Ten mandát byl schválen všemi hlasy. Celkem bezproblémově, i když po dlouhé diskusi. Musím říct, mrzí-nemrzí, to do politiky nepatří. Měl možnost vysvětlit svůj postoj a to co ovlivnilo to včerejší jednání a na čem jsme se shodli, pokusíme se v tom mandátu vynechat ty preambule a hodnotící soudy, které hodnotí příčiny a hodnotí to na čem se neshodneme. Budeme se soustředit na to, kde ta určitá jednota je a to je humanitární rozvojová pomoc, to je určitá pozorovatelská role a supervizní role EU. To je diskuse o vztahu EU a Ruska, které se nemůžeme vyhnout i v kontextu připravované nové smlouvy, která by měla definovat tento vztah. Na top jsme zredukovali i ten mandát, ale on byl takto připraven ještě před jednáním s panem prezidentem, takže otázka, jak dalece to jednání ovlivnilo ten mandát, na to odpovím. Spíše byla tendence neeskalovat tu různorodost názorů, která u nás je a která je ostatně ve všech zemích EU. Nikde to není černobílé, stejně jako žádný problém není černobílý.
Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, Česká televize.
Zina Plchová, Česká televize: Já se chci zeptat na bod, který tady zatím nebyl projednán, tedy zpráva ministra vnitra o stavu azylantů, kteří míří do Kanady. Jak tu situaci v tuto chvíli hodnotíte? Jsou nějaké kroky ke kterým přistoupíte?
Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Myslím, že diskuse jasně ukázala, že ve vládě není nikdo, kdo by si myslel, že občané speciálně romské národnosti, ale nejenom oni, protože ty žádosti o azyl se netýkají jen pouze občanů romské národnosti, nemají své opodstatněný. Že ten odchod je v drtivé většině spíše ekonomický a v tomto smyslu sice rozhoduje nezávislý soud a nezávislý orgán v Kanadě, ale pokusíme se a k tomu jsme vyzvali jak ministra vnitra, tak ministryni Stehlíkovou, aby s kanadskými orgány dále jednali. Pokud by taková žádost o azyl byla akceptována, tak to pokládáme za velmi nepříkladné. Nemyslíme, že ochrana lidských práv u nás je diametrálně odlišná od ochrany v Kanadě, přičemž nevylučujeme excesy, ani v Kanadě, ani v České republice. Já jsem v únoru v Kanadě byl a se Steevem Harperem jsme učinili jasnou dohodu, že Kanada započne jednání o změně statutu České republika jako země bezpečného původu, který by definitivně vyřešila tento problém, protože zcela evidentně má spíše ekonomický charakter. Ta diskuse probíhala u materiálu pro informaci. Přestože to běžné není, pokládáme to za důležité, protože si myslíme, že bezvízový styk je výhoda. Pokud by měl být bezvízový styk nějak ohrožen, což v této chvíli nehrozí, to ubezpečuji, tak bychom tu věc dále projednávali. Toto byla pouze informace, kde nebyla žádné konkrétní návrhy na řešení. Pokud by taková situace hrozila, ministr vnitra dostal úkol, připravit materiál do vlády, který bude navrhovat konkrétní opatření.
Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, prosím, další dotaz.
Jakub Šindelář, ČTK: Já bych měl dvě formality k agendě vlády. jak dopadl bod 9 a 10? Ekologické škody a srovnávací analýza ministerstva dopravy a potom bych vás, pane premiére, rád požádal o krátký komentář k dnešním údajům ČSÚO k vývoji mezd. Co říkáte na fakt, že reálné mzdy vzrostli nejméně za posledních 10 let? Opozice se vyjádřila v tom smyslu, že je to důsledek špatných vládních reforem. Děkuji.
Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Bod 9 a 10. Bod 10 byl projednán bez rozpravy, nakonec s rozpravou. Máte pravdu. Srovnávací analýza byla přijata bezproblémově. Bod 9 byl přijat po velké diskusi, jestli do tohoto balíku má patřit i chemický průmysl. Nakonec po diskusi nebude patřit. Bylo schváleno také bez problémů, protože v té původní podobě, v jaké to bylo, nevím před kolika týdny předloženo, takže bylo přijato bezrozporově. Já jsem ty údaje nečetl, ptáte se mne na něco, o čem nemám žádné informace. Takže na to nebudu reagovat. Dokonce si ani nemyslím, že je to úplně tak pravda, ale to by byla odpověď politická, nikoliv věcná. Nechte mne to prostudovat, pak se k tomu vyjádřím.
Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, Impuls.
Jakub Weinlich, Rádio Impuls: Dobrý den. Já se omlouvám,, trošku odbočím od vládní agendy. My se dnes v našem vysílání vrátíme k olympiádě, tak by mne zajímalo, jak, pane premiére, hodnotíte účast českého týmu na olympiádě, popřípadě, jestli chystáte setkání s těmi úspěšnými olympioniky. Protože se občas setkáváte s úspěšnými sportovci.
Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: K olympiádě samotné, nemohu říci nic jiného, než jsem už řekl. Ta příprava byla dokonalá, organizace naprosto brilantní. Já bych někdy řekl až mrazivě brilantní. Řekl bych neopakovatelná, protože nikdo už nebude mít tolik prostředků a nebude chtít tak demonstrovat sílu své ekonomiky, jako to bylo v Pekingu. Účast našich sportovců, aniž bych chtěl snižovat ty medailisty, všichni byli úžasní, měli jsme smůlu. Myslím, že Štěpánka Hilgertová, kdyby sjela, neříkám, že by závodila, a nezávodila o zlatou medaily, tak získala nejhůře stříbrnou, nicméně, mě se na jejím výkonu líbil ten nečeský přístup, kdy to nejela při zdi, ale jela o zlato. Proto je olympijskou vítězkou, jinak by jí nikdy nebyla. Měli jsme smůlu v moderním pětiboji, měli jsme smůlu u bikrosu. Takže jsme těch medailí mohli získat víc. Já osobně se domnívám, že ty prostředky, které jdou dneska zhruba pěti kanály do sportu, nejsou zhodnocovány adekvátně. Máme velice úzkou špičku. Pokud někdo onemocní, což byl příklad našich závodnic ve veslování, což byl případ dalších lidí, například Romana Šebrleho. Pokud se někdo zraní, ta špička je tak úzká, že ho nemá kdo nahradit a fakticky se jedná o několik sportovců, které ten systém vygeneruje a kteří mají šanci bojovat o zlato o stříbro o bronz, případně o olympijské body či umístění. Myslím si, že je na velkou diskusi, jak podpora vrcholového, tak podpora výkonnostního sportu, tak podpora mládežnického sportu. Já chci zadat materiál ministerstvu školství, aby takovou analýzu připravilo, protože pokud chceme opravdu být úspěšní při takovém počtu sportovců, kteří jsou tam vysláni, tak do budoucna, teď, já nejsem žádný revolucionář, musím minimálně vyvolat diskusi o efektivitě těch prostředků, které stát poskytuje do vrcholového výkonnostního i mládežnického sportu.
Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, další dotaz. Prima.
Tomáš Drahoňovský, televize Prima: Já bych se ještě jednou vrátil k vaší agendě. Jenom možná pro mne. To, že na zasedání Evropské rady budete nějakým způsobem chtít zohlednit a možná i tlačit na zachování územní celistvosti Gruzie. Můžeme pod tímto už chápat jakési odsouzení chování Ruska, které jednostranně uznalo tyto provincie?
Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Snažíte se mne dotlačit ke slovu odsouzení. Já si stejě jako slovenský premiér Robert Fico a drtivá většina státníků Evropy myslím, že územní integrita má být zachována včetně Jižní Osetie a Abcházie. To jsou 16 let zamrzlé konflikty a ty poslední kroky výrazně mění tu situaci a, samozřejmě, že s tím nemůžeme souhlasit. Nicméně, ta míra toho odsudku, to je právě to, co bude diskutováno na Evropské radě a tady po mne nechtějte žádná silná slova.
Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, ještě nějaký dotaz? Poslední, televize Prima.
Tomáš Drahoňovský, televize Prima: Teď bych odbočil. Hodně se píše o tom, že jakýsi neznámý vandal poškodil předvolební billboardy kandidáta KSČM, ty jeho billboardy vypadají tím způsobem, že mu někdo místo obličeje nakreslil lebku. Mě by zajímalo, trochu odlehčená otázka, vadí vám takový přístup, když někdo paroduje volební plakáty volebních stran? Nakolik jste schopni se tomu třeba i zasmát a nakolik si myslíte, že tyto plakáty mají ve volbách smysl? Děkuji.
Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: To je asi deset otázek najednou. Jako člověk, na kterého bylo nejvíc parodujících billboardů v dějinách této země, při znalosti toho, že jsem nikdy nepodal žádnou žalobu, tak z toho usoudíte, co si o tom myslím. Na jedné straně je to dehonestující, urážlivé, dokonce bych řekl nezákonné, pokud někdo uveřejňuje bez mého souhlasu moji fotografii. Na druhé straně si nemyslím, že by to mělo takový dopad. O billboardové kampani obecně si myslím, a poukazují to i všechny průzkumy, že se politické strany nemohou vzdát tohoto prostředku, aby si uchovali jistou kredibilitu. Na druhé straně, jejich účinek je až na šestém, sedmém místě při působení na občany. To je zhruba moje odpověď. Nemusí se mi to líbit, nemusím s tím souhlasit, ale ten boj a zjišťování, kdo vlastně zadal, kdo platil, je natolik složitý a natolik vyčerpávající, ž jsem ho nikdy neabsolvoval.
Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji. Děkujeme za pozornost. Nashledanou.
