Tisková konference po jednání vlády ČR 28. dubna 2008

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Dobrý den, dámy a pánové, já vás vítám na tiskové konferenci po zasedání vlády. Dovolte mi zde přivítat předsedu vlády pana Mirka Topolánka, místopředsedu vlády a ministra práce a sociálních věcí pana Petra Nečase, ministra průmyslu a obchodu pana Martina Římana a ministra kultury pana Václava Jehličku. O úvodní slovo poprosím předsedu vlády pana Mirka Topolánka.
Mirek Topolánek, předseda vlády: Tak já jsem přemýšlel, co z těch věcí, které jsme projednávali, by mohlo mít jistou míru zajímavosti. Myslím, že vás bude zajímat to, že jsme vyslechli informaci ministra práce a sociálních věcí Petra Nečase ve věci rozhodnutí Ústavního soudu. On vám k tomu dodá informace. To, co jsme se usnesli, je, že samozřejmě čekáme na nález, a do té doby od nás nečekejte žádné konkrétní řešení. Až dostaneme nález, tak to budeme řešit a budeme to zřejmě řešit nějakým dlouhodobějším procesem. Projednávali jsme mimo jiné záležitosti týkající se prohlášení některých kulturních památek za národní kulturní památky, což předloží Václav Jehlička. Dále jsme projednávali věc, která je velmi důležitá a která se týká naplnění zákona o digitalizaci. Je to stanovení technického plánu přechodu zemského analogového televizního vysílání na zemské digitální televizní vysílání, což bylo nutné schválit tak, abychom měli parametry toho zákona. Z těch věcí, které se dívám, bylo tam spousta bodů, ale ty, které byly opravdu zajímavé, tak ty jsem myslím vyjmenoval. To je myslím ode mne všechno.
Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji předsedovi vlády. Nyní má slovo místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí pan Petr Nečas.
Petr Nečas, místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí: Dobrý den dámy a pánové. Vláda, jak již informoval pan premiér, se dnes seznámila se stavem v oblasti nemocenského pojištění. Vláda v prvé řadě s potěšením přijala čerstvé údaje, které máme za první čtvrtletí letošního roku, na základě kterých se snížil počet pracovních neschopností o 28 % a počet prostonaných dnů klesl o 11 %. Vláda konstatovala, že nový systém nemocenské s kadenční lhůtou jednoznačně funguje a také mimochodem jednoznačně ukazuje, že tento systém je zneužíván nebo nadužíván, a to nikoli v malých rozměrech, že pokud poklesne proti minulém kvartálu počet ukončených pracovních neschopností o 260 000, tak to není vůbec zanedbatelný počet.
Vláda také rozhodla o tom, že musíme vyčkat na písemné vyhotovení rozhodnutí Ústavního soudu, protože to odůvodnění je uvedeno na internetových stránkách Ústavního soudu. Pevně doufáme, že není oním odůvodněním, protože tento text, abych to řekl diplomaticky, není zrovna povedený a ne zcela se povedl Ústavnímu soudu a rozhodně z něj neplyne, z čeho bylo rozhodnuto, že tři dny kadenční lhůty jsou neústavní. Opatření, které, jak jsem již mnohokrát uváděl, je zavedeno ve dvanácti z patnácti starých členských zemí Evropské unie. Mimochodem, prakticky všechny z nich mají ve svých ústavních systémech podobný článek jako my. To znamená, že člověk má právo na hmotné zabezpečení v období stáří, nemoci nebo bezmocnosti, takže je to velmi pozoruhodné rozhodnutí. Nicméně my se budeme pečlivě zabývat analýzou toho odůvodnění, bude-li nějaké vůbec. Na základě toho přijdeme s řešením. Jednak s krátkodobým, to znamená s řešením, které bude řešit situaci mezi 1. červencem a 31. prosincem letošního roku. S řešením střednědobým, to znamená s řešením, které bude pamatovat na to, což také zcela zjevně Ústavní soud nepostřehl, a lze tak dedukovat z poněkud zmatených veřejných prohlášení pana zpravodaje Duchoně, že od 1. ledna příštího roku je úplně nový systém, na základě kterého se nemocenská platí až od patnáctého dne nemoci s tím, že do té doby v období desíti pracovních dnů je placena náhrada ze mzdy zaměstnavatelem. Tedy střednědobé řešení, které bude souviset s tímto novým systémem, a pak samozřejmě dlouhodobé řešení, které by mělo trvale stabilizovat systém nemocenského pojištění, případně ve vazbě na pojištění zdravotní. Tyto první návrhy budou předloženy poradě ministrů a také vládě v následujících týdnech, ale jak jsem již řekl, poté, co obdržíme písemné stanovisko a písemné odůvodnění Ústavního soudu. Tento postoj vyjádřil naprosto jednoznačně i předseda Legislativní rady vlády pan ministr Svoboda, že nelze postupovat dál pokud nemáme písemné stanovisko a písemné zdůvodnění, protože jenom to může sloužit jako určité východisko, protože znovu opakuji, ten text, který byl uveřejněn na internetu, je natolik povrchní a natolik neerudovaný, že z něho bude velmi problematické vycházet. Jedna z možných interpretací je například i ta, že není vůbec možné uvažovat v prvních třech dnech o jiné výši nemocenské, než je od čtvrtého dne, což by byl velmi pozoruhodný postoj, který by nás dostal do nevídané situace, protože vždycky v této zemi platilo, a to dokonce i za komunismu, že první tři dny nemocenské měly nižší sazbu. Platilo to i za vlád sociální demokracie a to už vůbec nemluvě o období Rakouska-Uherska a První republiky, protože až do roku 1948 to, že je třídenní kadenční lhůta, bylo naprosto standardní a bylo to zavedeno v našem systému. Takže to je důvod, proč musíme vyčkat na ono písemné vyrozumění, protože to, že se dostáváme do situace, že nález Ústavního soudu umožňuje několik výkladů, je bohužel skutečností a plyne jednoznačně z ne zcela povedeného a zdůvodněného rozhodnutí Ústavního soudu. Děkuji.
Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji místopředsedovi vlády. Nyní má slovo ministr průmyslu a obchodu pan Martin Říman.

Martin Říman, ministr průmyslu a obchodu: Dobrý den. Několik vět ke schválenému nařízení vlády o stanovení technického plánu přechodu analogového vysílání na digitální vysílání. Víte dobře, že je to projekt, který je v České republice dlouhodobě diskutován, a bylo zde v minulosti několik návrhů na přechod, které, řekněme, nebyly úplně úspěšné. Vláda proto předložila v loňském roce parlamentu návrh zákona, který stanovoval základní parametry přechodu, a v něm umožnila, nebo dala zmocnění vládě zpracovat a schválit jako obecně závazný právní předpis vlastní technický plán přechodu. Tento plán byl tedy dnes vládou definitivně schválen. S tím, že základní parametry přechodu jsou následující:
Česká republika je rozdělena na jedenáct oblastí, každá s takzvaným vysílačem velkého výkonu, a proces digitalizace je založen na postupném zavádění digitálního signálu a vypínání analogového signálu v jednotlivých oblastech. Ten postup je, jednoduše řečeno, směrem od západu k východu. Není to proto, že bychom chtěli diskriminovat východ republiky, ale protože nejdříve je třeba se vyrovnat s vysíláním v příhraničních oblastech s Německem tak, aby nedocházelo k interferencím. Důležitým principem je, že po dobu nejméně šesti měsíců bude vysílat souběžně jak analogový, tak digitální signál, aby prostě byla doměřena, vychytána a vyřešena ta malá hluchá místa nižších výkonů, protože velký vysílač obsáhne drtivou většinu obyvatelstva, ale problémy samozřejmě nastávají u těch posledních účastníků. K tomu rozlivu od západu k východu po jednotlivých územích bude docházet, jak jsem řekl, postupně s tím, že k dokončení přechodu dojde v listopadu 2011 se dvěma výjimkami u vysílačů Zlín a Jeseník. To znamená u vysílačů, kde ten souběh začne až úplně naposled, tak je prodloužena lhůta do června 2012, a to proto, že se jedná o komplikovaná horská území, kde s pokrytím býval problém i v době analogového signálu a vlastně v některých oblastech je dodneška. A protože tam to souběžné vysílání začne až naposled, například u jedné sítě na Jesenicku až v červnu roku 2011, tak ta lhůta 5 měsíců pro vychytání těch hluchých míst by byla příliš krátká, proto u těchto dvou vysílačů z čistě technických důvodů proběhne konečné vypnutí až v červnu 2012.
Jana Bartošová, tisková mluvčí: Děkuji ministru průmyslu a obchodu a nyní má slovo ministr kultury pan Václav Jehlička.
Václav Jehlička, ministr kultury: Dobrý den, dámy a pánové. Já bych vás chtěl informovat, že vláda dnes svým nařízením rozhodla o tom, že se počet národních kulturních památek zvětšil z 201 památek na 230, to znamená, že bylo prohlášeno nařízením vlády dalších 29 národních kulturních památek. Abych trochu tuto informaci zarámoval, v ČR je více než 40 000 nemovitých kulturních památek, je téměř 50 000 movitých kulturních památek, některé z těchto památek mají vyšší standard a jsou zařazeny do vyšší hodnotové kategorie, která deklaruje jejich mimořádný kulturní význam. Takže existuje 201 kulturních památek, z nich většina jsou nemovité kulturní památky. Vláda rozhodla o tom, že v každém kraji, s výjimkou Prahy, která je, řekl bych, až přesycena národními kulturními památkami, byly vyhlášeny nařízením vlády další 2–3 národní kulturní památky. Nyní bude seznam národních kulturních památek vyváženější jak teritoriálně, tak typologicky. Stát v minulých letech zapsal všechny své památky, které má ve správě, jako národní kulturní památky, všechny hrady a zámky, ale například šlechtická sídla, která byla vrácena původním majitelům, některá významná šlechtická sídla nebyla zapsána, jako například hrad Český Šternberk, který je jedním z nejvýznamnějších českých hradů, nebo zámek v Novém městě nad Metují. Zároveň nebyly zapsány tak významné církevní památky jako například premonstrátský klášter v Milevsku nebo premonstrátský klášter v Teplé v Karlovarském kraji nebo například Velehrad nebyl rovněž zapsán. Schválili jsme také to, že národními kulturními památkami se stávají některé památky moderní historie, například Rudá věž smrti v Ostrově nad Ohří, která byla likvidačním místem pro politické vězně v 50. letech, nebo jsme schválili také některé technické památky, jako například vodní elektrárnu v Třeštině či moderní funkcionalistickou vilu, která tedy není technickou památkou, ale památkou moderní architektury, Lískovu vilu v Ostravě. Tento seznam národních kulturních památek samozřejmě není uzavřenou záležitostí a my musíme dát správné proporce a správné rozložení po ČR. Vyhlášení národní kulturní památky bylo projednáno se všemi majiteli památek, stát tedy nedělal nic bez jejich vědomí, bylo projednáno také s obcemi a se samosprávnými kraji, takže je to společná vůle majitelů, obcí, krajů i státu. Stát tak ukazuje, že mu záleží na regionech a vyhlášením národních kulturních památek bude také podpořen cestovní ruch v místech, která jsou mnohdy zapomenuta a stranou zájmu. Já zde mám materiál, který jsem předložil vládě. Bohužel nemám pro vás pro všechny, ale dal bych kolovat materiál s mapkou a se seznamem. Pak se musí vrátit, protože to je jediný, kde se o všech těch památkách hovoří, ale pokud vím od svého tiskového mluvčího, tak vám zasílám potřebné materiály. Ještě bych chtěl říci, že z těch 230 národních kulturních památek jsou některé památky zapsány na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO, těch je 11, a některé z těch národních kulturních památek jsou navrženy na zápis. Děkuji za pozornost.
Jana Bartošová, tisková mluvčí: Děkuji ministrovi kultury a nyní je prostor pro vaše dotazy.
TV Prima: Já bych se zeptal pana premiéra, proč nepřijede Condoleeza Riceová, jestli je to z důvodu jejího zaneprázdnění, nebo je to třeba kvůli kolizi s návštěvou generálního tajemníka NATO. Děkuji.
Mirek Topolánek, předseda vlády: My jsme se nakonec shodli na tom, že bude ideální podepisovat ty obě smlouvy společně, to znamená pokud vše dopadne dobře, a vy dobře víte, že používám kondicionály při každém projednávání, protože nemíním předjímat výsledek těch jednání o jednotlivých smlouvách, tak by se v první dekádě června podepsaly obě smlouvy. Nakonec se to ukázalo jako racionální, protože Condoleezza Rice při své zahraniční cestě by tady mohla být pouze půl dne, a ukázalo se efektivnější, když přijede najednou na obě smlouvy. Takže to byl ten hlavní důvod a nakonec si myslím, že to je důvod racionální a správný.
Jana Bartošová, tisková mluvčí: Děkuji, prosím nejprve vládní věci.
Pokorný, Deník: Já bych měl dvě otázky k tomu přechodu na digitální vysílání. Dříve se mluvilo o roku 2010 to přepnutí, to znamená, proč se to posunulo o ten rok? A za druhé, mluvilo se také o tom, v jakých formátech to bude, MPG2 nebo MPG4?
Martin Říman, ministr průmyslu a obchodu: To, že se to posunulo na rok 2011, je naprosto přirozené, protože o roce 2010 se mluvilo před rokem a ta jednání byla prostě taková, jaká byla, složitá, bylo na to nutno přijmout nový zákon, aby to vůbec mělo smysl a aby všichni hráči této hry byli povinni se toho přechodu zúčastnit. Takže tak jak ten problém se před sebou tlačil, tak musel samozřejmě z toho technického hlediska, logistického hlediska, organizačního hlediska atd. být posunut i ten závěrečný termín. Tu druhou otázku jsem nezachytil.
Pokorný, Deník: Mluví se o tom, v jaké kvalitě se bude vysílat digitálně. Jestli v té stávající MPG2, nebo už se bude přecházet na tu čtyrku.
Martin Říman, ministr průmyslu a obchodu: V té první fázi, v té stávající.
Česká televize: Já bych se jen chtěla zeptat, jestli máte představu, kdy by tedy to písemné odůvodnění toho rozhodnutí Ústavního soudu mohlo dorazit?
Petr Nečas, místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí: To se ptáte velmi správně, ale naprosto nesprávných. Já můžu pouze konstatovat, že teď podle některých údajů bylo publikováno stanovisko trojice soudců Ústavního soudu pana Rychetského, paní Wagnerové a pana Musila a zatímco mám k dispozici ty vybrané části, tak mé rozpaky nad rozhodováním Ústavního soudu prostě rostou do obřích rozměrů, protože ty důvody člověk neví, zda je to parodie, nebo zda je to myšleno vážně.
Mirek Topolánek, předseda vlády: Tak samozřejmě v tom systému vyvážených mocí ten Ústavní soud má vlastně konečné stanovisko, takže nelze už protestovat proti protiústavnosti ústavního rozhodnutí Ústavního soudu. Takže v tom je jediný problém.
Petr Nečas, místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí: To, že jsme přesvědčeni, že rozhodnutí Ústavního soudu bylo protiústavní, je nám platné jako mrtvému zimník. Takže to je skutečnost a my musíme konstatovat, že ať si myslíme o rozhodnutí Ústavního soudu cokoliv a věřte, že si to v tomto případě myslíme, tak že ho musíme respektovat a respektovat ho také budeme.
TV Prima: Já bych měl ještě jeden dotaz k tomu. Já vás nechci popichovat, ale ráno jsem mluvil s tiskovým mluvčím Ústavního soudu a ten mi řekl, že si to můžete stáhnout z internetu, že to mají na svých webových stránkách, to usnesení.
Mirek Topolánek, předseda vlády: Jestli to je to, tak to je málo.
Petr Nečas, místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí: Jak konstatoval předseda Legislativní rady vlády pan ministr Svoboda, nikoliv tedy my.
Kopecký, MF Dnes: Já jsem se chtěl zeptat, zda vláda projednala a schválila novelu zákona o obchodování s ohroženými živočichy a rostlinami a případně, co se týče seznamu nových národních kulturních památek, zda se ještě v průběhu jednání měnil, rozšiřoval, zkracoval, nebo jestli to bylo schváleno tak, jak to bylo předloženo. Děkuji.
Mirek Topolánek, předseda vlády: Tak myslím si, že na obě otázky můžu odpovědět já. Samozřejmě, že tato vláda schválila zákon o volně žijících živočiších a seznam tak, jak byl připraven ministerstvem kultury, tak byl schválen.
Petr Vašek, Hospodářské noviny: Já jsem se chtěl zeptat, jestli vláda schválila poslanecký návrh zákona o dani z příjmu na zvýšení hranice výdělku z 38 000 na 68 000 při možnosti uplatňovat slevu na dani na partnera. Je to ten poslanecký návrh pánů Kvapila, atd.
Mirek Topolánek, předseda vlády: My jsme zaujali k tomuto návrhu víceméně neutrální stanovisko. Ten hlavní důvod byl, že ten návrh nese některé problematické body a je třeba ho při projednávání ve Sněmovně opravit, ale hlavní důvod, že téměř souběžně s mírným zpožděním je připraven vládní návrh této úpravy, takže my v tom odůvodnění máme neutrální stanovisko. Jde to správným směrem, je třeba, aby bylo minimálně projednáváno společně s tím vládním návrhem, takže to stanovisko je víceméně pozitivní, i když to vyjádření je neutrální.
Petr Vašek, Hospodářské noviny: Ještě doplňující otázka, pane premiére, mohl byste říci, co obsahuje to vládní stanovisko?
Mirek Topolánek, předseda vlády: Které myslíte vládní stanovisko? Stanovisko Legislativní rady vlády?
Petr Vašek, Hospodářské noviny: Ano, nebo ten vládní návrh, o kterém jste teď mluvil, že to chcete řešit jako vláda.
Mirek Topolánek, předseda vlády: To kdybych věděl, tak bych vzal s sebou Miroslava Kalouska. Petr Nečas možná doplní.
Petr Nečas, místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí: Tam je celá řada ustanovení, na která předkladatelé zapomněli nebo je opomněli a která ve skutečnosti my chceme ještě vylepšit ve vztahu k těm rodinám, např. tam chybí ustanovení, které je ve vládním návrhu, a sice, že v případě, že se rodina stará třeba o zdravotně postižené dítě, tak příspěvek na péči, aby nebyl zahrnován do toho příjmu, pokud je osvobozen od daně a tyto věci. Prostě ten návrh, který připravuje vláda, je ještě výhodnější pro rodiny.
Radiožurnál: Můžu se jen zeptat, jak jste se postavili nebo jak jste projednali ten materiál, který předkládal pan ministr dopravy, týkající se zřízení mezirezortní komise k dovozu a registraci ojetých aut?
Mirek Topolánek, předseda vlády: K tomu jsme se postavili tak, že jsme ho zařadili do bodu bez rozpravy, takže byl schválen.

Lidové noviny: Dobrý den, já bych se chtěl zeptat pana ministra Římana, jestli dovolíte. Ještě bych se vrátil k tomu digitálnímu vysílání. Český telekomunikační úřad na základě důkladných měření počítal i s tím, že tam bude ten odklad o rok, navrhl rok 2011, jestli se nemýlím. Z ministerstva pak odešla i ta variantní verze s tím rokem 2012. Chci se tedy zeptat, na základě jakých dat jste došli k tomu, že ty dvě poslední oblasti budou muset být posunuty ještě o půl roku?
Martin Říman, ministr průmyslu a obchodu: To je velmi jednoduché. Některé oblasti, zejména v té západní části republiky, mají možnost souběhu a tedy vlastně měření a dokrývání těch problémových oblastí až 24 nebo 25 měsíců, např. Ústí nad Labem, Brno, Plzeň a další oblasti, Praha má asi 16 měsíců, což je také dost, nebo 14. Ale tou výjimkou byly právě ty dvě oblasti, zejména oblast Jeseník, kde to bylo pouze 5 měsíců a oblasti Zlín, tam to bylo 6, respektive 7 měsíců. Jsou to komplikované oblasti, horské s hlubokými údolími, což se tady v této místnosti a na břehu Vltavy v hlavním městě může znít úsměvně, ale má to svoje racionální jádro a ten negativní dopad by to mohlo mít v tom roce 2011 až na 300 000 obyvatel. Prostě je to technický problém, nic jiného za tím není třeba vidět.
Mirek Topolánek, předseda vlády: Technický problém s případným politickým dopadem v případě, že by se to nestihlo.
Lidové noviny: Můžu ještě reagovat? Zeptám se ale přeci jenom, kde jste vlastně informace, na jejichž základě říkáte toto, sehnali, máte je od Českých radiokomunikací nebo Českého telekomunikačního úřadu, který počítal s jiným datem, nebo proč to vlastně je?

Martin Říman, ministr průmyslu a obchodu: Ano, tyto informace máme i na základě diskuze s Českými radiokomunikacemi tak jako u každé jiné normy a zejména technického charakteru, kde jsou připomínkovými místy i příslušní účastníci toho procesu. To není nic výjimečného, to je naopak pravidlo a kdybychom to nedělali, tak bychom za to byli oprávněně peskováni. Tak po diskuzi s tím subjektem, který jediný bude zodpovědný za to, zda budou někteří obyvatelé nebo někteří občané postiženi tím, nebo nebudou, tak na základě toho jsme u těchto dvou konkrétních vysílačů, u těchto dvou konkrétních oblastí, uznali požadavky nebo námitky nebo, jak bych to řekl, technické specifikace toho subjektu a navrhli jsme ten termín posunout o těch 6 měsíců.
Petr Mašek, Agentura Mediafax: Já bych se pana premiéra zeptal na stanovisko vlády k dvojici návrhů zákonů. Prvním z nich je poslanecký návrh zákona o referendu ve věci té Lisabonské smlouvy a druhý návrh je zákon o protikomunistickém odboji, o účastnících třetího odboje.
Mirek Topolánek, předseda vlády: Tak na ten první, to byl ten návrh referenda o přistoupení ČR k Lisabonské smlouvě, ten postoj vlády je na návrh Legislativní rady vlády negativní, nebyl předložen souběžně s prováděcím zákonem a těch důvodů tam byla celá řada. Myslím, že ode mě se více nedozvíte. Ten druhý zákon o účastnících protikomunistického odboje a o účastnících odporu proti komunismu, stanovisko je souhlasné, ale máme tam celou řadu výhrad, nebo technických i legislativních opatření. Ministr spravedlnosti Pospíšil i Cyril Svoboda jak budou odůvodňovat toto stanovisko, tak budou chtít se Senátem začít spolupracovat na upřesnění právě paragrafu rehabilitace a právě paragrafu vytvoření správního úřadu s možností správních, a tím pádem přezkoumatelných rozhodnutí z toho Ústavu pro studium totalitních režimů. Obě ty části pokládáme za velmi diskutabilní, jinak jsme vyslovili s tou normou souhlas.
Právo: Pane premiére, zdá se, že zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi zřejmě nezíská, nebo zatím nemá potřebnou podporu v koalici. Ministr financí Miroslav Kalousek včera naznačil, že než aby tahle předloha spadla ze stolu, že je třeba spíše začít jednat. Co si o tom myslíte? Myslíte, že se to tak stane? Děkuji.
Mirek Topolánek, předseda vlády: Já bych chtěl být tak informován, jak jste informována vy, o tom, že nemá dostatek. Zatím nikdo nenaznačoval v rámci těch jednání v klubech, že by s propuštěním z prvního čtení měl problém. To, že se vede diskuse, je jedna věc, to, že existuje určitý faktografický návod, genese vlastně celého vlastnictví, jakým způsobem byla tato záležitost řešena v jednotlivých etapách naší historie, je tam řešena ta situace po listopadu 89, jsou tam vysvětlovány jednotlivé diskutované a někdy velmi diskutabilní, myslím z hlediska té diskuze, pasáže toho navrhovaného zákona. V tomto smyslu si myslím, že ten návrh si zaslouží propuštění do druhého čtení, protože je tam celá řada pasáží a já předám slovo Václavovi Jehličkovi, které stojí za diskuzi, protože fakticky ten problém řešit musíme. Řešíme souběžně minimálně čtyři problémy, z nichž to uvolnění majetku pro stát a obce vůbec není nejmenší z nich. Tento návrh zákona se vůbec nezabývá ušlými prostředky z titulu ukradení toho majetku, to znamená, když se potom začne dělat opravdu důsledná finanční analýza toho, že ten majetek byl ukraden, o co církve přišly, a na druhé straně, jakým způsobem si stát a obce mohou za těch inkriminovaných 60 let díky uvolněnému majetku fakticky s rozvojovými projekty, ať už budou věnovány na cokoliv, nebo tam bude cokoliv na tom území realizováno, tak potom ta finanční analýza vypadá značně rozdílně od těch, které jsou běžně publikovány. Prosím, možná Václav Jehlička jestli chce doplnit.
Václav Jehlička, ministr kultury: Já myslím, že pokud jste všichni dostali ta základní fakta k návrhu zákona, tak tam ta naše argumentace, kterou jsme s panem premiérem pokládali za potřebné předložit, tak tam je. Já bych chtěl říci, že ten návrh zákona je výhodný především pro stát, pro kraje a pro obce. V mnohém bude určitou komplikací pro církve, protože církve se budou muset postavit na vlastní nohy a nebudou vlastně již dále státem vydržovány a stát výměnou za 83 mld, které budou propláceny v čase 60 let, získá okamžitě majetek, který převede obcím, krajům, bude mít možnost ho zprivatizovat a tento dosud zablokovaný majetek také bude moci získat, nebo vlastníci toho majetku budou moci získat evropské dotace, což dosud nebylo možné. Já bych chtěl říci, že výsledek, kterým je návrh zákona, který zítra předkládáme v Poslanecké sněmovně do prvního čtení, je, troufám si říci, vydařeným kompromisem, a především z toho důvodu, že pod tento návrh se podepsalo 18 stran, 17 církví, a tím osmnáctým byl stát. Nebyla to tedy jen církev římsko-katolická, ale dalších 16 církví nekatolických, které tento návrh zákona vítají.
Právo: Já jsem si to nevymyslela, pane premiére, já jsem včera mluvila s Vlastimilem Tlustým, a ten zásadně odmítá, že by se měla zadlužovat pravnoučata, takže já jsem čerpala od člena vaší strany. A co třeba, že by se vytvořila ta komise, která by jednala třeba i s opozicí, jestli vám jde teda o to, aby to prošlo?

Mirek Topolánek, předseda vlády: Ale to u těch zákonů probíhá, paní redaktorko, já vás nechci poučovat. Takže právě proto je vytvořen ten institut výboru v Poslanecké sněmovně a v Senátu, aby v těchto odborných výborech probíhala věcná diskuze a v průběhu projednávání toho zákona může probíhat jakákoliv jiná další diskuze na té politické úrovni. Já nemám pocit, že by naše Ústava počítala s něčím jiným. Právě proto je systém tří čtení, kdy jsou potom načítány pozměňovací návrhy v tom čtení druhém a schvalovány v tom čtení třetím. Já si myslím, že ten nástroj takto standardně umožňuje jak tu diskuzi věcnou, tak tu diskuzi politickou. Celý ten problém tzv. zadlužování je takový trochu postbolševický syndrom, protože ten majetek ukraden byl a my ho budeme vracet pouze část. Ten zbytek toho majetku je vyčíslen poměrně velmi korektně a ten majetek prostě nebudeme fyzicky vracet, ale musíme se s tím vypořádat v tom naturálním finančním plnění. Varianta, že bychom ty peníze vyplatili najednou, byla samozřejmě zvažována, já bych dokonce řekl, že v kontextu některých privatizačních projektů by dokonce byla i teoreticky možná, ale nevychází zdaleka tak dobře, jak si myslíte. Protože stát by za prvé přestal plnit maastrichtská kritéria, to je ale jenom jeden problém. Ale za druhé ty peníze by si nemohl vymyslet, pokud by byly privatizační, ale to si myslím, že teď nepřipadá v úvahu takto rychle, tak by si na to musel půjčit, a ty podmínky, za kterých by si ty peníze půjčil, tzn. to je to úročení těch peněz, je samozřejmě srovnatelné s 50letými dluhopisy, na které by tuto částku v podstatě dostal. Takže ta argumentace je strašně lichá, stát nemá žádné volné peníze, které by na to mohl použít, a ta argumentace, že by to bylo možné zaplatit rychle, tak vychází srovnatelně draze jako ta, když to budeme platit těch 60 let. Já prostě ekonomům nemíním vysvětlovat, co je to diskontování, a nemíním vysvětlovat, co to je současná a budoucí cena peněz. To si myslím, že ekonomové by měli vědět.
Česká televize: Já bych poprosila pana premiéra, dnes vyšlo hodnocení Evropské komise české ekonomiky, snížila odhad růstu ekonomiky na 4,7 %, přitom odhad ministerstva financí je 4,9 %. Na druhou stranu pochválila stabilizační kroky vlády. Mohla bych vás poprosit o krátkou reakci, jestli třeba nepřehodnotíte svůj odhad.
Mirek Topolánek, předseda vlády: To určitě nepřehodnotíme, když se podíváte na odhady, tak ty odhady analytiků některých významných finančních institucí, centrální banky, ministerstva financí, případně Evropské komise se vždycky liší v řádu desetin, někdy dokonce procentních bodů. Takže v tomto smyslu ten odhad EU, nebo spíše Evropské komise je velmi blízký odhadu ministerstva financí a nás to v žádném případě nenutí ani k zamyšlení, natož ke změně. Co se týká pochvaly toho stabilizačního programu, v tomto smyslu si daleko víc vážím hodnocení OECD, které vychází z těch nejlepších praktik a nejlepších zkušeností nejbohatších 30 zemí, nejenom tedy zemí EU, a to zdaleka ne všechny země EU mají tento status, a domnívám se, že právě proběhnuvší návštěva prezidenta OECD Gurríi, který tady minulý týden pobýval, je jasným dokladem a to hodnocení OECD je dokladem, že jdeme správným směrem, a je jenom otázka politického mandátu, jestli dokážeme ty kroky realizovat do konce, nebo nikoliv. Takže my, kteří jezdíme do té Evropské unie standardně, tak samozřejmě a všichni mí kolegové se s tím hodnocením setkáváme, takže pro nás není překvapivé.
MF Dnes: Chci se jen zeptat k digitalizaci, co se stane, pokud s tím televize nebudou souhlasit s tím plánem přechodu?
Martin Říman, ministr průmyslu a obchodu: Tady já bych nepředjímal události, televize mají teď tři měsíce na to, aby schválený plán studovaly a vyhodnotily si jej. Myslím si, že aniž bych řekl, že se jedná o kompromis, tak jedná se o obtížně vybalancovaný návrh, ten který byl dnes schválen, tak, aby se v něm podle našeho názoru mohli najít všichni, i když někdy se skřípáním zubů v některých případech, a co bude za ty tři měsíce, bych zatím nepředjímal. Vše jsme směřovali k tomu, aby se k němu mohli všichni přihlásit. Konec konců i to, o čem jsme hovořili teď, je do jisté míry jedna ze vstřícně podaných rukou vůči jednomu z účastníků, která na druhé straně neznamená, že by digitální vysílání České televize bylo posunuto. Všude v ČR začne digitální vysílání z velkých vysílačů, tzn. pro 85 % obyvatelstva nejpozději v červnu roku 2011.
Jana Bartošová, tisková mluvčí: Děkuji, poslední dotaz.

Mirek Topolánek, předseda vlády: Já myslím, že ty dotazy svědčí o tom, že ta záležitost je podrobena velkému lobbingu, a to nejenom těch velkých hráčů, ale i novinářů.

Jana Bartošová, tisková mluvčí: Není-li dotaz, na shledanou, děkujeme.