Tisková konference po jednání vlády ČR 8. října 2008

Jakub Stadler, zástupce ředitelky Odboru tiskového: Dámy a pánové, dobrý den na tiskové konferenci po dnešním zasedání vlády, vítám zde prvního místopředsedu vlády a ministra pro místní rozvoj pana Jiřího Čunka.

Jiří Čunek, 1. místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj: Dobrý den.

Jakub Stadler, zástupce ředitelky Odboru tiskového: Vítám zde místopředsedu vlády a ministra práce sociálních věcí pana Petra Nečase.

Petr Nečas, místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí: Dobrý den.

Jakub Stadler, zástupce ředitelky Odboru tiskového: A v neposlední řadě vítám Ondřeje Lišku, ministra školství.

Ondřej Liška, ministr školství, mládeže a tělovýchovy: Dobrý den.

Jakub Stadler, zástupce ředitelky Odboru tiskového: Slovo předávám panu Čunkovi.

Jiří Čunek, 1. místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj: Dobrý den, dámy a pánové. Dnešní jednání vlády mělo řekněme relativně krátký program neboli menší počet bodů, než je standardně zvykem, nicméně diskuse se protáhla v rámci bodu jedna, kdy mluvím o evropské agendě a o aktuálních otázkách samozřejmě vláda pozorně vyslechla zprávu ministra financí o zasedání včerejšího EKOFINu a závěrem tedy této diskuse vyplynul jednoznačný řekněme návrh pana ministra financí, který přišel s tím, že vláda by na svém zasedání zřejmě příští týden měla schválit navýšení záruk nebo zajištění vkladů občanů, které dneska jistíme do devadesáti procent, a to do výše 25000 euro, tady by se nezměnila nic jiného jenom ta částka by se zvýšila na 50000 euro tzn. že 97 % vkladů by bylo pojištěno a byla by tady stoprocentní garance, takže toto je reakce vlády na řekněme současnou ekonomickou situaci a stav nejenom v Evropě, ale ve světě. My jsme samozřejmě reagovaly především na postup vlád, které jsou členy Evropské unie a obklopují nás, takže příští týden by tento návrh měl být na stole, my jsme přesvědčení, že stále nemají naši občané žádný důvod své vklady vybírat, že nemají žádný důvod je přesměrovávat do jiných bank, protože už to současně zajištění sanuje nebo garantuje v drtivé většině vkladatelů jejich vklady. Na tomto zasedání vlády vystoupil také viceguvernér České národní banky pan Singer, myslím si, že po vzájemné dohodě všechny tyto informace, které jsem teď podal, jak si budou vyřešeny v závislosti také na stanovisku České národní banky. V bodě dva tedy Zpráva o plnění státního rozpočtu vláda vzala na vědomí, že státní rozpočet tak jak byl přijat tzn., že jeho přímý budou ve výši 1 036 500 000 korun a výdaje 107,3 miliardy korun tzn. schodek bude 70,8 miliard korun, tak tento státní rozpočet je v zásadě ve svých ukazatelích plněn a rozpočtovaný schodek nebude překročen. Dalším materiálem, a to v bodě tři vláda projednala a schválila věcný záměr zákona o dohledu nad finančním trhem, tady bych rád jenom podtrhl jednu záležitost, kterou vláda konstatovala, že tento materiál je takto silný, je to materiál, který má vláda ve svém plánu na rok 2008, tzn. není to žádná, byť podle názvu by se jevilo, že to je reakce na současnou situaci, tak není to materiál tohoto typu, který je předkládán v souladu s plánem legislativních pracích na rok 2008, jak už jsem řekl, a klade si za cíl sjednotit veškeré právní postupy při výkonu dohledu nad finančním trhem, ačkoliv byla výkonem dohledu od roku 2006 pověřena Česká národní banka, nebyla doposud a nejsou sjednocena pravidla na základě kterých má být dohled v jednotlivých sektorech finančního trhu vykonáván. Pokud tato norma bude přijata, tak bude vypracována nová norma s tím, že stávající zákon o dohledu v oblasti kapitálového trhu bude zrušen spoludotčenými ustanoveními v problematice dohledu zákoně o České národní bance. Dalším bodem byl návrh řešení dalšího postupu v případě protikorupčního zákon pro veřejné rozpočty, tady po diskusi byl tento bod přerušen s tím, že budou dopracovány některé body a bude předložen myslím za tři týdny na jednání vlády. Dalším bodem, kvůli kterému jsou tady mí kolegové, byl návrh zákona odškodnění studentů vysokých škol, kterým bylo v období komunistického režimu z politických důvodů znemožněno dokončit studium a tady bych dal slovo panu ministru Liškovi.

Ondřej Liška, ministr školství, mládeže a tělovýchovy: Děkuji, vláda se shodla na tom, že chce učinit kroky, které povedou k symbolickému odškodnění, dohodli jsme se také, že dvěma resorty, které v úzké spolupráci připraví takovouto normu tento krok, bude Ministerstvo práce a sociálních věcí a tedy především Ministerstvo školství. My si myslíme, že je v souladu s fyzickými principy, aby bylo učiněno toto symbolické odškodnění a do konce tohoto kalendářního roku vládě tento návrh předložíme

Jiří Čunek, 1. místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj: Tzn. nepůjde o návrh zákona, ale nařízení vlády.

Ondřej Liška, ministr školství, mládeže a tělovýchovy: Přesně tak. Ta diskuse vedla těsně v minulých dnech byla zda nechce vláda toto učinit reformou zákona či nařízení vlády. Shodli jsme se, že tím nejefektivnějším způsobem bude právě nařízení vlády.

Petr Nečas, místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí: Já bych to jen doplnil, že gesčním ministerstvem je ministerstvo školství mládeže tělovýchovy. Ministerstvo práce a sociální věci bude úzce spolupracovat, my jsme se také shodli na některých základních obrysech a považujeme především za klíčové to, že na vládní úrovni došlo k jednoznačné shodě nad tím, že tento návrh nebude dělán formou zvláštního zákona, ale bude dělán formou vládního nařízení.

Jiří Čunek, 1. místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj: Předposledním bodem na jednání vlády byl projekt podpory malých oborů Filozofické fakulty. Jde v zásadě o tu záležitost, že v České republice rapidně ubývá počet lidí, kteří dobře zvládají jazyky jako je hebrejština, čínština a ostatní jazyky velkých komunit světových, a proto se vláda rozhodla, že tady tento prvek musíme určitým způsobem podpořit. Materiál bude předložen na vládu, pokud se nemýlím příští týden a předkládává tento materiál pan ministr vnitra, teď to bude ve spolupráci s panem ministrem školství Liškou. Chcete k tomu pánové něco dodat?

Ondřej Liška, ministr školství, mládeže a tělovýchovy: Já bych k tomu dodal jenom to, že možná dobře víte že právě tyto jazyky orientalistika a blízkovýchodní studia, to jsou všechno obory, které mají na české akademické půdě dlouhou historii, jsou mezinárodně velmi respektované a kromě toho, že a čeští vědci přispěli v minulosti k mnoha zásadními objevům¨, jak geografickým tak lingvistickým a udržovali po celou dobu v průběhu desetiletí na špičkové úrovni tady tyto disciplíny, tak v dnešním světě i Česká republika nemůže ignorovat to, že právě znalost těchto jazyků a schopnost státu podporovat tyto obory má určité bezpečnostní implikace, to je také důvod proč jsme se rozhodli společně podpořit tento podklad Ministerstva vnitra s tím, že je potřeba je doplnit o určité systémové parametry tak, aby tato politika podpory byla korigována obecně s vysokoškolskou politikou, výzkum a podpory těchto disciplín. To je také důvod, proč jsme tento bod přerušili a příští týden bude doprojednán na vládě.

Jakub Stadler, zástupce ředitelky Odboru tiskového: Já děkuji pánům ministrům a nyní je prostor pro vás, pro vaše otázky. Česká televize, prosím.

Jana Čermáková, Česká televize: Jana Čermáková, Česká televize dobrý den. Já bych si ráda zeptala k tomu odškodnění, na nějaké ty základní obrysy, které zmínil pan ministr Nečas. Třeba například, jestli je už jasné, kolik by ti lidé měli dostávat, kdy by měli ty peníze dostat a za jakých létá, za jaké období děkuji

Petr Nečas, místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí: O těchto věcech se bude teprve jednat. My jsme v tuto chvíli diskutovali především formu tzn. gesci ministerstva a klíčovou věc, kterým je podoba konkrétní normy tzn. zda to bude zákonná norma nebo takzvaná podzákonná norma a ty konkrétní parametry budou teprve dopracovány

Jakub Stadler, zástupce ředitelky Odboru tiskového: Děkujeme, televize Prima, prosím.

Tomáš Drahoňovský, televize Prima: Dobrý den Tomáš Drahoňovský televize Prima. Já jsem se chtěl zeptat, z jakého důvodu vlastně bylo přerušeno projednávání těch protikorupčních opatření. Už to vlastně ministerstva to připomínkovala a nějakým způsobem se mi alespoň zdálo, že ten konsensus nějakým způsobem už je nastolen, co konkrétně tomu zabránilo a co se ještě musí dopracovat v tom návrhu?

Jiří Čunek, 1. místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj: V tomto návrhu se bude dopracovávat ještě výpočet jakými administrativní náklady počítají jednotlivá ministerstva při uplatnění této normy a samozřejmě další dopracování ještě na žádost jednoho z ministrů bude ve směru tom, jak využít současného systému tzn. systému kontroly ve prospěch tohoto zákona, takže to byl ten hlavní důvod, abychom přesně věděli jaká administrativní zátěž bude na jednotlivá ministerstva s tím, jak využít ještě současnou kontrolu.

Tomáš Drahoňovský, televize Prima: Ještě doplňující, na všechny 3 pány ministry, že pan ministr Kalousek se nechal slyšet, že vlastně přišlo k tomuto návrhu spousta připomínek z různých ministerstev, krajů i regionů, mě by jenom zajímalo jaké přišly připomínky, které šly z vašich tří resortů pokud je takto máte v hlavě?

Jiří Čunek, 1. místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj: Tak já za sebe řeknu, že ta největší připomínka byla v růstu administrativní náročnosti, kterou možná při dobrém zvládnutí současných kontrolních systému a jejich zapojení, která nemusí být tak velká, tzn. v tuto chvíli se jeví, že v první fázi ta administrativní náročnost nebude téměř žádná nicméně přitom, když bude každé ministerstvo plnit ty dané požadavky po celou dobu řekněme v tomto případě evropských fondů 7 až 13, tak v těch dalších fázích ta administrativní náročnost neúměrně stoupne.

Petr Nečas, místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí: Z našeho resortu by ty připomínky spíše legislativně technického charakteru. Já chci říci, že rozhodující je samozřejmě to, že většinou ta připomínková řízení jsou dělána na úrovně odborného aparátu ministerstev čili úředníků, já to řeknu zjednodušeně, ten zákon se týká primáni hlavně úředníků čili velmi často se děje to, že se spíše hledají důvody, jak něco nejde než způsoby,jak to udělat. Politická vůle vlády je jednoznačná za 3 týdny tento návrh schválíme toto opatření bude přijato koneckonců v resortu Ministerstva práce a sociálních věcí samozřejmě s výjimkou sociálních dávek, kde je ochrana osobních údajů, tak my se snažíme zveřejňovat všechno, veškeré podklady při výběrovém řízení a dokonce činíme jako podmínku žádosti o dotace například to, že budou zveřejněny všechny záležitosti, které se té dotace týkají bez ohledu na to, že by se někdo třeba chtěl odvolávat na takzvané obchodní tajemství. Říkáme, když se chcete odvolávat na obchodní tajemství tak si nežádejte o dotaci z veřejných rozpočtů, tento přístup už v resortu uplatňujeme.

Ondřej Liška, ministr školství, mládeže a tělovýchovy: To byly čistě technické připomínky, podtrhuji slova pana místopředsedy Nečase, ta vůle je jednoznačná a je potřeba dopilovat ten celkový systém. Vy víte, že v tom připomínkovém řízení jednotlivé resorty mají i třeba protichůdná stanoviska a je potřeba to doladit i já v tom nevidím žádné závažnější zdržení.

Jakub Stadler, zástupce ředitelky Odboru tiskového: Děkujeme, další dotaz Česká televize.

Zina Plchová, České televize: Zina Plchová, České televize. Dotaz na ministra školství Ondřeje lišku. Dnes tedy školské odbory odevzdávaly petiční archy s třiapadesáti tisíci podpisy lidí z regionálního školství, kteří protestují proti nízkým platům nepedagogických pracovníků. Tak se chci zeptat, jak ta petice ovlivní další jednání, případně uvažujete například o změně tedy platů těchto lidí.

Ondřej Liška, ministr školství, mládeže a tělovýchovy: Ta petice sama o sobě nikterak nezmění moje úsilí připravit takové systémové změny, které pomohou i nepedagogickým pracovníkům. Vy víte, že se vláda rozhodla podpořit pedagogické pracovníky v příštím roce a to navýšení o pět a půl miliardy korun což by mělo nejenom pokrýt inflaci, ale i mírný růst reálné mzdy. Co se týče nepedagogických pracovníků, tak ta situace je poněkud odlišná. Nepedagogičtí pracovníci jsou nyní předmětem debaty v tom smyslu, že v souvislosti s přípravou změny rozpočtového určení daní uvažujeme i o modelu, kdyby nepedagogičtí pracovníci tzn. ti, kteří jsou vlastně odpovědní za jakési technické zázemí škol byly převedení do odpovědnosti zřizovatelů. To je jedna z možných řešení a situace nepedagogických pracovníků. A potom je tady ještě několik dalších alternativních modelů, které jim za současné situace budeme moci pomoci, ale to bude v příštích týdnech předmětem jednání mezi Ministerstvem školství a Ministerstva práce a sociálních věcí to, zda nějakým způsobem budeme schopni sáhnout do netarifních složek a pomoci jim tímto mírnému plošnému navýšení platů, to je všechno nyní ve stadiu úvah, ta petice přichází v době, kdy už tyto úvahy běží několikátý měsíc a nyní se blížíme do stádia, kdy tyto návrhy předložíme uvnitř vlády, já předložím svým kolegům předně panu ministru Nečasovi a uvidíme, jak tato debata dopadne. O tom, že ta situace nepedagogických pracovníků není vůbec lehká, to vím už dlouho a samozřejmě tím to nijak nezlehčuji. Ta petice přichází v době, kdy jeden pan školník vyhlásil časově neomezenou stávku myslím. Myslím si, že ta reakce není úplně přiměřené, nicméně já jeho důvody chápu a tou situaci se budu i nadále zabývat.

Petr Nečas, místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí: Já bych to jen doplnil, že primárně za výši platů nepedagogických pracovníků nesou zodpovědnost ředitelé jednotlivých škol, to neurčuje stát, ten určuje pouze tarifní složku tzn. že na některých školách dochází k tomu, že jsou ty platové otázky řešeny tak trošku na úkor těch nepedagogických pracovníků. Já jsem měl osobní jednání s představiteli odborového svazu nepedagogických pracovníků ve školství, takže chci zdůraznit, že ve školství nepůsobí pouze Odborový svaz školství, ale existuje i tento úžeji zaměřený odborový svaz a my jsme již zahájili před několika měsíci připomínkové řízení s vlastní iniciativy o úpravě příslušných tabulek platů, které řeší i nepedagogické pracovníky. Ti informovanější z Vás asi ví, že existují 3 základní tarifní tabulky, takzvaná základní a dvě navýšené a my jsme rozjeli připomínkové řízení, ve kterém chceme zrušit takzvanou základní tabulku, což je tabulka, ve které jsou umístěni i všichni nepedagogičtí pracovníci ve školství plus celá řada dalších oborů v oblasti Ministerstva práce a sociálních věcí, Ministerstva zdravotnictví a Ministerstva kultury s tím, že by tato tabulka byla zrušena a byly přesunuti do té zvýšené tabulky, kde jsou vyšší tarify. V podstatě v tuto chvíli je dohoda na úrovni Ministerstva práce a sociálních věci, Ministerstva školství mládeže a tělovýchovy a Ministerstva kultury. My jsme ochotni jít touto cestou a poslední krok zbývá k dojednání Ministerstvem zdravotníci, pak by tato tabulka byla zrušena a všichni pracovníci, kteří do ní jsou zařazeni by byli přeřazeni do tabulky, kde jsou, kde jsou zvýšené tarify, a to je nároková složka mzdy čili tam už by žádný ředitel školy jim na to nárokovou složku mzdy nemohl sáhnout třeba ve snaze nějakým způsobem na úkor nepedagogických pracovníků řešit třeba jiné mzdové otázky v té dané škole, ale systémová opatření je přesně to, o kterém tady mluvil pan ministr Liška, tzn. otázku provozu škol, převést do samosprávné působnosti zřizovatelů a zhlediska státního rozpočtu ponechat maximálně tedy platy pedagogických pracovníků.

Jakub Stadler, zástupce ředitelky Odboru tiskového: Další dotaz Mladá fronta Dnes.

Josef Kopecký, Mladá fronta Dnes: Dobrý den, já jsem se chtěl zeptat ještě k plánu odškodnit studenty vyhozené z vysokých škol z politických důvodů. Pan ministr Svoboda, který s tím na vládu šel tak on odhadovat, že by to odškodnění mohlo být v řádu desetitisíců korun a podle jeho názoru by mělo zahrnout pouze studenty vyhozené do roku 53, jako prvních 5 let po únoru 48 i tohleto se může změnit anebo aspoň orientačně by tyhlety údaje mohly platit?

Petr Nečas, místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí: I tyto údaje se mohou změnit. Vláda teprve bude rozhodovat o těchto konkrétních parametrech, jak jsem již řekl, klíčovým rozhodováním dneška bylo rozhodnutí, ale právě to o právní formě je klíčové a my jsme se rozhodli jíž cestou nikoliv lex specialis – zvláštního zákona, ale jít cestou nařízení vlády.

Jakub Stadler, zástupce ředitelky Odboru tiskového: Děkuji, další dotaz, prosím.

Martina Zpěváčková, Z1: Martina Zpěváčková, Z1. Já se chci zeptat, vy jste dnes měli projednat ten návrh Ministerstva pro místní rozvoj ohledně obnovení města Terezín, tak jak to dopadlo.

Jiří Čunek, 1. místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj: Tento projekt byl zařazen do bodů bez rozpravy, tzn. já to mohu uvést v zásadě to, že v tuto chvíli jsme připraveni alokovat na příslušné projekty především projektové práce více než 6.000.000,- Kč. Jsou to peníze, které jdou za projekty, které jsou realizovatelné, a to díky tomu, že jednotlivá ministerstva se přihlásila k tomu, že ve městě Terezín ty jednotlivé subjekty budou umístěny, a to v určitých lokalitách, v určitých budovách. Samozřejmě mimo těchto 6 milionu korun musí být ještě dále investovány stovky milionů korun je to asi 230.000.000,- Kč na ta protipovodňová opatření, bez kterých vlastně jakékoliv další kroky nemají smysl, protože město Terezín by dále mohlo být ohroženo záplavami a pak nemá smysl, abychom ve městě Terezín investovali peníze. Vlastně je to mimořádné pomoci, je to mimořádná záležitost, kdy se ministr tedy z pověření vlády tedy já věnuje konkrétním městu, protože toto tereziánské město pokládáme za výjimečné a kdo z vás v něm byl, tak je výjimečné tím, že je úžasné a zárovně handicapováno těmi hradbami, které ho určuje, takže když se postavíte na křižovatku ulic tak vždycky vidíte nějakou hradbu tzn. konec toho města za těmito hradbami vlastně celé město jako by neexistovalo a pro záchranu tedy té tereziánské pevnosti v zásadě tak, proto děláme tyto kroky takže ta mimořádnosti je daná touto naléhavostí. No a samozřejmě je to také tím, že město Terezín má tak malý zpočet obyvatel, a tak malý rozpočet, že by samo nemohlo žádné kroky realizovat dokonce by nemohlo zpracovat ani návrhy, tedy projektové záměry, to je ten důvod. Takže tady jsme postoupili dál. Vy víte, že já jsem zhruba před tím třičtvrtě rokem a zrušil tu pomoc, ačkoliv tam bylo plánováno alokovat v první fázi 9 milionu korun v té době a bylo to bohužel na projekty, které by se vůbec nemohly realizovat. Ten materiál popisuje ten reálný stav a tu současnou realitu, která je o tom, že se budou realizovat pouze projekty, které mají záruku žít, nebudou vyhozeny miliony za projekty, které se realizovat nebudou moci.

Jakub Stadler, zástupce ředitelky Odboru tiskového: Dámy a pánové, pokud už nemáte žádné další dotazy ... ještě poslední dotaz, televize Prima.

Tomáš Drahoňovský, televize Prima: Tak já v tom případě co by poslední dotaz jeden trošku mimo vládní agendu. Včera pan David Rath oznámil, že ČSSD ve Středočeském kraji plánují zavést něco na způsob vázaného mandátu pro zastupitele, tj. že v případě, že by se zastupitelé nějaký způsobem provinil, musel by si uhradit celou svou kampaň, kterou by mu jinak hradila firma. Na to reagoval šéf ČSSD Jiří Paroubek s tím, že by mu nebyla proti mysli změna ústavy v tom smyslu, aby to platilo i pro poslance a senátory. Mně by jenom zajímalo, vy všichni ve svých stranách máte poslance, kteří občas nehlasují v souladu s většinovým názorem strany nebo resp. klubů. Zajímalo by mně, jak by se vám tahle ta myšlenka zamlouvala, částečně třeba vázaný mandát pro zákonodárce, děkuji.

Petr Nečas, místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí: Já musím odpovědět, že jsem zásadní odpůrce takzvaného imperativní mandát či vázaného mandátu já si nedovedu představit, že by se vrátil zpět konec konců v celém západoevropském kontextu nic podobného nenajdeme. I v období, kdy u nás tento vázaný mandát byl zaveden to znamená v období první republiky, tak ty vzpomínky na něj a hodnocení jsou jednoznačně negativní nikoliv pozitivní čili zavedení vázaného mandátu vede jednoznačně ke zhoršení politické kultury. To zaprvé, zadruhé tento konkrétní případ ukazuje, že pan Rath nejenom z hlediska svého zjevu a rétoriky, ale i konkrétních politických kroků je inspirován svým velkým vzorem, tzn. doktorem Sládkem, který udělal úplně stejné opatření, já si to pamatuji v Poslanecké sněmovně, kdy v podstatě museli republikánští poslanci podepisovat jakýsi dlužní úpis, který byl proti něm vytažen ve chvíli kdyby se zachovaly v sporu s vedením strany čili, já bych na adresu tohoto konkrétního kroku pana doktora Ratha řekl „doktor jako doktor“.

Jiří Čunek, 1. místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj: Mnoho bylo řečeno, myslím si, že je zkušenost z první republiky je jednoznačná. Naše zkušenost, myslím západoevropská je taková, že je mnoho rozhodnutí, kde poslanci jsou vázáni řekněme svým svědomím. Tím skutečně nemyslím rozhodnutí ekonomická, dokonce sem neřadím rozhodnutí v kategorii poplatků a podobně, ale jsou jiná rozhodnutí, kde se ukázalo, že mnoho poslanců sociální demokracie, kteří dříve byli například proti registrovaném partnerství, tak pak pod tlakem své strany - pana Paroubka - museli pokřivit své svědomí, netají se tím, hlasoval jinak. Já si myslím, že v tomto smyslu je potřeba tomuto imperativu, imperativnímu mandátu zabránit.

Ondřej Liška, ministr školství, mládeže a tělovýchovy: Pokud ještě schází moje vyjádření, tak já bych asi uvedl jiný případ než tady kolega Čunek, protože zrovna tahle okolnost, řekneme tomu modelový příklad, ale já a Strana zelených jsme zásadně proti, protože takovéto úvahy přicházejí na pořad dne ve chvíli, kdy selhávají jiné běžné standardní demokratické mechanismy, kdy jsou potom nahrazovány jinými přinucovacími metodami jako je tenhle revers nebo jak to nazvat prvorepublikově, tak to samozřejmě svědčí o kultuře nebo politické kultuře té země nebo případně té politické strany takže touto cestou nikoliv.

Petr Nečas, místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí: Pan poslanec Rath má sám velice krátkou paměť. On byl ministrem díky člověku, který změnil svou politickou příslušnost, protože určitě si vzpomenete, že Paroubkova vláda, ve které pan Rath byl ministr zdravotnictví, prošla hlasováním o důvěře pouze díky chování pana poslance Kotta, který právě změnil svou stranickou příslušnost, takže je zajímavé, že s podobným námětem nepřišel pan Ráth tehdy, to bych tomu rozuměl, že to myslí upřímně, teď si tím tak jist nejsem.

Jiří Čunek, 1. místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj: Protože tato věc se neřeší ad hoc vyvolanou situací, jiné systémy ji neřeší například změnou kompetencí ať už prezidenta nebo vlády nebo premiéra, tím pádem mnoho kompetencí, které mají parlamenty, tak se pak přesune někam jinam, ale v žádném případě nedojde k takovému pokřivení demokratických principů.

Jakub Stadler, zástupce ředitelky Odboru tiskového: Děkuji pánům ministrům za odpovědi, vám za otázky a nashledanou.