Tisková konference po jednání vlády ČR 9. července 2008

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Dobrý den, dámy a pánové, já vás vítám na tiskové konferenci po zasedání vlády. Dovolte mi představit předsedu vlády pana Mirka Topolánka a doráží právě ministr školství, mládeže a tělovýchovy pan Ondřej Liška. Předávám nyní slovo panu premiérovi.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já možná začnu, teď to hledám marně, něčím jiným. Já jsem sliboval, že budu hovořit se svými ministry a s jejich pracovníky z ministerstva a mám to rozdělené do 23. 7., 10. 7. budu u Martina Římana, tiskovka by měla být v deset hodin. Potom navštívím ministerstvo vnitra, tiskovka by měla být v 11:45. Vy si to nepíšete? 14. 7. budu u Ondřeje Lišky, tisková konference by měla být v 11:30. Pak budu na ministerstvu práce a sociálních věcí u Petra Nečase, tisková konference ve 13:15. Na dopravě, tisková konference 15:00. Patnáctého bych měl být na financích, ve 13:00 by měla být tisková konference. 21. 7. u Alexandra Vondry, tiskovka v devět a u Karla Schwarzenberga tiskovka v 10:45. Dvaadvacátého u Petra Gandaloviče, tisková konference v devět a u Jiřího Čunka tisková konference v jedenáct. 23. 7. jsem u Martina Bursíka, tisková konference v 15:15. Ta ostatní, zbývající ministerstva navštívím zřejmě až v srpnu. Druhá informace do úvodu, zítra a pozítří se koná tak, jak jsme slíbili, institucionální a mediální příprava členů vlády na české předsednictví, kdy ta sestava lidí, kteří budou školit členy vlády je hvězdná. Jsou to bývalí komisaři, je to bývalý místopředseda, jsou to lidé z celé Evropy. Takže se snažíme jak v té diskusi, tak v té přípravě obstát dobře. Ta dnešní agenda byla, řekl bych, z mediálního pohledu, sice těch bodů bylo strašně moc, ale mediálně ne úplně zajímavá. Byly to standardní materiály. Projednali jsme návrh zákona o pojišťovnictví. Zrušili jsme Státní fond kultury. Body, které představil Ondřej Liška, vám předloží sám. Měli jsme negativní stanoviska ke všem pěti poslaneckým návrhům, které jsou takovým předvolebním balíčkem naprosto populistických návrhů. Projednali jsme, dva, čtyři, pět, celkem šest kontrolních zpráv a závěrů NKÚ. Musím říct, že jsme se dočkali určité pochvaly od prezidenta NKÚ Dohnala za výrazný posun v tom pohledu, který dáváme těm zprávám, jejich vyhodnocení, nápravným opatřením, kontrole těchto nápravných opatření. Projednali jsme strategii vzdělávání pro udržitelný rozvoj. Projednali jsme meziresortní koncepci mezinárodní spolupráce výzkumu a vývoje. To jsou body, které okomentuje případně Ondřej Liška. Schválili jsme postup ČR při ukončování platnosti dohod o podpoře a vzájemné ochraně investic, strategii rozvoje služeb pro informační společnost, doporučení rady vlády pro seniory a stárnutí populace k podpoře globální konference v roce 2010, personální složení České rozvojové agentury z hlediska jedné z priorit vlády, a to centralizovat rozvojovou pomoc. Projednali jsme ještě rozhodnutí o deetatizaci Letiště Praha, zřízení stoprocentní akciové společnosti včetně vloženého majetku a také celou řadu bodů, takže z toho mého pohledu to zas nebylo nic, co by bylo tak mediálně zajímavé. Dám slovo Ondřeji Liškovi. Prosím.

Ondřej Liška, ministr školství, mládeže a tělovýchovy: Pane premiére, dobrý den, já představím stručně body, které předkládalo ministerstvo školství na dnešním jednání vlády. Tím prvním byl návrh nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády číslo 689/2004 Sb. o soustavě oborů vzdělání v základním, střední a vyšším odborném vzdělávání. To přeloženo do praktického jazyk znamená, že školský zákon zakotvil zásadní změnu v oblasti vzdělávacích programů, na jejímž základě bude postupně redukován stávající počet oborů vzdělání a pro nově koncipované komplexnější obory vzdělání budou ministerstvem školství vydávány rámcové vzdělávací programy, podle kterých si budou jednotlivé školy zpracovávat své vlastní vzdělávací programy. V současné době je tímto k vydání připraveno 82 rámcových vzdělávacích programů v oboru vzdělání středního, přičemž pro jejich vydávání bylo nezbytné toto nařízení vlády, která tímto tyto nové obory vzdělání zahrnula do soustavy oborů vzdělání a zároveň ze soustavy oborů vzdělání vypustila stávající obory vzdělání, které jsou tímto nahrazovány. Jedná se tedy o opatření, které by mělo pracovním trhu a vůbec naší vzdělávací soustavě pomoci. Toto je tedy jeden z bodů. Dalším, kromě stanoviska ministerstva školství ke kontrolním závěrům NKÚ, kterých byla předkládána celá řada, je to důležitý materiál, totiž meziresortní koncepce mezinárodní spolupráce ve výzkumu a vývoji do roku 2015. Je to tedy návrh, který jsem dnes předložil, a tato koncepce je komplementární k jedné z priorit této vlády a to je právě robustní podpora výzkumu, vývoje a inovací. Tato vláda realizuje nyní reformu výzkumu a vývoje. Tato by měla významně přispět k rozvoji tedy této oblasti, zvýšení konkurenceschopnosti ČR, odbourání bariér mezi výzkumnými institucemi a soukromým sektorem a také otevřít terciární vzdělávání, univerzity, právě spolupráci s těmito partnery. K tomu je komplementární i reforma terciárního vzdělávání, kterou připravuje můj resort, a jako další důležitý kamínek, skoro kámen, do této mozaiky, je právě tato meziresortní koncepce mezinárodní spolupráce ve výzkumu a vývoji ČR do roku 2015. Tato koncepce vlastně navazuje na evropský výzkumný prostor, na evropskou politiku v této oblasti a týká se především podpory mobility výzkumných pracovníků, zpřístupnění velkých infrastrukturních zařízení pro výzkum českým vědcům. Jedná se o podporu spolupráce českých výzkumných pracovišť s průmyslem prostřednictvím programu EUREKA, EUROSTARS, podpora účasti v některých mezinárodních výzkumných institucích, jako je na příklad Evropská kosmická agentura, jejíž členy jsme se stali včera podpisem dohody. Tato koncepce se také týká podpory účasti ve společných mezinárodních podnicích. Ty nové infrastruktury pro výzkum a vývoj jsou natolik složité a nákladné, že ani bohaté, velké a vyspělé země si nemohou všechno dovolit na vlastní pěst a ze svých vlastních rozpočtů, a proto se ukazuje, že pro Evropu, ale i celosvětově je mimořádně důležité vytvářet dobré podmínky pro mezinárodní spolupráci na tomto poli, a tato váda dělá všechno proto, aby ČR byla rovnocenným partnerem ostatním zemím právě v oblasti výzkumu, vývoje a inovací. Já tento dokument považuji za velmi důležitý a od této vlády lze čekat další kroky, které jak v terciárním vzdělávání, tak v oblasti výzkumu a vývoje ještě tento krok završí. Posledním dokumentem je strategie vzdělávání pro udržitelný rozvoj ČR 2008–2015. Je to materiál, který vyplývá z našich závazků mezinárodních a v nějaké ucelené podobě shrnuje environmentální vzdělávání. Děkuji.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji ministrovi školství. Já jenom doplním, že k těm cestám premiéra po ministerstvech dnes vydáme tiskovou zprávu s přesným harmonogramem. Děkuji.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já mám ještě dodatek. To, co říkal Ondřej Liška o podpoře výzkumu a vědy a vůbec terciárního vzdělávání, tak to bude mít konkrétní podobu a ty změny se promítnou do zákona 130 o výzkumu a vývoji, na kterém se velmi intenzivně pracuje a v současné době je v závěru připomínkového řízení a bude částečně realizovat tu reformu výzkumu a vývoje, kterou schválila Rada pro výzkum a vývoj a vláda v uplynulých týdnech. Já bych k tomu jen chtěl dodat, že všechny naše aktivity, ať už jsou dány vstupem do ESA, naší rámcovou dohodou s Američany o výzkumu a vědě v obranném průmyslu, mou dohodou s premiérem Olmertem o česko-izraelském výzkumném fondu a celou řadou zcela konkrétních kroků, třeba s Japonci, je přesně ta cesta, kterou chceme jít a kterou chceme konkrétně naplňovat a realizovat závěry těchto materiálů, které vlastně byly dnes schváleny.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji předsedovi vlády, nyní prosím vaše dotazy. Prosím.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já poprosím vždycky redakci a jméno, jestli mohu poprosit.

Tomáš Pancíř, Televize Z1: Já bych se chtěl zeptat k tomu Státnímu fondu kultury, jestli můžete zrekapitulovat, proč jste se ho rozhodli zrušit a proč jste se nerozhodli ho nějak oživit? A co bude s těmi třemi objekty, se kterými hospodařil, speciálně s Národním domem na Vinohradech. A potom otázka z jiného soudku, jestli vláda nějak řešila případnou reakci na ty ruské výhrůžky ohledně případné ratifikace smlouvy o radaru? Děkuji.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já pokládám zrušení toho fondu za zcela formální krok. Ten fond byl prakticky vyprázdněn a každá ta dílčí věc bude řešena samostatně. Ten fond se vyprázdnil, už v něm nic nebylo, takže to pokládám za spíše formální krok. Já bych řekl, pět týdnů před čtyřicátým výročím okupace Československa sovětskými vojsky a vojsky Varšavské smlouvy, poslouchat věty ruského generála a bývalého rozvědčíka o bombardování České republiky je něco, co snad ani za komentář nestojí.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji. Prosím dotaz, týkající se nejdříve vládní agendy.

Jan Hreňo, Česká televize: Já bych se zeptal pana premiéra na privatizaci letiště, respektive na převod na akciovou společnost, jestli to bylo skutečně těch 35 miliard, to znamená 25 miliard a deset miliard závazků. Které závazky to jsou? A potom, co zůstane konkrétně ve starém státním podniku letiště Praha?

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Je to po odečtení závazků skutečně těch 25 miliard a nějaké drobné. Závazky jsou běžné závazky z obchodního styku, já to přesně nevím tak detailně, to je otázka na Miroslava Kalouska. Ten zbytkový podnik v sobě bude obsahovat nevyřízené restituce, to znamená pozemky s nějakou nevyřízeným majetkovým vztahem a podobné majetky, které by neměly zatěžovat ten nový podnik a budou vyřizovány v tom podniku, který zůstane. To je standardní postup.

Jan Hreňo, Česká televize: Týká se to i pozemků Penty, která koupila pozemky na novou přistávací dráhu? Co bude s nimi?

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já se domnívám. Já to nevím. Ptáte se mne úplně nesmyslně, musím říct. Já mám pocit, že ty pozemky, my jsme schválili na minulé vládě pověření ministra financí k tomu, že má realizovat smlouvy na odkup těchto pozemků. Takže pokud ty pozemky budou odkoupeny, tak budou majetkem té nové akciové společnosti, ale ptejte se Miroslava Kalouska. Musím říct, je to pod mou rozlišovací schopnost, pane redaktore. A neřekl jste mi svoje jméno.

Jan Hreňo, Česká televize: Řekl.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Tak jsem ho zapomněl.

Jan Hreňo, Česká televize: Jan Hreňo, Česká televize

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Aha, děkuji. Takže to prostě nevím a mne zajímá systémově, aby to bylo provedeno správně, a detaily typu, který majetek tam zůstane, já se omlouvám, já to takto detailně nestuduji.

Vít Smrčka, Televize Z1: Chtěl jsem se zeptat, jestli jste projednali otázku toho národního programu na regeneraci brownfieldu, a otázka k tomu, jaký je způsob financování toho programu?

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Ano, teď se projednával materiál, který vyplýval spíše ze závazku z roku 2006, kdy realizoval ministr průmyslu a obchodu závazek vůči té dohodě, kterou tehdy uzavřel mezi společností Hyundayi a nejrůznějšími vládními organizacemi, takže podal tuto zprávu, nicméně, brownfieldy jsou řešeny jinak. Jsou řešeny v operačním programu, který je ve správě a je administrován ministerstvem životního prostředí, a celý ten program brownfieldu, jak správně Karel Schwarzenberg hledal český ekvivalent, to znamená, bývalých podniků dnes již nefunkčních s nějakou případnou zátěží, takže ten brownfield vypadá jako přesnější. Je řešen právě v tomto operačním programu. Je financován operačním programem z toho celého balíku programů ministerstva životního prostředí. Další materiál, který se toho bude týkat, je materiál, který připravuje ministerstvo životního prostředí společně s ministerstvem zemědělství, a ten se týká půdy, nevím přesně. Tam není žádný problém s financováním. Tento materiál neřešil financování.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, další dotaz.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: To už je vyřešeno.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Prosím.

Martin Petříček, ČTK: Dobrý den. Já bych se chtěl zeptat na bod směny akcií, které nyní vlastní MPSV, jde o akcie pražské energetiky za akcie ČEZ, měli jste to na programu bez rozpravy, myslím.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Pokud proběhl bez rozpravy, tak tam nebyl žádný rozpor a já na podobný typ detailních otázek už nebudu odpovídat, jestli mi to prominete. Proběhlo bezrozporově, je to dlouhodobě připravovaná směna, která proběhla bez problému. Byla schválena.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Prosím, Právo.

Oldřich Danda, Právo: Dobrý den. Já jsem se chtěl zeptat pana premiéra, jestli mluvil s panem Schwarzenbergem o tom auditu, který už má na stole. Jestli se k tomu nějakým způsobem postavíte? Jestli jste vymyslel nějakou strategii a druhá věc...

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já?

Oldřich Danda, Právo: Jestli jste mluvil o tom s panem Schwarzenbergem a jestli vám k tomu něco říkal? Druhá věc se týká toho, co říkáte na to, že pan Čunek si vzal dovolenou v době jednání vlády?

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já mám největší chuť ukončit tu tiskovou konferenci, ale zasloužíte si minimálně stručnou odpověď. To není můj problém, pane redaktore. Já jsem ten audit nečetl. Já jsem necítil potřebu s Karlem Schwarzenbergem o tom hovořit a musím říct, že mne výsledky toho auditu nějak nezajímají. To zajímají vás, tak si je přečtěte. Jiří Čunek mi řádně hlásil dovolenou, mimo jiné proto, že v době řádné vládní dovolené, která trvá čtrnáct dní, bude právě on, kdo zůstane jako první místopředseda vlády ve službě a bude plnit úkoly, které případně vyplynou z toho, že tu předseda vlády není. Takže, jeho řádná, ohlášená dovolená je v souladu s naší dohodou.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, Česká televize.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Přestože je vládní dovolená, někdo by tady měl zůstat, že? To tak bývá zvykem. U vás možná en v redakci, ale u nás ano.

Jan Hreňo, Česká televize: Ještě jednou, jestli dovolíte, pane premiére. Týká se to NKÚ, který tu funguje už 15 let. Jestli podle vás splnil funkci a jestli jsou jeho závěry pro vládu relevantní?

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Tak trochu uniklo, možná, určité výročí, myslím, že 5. června uplynulo pět let od úmrtí prvního prezidenta NKÚ Lubomíra Voleníka, který vtiskl tomuto úřadu, jak bych řekl, těžce zapomenutelnou pečeť, přestože to byl člen, a ne nevýznamný, ODS, tak dal tomu úřadu do vínku velkou nezávislost, erudici, odbornost. NKÚ se už tehdy, za těch prvních deset let stalo organizací, která naplnila očekávání těch, kteří tuto organizaci zakládali jako standardní mechanismus kontroly státní a veřejné správy. Musím říct, že prezident Dohnal v té tradici pokračuje a ta spolupráce po mém nástupu do funkce už od té první vlády bez mandátu, která potom byla v demisi, byla nadstandardní a bude nejlepší se na to zeptat jeho. Ta organizace je dnes schopna identifikovat jak dílčí, řekl bych, osobní pochybení nebo pochybení vyplývající z osobního selhání, tak systémové chyby, které jsou dány buď legislativními, nebo exekutivními nedostatky, které jsou okamžitě řešeny. Ta praxe, kterou jsem zavedl já, je, že se nespokojujeme s tím, co bylo běžné ještě za vlády Jiřího Paroubka, že ministerstvo vezme na vědomí nález NKÚ a vláda vezme na vědomí, že ministerstvo to vzalo na vědomí, a jede se dál močálem temným kolem bílých skal, ale opravdu vyžadujeme na každé vládě po významné, detailní diskusi konkrétní závěry včetně odpovědnosti těch případných aktérů pochybení. Návrhy systémových změn s udáním data, které jasně říká, do kdy musí být ta, řekl bych, nápravná opatření realizována, a ta se ještě nadále kontrolují. Z tohoto pohledu prezident NKÚ dnes po těch šesti bodech, které jsme projednali, mimo jiné, vysekl pochvalu. Řekl, že ta spolupráce za poslední dva roky je opravdu z jeho tříleté zkušenosti nadstandardní a jde správným směrem. Já k tomu nemám co říct. NKÚ podle mne by měl mít rozšířenou působnost, což se nebude líbit celé řadě starostů, primátorů, hejtmanů. Já se osobně domnívám, a je to moje ambice, že NKÚ by měl zasahovat do veřejné správy a státní správy, ať už ve vlastní, nebo přenesené působnosti až do úrovně obce. Myslím si, že by to prospělo transparentnosti celého prostředí, a v tomto smyslu mám trochu odlišný názor než většina mých kolegů.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji předsedovi vlády. Prosím, Mladá fronta.

Josef Kopecký, Mf Dnes: Pane předsedo, co si slibujete konkrétně od návštěv těch jednotlivých ministrů? Jaký by z toho měl být závěr? Vy jste před časem mluvil o tom, že budete dělat zhruba v polovině roku jakýsi, inspirováno Británií, reschuffle, jestli počítáte i s novým přerozdělováním křesel ve vládě, že by to v tuto věc mohlo vyústit?

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já si od toho slibuji, že budu moci udělat po sice zkráceném poločase vládnutí, zkráceném o těch sedm měsíců martyria hledání nové vlády, ale přesto zhruba v poločase toho vládnutí určité vyhodnocení toho, co ministři ze svého resortního programu vtěleného do Programového prohlášení a do těch jednotlivých projektů splnili. Co se jim naopak nepodařilo, důvody toho, proč se to nepodařilo, a to, co ještě chtějí do konce funkčního období stihnout. Budu klást důraz na ty úkoly spíše horizontálního charakteru. Tedy snižování administrativní zátěže, snižování regulací, plnění těch úkolů, které se týkají všech ministrů, jako je snižování počtu zaměstnanců, řešení nadbytečných příspěvkových organizací, celé té zátěže. Spíše se budu soustředit kromě těch konkrétních úkolů ministerstev na tyto plošné úkoly a jejich plnění. Slibuji si od toho za prvé moji vlastní informovanost o některých věcech, které mi mohou unikat, a za druhé informovanost veřejnosti o tom, kam ta ministerstva v plnění Programového prohlášení dospěla. Řekl bych, k vytyčení dalšího směru, případně problémů, které je nutno řešit. Personální změny v této chvíli já nevidím jako nezbytné, ten reschuflle pro mne spočívá hlavně v té evaluaci, v tom hodnocení. Pokud bych nalezl významné pochybení, tak já změnu nevylučuji, ale v této chvíli ten reschuflle možná bude s nulovým výsledkem. Ale to předjímám něco, co nejsem schopen ještě dopředu takto říct.

Josef Kopecký, Mf Dnes: Jestli ještě dovolíte doplňující, vy jste řekl, že vás moc nezajímají výsledky toho auditu, který si nechal udělat pan Karel Schwarzenberg. Neobáváte se přeci jen toho, že k jisté změně ve vládě může dojít právě na základě toho auditu, že některý z ministrů usoudí, že v té vládě nechce již být?

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já bych řekl, že to jsou exogenní vlivy, které nemohu úplně ovlivnit. Vidím to jako problém mezi Jiřím Čunkem a Karlem Schwarzenbergem a tak jsem ho vždycky vnímal a nemíním do toho ani zasahovat. Přispěl jsem k určité možnosti dohody, nicméně, určitě nebudu nikoho přemlouvat, aby odešel, a nikomu v tom nebudu bránit, pokud bude chtít odejít. Určitě nebudu sám iniciovat to, aby Karel Schwarzenberg opustil kabinet. Já jsem s jeho působením na ministerstvu zahraničí spokojen a doufám, že drtivá většina obyvatel také.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, další dotaz? Děkuji za pozornost, nashledanou.