Tisková konference po mimořádném jednání vlády, 14. dubna 2020

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Dobrý večer, vítejte na tiskové konferenci po jednání vlády. O úvodní slovo bych chtěla požádat pana vicepremiéra Karla Havlíčka.

Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Vážené dámy, vážení pánové, dovolte, abychom vás v úvodu seznámili s tím, jak se dohodla vláda ve smyslu uvolňování podnikatelských a jiných činností. Je třeba říci, že tento scénář jsme připravovali několik dní. Jsme jednou z prvních zemí v Evropě, v Evropské unii, která s tím přichází, protože ostatní země spíše zatím spekulují, co by se mohlo uvolňovat, zatímco Rakousko, Česká republika a částečně Dánsko, což jsou země, které jsou obecně s ohledem na to, jak se vyrovnávají s koronavirem, brány dnes za ty vedoucí v Evropě, tak přicházejí s jasným scénářem, a to jak časovým, tak produktovým.

Východiska proto byla pochopitelně základní na názor a stanovisko epidemiologů. To znamená, jasný předpoklad byl takový, abychom ochránili zdraví. Nicméně pochopitelně další východiska byla již z té oblasti ekonomické, ať už to byla konkurence a zamezení, řekněme, konkurence nezdravé mezi jednotlivými segmenty trhu. Stejně tak jsme pochopitelně vnímali i zákaznickou poptávku, vnímali jsme i jednotlivé segmenty trhu tak, abychom podpořili ty, které jsou na tom v dané chvíli nedobře, a snažili jsme se udělat férový, vyrovnaný a vyvážený mix, který, dopředu říkám, není stoprocentně spravedlivý.

Takže co se týká podnikatelských činností a činností spojených s podnikáním anebo činností blízkých, třeba sportovních nebo kulturních, tak jsme je rozdělili do několika skupin a budou postupovat v celkem pěti časových scénářích.

První scénář bude od 20. dubna, čili od následujícího pondělí, kde jsme se dohodli na vládě, že budou zprovozněna všechna řemesla a provozovny navazující na řemesla, následovně farmářské trhy, následovně autobazary a autosalony a dále venkovní tréninkové aktivity profesionálních sportovců, které jsou vyloučeny v rámci veřejnosti, a to v menších skupinách za přesně definovaných podmínek. Jsou to sportovci s profesionální smlouvou, vrcholoví sportovci atd. Současně s ohledem na vysoké požadavky na toto i svatby do deseti lidí, ale za specifických hygienických podmínek.

Další termín je týden poté a to je 27. dubna, kdy zprovozňujeme všechny provozovny maloobchodní, službové do 200 m², nicméně pokud nejsou v nákupních centrech nad 5 000 m², a netýká se to provozoven, které budou uvedeny v těch dalších kategoriích. Zjednodušeně řečeno, maloobchod, drobný maloobchod ve městech, na ulicích s přímým vstupem z ulice do 200 m² bude puštěn.

Poté už to dávkujeme s ohledem na požadavky epidemiologů po 14 dnech tak, aby se vždycky vyhodnotil ten stav, který je, a 11. května na pondělí navrhujeme provozovny do 1 000 m², čili nad 200 m² do 1 000 m², opět pokud nejsou v nákupních centrech nad 5 000 m² a opět nebude se to týkat provozoven, které uvedeme v dále. Dále provoz autoškol a posilovny a fitnescentra nicméně bez využití zázemí typu sprchy nebo šatny.

Za dalších 14 dní, to je 25. května, přičemž dopředu říkám, všechna ta data jsou data orientační, my bychom rádi to k těmto datům zrealizovali, nicméně s ohledem na to, jak se bude vyvíjet šíření epidemie, se můžou posunout krátce dopředu i dozadu. To znamená, může nastat situace, že to bude prodlouženo, nebo to může být i zkráceno. Nicméně těchto dat bychom se zatím chtěli držet.

Takže 25. května to jsou restaurace, hospody, bufety, kavárny, vinotéky, pivotéky s prodejem přes výdejní okénko a v rámci venkovních, tzv. letních zahrádek. Současně 25. května holičství, kadeřnictví, pedikúry, manikúry, solária, kosmetické, masérské, regenerační a další podobné služby. Současně zprovozňujeme 25. května muzea, galerie a zoologické zahrady, nicméně zatím se zavřenými pavilony.

Dalších 14 dní a to už je poslední termín, od kterého bychom se odpíchli tak, že by už šel v každém případě, to co přečtu nyní. Případně dokonce tam můžeme dát celý zbytek podle toho, jak se to bude vyvíjet. Ale v každém případě by nejdéle 8. června měly být všechny provozovny v nákupních centrech. Jinými slovy zprovozní se obchodní centra nad 5 000 m². Provozovny nad 1 000 m² zůstávají z těch předcházejících etap. Dále všechny restaurace, hospody, bufety, kavárny, vinotéky, pivotéky atd., tedy už i vnitřní prostory, a pochopitelně s tím spojené vše, co se týká hotelů, ubytovacích zařízení. Rovněž tak taxislužby, které doposud nebyly možné, aby fungovaly, ale většina z nich už byla, čili to je ten zbytek, tam kde nemají tu licencí.

Provozování živností, při nichž je porušována integrita kůže, to jsou tetování atd., to jsme vyndali z toho 25. května u toho běžného holičství, kadeřnictví a pedikúr. Dále to jsou divadla, zámky, hrady, ostatní kulturní aktivity, nicméně za přesně definovaných podmínek. Dále hromadné akce s odstupňovaným počtem účastníků, kulturní, společenské, sportovní akce do 50 osob a dále zotavovací akce pro děti do 15 let, opatření v cestovním ruchu, svatby, už, ale nicméně stále za specifických podmínek, už tedy více než 10 lidí. Současně zoologické zahrady venku, to znamená, nejenom venku, ale i uvnitř, to znamená zoologické zahrady včetně pavilonů.

Opakovaně říkám, že tento scénář je scénář, který vychází z časového parametru takového, kdy bude koronavir pod kontrolou tak, jako je to doposud. Může tam dojít k určitým posunům, ale byli bychom rádi, kdybychom toto takto dodrželi. Když se podíváme na naše sousedy, jako je Rakousko, není to nepodobný scénář, oni začínají o pět dní dříve než my, ale to není asi to nejpodstatnější.

Když se na to podíváme, velmi se to kopíruje, neříkám, že to je úplně stejné. My jsme obezřetnější, to říkáme rovnou, s obchodními centry, které pouštíme až začátkem června tím myslím ty centra nad 5 000 m². Za mě je to vše a poté jsem samozřejmě k dispozici pro případnou diskuzi. 

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Ministr školství pan Robert Plaga.

Robert Plaga, ministr školství, mládeže a tělovýchovy: Děkuji za slovo. Já bych hned na začátek rád řekl, že ta mimořádná opatření, která vedla k zavření škol, byla mimořádnými opatřeními Ministerstva zdravotnictví a stejně tak při postupném otevírání našich škol a školských zařízení musí hrát a hraje tu hlavní roli hledisko zdravotní, a z pohledu ministerstva školství ale ta opatření hygienická další musí být na našich školách a školských zařízeních proveditelná.

Touto optikou jsme se společně zabývali tím scénářem uvolnění, který by v případě dobrého průběhu, ve který všichni doufáme, té epidemie k tomu scénáři by mohlo dojít a začínáme v pondělí 20. dubna uvolněním pro vysoké školy, kdy na vysokých školách chceme uvolnit individuální aktivity pro studenty v posledním ročníku studia, a to tak, že je to hledisko je do maximálního počtu pěti osob.

Týká se to tedy například individuálních konzultací nebo zkoušek, zejména těch závěrečných. To znamená státních závěrečných, rigorózních nebo dokončování bakalářských, magisterských a doktorských prací. Individuálně bude možné také navštívit knihovnu nebo studovnu, ale pouze za účelem přímo odevzdání studijní literatury. To znamená ne k tomu samostudiu v našich knihovnách.

Jakákoliv další rozvolňovací opatření na úrovni vysokých škol budou řešena v závislosti na té konkrétní situaci a vývoji epidemie. A samozřejmě jedno z nosných témat, které kontinuálně řešíme s rektory, tak je umožnění dostudování zahraničním studentům. Ale to bude potřeba v úzké spolupráci nejenom s Ministerstvem zdravotnictví, ale i Ministerstvem vnitra. Ale společně s rektory pevně věřím, že tu situace vyřešíme. Ale jak říkám, bude hodně závislá na dalším vývoji epidemie v České republice.

Další opatření je nafázováno na pondělí 11. května, kdy studenti závěrečných ročníků středních škol, konzervatoří a vyšších odborných škol, bude umožněna jejich přítomnost na našich školách, a to výhradně pro účely přípravy na maturitní závěrečné zkoušky a absolutoria s tím, že to neznamená, že všichni studenti maturitních ročníků musí od 11. května do školy, ale je to možnost. Právě tím, že vnímáme tam to nutnost maturitní zkoušky a přípravy na maturitní zkoušku, aby zase dle podmínek školy, té které konkrétní, byla nakombinována vzdálená výuka a případné konzultace, samozřejmě za dodržení přísných hygienických opatření.

Zároveň k tomu 11. květnu bude umožněna individuální výuka na základních uměleckých školách a jazykových školách s právem státní jazykové zkoušky, ale v tom režimu jeden na jednoho. To znamená žádné velké skupiny. Rovněž 11. května bude obnovena prezenční výuka ve školách při dětských domovech se školou, výchovných a diagnostických ústavech.

Pokud vše půjde dobře, tak se v té další vlně, která má následovat v pondělí 25. května, tak umožníme možnost osobní přítomnosti žáků prvního stupně základních škol ve školách a školských zařízení, a to formou tzv. školních skupin. Tedy jsou tam přísná opatření, bude se jednat doporučeně o skupiny 15 dětí s tím, aby bylo možné jedno dítě v lavici bez možnosti měnit složení těchto skupin. Je tam opravdu kladen důraz na bezpečnostní nebo zdravotní hledisko a tyto skupiny by se měly vytvořit, měly by mít dostatek prostoru., měl by být u nich jeden člověk, který bude pomáhat s tou výukou.

Zároveň nebudou fungovat školní družiny, tak jak je známe. To znamená, že by se odpoledne děti promixovaly. Ale tato skupina, která ráno vznikne, tak pojede celý den ve stejném složení, abychom minimalizovali to riziko přenosu, respektive jakékoliv riziko vývoje epidemie tím negativním směrem.

Častá otázka, která směřovala k tomu, jak první stupeň může být po celou dobu vyučování v rouškách. Tak tady si dovolím jeden detail. Je to skutečně tak, že roušky budou doporučeny a o tom nošení, nenošení rozhodne vyučující s tím, že pokud ty děti budou v lavicích při frontální výuce nebo budou daleko od sebe, tak nebude nutné, aby roušky měly, a pokud tam bude nějaká skupinová práce nebo to bude pohyb po společných prostorách těch daných škol, tak roušky budou povinné.

Zároveň v pondělí 25. května se výuka a vzdělávání na základních uměleckých školách, jazykových školách s právem státní jazykové zkoušky a výuka ve střediscích volného času a domech dětí a mládeže posune k tomu, aby tam bylo možné pracovat se skupinkami maximálně pěti dětí.

Tím, že k 11. květnu umožníme osobní přítomnost studentů závěrečných ročníků, tak dle zákona, který přijala sněmovna v tom nouzovém stavu, nejdříve 1. června přichází možnost realizace maturitních a závěrečných zkoušek a absolutorií na konzervatořích a vyšších odborných školách. Byli bychom rádi, kdyby od června bylo také možné realizovat praktické vyučování, tedy odborný výcvik na středních a vyšších odborných školách s tím, že zase budou Ministerstvem zdravotnictví jasně dané podmínky a dá se předpokládat, že budou obdobné jako ty podmínky u školních skupin, které naběhnou 25. května.

Z toho, co říkáme, vyplývá, že možnost realizace jednotných přijímacích školních částí přijímacích zkoušek na středních školách je posunuta na červen. Diskutovali jsme skutečně... Jednotná přijímací zkouška tím, že se tam děti posouvají na střední školy, není to ta jednolitá skupina, která spolu případně chodí do té školy, tak je tam vysoké riziko a skutečně ten přesný termín bude fázován v závislosti na tom, jak se bude vyvíjet konkrétní situace v následujících týdnech.

Co se týká ještě těch možných červnových opatření, tak máme i ten plán, pokud vše půjde zase dobře, že by druhé stupně mohly v průběhu měsíce června realizovat konzultace nebo občasné vzdělávací aktivity v menších skupinách. A to znamená, že i ten druhý stupeň by se v tom posledním měsíci tohoto školního roku na těch školách mohl potkat. Ale primárně v tuto chvíli ta výuka druhého stupně základních škol bude až do 30. 6. pokračovat vzdálenou formou. Děkuji za pozornost.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Vicepremiérka, ministryně financí paní Alena Schillerová.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Dobrý den, dámy a pánové. Já bych vám chtěla předložit nebo seznámit vás s dvěma návrhy, které jsem dnes jednak předložila, jednak diskutovala na vládě.

První z nich je klasické protikrizové ustanovení zákona o dani z příjmu, a to takzvaná možnost zpětného uplatnění daňové ztráty, neboli loss carry back, který se používá běžně v zahraničí. Je to situace, kdy poplatníkovi na dani z příjmu, ať už fyzické nebo právnické osobě, vznikne za rok 2020 ztráta, což se dá očekávat, že se zcela určitě u řady firem stane. A on dnes podle současného ustanovení účinného zákona o dani z příjmu ji může vlastně rozpouštět, uplatňovat v daňových přiznáních, určit základ daně v následujících pěti letech po jejím vzniku. A tímto ustanovením chceme připustit, aby ji mohl uplatnit i zpětně.

To znamená: Vznikla mu ztráta za rok 2020, v roce 2019 nebo 2018 měl zisk, takže si příští rok v daňovém přiznání, které podá v roce 2021 za rok 2020, vlastně poníží tuto ztrátu o zisk, který vykázal za léta 2018 a 2019. A vznikne mu například nárok na vrácení přeplatku, který mu určitě pomůže na dani a pomůže mu prostě s revitalizací jeho firmy.

Je to určitě ustanovení, které poskytuje likviditu v příhodnějším okamžiku. Zavádí se tedy významný anticyklický stabilizátor do zákona o dani z příjmu. My jsme vedli debatu o tomto ustanovení s tím, že jednání o něm bylo přerušeno, a dohodli jsme se, že v pátek bude zařazeno na jednání NERV, poradního orgánu vlády pro ekonomické otázky, a tam bude diskutováno.

Další návrh, který jsem zařadila do bodu různé, to znamená, nebylo to jednáno na vládě, protože si to musíme ještě vyjasnit v rámci koalice, je návrh na zrušení daně z nabytí nemovitých věcí. S tím, že by to bylo v kombinaci i se zrušením možnosti uplatňování úroku z hypoték od základu daně na daň z příjmu pro nové smlouvy.

Takže dám příklad: Prostě by po zrušení daně z nabytí, pokud by tedy nastala ta účinnost, shodneme se v rámci koalice, prosadíme to v Parlamentu, tak pro nové smlouvy by poplatníci nemohli už odečítat úroky z hypoték. Samozřejmě všechny staré smlouvy doběhnou.

Dovolím si vám uvést takový demonstrativní příklad. Představte si, že si kupujete nemovitost v hodnotě pět milionů. Čtyři miliony si berete hypotéku a hned na samém začátku zaplatí poplatník čtyři procenta daň, což je 200 tisíc. A těchto 200 tisíc by mu okamžitě zůstalo. Vezme si hypotéku na třicet let. Když jsem si našla jednu hypotéku jedné komerční banky, kde byl úrok 2,28 procenta, tak první rok si vlastně odečte 91 200 od základu daně. To znamená, za ten rok mu dá stát – v uvozovkách – 13 600.

A takto vlastně po dobu třiceti let on získává tuto částku formou určitého přeplatku. A vlastně získá nějakých necelých 200 tisíc, něco přes 187 tisíc za třicet let. Takže vedle sebe máte někoho, kdo získává na jedné straně těch 200 000 okamžitě při tomto příkladu. Může je ta mladá rodina investovat do zařízení nebo do pořízení něčeho, co nutně potřebuje, nebo je získává za třicet let.  Je to primární spravedlnost, protože někdo tu daň zaplatit musel a někdo zase si mohl odečítat úroky, takže tam prostě vidíme tuto spravedlnost.  

Co se týče rozpočtu, tak už jsem si i všimla některých komentářů, že stát na tom vydělá. Není tomu tak. V podstatě inkaso této daně je ročně asi 13 miliard, které by zůstaly v kapsách poplatníků. Jenom za letošní rok by to bylo něco přes 10 miliard. A když bychom se podívali na ty odečty, tak samozřejmě tím, že budou probíhat všechny staré smlouvy, tak stát vlastně de facto to získá jeden rok třeba 0,6, 0,8 a vlastně nějaký benefit to pro něho bude mít až za dlouhá léta, stejně se bude pohybovat kolem tří čtyř miliard.

Takže rozhodně pro poplatníky je výhodnější tato cesta a je to spravedlivé. Tato daň je vlastně daň, která je zatížena celou řadu výjimek. Platí ji fyzické osoby. Právnické osoby velmi často realizují koupi nemovitostí převodem obchodního podílu. Tím pádem se této dani vyhnou. Když si představíte mladé rodiny, které třeba nedosáhnou na hypotéku, půjčí jim rodiče, tak si nemohou uplatnit žádný odečet od základu daně.

Takže toto všechno by vedlo k tomu, že zrušíme daň, která nemá opodstatnění. Pomůžeme mladým rodinám, zejména mladým rodinám, pro které to děláme, aby si pořídily levnější bydlení, aby nebyly zatíženy na tom samého začátku touto vysokou daní. A přitom se budeme chovat spravedlivě vůči těm novým poplatníkům, kteří by v případě prosazení tohoto návrhu v Parlamentu v podstatě už tuto daň neplatili.

Co je důležité, tak počítáme s tím, protože dostávám denně desítky, troufnu si říct, že už asi stovky mailů s dotazy, jak to s touto daní bude. Tak pokud se na tom dohodneme, tak navrhujeme, aby všechny daně, které v tuto chvíli nejsou zaplaceny, to znamená, došlo k vkladu v prosinci, do tří měsíců mělo být podáno daňové přiznání, zaplacená daň. Víte, že jsem to plošným rozhodnutím na základě mandátu vlády odložila do 31. 7., tak na všechny tyto případy už by dopadalo zrušení daně z nabytí nemovitých věcí. A pokud to někdo v předstihu zaplatil, mohl by si nárokovat přeplatek.

Samozřejmě jsme na samém začátku. Čeká nás jednání jednak s koaličním partnerem, to je jedna věc, a podle rozhodnutí pana premiéra my jsme na úrovni ministrů za hnutí ANO domluveni. A podle rozhodnutí pana premiéra i tento bod bude zařazen na páteční jednání NERV, poradního orgánu pro ekonomické otázky vlády, které proběhne. Děkuji vám za pozornost.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Ministr zdravotnictví pan Adam Vojtěch.

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Dámy a pánové, dobrý den i ode mě. Já se vrátím znovu k tomu plánu na rozvolnění opatření a ještě doplním něco i přímo z oblasti zdravotnictví. Je třeba říct, že celý ten plán skutečně vzniká pod gescí Ministerstva zdravotnictví a myslím, že je to tak správně. Pracovala na něm skupina zkušených, renomovaných epidemiologů. Součástí byl samozřejmě i pan profesor Prymula, ale i další, aby to skutečně bylo, řekněme, ne dílo pouze jednoho názoru, jednoho člověka, ale abychom o tom mohli diskutovat v rámci širší skupiny.

Takže je to nějaký konsenzus, který vychází z konsenzu s kolegy z MPO a z MŠMT, a myslím si, že tak, jak je ten plán navržen, je realizovatelný. Samozřejmě ale stále říkám za předpokladu, že se epidemiologická situace bude vyvíjet dobře. To jsem řekl jasně kolegům, že to si musí každý skutečně uvědomit. A každý ten provozovatel, který bude otvírat postupně svůj obchod, provozovnu, tak si musí uvědomit, že na každém záleží, jestli budeme schopni dále rozvolňovat, nebo jestli uděláme například zmrazení, protože dojde třeba k nějakému výkyvu v počtu pacientů.

Takže my nad tím budeme bedlivě hledět a střežit vlastně to, jaký to bude mít vliv na vývoj té epidemiologické situace. A samozřejmě i podle toho případně budeme pak požadovat nějaké úpravy. Ale tak, jak je to teď nastaveno v té ideální verzi, tak z našeho pohledu je to akceptovatelné s tím, že samozřejmě k této časové ose ještě půjde druhý dokument, který bude detailnější a který bude popisovat základní podmínky pro provoz těch příslušných provozoven, restaurací, škol a tak dále.

To znamená, že tam budou ta hygienicko-epidemiologická opatření, režimová opatření, která budou muset všichni provozovatelé daných provozoven splnit. Ona už některá jsou již dnes obsažena v tom mimořádném opatření, které vlastně se týká například rozestupů a tak dále. Ale bezesporu tam budou ještě další věci týkající se například škol, podmínek, za kterých tedy bude moci být prováděna výuka, dobrovolná výuka tedy v rámci prvního stupně. Pravidla, abychom ochránili, řekněme, rizikové skupiny seniorů-učitelů, polymorbidních nebo i třeba dětí a nějakých příbuzných, které děti mají v domácnosti. Takže toto všechno bude ošetřeno těmi podmínkami, které nastaví Ministerstvo zdravotnictví a které tedy budou muset všichni daní provozovatelé nebo i školy a další dodržet. Takže tolik jenom k tomu.

Ještě bych možná zmínil jednu věc. My jsme samozřejmě diskutovali otázku holičství a kadeřnictví, nakonec tedy tyto provozy jsou odsunuty až na 25. května. Vím, že se ozývá poměrně hodně provozovatelů a provozovatelek těchto služeb. Je třeba říct, že všechny tyto služby, které se vlastně vztahují k poskytování – služby, kdy ten poskytovatel se dotýká těla svého klienta, je k němu velmi blízko, tak jsou definovány podle zákona o ochraně veřejného zdraví jako epidemiologicky závažné činnosti.

Takto je to přímo v zákoně nastaveno, a proto vlastně to riziko, které vyplývá z těchto služeb, je výrazně větší než například v případě obchodů, provozoven a podobně. To znamená, jenom abych vysvětlil, proč kadeřnictví, holičství, pedikúra, manikúra a tak dále, všechny tyto činnosti, které jsou takto definovány zákonem jako epidemiologicky závažné, jsou vlastně až, řekněme, v té předposlední, případně poslední fázi. Tak tolik jenom k tomu.

Já bych ještě doplnil jednu věc, která se týká přímo zdravotnictví. Vlastně součástí toho plánu, samozřejmě tak, jak jsme to avizovali, je určitý restart fungování českého zdravotnictví, které, jak víme, bylo do jisté míry uzpůsobeno epidemii, pandemii nemoci COVID-19 tak, abychom byli schopni se postarat o případný výrazný nárůst počtu pacientů.

Naštěstí zatím tedy k tomu nedošlo. Ten počet pacientů, kteří jsou hospitalizovaní s touto nemocí, je v zásadě konstantní, nikterak se nemění, výrazně nevychyluje. Takže v tomto ohledu jsme – a dnes bude tento dokument publikován Ministerstvem zdravotnictví – připraveni restartovat naše zdravotnictví.

Pokud jde o ambulantní péči, tak tam se to týká všech poskytovatelů ambulantní péče, kteří by měli postupně najíždět na nějaký standardní režim s tím, že tam ještě vyspecifikujeme vlastně doporučení na provádění nějakých individuálních objednání, elektronický objednávkový systém a podobně tak, aby pokud možno co nejméně lidí, řekněme, se srocovalo v rámci čekáren a tak dále.  

Pokud jde o lůžkovou péči, zejména tedy akutní lůžkovou péči, tam také vyzveme poskytovatele, aby začali obnovovat vlastně kapacity pro jiné výkony elektivní péče a podobně. Samozřejmě s ohledem na vyčleněnou kapacitu intenzivní péče, která stále musí být do jisté míry vyčleněna, protože určitě nemáme vyhráno a může se ta situace změnit, zhoupnout tak, že bude potřeba tyto kapacity využít pro pacienty s nemocí COVID-19. Ale v tuto chvíli i z hlediska toho, že máme nastaven národní dispečink kapacity intenzivní péče, kterým sledujeme tu intenzivní péči v zásadě na denní bázi, tak jsme schopni toto už akceptovat a vyhodnocovat ty kapacity tak, aby poskytovatelé je mohli využít částečně i pro jiné pacienty, než jsou pacienti s nemocí COVID-19.

Tento restart odpovídá i určitému prohlášení ambulantních specialistů ze dne 8. 4., kteří nás vlastně vyzvali k tomu, abychom obnovili takovouto péči, a samozřejmě i z prohlášení různých představitelů nemocnic, kteří sami poukazují na to, že je na čase, řekněme, normalizovat české zdravotnictví.

Samozřejmě bude to nějaký čas trvat, nebude to ze dne na den, bude to spíše otázka týdnů, ale z našeho pohledu je to naprosto nezbytné, protože řada pacientů čeká na provedené výkony – jsou to třeba i pacienti čekající na onkologickou operativu a podobně – několik týdnů a ta doba je již poměrně dlouhá. Takže z tohoto pohledu vzhledem k tomu, že máme skutečně velmi dobře nastaven ten systém a kapacity jsou dostatečně, tak můžeme k tomu přistoupit. Takže toto doporučení Ministerstvo zdravotnictví dnes taktéž v souvislosti s tímto celkovým plánem vydá a bude platit pro všechny poskytovatele zdravotní péče v České republice. Děkuji.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji a pan náměstek Roman Prymula.

Roman Prymula, náměstek ministra zdravotnictví: Dobrý den, vážené dámy a vážení pánové. Já jenom pár poznámek k tomu, proč a jakým způsobem vlastně vznikal tento plán na uvolnění některých opatření. My jsme v situaci, kdy celkový vývoj epidemie u nás dosáhl parametrů, kdy jsme schopni říct, že jsme tuto epidemii dostali určitým způsobem pod kontrolu. To znamená, reprodukční číslo už kleslo dokonce pod 1. To znamená, že epidemie v našich podmínkách má klesající trend.

Za těchto podmínek jsme si mohli dovolit navrhnout dokument, který vznikal na bázi konsensu odborníků – epidemiologů a jednotlivých ministrů – tak, abychom ho byli schopni tady předložit. Ten dokument je rozložen do pěti fází, které vznikaly způsobem, kdy ta epidemiologicky nejméně riziková aktivita je uvolňována nejdříve. Ty epidemiologicky rizikové aktivity, které jsou nejzávažnější, jsou uvolňovány co nejpozději.

Co se týká celkového průběhu, tak je třeba říct, že opravdu bude záležet na konkrétní situaci. Nebude to nějaký subjektivní vliv nebo subjektivní posouzení kohokoliv. Budeme vycházet opravdu z počtu případů, které tady jsou. Je třeba říct, že dominantně ten faktor, který bude brán v potaz, je počet nových případů, ale tento faktor není rozhodující, protože my ho musíme posuzovat v kontextu počtu odebraných vzorků. To, že některá hodnota se ocitne nad čtyřmi sty, ještě neznamená, že ta opatření se zase zmrazí. Musíme vidět určitý trend, musíme vidět několik hodnot. To je třeba vzít v potaz.

A to, co je rozhodující, a to, co my vidíme a není to možné nějakým způsobem zkreslit, to jsou počty hospitalizovaných, počty osob, které máme na ventilátorech, na jednotkách intenzivní péče a na kyslíku. To znamená, z tohoto budeme nepochybně vycházet, když budeme hodnotit, jakým způsobem ta opatření dál rozvolňovat podle plánu, který byl předložen. Pokud se stane, že ta křivka bude mít stoupající trend, tak některá z těch rizikových opatření nemusí být naplněna tak, jak v tom plánu je.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Dotazy Česká televize.

Izabela Niepřejová, Česká televize: Já se chci zeptat, zda jste řešili nošení roušek. Do kdy to bude povinné v České republice? Další dotaz: Pane náměstku, vy jste dřív zmiňoval tu hodnotu 400 nakažených na den, to je nějaké orientační číslo, které by změnilo tyto plány na otevírání? A možná ještě kde v tomto plánu jsou umístěny divadla, kina, knihovny, kdy budou také otevřeny? A ještě dotaz na ministryni financi. Mě by zajímal váš názor na plošný odklad daně z přidané hodnoty. Vy jste říkala, že by to byla výhoda pro firmy, které i přes tu pandemii nepřišly o tržby. Tak které firmy to podle vás jsou? A možná jestli by nebylo tedy řešení nějaké té pomoci to, že by se platilo DPH jen ze skutečně zaplacených věcí, ze skutečně zaplacených částek. A navíc, kdyby se ty přeplatky vracely v čase, jestli by toto nemohla být ta cesta, kterou by se vláda vydala. Děkuji.

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Jestli mohu začít. Pokud jde o roušky, my jsme to téma samozřejmě probírali na odborné skupině před Velikonoci a shodli jsme se na tom, že v tuto chvíli nebudeme říkat žádný termín ukončení povinnosti nošení roušek. Roušky jako takové z našeho pohledu se osvědčily jako jedno z velmi důležitých opatření. Vidíme, že po nás se inspirují další země, ať již na nepovinné nebo povinné bázi. Myslíme si, že skutečně v tomto směru by roušky nadále měly být povinné. Samozřejmě s těmi výjimkami, které jsme již učinili, a můžeme se bavit možná o nějakých specifických výjimkách v budoucnu. Ale ta všeobecná povinnost by měla platit a nechceme nyní říkat určitě termín, kdybychom ji zrušili, protože by to určitě nebylo úplně na místě, a hlavně je to otázka vývoje té epidemiologické situace u nás.

My celkově ten plán budeme revidovat na pravidelné bázi, ta skupina, která vlastně ho vytvořila primárně na Ministerstvu zdravotnictví, tak se bude scházet pravidelně a bude vyhodnocovat situaci, takže i pokud jde o váš dotaz týkající se knihoven a podobně nebo divadel, tak ta jsou nyní zařazena právě do té poslední vlny od 8. června, ale samozřejmě znovu s dodatkem, pokud to situace dovolí. Případně je možné, že některé tyto aktivity, kde skutečně je větší počet lidí na jednom místě, tak by byly ještě odsunuty do pozdější fáze. Ale to jsou skutečně ta místa, kde se koncentruje větší počet osob.

My chceme v prvé fázi, pokud vše dobře půjde, jít cestou odstupňovaného počtu účastníků takovýchto akcí – kulturních, společenských, sportovních akcí – v první fázi, řekněme do 50 osob a poté uvidíme, jak dál se ta situace bude vyvíjet. V tomto směru jsem, a to je třeba si říct upřímně, poměrně skeptický k tomu, že by toto léto probíhaly nějaké masové kulturní akce, masové festivaly pro tisíce desetitisíce lidí, kteří jsou na jednom místě, hudební festivaly a podobně.

My jsme to diskutovali dnes s panem ministrem kultury, který vlastně nás požádal o nějaké stanovisko Ministerstva zdravotnictví, jak se na to díváme, protože samozřejmě je asi upřímné a férové říci, jak to vidíme, a ten náš názor skutečně v tomto směru je skeptický. Nemyslím si, že toto léto bude patřit nějakým masovým kulturním akcím tak, jak jsme byli zvyklí v těch posledních letech. Tolik za mě k tomu výhledu v té poslední fázi červen a dál.

Roman Prymula, náměstek ministra zdravotnictví: Já bych to jen doplnil, co se týká toho čísla a co se týká nošení roušek. Je třeba si uvědomit, že my se dostáváme do situace, kdy se snažíme některá ta opatření rozvolnit a vrátit k normálu, ale on to není úplný normál. Ten normál pro nás znamená, že budeme dodržovat ta tři elementární opatření. To znamená nošení roušek, dostatečná distance a hygiena – bez toho to nepůjde a pak bychom samozřejmě nebyli schopni dodržovat to, co tady vlastně navrhujeme.

Co se týká toho čísla, tak my se v tuhle chvíli pohybujeme někde na denním nárůstu a teď jsme klesli, ale díky nižšímu počtu vzorků pod 250 hluboko. Pokud by došlo během toho týdne, který budeme posuzovat a během zhruba těch deseti dnů k nárůstu nad 400, tak by to pro nás znamenalo, že tady dochází opravdu už zase k exponenciálnímu nárůstu a museli bychom brzdit, abychom se nedostali do toho nárůstu, který bychom už nebyli schopni zvládnout. To znamená, je to jakési orientační číslo, které vychází ze stávající situace, a kdybychom byli logicky v situaci jiné, že bychom měli setrvalý stav třeba 500 nových případu denně, tak by to číslo bylo odlišné. Ale potřebujeme brzdit na úrovni, abychom měli dostatečnou kapacitu našeho systému, to znamená, bychom měli dostatek lůžek, ventilátorů a kyslíku.

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Já bych ještě doplnil v tomto směru: Je jasná premisa, že my stále musíme chránit rizikové skupiny. To znamená, pokud se bavíme o jakémkoliv rozvolňování, tak jak ho máme naplánované, tak určitě se to netýká sociálně-pobytových služeb, domovů pro seniory a všech těchto zařízení, kde jsou rizikové skupiny seniorů, polymorbidních pacientů. Zkrátka tato opatření zde budou bezesporu platit v následujících měsících, možná ještě delší dobu tak, abychom ochránili právě tu rizikovou skupinu

Protože to je právě to, o čem my hovoříme, když se bavíme o počtu nakažených – jedna věc je to číslo, jestli to je 300 400 nových, a druhá věc je ta struktura těch nakažených. To znamená, jestli jsou to, řekněme, zdraví jedinci, u kterých je ten průběh velmi mírný, anebo jestli je to zkrátka ta riziková skupina, která je zasažena. Takže v tomto směru ta opatření budou platit nadále.

Izabela Niepřejová, Česká televize: Omlouvám se, jenom si ještě chci zeptat, jak to bude s otevřením školek?

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Pokud jde o školky tak, ještě předtím než se vyjádří pan ministr, my jsme je nezavřeli. My jsme jako Ministerstvo zdravotnictví nevydali mimořádné opatření týkající se mateřských školek. Od začátku jsme říkali, že to je na zřizovatelích, na provozovatelích těch mateřských škol a tak to i zůstane. A my tam určitě také dáme k tomu za nás doporučení, ale asi mě doplní pan ministr.

Robert Plaga, ministr školství, mládeže a tělovýchovy: Tak děkuju za slovo. Přesně jak říkal pan ministr, mateřské školky nebyly zavřeny rozhodnutím vlády, ale je na místě, aby skutečně se otevíraly pouze tam, kde budou naplnitelná ta omezení a opatření, které vydefinuje Ministerstvo zdravotnictví. To znamená, s tímto jsme se dohodli, že vznikne sada požadavků, chcete-li manuál pro mateřské školy, pro jejich zřizovatele. A zřizovatelé s přihlédnutí k tomu, jestli jsou schopni zajistit ty podmínky tak, jak je potřeba, mateřské školy otevřou. Myslím si, že by to mohlo hrát s tím 25. 5. Ale samozřejmě toto je věc, která primárně záleží a závisí na potřebách toho zřizovatele a na tom, v jakém časovém okamžiku bude schopen plnit požadavky Ministerstva zdravotnictví.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Co se týče DPH, plošný odklad DPH. No, já se domnívám, že opatření v daňové oblasti, a tak jsme je zatím koncipovali, by měla cílit na ty nejzranitelnější a nejpostiženější skupiny. Plošné odložení DPH znamená, že v podstatě odložíme všem. To znamená i těm, kteří mají obraty, to znamená, mají, vzniká jim… Protože když ta firma prostě nemá obraty, nemá daň na vstupu, nemá daň na výstupu, tak stejně žádnou daň neplatí. Takže já si prostě nemyslím, že to je primárně spravedlivé.

My jsme zavedli celý balík opatření, kdy jsem plošně prominula správní poplatky spojené se žádostmi o splátkování, o posečkání daně nebo o prominutí příslušenství. Plošně jsem prominula pokuty za pozdní podání daňových přiznání a Finanční správa si přidala do svého promíjecího pokynu speciální bod koronavirus, kde promíjí příslušenství v případě, že dojde prostě k nějakému odsunutí splátkování, pozdnímu třeba podání, promíjí ve sto procentech. Samozřejmě pokud se nejedná o nějakého chronického dlužníka už z minulých dob. Takže si myslím, že toto je spravedlivější.

Zavnímejte i to, že stát teď maximalizuje svoje výdaje a nemůže úplně přijít o všechny příjmy. Je limitován i příjmy, které má. Takže já, moje role ministryně financí je tlumit tyto vášně a prostě snažit se v tom najít nějakou racionalitu.

K vaší další otázce: DPH ze zaplacených faktur. To je téma, víte, já už jsem hodně dlouho tady v tom systému a to je téma, které se zhruba dvacet let, možná i déle, vrací na stůl, tento požadavek. Odpověď je jednoduchá. Neumožňuje to směrnice o DPH Evropské unie, což je vlastně, protože víme, že DPH je harmonizovaná daň. Šlo by to dělat u faktur do 10 000 korun, což by bylo těžko spravovatelné, a podle mě ani by to ani nebylo účelné. Ale vemte si, že někdo tu daň zaplatí z toho balíku faktur a někdo jiný čerpá odpočet. To znamená, to je prostě nalej, vylej pro stát. Takže takhle je potřeba se na to podívat.

A úplně jsem nepochopila tu vaši poslední poznámku, abych se přeplatky vracely včas. Protože přeplatky se vrací včas samozřejmě. Jestli máte na mysli nadměrné odpočty, tak tam je jasná lhůta, tvrdá, v daňovém řádu do 30 dnů a myslím si, že to nijak Finanční správa nezdržuje, protože díky právě tomu systému kontrolního hlášení, párování a tomu, že dnes je schopna detekovat problém velmi rychle, tak to vrací samozřejmě v této lhůtě.

A dokonce teď je, teď vrátil Senát asi před měsícem novelu daňového řádu, kde máme určité takové nové podmínky pro ty, kteří by činili podání elektronicky, což se teď hodí. Takže vlastně by se jim prodloužila lhůta pro podání daňového přiznání na dani z příjmu o měsíc, ale máme tam i zkrácení lhůty na 15 dnů při vrácení přeplatku. Takže já si myslím, že s přeplatky není žádný problém.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Další dotaz televize Prima.

Šimon Pilek, TV Prima: Já bych měl čtyři dotazy. Nebylo by lepší, co se týče toho plánu rozvolňování, počkat třeba týden nebo deset dní na to, jak se projeví počty nakažených nebo vývoj počtu nakažených za ty proběhlé velikonoční svátky, protože třeba pan náměstek už včera naznačoval, že by ten počet měl vyrůst vzhledem k tomu, že třeba i policie řešila poměrně velký počet přestupků proti vládním opatřením. Dál by mě zajímalo, otázka na pana Havlíčka, proč vláda výrobu respirátorů zadala Honeywellu, když je tady řada českých firem, které by státu chtěly ochranné pomůcky dodávat. Dále ještě bych se doptal pana ministra Vojtěcha, který říkal, že by se nemocnice a ambulantní péče měly vrátit do toho běžného režimu. Tak kdy přesně by to mohlo být, nějaké konkrétní datu, protože spousta lidí čeká na nějakou operaci, to nezaznělo. A poslední dotaz na pana ministra Plagu, kdy střední školy navrhují, kdy v případě, pokud se tak stane, že už žáci letos nenastoupí do těch škol, tak aby si střední školy samy mohly zvolit kritéria pro přijetí těch potenciálně nových studentů. To by ale vyžadovalo změnu školského zákona, tak jestli se nad takovým záměrem vůbec třeba uvažuje.

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Tak já možná začnu. Pokud jde o ten plán a vyhodnocení Velikonoc, o tom jsme samozřejmě vedli velkou debatu a je jasné, že pan ministr Havlíček měl zájem podpořit podnikatele co nejdříve. My jsme samozřejmě trvali na tom, že musíme vyhodnotit ty Velikonoce. Takže toto je určitý konsenzus v tom směru, že od 20. dubna, to je ta první vlna, která přeci jenom je příští týden od pondělí, tak jsou pouštěny pouze ty aktivity, které jsou skutečně s minimálním epidemiologickým rizikem.

Když se na to podíváme: autobazary, autosalony – minimum počtu lidí na jednom místě. Farmářské trhy, také jasné definované podmínky, které nastavíme tak, aby to bylo minimálně rizikové. Řemesla s provozovnou, venkovní tréninkové aktivity profesionálních sportovců… Takže v tomto směru ta první vlna není z epidemiologického pohledu, na to jsme se shodli se všemi odborníky, nikterak riziková. To znamená, ta by nám neměla vstoupit do nějakého navýšení počtu pozitivních pacientů, a budeme mít tedy určitý čas do 27. dubna na vyhodnocení právě těch velikonočních svátků.

Je jasné a já jsem to také pozoroval, že ne všichni byli úplně zodpovědní, bohužel, přes naše apely, řada lidí ano, takže teď nějak predikovat, jaké dopady to přesně bude mít, myslím si, že je to věštění z křištálové koule. Ta data se budou bezesporu vyvíjet, ale do toho otevření těch provozoven do 200 metrů čtverečních, což už je skutečně nějaké už plošnější rozvolnění, tak máme ještě poměrně dostatek času, abychom byli schopni vyhodnotit dopad těch velikonočních svátků.

Pokud jde o tu otázku té zdravotní péče, tak ono to není kupodivu o tom, že my musíme v tomto směru něco rušit, že bychom museli jako u těch ostatních rozvolnění museli upravovat naše mimořádná opatření, ale už to současné mimořádné opatření, které máme v tomto směru, tak je nastaveno tak, že péče se má omezit pouze na nezbytně nutnou míru v závislosti na péči o pacienty s nemocí COVID-19. To znamená, toto mimořádné opatření je vlastně flexibilní a dává prostor nemocnicím se přizpůsobit a nemocnice i poskytovatelé obecně čekali na hlavně výzvu, na výzvu Ministerstva zdravotnictví, že nyní je ten okamžik, kdy mohou začít postupně se vracet do běžných kolejí.

Takže toto opatření, nebo doporučení, které bude ze strany ministerstva, ta výzva určitá, dnes bude publikovaná po tiskové konferenci s příslušnými detaily pro odborníky v těch jednotlivých oblastech a budou moci takto v zásadě začít fungovat okamžitě. Samozřejmě pokud jde o nějakou operativu atd., tak je jasné, že ta se musí naplánovat, takže nebude to asi zítra. Je jasné, že je tam nějaká fronta těch čekajících pacientů, takže pro nemocnice to bude teď asi složitější právě plánování zejména operací a těchto výkonů. Ale věřím tomu, že skutečně začnou okamžitě a postupně začnou navracet tu péči do nějakého standartního režimu.

Ale znovu opakuji určitá část lůžek, zejména lůžek intenzivní péče, bude muset být nadále vydělena pro případný nárůst pacientů s nemocí COVID-19, protože my nemůžeme vyloučit, že tady dojde skutečně k nějakému zhoupnutí v rámci těch dat, zejména v rámci těch závažně nemocných pacientů, kteří pak budou potřebovat tu péči. Takže my si nemůžeme dovolit úplně ty kapacity vlastně zaplnit, ale částečně tedy nemocnice budou moci začít fungovat v tom standardním režimu.

Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Já jsem přesvědčen, že jsme ten termín zvolili naprosto přesně. My jsme se nenechali vyhecovat, vyprovokovat od různých kritiků, od různých profesních spolků, zájmových sdružení, kteří měli neustálou snahu nám podsouvat, že to děláme pomalu a že bychom měli říct jasný scénář. My jsme ho nemohli říct do té doby, dokud jsme si ho jasně neprodiskutovali s ohledem na výsledky, které jsme v rámci boje proti koronoviru docílili.

My jsme ve středu prostřednictvím pana ministra Vojtěcha jasně řekli, že se srovnalo skóre boje s epidemií To znamená, že reprodukční faktor rovná se jedna. A pochopitelně nechtěli jsme to vyhlašovat před Velikonocemi, protože jsme si to potřebovali prodiskutovat. A před Velikonocemi jsme uvolnili pouze to, co bylo spojené s rekreací, s hobby a tak dále. Když se podíváme, co se kupovalo v hobbymarketech, kde jsme si vyzkoušeli dezinfekci, kde jsme si vyzkoušeli přísnější režim, kde jsme si vyzkoušeli odstupy atd., tak to byly přesně ty produkty pro tu zahradu a pro tu kutilství atd. Ve své podstatě si myslíme, že to ten účel splnilo.

Nicméně celý víkend jsme to prodiskutovávali. První den, kdy to bylo možné, což bylo pondělí, pardon úterý, tak jsme to zveřejnili a společně s námi to zveřejnilo také Rakousko. To znamená, jsme v tomto, myslím si, bez problémů a myslím si, že ten scénář je jasný. Zjevné jsou tam podmínky, odpovídá to tomu, co se zřejmě očekávalo zejména od těch nejmenších firem.

Co se týká Honeywellu, tam to není o Honeywellu, tam je to o celé řadě dalších firem. My jsme nedohodli něco výsadně s Honeywellem, navíc ta dohoda není ještě definitivní. My pouze tvrdíme, jasně a věcně, že musíme už začít ustupovat od těch čínských nákupů a musíme začít nakupovat v rámci producentů, kteří to dělají v České republice. Ti doposud nebyli. Desítky milionů roušek a jednotky milionů respirátorů jsme museli, podobně jako všechny světové země, brát z Číny. Mezitím české firmy nebo firmy sídlící v České republice začaly do toho odvětví investovat a v tuto chvíli jednáme se třemi čtyřmi firmami, mezi nimi je Honeywell, které by respirátory třídy 2, nebo FFP2, byly schopny dodávat. S těmi všemi chceme uzavřít dohodu, dohodu o dalších dodávkách, které postupně budou nahrazovat čínské dodávky, a Honeywell, jakožto firma, která má v České republice mnoho let zázemí, je jednou z nich.

Jenom, abychom si rozuměli, ty ceny, které se dnes u respirátorů FFP2 pohybují od těch producentů v České republice, tak se pohybují mezi někde mezi 17 až 25 korunami. Zatímco doposud jsme je nakupovali za 100 korun. To znamená, jsme v situaci, kdy nám i Honeywell nabízí cenu mezi 17 18 korunami. Čili rozhodne cena, rozhodne rychlost, rozhodne kvalita a pochopitelně producent z České republiky bude mít přednost.

Robert Plaga, ministr školství, mládeže a tělovýchovy: Pokud si dobře pamatuji, tak tam byl dotaz na mě, týkající se jednotné příjímací zkoušky. Vy jste se ptal na to, jestli uvažujeme o další zákonné úpravě. Ne, my jsme ten nouzový zákon, který přijala Sněmovna a Senát a následně podepsal pan prezident, tak byl skutečně vybalancovaný se znalostí té situace v ten daný čas.

Myslím si, že se ukazuje, že ta redukce počtu termínů ze dvou na jeden byla správných krokem s ohledem na epidemiologické riziko. Na druhou stranu jednotná přijímací zkouška se ukazuje, že je proveditelná, to znamená, že v tom červnu ji máme naplánovanou. Další změny toho zákona školského, který by tu situaci ještě měnil a znepřehledňoval, tak v tuto chvíli rozhodně neplánujeme.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji, další dotaz ČTK.

Jakub Střihavka, ČTK: Já bych měl dotaz na to uvolnění u toho profesionálních sportu. Zaznělo tady termín 20. dubna jakožto možnost tréninků a 8. června jakožto možnost pořádání sportovních akcí s účastí do 50 osob. Znamená to, že by se od 8. června mohly začít hrát některé dlouhodobé soutěže bez diváků? Děkuji.

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Ano skutečně, teď vycházíme vstříc sportovcům, profesionálním sportovcům, aby mohli trénovat, a pokud vše dobře půjde, tak si myslím, že je reálné, aby mohli začít hrát standardní zápasy od toho 8. června s nějakým možná technickým zázemím. My tam beze sporu budeme mít nějakou toleranci určitého počtu osob v rámci těchto akcí, kde jsou samozřejmě trenéři a další tým. Ano, toto si myslím je reálné, aby od 8. června zápasy bez diváků mohly být realizovány.

Veronika Beníšková, Odbor komunikace Úřadu vlády: Poprosím prvního na řadě, pan Kopecký.

Josef Kopecký, iDNES: Dobrý den, nevím, jestli jsem to nepřeslechl, protože těch informací jste dávali docela hodně. Nyní je za určitých okolností možné cestovat do zahraničí, ovšem v přísně striktně vymezených záležitostech. Vy jste představili scénář otevírání obchodů, uvolňování služeb, ale nepostřehl jsem tam, kdy lidé budou moci cestovat do zahraničí v plném rozsahu. Děkuji.

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Ano, je pravda, že toto jsme nezmínili, protože zatím touto otázkou jsme se nezabývali. Já jsem říkal, že nechceme dávat nějaké úplně, řekněme, predikce, které nebudeme schopni podložit nějakým odborným názorem. Pokud jde o zcela rozvolnění cestování do zahraničí, tam si myslím, že se skutečně bavíme o té poslední fázi, a je otázka, kdy toto skutečně nastane. Určitě ne dříve než v červnu za nějakých podmínek, a pokud jde o nějaké všeobecné cestování, řekněme, všude, kam člověk chce cestovat, tak tam nevím, jestli se bavíme skutečně o tomto létě.

To bude velmi záležet na situaci právě v těch příslušných zemích, které jsou dnes na tom topu, pokud jde o žebříček, bohužel ne úplně slavný žebříček v počtu nakažených a té epidemiologické situaci, která tam je ne úplně dobrá, jako jsou Spojené státy, Španělsko, Velká Británie a další země.

Takže v tomto směru to budeme určitě vyhodnocovat v závislosti na míře daného rizika, ale určitě to nemůžeme čekat do června, do toho 8. června, jak máme to poslední datum.

Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Tam je třeba říci ještě jednu věc, že co se týká profesního cestování, to bylo schváleno minulý týden. To znamená, lidé, kteří cestují za prací, kteří tam jednou seřizovat stroje, kteří jedou za doktorem, kteří jedou za rodinou, tak můžou, ale samozřejmě vrátí-li se, mají tam tu čtrnáctidenní karanténu. A to běžné cestování, to není o tom, že bychom chtěli otálet. To je dáno pochopitelně tím, jak se bude vyvíjet situace v Evropě, protože to musí být v souladu s ostatními zeměmi. Když dnes povolíme, že může kdokoli kamkoli cestovat, tak stejně mu to v danou chvíli nebude příliš k něčemu, protože ty dané země ho prostě nepřijmou. Takže musíme čekat na nějaké celkové evropské řešení. Minimálně na to, jak se to bude vyvíjet v těch klíčových zemích v rámci Evropské unie.

Vladimír Vořechovský, ředitel Odboru komunikace Úřadu vlády: Děkuji. Bára Janáková, Deník N, prosím.

Bára Janáková, Deník N: Dobrý den, já jsem se chtěla zeptat: Znamená to tedy, že už nebudou do konce školního roku otevřené hudební nauky nebo výuka hry na hudební nástroje, případně fotbalové kroužky?

Robert Plaga, ministr školství, mládeže a tělovýchovy: Tak jestli můžu… My jsme od 11. května povolili, nebo ten plán počítá s individuální výukou na základních uměleckých školách a jazykovkách, to znamená, v tom formátu jeden na jednoho budou umožněny od 11. května. A pokud se situace bude vyvíjet dobře, tak od 25. května v těch menších skupinkách do pěti dětí. To znamená: Fotbalový kroužek zjevně ne v tuto chvíli za tohoto scénáře, ale co se týče výuky v základních uměleckých školách, tak jak jsem řekl, od 11. května jeden na jednoho, od 25. května v pětičlenných skupinkách.

Vladimír Vořechovský, ředitel Odboru komunikace Úřadu vlády: Dobře, děkuji a já poprosím Radka Bartoníčka, Aktuálně.cz.

Radek Bartoníček, Aktuálně.cz: Dobrý den. Mě by zajímalo, jestli vláda byla jednotná, zda pro hlasovali i ministři za sociální demokracii. A pak bych se chtěl zeptat, jestli má smysl takovýto plán, když, jestli jsem to dobře pochopil, tento plán se může změnit. A poslední dotaz, zeptám se pana ministra Vojtěcha, zda přeci jen neměl více bránit ještě opatření zdravotní, protože chápu to tak, že pan Havlíček tlačil na to, aby se otevíralo, Ministerstvo zdravotnictví zřejmě bylo pro trošičku pozdější termíny. Děkuji moc.

Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Já to tak nejdříve, že to bylo schváleno jednohlasně. A je to tak, že jsem se já nakonec přiklonil k tomu názoru Ministerstva zdravotnictví. To prostě otevřeně říkáme. Já jsem ten plán měl o týden posunutý. To znamená, že vlastně bychom končili, a to je to, co jsme i předběžně naznačoval, do konce května. Což byl mimo jiné i ten rakouský model. Nakonec jsme to tedy dali o týden později. 8. června. Já jsem respektoval názory zdravotníků a respektoval jsem epidemiology. Byla to korektní diskuse a v žádném případě to nebylo o tom, že bychom se tam nějakým způsobem přetlačovali.

Prostě my musíme toto balancovat na miskách vah a pro mě bylo nesmírně důležité, že to začneme realizovat s těmi společnostmi, firmami, živnostníky, kteří jsou dnes nejpostiženější, což jsou zejména ty menší provozovny, živnostníci, řemeslníci atd.

Samozřejmě, mrzí mě tam trošku ti kadeřníci, kadeřnice. Já si uvědomuji, že je to epidemiologická záležitost. O tom byla asi největší diskuse. Stejně tak byla poměrně velká diskuse nad tím, jestli uvolnit i ty provozovny v centrech nad 5 000 metrů čtverečních. Respektoval jsem názor toho charakteru, že nejde tolik o ty provozovny, ale o to shlukování lidí, mladých lidí, kteří nota bene, a to v tom sehrálo samozřejmě důležitou roli, nebudou ve škole, nebo očekává se, že nemusí být ve škole, takže by vlastně hrozilo to, že by ty děti se začaly potkávat v těch hypermarketech, hypercentrech, obchodních centrech atd., začaly by tam korzovat. Takže z tohoto úhlu pohledu jsem respektoval ty názory a myslím si, že to bylo velmi věcné.

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Jestli můžu za mě, já jsem… Ten plán skutečně je plán zdravotnictví a to je pro mě zásadní, protože samozřejmě chápu pohled ekonomický, ale pro nás je důležité ochránit zdravotnictví, a hlavně ochránit před tím, abychom tady měli nějaký zásadní vzestup pacientů, měli jsme zahlcené nemocnice atd. To jsem se snažil kolegům vysvětlit a jsem rád, že to akceptovali.

Takže tento plán skutečně je v konsenzu s epidemiology. Samozřejmě, je to do jisté míry nějaký konsenzus i nás všech, jsou tam promítnuté ty podněty z Ministerstva průmyslu a obchodu a z dalších, ale myslím si, že je akceptovatelný. A jestli se ptáte na to, jestli má smysl, tak my jsme byli naopak kritizováni, že žádný plán nemáme. A teď ho tedy předkládáme a já myslím, že je dobře, když nějaký plán je.

Ale znovu se vracím na začátek, co jsem říkal: Ten plán se bude realizovat za předpokladu, že to epidemiologická situace dovolí. A znovu říkám, že jestli se ten plán bude takto realizovat, bude záležet na každém z nás. Na každém jednotlivci, jestli bude dodržovat zodpovědně všechna ta nařízení, jestli bude nosit roušky, bude dodržovat tu odpovídající vzdálenost od ostatních, jestli bude dodržovat hygienická pravidla, dezinfikovat si ruce atd.

To znamená, pokud nebude každý z nás odpovědný, pokud nebudou odpovědní ti provozovatelé obchodů, tak bohužel se ten plán samozřejmě realizovat nebude moci, protože pravděpodobně povede k nějakému nárůstu počtu pacientů. Já doufám, že to tak nebude a že všichni si tu uvědomují, že tady záleží skutečně na každém z nás.

Radek Bartoníček, Aktuálně.cz: Doplňující dotaz: Prosím, vy mluvíte stále o odpovědnosti. Rozumím tomu. Ale o tom jste mluvili i před Velikonocemi a ukázalo se, že spousta lidí byla venku, dá se čekat, že nákaza se zase rozšíří více. Nejsou ta rizika přece jen příliš velká vůči zdraví lidí? Děkuji.

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Ale tak samozřejmě, asi nikdy není situace úplně stoprocentní, že se všichni chovají tak, jak mají. Já stále jsem přesvědčen o tom a i o Velikonocích, byť jsem byl hodně v práci a připravovali jsme ten plán, nebo doma, ale taky jsem se byl projít tady v Praze, tak jsem viděl většinu lidí, kteří nosili roušky. Někteří, pravda, ne, ale většina lidí, mi přišlo, že skutečně dodržuje toto opatření. Takže já bych to nebral úplně tak pesimisticky. Uvidíme, jaké budou ty výstupy. To se uvidí v těch následujících čtrnácti dnech. Je jasné, že nikdy asi nebudeme mít stoprocentní úspěšnost v apelu na zodpovědnost, ale já věřím, že si to lidé uvědomují, že stále vidí ty španělské, italské, newyorské, britské a další scénáře a že určitě nechtějí, abychom takto dopadli. Takže myslím si a věřím tomu, že lidé budou zodpovědní.

Veronika Beníšková, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkujeme. O další dotaz poprosím paní Zahradnickou.

Eva Zahradnická, MF DNES: Dobrý den. Na hranicích dnes probíhá evidence lidí, kteří opouštějí republiku, ale i těch, kteří se vracejí. Mě by zajímalo, jestli počítáte s nějakými častějšími kontrolami těch, kteří se vracejí. Jde o to, že ono se to nehlídá, zda ti navrátilci, kteří skutečně mají být v karanténě, tak tam jsou. Děkuji, to je všechno.

Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: To je dnes dáno vládním nařízením. To znamená, že samozřejmě na hranicích se kontroluje. Je možné, že se nezkontroluje úplně každý, ale pochopitelně to je na zvážení každého jedince. Pokud to nebude naplňovat, tak tím porušuje prostě vládní usnesení a hrozí mu postih a předpokládá se, že to skutečně nastat může, protože ten člověk nebude zřejmě úplně ve vzduchoprázdnu. Pokud byl někde v zahraničí a vrátí se, tak zřejmě se pohybuje v nějaké společnosti, pohybuje se možná v nějakých profesích, mezi nějakými lidmi a dovedu si představit, že prostě bude upozorněn od svých kolegů nebo od svých lidí, že prostě se v tomto nechová férově.

Nikdy nemůžeme všechno stoprocentně odizolovat nebo ukonat. Proto vlastně do značné míry apelujeme, snažíme se být korektní a nesnažíme se z toho dělat policejní stát. Ale je to o odpovědnosti každého z nás a samozřejmě, a to říkáme férově, i toho okolí toho dotyčného. To znamená, pokud někdo uvidí, že se někdo takhle nechová, tak předpokládáme, že na to velmi důrazně upozorní, a ti lidé se budou chovat trošku rozumněji.

Protože přece tato opatření nejsou proti nikomu, ta jsou pro nás pro všechny. A o co dříve si je v uvozovkách odsloužíme, o to dříve budeme moci volně podnikat, volně se pohybovat. A to, že jsme si dnes vydobyli v pozici jednoho z lídrů v Evropě v oblasti přístupu k disciplíně, ke zdraví, ale i k těm ekonomickým, řekněme, redukcím nebo restrikcím, které jsme ukonali a ukonali jsme je rychle, ukonali jsme je důsledně, to je samozřejmě zásluhou nás všech.

Takže si to nepokažme a byla by to hrozná škoda, protože kdyby nedejbože přišla nějaká druhá vlna, tak samozřejmě bychom v tom všichni byli několik dalších měsíců. Takže není to nic jiného než apel, ale samozřejmě podložený nějakým vládním usnesením, a kdo ho poruší, tak si nese všechny důsledky se vším všudy.

Veronika Beníšková, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkujeme. Jakub Veinlich má další dotaz.

Jakub Veinlich, Blesk: Hezký den přeji. Mě by zajímaly dotazy na pana ministra Plagu především. Říkali jste, že ty školy budou dobrovolné, myslím tím účast žáků na prvním stupni. To znamená, jakým způsobem se to má řešit? Stačí, když rodiče třeba oznámí učiteli, že nebudou posílat dítě do školy? Nebo jakým způsobem toto bude probíhat? Potom by mě zajímalo, jakým způsobem by mělo probíhat předávání vysvědčení, zda to tedy letos nějakým způsobem vůbec doporučujete, nebo zda by je měly děti třeba přebírat začátkem příštího školního roku. A potom taková obecná otázka, když se to tady začíná nějakým způsobem rozvolňovat ta opatření: Doporučovali byste teď nějakým způsobem návštěvy rodinných příslušníků? Protože ty rodiny spolu už nebyly nějakým způsobem dlouho v tom osobním kontaktu. Děkuji.

Robert Plaga, ministr školství, mládeže a tělovýchovy: Tak co se týká povinné školní docházky, tak my jsme právě řekli, že nedojde k obnovení povinné školní docházky, což znamená, že ta osobní přítomnost žáků v těch školních skupinách je skutečně tím, co má pomoci těm rodinám, a očekáváme samozřejmě, aby se na to školy mohly připravit, tak v dostatečném termínu, který vyhlásíme, se budou muset rodiče školám nahlásit, aby se ta škola na to nějakým způsobem nachystala a nachystala veškerá opatření.

Co se týká vysvědčení, tak já začnu ze široka. Samozřejmě ta situace je nestandardní, je potřeba si to uvědomovat ve všech fázích tohoto uvolňování, a proto také apelujeme, a nejen že apelujeme, ale v tomto týdnu vydáme i vyhlášku jako ministerstvo ke způsobu hodnocení v tom druhém pololetí. To znamená, nemá to být klasická klasifikace, je tam hodně tlak na formativní hodnocení, hodnocení zpětnou vazbou a z některých předmětů samozřejmě typu výchov, jako je tělesná výchova a další věci, které rozhodně probíhat nebudou ani v tom návratovém režimu, tak ta klasifikace tam neproběhne.

Co se týká fyzického předání vysvědčení, tak to skutečně nedokážu v tuto chvíli odpovědět. Samozřejmě nepočítáme s plnou fyzickou přítomností a uvidíme s ohledem na to, jak se bude vyvíjet situace v měsíci červnu.

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Já jen ještě velmi stručně, pokud jde o návštěvy blízkých atd. Je třeba si uvědomit, že stále minimálně do konce tohoto měsíce platí nouzový stav, platí omezení pohybu, takže skutečně do konce měsíce bych nedoporučoval, aby lidé dělali nějaké návštěvy svých bližních. A určitě ne, a to bych chtěl zdůraznit především, návštěvy seniorů, svých dědečků a babiček. Tady si myslím, že je skutečně nezbytné, aby každý byl znovu zodpovědný a neohrožoval případně tyto rizikové skupiny, protože tam ta hrozba existuje. Takže nyní bych skutečně ještě minimálně do konce dubna s nějakými hromadnými návštěvami vyčkal.

Veronika Beníšková, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji. O další dotaz poprosím pana Švihela.

Petr Švihel, Seznam Zprávy: Dobrý den, já bych měl vlastně dva dotazy. Ten první míří na legislativní podobu toho postupného uvolňování. To znamená, kdy budete vydávat jednotlivé prováděcí předpisy? A druhý dotaz míří k tomu, nakolik jste brali v potaz nebo v úvahu nálady i lidí, například petice, které sepisují ohledně toho, že by nechtěli dávat děti do škol, nebo naopak, že je chtějí dávat do škol, tak jakou na to dáváte váhu. Děkuji.

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Pokud jde o tu legislativní otázku, tak vše toto je řešeno skrze mimořádná opatření Ministerstva zdravotnictví. Takže je to v gesci Ministerstva zdravotnictví. A až skončí tato tisková konference, tak máme jednání na ministerstvu, kde budeme tu první vlnu, teď se bavíme o té první vlně, implementovat do příslušných mimořádných opatření, respektive upravovat je tak, aby tam obsahovaly dané výjimky. Takže půjdeme krok po kroku. I z hlediska těch protiepidemiologických opatření je budeme vždycky publikovat před tou první vlnou a pak tou druhou a tak dále, stejně tak úpravu těch mimořádných opatření, protože samozřejmě znovu říkám, nevíme, jestli budeme schopni ty termíny tak, jak byly naplánovány, splnit.

Robert Plaga, ministr školství, mládeže a tělovýchovy: Já doplním tu druhou část vaší otázky, jestli v rozhodování nebo v tom rozvolňovacím scénáři hrála nějakou roli petice buď pro to, aby se děti vrátily co nejrychleji do školy, anebo aby se do školy nevracely v tomto letošním roce vůbec. Tak musím říct, že nikoliv. To primární hledisko, které jsme společně s Ministerstvem zdravotnictví řešili, spočívalo v  proveditelnosti těch jednotlivých opatření. V tom, na kolik je možné, aby se žáci vrátili zpět do našich škol. A samozřejmě to důležité, co se ale ostatně zrcadlí i v těch peticích, tak i to, jestli ta rodina má nebo patří do té rizikové skupiny vydefinované Ministerstvem zdravotnictví nebo jestli třeba žije se starými rodiči. A to je samozřejmě skupina, která, kdybychom to vrhli formou povinné docházky, by dítě musela dávat do školy a to samozřejmě nikdo v tuto chvíli nechce. To znamená, ten zájem Ministerstva zdravotnictví, ale samozřejmě i školství, primárně ochránit ty rizikové skupiny žáků, učitelů a jejich rodinných příslušníků se v těchto opatřeních zrcadlí. Nikoliv to, jestli má nějaká petice 80 000 a jiná třicet.

Veronika Beníšková, Odbor komunikace Úřadu vlády: Další dotaz?

Robert Müller, Reuters: Já jsem se chtěl zeptat ještě jednak, když jste navrhli teda to postupné uvolňování těch různých opatření, jestli se to dá brát, nebo do jaké míry to může být indikace toho, že stav nouze už nebude potřeba prodlužovat za ten 30. duben, jak je to teď. A pak druhá otázka k tomu cestování přes hranice. Když jste mluvil o tom, že by to mělo být koordinováno v rámci Evropy, tak jestli eventuálně přichází v úvahu nějaká, řekněme, regionální koordinace, protože všechny okolní státy okolo nás přistupují k nějakému uvolňování. Tak jestli by třeba přicházelo v úvahu uvolnění těch restrikcí jenom s těmito státy. Děkuji.

Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Tak co se týká toho uvolňování, není to úplně jednoduché, protože na tomhle je vidět – a já to říkám velmi otevřeně – že Evropská unie v tomhle do značné míry selhala. Prostě nekoordinuje se to, každá země si to dělá po svém a dělá si to tak, aby zejména ochránila sama sebe. My využíváme všech vazeb. Já jsem v kontaktu s příslušnými ministry na druhé straně, respektive v těch okolních zemích takřka, nechci říct denně, ale možná dvakrát třikrát týdně. A snažíme se z toho vždycky prostě vybalancovat a najít nějaký rozumný kompromis.

Můj osobní názor je takový, že teď v těch následujících dnech a krátkých týdnech nedojde k žádné zásadní změně, protože skutečně to cestování je jedním ze zdrojů šíření té nákazy a ty země si to chrání. Nicméně troufám si tvrdit, že během jednoho měsíce se to začne postupně uvolňovat, protože ani nic jiného nezbyde, a začne se to dostávat pozvolna do normálu.

Do té doby to budeme muset skutečně dělat bilaterálními dohodami s každou zemí zvlášť na základě do určité míry kontaktu, vazeb a pochopitelně i nějaké vstřícnosti té či oné země. Zatím musím říct, že ty země se snaží nám vycházet vstříc, zejména když se jedná o nějakou výměnu pracovníků a tak dále. Ale samozřejmě to, že Polsko dneska učinilo to, co učinilo, a jejich pendleři nemůžou jezdit do České republiky, tak to je opravdu katastrofální situace pro podniky, které jsou na severu Moravy, na severu Čech a které tam nemají zaměstnance. Nota bene ti zaměstnanci jsou dneska v Polsku, tam se ještě hodili marod a česká sociální správa jim proplácí nemocenskou. To prostě není z našeho pohledu úplně normální.

A teď uvidíme, jak se samozřejmě bude vyvíjet škodovka v Kvasinách, kde je velké množství polských pendlerů a polských pracovníků, jestli se to prostě do té doby zvládne, nebo ne. Já věřím, že se to během jednoho měsíce všechno uvolní.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Tak, a pokud už je to odsud vše… Tak ještě Český rozhlas má dotaz poslední.

Zdeňka Trachtová, Český rozhlas: Já bych se chtěla zeptat: V současnosti tedy stále platí omezení pohybu. Scházet se můžou najednou nanejvýš dvě osoby, tak dokdy toto bude platit?

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Jestli mohu odpovědět za mě, tak já si myslím, že toto je spojeno s trváním nouzového stavu primárně. Takže nouzový stav nyní trvá do konce dubna a takto bude platit určitě i omezení pohybu. O prodloužení nouzového stavu si myslím, že bude rozhodnuto nebo to bude vyhodnoceno v tom čase, řekněme, před jeho ukončením, abychom měli aktuální data, abychom měli aktuální situaci, a podle toho nadále konali.  

Renáta Bohuslavová, Novinky.cz: Já bych měla jenom rychlé dvě drobnosti. Přeslechla jsem kina, tak mi prosím řekněte, jak je to s kiny, jestli se to týká těch divadel nebo hradů a zámků, jak je to tam, tam jsou dva termíny. A druhá drobnost, prosím, se to týká veřejných sportovišť – nikoliv pro profesionály, ale pro nás jako pro soukromé sportovce. Je to také v té poslední vlně, tedy až toho 8. června? Týká se to těch akcí nad těch 50 osob nebo kde jsou ta sportoviště tedy pro nás běžné sportovce, nikoliv tedy profesionály? Děkuji moc.

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Ano, přesně tak. Toto oboje je otázka té poslední vlny, červnové, nejdříve 8. června. Tam se to vztahuje jak na divadla, tak půjdou ta kina, tak ano, ale na druhou stranu znovu říkám za přísných podmínek, počtu osob a tak dále. Stejně jako u těch divadel – je otázkou, jestli u těch divadel nepůjdeme cestou prvně spíš nějakých venkovních scén, a poté třeba vnitřních, ale to ještě budeme řešit. Pokud jde o ty sportovní akce a turnaje a podobně, tak opět od 8. června do 50 osob v té první fázi tak, jak to máme zatím naplánováno, by se toto mohlo konat. Jinak platí to rozvolnění, které máme od minulého týdne pro individuální sporty, případně sporty ve dvou, jak je definováno, tak to samozřejmě platí dále, ale nějaké hromadnější akce sportovní, tak nejdříve 8. června.  

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Tak pokud je to vše, děkujeme, hezký večer.