Tiskové konference

31. 3. 2020 19:50

Tisková konference po mimořádném jednání vlády, 31. března 2020

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Dobrý den, vítejte na tiskové konferenci po mimořádném zasedání vlády. O úvodní slovo bych chtěla požádat paní vicepremiérku a ministryni financí paní Alenu Schillerovou.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Dobrý den, dámy a pánové, všichni i u obrazovek. Dovolte, abychom vás seznámili s velmi důležitými body, které dnes vláda řešila. Začnu nejdřív u agendy Ministerstva financí. Dnes jsme schválili dlouho očekáváný zákon o kompenzacích pro osoby samostatně výdělečně činné. Říkáme mu jinak ve stručnosti Pětadvacítka, protože jsme rozhodli, že osoby samostatně výdělečné činné, a to nejsou jenom živnostníci, kteří podnikají na základě živnostenského zákona, ale jsou to i další osoby, které mají podnikání jako předmět hlavní činnosti. Mohou to být různá svobodná povolání, mohou to být lidé, kteří podnikají na základě speciálních zákonů – různí poradci, lékaři a tak dále, samozřejmě herci, svobodná povolání, těch je velké množství.

A my jsme navázali definici toho, koho se týká tato podpora, a hned řeknu o ní něco bližšího, na zákon o důchodovém pojištění a nárok na tuto podporu budou mít i lidé, kteří podnikají na vedlejší činnost. To znamená například invalidní důchodci, starobní důchodci, rodiče, kteří pobírají mateřskou nebo rodičovský příspěvek, kteří pobírají příspěvek na péči o nějakou další osobu a vedle toho ještě podnikají. Takže jsme rozšířili okruh těchto osob.

Samozřejmě podmínka je ta, že mají ztíženo podnikání v důsledku této pandemie. A jsou to tedy – buď jsme jim zavřeli provozovnu, nebo jsme jim jiným způsobem ztížili podnikaní. Klasický příklad třeba průvodci a samozřejmě je jich celá další řada.

A podmínkou je, že jejich tržby, příjmy poklesly za poslední tři měsíce předcházející rozhodnému období – to znamená leden, únor, březen 2020 a srovnáno s lednem, únorem, březnem 2019 – alespoň o deset procent. To znamená, že v podstatě takto jsme tam dali symbolickou podmínku. Další podmínkou je, že podnikali v roce 2019, jejich hrubé tržby činily 15 tisíc měsíčně, to znamená v celém roce je to 180 tisíc. A pokud podnikali třeba jenom část roku, minimálně jeden měsíc, tak za ten měsíc 15 tisíc korun.

Co je nejdůležitější, tak je rozhodné období. Tím rozhodným obdobím je datum od 12. března, čili od okamžiku, kdy jsme zahájili nouzový stav, do konce dubna. To znamená, že ta podpora odpovídá částce 500 korun denně, krát tedy tento měsíc a půl je pětadvacet tisíc. Což proto tady mám, v rukou držím, tento symbol tohoto zákona, a to je pětadvacítka.

Spravovat tento bonus budou finanční úřady. To znamená, od účinnosti zákona se budou podávat velice jednoduché žádosti. My je v tuto chvíli finalizujeme. Ta žádost bude na jednu stranu. Bude tam osoba, kromě svých identifikačních údajů uvede, čestně prohlásí, že nepobírá dávky hmotné nouze, nepobírá nemocenskou, to znamená, nepobírá nějakou jinou podporu. V daný okamžik se prostě podepíše, uvede číslo účtu, na které potom bude tato podpora neprodleně zaslána.

Chceme, abychom vlastně minimalizovali kontakt s úředníky Finanční správy, tak budeme preferovat, aby tento formulář byl vyplněn elektronicky. Za předpokladu, že to pro někoho bude problém, tak dnes má Finanční správa na různých dostupných místech sběrné boxy, kam mohou podnikatelé, fyzické osoby, vhodit daňové přiznání, pokud ho chtějí podat už nyní, protože nárokují nárok na vrácení přeplatku, a tam uvedou kontakt, e-mail, telefonní číslo a Finanční správa obratem potvrdí, že žádost obdržela. Takže jedná se nám o to, aby to bylo jednoduché a aby to bylo rychlé.

Tento bonus je vratkou. Vratka bude spravována odděleně od ostatních daňových nedoplatků. To znamená, nemůže dojít k tomu, že by byla použita na případné nedoplatky daného žadatele. Nebo že by se mohla stát předmětem výkonu rozhodnutí či exekuce. Takže bude naprosto oddělena a je zaručeno těm žadatelům, že jim bude vyplacena. Takže tolik k tomuto instrumentu.

Já jsem ráda, že byl schválen jednomyslně vládou a bude zařazen na jednání schůze Poslanecké sněmovny 7. 4. 2020 v takzvaném stavu legislativní nouze. Vnímáme to jako velmi významnou podporu osobám samostatně výdělečně činným a nejen těm, pro které to je hlavní předmět podnikání, ale i pro ty, kteří si podnikáním přivydělávali v poměrně široké míře. Děkuji vám za pozornost.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Ministryně práce a sociálních věcí paní Jana Maláčová. 

Jana Maláčová, ministryně práce a sociálních věcí: Dobrý den. Dámy a pánové, já bych vám ráda oznámila, že jsme schválili definitivně parametry a podmínky programu Antivirus, který bude startovat zítra, to znamená 1. dubna.

Jeho způsobilost je od 12. března, to znamená, že podnikatelé mohou žádat stát o příspěvky na náhrady mezd v časovém období od 12. března, vyhlášení stavu nouze, do konce měsíce dubna. S tím, že je tam možnost prodloužení, pokud tak vláda rozhodne. To bude samozřejmě záviset na vývoji pandemie koronaviru.

Důležité je říct, že opticky program zjednodušujeme, proto režimy A a B místo těch původních pěti. Do A jednoduše řečeno spadají lidé, kteří byli umístěni do karantény a zaměstnavatelé v rámci nemocenského platí prvních čtrnáct dní, a pak také podniky, které jsme zavřeli, a proto nemohly provozovat svoji činnost.

Režim B jsou tak zvané související hospodářské potíže a to znamená, že jsou tam firmy, které mají buď snížený odbyt svého zboží nebo služeb, mají problémy s tím, že jim ve větším množství nepřicházejí zaměstnanci, a proto nemohou fungovat v tom normálním režimu, anebo také jim chybí subdodávky.

Režim nebo program Antivirus se bude počítat v těch obou režimech A a B ze superhrubé mzdy, to je důležité říct. U režimu A je to 80 procent superhrubé mzdy, maximálně však 39 000 korun. U režimu B je to 60 procent superhrubé mzdy, maximálně však 29 000 korun. Takže já to ještě zopakuji. U režimu A 80 procent ze superhrubé mzdy, maximálně 39 000, u režimu B 60 procent ze superhrubé mzdy, maximálně však 29 000 korun.

Máme tam podmínky. Ty podmínky jsou velmi poctivě vyjmenovány v kapitole, která se jmenuje Podmínky programu. Metodika programu Antivirus byla zveřejněna na webu Ministerstva práce a sociálních věcí, takže tam ji najdete. A mezi ty nejdůležitější podmínky uvedu to, že zaměstnavatel musí dodržovat zákoník práce. Zaměstnanec, u kterého žádá o proplacení příspěvku na mzdy, tak nesmí být ve výpovědi. A třetí důležitá podmínka je, že zaměstnavatel musí za zaměstnance odvést odvody a vyplatit mu samozřejmě mzdu.

Důležité je také říci, že se to týká firem v podnikové sféře a zaměstnanci musí být v pracovním poměru. To znamená, že se musí účastnit nemocenského a důchodového pojištění.

Asi vás budou zajímat dopady na státní rozpočet. My máme ty odhady podle současného stavu trhu práce a českého hospodářství a se zohledněním predikcí propadu HDP odhadnuté na měsíc březen. Upozorňuji: měsíc březen ve výši 10,9 miliardy korun. To znamená na polovinu měsíce je to téměř 11 miliard. Logicky pak předpokládáme, že v měsíci dubnu by to byl dvojnásobek.

Já chci upozornit, že každé procento dodatečné nezaměstnanosti, to znamená nad rámec té, jak ještě známe, únorové, by to znamenalo 53 000 nezaměstnaných, to je to jedno procento, stojí státní rozpočet 1,7 miliardy minimálně. Je to propad příjmu státního rozpočtu a zároveň jsou to výdaje na pojistných i nepojistných sociálních dávkách. To znamená, za každé procento nezaměstnaných to stát stojí 1,7 miliardy korun měsíčně.

Co je důležité říci: Program Antivirus je naplánován tak, že zítra nastartuje. 6. dubna, to je příští pondělí, zpřístupníme webovou aplikaci, protože celý ten proces poběží plně elektronicky. Já bych chtěla apelovat na všechny firmy a podniky, aby v zájmu té hladké administrace nevolali na úřady práce a nedotazovali se na základní věci. My zítra spustíme základní kampaň, kde budeme informovat o tom, jak program běží.

Teď je zveřejněna metodika na webu Ministerstva práce a sociálních věcí, uděláme seznam nejčastějších dotazů. Máme na webu úřadu práce i ministerstva nasazeny chatboty. To znamená, prosím, nevolejte na úřady práce, protože se ten program může týkat až 280 000 firem. Pokud budou všechny volat na úřady práce, tak úřady práce budou zahlceny a nebudou moci ten program plynule administrovat.

Jak jsem zmínila, k proplacení těch náhrad mezd proběhne, jakmile podniky vyplatí mzdy nebo náhrady mezd svým zaměstnancům, tak poté si mohou okamžitě žádat na úřadu práce o jejich refundaci. Důležitý aspekt je také to, že my budeme klást sice důraz na to, aby ten proces žádání o finanční prostředky byl maximálně hladký, extrémně rychlý a zároveň bezpapírový s minimem požadovaných informací, nicméně podmínky toho programu a všechny informace najdete v té metodice. Jsou nastaveny tak, že se počítá s plošným systémem kontrol během celého procesu vyplácení příspěvků na mzdy.

To znamená ještě jednou: Chceme, aby to byl rychlý program, aby fungoval. Bude se týkat obrovského množství firem, kterým chceme přispívat na mzdy, aby nepropouštěly, ale velmi důležitá je spolupráce ze strany firem a žadatelů a všechny informace, které budou klíčové nad rámec toho, co jsem řekla, nad rámec té metodiky, tak budeme zveřejňovat a informovat v dalších dnech. Děkuji.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Vicepremiér a ministr průmyslu, obchodu a dopravy pan Havlíček. 

Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Dobrý den, dovolte, abych ještě doplnil jeden bod v usnesení v rámci tzv. kurzarbeitu, který ukládá ministryni práce a sociálních věcí, současně paní místopředsedkyni vlády a ministryni financí a mě jakožto místopředsedovi vlády a ministru průmyslu, abychom vytvořili a připravili do pondělí příštího týdne ještě tzv. režim C. A režim C bude poskytovat kompenzace pro firmy, které pokračují v činnosti a u některých došlo jednoznačně k poklesu buď výnosu, nebo produkce, to budeme ještě dolaďovat

Principiálně jde o to, že chceme motivovat firmy a společnosti, u nichž došlo k prokazatelnému poklesu, ale zaměstnávají a dávají sto procent svým zaměstnancům, určitým motivačním bonusem z hrubé mzdy to, aby i nadále, zjednodušeně řečeno, v tomto pokračovaly. To znamená, je to motivační prvek. Do pondělí tady společně s kolegyněmi připravíme.

Dovolte současně, abych i poděkoval kolegyním za opravdu velký kus práce, který se odvedl, protože oba ty nástroje, které teď byly představeny, jsou zcela zásadními jak pro osoby samostatně výdělečně činné, tak pro společnosti, firmy, podniky, ale také pochopitelně i pro živnostníky, kteří zaměstnávají.

Když bych si dovolil zrekapitulovat všechny nástroje, které tady dnes máme, tak je to kurzarbeit, kterým kompenzujeme všem nebo většině firem, které fungují v oblasti výroby, v oblasti služeb, v oblasti obchodu, kompenzujeme v těch bodech, které představila paní ministryně Maláčová jejich mzdy. Současně jsme zavedli ošetřovné, a to tedy jak prodloužení ošetřovného pro zaměstnance, tak ošetřovné pro osoby samostatně výdělečně činné.

Pouze upřesňuji to, že zatímco ošetřovné pro zaměstnance je plně v režii Ministerstva práce a sociálních věcí prostřednictvím Úřadu práce, tak ošetřovné pro osoby samostatně výdělečně činné se bude moci od zítřka žádat přes Ministerstvo průmyslu a obchodu nebo živnostenské úřady.

Současně se pro OSVČ schválil režim odpuštění sociálních a zdravotních záloh, což je 5000 tis. měsíčně a tak, jak představila ministryně financí, patnáctitisícová částka v průměru za měsíc pro každou osobu samostatně výdělečně činnou.

Současně k tomu připravujeme režimy odkladu splátek vůči bankovním domům, což bude zítra představeno. Současně já zítra představím režim zákonný, společně s paní ministryní spravedlnosti, odkladu nájmů pro dotčené firmy, které jsme odstavily od jejich aktivity, a současně realizujeme bezúročné bankovní půjčky, které jedou, proplácí se v řádech sta milionů denně prostřednictvím ČMZRB. Je tam ještě dostatek zdrojů a my budeme je současně překlápět pro velké firmy prostřednictvím EGAP.

Zjednodušeně řečeno, na této škále jsme přesvědčeni, že už se dá najít seriózní a dobrý základ pro to, abychom snížili náklady všech dotčených firem. Za mě je to vše a já děkuji.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. A ministryně spravedlnosti paní Marie Benešová.

Marie Benešová, ministryně spravedlnosti: Já děkuji. Dobrý podvečer. Tak pokud jde o naše návrhy, tak dnes byl vládě předložen návrh zákona ke zmírnění dopadů pandemie koronaviru a týká se to v podstatě celé justice a týká se to poškozených obětí trestných činů, právnických osob a účastníků na soudních řízeních

Tak jsou tam takové čtyři základní body. Ten první bod je prominutí zmeškání lhůt. Návrh rozšiřuje možnost prominutí lhůt tam, kde to dnes není možné. Bude se to samozřejmě posuzovat individuálně a prominutí se bude týkat, byla-li zmeškána lhůta z důvodu nařízených mimořádných opatření. Bude se to promítat do občanského soudního řízení, insolvenční řízení, potom exekučního řízení, výkonu rozhodnutí soudního řízení správního, trestního řízení, řízení před Ústavním soudem a před Ministerstvem spravedlnosti. Tak to je jeden bod.

Pak se to týká insolvencí. Změny přinášejí pomoc zejména podnikatelům, ale i dlužníkům. Jelikož podnikání může být v důsledku této situace ohroženo, a pokud jde o dlužníky v oddlužení, ti mohou mít problém s poklesem, či dokonce výpadkem příjmů.

Na pomoc podnikatelům jsou zacílená zejména tato opatření: odklad povinnosti dlužníka podat na sebe insolvenční návrh v případě, že je v úpadku, a to do doby uplynutí šesti měsíců od ukončení mimořádného opatření. Dále k věřitelskému návrhu, který byl podán do 31. srpna tohoto roku se nebude přihlížet. Tím se poskytne podnikatelům více času řešit tuto problematiku způsobenou koronavirem.

Dále je tam institut mimořádného moratoria a nabízí zvláštní ochranný režim, po dobu jeho, po jehož dobu je chránit před rozhodnutí o úpadku a umožňuje jim provozovat svůj podnik. Dlužníkům v oddlužení by pak mohla pomoci opatření: Stará oddlužení soud nezruší, když dlužník nebude platit splátkový kalendář, a osvobození od dluhu ve starých oddluženích, i pokud dlužník splatí méně než 30 procent v důsledku tedy této koronavirové situace.

Pak je tam třetí bod, zastavování exekucí. Jedná se o bezvýsledné exekuce, kde je jasné, že se nic nevydobyde. Exekutor bude mít povinnost rozhodnout o zastavení exekuce v případě, že po dobu posledních tří let nedošlo k částečnému uspokojení vymáhané povinnosti nebo nebyl-li po tu dobu zajištěn žádný majetek, který by stačil na krytí nákladů exekuce. Rozhodnutí o zastavení by mohl odvrátit pouze věřitel, pokud by složil zálohu na náklady exekuce v přiměřené lhůtě.

A jako čtvrté opatření je tam zvláštní opatření ve vztahu k právnickým osobám, kdy tedy bude zajištěno, že po dobu trvání mimořádných opatření budou moci rozhodovat orgány právnických osob s využitím technických prostředků nebo rozhodováním per rollam, což dosud nebylo možné.

Děkuji za pozornost, rovněž to prošlo jednomyslně, a jde to tedy v 7. 4. do Poslanecké sněmovny ve stavu legislativní nouze.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. A ministr zdravotnictví pan Adam Vojtěch.

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Dobrý večer, dámy a pánové, i ode mne. Já jsem dnes na vládě neměl žádný bod, ale dovoluji si vás aspoň informovat o některých věcech z agendy Ministerstva zdravotnictví.

Asi první věc, která vás možná zajímá, je aktuální epidemiologická situace. K osmnácté hodině v České republice máme 3 238 pozitivních případů, 29 zemřelých, ovšem 45 vyléčených pacientů. To znamená, opět se nám poměrně zvýšil od včerejška počet vyléčených, což je pozitivní. Jsou to lidé, kteří vlastně byli v té první vlně infikovaných, jedni z těch prvních pacientů, tak zdá se, že skutečně po tom zhruba měsíci jsou již negativní podle těch kontrolních testů, takže je můžeme označit za vyléčené. To znamená čtyřicet pět vyléčených pacientů v tuto chvíli. Takže tolik jenom k té aktuální situaci.

Viděli jste možná včerejší data za celý den, kdy si myslím, že můžeme být poměrně optimističtí v tom směru, že jsme provedli nejvíce testů prozatím od doby testování, a přitom ten záchyt byl poměrně nízký, takže ten poměr je pozitivní.

My budeme zítra prezentovat ráno na Ministerstvu zdravotnictví s Ústavem zdravotnických informací a statistiky určitou modelaci, opět, vývoje té epidemie u nás, takže vás samozřejmě na tu konferenci také zvu a myslím si, že i tato data se tam projeví poměrně pozitivně.

Jinak pokud jde o další agendu Ministerstva zdravotnictví v tomto směru, rád bych zmínil, že jsme spustili linku pro zdravotníky, linku psychické podpory, protože vnímáme, že celá tato situace je samozřejmě náročná pro nás všechny, ale pro zdravotníky obzvlášť. Je to zřejmé a potřebují mít v tomto směru určitou podporu. Takže byla spuštěna speciální linka, která je určena pro zdravotníky, kde jsou na druhém konci drátu nebo linky jejich kolegové speciálně vyškolení, kteří jsou jim schopni pomoci, i pokud jsou v nějaké stresové situaci, úzkosti a podobně. Takže to si myslím, že je velmi důležité.

Druhá věc, která je také důležitá, že jsme se rozhodli, že pořídíme do všech nemocnic v České republice termokamery. Dnes jsme učinili objednávku na 500 termokamer, které budou rozmístěny ve všech nemocnicích.  Ono už se to děje v různých úřadech a podobně, takže myslím si, že v nemocnicích by to mělo být také. Příští týden přijde prvních 50 a budeme takto vlastně v následujících dnech a týdnech termokamery rozmísťovat tak, abychom byli schopni definovat nebo identifikovat již na vstupu případně potenciálně infekční pacienty, kteří tady budou vykazovat zvýšenou teplotu.

Třetí bod, který bych chtěl zmínit, protože dnes to bylo i téma v jednom médiu nejmenovaném, kde byla chybná informace o tom, že by v Praze snad měl poklesnout počet odběrových míst. Není tomu tak, naopak se zvýšil. Máme dnes čtyři odběrová místa v Praze, takže nejsou dvě, jak někde bylo prezentováno. My jsme to pak opravovali.

Takže skutečně čtyři odběrová místa, která jsou dnes k dispozici Pražanům. Jedno je dokonce i pro samoplátce na Veleslavíně. Jsou zveřejněny na našich internetových stránkách. Celkově máme 58 odběrových míst v České republice, takže jsme navýšili ten počet, a 72 laboratoří, které aktuálně testují, takže opět navýšení, od čehož si slibujeme zase navýšení počtu testovaných vzorků. Takže tolik jenom nějaká základní statistická čísla, že skutečně pracujeme na této oblasti testování odběrů, protože to je pro nás jedna z priorit. Děkuji.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. A pokud by chtěl ještě něco dodat pan náměstek Prymula…

Roman Prymula, náměstek ministra zdravotnictví: Já jenom bych si dovolil okomentovat dvě skutečnosti. My jsme tady opakovaně dostávali dotazy, proč je tak málo vyléčených pacientů. Tak my jsme slibovali, že v určité fázi té epidemie to nastane, a ta doba přišla. To znamená, že teď už bude docházet k poměrně častému nárůstu těch vyléčených pacientů tak, jak ta doba odpovídá ukončení vylučování viru.

Druhá skutečnost, kterou bych chtěl okomentovat, je to, co bylo zveřejněno Světovou zdravotnickou organizací, co se týkalo používání roušek. Já už jsem to dnes v masmédiích komentoval, ale zmíním to tady ještě jednou, protože si myslím, že je to věc důležitá. Světová zdravotnická organizace zveřejnila určitou pochybnost, že je vhodné nosit roušky, a v podstatě řekla, že ty roušky mohou být i nebezpečné.

Z toho textu vyplývá, že to prohlášení je částečně politické. Je motivováno tím, aby nebyly roušky zneužívány a odebírány zdravotnickému personálu, protože veškerého ochranného materiálu je obrovský nedostatek. Já si myslím, že tento problém v České republice nehrozí. Ještě jednou bych chtěl poděkovat našemu obyvatelstvu, jak přistoupilo k této problematice, že v podstatě používáme roušky látkové.

Co se týká té faktické věci, tak ty roušky nepoužíváme proto, že bychom chtěli chránit sebe. Tam ta míra ochrany je skutečně malá. Ale my chráníme své okolí. To znamená, ta rouška se používá proto, abychom neuvolňovali aerosol při dýchání, kýchání. A je zřejmé, že tady ta míra protekce je kolem 80 procent. Takže pokud všichni roušky nosí, tak se ten aerosol nevytváří a to znamená, nikdo se snadno nenakazí.

Druhá věc je, že manipulace s tou rouškou také není tak riziková, pokud samozřejmě ji všichni používají. To znamená to ulpívání aerosolu zevně je minimalizováno. A celý tento proces nepochybně může vést k nějakým polemikám, ale já si myslím, že tady je poměrně zřejmé, že ten význam tady je. My jsme ho byli schopni i namodelovat a my nejsme nepochybně v opatření, které by nás limitovalo v opouštění domovů. Kdybychom měli zákaz vycházení a byli jenom doma, tak logicky jen doma by hrozil nějaký přenos. Tak tomu není a my se snažíme chránit v těch profesních kontaktech, aby k tomu přenosu nedocházelo.

Určitě je nezbytné, aby rouška byla kombinována s hygienou, zejména rukou, protože další možnosti přenosu jsou touto cestou. Obecně používání roušek a hygiena rukou v našich podmínkách je jedno z klíčových opatření, které není až tak náročné, abychom ho v podstatě akceptovali.

Co se týká těch dalších opatření, tak nepochybně teď nastává doba, abychom je nějakým způsobem revidovali, abychom je eventuálně po Velikonocích uvolnili, a budeme nahrazovat tou rychlou karanténou, jak jsme si o ni říkali. Děkuji.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Česká televize, prosím.

Klára Bazalová, Česká televize: Dobrý den. Já budu mít dva okruhy dotazů. Nejprve tedy ty ekonomické, co se týká toho kurzarbeitu. Respektive pana Havlíčka bych se chtěla zeptat na tu variantu C, jaké tam budou podmínky – pokles výroby, nebo obratu?  A co se týká příspěvku 15 000 korun, tak pokud nějaký živnostník v důsledku těch opatření pozastavil živnost, přihlásil se na úřad práce. Dotkne se ho tato částka také nějakým způsobem, budeme na to mít nárok? Pak bych položila další dotazy. Děkuji.

Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: My ty finální podmínky budeme ještě diskutovat s kolegyněmi z Ministerstva práce a sociálních věcí a z Ministerstva financí. My jsme dnes už to měli poměrně rozdiskutováno. Ale protože jsme nechtěli udělat nějaké unáhlené rozhodnutí a potřebujeme všechno ještě dopočítat. Toto jsou zcela zásadní věci, které teď rozhodujeme, a skutečně kurzarbeit je naprosto zásadním nástrojem pro podporu podnikatelů, a pochopitelně tím pádem se to dotkne i poměrně výrazně rozpočtu, tak jsme se vzali ještě čas. Nicméně zatím ta představa je taková, že by se jednalo o firmy, které budou mít pokles výnosů nebo produkce o 30 procent budou držet zaměstnance, budou jim dávat 100 procent mzdy a tuto mzdu bychom chtěli kompenzovat v řádu 20 procent.

Alena Schillerová, ministryně financí: Tak na ten váš dotaz… My samozřejmě chceme podporovat živnosti, ať už je dělají jako hlavní činnost, ať už jako vedlejší činnost. Chceme udržet, překonat tento pro ně velmi složitý a tíživý stav tak, že je podpoříme. Jak tady říkal pan vicepremiér, když se sečtěte podporu tuto, když si k tomu přičtete ošetřovné, pokud pečují o děti do 13 let, přičtete si k tomu, že promíjíme na půl roku sociální a zdravotní a pak ho promineme v té definitivní minimální výši, což je dalších 5 000 korun, tak myslím, že to už je částka se kterou se dá vydržet.

Ale samozřejmě sledujeme to, aby to dostali ti, kterým bylo opravdu znemožněno kvůli usnesení vlády buď podnikání z toho důvodu, že jsme zavřeli provozovnu, nebo proto, že prostě toto usnesení mělo na ně dopady v důsledku dalších jiných opatření, viz třeba oblast cestovního ruchu, průvodci a podobně. To znamená, bude jednou ze součástí toho čestného prohlášení potvrzení nebo prohlásí čestně ta osoba samostatně výdělečně činná, že právě nečerpá nemocenskou, nečerpá nějaké tyto dávky, protože tam potom nechceme toto kombinovat. Takže v tomto případě, na který jste se zeptala, tak ne.

Jana Maláčová, ministryně práce a sociálních věcí: Já ještě jedna věc jestli můžu doplnit, protože tady padá: Podpoříme firmy, podpoříme OSVČ. Celý program Antivirus je o podpoře zaměstnanců, protože my dáváme příspěvky na mzdy firmám, aby nepropouštěly. To je vlastně smyslem – udržet zaměstnanost, abychom, až se vrátíme k normálnímu životu, mohli opět pokračovat v tom normálním ekonomickém, ale i běžném životě.

To znamená, že program Antivirus pomáhá zejména zaměstnancům. Jde to přes firmy, přes příspěvky na mzdy nebo na náhrady mezd. Je to vlastně jasný signál do českého hospodářství: Nepropouštějte své zaměstnance, stát vám finančně pomůže tu těžkou krizovou dobu překlenout. Proto startujeme program Antivirus, ale nepropouštějte své zaměstnance. Je to podpora zaměstnanců.

Klára Bazalová, Česká televize: Ta další série dotazů, pokusím se být tedy stručná. Paní Schillerová říkala v rozhovoru pro Českou televizi před jednáním vlády, že byste se mohli bavit případně, zda navrhnete sněmovně prodloužení nouzového stavu. Tak zda jste se o tom bavili s jakým výsledkem? A prosím, v domově pro seniory v Litoměřicích prokázali testy nákazu u 52 klientů. Tak co s tím? Jestli jsou ve hře nějaké další varianty pomoci? Plošné testování? Říkáte, že klienti by se měli izolovat třeba v hotelích, ale jak to tam bude s tím personálem, protože personál hotelu přece není připravený na tuto situaci. A poslední dotaz: Na stránkách Ministerstva zdravotnictví se píše, že celkový počet úmrtí za dobu hospitalizace a tam jsou pak ty počty. Znamená to tedy, že nepočítáte, neevidujete zemřelé doma nebo zemřelé, kteří jsou umístěni právě v zařízeních pro seniory. Tak to máme chápat? Děkuji.

Ministryně financí Alena Schillerová: Tak já nejdřív k té první otázce. Dnes prodloužení nouzového stavu na pořadu schůze vlády nebylo, ale bude zařazeno na pořad schůze zítra. Takže zítra o tom vláda bude jednat.

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Pokud jde o situaci v Litoměřicích, tak samozřejmě sledujeme. Zatím nebylo, pokud vím, rozhodnuto, jak bude s těmi klienty dále naloženo. Vlastně platí to, o čem jsem hovořil, a taková je dohoda, že zkrátka, pokud je možné, aby tam ti lidé zůstali na místě, tak je to lepší varianta. Případně je možné využít nějaké náhradní kapacity. Ale samozřejmě, vždycky tito lidé musí být umístěni tam, kde o ně bude adekvátně postaráno.

Já jsem viděl nějakou debatu mediální o tom objektu v Lázních Toušeň. To je objekt, kde jsou zdravotníci, kde jsou lékaři vyškolení, takže skutečně je zcela vhodný pro tento typ pacientů, kteří mají nějaký lehký průběh onemocnění. Nepotřebují to akutní lůžkovou péči. Takže v tomto směru si myslím, že takovéto objekty jsou zcela vyhovující. Ale pokud jde o Litoměřice, tak tam si myslím, že zatím nebylo rozhodnuto, že by ti klienti byli někam převáženi nebo vymisťováni z toho svého zařízení.

Jinak pokud jde o ty hospitalizace, respektive úmrtí při hospitalizaci. My samozřejmě ta data stále precizujeme. Ale skutečně mělo by to být tak, že v tuto chvíli máme veškerá úmrtí, která proběhla v České republice u pacientů, kteří jsou nemocní na Covid-19. Takže v tuto chvíli jsou to všechno pacienti, kteří byli hospitalizováni. I když byli třeba z těch zařízení sociálních služeb, tak nezemřeli v těchto zařízeních, ale byli převezeni do některé nemocnice, Bulovka a tak dále, a kde následně tedy zemřeli. Takže to číslo je skutečně validní.

Jana Maláčová, ministryně práce a sociálních věcí: Co se týká seniorů, tak já jsem v pondělí na jednání s hejtmany požadovala, aby kraje začaly budovat dodatečné kapacity, kam můžeme umístit nakažené, infikované seniory, protože si myslím, že ty současné kapacity nebudou stačit. A myslím, že by mohly v dalších dnech a týdnech narůstat. To si myslím, že je jedna z nejdůležitějších věcí začít se bavit o tom, jak se může celá situace vyvíjet.

Ta dnešní čísla ukazují, že to může být se opravdu celé zařízení, a pak je potřeba celou situaci řešit razantně. Myslím si, že musíme přistoupit k ráznějšímu testování v těchto zařízeních. A třetí věc je, která je velmi složitá, musím to také vyřešit s hejtmany a zítra bude další telefonát nebo ten telemost, začít se bavit o tom, kdo zajistí péči v případě, že personál onemocní.

V kraji Vysočina máme například hasiče, kteří s tím pomáhají. Aktivizovali jsme studenty sociálních oborů, ale myslím si, že musíme připravit ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví, s Ústředním krizovým štábem a samozřejmě také s hejtmany jasné plány na všechny tyhle oblasti. To znamená dodatečné kapacity, které budou odpovídat tomu vývoji, zvýšit počet testování jasně mezi tou nejohroženější skupinou, začít se bavit o tom, kdo zajistí péči, to je nejdůležitější, v případě, že nám onemocní personál.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Tak děkuji. Televize Nova.

Bára Divišová, TV Nova: Dobrý den. Já bych poprosila nejprve pana Vojtěcha, mě upozorňovali teď kolegové z redakce, že na stránkách Ministerstva zdravotnictví je, co se týče těch vyléčení, pětadvacet.

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Ale to máte hodinu, která je ranní. Není to ještě aktualizované.

Bára Divišová, TV Nova: Můžete to potom ještě zopakovat, ta čísla, ať to mají v pořádku? Potom na paní ministryni Schillerovou: Nám se ozývají v poslední době, já vím, že o tom budete jednat zítra, o tom mrazení splátek spotřebitelských úvěrů hypoték a podobně. Ale nám se teď ozývají podnikatelé, s kterými komunikují banky a nějakým způsobem jim buď mění, nebo vypovídají úvěry. Tak jsem se chtěla zeptat, jestli nějakým způsobem počítáte na tom zítřejším jednání s tím, že by to opatření potom bylo plošné. A že by se vlastně i tak nějak vztahovalo na ty události, které se dějí teď v těch posledních dnech. Jestli na toto se myslí, protože pro ty podnikatele toto je víceméně likvidační. A jedna otázka ještě na pana ministra Havlíčka, jestli v souvislosti se skupinou na ústředním štábu, kde se o hovoří vlastně i o zapojení tuzemských výrobců, tak jestli už máte nějaká kritéria pro výběr takových firem, kolik těch firem, které vyrábějí v České republice, máme a jak by mohl být zapojeny? Děkuji.

Alena Schillerová, ministryně financí: Tak nejdřív já. Já zítra na vládě předložím a budu žádat, aby to bylo zařazeno na jednání schůze Poslanecké sněmovny v takzvané legislativní nouzi, moratorium, takzvané moratorium, ten zákon se jmenuje samozřejmě, má další název, a je to výsledek jednání. Jsme jednak domluvení na úrovni koalice, pak já intenzivně vedu jednání se zástupci velkých bank. Včera jsem s nimi měla rozhovor telefonní vlastně asi hodinu a půl, s Českou národní bankou jsme ve spojení. A počítám s tím – jenom řeknu teď hrubé parametry a ladíme  ještě celou řadu věci a čekali jsme také dnes, co řekne evropská bankovní autorita, která prostě vyslovila určitá doporučení vůči zemím, která zvažují moratoria tohoto typu, jednali tam s nimi zástupci České národní banky – takže já chystám moratorium, které bude znamenat plošné odložení všech hypoték, podnikatelských úvěrů, spotřebitelských úvěrů na tři nebo šest měsíců.

To je kompromis, který vyplynul z jednání s bankami, přičemž rozhodnutí, jestli tři, nebo šest, bude na klientovi. Klient zatrhne, prostě protože bude muset se přihlásit do toho moratoria, tak jsme se dohodli, aby tam byl nějaký jednoduchý elektronický formulář. On se přihlásí. On si zatrhne, jestli chce tři, nebo šest, protože banky mi sdělovaly na těch jednáních, že už jsou, které už mají za sebou některá jednání s klienty, bilaterální, že to požadují různě. Ale banka nebude zkoumat, nebude zkoumat, zda existují, či neexistují důvody a bude, prostě ho zařadí do moratoria. To je takzvaný systém opt-in.

Pak řešíme teď problematiku, vůbec jak postupovat k těm jednotlivým typům úvěrů, protože evropská bankovní autorita dnes vydala doporučení, aby u bankovních úvěrů se nestropovaly smluvní úroky. To znamená, já vedu jednání se všemi, s Českou národní bankou, aby u hypoték, u úvěrů podnikajících fyzických osob, OSVČ a u spotřebitelských úvěrů, aby došlo vlastně k tomu odsunutí na těch až šest měsíců podle výběru a rozhodnutí klienta. Aby došlo i k odsunutí úroků, kromě korporátních úvěrů. Tam prostě banky doporučují, takže ta jednání neustále vedeme, povedeme je zase dnes a zítra to chci předložit na vládu, aby platily korporátní firmy, aby platily úroky. Ale já každopádně nechci, aby to platily fyzické osoby. Protože těch šest měsíců. Protože ty jsou dnes velmi postiženy a jsou nejzranitelnější, víc než korporátní firmy.

No a pak je problematika spotřebitelských úvěrů, protože spotřebitelské úvěry nejsou jen doménou bank, ale jsou převážně doménou velkého nebankovního sektoru, poměrně značného, takže spolupracujeme s Člověkem v tísni, spolupracujeme s asociací, která sdružuje asi patnáct nějakých nebankovních institucí, a tam jednáme o nějakém zastropování. Protože skutečně prostě ty úroky jsou někdy velké, jsou prostě, liší se to. Začíná to na nějakých 10 procentech, samozřejmě je to případ od případu, může to být až 20 procent.

Takže tam se teď vlastně domlouváme, máme pracovní verzi, určitou pracovní verzi toho zákona, ale každopádně dnes to dokončíme a zítra to chci předložit na vládu. A chceme to skutečně provést, protože lidé po tom volají, a mám tu odezvu. Já dostávám denně, jako každý člen vlády, desítky, mnohdy stovky různých zpráv a vidím, že toto je něco, co je velmi trápí a kde by jim velmi pomohlo, kdyby došlo k nějaké úlevě. Takže já určitě ten zákon předložím.

Co mohu říct, tak včera jsem z diskuze s těmi čtyřmi generálními řediteli největších bank pochopila, že oni jsou nějakým způsobem, nechci říct přímo podporují, ale akceptují to, že toto moratorium zavedeme, protože to je teď momentálně pro lidi velmi tíživá věc. A nebudeme určitě jediná země, která to zavede.

Ještě možná jednu maličkost, omlouvám se. Ještě předložím novelu zákona o spotřebitelském úvěru. Tam je problém ten, že existuje – tady jsme spolupracovali velmi s Člověkem v tísni, za což já děkuji – tam je problém ten, že určité úvěry spotřebitelské fyzických osob nebo OSVČ, není zřejmé, není jasný právní výklad, zda se dají podřadit pod spotřebitelský úvěr, pod tento zákon, který velice chrání spotřebitele, má tam celou řadu, je z dílny Ministerstva financí a má tam celou řadu takových ochranných prvků.

Takže my chceme, aby bylo jasně řečeno, že tyto fyzické osoby, OSVČ, spadají jejich spotřebitelské úvěry pod tento zákon. A pak je druhý problém, že některé, zejména nebankovní instituce mají obrovskou výši pokuty za zpoždění se se splátkou, nebo například nestihne splatit, dostane se do nějakého prodlení, tak to jsou obrovské částky, a tam my to rozhodně – pokuty, teď se nebavím o úroku – tak tam to chceme rozhodně zastropovat.

Karel Havlíček, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Tak co se týká těch firem, které spolupracují, na Ministerstvu průmyslu a obchodu vznikl již před několika dny tým, který je cíleně propojuje. Nutno říct, že se pracuje nejenom s těmi stávajícími a dlouhodobými výrobci zdravotnických prostředků, ať už prostřednictvím Asociace výrobců zdravotnických prostředků, se kterými jsme s permanentním, takřka on-line kontaktu a kteří průběžně nabízí a my známe jejich kvalitu a víme prostě, o jaké se jedná společnosti.

Ale v posledních dnech se skutečně začíná objevovat celá řada nových společností, ať už start-upových, nebo i zaběhlých, u kterých dochází k tomu, že snižují třeba produkci v jiných komoditách, v jiných produktech a přecházejí na výrobu zdravotnických prostředků, protože za prvé cítí, že jinde jim klesá obrat, a za další prostě chtějí být třeba potřební nebo k tomu mají částečné vybavení. Což je poměrně časté teď v té poslední době, takže jsme to velmi aktivně zachytili.

Zaprvé je podporujeme konkrétními přímými dotačními programy. Velmi rychle jsme připravili programy ve výši 500 milionů korun, a to pro všechny, kteří chtějí rychle zainvestovat třeba nějakou malou výrobní linku, a současně pro ty, kteří jsou v nějaké finální fázi vývoje. Jsme v tom velmi konkrétní, vytvořili jsme platformu, která se jmenuje spojujemecesko.cz. Je tedy pod CzechInvestem a Ministerstvem průmyslu a obchodu a tam se nám vlastně všichni potkávají. Jak ti, kteří něco nabízejí, tak ti, kteří něco poptávají. Je to zajímavé, roste tam prostě raketově počet všech uživatelů této platformy.

Současně jednáme i velmi individuálně, ať už s těmi, kteří chtějí vyrábět roušky, respirátory a v poslední době i ventilátory. Takže třeba shodou okolností řeknu příklad: Včera večer jsme jednali s panem premiérem se společností Meopta, která se rozhodla, že začne vyrábět ventilátory, a to podle licenční dohody nebo vzoru, chceme-li, s ČVUT, což je ten ventilátor pana profesora Roubíka. Skvělou práci tam odvedli všichni a Meopta jakožto elitní přerovská společnost nebo česká společnost by měla být s jedním z těch, kteří do toho budou alokovat řádově stovky lidí, dá k tomu zázemí, dá k tomu nezbytné finance a je připravena to okamžitě začít vyrábět.

Stejně tak jsem dnes jednal s těmi, kteří tu platformu, takzvaně COVID-19, dávali dohromady a mimo jiné právě za tím je i ten ventilátor. Je to skupina skutečně schopných lidí, nadšenců, kteří jsou velmi aktivní, a s nimi jsme se dohodli, že jim okamžitě přispějeme, věřím, že to bude ještě v tomto týdnu, právě z těch programů jednotky milionů korun, aby dotáhli ten ventilátor do fáze prototypu, aby to bylo zcertifikováno, s čímž jim pomůžeme jako Ministerstvo průmyslu a obchodu, a pochopitelně poté to může jít ke klasickým výrobcům, například Meopta nebo firma jiná atd., kterou oni už mají nasmlouvanou.

A tyto firmy už potom jsou schopny vyrábět tyto ventilátory a nabízet to trhu. Jinými slovy Ministerstvu zdravotnictví a my zase pohlídáme to, aby se to dotáhlo. Čili těch nápadů je spousty, ale musíme je dotahovat do konce a to je práce Ministerstva průmyslu a obchodu. Samozřejmě potom průběžně informujeme jak předsedu vlády, tak předsedu krizového štábu.

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Jenom k těm číslům… Už se aktualizují, takže já jsem je řekl možná předčasně, ale na stránkách už budou velmi brzy nebo už jsou na stránkách.

Jana Adamcová, mluvčí vlády: Děkuji, Televize Prima?

Šimon Pilek, TV Prima: Já bych se zeptal paní Maláčové k těm opatřením, která by měla zabránit hromadnému propouštění těch zaměstnanců. Jaká z těch opatření jsou podle vás nejdůležitější a máte případně i čísla za březen, o kolik narostla nezaměstnanost?

Jana Maláčová, ministryně práce a sociálních věcí: Čísla za březen máme, logicky já si nechávám na denní bázi posílat monitoring toho nového počtu uchazečů o zaměstnanost. V tuto chvíli jsme v nějakém normálu, rozhodující bude včerejšek a dnešek. My ta čísla představíme, standardně je představujeme 6. následujícího měsíce za celý měsíc. Pokusíme se to uspíšit tak, abychom měli celou představu, ucelenou představu právě za celou Českou republiku, za celý měsíc a tak dále  s konkrétní analýzou

ale v tuhle chvíli, myslím si, že rozhodující bylo pro zaměstnavatele počkat si na podmínky programu Antivirus. Já to považuji z pohledu firem a zaměstnanců, tedy firem, které mají zaměstnance, za to nejdůležitější opatření. To je ten kurzarbeit. Protože my to tady nazýváme různými názvy, kolegové mluví o kurzarbeitu, ale kurzarbeit je vlastně jako technický název toho, jak to funguje, převzato z německého modelu, ale ten program se jmenuje Antivirus a je to vlastně, ještě jednou, signál firmám: Mepropouštějte, my víme, že jste v obtížích. My vám přispějeme na ty největší náklady, které máte. To jsou ty mzdové náklady. A pomůžeme vám udržet vlastně firmu v provozu, firmu fungovat tak, aby až přijede ta krize, tak abyste mohli zase nastoupit do normálního života.

A jsou tam na to ty režimy a tak dále. Jedná se podle toho, kolik lidí bylo postiženo tou krizových situací a v jaké se ocitli situaci. Mluvila jsem o tom režimu A a B a podle toho dostanu příspěvek na superhrubou mzdu, buď 80, nebo 60 procent, pokud ten daný zaměstnanec byl skutečně tou koronovou pandemií postižen. A to je pak proces administrace, vysvětlování a je to podrobně popsáno v té metodice.

Jana Adamcová, mluvčí vlády: Děkuji, ČTK.

Jakub Střihavka, ČTK: Dobrý den. První dotaz spíš technického charakteru na pana ministra Vojtěcha. Vy jste říkal, že ten počet nakažených byl 3 238, na stránkách ministerstva je 3 138, tak jenom, která z těch informací je správná. A potom ještě doplňkový dotaz na paní ministryni Schillerovou, která zmiňovala, že vláda bude zítra jednat o tom prodloužení toho nouzového stavu, tak jestli jsou v nějaké fázi jednání se sněmovními stranami o podpoře pro tenhle krok. Děkuji.

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Jak jsem říkal, ta čísla se aktualizovala až později, už jsou tam i zemřelí. Ono se to samozřejmě mění i v čase, když se podíváte, tak my to skutečně aktualizujeme na minutu, takže já hovořím v nějakém čase, ale ono je to napojeno na systém těch dat a ta se průběžně aktualizují. Takže ta čísla, která jsou teď na stránkách, jsou správná.

Alena Schillerová, ministryně financí: Tak já v tuto chvíli nemám informace, že by se vedla nějaká jednání, ale předpokládám, že až vláda se dohodne, což je základní předpoklad, který je pro to důležitý, tak se určitě ta jednání povedou.

Jana Adamcová, mluvčí vlády: Děkuji. A pokud je to odsud ze sálu vše, tak teď už dotazy prostřednictvím videokonference.

Vladimír Vořechovoský, ředitel Odboru komunikace Úřadu vlády: Dobře, já poprosím jako prvního pana Kaisera z Echo24.

Daniel Kaiser, Echo24: Dobrý den, já bych měl dvě krátké otázky na pana ministra Vojtěcha. První je: S vámi na podiu stojící Roman Prymula dnes v Mladé frontě říkal, že letos v letní sezóně se ještě nebude smět vycestovat. Mě by zajímalo, jestli to je vládní linie, nebo jestli tady pan náměstek mluvil za sebe a jestli by v tak důležitých věcech náhodou neměla mít slovo i Sněmovna. A ten druhý krátký dotaz taky na ministra zdravotnictví pana Vojtěcha: Pracuje se na testech, které by zjišťovaly protilátky na koronavirus v těle, tedy takzvané pasivní vakcíny? Vlastně kdy by se ti pozitivně testovaní lidé pak mohli uvolňovat do normálního provozu. Já jsem četl, že v Německu i Británii se na tom docela intenzivně pracuje. Děkuju.

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Pokud jde o otázku uzavření hranic nebo nějakého omezení cestování, tak samozřejmě asi je to nějaký názor pana náměstka, určitě to může sám okomentovat. Ale uvidíme. Je to velmi těžko nyní predikovatelné. Myslíme si, že samozřejmě nějaký čas to trvat bude. Je jasné, že my nebudeme moci úplně se odpouzdřit brzy, protože víme, že ta epidemiologická situace je poměrně závažná okolních zemích, jako je Německo, jako je Francie, Španělsko, Itálie a tak dále. Vlastně ve všech zemích prakticky je horší než u nás a je jasné, že riziko přenosu té nákazy a zavlečení z těchto zemí je poměrně výrazné.

Takže v tomto směru je jasné, že po určitý čas budeme pravděpodobně muset strpět určité omezení v tomto směru. Ale jak bude dlouhé, to si myslím, že ukáže až ten následující vývoj v řádu následujících týdnů a měsíců podle toho, jak se nejenom Česká republika, ale právě i ty ostatní státy s touto epidemii poperou. Zdá se na nějakých aktuálních datech, že například v Itálii se již ty procentuální přírůstky snižují.

To znamená, je možné, aspoň podle těch dat, která máme k dispozici, že v Itálii kulminovala ta epidemie, a nyní tedy má sestupnou tendenci. Ale uvidíme samozřejmě v těch následujících dnech, jestli tam nebude nějaká druhá vlna nebo něco podobného. Takže je to velmi dynamické, ta situace ve všech státech, sledujeme ji každý den a podle toho se budeme muset zařídit i u nás tak, abychom maximálně ochránili hlavně veřejné zdraví našich obyvatel.

Jinak pokud jde o ty testy, tak tam možná se k tomu vyjádří pan náměstek lépe než já, ale pravdou je, že jsou tady různé typy testů, my jsme to dnes shodou okolností řešili na ministerstvu, z různých zemí, takže my je budeme zkoušet. Jsou to testy ze Švýcarska a z dalších států, které vlastně jsou trošku jiného tedy rázu, než jsou ty PCR testy, které jsou klasické, jsou to vlastně testy na protilátky, byť se ukazuje, že vlastně ty výsledky jsou až po určitém čase od té doby nákazy. Třeba u těch švýcarských testů je to až zhruba za 14 dní. Takže to je něco, co musíme zkrátka vyzkoušet a dívat se na ty studie ze zahraničí, ale že bychom nějaké testy u nás vyvíjeli, v tom si úplně nejsem jistý. Možná bych poprosil pana profesora Prymulu.

Roman Prymula, náměstek ministra zdravotnictví: No tak my tady máme skutečně pracoviště, která se zabývají těmi protilátkovými testy. Nicméně v tom masovém měřítku chceme využít postupně i testy ELISA, které tady zatím ještě nejsou, ale ví se o nich. Dělají se i různé experimentální metody z hlediska léčby, to znamená, používá se třeba rekonvalescentní krev od dárce, to znamená od člověka, který prodělal to onemocnění, a ta se aplikuje potom lidem, kteří jsou ještě v akutní fázi onemocnění.

To znamená, testuje se celá řada věcí, která s tím samozřejmě může nějakým způsobem pohnout ve smyslu nějakého pozitivní léčebného efektu. Na druhou stranu některé ty terapeutické kombinace nejsou ozkoušeny a já dramaticky varuji před tím, aby je používali lidé bez kontroly, protože třeba látka flagenyl je poměrně látkou, která má spoustu negativních konsekvencí, je i hepatotoxická a je tam celá řada dalších problémů. To znamená, že je nesmysl, aby lékaři si tuto látku brali preventivně. Tak to skutečně nefunguje a je tam problém.

A k těm dovoleným a cestám. Já jsem nikdy neříkal, že něco zakazujeme. Já jsem na přímý dotaz, jestli si myslím, že bude možné jet o této dovolené někam do zahraničí, tak jsem se vyjádřil, že si to nemyslím, protože ty křivky, které tady jsou, tak skutečně už dosáhly vrcholu, ale je třeba si uvědomit, že ten pokles na hranice, které budou blízké nule, bude chvíli trvat. A samozřejmě v tuto chvíli už ten režim bude podstatně volnější, ale je diskutabilní, jestli se bude nějak intenzivně cestovat.

Vladimír Vořechovský, ředitel Odboru komunikace Úřadu vlády: Děkuji a poprosím pana Kopeckého, iDnes.

Josef Kopecký, iDnes: Dobrý večer. Já bych měl dvě otázky. První je, jak mají postupovat senioři, kteří pobírají příspěvky na bydlení a musí každý kvartál dokládat náklady, náklady na bydlení a chodit na úřad. Pravidelně se tam přitom tvoří fronty, protože ne všichni se umí objednat elektronicky nebo nemají internet. Uvažuje ministerstvo práce, že to všem plošně prodlouží bez nějakého dokládání? A druhá otázka: ODS dnes vyzvala vládu k jednání a nabízí inspiraci dánským modelem, kdy má vláda firmám podle míry propadu jejich zisku proplácet určité procento jejich fixních nákladů. Zajímá mě, asi to je na paní vicepremiérku Schillerovou, zda přijmete výzvu ODS k jednání a jestli vám připadá to, co vám ODS nabídla, jako inspirativní? Děkuji.

Jana Maláčová, ministryně práce a sociálních věcí: Tak já začnu. Přesně tak, jak jste se zeptal, tak to máme. Minulý týden vláda schválila novelu zákona na tuto mimořádnou situaci, kdy v podstatě veškeré dávky, které jsou testované a které se každý kvartál dokladují, tak překlápíme to první čtvrtletí. To znamená veškerou administraci a příjmovou situaci obyvatelstva v tom celkovém objemu 1,3 milionu dávek na druhé čtvrtletí tohoto roku bez jakéhokoliv dokladování.

Je to zákon, který jsme schválili, tuším, že ve čtvrtek, to znamená, že bude projednáván příští úterý v Poslanecké sněmovně. Pevně doufám, že ho Sněmovna a poté Senát schválí. A co se týká nových nároků na dávky, což předpokládáme, vzhledem k tomu, jakou očekáváme hospodářskou situaci, očekáváme nějaký nástup recese, tak ty samozřejmě budou fungovat dál, ale budou fungovat v tom ideálně bezdotykovém režimu.

Úřady práce fungují. Člověk si tam může napsat e-mail, může si tam zavolat, od pátku bude rozšířena kapacita call centra Úřadu práce, může to poslat samozřejmě poštou nebo to hodit do toho sběrného boxu na úřadech práce. To znamená těch cest je několik. Datovou schránkou. My samozřejmě normálně fungujeme, snažíme se procesovat veškeré nároky.

To znamená, když to mám ještě jednou shrnout. Ti lidé, kteří pobírají dávky, pro ně se nic nemění, a chceme, pokud to Parlament schválí, to rozhodné období pro první čtvrtletí překlopit do druhého, aby to šlo bez jakéhokoliv papírování, aby se úřadům práce ulevilo a měly prostor na administraci programu Antivirus. Co se týká těch nových dávek, tak tam běží všechno tak, jak má, a lidé si mohou žádat.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: K otázce na mě. My jsme – naše vláda dělala okamžitě to, co považovala v daný okamžik za nejdůležitější. Řešili jsme daňové věci, odkládali jsme daně, promíjeli sankce. To bylo to, co bylo prioritně potřeba udělat. Pak jsme vyhlásili prázdniny na sociální a zdravotní. Promineme v minimální výši. Teď jsme schválili program Antivirus. Já si myslím, že jsme se shodli na poměrně velkorysých kompenzacích. Teď jsme řešili živnostníky, tam jsme to prodloužili do konce… Nebo živnostníky – osoby samostatně výdělečně činné, a to nejen pracující jako hlavní činnost, aby měly příjmy z podnikání, ale i vedlejší činnost.

Takže řešíme ty nezranitelnější skupiny a sledujeme to, abychom jim ulevili jednak v těch daňových věcech, abychom jim pomohli udržet ve firmách zaměstnanost. Dokonce tady vás informoval pan vicepremiér Havlíček, že se budeme tady my tři – paní ministryně, pan Havlíček a já – bavit o další podpoře firem, které pracují, které zajišťují provoz, zajišťují výrobu a chceme je nějakým způsobem motivovat, aby v tom vlastně pokračovali. To znamená, abychom to jaksi provázali s programem Antivirus. To znamená, nejen dávat těm, kteří teda mají problémy, co mají zavřené provozy nebo omezené provozy, ale i těm, kteří naopak tu výrobu udržují.

Takže to jsou kroky, které máme promyšlené. Přistupujeme vlastně od těch nejdůležitějších věcí, nejakutnějších k těm dalším. Chceme maximálně, znova opakuji, udržet zaměstnanost, ale udržet i podnikání těchto nejzranitelnějších skupin. Já dánský model nemám nastudovaný, protože opravdu věřte, že se věnuji od rána do večera těmto věcem pro lidi a firmy naší země.

Připravujeme moratorium, jak jsem říkala, připravujeme novelu zákona o spotřebitelském úvěru. Připravujeme další důležité věci a budeme samozřejmě se o těch věcech bavit, ale pro nás je teď nejdůležitější zajistit zdraví, zajistit dostatek ochranných pomůcek, to se daří velkou spoluprací našich rezortů a celé vlády a dalších organizačních složek. Na to deponovat peníze, deponovat nemalé množství peněz, na které samozřejmě nehledíme, protože mají pomoci lidem a mají pomoci firmám, a pak se můžeme bavit dál. Aale neznám tento model. Každá země si jde svojí cestou. My jdeme touto cestou. Děkuji.

Vladimír Vořechovský, ředitel Odboru komunikace Úřadu vlády: Děkuji a poprosím o další dotaz Radka Bartoníčka, Aktuálně.cz.

Radek Bartoníček, Aktuálně.cz: Dobrý den. Já se budu snažit být rychlý, protože myslím, že tam stojíte už docela dlouho. Jeden dotaz paní ministryně Schillerová – já mám pocit, že vy jste úplně neodpověděla Josefovi Kopeckému na to, jestli vás v něčem ODS inspiruje, nebo neinspiruje, ale to je jenom podotázka. První dotaz: Je mi líto, že ho musím položit a že je taková situace, ale, pane ministře Vojtěchu, ta situace v těch domovech je skutečně velice vážná. Je to nevyhnutelné? Muselo se to stát? Nesouvisí to s tím, že byl nedostatek ochranných prostředků? Protože sám víte, že ta distribuce skutečně nebyla asi úplně v pořádku, a i do teďka ještě některé domovy říkají, že na tom nejsou moc dobře. A s tím souvisí otázka: Jak to bude dál, pokud jde o testování? Někteří odborníci navrhují protestovat co nejvíce těch seniorů. Takže první vás poprosím o odpověď a pak ještě druhá otázka. Děkuji.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Já budu stručná. Já si myslím, že jsem odpověděla. Já se zaobírám každým návrhem. Tento návrh jsem neviděla, protože opravdu věřte, že řešíme tyto věci, o kterých vás tady informujeme. Takže já si určitě nastuduji, ale říkám: My jdeme vlastní cestou a zvažujeme specifika i naší země, potřeby naší země a tak budeme postupovat i nadále. Děkuji

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Pokud jde o tu situaci poskytovatelů sociálních služeb, tak samozřejmě mě to mrzí, byť zatím tedy se nezdá, že by ten počet těch zařízení, která jsou zasažena, nějak rapidně rostl. Jsou to ta, u kterých víme, kde tu situaci řešíme. Ty pomůcky byly rozvezeny. My jsme se o tom ještě teď bavili s ministryní Maláčovou shodou okolností před tiskovou konferencí, že bohužel přestože dorazily ty pomůcky na kraje, tak ne ke všem poskytovatelům se dostaly. Takže to ještě budeme muset skutečně řešit, aby se z těch krajů skutečně dostaly tam, kam mají. O tom možná může něco říct paní ministryně Maláčová, protože má větší přehled v tomto směru nežli já.

Jinak na druhou stranu pojďme se podívat na to, jak vlastně je to nastaveno, protože já jsem si shodou okolností udělal určitou rešerši v rámci zákona o ochraně veřejného zdraví a zákon přímo počítá s tím, že poskytovatelé mají povinnost činit hygienická a protiepidemiologická opatření v zařízeních sociálních služeb. Takže to je přímo povinnost pro všechny poskytovatele, aby toto činili, ze zákona. Takže na druhou stranu pojďme v tomto směru taky být trošku objektivní, že svalovat veškerou vinu nyní na Ministerstvo zdravotnictví není úplně férové, pokud je tady zákonná povinnost, aby všichni tito poskytovatelé činili protiepidemiologická opatření průběžně.

Ale na druhou stranu skutečně snažíme se to řešit cíleně, na místě. Ať to byl Havlíčkův Brod nebo další zařízení. V některých případech jsme poskytli náhradní lůžkovou kapacitu v těch Lázních Toušeň, o tom hovořím. Takže ta situace se vyvíjí, a zavedli jsme tedy povinné testování všech nově příchozích klientů do těch daných zařízení. To znamená, kdokoliv, kdo chce nebo má být přijat nebo přeložen třeba z nemocnice do zařízení speciálních služeb, tak musí mít Covid test negativní, jinak nemůže být přijat, aby tam nedošlo k zavlečení té nákazy. Takže činíme v tomto tato režimová opatření a já věřím tomu, že ta situace se uklidní a že ten počet těch zařízení, kde jsou tedy pacienti nemocní na nemoc Covid-19, nebude do budoucna rapidně narůstat.

Jana Maláčová, ministryně práce a sociálních věcí: Já ještě možná dodám k těm ochranným pomůckám. Ono je skutečně důležité, a to je další věc, kterou potřebujeme, nastavit transparentní systém, aby bylo jasné, jak se ty ochranné pomůcky rozdělují. A to jak na úrovni státu, tak na úrovni krajů. Já jsem právě proto v neděli zveřejnila tu tabulku na facebooku, to, co jenom za ten víkend hasiči rozvezli do krajů.

Jak to říci… Já bych si přála, aby všechny instituce zveřejňovaly, jak to dělá Ministerstvo vnitra, jak to dělá Ústecký kraj, jak to dělá Jihočeský kraj, kolik dostaly ochranných pomůcek a komu kolik daly. To si myslím, že by hodně zpřehlednilo tu situaci.

Jinak my jsme se dnes dívali na výzkum Asociace poskytovatelů sociálních služeb, která říká, že pět procent domovů, jestli si to správně pamatuju, stále nemá žádné pomůcky. To by znamenalo, že z celkového počtu tisíce zařízení pobytových, které v České republice máme, tisíce, tak dvacet zařízení nemá žádné pomůcky. Když jsme chtěli konkrétní jména alespoň jedno z těch dvaceti zařízení, tak jsme se žádného konkrétního nedočkali.

Takže ona je to dvojsečná zbraň. Potřebujeme transparentní systém. My jsme se pojistili jako Ministerstvo práce a sociálních věcí a na webu MPSV jsme udělali formulář pro ta zařízení, aby nám mohla napsat, když nebudou mít žádné pomůcky. Chceme ale vidět, kolik toho dostaly doposud a jakou mají spotřebu, to je také důležité, a pak samozřejmě to budeme přesměrovávat na kraje a budeme komunikovat s Ministerstvem vnitra a s Minsterstvem zdravotnictví tak, aby všichni měli dostatek všeho, co potřebují k práci. Ale zároveň je důležité říci, že ne všichni, tam kde není nákaza, tak nepotřebují ty ochranné obleky, nepotřebují ty ochranné brýle, ale stačí ty základní věci, jako jsou roušky, respirátory, dezinfekce, ochranné rukavice.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Já bych to ještě doplnila, pane Bartoníčku. Já určitě toto vítám, jak si to vede Ministerstvo vnitra, a pokud vím, tak Ministerstvo zdravotnictví si vede úplně stejnou tabulku. Ta transparentnost je důležitá, aby se to skutečně prostě ukázalo až do toho místa. Protože já bych chtěla upozornit a já to vládě příští týden předložím přesně: My už jsme dnes investovali, a nelitujeme toho, protože je to důležité, do ochranných pomůcek ze státního rozpočtu více než deset miliard. Ta částka bude vyšší než deset miliard. Samozřejmě se domníváme, že to musí být už cítit, a věříme, že to cítit je, ale je potřeba, aby se to rozdělovalo i na úrovni těch krajů a municipalit skutečně podle skutečných potřeb, tak jak to třeba dělá Ministerstvo zdravotnictví. O tom jsem se sama přesvědčila.

Radek Bartoníček, Aktuálně.cz: Děkuji moc. Já na to navážu druhou otázkou. Samozřejmě vám držím palce, uvidíme jaká bude realita. Pane ministře, ještě na vás jeden dotaz, on s tím souvisí. Na Ministerstvo zdravotnictví byla hlavní tíha, pokud jde o ochranné pomůcky. Platí to stále, že ta hlavní tíha je na vás a částečně na Ministerstvu vnitra? To je jeden dotaz. A s tím souvisí: Bylo dobře, že to bylo svěřeno vám, Ministerstvu zdravotnictví, protože přeci jen ten tým byl nezkušený, i když se tedy podle řady ohlasů snaží, ale neměl s tím zkušenost. Mluví se o tom, že to tolik přece jen nefungovalo, ty ceny byly podle některých příliš vysoké, za které se nakupuje. To znamená, neudělala vláda chybu, že to svěřila vám? Děkuju.

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Děkuji za ten dotaz. Tak samozřejmě, byl to úkol, který jsme přijali, byl poměrně obtížný, to je pravda. My jsme během pár dní sestavili tým pro nákup, pro distribuci, ti lidé tam skutečně pracují na maximum. Ano, ze začátku možná nebylo vše úplně ideální, ale myslím si, že to byla otázka dní, kdy jsme zavedli systém, který již dnes nese ovoce.

My, jak řekla paní ministryně, za nás jsme už objednali a dodali zhruba 13 milionů různých pomůcek, které se tedy postupně distribuují. V tomto týdnu přiletí další čtyři letadla materiálu. Takže teď už to běží.

Byla to otázka skutečně pár dní a myslím si, že postavit nový nákupní tým, distribuční systém v řádu dní je poměrně úspěch a jsme na tom, a to je třeba říci, byť tedy stále v médií přetrvávají nějaké zprávy, že nejsou ochranné pomůcky, jsme na tom výrazně lépe než jiné státy. A deset miliard korun, o kterých hovořila paní ministryně, které se do toho investovaly, hovoří, myslím si, za vše.

Prostě už neplatí teze, že v České republice nemáme ochranné pomůcky. To prostě už  tak není a média by to neměla prezentovat, protože skutečně pomůcky proudí. Možná, že nemůžou být u každého jednotlivého poskytovatele, někde mohou být problémy, ale v tom celkovém vlastně pohledu skutečně v tomto směru to funguje.

A pokud jde o to rozdělení gescí, tak platí to, co se rozhodlo už vlastně dříve, to znamená, že Ministerstvo zdravotnictví se stará o rezort zdravotnictví, o naše nemocnice, státní nemocnice, případně o orgány ochranného veřejného zdraví, jako jsou krajské hygienické stanice nebo i laboratoře, které testují na nemoc COVID-19, ty také potřebují ochranné prostředky. A vše ostatní řeší Ministerstvo vnitra, ať jsou to krajské organizace, sociální služby nebo třeba i další oblasti jako jsou průmysl, doprava atd.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Já jestli můžu ještě doplnit, tak já se chci zastat Ministerstva zdravotnictví, protože skutečně oni tam začali od nuly, nikdy takovou práci nedělali a já jsem se byla v tom pracovním štábu podívat, oni tomu říkají pracovně velín. Já, myslím, mohu si dovolit jménem pana ministra: Jeďte se tam podívat, podívejte se, jak tam pracuje ten tým těch lidí, jak pracují od nevidím do nevidím. Já mám denně informace ze Státní správy hmotných rezerv, protože jsme napojeni na takovou společnou WhatsAppovou skupinu, mám fotografie, mám informace o rozvozu, perfektně to logisticky funguje. Zajeďte se tam podívat, přesvědčte se na vlastní oči a nedejte na nějaké prostě zprostředkované informace. To je moje rada pro vás, jestli si mohu dovolit. Děkuji.

Jana Maláčová, ministryně práce a sociálních věcí: Já do toho také ještě vstoupím, protože já v této záležitosti nemám žádné kompetence, jak do toho zasáhnout, ale mám za seniorskou politiku a obecně za legislativu o sociálních službách odpovědnost. Já si myslím, že ochranné pomůcky, a pevně doufám, že to tak je, je už kapitola, kterou jsme zvládli, a myslím si, že už všude bude dostatek ochranných pomůcek.

Co se ale snažím říct, že ty další výzvy, abychom ochránili ty nejzranitelnější, ty nejstarší, tak bude právě to testování v takových kapacitách, jak potřebujeme, dodatečné kapacity pro nemocné seniory tak, aby to odpovídalo vývoji té nemoci. A potom třetí věc, co když nám onemocní pečující se personál v těch pobytových zařízeních, tak kdo bude o ty klienty v těch zařízeních pečovat. To jsou ty tři věci, které v tuto chvíli aktuálně řešíme tak, abychom byli připraveni. Možná to nebudeme potřebovat, ale měli bychom být připraveni.

Vladimír Vořechovský, ředitel Odboru komunikace Úřadu vlády: Děkuji. A jako poslední Bára Janáková, DeníkN, jestli tam je a slyší mě…

Bára Janáková, Deník N: Ano dobrý den. Já mám otázku na ministryni financí paní Schillerovou, jestli když někdo bude chtít platit svojí hypotéku, tak bude moci a to moratorium na něj nebude platit? A druhá otázka opět na paní Schillerovou, jestli když si člověk zažádá o odvody nebo o ten příspěvek od státu OSVČ od 1. dubna, kdy mu konkrétně přijdou ty peníze na účet?

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Tak k první otázce: Ano, můžete. Abyste mohli vstoupit do moratoria, takto to máme zatím v tom zákoně napsáno a tak to máme vydiskutováno, tak musíte vyplnit nějaký jednoduchý elektronický formulář. Pokud to neuděláte, tak dál jedete ve svém režimu, protože celá řada občanů nechce moratorium, nepotřebuje to, má příjmy ve sto procentech a to znamená, že chce splácet dál.

Takže musí tam být to aktivní vyplnění nějakého jednoduchého formuláře, ale banka to zkoumat nebude. A ještě jsem zapomněla říct jednu věc: Bude takovýto odsun bez poplatků. To jsem jednoznačně včera zdůraznila, že to do zákona dáme. To zmńamená, nebudou s tím spojeny žádné poplatky, tak jak jsem zavnímala od některých občanů, jak mi píší každý den různé e-maily.

A ta druhá otázka: Tam je důležité, aby byl schválen zákon o kompenzačním bonusu, protože my ho potřebujeme schválit ve stavu legislativní nouze, abychom tam získali ty parametry toho bonusu plus kompetenci pro Finanční správu, která dnes tu kompetenci nemá. Poslanecká sněmovna by měla zasednout 7. dubna. Doufám, že s tím nebude žádný problém, já věřím, že to prostě podporu musí získat napříč.

Když bych srovnávala s tím minulým zasedáním Poslanecké sněmovny, tak druhý den hned zasedl Senát, pan prezident to podepsal bezprostředně. Pokud se to někde nezadrhne, a já si věřím, že ne, to znamená, že účinnost by nám mohla začít nějakého 10., 11. a 12. je víkend. Takže až po tomto datu to může Finanční správa začít procesovat, až od účinnosti té novely.

Takže formulář na žádost dáme velice rychle na webové stránky. Předpokládám, že ty žádosti budou podávány v předstihu, ale dřív to Finanční správa nemůže začít vyplácet.

vytisknout   e-mailem   Facebook   twitter