Tisková konference po prvním zasedání Vládního výboru pro strategické investice, 18. července 2023

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Pěkný podvečer, dámy a pánové, vítejte na tiskové konferenci po prvním jednání Vládního výboru pro strategické investice. O úvodní slovo poprosím předsedu vlády Petra Fialu.

Petr Fiala, předseda vlády ČR: Dobrý den, dámy a pánové, abychom byli jako země úspěšní, tak si musíme jasně říct, definovat si, co chceme dělat, kde to chceme dělat, jakým způsobem to budeme dělat, jak se dostaneme k těm dobrým výsledkům, které posunou naši republiku kupředu. Zkrátka to, co nás čeká, je dostat Česko do formy.

Prvním krokem k tomu je ozdravný balíček. Druhým, a možná ještě důležitějším, potom je nastavení priorit státu a strategicky řízené investice, efektivní investice, bez kterých se prostě neobejdeme. Právě proto, abychom tyto úkoly dokázali splnit, abychom dostali Česko do formy, tak se dnes konalo historicky první jednání Vládního výboru pro strategické investice a já mám z tohoto kroku radost.

Ten výbor byl zřízen s cílem identifikovat, koordinovat a zásadním způsobem urychlit klíčové investice, které jsou důležité pro naši zemi a její dobrou budoucnost, její konkurenceschopnost. Členy výboru jsou nejenom zástupci vlády z těch resortů, kterých se investice v nejširším možném slova smyslu týkají, ale jsou tam také reprezentanti samosprávy, Svazu měst a obcí, Asociace krajů a českých podnikatelských sdružení – Svaz průmyslu a dopravy a Hospodářská komora.

Jednání bylo od první chvíle velice profesionální, zaměřené na výsledek a já doufám, že nám tento efektivní styl práce vydrží. To dnešní jednání mělo řadu bodů, nebo několik klíčových bodů. Mimo jiné nám na dnešním jednání Hospodářská komora, pan prezident představil analýzu, která identifikuje hlavní příležitosti a rizika, kterým v příštích letech bude Česká republika čelit, a kterou vypracovali společně se Svazem průmyslu a dopravy a Konfederací zaměstnavatelských svazů.

Já děkuji za tuto SWOT analýzu, důkladně ji prostudujeme, už při tom představení a nějakém prvním prohlédnutí je zřejmé, že se naše pohledy v mnohém shodují. A to je dobře.

České ekonomice hrozí, že jí začne ujíždět vlak, pokud něco neuděláme. Začne jí ujíždět vlak, protože řada věcí zde byla v poslední době dlouhodobě zanedbávána a jednou z těch věcí, které nebyla věnována dostatečná pozornost, je výstavba dopravní infrastruktury. Ani po 30 letech existence samostatné České republiky a svobodné země, kde se rozvíjí ekonomika, nemáme například propojeny jednotlivé regiony dálnicemi. Nemáme vysokorychlostní trati a i kvůli tomu začínáme mít problémy s konkurenceschopností a to v době, kdy se velmi dynamicky mění mezinárodní prostředí.

Další oblastí, které se musíme věnovat, je otázka energií, kde čelíme riziku, že bez změny naší energetické politiky a bez dostatečných investicí zase nebudeme konkurenceschopní.

Těch problematických oblastí, které byly zanedbány, je samozřejmě mnohem víc a já předpokládám, že v průběhu dalších týdnů a měsíců u řady z nich budeme schopni představit základní harmonogram připravovaných opatření. Cestu, kterou půjdeme, budeme mít definovány překážky, které je potřeba odstranit, včetně kroků, které musíme udělat v legislativě, a konečně tyto věci posuneme dál.

My jsme se dnes věnovali speciálně dvěma tématům. To první téma byla právě rychlá dostavba naší dopravní infrastruktury. Pan ministr Martin Kupka nám dnes představil strategický výhled jednotlivých investic, které by měly vést k tomu, aby do 10 let, do 10 let měla naše země dostavěnou síť dálnic, ale také aby měla k dispozici vysokorychlostní železniční tratě. A bavili jsme se už o konkrétních a nezbytných legislativních opatřeních, která výbor dnes projednal a na kterých jsme se také jednoznačně shodli, jednoznačně jsme je podpořili.

Tím druhým tématem, kterému jsme se dnes konkrétně věnovali vedle dopravní infrastruktury, tak byly možnosti, jak na náš trh dostat kvalifikované pracovní síly ze zahraničí. To je další věc, která je rizikem pro naši konkurenceschopnost. Firmám chybí kvalifikované i nekvalifikované pracovní síly a je potřeba tuto situaci změnit. Více k tomu potom za chvíli řekne pan ministr, vicepremiér Marian Jurečka.

Myslím si, že dopravní infrastruktura, její dostavba a dostavba v dohledné době a ve všech aspektech, které dopravní infrastruktura vyžaduje, a zajištění dostatku kvalifikovaných zaměstnanců, to je základní předpoklad toho, abychom mohli hovořit o České republice jako o zemi, jejíž ekonomika má potenciál, zemi, která má dobrou budoucnost a která také dokáže svým občanům zajistit blahobyt.

My už nesmíme dál váhat, potřebujeme odvážná, rychlá rozhodnutí, jasné kroky, srozumitelný harmonogram, podle kterého budeme postupovat, abychom dokázali ty věci, které tady byly v minulosti zanedbány, napravit. To všechno je nutná podmínka toho, aby strategické investice našeho státu byly úspěšné, abychom je dokázali realizovat ve prospěch našich občanů.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji a poprosím o slovo ministra dopravy Martina Kupku.

Martin Kupka, ministr dopravy: Dobrý den, já jsem dnes představil desetiletý výhled nezbytných investic do dopravní infrastruktury. Je jasné, že dobře dostupné a průjezdné Česko je jedna ze základních podmínek dalšího růstu ekonomiky.

To, co zmiňoval pan premiér, musíme udržet konkurenceschopnost. Když se podíváte do okolních států, tak tam se podařilo významně investovat právě do dopravní infrastruktury, a když bychom se podívali, jak budou daleko za 10 let, a my bychom neinvestovali, tak je už nedohoníme. Tohle je jedna ze základních výzev, ten desetiletý plán říká nejenom, co postavíme, ale jak to zajistíme legislativně a jak to zajistíme finančně.

Je jasné, že dobrá dopravní infrastruktura znamená zároveň významné povzbuzení všech ekonomických aktivit, a to je zároveň cesta, jak zajistit do budoucna splácení i státního dluhu s menšími nesnázemi. Co je podstatné, jsme také součástí Evropy, jsme součástí dohody ohledně dopravní sítě TEN-T. Tu dohodu musíme naplnit, je to významný závazek, abychom klíčové investice realizovali do roku 2030, další pak do roku 2040. A potřebujeme propojení s okolními státy, aby nás ostatní neobjížděli, to riziko reálně hrozí, to je domácí úkol pro Českou republiku, který musíme splnit.

A konečně, dobrá dopravní infrastruktura znamená pochopitelně také socioekonomický rozvoj státu, zlepšení podmínek pro život lidí, zvýšení životního standardu a samozřejmě také rozšíření možností, potenciálu i jednotlivých lidí v České republice. To, jak pro ně bude dostupné vzdělání, jak pro ně bude dostupná cesta do zahraničí či pochopitelně, jak pro ně bude dostupné uplatnění jejich profesních zájmů.

Těch 10 let investic říká: dokončení základní dálniční sítě, a také budování prvních úseků vysokorychlostních tratí. Podíváme-li se na dálniční síť, tak tady jsou základní priority: Dokončení Pražského okruhu, dokončení alternativního spojení západu a východu země v podobě dokončené D35. D1 i po dokončení modernizace není schopná zvládnout ten enormní dopravní tlak, protože představuje v tuto chvíli vlastně jedinou kapacitní spojnici východu a západu. A potom také všechna ta kapacitní propojení mezi centry a mezi hranicemi České republiky proto, aby bylo možné se snáze dostat z jednoho konce republiky na druhý a do okolních států.

Právě ten požadavek snadno procestovat Českou republiku je klíč k tomu, jak být úspěšnou zemí. A ten výhled nejbližších 10 let ukazuje konečně úsek po úseku, jak dokončit českou dálniční síť, tu základní dálniční síť, a zlepšit spojení do okolních států.

Další důležité téma jsou vysokorychlostní tratě, které ale budou tvořit organickou součást celého dopravního systému. Nebude to infrastruktura sama pro sebe, ale bude to opravdu organická součást všech železničních spojení. A co je důležité, vysokorychlostní tratě potřebujeme také proto, abychom uvolnili kapacitu stávajících koridorů pro regionální dopravu, a také pro nákladní dopravu. Bez toho nebude možné do budoucna zajistit jakýkoliv přesun nákladu ze silnic na železnici.

To je také jeden z podstatných důvodů, proč Česká republika potřebuje vysokorychlostní trati. Nejde tedy jenom o rychlá spojení pro hrstku lidí, ale jedná se o opravdu základní infrastrukturní vklad proto, abychom se všichni dostali snáz z jednotlivých regionálních míst, z regionálních center do hlavního města a pochopitelně také do zahraničí.

To, co je klíčové pro zvládnutí té výzvy, pro dostavbu základní dálniční sítě a pro budování vysokorychlostních tratí, je vytvoření legislativních podmínek. Dobudování úřadu, který do budoucna bude mít na starosti povolování dopravních staveb, tedy Dopravní a energetický stavební úřad, zvládnutí i toho jednotného environmentálního stanoviska, a také s ohledem na zjednodušení stavebního řízení, sjednocení do jednoho procesu, musíme lépe zvládnout majetkoprávní přípravu. Proto je důležitou podmínkou i úprava zákona 416, ve které přineseme důležité změny už v průběhu letošního léta. Bude to také znamenat umožnění trasování těch klíčových dopravních tepen z úrovně státu, z rozhodnutí vlády.

Dalším klíčovým požadavkem je zajištění finančních prostředků v tom období následujících deseti let. Nedíváme se tedy jenom na hranici současného vládního období, ale tady je nezbytné, abychom připravili podmínky i pro další funkční období. Dopravní infrastruktura se nevybuduje za čtyři roky, k tomu je opravdu potřeba delší období a je jasné, že po roce 2026, 2027 budeme muset významně posílit investiční prostředky až nad hranici tří set miliard korun ročně, což je víc než dvojnásobek té letošní rekordní sumy investic do dopravní infrastruktury. Ale to je nezbytná podmínka.

My jsme zároveň jednali spolu s členy dopravní Národní ekonomické rady vlády, bavili jsme se o tom, jak to zajistit. Jedním z jejich zásadních doporučení je oddělit investiční rozpočet od toho běžného rozpočtu. Ukázat jasně, kde může stát investovat, kde musí investovat a jak pro ty investice zajistit finanční prostředky. Tou odpovědí je pak mix finančních nástrojů, který umožní do budoucna investice. Je to zásadní posílení PPP projektů, součástí toho materiálu je také 10 konkrétních projektů, kde začínáme prověřovat, pracovat na přípravě právě financování formou PPP, respektive realizace formou PPP.

Konečně, budou to posílené evropské prostředky, to bude úkol jak pro současnou vládu, tak pro budoucí vlády, vyjednat v Evropě co nejvíc peněz například pro projekt Via Vindobona, rychlostní spojení Berlína, Prahy a Vídně. Budou to také v rozsáhlejší podobě další úvěrové nástroje, dluhopisy, včetně třeba zelených dluhopisů, a využití Modernizačního fondu v maximálním možném rozsahu. Ale je to konkrétní návrh, konkrétní přehled toho, co Česká republika v následujících letech bude využívat.

Je jasné, že těch 10 let strategických investic je zásadní šance pro moderní Česko, jak zajistit jeho konkurenceschopnost, jak zároveň nastartovat ekonomiku, protože to fakticky potřebujeme i pro snazší splácení těch historických dluhů, které Česká republika má. Ale těch 10 let investic je také jasná zpráva pro českou veřejnost, kam míří český stát, co chceme zrealizovat, co zrealizovat musíme proto, aby ekonomika rostla a zlepšily se podmínky pro život lidí.

A je to jasná pozitivní vize i povzbuzení pro českou veřejnost v tomto náročném čase, protože ten pozitivní význam, ta pozitivní zpráva, ano, tohle Česká republika vybuduje, je i v tom těžkém období, a právě v tom těžkém období, důležitá vize.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády:  Děkuji, poprosím místopředsedu vlády, ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečku.

Marian Jurečka, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí: Aby Česká republika, česká společnost i naše ekonomika se mohla opravdu adekvátně rozvíjet, abychom dokázali udržet i krok s vyspělými státy, abychom byli opravdu zemí, která ve střední a východní Evropě je zemí, která je na špici, tak je důležitá také jedna podstatná věc, a to je, abychom dokázali zabezpečit dostatek pracovníků na trhu práce. Ať už kvalifikované pracovní síly, nebo o něco méně kvalifikované pracovní síly.

Když si vezmeme situaci, která je teď, tak v tento okamžik české firmy poptávají více jak dvě stě tisíc pracovníků, kteří tady chybí, kteří jsou vlastně dneska tím největším limitem po náš rozvoj, pro vyšší růst HDP a, mimo jiné, také kdybychom dneska tady měli o těchto více jak dvě stě tisíc lidí na pracovním trhu více, tak pro české občany, pro českého daňového poplatníka by to znamenalo, že by tady byl příjem do státního rozpočtu ročně zhruba kolem čtyřiceti miliard korun, které bychom mohli využít na financování priorit, které jako tato země máme. Takže pro naši vládu je zcela zásadní, abychom dokázali zabezpečit pro české firmy, pro náš pracovní trh, pracovní sílu.

Jednak děláme kroky k tomu, abychom ještě posílili tu možnost zapojit více lidi, kteří jsou českými občany, kteří tady žijí, jako jsou právě rodiče, kteří pečují o děti, aby mohli lépe sladit rodinný a pracovní život. Soustředíme se na podporu a větší motivaci lidí důchodového věku. Děláme opatření, abychom motivovali také třeba více zaměstnávat osoby se zdravotním postižením. Ale to nebude stačit.

My potřebujeme ještě i výrazně posílit to, abychom dokázali efektivně, bezpečně, ale zároveň rychleji získat lidi z ostatních zemí, ze zemí, které jsou nám kulturně a hodnotově blízké. V posledních letech ta spolupráce právě velmi dobře fungovala s Ukrajinou, s některými dalšími postsovětskými zeměmi, ale dneska se také Česká republika, české firmy dívají např. na země, jako jsou Filipíny, jako je Vietnam apod.

Takže pro nás je teď důležité, abychom udělali konkrétní kroky, kterými dokážeme zrychlit to, aby přicházeli lidé, které české firmy potřebují tak, abychom to dělali samozřejmě bezpečně, abychom si udrželi ten vysoký bezpečnostní standard. Jsme dohodnuti, že pro to uděláme několik konkrétních kroků. Využijeme k tomu teď novelu zákona o zaměstnanosti, kterou máme otevřenou v Poslanecké sněmovně, tady ještě uděláme také změny. Vedeme intenzivní debatu s kolegy z Ministerstva vnitra o tom, jakým způsobem upravit zákon o pobytu cizinců.

A aby to celé dávalo taky smysl, abychom se orientovali také i na země, které na první pohled třeba nemusí být těmi, o kterých mluvíme běžně ve společnosti. Ale jsou to země, ze kterých mohou přicházet opravdu velmi kvalifikovaní lidé, jako jsou Spojené státy americké, jako je Izrael, jako jsou třeba i některé země jako je Japonsko, Jižní Korea apod. I o tyto experty, především v oblasti vědy a výzkumu, mají české firmy zájem.

My počítáme také s tím, že budeme schopni udělat ten systém tak, aby ocenil firmy, které opravdu berou vážně i tu otázku péče o tyto lidi, zajištění ubytování, zajištění bezpečnosti v těch lokálních místech tak, abychom opravdu předcházeli i jakýmkoli problémům. I toto je pro nás důležitá priorita, abychom se v těchto věcech chovali zodpovědně vůči této otázce.

A poslední poznámku, je to pro nás všechny důležité nejenom proto, že nám chybí ta pracovní místa třeba v průmyslu, zemědělství, potravinářství. Ale nám začínají chybět tyto profese, tito lidé v oblastech, jako je třeba oblast zdravotnictví, oblast sociálních služeb. A to je opravdu pro nás zásadní, abychom v těchto klíčových oblastech, které jsou zásadní pro zajištění komfortu, kvality života lidí, dokázali mít dostatek dobrých pracovníků. Takže i proto děláme tady tyto kroky.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji a na závěr poprosím prezidenta Hospodářské komory Zdeňka Zajíčka.

Zdeněk Zajíček, prezident Hospodářské komory: Děkuji, jak už premiér Petr Fiala na úvod řekl, byli jsme jako Svaz průmyslu, Hospodářská komora a další přizváni k účasti na Vládním výboru pro strategické investice. My si toho velmi ceníme, protože si myslíme, že máme co přinést právě k tomu klíčovému rozhodování, které před Českou republikou stojí v následujících měsících.

Přinesli jsme na dnešní jednání materiál, který jsme nazvali Česká republika SWOT analýza. Tedy jakýsi náš pohled na to, v jakém stavu, v jaké kondici se Česká republika právě teď nachází, jaké hrozby před námi jsou, a zároveň, jaké příležitosti před námi jsou.

Bereme to, že to je samozřejmě náš pohled zaměstnavatelských, podnikatelských organizací, že můžou být i jiné pohledy, a proto jsme se také shodli na tom, že v následujících týdnech tuto SWOT analýzu společně s dalšími členy výboru a případně dalšími partnery dopracujeme, abychom na přelomu srpna, září měli nějakou finální verzi takové SWOT analýzy a mohli jsme na základě toho tedy skutečně pracovat na nové vizi, kterou Česká republika potřebuje právě v oblasti strategických investic.

My za zaměstnavatele, za podnikatele, za ty, kteří tvoří hospodářský růst České republiky, si uvědomujeme, že další investice podnikatelů na území České republiky nebudou možné, pokud skutečně z úrovně státu nepadnou strategická rozhodnutí o investicích do klíčových infrastruktur, které ovlivňují podnikání v České republice. Ano, je to energetika, a pokud nepadnou strategická rozhodnutí o investicích do oblasti energetiky na území České republiky, bude to znamenat možnost odchodu některých firem z České republiky, a zároveň některé firmy do České republiky, které by mohly platit daně, které by se mohly podílet na fungování českého hospodářství, nepřijdou.

Stejně tak už tady zmiňovaná dopravní infrastruktura, pokud tedy dopravní toky půjdou mimo Českou republiku, nebudeme součástí evropské sítě, ať už železniční nebo dálniční sítě, bude to limitovat schopnost českých podniků uplatnit se na konkurenčním evropském, případně celosvětovém trhu.

A také to platí pro datovou infrastrukturu, kterou potřebujeme budovat společně právě s energetickou a dopravní infrastrukturou, protože je jasné, ať už to bude autonomní doprava, nebo to bude velmi složitý komplex energetických systémů, které se budou řídit prostřednictvím informačních systémů, tak bez širokých datových pásem, tedy datových kabelů, které budeme schopni položit společně s energetickou a dopravní infrastrukturou, se do budoucna neobejdeme.

A to už ani nemluvím o datových centrech, které by slušelo budovat na území České republiky jako v centru Evropy, jako v bezpečném regionu, jako v srdci Evropy, která jsou schopna tedy pojmout takovou kapacitu znalostí, kompetencí, které právě s využitím této technologie v současné době na území České republiky máme. Opět i v tomto případě hrozí, že bude lepší nabídka u konkurentů kolem nás, ať už je to Polsko, Německo, Holandsko, Rakousko a další, pokud my skutečně taková strategická rozhodnutí neuděláme v následujících několika měsících.

Tady už byla zmíněna jedna oblast, kterou zmínil místopředseda vlády Marian Jurečka. Ano, je to pracovní síla, je to schopnost v tuto chvíli postihnout demografický vývoj v České republice. Nemáme dostatek pracovní síly, ať už je to tedy ta méně kvalifikovaná, nebo vysoce kvalifikovaná. Neobejdeme se bez pracovníků ze zahraničí a určitě kroky, které naznačoval, které se chystají, tak my plně podporujeme.

Ale zároveň to znamená také změnu v oblasti školství, v naší školské soustavě, a z toho důvodu také podporujeme kroky v tuto chvíli, které oznámil už pan ministr Mikuláš Bek právě z hlediska restrukturalizace školské soustavy, které by mohly přinést daleko větší impulz pro zapojení soukromých podnikatelů, soukromého sektoru do oblasti školství. Ať už to bude tedy oblast středního školství, nebo oblast a forma duálního vzdělávání, nebo oblast vysokého školství, příprava polytechnických univerzit nebo polytechnických vysokých škol, které by dokázaly reagovat na poptávku na pracovním trhu, kterou potřebujeme saturovat. Obzvláště v okamžiku, kdy budou tedy přicházet investice do energetické, dopravní, datové infrastruktury. To je nová kvalifikace, kterou budeme potřebovat připravovat na území České republiky z našich absolventů, z našich studentů, které tady doma máme. 

Rád bych zmínil ještě věci, které padly na jednání vládního výboru. To jsou některé klíčové investice a podpora investic, které by měly přijít z úrovně vlády. Jedná se o tom, my opět vítáme tady aktivní kroky vlády, ať už se to týká tedy výstavby baterkáren na území České republiky, nebo tedy investice do oblasti polovodičů, které se v tuto chvíli chystají v Rožnově pod Radhoštěm ze strany amerického vlastníka, ale také v oblasti umělé inteligence.

I tady bychom byli velmi rádi, pokud by tato rozhodnutí z úrovně vlády, z úrovně politické reprezentace přišla co nejdříve, protože právě teď se rozhoduje o tom, kde nakonec tyto významné subjekty zakotví. A tam, kde budou mít výjimečné investiční příležitosti, tak zakotví na dlouhé desítky let. A to nám může dávat zase do budoucna silnou konkurenční výhodu.

Jsme připraveni se za podnikatelský i zaměstnavatelský sektor podílet na práci vládního výboru a velmi se těšíme, že na přelomu srpna, září nebo na začátku září, budeme schopni přijít již s konkrétními návrhy, dokonce i legislativními návrhy, které bychom doporučovali doplnit do legislativy, která by měla být už na podzim letošního roku projednávána pro to, abychom ty ambiciózní termíny dokázali zvládnout.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji, otevírám prostor pro dotazy, Česká televize.

Ondřej Pražák, Česká televize: Dobré odpoledne, já bych měl dotaz na pana premiéra, on to naznačil pan Zajíček. Jsou další izolované projekty, např. gigafactory, tak jestli jsou identifikovány nějaké podobné strategické investice, které by se týkaly těchto odvětví? A organizační dotaz, jak často se plánujete na tomto výboru scházet, popřípadě, jestli už je termín dalšího setkání a jestli by už na tom dalším setkání mohl být ten přesnější harmonogram rozložení investic, jak jste o něm mluvili? Děkuju moc.

Petr Fiala, předseda vlády ČR: My jsme dnes měli první setkání toho výboru, kde jsme si dali některé úkoly. Já jsem také jmenoval tajemníkem toho výboru vládního zmocněnce pro odolnost a modernizaci ekonomiky Tomáše Hrudu tak, abychom už měli i to pracovní zázemí a začalo se opravdu systematicky pracovat.

Vzniknou také pracovní skupiny, nejprve dvě pracovní skupiny, jedna se bude věnovat legislativě a druhá financování. To je velmi důležité a jsou to nadresortní otázky. A už z těch pracovních skupin začnou vznikat některé další podněty a současně budou rozpracovávat ty úkoly, které jim bude vládní výbor dávat. Periodicita toho setkávání bude podle potřeby, ale v té první fázi bude určitě intenzivní. Já předpokládám, že druhé zasedání vládního výboru svolám někdy na začátku měsíce září, a skutečně tam už bychom se měli věnovat dalším tématům a postupně budou vznikat ty harmonogramy a budou vznikat ta konkrétní řešení.

Řada těch věcí opravdu není jednoduchá, proto máme ten vládní výbor. My se musíme zabývat nejenom tím, co chceme, co si stanovíme za cíl a co si stanovíme za priority, ale také musíme kvalifikovaně definovat překážky, které tu jsou, proč spoustu těch věcí nemáme a jiné země je mají, jak to, že jinde dokáží stavět rychleji dálnice, silnice, vysokorychlostní tratě a my ne? V čem jsou ty problémy? My to u některých věcí víme a je potřeba nadresortně s odvahou a s jasnou představou, s jasným plánem ty věci posunout kupředu, jinak to nedopadne dobře. A my jsme odhodláni, všichni, to není jenom vláda, to jsou i zástupci podnikatelů, zástupci samospráv, ať už krajů, nebo obcí a měst, my jsme odhodláni tyto věci posunout kupředu.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju, vidím Primu.

Jan Socha, CNN Prima News: Já bych měl dva dotazy. Nejprve na pana ministra dopravy, vy jste tady hovořil o tom desetiletém plánu pro výstavbu dálnic, tak by mě zajímalo, jak je ten plán skutečně reálný i s ohledem na to, že vlastně výstavbě těch dálnic u nás v současné době často brání legislativa nebo některé soudní spory. Viděli jsme to i v minulosti, kdy např. i Děti země v případě, že je tam nějaký vzácný druh nějakých živočichů, tak zkrátka a dobře ten spor se pak dlouho protahuje a ta stavba je zabrzděna. Tak jakým způsobem chcete tedy upravit legislativu tak, aby do těch deseti let to bylo skutečně reálné dostavět?

A ještě jeden dotaz míří na pana premiéra. Ten nebude tedy k dnešnímu jednání, ale ještě k dotacím. Včera vlastně Ministerstvo životního prostředí oznámilo vypsání nového dotačního titulu na opravu starších domů. Nicméně objevila se už i kritika ze strany třeba starostů na to, jestli to jsou skutečně správně využité peníze, jestli to např. nebude nahrávat nějakým spekulantům v době, kdy vlastně v rámci toho konsolidačního balíčku jste říkali, že i budete nějaké dotace škrtat. Tak jestli to jsou zkrátka dobře využité peníze, byť se tedy jedná o peníze z Evropské unie? Děkuju. 

Petr Fiala, předseda vlády ČR: Mohu začít tím druhým dotazem, a pak odpoví pan ministr Martin Kupka. My skutečně budeme škrtat dotace a budeme čelit tomu, co se tady dá označit jako dotační byznys. Ale tady mluvíme o dotacích, které jdou z národního rozpočtu, ze státního rozpočtu, ale jsou to dotace, které jdou k podnikatelským subjektům, jsou neinvestiční a vlastně pokřivují rovné podmínky na trhu a neslouží tomu, čemu mají dotace sloužit. To znamená, vyrovnání rozdílů nebo dosažení kvality, kterou normálním způsobem dosáhnout nemůžete.

A to, že musíme proměňovat energetiku v naší zemi, že musíme šetřit, že musíme dělat všechno pro to, abychom byli energeticky efektivnější, to myslím vědí všichni a o tom nikdo nepochybuje. Takže dotace, které jsou zaměřeny třeba na zateplování domů a jdou z prostředků Evropské unie, z Modernizačního fondu a z jiných zdrojů, tak to jsou formy dotací, nebo pomoci lidem, která je naprosto namístě. Musíme tady rozlišovat tento typ podpory, který slouží k transformaci, slouží k tomu, abychom právě byli energeticky efektivnější, dokázali být i v této věci konkurenceschopní jako průmyslová země s velkou spotřebou energie. Musíme šetřit jak na straně domácností, tak na straně podnikatelů. Takže toto jsou určitě dotace, které je možné poskytovat.

Nic to nemění a nejde to vůbec proti tomu našemu úmyslu skončit s těmi dotacemi, které nepřinášejí novou kvalitu, nevyrovnávají rozdíly, ale negativním způsobem ovlivňují podnikání a trh.

Marian Jurečka, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí: Já, jestli mohu doplnit pana premiéra, protože jsem byl u vzniku tohoto projektu. Když jsem byl ministrem životního prostředí, tak jsme se bavili o tom, jak smysluplně využít peníze z příjmů z emisních povolenek, které jdou do oblasti energetických úspor u veřejných budov, u firem, ale vlastně ten segment domácností si zasluhuje také obrovskou pozornost.

A já tady chci upozornit na to, že my z MPSV každý měsíc v tento okamžik vyplácíme víc než 1,5 miliardy korun na podporu domácností především, které řeší vysoké ceny energií v rámci příspěvku na bydlení. My tady řešíme důsledek, každý měsíc. A my potřebujme jako společnost řešit tu příčinu, abychom podpořili právě ty domácnosti v tom, aby dokázaly zrekonstruovat své bydlení, aby ho dokázaly mít energeticky daleko méně náročné, aby si u toho posílily případně i výrobu obnovitelných zdrojů a aby mně v budoucnu vlastně vypadly z toho systému, že nám chodí a žádají o sociální podporu příspěvku na bydlení.

My je chceme touto formou postavit na vlastní nohy a z dlouhodobého hlediska je to vlastně úspora výdajů, prostředků z národního rozpočtu. Takže tento projekt a tento program má hluboký smysl v tom středně a dlouhodobém výhledu, a zároveň je to také kombinace dobré formy spolupráce i s tím bankovním sektorem, kdy dokážeme právě podpořit i budování kapacit bydlení. Jedním z největších limitů pro mladé rodiny a obecně pro společnost v České republice mimo jiné je nedostupnost bydlení. A tady se nám potkávají velmi dobře dvě opatření v jednom.

Martin Kupka, ministr dopravy: Jak to udělat, abychom zrealizovali celou tu základní dálniční síť. Tak především se podařilo schválit stavební zákon, který už ten proces významně zrychluje. To, že slučujeme území řízení a stavební povolování do jednoho kroku, může znamenat u těch staveb zrychlení až o dva roky. Dalším významným posunem je samotný zákon 416, teď nás čeká další novela, kdy bychom také chtěli v konkrétních krocích přispět k tomu, aby se dobře ukotvil ten okamžik majetkoprávního řešení těch jednotlivých staveb. Jasné je, že v žádném případě neházíme za hlavu vlastnická práva, stejně jako neházíme za hlavu zájmy ochrany přírody a krajiny. Ale jde o to, abychom to dokázali vyvážit, abychom to dokázali upravit tak, že jednou vypořádané připomínky se znovu a znovu nebudou vracet.

A chci zároveň říct, že jak opravdu velmi intenzivně sledujeme jednotlivé kroky a kontrolujeme i postup přípravy těch klíčových staveb, tak se daří získávat stavební povolení pro jednotlivé úseky dálnice D35. Věřím, že v příštím roce budeme mít všechny úseky D35 povolené a že bude tedy možné začít následně stavět.

Stejně tak v případě Pražského okruhu, stavba 511, v letošním roce požádáme o stavební povolení, a zároveň začneme s tendrem na zhotovitele, tak aby se v příštím roce podařilo tu stavbu zahájit.

Zintenzivnili jsme práci se samosprávami v tom, aby se opravdu ten výsledný projekt, to technické řešení co nejvíc přiblížilo představě lidí, kteří bydlí v okolí. Je jasné, že každá dopravní stavba znamená nějakou zátěž, ale i ty dílčí změny znamenají významné polidštění těch dopravních tepen, tak aby bylo možné zachovat prostupnost v té krajině, aby ty stavby opravdu negativně to své okolí ovlivňovaly co nejméně.

To je odpověď na to, jak reálně doručit ten posun a zajistit, že v těch následujících 10 letech se opravdu podaří dobudovat základní dálniční síť. Máme našlápnuto, podstatné je, aby se podařilo v těch dalších letech výrazně navýšit investice do dopravní infrastruktury a dotáhnout do konce i ty nezbytné dílčí úpravy legislativy.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji, další dotazy nevidím, tiskovou konferenci končím, děkujeme za pozornost a přejeme pěkný zbytek dne. Na shledanou.